00:00:34 Jezdil jsem sem k babičce na prázdniny, jediné jsem nevynechal.
00:00:45 Čertův mlýn mě přitahoval tím, že jsem rád chodil po horách,
00:00:53 toulal jsem se po kopcích.
00:01:00 Pověst jsem znal, ale samotný mlýn, to místo, je odlehlé od cesty,
00:01:08 která vede z vrcholku. Ani jsem o něm nevěděl, nenašel jsem ho.
00:01:17 Až nedávno, když jsem chtěl zdokumentovat pověst o čertovi,
00:01:27 který stavěl na vrcholku hory mlýn, jsem si nechal popsat to místo
00:01:31 od místních. Došel jsem tam a začal jsem to fotografovat.
00:01:44 Jsou tam dlouhé rýhy, neboť svah se rozevírá.
00:01:52 V jakých dobách k tomu došlo?
00:01:55 V dobách ledových. Asi 400-100 tisíc let.
00:02:08 Kdy tady voda a led působil tak dokonale, že pukliny rozevíral.
00:02:16 Vzhled toho, čemu se říká čertův stůl, upoutá tím,
00:02:23 že vypadá jako dílo, které není přírodním útvarem.
00:02:34 V té době jsem už něco četl z archeologie a možná je to náhoda,
00:02:40 že se mi dostaly do rukou knížky o Irsku, kde je stejná problematika.
00:02:47 Jsou tam podobné útvary a neví se, zda jsou to hrobky
00:02:52 nebo solární observatoře.
00:02:58 To mě trochu ovlivnilo. Rozhodl jsem se nejen zdokumentovat pověst,
00:03:04 ale vzít buzolu a zkusit zaměřit některá ta místa.
00:03:09 Většinou se to počítá do období neolitu 5500-1500 let
00:03:15 před naším letopočtem. Někdy je to spojováno s Kelty,
00:03:20 ale doloženo něco takového v této poloze nebylo.
00:03:30 Nevím, tady těžko budu něco hledat. Šel bych tímto směrem.
00:03:35 Tak nás veďte.
00:03:57 Nacházíme se na vrcholu hory Malá Stolová,
00:04:01 na úpatí známé přírodní rezervace Čertův mlýn,
00:04:07 která byla vyhlášena koncem 80. let jako původní karpatský prales.
00:04:13 Je to les, kde jsou překrásné smrky ve věku 180-200 let,
00:04:25 dále pak buk nebo jeřáb.
00:04:33 Je zde hodně vzácných živočichů, jde o velké šelmy.
00:04:41 Žije zde rys ostrovid, přechází nám tady i medvěd hnědý,
00:04:48 v poslední době jsme tady zaznamenali i výskyt vlka.
00:05:01 Je to výsledkem puklinatosti.
00:05:05 Kdybychom zašli o kousek dále, dojdeme na Velkou a Malou Stolovou.
00:05:11 Názvy naznačují, že vršky jsou rovné.
00:05:17 Uloženiny gurulského souvrství zde spočívaly subhorizontálně a pukliny,
00:05:23 které pronikají, jsou vertikální.
00:05:27 To jsou vrstevní plochy, kde je vidět, že se mnohonásobně střídala
00:05:34 jemnější a hrubší komponenta a tak vznikly vrstevní plochy.
00:05:43 Je to zvlněné, ale to je normální.
00:05:54 Některé stromy jsou ohnuté. To naznačuje pohyt svahů ještě dnes.
00:06:04 Procesem rozpadu pískovců docházelo k vytváření bloků,
00:06:10 plošných desek nebo kvádrů, které už svým tvarem jsou vhodné
00:06:15 ke stavební činnosti.
00:06:22 Takové činnosti bylo vhodné využít tady a nakonec jsou toho doklady,
00:06:28 že z těchto úlomků kamenů se vytvářely dolmeny,
00:06:34 které sloužily k účelům pohřebním nebo solárním.
00:06:43 Tady k něčemu takovému také došlo.
00:07:11 Čertův mlýn je kus magické přírody, váže se k tomu řada pověstí.
00:07:16 Ta nejznámější hovoří o tom, že čert měl za úkol postavit
00:07:27 na vrcholu mlýn.
00:07:31 Jedna dcerka z Prostřední Bečvy se dlouho nemohla vdát
00:07:35 a když šla jednou z muziky domů, řekla, že by si vzala i čerta,
00:07:43 jen kdyby se mohla vdát. Čert byl blízko, tak jí nabídl sňatek.
00:07:51 Dívka zjistila, že přestřelila, tak stanovila čertovi podmínku,
00:07:58 že si ho vezme, ale musí dřív, než zakokrhá kohout,
00:08:02 postavit na vrcholu nejvyššího kopce mlýn.
00:08:06 Čert se zasmál a začal skupovat po vesnici kohouty,
00:08:12 ale dívka nebyla hloupá a svého kohouta si schovala pod postel.
00:08:19 To čert nevěděl. Drápy začal hloubit přívodní rýhu pro vodu,
00:08:28 nosil obrovské balvany, začal stavět mlýn a když už byl téměř
00:08:33 mlýn postaven, dívka vytáhla kohouta, ten zakokrhal a čert
00:08:37 i s mlýnem se propadl do země.
