00:00:00 .
00:00:17 Dobrý den! Dobrý den!
00:00:24 Budeme se sestrou jako dvojčata. Ona tak taky chodí učesaná.
00:00:32 Já čekám na hlavu.
00:00:34 Ano. Už je to dobrý. Pojďte si sem sednout.
00:00:37 Vy máte ty vlasy takové jemňounké.
00:00:41 Nekudlím vás? Dobré?
00:00:46 Pěkně jste to udělala. Tak to mě těší, že jste spokojená.
00:00:52 Víte, že to dávám babičce k narozeninám?
00:00:55 Zdenička ti to dává k narozeninám. Ten účes.
00:00:59 No, ne! Ale ano! Ale ano!
00:01:04 Že si to ode mě vezmete? Je to právě dnes. Osmého.
00:01:09 Tak všechno nejlepší! Všechno dobré!
00:01:11 A zase se uvidíme za rok. Dejte pokoj!
00:01:15 Už ne? Ale! Necháme to osudu, že?
00:01:38 Její manžel už je v Pánu. On byl kožešník.
00:01:42 Ještě mám po něm z králíka rukavice.
00:01:45 Po jejím manželovi. Šité.
00:01:47 To jsme si dodali kožešinu, z králíka, nebo to byly dvě samice,
00:01:51 já nevím, co jsem zabil v tehdejší době. Tak ty rukavice mám.
00:01:55 A potom jsem dostal od jednoho myslivce lišku,
00:01:58 tak moje žena má čepici z lišky.
00:02:02 Ona ještě žije a on se dožil také vysokého stáří.
00:02:06 To je bratr Jindřich, já, bratr Emil, maminka, bratříček Isidor,
00:02:15 Pavel, Ludmila, Helena. Já jsem byla nejstarší.
00:02:22 Když tatínek odešel na vojnu, v roce 1915,
00:02:27 tak už nás bylo tuším sedm.
00:02:31 Nás bylo devět sourozenců, ale měli jsme se všichni rádi.
00:02:37 Pomáhali jsme si jak to kdo potřeboval, tak se mu pomáhalo.
00:02:42 My jsme se vychovávali všichni dohromady.
00:02:45 Jak nás bylo tolik.
00:02:49 A hráli jsme si, ponadávali, jak děcka.
00:02:57 Ale měla jsem i hodné rodiče. Maminka byla strašně hodná.
00:03:03 A tatínek byl také starostlivý.
00:03:07 A jaká byla vaše sestra?
00:03:08 Byla rázná, nebo byla jiná, než ostatní? Jaká byla?
00:03:14 No, byla taková, jak bylo potřeba.
00:03:16 Když bylo potřeba, tak byla i rázná.
00:03:20 Ale jinak byla mírná. V obchodě prodávala celý život.
00:03:28 Lidé ji měli rádi, byla dobrá obchodnice.
00:03:34 Chodila k muzice a kluci za ní pálili, jak se říká po našem.
00:03:39 No a kdysi povídá, měla jsem co dělat,
00:03:41 abych mu utekla, protože jsem lezla oknem a on za mnou.
00:03:44 Kdyby nespal v tom pokoji bratr,
00:03:47 povídá, tak já nevím, co by se stalo.
00:03:51 Nebo chytala stehlíky.
00:03:53 Za odpoledne v zimě jich nachytala devět.
00:03:55 A jak byla ta špaletová okna, tak je měla mezi těmi okny dané
00:03:59 a ty si tam frkali o sto péro. Ale pak je pustila potom.
00:04:02 Kdy jste potkala svého manžela a kde?
00:04:06 On bydlel o několik domů dál. Takže chodil nakupovat.
00:04:12 Chodil ke mně nakupovat.
00:04:15 A vy jste se vdávala celkem pozdě. Jak to, že tak pozdě?
00:04:20 No, protože se mně jich moc nelíbilo, těch chlapců.
00:04:26 Měla jsem dřívější známost,
00:04:30 ve dvaceti letech, ale ten odjel do Francie.
00:04:39 A zůstal tam. Takže jsem zůstala sama.
00:04:44 Až přišel tento Ferdinand. Byl hezký a hodný.
00:04:51 Jak jste spolu byli dlouho? Jéžišmaria!
00:04:56 Kdo si takové maličkosti pamatuje?
