00:00:01 Ledičko, pojď tady.
00:00:03 Pojď, Ledi, Ledi. Kde jsi?
00:00:05 Nastěhovali se sem noví mladí lidé a ve vztazích se hned něco změnilo.
00:00:13 Tady je plno zákopů od sněhu jako v 1. světové válce.
00:00:21 -Kolik bydlí v Černé Vrobli lidí?
-Trvale asi 14.
00:00:26 Jsou tu přihlášení. Všichni dojíždějí do práce do Ostravy.
00:00:30 Tady není moc práce, jedině v lese. A ta věčně není. V zimě skoro vůbec.
00:00:36 Leďo! Asi bude u chlíva.
00:00:40 Teď tu chodila. Že by se vracela domů?
00:00:43 Taky bude natočená, bude určitě ráda.
00:00:47 Je tu klid, pěkná příroda, čistá voda, vzduch.
00:00:54 Zdálo se, že někteří utečou, ale neutekli. Nemají taky kam.
00:01:00 Přijdou chlapi a kozel ukazuje svoji sílu.
00:01:03 To je ten zachránce lidského života.
00:01:08 To jste viděli v televizi? Byl jsem přepaden na pastvě.
00:01:12 Dívám se, hnal se ke mně a v ruce má krátký nůž, takhle mu trčel.
00:01:17 A říkám si, už je zle.
00:01:19 Kozel se postavil mezi nás a ten nevěděl,
00:01:23 jak by se ke mně s nožem dostal.
00:01:25 Tak do něj napřed začal kopat a pak se rozehnal nožem
00:01:30 a jednu ránu do krku!
00:01:32 Takovou, že bylo až slyšet, jak mu vrazil nůž do kosti.
00:01:38 Kozel zůstat zkřiva. To nestačilo, tak ještě druhou mu vrazil níž.
00:01:43 Krev z kozla začala stříkat, kozy kolem byly úplně červené.
00:01:49 Říkal jsem si, že kozel tam asi chcípnul.
00:01:52 Ale za chvíli přišel po kolenou domů.
00:01:55 Doteď, jak je zmrzačený, chodí po kolenou.
00:01:58 Kevin. Ochránil i mně! Zachránil mi život.
00:02:05 Ovázal jsem kozla hadrou, všechno mu prosakovalo.
00:02:12 Říkám tomu roucho Ježíšovo.
00:02:15 Vidíte, jak vypadá dvojí obvaz, jak to bylo všechno zkrvavené.
00:02:22 Tu noc jsem spal asi jen hodinu. A od té doby spím jen 4 hodiny.
00:02:27 Takový tu byl krásný život a nakonec se sem stěhují takoví všelijací lidé
00:02:32 do těch nejzapadlejších koutů.
00:02:35 Nikdo neví, co jsou zač, co mají za sebou
00:02:38 a jaký důvod k tomu asi mají.
00:02:42 Chtěl bych se zastat všech obětí násilí. Jak asi je těm lidem...
00:02:53 Ani o tom nemůžu skoro mluvit.
00:03:01 V zimě tu jestřábi nejsou, jsou v nižších polohách.
00:03:04 Ale jeden se tu objevil a už masakruje slepice.
00:03:09 On ji nezabije, jen na ni skočí, vytrhá si trochu masa a plic.
00:03:15 Slepička dýchá pneumotoraxem, ale vyléčím ji.
00:03:21 Namazal jsem ji slepičím sádlem a teď je tady,
00:03:28 protože se celá třese hrůzou, co zažila.
00:03:32 To byla tak bezvadná slepička.
00:03:34 Každý den měla vajíčko a furt za mnou chodila.
00:03:46 My jsme tady vlezli těm dravcům do jejich prostředí.
00:03:50 Oni tady byli už dávno, ale co člověk mohl, to zkazil.
00:03:58 Celý život jsem žil v lese, takže bylo zima od rána do večera.
00:04:08 V chalupě se to zdá jako v sauně, když člověk přijde z mrazu 20 stupňů.
00:04:16 Když přijdete a je tady 10 stupňů, zdá se to jako v sauně.
00:04:20 Mně to stačí. Podestelu si postel kožešinami.
00:04:26 Přišel mráz průbojný jak protitanková střela.
00:04:32 Večer bylo -15 °C a ráno už bylo 26 °C a voda už nešla.
00:04:37 Vynalezl jsem vlečný kanystrový vodovod.
00:04:48 Ve chlívě byla jinovatka, topil jsem tam elektrickou kostkou.