00:08:40 Pamětníci tvrdí, že každý pátek o půlnoci mlýn vyjíždí ze země
00:08:46 a čerti tam hrají karty. Koho chytnou, ten musí hrát s nimi.
00:08:51 Ten má 2 možnosti. Když vyhraje, získá pytel zlaťáků,
00:08:55 když prohraje, zmizí s čerty v pekle.
00:09:22 Tady je tzv. čertův stůl, velká kamenná deska, která je sesutá
00:09:31 nebo podložená pravidelnými kvádry.
00:09:42 Napadlo mě, že bych přišel s buzolou a zaměřil si osy,
00:09:49 jestli náhodou to nemůže být něco jiného než přírodní útvar,
00:09:55 např. pohřební záležitost.
00:10:02 Dutina tohoto útvaru směřuje na východozápad.
00:10:15 To může být náhoda, ale protože v ose jsem zahlédl vrchol Radhoště,
00:10:27 tzn., že Radhošť může určovat obzor nebo rovinu pozorování,
00:10:36 na které zapadá slunce.
00:10:41 Je to kamenný útvar, který jen nepravděpodobně vznikl náhodou,
00:10:49 ale může, je to kámen, který se nachází na vrcholku hory,
00:10:56 který je orientován podle světových stran a je směrován tak,
00:11:02 aby bylo možno pozorovat západ slunce při jarních a podzimních
00:11:09 rovnodennostech.
00:11:11 To je tolik náhod, které když vynásobíme,
00:11:15 dostáváme pravděpodobnost celkového jevu.
00:11:18 V případě přírodnin se pravděpodobnost blíží nemožnosti,
00:11:23 protože se budeme blížit biliardině.
00:11:27 V opačném případu se to blíží téměř skutečnosti.
00:11:40 Budu vám to kazit.
00:11:44 Tento balvan je náhodně nasunutý na tyto 2 kvádry pískovce.
00:11:53 Kdyby tady už někdo něco takového stavěl, tak ten balvan,
00:12:00 který byl v horizontální poloze, by nasunul na sebe a ne takto.
00:12:14 Podle mě je to náhodná podložka, na kterou to sjelo.
00:12:22 Vrchol Radhoště nám určuje horizont nebo obzor a současně místo
00:12:27 na tom obzoru, které při jarní nebo podzimní rovnodennosti,
00:12:31 tak na něm zapadá slunce.
00:12:37 V dobách předkřesťanských tam mohlo něco být, třeba mohyla,
00:12:44 protože pozorovatel může vidět východ slunce nad touto horou.
00:12:53 Mohl bych si tu bránu zaměřit kompasem?
00:12:56 Ano.
00:13:21 Není to úplně přesné, ale je to východ - západ s odchylkou
00:13:26 3 stupně, což je zajímavé.
00:13:33 O megalitických kulturách se toho ví tak strašně málo,
00:13:38 že se nedá vyloučit nějaká možnost, že by mohlo jít
00:13:43 o megalitickou záležitost.
00:13:46 Je to jedna z hypotéz, která není historicky doložitelná
00:13:55 a myslím, že by nebyla doložitelná ani archeologicky.
00:14:31 To je tzv. čertův kámen. V jedné z hran lze spatřit profil čerta,
00:14:38 jak soudí lidová pověst.
00:14:42 Je to dobře patrné - oční důlky, nos, ústa.
00:14:48 Stejně dobře je vidět i z druhé strany.
00:14:55 To je odvětrání.
00:14:59 Pískovec se rozpadá přirozenou cestou, takže bych v tom neviděl
00:15:06 nic jiného než přírodní sílu.
00:15:33 Protože podoba čerta na kameni je relativně zjevná,
00:15:39 lze se domnívat, pokud přisuzujeme tutu kulturu Keltům,
00:15:45 že to mohl být právě ten bájný Radegast - pohanský bůh,
00:15:53 ten je historicky doložen.
00:15:55 Kolem r. 405 svedl bitvu s římskými vojsky.
00:16:02 Poslední vykopávky dokládají, že Římané byli dál,
00:16:06 než jsme si mysleli, byli až u Olomouce, kde měli své tábory.
00:16:11 Od toho už není daleko k domněnce, že tady v podhůří Beskyd mohla být
00:16:20 svedená bitva, kdy třeba Radegast, vojevůdce, mohl padnout
00:16:25 a mohl být pochován v Čertově mlýně.
00:16:39 Všichni 3 jsme se shodli na tom, že ten mlýn postavil čert.
00:16:43 Jedině na to jsme se shodli. To oba pánové potvrdí.
00:16:47 Možná si to rozmyslí.
00:17:08 Skryté titulky: Helena Vaňková a Josef Batěk
Co mají společného kamenné útvary v Beskydech s megalitickými památkami? (2003). Režie M. Petrov
V dokumentu Marcela Petrova navštívíme Moravskoslezské Beskydy, které jsou známé svými přírodními krásami a dovedou připravit nejedno překvapení. Docent Jan Folprecht vyhodnocuje kamenné uskupení na vrcholu Čertova mlýna jako portálový dolmen či čertův stůl. Podle něj megalitické památky stávaly i na Kněhyni a Radhošti. Sloužily k solárnímu pozorování, jehož výsledky byly kalendářem k polním pracím.