00:05:06 Od kdy jste začali dělat takovéto velké oslavy?
00:05:09 Když měla sto let. A toto už je poosmé, toto.
00:05:12 To děláme každý rok.
00:05:15 No počkej, ještě se přece dělali, ale to nebylo v hospodě.
00:05:19 To bylo u nás. No, doma, ale to bylo. . .
00:05:21 No ale všude byly stoly a bylo nás také dost.
00:05:24 A babička vám do toho mluví, co by chtěla a co by nechtěla?
00:05:28 To víte, že jo.
00:05:31 Že to děláme špatně, anebo že se to tak nedělá.
00:05:34 Nebo že ona to dělala jinak. To je její doména.
00:05:38 Ona nás diriguje. To se nedá nic dělat.
00:05:42 Je starší, má zkušenosti.
00:05:44 Tak ty musíš poslouchat. Ano, já poslouchám pořád.
00:05:50 Ale toto je recept od vás, není? Ano, od tetičky.
00:05:55 A toto je jaké? Olejové? Olejové a zakysaná smetana.
00:06:02 Někdo tam dá i majonézu.
00:06:06 Toto je zalepené? Asi jo.
00:06:09 Aby to nebylo bez duše. To by bylo neštěstí.
00:06:13 A jaký máte ten recept na život?
00:06:16 Jedla jste něco speciálního, nebo pila? Jak jste žila?
00:06:21 No, já jsem jedla uzené maso, i tlusté maso jsem jídávala.
00:06:29 Nevybírala jsem v ničem.
00:06:31 Nejvíce se pošmákne asi polévky. Ty má ráda, ty polévky. To jo.
00:06:37 No a z jídla: To, co je měkkého.
00:06:43 Například vařené maso a rajskou omáčku.
00:06:47 To jí jde. Nebo špagety s masem. To také má ráda.
00:06:52 Ještě když jí bylo tak sto tři, sto čtyři roky, tak vařila.
00:06:56 Ale teď už ne, protože jí neslouží nohy.
00:06:59 Takže už nemůže u toho sporáku stát.
00:07:02 Ale když potřebuji, tak si tam stoupne a pomíchá něco.
00:07:06 A pohlídá to.
00:07:10 A nejvíc, jak říká, si pochutná odpoledne ve čtyři hodiny,
00:07:14 jak se sejdeme, dá si kávu a k tomu má tatranky. A to miluje.
00:07:21 To každý den musí být. Káva a tatranky.
00:07:24 Nesu ti je ukázat. Jsou dobré?
00:07:27 Jo, dobré! Tak ochutnej.
00:07:32 Je to teplé, pozor.
00:07:35 Tak co? Dobré.
00:07:48 Já si říkám, že bych snad tady nechtěla být tak dlouho.
00:07:51 Abych všechny ty změny viděla.
00:07:53 Co všechno zažila, ten režim, to je prostě neuvěřitelné.
00:08:00 Nad osmdesát let si myslím, že je tady lidí dost.
00:08:03 Přesný počet nevím, to byste se musela zeptat na matrice.
00:08:06 A příští týden děláme právě pro tyto seniory
00:08:09 oslavu v kulturním domě.
00:08:13 Je to od sedmdesáti let nahoru a účast je určitě přes sto lidí.
00:08:18 Asi to je podnebím,
00:08:20 tou prací těžkou, kterou vlastně celý život prováděli
00:08:24 a samozřejmě vínem.
00:08:26 Řeknu vám jednu věc.
00:08:28 Já jsem byl čtyřicet roků zaměstnaný v dílnách v depu.
00:08:34 A za čtyřicet roků turnusové služby jsem měl dvacet roků noční.
00:08:42 A za čtyřicet roků mám v marodovým listě čtrnáct dní.
00:08:46 Deset let jsem v důchodě, za chvíli mně bude sedmdesát.
00:08:49 Každý den spotřebuji litr vína. Červeného, samozřejmě.
00:08:54 A u felčara jsem nebyl.
00:08:58 V Prušánkách o žádném pramenu nevím.
00:09:00 Vím, že studánky nějaké tady byly, ale jestli byly tak zázračné,
00:09:05 že ta voda byla tak zdravá,
00:09:07 že se dožívají ti naši občané tolik roků, tomu tedy nevěřím.
00:09:14 Vezmi si tady tu kabelu.