00:04:54 Zvířata byla zdecimovaná, psychicky byla na dně.
00:05:00 Ale v létě, to už ve 3 hodiny mají otevřené a spí venku.
00:05:05 K ránu si teprve zalezou do chlíva, když se ochlazuje.
00:05:12 Všude jsou bobky. Kam člověk šlápne, tam se mu přilepí na nohu.
00:05:18 Indická kanalizace. Stačí kýbl.
00:05:22 Ale nesmíte používat žádné saponáty, abyste si nezničili prostředí.
00:05:28 A jediné dobré mýdlo, které bylo už po válce,
00:05:32 které jsem znal, je jádrové.
00:05:34 Všem matkám doporučuji, jediné ekologické mýdlo.
00:05:39 Protože když si myjete hlavu, vlasy, dokonce šediny zmizly.
00:05:47 Žádné lupy. Žádné šampóny, to je všecko na nic.
00:05:51 To je moje pračka. Velice jednoduše.
00:06:01 Koupelnu mám, ale stejně je to zbytečné.
00:06:04 Začnu to odshora.
00:06:07 V pokleku, uši, všecko, záda, kam dosáhnu.
00:06:11 Ani nepotřebuji ženskou, aby mi myla záda.
00:06:15 Jak se utřu, vyperu a vymáchám ve vodě ručník, namočím ho
00:06:23 a umyju si záda a nakonec nohy.
00:06:27 Vyleju to do umyvadla.
00:06:31 To je velký pokrok, že tu mám umyvadlo!
00:06:34 A vodovod, ten tady nebyl. Všecko se nosilo v rukách.
00:06:37 Pak složím ten igelit, vyliju to do kýblu,
00:06:45 a když s tím nechci jít ven, aby to vykapalo, tady to zavěsím.
00:06:54 To jsou svorky z baterky na nabíjení.
00:06:58 Okape to do kýblu, oschne a koupelna je úplně dostačující.
00:07:06 Nemám žádné ekzémy ani sociální problémy, jak to zpívá Petr Janda.
00:07:16 Tak vidíte, takto si tu žiju.
00:07:23 Teď mám rádio, to je tohle. To jsem koupil ve Frýdlantu.
00:07:27 Výborné japonské rádio. Je na kliku.
00:07:30 Když nejde proud, přepnete na dynamo a už to hraje.
00:07:36 Jdu spát v 7 hodin.
00:07:39 Večer poslouchám Názory a komentáře a někdy Svět viděný internetem.
00:07:45 Tam se říká pravda, jak to všechno je.
00:07:49 Budím se kolem 11 hod. a čekám na půlnoc, že tam bude Pomík,
00:07:56 Jana Knížková nebo Petr Šimek. To jsou lidé, kteří mi mluví z duše.
00:08:06 Všude si dělám poznámky do knihy, co tam říkají.
00:08:10 Zajímají mě pražské výrazy. Můžu vás vyzkoušet.
00:08:15 Co to znamená negáč? Že je někdo negativní.
00:08:22 A orgáč? No to asi víte, ne?
00:08:28 Nebo exekučka. Nebo "je to výpal". Pražáci mluví cizím jazykem.
00:08:35 Ale pěkně. To všecko jsem se dozvěděl od Pomíka. Jirka Pomeje.
00:08:42 Já ho považuji za skutečného člověka, který by určitě nezklamal lidi.
00:09:04 Když nemůžu spát, vylezu ven a první zatopím podle teploty.
00:09:09 Když je mráz, topím celou noc.
00:09:12 Když mi mrznou nohy, musím si obout ponožky a ještě jednu peřinu na sebe.
00:09:17 Potom zatopím a vařím polívku. Jednoduše ze studánkové vody.
00:09:22 To všechno budete dneska mít.
00:09:24 Tady polívka je. Dám tam kroupy, potom dám cibuli, česnek a brambůrek.
00:09:33 A dneska je dobrý zeleninový bujón.
00:09:39 Dám na 4 díly kostku, pěkně se to ochutí a polívka už se vaří.
00:09:44 Potom kozám vařím kompoty a potom brambory s kysaným zelím.
00:09:52 Když je nějaké maso, tak maso, když ne, bez masa se dá žít.
00:10:07 Zavirajte.
00:10:10 ZPĚV PTÁKA
00:10:16 To víte, jak je člověk starý, stále více dělá úklid potíže.
00:10:21 A ještě když nemáte ženskou ...
