Dolní Studénky lámou rekordy (1999). Režie M. Petrov
00:00:38 V roce 1980 za námi přijeli televizní pracovníci.
00:00:48 Přišli na to, že v Horních Studénkách bydlí nejstarší lidé.
00:01:05 I dnes tu máme hodně občanů, kteří mají přes 90 let.
00:01:15 Sousedka se dokonce dožila 100 let.
00:01:52 Naše obec Horní Studénky leží v okrese Šumperk.
00:02:00 Začíná zde podhůří Jeseníků. Starších občanů je tu opravdu dost.
00:02:16 Většinou žijí sami. Děti a vnoučata za nimi dojíždějí a pomáhají jim.
00:02:37 Stará se o ni syn. Každý den za ní chodí.
00:02:51 Ráno vstanu a pomodlím se. Nestydím se za to.
00:03:00 Pak si udělám snídani, najím se, a k obědu chodím střídavě k dětem.
00:03:19 Máme se vzájemně rádi. Já je mám moc ráda. Po obědě spím.
00:03:32 Doma si uvařím večeři, pomodlím se a jdu spát.
00:03:44 Na zdraví.
00:04:24 Jeden syn mi umřel. Bylo mu 51 let.
00:04:53 Můj manžel byl švec a měli jsme 4 dět Museli jsme hospodařit.
00:05:04 Měli jsme pole a 2 krávy. Potom manžel pustil živnost.
00:05:19 Byl ve fabrice v Levočanech.
00:05:47 Dožívá se 95 let. Žije sám v domku.
00:05:54 Každý týden jej navštěvují děti. Naštípají mu dříví a pomáhají.
00:06:07 Mám 95 let. Byli jsme chudí. Pánbůh mne chránil.
00:06:49 Měli jsme 7 dětí, 5 chlapců a 2 děvčata.
00:07:02 Nejraději vzpomínám na manželku, na dobu, kdy jsme byli spolu.
00:07:33 Bude mít na podzim 95 roků. Žije v domku s rodinou.
00:07:41 Někdy si ji dcera bere do Olšan. I ostatní děti ji navštěvují.
00:08:01 Mám 2 chlapce a 2 děvčata. Bylo mnoho práce.
00:08:14 Těžko jsme se živili, pole jsme neměli.
00:08:26 Většinou jsem byla sama. Nikdo nám nic nedal.
00:09:08 Nejstarší občan se dožil 3. března 97 roků.
00:09:25 Dělal nám správce. Narodil jsem se 3. 3. 1902.
00:09:51 Otec byl řezník a varhaník. Měli jsme i svou kapelu.
00:10:53 Tady žili chudí lidé, jenom domkáři.
00:11:05 Jeden podporoval druhého. Nebyly peníze.
00:11:14 Měli jsme jenom krejcary a těžko se žilo.
00:11:28 Bylo ale zdraví, protože se normálně přírodně žilo.
00:11:39 Jedlo se zelí a čerstvé mléko.
00:11:58 Bylo mnohem lépe než nyní. Hrávali jsme si a rozuměli si.
00:12:17 Lidé měli k sobě blíž.
00:12:27 Každý má rád svůj kraj, kde se narodil.
00:12:41 Líbi se mi tam, kde žiju, u lesa, blízko přírodě.
00:13:03 Mám už příliš mnoho let. V mládí zastanete mnoho práce.
00:13:14 Teď pracují děti. Pomáhají.
00:13:35 Pořád je co dělat. Jsme tu na dělání.
00:14:02 Většinou žijí občané sami. Děti dojíždějí a pomáhají.
00:14:25 Obec se o ně starat nemusí.
00:14:37 Nejraději chodím do kostela, ale hlavně mám ráda děti.
00:14:50 Chtěla bych být zdravá, abych mohla chodit.
00:14:55 Nejhorší je ležení. Chci běhat. To mne baví.
00:15:23 Každé dítě musí jít za svým. Nikomu v tom nebráním.
00:15:45 Práce a myšlení mi pomáhá. Odjakživa to tak je.
00:15:56 Když přestanete dělat fyzicky a nemyslíte, je konec.
00:16:03 Musel jsem od mládí studovat, číst, věnovat se hudbě.
00:16:17 Nebyla jsem nikdy nemocná. Pánbůh mi dal zdraví.
00:16:28 Děkuju mu za všechno, a hlavně za zdraví.
00:16:57 Ještě nejsem tak stará. Vždyť jsem mladice.
00:17:11 Musím počkat, až ta smrt přijde.
00:17:43 Evangelium nám říká, že hněv má trvat jenom do západu slunce.
00:18:24 Skryté titulky připravili Marta Slavíková a Josef Batěk.