00:00:33 Momentálně se nacházíme v dětském domově na Čeladné.
00:00:38 Říkáme tomu Na konci světa.
00:00:42 S autobusem je problém hlavně přes víkend.
00:00:48 Jeden jede ráno a druhý večer.
00:00:54 Většinou se dopravujeme vlastními auty.
00:00:58 V týdnu jezdí děti školním autobusem.
00:01:01 Ráno jede autobus v 6.30 a v 7.30 hodin.
00:01:05 Odpoledne se vrací děti autobusem, který jezdí co 2 hodiny.
00:01:11 Pojďte do domova, jako doma, jako do hotelu.
00:01:18 Zavíráme.
00:01:21 Náš dětský domov má kapacitu 50 dětí.
00:01:25 Je zde 36 zaměstnanců, z toho 18 pedagogických.
00:01:29 Máme 6 rodinných skupin.
00:01:33 Snažíme se nedělit sourozenecké skupiny.
00:01:39 Ve skupině je od 5 - 9 dětí.
00:01:52 Co je dnes vaší největší láskou?
00:01:57 Moje děti.
00:02:00 Andrejka bude mít 8 let a Dalibor bude mít 5 let.
00:02:12 Andrea je šikovná, zaregistrovala se na dětském
00:02:18 internetu Alík.
00:02:22 Zaregistrovala tam i mě.
00:02:27 Napsala tam, že má ráda svoji rodinu a nemá ráda zlobivé děti.
00:02:40 Moje rodina byla sociálním případem.
00:02:47 Táta popíjel, nebyl špatný, nezvládal to
00:02:51 a řešil to alkoholem.
00:02:55 Mamka si našla jiného přítele.
00:03:00 Odstěhovala se od nás, když jsem skončila 9. třídu.
00:03:05 Rok jsme přežívali.
00:03:08 Pak se o nás začala zajímat dětská paní doktorka.
00:03:13 Dostali jsme se do dětského domova.
00:03:19 Nás sourozenců je 5.
00:03:22 Všech 5 se nás dostalo do dětského domova.
00:03:25 Dětská domov byl tehdy vysvobození z mého dětství.
00:03:31 Rád na něj vzpomínám.
00:03:34 Na Ostravici jsme přijeli v září 1978.
00:03:37 První dojem byl strašný.
00:03:43 Důležité bylo, že jsme měli kde spát, co jíst
00:03:48 a bylo tam teplo.
00:03:53 To mi doma chybělo.
00:04:03 Nejraději vzpomínám na Vánoce.
00:04:09 Z počátku na to nejzákladnější, teplo, jídlo, péče.
00:04:20 Pak začal být člověk náročný, už se to posunulo někam jinam.
00:04:26 Už jsem byla starší a viděla jsem i ty horší stránky.
00:04:31 Dnes to zpětně vidím všechno v pohodě.
00:04:39 1. den v dětském domově byl 10.10.1983.
00:04:46 Čekali jsme dole v hale, dole na gauči.
00:04:51 Děti chodily průchodem do jídelny.
00:04:55 Pamatuji si Valentýnu, usmívaly jsme se na sebe.
00:05:12 V rodinné výchově se nám snad docela daří.
00:05:17 Snažíme se, aby se děti chovaly jako v rodině.
00:05:23 Vychovatele děti oslovují teto a strejdo.
00:05:28 Na skupinách si vaří večeře, chystají si svačiny.
00:05:33 Některá jídla se chystají do jídelny,
00:05:37 ale jinak jsou děti ve skupině.
00:05:50 Nejraději pečou, sladkého není nikdy dost.
00:05:55 Mají rádi sobotní večeře.
00:06:00 Domluví se na komunitách, co by rádi jedli v sobotu
00:06:05 k večeři.
00:06:08 Sami si nakoupí potraviny a sami si to připraví.
00:06:16 Pocit, že jsme přišli mezi neznámé děti, nebyl příjemný.
00:06:22 Bylo nás tam 30.
00:06:24 Člověk nevěděl, co od toho čekat.
00:06:28 Byli jsme malí a ustrašení.
00:06:31 První noci nebyly dobré. Skoro jsme nespali.
00:06:37 Do 9. třídy mi rodiče dost chyběli.
