00:00:00 .
00:00:21 Tohleto je úplný spodek vesnice, která se jmenuje Nové Heřmínovy,
00:00:27 a je to vesnice stavěná, jak jsou stavěny všechny tyto německé vesnice.
00:00:34 To znamená podél potoka či podél řeky máme skoro 5 kilometrů,
00:00:40 a bohužel právě tento spodek je natolik příhodný
00:00:45 pro výstavbu přehrady.
00:00:47 Nebyl by to špatný nápad,
00:00:49 kdyby s sebou nepřinášel likvidaci hromady lidských osudů.
00:00:54 Je tady asi 35 baráků, z čehož minimálně 24 rodin
00:00:59 bude muset ustoupit tomuto nápadu.
00:01:08 Rodiče se sem přistěhovali z vedlejší vesnice, kde pracovali - v Kunově,
00:01:17 pak se tu uvolnil byt, přestěhovali se a já jsem se narodil už tady.
00:01:23 Po roce 1945, kdy byl odsun Němců, protože otec byl Čech a matka Němka,
00:01:29 takže to bylo smíšené manželství, měli naši být odsunuti
00:01:34 jako všichni Němci, kteří tady tenkrát byli.
00:01:38 No a protože otec dělal mistra v Kunově, vyžádal si správce:
00:01:46 "Havelka, zůstanete tady a až zaučíte Čechy v práci, můžete jít."
00:01:53 Tím, že se to takhle posunovalo, bylo to půl nebo tři čtvrtě roku,
00:01:58 a pak byl konec odsunu, takže jsme tady potom zůstali.
00:02:07 Po tom odsunu to byl takový ten divoký západ.
00:02:12 Když přišli ti "zlatokopové“ z Moravy,
00:02:18 protože Němci byli pryč a tady byly prázdné baráky,
00:02:22 lidi přicházeli, aby tady mohli pracovat.
00:02:30 Takže každý přišel, vzal si barák, který se mu líbil,
00:02:34 k tomu byly polnosti.
00:02:37 My jsme byli nejstarší rodáci v Heřminovech.
00:02:41 Jinak z těch původních tady nikdo nezůstal.
00:02:45 To už potom ti přistěhovalci, kteří v roce 1946 nebo 1947 přišli,
00:02:50 se tady narodili.
00:02:52 Moje manželka se tady taky narodila.
00:02:55 Když jsem se narodila a byla dítě, bylo tady kolem 700 - 800 obyvatel.
00:03:01 Dneska je tady kolem 260.
00:03:08 Takže ten odliv obyvatel byl způsoben strašákem přehrady.
00:03:16 Protože tady byla stavební uzávěra, stavět se nemohlo,
00:03:21 takže všechna děcka jsme odcházeli většinou do Bruntálu.
00:03:29 Největší problém je 23 - 24 rodin, kterých se bytostně dotýká
00:03:34 přestěhování ze zatopeného území nebo z území,
00:03:38 kde budou muset vyrůst protipovodňové přehrady,
00:03:40 které jsou součástí tohoto díla.
00:03:43 A každá ta rodina je svým způsobem zásah do osudů lidí,
00:03:49 kteří musí odstoupit mnohdy nesmyslně postaveným domům níž po proudu,
00:03:56 které má toto vodní dílo chránit.
00:04:00 Najdete tady lidi, kteří tady prožívají 3. nebo 4. generaci
00:04:04 a mají předky, kteří přišli z Argentiny
00:04:08 a vraceli se sem v roce 1946, kdy vláda zpětně nabídla nemovitosti
00:04:15 vystěhovalcům z roku 1933 po světové hospodářské krizi.
00:04:21 Naši pocházejí oba dva z Podkarpatské,
00:04:24 dříve to byla samozřejmě naše Podkarpatská Rus.
00:04:27 Těsně před válkou, když se Sověti bránili
00:04:33 a Svoboda tehdy organizoval armádu v Zakarpatské oblasti,
00:04:41 naši vstoupili oba dva v tu dobu do bojů se Svobodou.