00:09:19 Máš tam kapesníky? Mám.
00:09:22 A chceš papírové?
00:09:24 Ano, dej mi jeden.
00:09:27 To byly samé Slověnky a my dvě jsme museli stát vzadu.
00:09:33 Paničky.
00:09:36 Oni bývali, jak se tady říká po našem, za paničku.
00:09:40 Kdežto ty ostatní chodili za Slovenku.
00:09:43 To znamená, že chodili v krojích.
00:09:45 Ale v takových všedních a v neděli v trochu lepších.
00:09:48 A ony ty Slovenky je nepustily tak nějak mezi sebe.
00:09:52 Byly tak nějak odstrčené.
00:09:58 Kdo tě to tak parádí? Maminka, nebo ty sama?
00:10:01 No, dohromady. Ty jí pomáháš.
00:10:06 Moderní sukénku máš.
00:10:11 Když přijedu, tak ona mně hned říká, co to máš za účes?
00:10:15 Uprav si ty vlasy. Nebo, co sis to koupila?
00:10:18 To je pěkné, pěkné. To ona vždycky hrozně hodnotí.
00:10:21 A vždycky, pojď se mně v tom ukázat, jak v tom vypadáš.
00:10:24 Takže hrozně se zajímá. A jak k nám chodí takové ty módy
00:10:27 ze zásilkových obchodů, tak ona to prohlíží.
00:10:30 A vždycky říká, tohle, to je dobré, to by šlo.
00:10:33 Ale tohle ne, to už ne, to už je moc.
00:10:38 S tatínkem žili velice v dobré pohodě. Velice.
00:10:41 My jsme se sestrou neslyšely, že by se někdy hádali.
00:10:45 Nebo něco. Vůbec ne. A k tomu nás i vedla.
00:10:48 Abychom se taky tak chovaly.
00:10:50 Byla v tom životě taková vstřícná k lidem.
00:10:55 Byla v obchodě, takže se tam s tím musela taky srovnat.
00:10:59 To víte, lidi jsou různí.
00:11:00 Takže člověk se nemůže zavděčit lidem všem.
00:11:03 Takže byla nám takovým příkladem.
00:11:07 Babička je skvělá.
00:11:08 Protože v podstatě mě vychovávala od malička.
00:11:10 Rodiče pracovali dlouho. Vracívali se pozdě.
00:11:14 Takže já mám dětství spojené jedině s ní a i s dědečkem.
00:11:17 Mám od ní teda školu, dá se říct pořádnou.
00:11:20 Jsem hrozně ráda, že mě vychovala a myslím si,
00:11:24 že tak by měli prarodiče fungovat, jak zafungovala ona.
00:11:28 Páni, tys narostl!
00:11:31 Kdy vám bylo nejlíp? V které té době?
00:11:35 Vždycky. Vždycky.
00:11:38 Snažila jsem se vždycky,
00:11:40 aby všechno dobře dopadlo a aby byli všichni spokojení.
00:11:47 Byla jsem zdravá, mohla jsem pracovat.
00:11:51 Takže všechno bylo dobré. Za každého režimu.
00:11:57 No, za komunistů ne. Protože ti nás zbavili obchodu.
00:12:03 Já jsem musela odejít. Jít do cizího.
00:12:10 Děda v r. 1989 odešel na věčnost a nedočkal se ani té revoluce,
00:12:19 protože zemřel v červenci a to bylo až v listopadu.
00:12:24 Tak tady žijeme s maminkou samy.
00:12:34 A budete zítra zase oslavovat? Na úřadě a tak?
00:12:38 No jistě že. Musím tam dojít.
00:12:40 Dovezou mě autem. Budu tam sedět jak pekáč.
00:12:52 Na zdraví! Na zdraví.
00:12:55 Ať vám slouží. Na zdraví.
00:13:21 Já jsem, myslím, ještě před dvěma lety nebyla hospodyní, jak se říká.
00:13:27 To babička vařila, babička poroučela,
00:13:29 co se bude vařit a tak podobně.
00:13:32 Ale teď, že už slábne,
00:13:34 její síla už je slabší a už také hůř chodí.
00:13:39 A hlavní její handicap
- strašně špatně slyší.
00:13:43 Dojdite, dojdite! Ano.
00:13:46 Míšenko, jak se máš? Asi budu hluchej po tobě.
