Když traumata minulosti odezněla, stala se vesnice Jeseník skvělým místem k životu. Režie K. Řezníčková
Když traumata minulosti odezněla, stala se vesnice Jeseník skvělým místem k životu.
Smíření nad Odrou
Sobota 15. 8. 2015 na ČT2
Přehrát
00:00:40 Jeseník nad Odrou se skládá z 5 částí: samotný Jeseník nad Odrou,
00:00:45 Blahutovice, Polouvsí, Hůrka a Hrabětice.
00:00:50 Tyto obce se postupně připojily, ať už v 50. nebo 70. letech.
00:00:55 Momentálně máme cca 2000 obyvatel. Obyvatelstvo je velmi rozmanité.
00:01:03 Jednak 4 části patřily do Sudet a jen jediná byla česká ― Hůrka.
00:01:11 Samozřejmě osudy těchto obcí jsou velice složité a strastiplné,
00:01:17 ať už si vezmeme odsun a další události, které následovaly.
00:01:22 Spojit tyto nesourodé články v 1 fungující celek
00:01:28 se nám podařilo až v poslední době.
00:01:44 Musíme vzít v potaz, že sem přišlo obyvatelstvo z Valašska, z Ukrajiny
00:01:52 a z různých částí naší republiky,
00:01:56 které dostalo k dispozici neskutečné majetky.
00:01:59 Tito lidé s těmito majetky neuměli nakládat.
00:02:02 Neměli k nim vztah, protože na nich nepracovali.
00:02:06 Tato deviza se nesla po dlouhá desetiletí.
00:02:11 Dnes můžeme o našich obyvatelích mluvit jako o generaci,
00:02:18 která se zde narodila, která se zde snaží budovat a tvořit.
00:02:23 A když vzpomenu Vesnici roku 2013, tato generace je hrdá,
00:02:29 že v obci je a že pro obec něco udělá, že obec něco dokáže
00:02:34 a že jsme schopni táhnout všichni za jeden provaz.
00:02:52 Já říkám, že většina obyvatel jsme naplaveniny se vším všudy,
00:02:58 ať už v dobrém nebo špatném slova smyslu.
00:03:01 Vím to podle sebe, protože maminka je Ukrajinka.
00:03:05 A takhle bychom mohli jít rodinu po rodině
00:03:09 a každá rodina bude mít svůj samostatný specifický příběh.
00:03:26 Já pocházím z Podkarpatské Ukrajiny z malé malebné vesničky Zbyny.
00:03:36 Je to 100 km od Užhorodu. Dřív jsme patřili pod Československo.
00:03:46 Já jsem se narodila v roce 1941, když vrcholila válka.
00:03:55 Když mi bylo 8 měsíců, tatínek musel narukovat do války.
00:04:01 Já jsem ho potom viděla až po válce, až se vrátil a byl raněný.
00:04:09 Chvilinku pobyl doma, měl rozstřílenou ruku,
00:04:14 pak chodil na převazy.
00:04:32 On byl zahraniční voják, takže měl propustku,
00:04:39 když osvobozoval Československo.
00:04:42 Takže se do Československa mohl vrátit, kdy chtěl. A odešel.
00:04:52 Hranice se zavřely a jim slíbili, že se můžou domů, kdy budou chtít.
00:04:58 Čas utíkal a milý tatínek zůstal tady a maminka zůstala tam.
00:05:05 Najednou zjistila, že čeká rodinu, v roce 1946 se narodil bratr
00:05:12 a tatínek pořád domů nešel.
00:05:18 My jsme sem přišli 21. srpna 1956.
00:05:26 To bylo hrozně těžké, když on pro nás přijel do Hranic,
00:05:32 kam jsme přijeli rychlíkem. On tam na nás čekal.
00:05:37 My jsme ho víceméně znali z fotky, kterou nám občas poslal,
00:05:45 a já jsem k němu aspoň něco cítila. Ale bratr ho vůbec neznal.