00:04:48 Přes veškeré boje, které museli vytrpět, přes Polsko, Duklu,
00:04:54 se dostali až do Ostravy,
00:04:58 a v Ostravě se poznali otec s mámou,
00:05:03 a tak se dali dohromady a chtěli se vrátit zpátky.
00:05:10 Jenže na Ukrajině, tehdejší Podkarpatské Rusi,
00:05:14 je strašná nouze o práci, takže měli výhled, že tady to bude lepší.
00:05:19 No a po válce se rozsídlovalo, takže pohraničí celé je takhle,
00:05:28 takže jim řekli, že tady se uvolní baráky,
00:05:32 tak jestli by šli na nějaký statek.
00:05:35 Kdybych měl volit, zůstal bych tady až do smrti, samozřejmě.
00:05:40 Měli jsme plány, že byt, který máme v Bruntále,
00:05:45 bychom nechali synovi nebo vnukům,
00:05:49 a na důchod, který mám za měsíc, bych zůstal na baráčku,
00:05:58 kde jsme si to po té povodni opravili.
00:06:01 Dvakrát jsme to dávali celé dohromady.
00:06:04 Toto je jedno z nejkrásnějších míst v celé vesnici.
00:06:07 Je to stoprocentně přírodní koryto, kde se řeka zarazila o skálu,
00:06:13 a hospodaří jak s korytem, tak s okolní nivou bez lidské údržby.
00:06:19 Když se kouknete dozadu, jde vidět, že v roce 1997 si při velkém rozlivu
00:06:27 řeka vytvořila nové koryto u pásu lesa,
00:06:30 a tak tady vznikl xhektarový ostrov,
00:06:34 na který těch 11 let nesáhla lidská ruka.
00:06:37 Zvláště u nivy se nám podařilo přesvědčit všechny včetně ochranářů,
00:06:43 že by bylo ideální na toto koryto nesahat.
00:06:47 Jak se ukázalo v roce 1996, 1997, 2002,
00:06:55 a byly tady jak velké lokální, tak i místní povodně,
00:07:00 příroda sama ukázala, že ji nezajímá, jak je to na papíře,
00:07:06 ale v praxi to zafungovalo tak, že tato vesnice byla třikrát vyplavená.
00:07:13 Všechno zastavili, znovu byla stavební uzávěra,
00:07:16 akorát jsme mohli opravovat domy.
00:07:19 Ale v tom roce 1997, když přišla ta voda,
00:07:23 můžu říct, že kdyby tenkrát přišli s přehradou a řekli:
00:07:29 "Vykoupíme vám baráky, půjdete,“
00:07:32 člověk by odcházel těžce, ale určitě by to bylo lehčí než teď.
00:07:42 Tady, když byla povodeň, člověk se mohl dívat ven,
00:07:46 všude kolem byla voda, a leda bezmocně přihlížet.
00:07:53 Nedalo se nic dělat. Je to smutné, ale tak to bylo.
00:08:04 Tady byl místní hřbitov.
00:08:10 Když přišla stavební uzávěra, přestalo se pohřbívat.
00:08:16 Tady na tom hřbitově ležela moje stařenka a staříček,
00:08:21 někde tady u toho stromu, už si to přesně nepamatuju.
00:08:25 Nevím, nevyznám se v tom.
00:08:28 Když si vezmu, že tady byla márnice, tady tak,
00:08:32 ale ta hrozba přehrady tady byla pořád.
00:08:38 A tak nějak pořád to tu vesnici rozděluje.
00:08:44 Někdo chce, někdo ne, ale na druhé straně i živí a mrtví
00:08:50 jsou rozdělení, protože můj tatínek, který sem přišel v roce 1947,
00:08:55 už musel být pochovaný v Bruntálu, protože bohužel někdo si umínil,
00:09:02 že tady bude přehrada, a my ji pořád nechceme.
00:09:06 Ani teď ji nechceme.