00:13:52 Cože? Asi budu hluchej po tobě taky.
00:13:55 Jo? Á! To mě mrzí.
00:14:00 To je jedno.
00:14:02 To její zdraví se zdá, že je dobré.
00:14:05 Ovšem taky se stane, že dostane nějakou tu chřipku.
00:14:07 A ono u staršího člověka to má horší průběh.
00:14:10 Třeba v loni v listopadu nám dost onemocněla.
00:14:13 Chytila chřipku a složilo ji to. Mysleli jsme, že se nedočká Vánoc.
00:14:18 Už jsme zavolali i z Budějovic sestru.
00:14:22 To ji taky prohlédli, protože její syn je lékař,
00:14:25 tak ji prohlédl a řekl, je to špatné.
00:14:27 Ona má něco na plicích.
00:14:29 Tak okamžitě nasadili léky a babička do 14 dnů byla v pohodě.
00:14:35 Ale ten mě překvapil. Ten je veliký!
00:14:39 Já jsem si tady četla,
00:14:41 že pamatujete císaře pána a všechny prezidenty.
00:14:48 No ano. Pamatuju.
00:14:50 A na kterého ráda vzpomínáte?
00:14:54 Tož na Masaryka, na Beneše. I na některé komunisty.
00:15:02 Která doba byla ta nejlepší pro vás?
00:15:05 Obě dvě. Ta starší i ta nová. Teď se máme všichni dobře.
00:15:12 Že je plně zaopatřené stáří. Že jsou všelijaké výhody pro ženy.
00:15:22 Tak všechno nejlepší.
00:15:24 Tu máš balík! Můžeš si užívat tatranek!
00:15:28 Postav to, prosím tě.
00:15:30 Všechno nejlepší, hodně štěstí,
00:15:32 zdraví a ať tady jseš s náma ještě dlouho!
00:15:35 Tak už jsi nejstarší v celé republice!
00:15:38 No. To je úděl.
00:15:42 Není. To je zázrak malej.
00:15:45 Ať se ti daří, ať tě nic nebolí a hodně zdraví ještě.
00:15:48 Já to přeju všem, aby to zažili!
00:15:52 Není to žádný mls!
00:15:57 Živijó, živijó, živijó, živijó!
00:16:02 Mnoga ljeta, zdraví byli, mnoga ljeta, živijó
00:16:09 Mnoga ljeta, zdraví byli, mnoga ljeta, živijó,
00:16:16 živijó, živijó, živijó!
00:16:22 Skryté titulky Martina Vrbská
00:16:23 .
00:00:17 Dobrý den! Dobrý den!
00:00:24 Budeme se sestrou jako dvojčata. Ona tak taky chodí učesaná.
00:00:32 Já čekám na hlavu.
00:00:34 Ano. Už je to dobrý. Pojďte si sem sednout.
00:00:37 Vy máte ty vlasy takové jemňounké.
00:00:41 Nekudlím vás? Dobré?
00:00:46 Pěkně jste to udělala. Tak to mě těší, že jste spokojená.
00:00:52 Víte, že to dávám babičce k narozeninám?
00:00:55 Zdenička ti to dává k narozeninám. Ten účes.
00:00:59 No, ne! Ale ano! Ale ano!
00:01:04 Že si to ode mě vezmete? Je to právě dnes. Osmého.
00:01:09 Tak všechno nejlepší! Všechno dobré!
00:01:11 A zase se uvidíme za rok. Dejte pokoj!
00:01:15 Už ne? Ale! Necháme to osudu, že?
00:01:38 Její manžel už je v Pánu. On byl kožešník.
00:01:42 Ještě mám po něm z králíka rukavice.
00:01:45 Po jejím manželovi. Šité.
00:01:47 To jsme si dodali kožešinu, z králíka, nebo to byly dvě samice,
00:01:51 já nevím, co jsem zabil v tehdejší době. Tak ty rukavice mám.
00:01:55 A potom jsem dostal od jednoho myslivce lišku,
00:01:58 tak moje žena má čepici z lišky.
00:02:02 Ona ještě žije a on se dožil také vysokého stáří.
00:02:06 To je bratr Jindřich, já, bratr Emil, maminka, bratříček Isidor,
00:02:15 Pavel, Ludmila, Helena. Já jsem byla nejstarší.