00:05:53 My jsme se s ním s maminkou vítaly
00:05:56 a bratr se na nástupišti schovával za sloup.
00:06:02 Byl tam schovaný, než jsme se vzpamatovaly,
00:06:08 protože toho chlapa neznal.
00:06:10 A mám dojem, že maminka se nikdy nesmířila s tím,
00:06:15 že jsme se museli stěhovat do německého.
00:06:36 V Jeseníku to bylo většinou osídlené lidmi z Valašska.
00:06:41 Mě ti lidé zajímali, ale jestli tu byli Němci nebo nebyli...
00:06:49 Když jsem sem přišla, už tu nebyli.
00:07:13 Narodila jsem se v Dlhém Poli na Slovensku v okrese Žilina.
00:07:21 Bydleli jsme tam do roku 1942, pak nás vypálili Němci.
00:07:27 Museli jsme se odstěhovat.
00:07:32 Naše sousedka ze Slovenska bydlela v Jeseníku.
00:07:36 Oni nám to tady zajistili,
00:07:39 takže jsme se ze Slovenska přestěhovali přímo sem.
00:07:46 Pocházím z vesnice Hůrka, která je 3 km vzdálena,
00:07:51 v současnosti je to místní část Jeseníku nad Odrou.
00:07:56 Hůrka je vesnice, která byla po staletí českou vesnicí.
00:08:01 Německé rodiny tam byly možná 2, tedy minimum v tom počtu.
00:08:07 Naopak Jeseník, ačkoliv je 3 km daleko,
00:08:11 obývalo z 90 % německé obyvatelstvo.
00:08:45 Jak běží čas, oni sem téměř každý rok přijíždějí,
00:08:49 byť ne v takovém množství.
00:08:51 Ale jak čas pokračuje, jsou to starší a starší lidé
00:08:56 a dnes už ta éra pomalu končí, protože nemají sílu.
00:09:06 Už nemůžou tak jezdit.
00:09:14 Bohužel se nepodařilo to, což rodáky mrzí asi hodně,
00:09:18 že jejich děti a vnuci už nevnímají tento kraj, ke kterému mají blízko.
00:09:37 Přijdete a všechno to na vás padá.
00:09:43 Protože vy jste to nevytvořili, vy jste tu nežili.
00:09:49 Bylo to takové cizí. Kam jste šlápl, tam to nebylo vaše.
00:09:59 Asi se nedovedu moc dobře vyjádřit.
00:10:05 Pořád se tady mluvilo o tom, že se Němci vrátí.
00:10:11 A kam vy půjdete? Kam se vrátíte?
00:10:18 V roce 1966 jsme s rodinou jeli poprvé na návštěvu k příbuzným
00:10:25 do Zbyny, do mého rodiště.
00:10:30 Rodina nás přivítala velice pěkně, byli jsme tam celý měsíc.
00:10:37 Bylo to pěkné, ale já jsem probrečela pomalu celou tu dobu,
00:10:48 protože to byly vzpomínky a to všechno.
00:10:54 I když tady se žilo lépe,
00:10:58 tam ti lidi jsou takoví... Kamarádští.
00:11:15 Můj předchůdce ve funkci starosty navázal velice úzkou spolupráci
00:11:21 s rodáky, kteří tady vlastnili nemovitosti,
00:11:26 patřili sem a vyrůstali tady.
00:11:30 Ze začátku jsem nebyl schopen pochopit ten význam,
00:11:34 proč se sem vrací, když už tu nemají majetky.
00:11:37 Co je do domoviny táhne?
00:11:40 Až před možná desítkami let jsem navštívil
00:11:45 rodiště mé maminky na Ukrajině, a když jsem viděl její rodný dům,
00:11:51 nedokážu to popsat, ale vychází to z nitra duše.
00:11:58 Jako byste někam patřil.
00:12:01 V tu ránu člověk začne přemýšlet jinak, začne přehodnocovat,
00:12:08 získává jiné postřehy a hodnoty, jinak vyhodnocuje situace
00:12:12 a k případnému problému se úplně jinak staví.
