00:00:37 Vstávám ve 4.30 hod. a něco sním.
00:00:45 Tady kousek je seřadiště pracovníků ze Slovenska.
00:00:50 V 6 hodin se vozí lidé do práce.
00:00:56 Tak si to pohlídám, zda se něco nezměnilo.
00:01:03 Pak už to frčí v lese.
00:01:23 Zdravím vás.
00:01:33 Ať to potáhne.
00:01:42 Pocházím z Dětmarovic od Karviné.
00:01:45 Na Bílé žiju od 15 let.
00:01:49 Je tu lesnické učiliště,
00:01:51 které jsem navštěvoval v letech 1964-66.
00:01:54 Byl to 2letý učební obor. Zůstal jsem tu.
00:02:00 Po učilišti jsem pracoval v lese jako lesní dělník.
00:02:04 Tahal jsem dřevo s koňma, svážel dřevo na saních.
00:02:10 Pak jsem se dostal
00:02:13 na Lesnickou mistrovskou školu do Strážnice na 2 roky.
00:02:17 Po škole jsem se vrátil sem.
00:02:47 Nastoupil jsem zde v r. 1971.
00:02:50 Od r. 1973 se v lese pořád něco děje:
00:02:53 pořád reorganizace, přináší to něco jiného.
00:02:58 Nemůžu říct, že k lepšímu. Les potřebuje stabilitu.
00:03:03 Když zemědělec něco 1 rok zasadí, a nepodaří se to,
00:03:09 tak to může ještě ten rok zaorat.
00:03:12 Když se něco v lese pokazí, tak to trvá
00:03:16 třeba i desetiletí, než se to spraví.
00:03:35 S manželkou jsme se poznali v lese.
00:03:38 Je ze Slovenska a pracovala v lese.
00:03:45 Poznali jsme se v pěstební činnosti.
00:03:48 V r. 1970 jsme se vzali.
00:03:52 35 let jsme spolu.
00:03:56 Ze Slovenska tady všichni pracovali.
00:03:59 Pracovali zde bratři, tatínek, sestra.
00:04:13 Od skončení základní školy jsme pracovali v lese.
00:04:18 Je to můj společník.
00:04:20 Celý den jsem doma sama, než manžel přijde z práce.
00:04:25 Chodíme na procházky.
00:04:28 Když se dívám na televizi, tak si ke mně lehne.
00:04:52 Každá žena z města by to nevydržela.
00:04:58 Pocházím asi 5 km odsud, jsem tu jako doma.
00:05:08 Pro mne se nic nezměnilo.
00:05:15 Toto je revír Kavalčanky,
00:05:21 vybudovaný za olomouckého arcibiskupství.
00:05:27 Slouží dodnes.
00:05:32 Vystřídalo se tu hodně polesných.
00:05:35 Z Bílé je to 5 km od centra.
00:05:42 Nadmořská výška je 720 m n.m.
00:06:33 Na revíru dělá 100 % Slováků.
00:06:38 Jsou to horalé ze samot nebo lidé z Kelčova a níž.
00:06:45 Vycházíme s nimi dobře. V lese umí pracovat.
00:06:48 Jsou naučeni tím, kde žili.
00:06:52 Na těch enklávách vždy měli hospodářství,
00:06:58 do obchodu měli daleko.
00:07:01 Jsou to pracovití lidé.
00:07:05 Jak dlouho děláte v lese?
00:07:07 Profesionálně 2 roky, jinak už od 13.
00:07:13 Na učiliště jsem šel v 15.
00:07:16 Něco to má do sebe.
00:07:18 Člověka to spíš ničí, než mu to pomáhá.
00:07:22 V zimě je to těžké - mráz, sníh.
00:07:27 Není vidět, jaký je terén.
00:07:30 Vstávám o půl čtvrté, k Bílé přijedu v 7 hodin.
00:07:35 O půl šesté jsem doma.
00:07:45 Sýkorka. Čiri, čiri...
00:07:48 Už je tu.
00:07:52 Ta nejodvážnější tu ještě není.
00:08:34 Pak to převážete.
00:08:46 Poprvé jsem byl v lese s tatínkem.
00:08:50 Bral mě na hřiby. Bylo mi 4-5 let.
00:08:57 Stál tam velký křemenáč, měl jsem z toho radost.
00:09:11 Tatínek mě na místa s hřibama provázel.
00:09:19 Když jsem odrostl, tak jsem chodil sám.
00:09:24 Pokud člověk les zakládá, je pěkné,
00:09:27 že za 20-30 let les roste, že není polámaný.
00:09:37 Má z toho dobrý pocit.
00:09:57 Mám ráda hory, volnost, přírodu.
00:10:02 Mým zaměstnáním bylo pěstování lesa.
00:10:08 Stromy, které jsme zasadili, jsou už velké.
00:10:22 Zvěř a les je moje láska.