00:02:22 Když tatínek odešel na vojnu, v roce 1915,
00:02:27 tak už nás bylo tuším sedm.
00:02:31 Nás bylo devět sourozenců, ale měli jsme se všichni rádi.
00:02:37 Pomáhali jsme si jak to kdo potřeboval, tak se mu pomáhalo.
00:02:42 My jsme se vychovávali všichni dohromady.
00:02:45 Jak nás bylo tolik.
00:02:49 A hráli jsme si, ponadávali, jak děcka.
00:02:57 Ale měla jsem i hodné rodiče. Maminka byla strašně hodná.
00:03:03 A tatínek byl také starostlivý.
00:03:07 A jaká byla vaše sestra?
00:03:08 Byla rázná, nebo byla jiná, než ostatní? Jaká byla?
00:03:14 No, byla taková, jak bylo potřeba.
00:03:16 Když bylo potřeba, tak byla i rázná.
00:03:20 Ale jinak byla mírná. V obchodě prodávala celý život.
00:03:28 Lidé ji měli rádi, byla dobrá obchodnice.
00:03:34 Chodila k muzice a kluci za ní pálili, jak se říká po našem.
00:03:39 No a kdysi povídá, měla jsem co dělat,
00:03:41 abych mu utekla, protože jsem lezla oknem a on za mnou.
00:03:44 Kdyby nespal v tom pokoji bratr,
00:03:47 povídá, tak já nevím, co by se stalo.
00:03:51 Nebo chytala stehlíky.
00:03:53 Za odpoledne v zimě jich nachytala devět.
00:03:55 A jak byla ta špaletová okna, tak je měla mezi těmi okny dané
00:03:59 a ty si tam frkali o sto péro. Ale pak je pustila potom.
00:04:02 Kdy jste potkala svého manžela a kde?
00:04:06 On bydlel o několik domů dál. Takže chodil nakupovat.
00:04:12 Chodil ke mně nakupovat.
00:04:15 A vy jste se vdávala celkem pozdě. Jak to, že tak pozdě?
00:04:20 No, protože se mně jich moc nelíbilo, těch chlapců.
00:04:26 Měla jsem dřívější známost,
00:04:30 ve dvaceti letech, ale ten odjel do Francie.
00:04:39 A zůstal tam. Takže jsem zůstala sama.
00:04:44 Až přišel tento Ferdinand. Byl hezký a hodný.
00:04:51 Jak jste spolu byli dlouho? Jéžišmaria!
00:04:56 Kdo si takové maličkosti pamatuje?
00:05:06 Od kdy jste začali dělat takovéto velké oslavy?
00:05:09 Když měla sto let. A toto už je poosmé, toto.
00:05:12 To děláme každý rok.
00:05:15 No počkej, ještě se přece dělali, ale to nebylo v hospodě.
00:05:19 To bylo u nás. No, doma, ale to bylo. . .
00:05:21 No ale všude byly stoly a bylo nás také dost.
00:05:24 A babička vám do toho mluví, co by chtěla a co by nechtěla?
00:05:28 To víte, že jo.
00:05:31 Že to děláme špatně, anebo že se to tak nedělá.
00:05:34 Nebo že ona to dělala jinak. To je její doména.
00:05:38 Ona nás diriguje. To se nedá nic dělat.
00:05:42 Je starší, má zkušenosti.
00:05:44 Tak ty musíš poslouchat. Ano, já poslouchám pořád.
00:05:50 Ale toto je recept od vás, není? Ano, od tetičky.
00:05:55 A toto je jaké? Olejové? Olejové a zakysaná smetana.
00:06:02 Někdo tam dá i majonézu.
00:06:06 Toto je zalepené? Asi jo.
00:06:09 Aby to nebylo bez duše. To by bylo neštěstí.
00:06:13 A jaký máte ten recept na život?
00:06:16 Jedla jste něco speciálního, nebo pila? Jak jste žila?
00:06:21 No, já jsem jedla uzené maso, i tlusté maso jsem jídávala.
00:06:29 Nevybírala jsem v ničem.
00:06:31 Nejvíce se pošmákne asi polévky. Ty má ráda, ty polévky. To jo.
00:06:37 No a z jídla: To, co je měkkého.
00:06:43 Například vařené maso a rajskou omáčku.
00:06:47 To jí jde. Nebo špagety s masem. To také má ráda.