00:12:16 Takže dneska plně chápu rodáky, když sem přijedou.
00:12:19 Jsem velice rád, když se můžeme setkávat,
00:12:22 a plně respektuji, že tady vyrůstali
00:12:26 a že to tady byla nebo je jejich domovina.
00:12:53 Historicky jsme oblast, kde se povodně pravidelně vyskytují.
00:12:59 Bohužel zdá se mi, že v posledních 15 letech se nám to nějak znásobilo,
00:13:07 takže první velké povodně byly v roce 1997
00:13:14 a já jsem si nedokázal představit, že by někdy mohlo být něco horšího.
00:13:22 To člověk opravdu musí zažít.
00:13:25 Co následovalo v r. 2009, bylo v médiích probráno dostatečně hluboko.
00:13:36 Je to zážitek, který si každý občan v naší obci ponese až do hrobu.
00:13:48 Voda má několik účinků.
00:13:51 Ať už je to, že "vyčistí" některá černá místa v obcích,
00:13:58 ale bohužel spadlo několik domů, bohužel byla úmrtí.
00:14:05 Ale je potřeba podívat se i na druhou stránku věci,
00:14:11 kdy jsme zažili neskutečnou pomoc zvenčí i v rámci obce mezi lidmi.
00:14:19 Vztahy, které tady nefungovaly, nebo fungovaly odměřeně,
00:14:26 dostaly jiný rozměr a lidé se neskutečně semkli.
00:14:36 Přestali aspoň v té fázi řešit nesmysly, které se běžně řešívají,
00:14:42 a snažili se táhnout za jeden provaz.
00:15:13 Zažít takovou hrůzu je v první řadě bezmoc.
00:15:18 Když stojíte v kanceláři nebo na balkóně a víte,
00:15:23 že nemůžete nic udělat.
00:15:25 Člověk to odnese na zdraví, odnese to rodina.
00:15:30 To je bez debat, protože nějakou dobu nejste vůbec doma, nemáte šanci.
00:15:36 Ani neřešíte, jestli se doma něco děje, nebo ne,
00:15:40 jestli potřebujete něco udělat, zajet atd.
00:15:43 V té chvíli jste k dispozici k úkolům, kvůli kterým tu práci děláte.
00:15:51 Představa proměny obce pro mě byla vždycky taková,
00:15:55 že by to mohlo jít rychleji, všechno bychom mohli udělat dříve.
00:16:00 Ale člověk má pár přátel, kteří tady nejezdí každý rok,
00:16:08 objeví se tu třeba 1x za 5 let.
00:16:12 Od nich zpětná vazba vypadá jinak, a když oni tvrdí,
00:16:17 že se Jeseník změnil, tak asi to bude pravda.
00:16:56 Historicky se v Jeseníku nad Odrou kyselka vždycky stáčela
00:17:02 a ještě jako malý kluk si pamatuji, že byla studna, bylo tam kolo,
00:17:06 každý přišel, zatočil si a nabral si kyselku.
00:17:10 V dobách mého mládí, jestli můžu tak hovořit,
00:17:13 byla kyselka neskutečně silná.
00:17:16 Když se člověk napil, bublinky mu šly z nosu.
00:17:20 Zjistili jsme, že kyselka se nenachází jen v určitém areálu,
00:17:25 ale i mimo něj na obecních pozemcích.
00:17:30 Krátce poté, kdy jsme vybudovali průzkumný vrt,
00:17:34 změnila kyselka majitele.
00:17:37 Je jí paní Lidka Kocourková
00:17:40 a od té doby se datuje naše oboustranná velice dobrá spolupráce.
00:17:49 Tady jsme u Jesenické kyselky, u pramene minerálních vod.
00:17:54 To, co pouštím, se jmenuje pramen Zita.
00:17:58 Historie pramene Zita je taková, že ze 13. na 14. března 1912
00:18:04 princezna Zita, manželka posledního českého krále Karla I.,
00:18:09 tuto studnu pokřtila svým jménem.