00:10:24 Ženská na to má geny, neustále šmejdí, uklízí a vymetá,
00:10:30 tak je to dobré. Je to takový bič na chlapy, aby něco dělali.
00:10:39 Ženská, v mém věku...
00:10:42 Kdoví, jestli by mi neuklidila všechno, co potřebuji k životu.
00:10:48 Moji peněženku a jestli bych pak v kávě neměl jed na krysy.
00:11:04 Poslouchám Frekvenci 1, kde je Dámský klub.
00:11:08 Říkají, jak poznat dobrého milence v posteli, jestli podle pleši ...
00:11:15 Ženské chtějí hlavně, aby byl dobrý v posteli.
00:11:23 Chodil jsem s jednou paní doktorkou a naštvala mě.
00:11:27 Nesl jsem plno hrnců s mlíkem, pootevřel jsem dveře
00:11:33 a ona si tam popíjela kafíčko a četla noviny.
00:11:37 A ještě po mně řve: "Tady táhne, zavírej!!!"
00:11:43 Mě to tak naštvalo. Má přiskočit a pomoct mi.
00:11:47 Ale přednější je kafíčko.
00:11:49 Ženské jsou zvláštní, každá jenom kafíčko.
00:11:53 Já kafíčko nepiju. Mě to uvede do stavu zuřivosti a nervozity.
00:12:00 Co chodíš po těch kolenách?
00:12:03 A tady je Mazlík.
00:12:07 A Mazlík už se cpe do jablek.
00:12:09 Pozor, pozor, je tam kozel.
00:12:13 Nedovřete dveře a koza už je v jabkách.
00:12:17 Máma mě neustále drbala a honila za něco.
00:12:21 Myslela to dobře, ale vím, jaké jsou ženské.
00:12:24 Chvilku je to všecko dobré.
00:12:27 Jak mi to mama říkala: "Kluku, něžeň se. Uvidíš, jaké to budě.
00:12:32 Na chvilu to budě dobre a za chvilu se jeden druhému zoškliví a zohaví."
00:12:37 Já myslím, že to tak ale je.
00:12:43 Nechceme jít pryč.
00:12:50 Přijde krmení. První letím pustit slepičku.
00:12:54 Už chodí, už vylezla z bedny a pěkně s námi mluví.
00:12:59 Jak já s ní mluvím, tak ona se mnou taky, víte? To jsou zvláštní slepice.
00:13:05 Všecka ta zvířata jsou polidštěná.
00:13:13 U mě ta zvířata vždycky žijí. Nezabíjím je, když se mi nehodí.
00:13:19 Nechám je, až samy nějakou nemocí sejdou.
00:13:23 Je to sice hrozné, ale dožijí život přirozeně.
00:13:29 I můj les. Mám tady les a já tam nic nekácím.
00:13:32 Jen co tam uschne, vybírám. Nemám právo tam všecko ničit.
00:13:44 Už je tu. Pojď, Ledi.
00:13:47 V létě je to tu jak na Václaváku. To musím utéct do lesa,
00:13:51 abych neslyšel vřeštění sekaček, motorových pil a bagrů.
00:13:58 Tady se bagruje, veselo člověku není.
00:14:02 Když ještě nevíte, kdo vás přijde přepadnout a zavraždit ve spaní.
00:14:09 Kdeže je ta idylka na samotě u lesa ze 70. let?
00:14:13 To byla bezpečná doba. A dneska, vidíte.
00:14:18 Bojím se otevřít, abych nepoužil bajonet z 1. světové války.
00:14:23 Nevěřím nikomu.
00:14:26 Mám radost ze zvířátek, která mě tu obklopují, a jinak jsem znechucen.
00:14:38 Sýkorky už jsou tady. Vidíte, co jich tu je?
00:14:42 Zjistily, že jsem jim něco nasypal, tak už se seběhly ze všech stran.
00:14:53 Skryté titulky: Věra Mikulenková Česká televize, 2012
Jak lesní zvířátka a kozel Kevin se svým harémem zůstali Edovou poslední radostí (2012). Režie P. Všelichová
V krátkém dokumentu Samotáři z Černé Vroble v roce 2012 se po dvanácti letech vracíme do zapadlé beskydské osady za rázovitým Edou Němcem. Dnes je už důchodcem a proměny osady sleduje s nedůvěrou. Noví osadníci spíš myslí na svůj prospěch než na tradici zdejšího života. Jediným potěšením Edovi zůstal poslech rádia, zvířata a kouzelná příroda kolem.