00:06:47 Časem si člověk zvykl a učil se žít vlastní život.
00:06:52 Dělal si plány do budoucna.
00:07:00 V jedné vzdálené provincii bydlel na samotě muž.
00:07:04 Ten nebyl krásný.
00:07:06 Rysy jeho obličeje svědčily o jeho ukrutnosti.
00:07:10 Byl to zloděj a ničema.
00:07:13 Náhle dostal šílený nápad.
00:07:17 Vydal se na cestu k výrobci masek, aby mu zhotovil
00:07:22 nejpůvabnější masku, kterou kdy říše viděla.
00:07:32 Na Vánoce vzpomínám rád, je to období,
00:07:37 kdy by se měli všichni sejít.
00:07:43 Kdysi jsem neměl moc hezkých Vánoc.
00:07:47 Jako rodina se sejdeme u jednoho stolu.
00:07:51 Přes týden není moc příležitostí.
00:07:56 Některé děti jsou na učilišti, jiné dojíždí do školy.
00:08:09 Tyto stoly jsou v kuchyni dominantní.
00:08:13 Většina akcí skupiny se odehrává v kuchyni u těchto stolů.
00:08:20 Je to setkání rodinné skupiny.
00:08:27 Je to docela srovnatelné s rodinou.
00:08:31 Většina rodin žije v kuchyni.
00:08:34 Chybí tady prvek matka, otec, ale jinak to funguje.
00:08:42 Našim malým Romům schází jejich komunita
00:08:47 a nevázaný život, který vedou ve svých rodinách.
00:08:55 Styk s komunitou tady na Čeladné mají odříznutý.
00:09:05 Vycházejme z toho, že to jsou děti, které chtějí patřit
00:09:09 ke svým rodinám.
00:09:11 Pro ně by to bylo lepší.
00:09:14 -Scházelo ti tady něco?
-Scházelo.
00:09:18 Jako každému, rodiče.
00:09:21 To vám nenahradí žádný dospělý.
00:09:34 K rodiči vždy půjdete, svěříte se mu, to tady chybí.
00:09:44 Nemáte se kam vracet.
00:09:47 V 18-ti letech je člověk vypuštěn a nemá se kam vracet.
00:09:52 Dnes je to lepší, kdysi to tak nebylo.
00:09:56 Čím tě to naplnilo?
00:10:01 Vším, kromě citové stránky.
00:10:04 Vychovatelé se snažili, ale to dítě nepochopí.
00:10:08 Pochopí to až v dospělosti.
00:10:15 Materiálně jsou děti zabezpečeny velmi dobře.
00:10:20 Jezdí na zahraniční zájezdy.
00:10:23 Na Tenerife jsme byli několikrát.
00:10:25 Loni byl celý dětský domov v Chorvatsku.
00:10:29 Jezdí lyžovat, z tohoto hlediska jim nechybí nic.
00:10:33 Bylo nás asi 30 dětí, měli jsme čísla.
00:10:36 Měla jsem číslo 7.
00:10:39 Oblečení bylo očíslované.
00:10:44 Paní vychovatelka, která měla na starost oblečení,
00:10:49 ho nakupovala.
00:10:52 Nové oblečení schovala.
00:10:58 Když už nebylo v módě, dostali jsem ho,
00:11:02 bylo to nemoderní, vadilo mi to.
00:11:06 Děti hodně sportují, mají vztah k přírodě.
00:11:12 Jsou s přírodou v symbióze.
00:11:15 Mají tady sjezdovku, kam chodí lyžovat.
00:11:20 Má to svůj přínos a je to lepší než centra měst.
00:11:28 V Třinci jsem byl do 6. třídy.
00:11:32 Moc jsem toho nepoznal.
00:11:35 Na horách toho bylo více, lyže, turistika,
00:11:40 hrál se fotbal.
00:11:45 Hory a příroda, to je o něčem jiném než ve městě.
00:12:03 Bylo to trendem dřívější doby, odříznout dětské domovy
00:12:09 od okolního světa.
00:12:12 Dnes už to tak není.
00:12:17 Někteří vychovatelé tady dojíždí a nemají možnost
00:12:22 odtud odjet hromadnou dopravou.
00:12:25 Autobus jede naposledy ve 21 hodin.