00:09:08 Tady vidíte klasickou ukázku práce našich vodohospodářů.
00:09:12 Tohle byl nejkrásnější potok široko daleko,
00:09:15 krásné meandrující zákruty,
00:09:18 které byly plné ledňáčků a pstruhů a raků,
00:09:23 a dneska tady máte tuto vysychavou strouhu,
00:09:26 která přes léto je téměř suchá,
00:09:29 a když dojde k jakékoliv povodňové aktivitě,
00:09:33 stačí se opravdu nahoře vyčůrat, a dole máte povodeň.
00:09:37 Člověk celý život něco buduje.
00:09:40 A teď najednou máte představu někam jít.
00:09:47 To je nepředstavitelné.
00:09:50 A proto bychom od začátku bojovali proti jakékoliv přehradě,
00:09:55 protože tenkrát nebyla žádná varianta.
00:09:58 Tenkrát byla přehrada a my jsme bojovali proti tomu,
00:10:03 aby vůbec něco bylo.
00:10:05 Teď nás obešli a řekli, že bude malá varianta.
00:10:09 Nedá se říct, že bychom byli spokojení,
00:10:15 protože nám se ani toto nelíbí.
00:10:18 Ale je to z toho horšího zla to menší.
00:10:21 Mě to hrozně mrzí.
00:10:24 Nesmířila jsem se s tím, ani s tou malou variantou.
00:10:27 Je to prostě nějaká srdeční záležitost.
00:10:34 Ta vesnice vždycky taková byla a já pořád bojuju a pořád si říkám,
00:10:41 že třeba nebudou mít peníze.
00:10:44 Naše vláda a ti, co o tom rozhodli.
00:10:51 Tady máte možnost vidět, jak má ta řeka vypadat.
00:10:54 Tady se do toho člověk neplete vůbec a vidíte krásné erozní břehy,
00:11:00 které dávají možnost sídlit původním živočichům - jestli jsou to břehule,
00:11:05 jestli jsou to ledňáčci, je tady ideální stanoviště pro mihule
00:11:10 a minohy, pro jejich larvální stádia.
00:11:14 Řádí tady bobr, při povodních se toto velmi husté roští
00:11:20 zaplní lehkým splaveným materiálem a vytvoří tisíce přehrádek za sebou,
00:11:27 kdy přinutí tu vodu, aby se rozlila do tohoto širokého úžasného celého
00:11:33 nivního území a není dokonalejší systém protipovodňové ochrany než to,
00:11:40 co si tady ta příroda vytváří sama.
00:11:45 Pro některé lidi to není jenom otázka rodinného domu.
00:11:51 Pro mnohé z nich je to zároveň místo, kde podnikají,
00:11:55 jsou to malí živnostníci,
00:12:00 kteří celý život obětovali na to, aby postavili něco,
00:12:05 na čem jsou dnes závislí nejen oni, ale i jejich rodiny.
00:12:09 A toto místo dává jim tu životní jistotu, že tam tu práci mají.
00:12:16 Největší průšvih v současné situaci je v tom,
00:12:20 že už dochází k vykupování prvních nemovitostí a lidé místo toho,
00:12:25 aby mohli dostat příležitost a postavit si novou nemovitost
00:12:29 na území katastru, jsou vyháněni pryč.
00:12:32 Toto je problém legislativy a než vznikne nový územní plán,
00:12:37 bude to trvat minimálně 3,5 - 4 roky.
00:12:40 Každý normální člověk, který dnes dostane peníze na ruku,
00:12:44 nebude tuto dobu čekat, a uteče mi z obce.
00:12:46 To znamená, že ta vesnice je zabitá podruhé.
00:12:50 Pokud bychom museli odejít a byla tady ta přehrada,
00:12:54 nedá se přemýšlet, co si vezmete s sebou.
00:12:59 Jestli garsonku, nebo nějaké okno, nebo co si z tohoto vezmete.
00:13:09 Manželka vždycky říkala: "Co s tím budeš dělat?“
00:13:14 Nic. Kdybych se měl odstěhovat, nechám to tady tak.