00:10:24 Věnuji tomu víkendy. přes zimu obzvlášť,
00:10:30 když se musí zvěř krmit.
00:10:33 Když zvěř strádá, tak se to nedá jinak.
00:10:36 Člověku to nedá, když jde po lese a vidí,
00:10:38 jak srnčí se těžko pohybuje ve sněhu.
00:10:42 Vezmu krmivo, seno a jdu do lesa.
00:11:11 Když je zvěř u krmelce a jsou tam jeleni,
00:11:15 tak nejstarší jelen má přednost a ostatní čekají.
00:11:25 Když ten velký jelen shodí paroží,
00:11:30 tak je hned poslední
00:11:32 a nastupuje ten druhý, silnější.
00:11:34 Tak to postupuje, co jsem vykoukal.
00:11:47 Když jsem nastoupil, tak tu bylo hodně zvěře.
00:11:52 Jelení říje tu byly silné.
00:11:56 Když jsme bydleli v hájence, tak se až nedalo spát,
00:11:59 když jeleni troubili.
00:12:03 Když to dnes někomu říkám, nechce mi věřit.
00:12:11 Šel jsem třeba poslouchat říji
00:12:16 a dostal jsem se mezi jeleny.
00:12:18 Troubili kolem mne.
00:12:20 Člověk se bál i jít, zda se něco nestane.
00:12:23 Ale nestalo se nic.
00:12:31 To jsou mé trofeje. Jsou to vzpomínky.
00:12:38 Je to za 33 let, co tu sloužím.
00:12:45 Člověk si vzpomene, kde a jak je ulovil.
00:12:52 Je to o vzpomínkách.
00:13:25 Byly chvíle, že by byl člověk radši blíž k městu.
00:13:35 Rychle to ale přešlo, pořád byly nějaké starosti.
00:13:40 Auto jsme koupili kvůli dětí,
00:13:45 kdybychom museli jít k doktorovi.
00:13:50 Kdysi jsme museli volat doktora k nám.
00:13:56 Pak jsme jezdili autem.
00:14:08 Máme 2 dcery a syna. Jsou už ve světě.
00:14:13 Když chodily děti do školy, bylo to složitější.
00:14:18 1. dcera Marcelka byla hodně malá,
00:14:26 tak jsem ji nosil na hřbetě, když bylo sněhu, jako je dnes.
00:14:32 Chodily do školy na Slovensko, protože je to nejblíž
00:14:36 a manželka je ze Slovenska, tak slovensky uměla.
00:14:42 Učila se s nimi víc.
00:14:50 Když jdu navštívit maminku, mám tam 2 bratry a sestru,
00:14:58 tak se tam rád zajedu podívat,
00:15:02 ale když se vracím a jsem nad přehradou Šance,
00:15:04 tak je mi dobře, že jsem zas tady nahoře.
00:15:15 Je mi líto, že se kraj vylidňuje.
00:15:20 Práce tady není, lidé musejí dojíždět.
00:15:26 Dnes dojíždění není tak snadné.
00:15:30 Kdysi jezdily autobusy každou hodinu na Bílou.
00:15:33 Dnes jezdí 3 denně. Doprava je drahá.
00:15:42 Na samotách kdysi bylo více lidí.
00:15:45 Byly tam třeba jen 3-4 domky,
00:15:47 ale bylo veseleji.
00:15:51 Pole a louky obdělávat nemá kdo.
00:15:57 Krajina nevypadá, jak by měla.
00:16:04 Duch v krajině mizí.
00:16:08 Když tu lidé bydleli, tak chodníčky byly vyšlapané.
00:16:16 Děti chodily do škol, lidé do práce pěšky.
00:16:24 Ty chodníky se nemusely kosit, byly vyšlapané přirozeně.
00:16:36 Rád bych, kdyby tady šel bydlet mladý lesník.
00:16:40 Dnes mají mladí lidé jiné nároky.
00:16:47 Kdyby byl někdo tak pracovitý a nevadilo by mu,
00:16:55 že má daleko do obchodu a za kulturou.
00:17:02 Rád bych, kdyby se takový našel.
00:17:06 Syn by takový byl, věřím, že se jednou třeba vrátí.
00:17:11 Pracuje na Ostravici, tak aby nedojížděl,
00:17:15 bydlí tam v hájence.
00:17:17 Věřím, že tady jednou třeba on bude.
00:17:21 Já jsem tu šťastný.
00:17:37 Skryté titulky: Milena Černá, Česká televize, 2005
Životní příběh revírníka Oldřicha Sobaly a jeho ženy Emílie ze Zadních hor (2005). Režie I. Macharáček
V revíru Kavalčanky a ve stejnojmenné horské osadě, kde v těžkých podmínkách beskydské zimy těží lesní dělníci převážně ze Slovenska dřevo, se odehrává životní příběh revírníka Oldřicha Sobaly. Příběh svázaný s lesem, zvěří a samotou.