00:12:29 Ti, kteří nemají auto, musí jít pěšky.
00:12:33 Na nádraží na Čeladnou je to odtud asi 5 km.
00:12:39 Byl tam řád, který se musel dodržovat.
00:12:43 Člověk si do svého režimu zařadil určité povinnosti.
00:12:50 Každý měl povinnosti ohledně úklidu, vycházek,
00:12:55 bylo i osobní volno.
00:12:58 Bylo to jistě správné.
00:13:04 Z domova jsem odešel v 19-ti letech.
00:13:08 Šel jsem na vojnu s předsevzetím, že kázeň a morálku,
00:13:13 které jsem se naučil v domově, budu dodržovat v životě.
00:13:26 Chtěl jsem docílit toho, že budu mít jednou rodinu a děti nebudou
00:13:32 muset zažít to, co já.
00:13:45 Je to pro jednu nemocnou holku.
00:13:47 Je na vozíčku, za ta nasbíraná víčka dostane nový vozíček.
00:14:01 Nejsem to jen já, která domovem žiji 24 hodin denně.
00:14:06 Jsou to i kolegové.
00:14:09 Tuto práci může dělat jen člověk, kterého to bude naplňovat
00:14:14 a bude mít ty děti rád.
00:14:17 Bude k ním mít vztah a bude je brát takové,
00:14:21 jací jsou.
00:14:23 S pozitivním i negativním, co v těch dětech je.
00:14:29 Jejich chování není vždy ve společenské normě.
00:14:32 Někdy jednají impulzivně.
00:14:36 Problém č.1 je, že děti, které od nás odchází,
00:14:40 nemají kam jít.
00:14:42 Myslím si, že jsem se pro tuto práci narodila.
00:14:51 Když jsem odcházela z domova, byla jsem ve 4. ročníku
00:14:57 na ekonomce.
00:15:03 Člověk odchází z prostředí, kde byl do 18-ti let
00:15:08 a vrací se zpět tam, odkud přišel.
00:15:20 Když bylo 20. září, vracela jsem se domů k otci.
00:15:25 Ten dál pil.
00:15:29 Bylo mi smutno, když jsem odcházel.
00:15:33 Loučil jsem se s kamarády.
00:15:37 Věděl jsem, že tam můžu občas zajít.
00:15:43 Ale jednou to skončí, děti dospějí a odejdou.
00:15:48 Zůstávají jen vzpomínky.
00:15:51 Všechno, co tam bylo, jsem měl rád.
00:16:00 Nevadí mi, že jsem tam byla.
00:16:04 Záleží to i na úrovni domova.
00:16:07 Náš byl skvělý.
00:16:10 Děti mi tehdy napsaly rozlučkový dopis, někdy nad tím člověk brečí,
00:16:16 když si to přečte.
00:16:22 Dostal jsem i menší výbavu do začátku, do života.
00:16:33 Někdy mám chvíle, kdy bych se tam ráda podívala.
00:16:38 Beskydy jsou nádherné.
00:16:42 Naposledy jsem tam byla na srazu z dětského domova.
00:16:48 Bylo to tam zpustošené, smutné.
00:16:55 Byla z toho restaurace horší kategorie.
00:17:07 Mariáne, nastala chvíle, kdy se musíme rozloučit.
00:17:10 Vyrůstal jsi s námi odmalička.
00:17:13 Byl jsi náš kamarád a bratr. Pro nás menší i táta.
00:17:18 Vzpomínej na nás v tom nejlepším, v dalším životě ti přejeme
00:17:23 vše nejlepší.
00:17:25 Ať ti slouží zdraví, ať se ti vyplní všechna přání.
00:17:30 Tví kamarádi.
00:17:36 Skryté titulky: Tereza Nováková Česká televize, 2006
Stal se dětský domov na konci světa skutečně domovem? (2006). Režie K. Řezníčková
V dokumentu režisérky Kláry Řezníčkové navštívíme dětský domov „na konci světa“ v Čeladné. Obklopeno horami, se špatnou dopravní obsluhou se tam nachází zařízení, v němž tráví svůj čas děti z měst a vesnic, odkud nikam nebylo daleko. Jak si přivykly na nový domov, schází jim tam něco? Cítí se tam jako doma?