00:13:18 S tím se nedá nic dělat.
00:13:22 Máme kulturní dům, ale nesmí se v něm bohužel provozovat nic.
00:13:28 Maximálně je tam vánoční besídka, nebo něco takového.
00:13:31 Máme hospodu, kterou bývalý starosta zavřel.
00:13:36 Není hospoda, není obchod, byly dva.
00:13:39 My vlastně nemáme tady v té vesnici nic.
00:13:44 Podle toho, jak se staví všichni okolo té přehrady a tak dále,
00:13:51 tak všichni myslí jen na tu jednu věc
- aby oni to měli všechno pod palcem,
00:13:56 nebo-li ať je to urychleně udělané, ale neptá se nás nikdo, co bude dál.
00:14:03 O lidi jako o občany se tady nikdo v obci nepostará.
00:14:07 Je to nepředstavitelné.
00:14:09 Člověk něco celý život buduje, a to nejsou jen květiny,
00:14:14 ale všechno kolem baráku a tak,
00:14:18 a teď najednou máte všechno nechat. To je nepředstavitelné.
00:14:23 Určitě to na psychiku nás všech působí.
00:14:29 Protože když je ta nejistota už delší dobu,
00:14:31 a člověk vůbec neví co a jak bude,
00:14:35 a když se nad tím člověk zamyslí a přemýšlí nad různými variantami,
00:14:39 vyloženě nás to štve.
00:14:42 Nikdo nám neřekne konkrétně, co a jak bude, a nemáme v ruce nic,
00:14:48 každý jenom sliby nebo: "My vám to vykoupíme,“
00:14:52 ale co bude dál, to už nikoho nezajímá.
00:14:55 Já jsem z té mladší generace, a byť jsem tady vyrůstal,
00:14:59 nemám tady takový vztah k tomu městu jako otec nebo naši,
00:15:05 co tady bydleli celý život.
00:15:07 Já si dovedu představit, jak ho znám,
00:15:10 tak ti jeho králíčci, holoubci a slepičky,
00:15:14 prostě kdyby přišel o ten barák a musel se odstěhovat někam do města
00:15:18 nebo nemohl mít rodinný baráček jako tady, to by byla jeho smrt.
00:15:22 To by prostě nerozdýchal.
00:15:25 Pokud by se musely odtud odstěhovat celé Heřminovy,
00:15:30 nevím, co bych dělal s těmi holuby.
00:15:36 Protože to je především těžko poštovní holuby prodat.
00:15:41 To jsou už letitě usídlení holubi a budou se vracet zpátky.
00:15:47 Takže opravdu toho mám dost a nejméně 60 kusů.
00:15:52 Co s těmi holuby?
00:15:55 Když to člověk neprodá, tak jedině pozabíjet.
00:15:58 Zakroutit jim krky, protože s tím by se nedalo nic jiného udělat.
00:16:05 Toto údolí jsme dostali zapůjčeno na náš život
00:16:09 a byl bych strašně rád, aby kterýkoliv z potomků,
00:16:12 ať už našich nebo jejich, měl tu stejnou možnost
00:16:15 a abychom tady hospodařili takovým způsobem,
00:16:20 abychom se vlastním dětem nemuseli jednou stydět podívat do očí,
00:16:24 co jsme to tady vymysleli.
00:16:30 Skryté titulky: Věra Mikulenková Česká televize, 2009
Jak přehrada na papíru likviduje obec (2009). Režie M. Petrov
Na Bruntálsku navštívíme Nové Heřminovy. Právě tam má vzniknout údolní vodárenská nádrž, která poznamená život celé vesnice a osudy mnoha lidí. Právě příběhy lidí, kteří tady po válce přišli z různých koutů republiky znovuosídlovat Sudety, nás budou zajímat. Co všechno by museli opustit, s čím vším by se museli rozloučit? Jaké to je čekat na rozhodnutí k vystěhování?