00:18:56 Je výborná a je zdravá. Tak na zdraví.
00:19:26 Tohle je jesenický hřbitov.
00:19:29 Je velmi krásně položen ve svahu nad vesnicí.
00:19:33 Už více lidí mi říkalo, že ta poloha je velmi dobře zvolená.
00:19:47 Jedna z prvních akcí, kterou jsme s rodáky udělali,
00:19:52 byla ta, že jsme s pomocí dotace z Fondu česko-německé budoucnosti
00:19:58 rozhodli vytvořit toto pietní místo.
00:20:04 Z náhrobků nic nezbylo, tak jsme udělali nový památník.
00:20:10 Myslím si, že se to podařilo.
00:20:13 Ze strany našich rodáků to bylo kvitováno velmi dobře.
00:20:17 To byla další věc.
00:20:19 Oni se nechtějí podílet na obnově tohoto místa jen platonicky,
00:20:24 ale přispějí finančně.
00:20:26 Takže i na pomník přispěli docela velkou částkou.
00:20:33 Je to společné dílo obce, rodáků a farnosti,
00:20:37 takže můžeme sami posoudit, jak se to podařilo.
00:20:57 Tato část je pomník smíření.
00:21:01 A my jsme využili i 2. část, aby místní věděli,
00:21:08 že se zde narodili a žili významní lidé, kteří tam jsou uvedeni.
00:21:13 Počínaje panem Engelsbergem, přes pány Hauptmanny
00:21:20 až po pěvce Jana Konstantina.
00:21:25 Celé to nazýváme Pomníkem smíření,
00:21:29 ale pravá část je připomínkou významných občanů,
00:21:34 kteří v Jeseníku žili a proslavili ho.
00:21:58 Myslím, že to bylo pozitivní ovlivňování,
00:22:01 protože Češi v Hůrce se dívali, jak tam hospodaří, mnohé věci přejímali.
00:22:07 A naopak i Němci.
00:22:10 Dokonce s dětmi dělali "veksl", výměnu.
00:22:15 Po jakousi dobu sloužili v Hůrce, naopak Horčané sloužili tady.
00:22:21 Rodiny se částečně pomíchaly, děti se mezi sebou braly,
00:22:27 dcery a synové z obou stran.
00:22:30 Docházelo k mísení v pozitivním slova smyslu.
00:22:37 Po roce 1946, kdy původní občané byli vyhnáni,
00:22:41 se sem dlouho vracet nemohli.
00:22:50 Ale jak začaly trochu tát ledy v 70. letech, občas se objevili.
00:22:56 Dodnes si vzpomínám, jak vidím údiv mého staříčka,
00:23:02 když přijela jeho sestřenice z Německa, on spráskl ruce a říkal:
00:23:06 "Růžo, co tu děláš?"
00:23:09 V té době to bylo nevídané.
00:23:41 V r. 2013 se nám podařilo zvítězit v soutěži Vesnice roku.
00:23:46 Podařilo se nám jednak skloubit přes 15 občanských sdružení,
00:23:51 která v obci jsou, jednak naše spoluobyvatele
00:23:55 a jednak všechny místní části, kde máme osadní výbory.
00:23:59 Všichni se chtěli prezentovat, všichni do toho šli na 100 %
00:24:05 a chtěli ukázat, co každodenně dělají.
00:24:10 To byla podle mě největší deviza.
00:24:38 Ráda se vracím do Jeseníku.
00:24:41 Jsem ráda i tady.
00:24:44 Jsem tu už 60 roků a vůbec mně to nevadí.
00:24:49 Všechny 3 děti tu zůstaly.
00:24:51 Teď už tady zůstane asi i vnuk, takže se to trošku omladilo.
00:24:59 Ti nejstarší už jsou v nebíčku, baráčky jsou prodané
00:25:05 a jsou osídlené mladými lidmi.
00:25:12 Skryté titulky: Věra Šimarová Česká televize, 2014