00:06:52 Ještě když jí bylo tak sto tři, sto čtyři roky, tak vařila.
00:06:56 Ale teď už ne, protože jí neslouží nohy.
00:06:59 Takže už nemůže u toho sporáku stát.
00:07:02 Ale když potřebuji, tak si tam stoupne a pomíchá něco.
00:07:06 A pohlídá to.
00:07:10 A nejvíc, jak říká, si pochutná odpoledne ve čtyři hodiny,
00:07:14 jak se sejdeme, dá si kávu a k tomu má tatranky. A to miluje.
00:07:21 To každý den musí být. Káva a tatranky.
00:07:24 Nesu ti je ukázat. Jsou dobré?
00:07:27 Jo, dobré! Tak ochutnej.
00:07:32 Je to teplé, pozor.
00:07:35 Tak co? Dobré.
00:07:48 Já si říkám, že bych snad tady nechtěla být tak dlouho.
00:07:51 Abych všechny ty změny viděla.
00:07:53 Co všechno zažila, ten režim, to je prostě neuvěřitelné.
00:08:00 Nad osmdesát let si myslím, že je tady lidí dost.
00:08:03 Přesný počet nevím, to byste se musela zeptat na matrice.
00:08:06 A příští týden děláme právě pro tyto seniory
00:08:09 oslavu v kulturním domě.
00:08:13 Je to od sedmdesáti let nahoru a účast je určitě přes sto lidí.
00:08:18 Asi to je podnebím,
00:08:20 tou prací těžkou, kterou vlastně celý život prováděli
00:08:24 a samozřejmě vínem.
00:08:26 Řeknu vám jednu věc.
00:08:28 Já jsem byl čtyřicet roků zaměstnaný v dílnách v depu.
00:08:34 A za čtyřicet roků turnusové služby jsem měl dvacet roků noční.
00:08:42 A za čtyřicet roků mám v marodovým listě čtrnáct dní.
00:08:46 Deset let jsem v důchodě, za chvíli mně bude sedmdesát.
00:08:49 Každý den spotřebuji litr vína. Červeného, samozřejmě.
00:08:54 A u felčara jsem nebyl.
00:08:58 V Prušánkách o žádném pramenu nevím.
00:09:00 Vím, že studánky nějaké tady byly, ale jestli byly tak zázračné,
00:09:05 že ta voda byla tak zdravá,
00:09:07 že se dožívají ti naši občané tolik roků, tomu tedy nevěřím.
00:09:14 Vezmi si tady tu kabelu.
00:09:19 Máš tam kapesníky? Mám.
00:09:22 A chceš papírové?
00:09:24 Ano, dej mi jeden.
00:09:27 To byly samé Slověnky a my dvě jsme museli stát vzadu.
00:09:33 Paničky.
00:09:36 Oni bývali, jak se tady říká po našem, za paničku.
00:09:40 Kdežto ty ostatní chodili za Slovenku.
00:09:43 To znamená, že chodili v krojích.
00:09:45 Ale v takových všedních a v neděli v trochu lepších.
00:09:48 A ony ty Slovenky je nepustily tak nějak mezi sebe.
00:09:52 Byly tak nějak odstrčené.
00:09:58 Kdo tě to tak parádí? Maminka, nebo ty sama?
00:10:01 No, dohromady. Ty jí pomáháš.
00:10:06 Moderní sukénku máš.
00:10:11 Když přijedu, tak ona mně hned říká, co to máš za účes?
00:10:15 Uprav si ty vlasy. Nebo, co sis to koupila?
00:10:18 To je pěkné, pěkné. To ona vždycky hrozně hodnotí.
00:10:21 A vždycky, pojď se mně v tom ukázat, jak v tom vypadáš.
00:10:24 Takže hrozně se zajímá. A jak k nám chodí takové ty módy
00:10:27 ze zásilkových obchodů, tak ona to prohlíží.
00:10:30 A vždycky říká, tohle, to je dobré, to by šlo.
00:10:33 Ale tohle ne, to už ne, to už je moc.
00:10:38 S tatínkem žili velice v dobré pohodě. Velice.
00:10:41 My jsme se sestrou neslyšely, že by se někdy hádali.
00:10:45 Nebo něco. Vůbec ne. A k tomu nás i vedla.
00:10:48 Abychom se taky tak chovaly.
00:10:50 Byla v tom životě taková vstřícná k lidem.
00:10:55 Byla v obchodě, takže se tam s tím musela taky srovnat.
00:10:59 To víte, lidi jsou různí.
00:11:00 Takže člověk se nemůže zavděčit lidem všem.
00:11:03 Takže byla nám takovým příkladem.
00:11:07 Babička je skvělá.
00:11:08 Protože v podstatě mě vychovávala od malička.
00:11:10 Rodiče pracovali dlouho. Vracívali se pozdě.
00:11:14 Takže já mám dětství spojené jedině s ní a i s dědečkem.
00:11:17 Mám od ní teda školu, dá se říct pořádnou.
00:11:20 Jsem hrozně ráda, že mě vychovala a myslím si,
00:11:24 že tak by měli prarodiče fungovat, jak zafungovala ona.
00:11:28 Páni, tys narostl!
00:11:31 Kdy vám bylo nejlíp? V které té době?
00:11:35 Vždycky. Vždycky.
00:11:38 Snažila jsem se vždycky,
00:11:40 aby všechno dobře dopadlo a aby byli všichni spokojení.
00:11:47 Byla jsem zdravá, mohla jsem pracovat.
00:11:51 Takže všechno bylo dobré. Za každého režimu.
00:11:57 No, za komunistů ne. Protože ti nás zbavili obchodu.
00:12:03 Já jsem musela odejít. Jít do cizího.
00:12:10 Děda v r. 1989 odešel na věčnost a nedočkal se ani té revoluce,
00:12:19 protože zemřel v červenci a to bylo až v listopadu.
00:12:24 Tak tady žijeme s maminkou samy.
00:12:34 A budete zítra zase oslavovat? Na úřadě a tak?
00:12:38 No jistě že. Musím tam dojít.
00:12:40 Dovezou mě autem. Budu tam sedět jak pekáč.
00:12:52 Na zdraví! Na zdraví.
00:12:55 Ať vám slouží. Na zdraví.
00:13:21 Já jsem, myslím, ještě před dvěma lety nebyla hospodyní, jak se říká.
00:13:27 To babička vařila, babička poroučela,
00:13:29 co se bude vařit a tak podobně.
00:13:32 Ale teď, že už slábne,
00:13:34 její síla už je slabší a už také hůř chodí.
00:13:39 A hlavní její handicap
- strašně špatně slyší.
00:13:43 Dojdite, dojdite! Ano.
00:13:46 Míšenko, jak se máš? Asi budu hluchej po tobě.
00:13:52 Cože? Asi budu hluchej po tobě taky.
00:13:55 Jo? Á! To mě mrzí.
00:14:00 To je jedno.
00:14:02 To její zdraví se zdá, že je dobré.
00:14:05 Ovšem taky se stane, že dostane nějakou tu chřipku.
00:14:07 A ono u staršího člověka to má horší průběh.
00:14:10 Třeba v loni v listopadu nám dost onemocněla.
00:14:13 Chytila chřipku a složilo ji to. Mysleli jsme, že se nedočká Vánoc.
00:14:18 Už jsme zavolali i z Budějovic sestru.
00:14:22 To ji taky prohlédli, protože její syn je lékař,
00:14:25 tak ji prohlédl a řekl, je to špatné.
00:14:27 Ona má něco na plicích.
00:14:29 Tak okamžitě nasadili léky a babička do 14 dnů byla v pohodě.
00:14:35 Ale ten mě překvapil. Ten je veliký!
00:14:39 Já jsem si tady četla,
00:14:41 že pamatujete císaře pána a všechny prezidenty.
00:14:48 No ano. Pamatuju.
00:14:50 A na kterého ráda vzpomínáte?
00:14:54 Tož na Masaryka, na Beneše. I na některé komunisty.
00:15:02 Která doba byla ta nejlepší pro vás?
00:15:05 Obě dvě. Ta starší i ta nová. Teď se máme všichni dobře.
00:15:12 Že je plně zaopatřené stáří. Že jsou všelijaké výhody pro ženy.
00:15:22 Tak všechno nejlepší.
00:15:24 Tu máš balík! Můžeš si užívat tatranek!
00:15:28 Postav to, prosím tě.
00:15:30 Všechno nejlepší, hodně štěstí,
00:15:32 zdraví a ať tady jseš s náma ještě dlouho!
00:15:35 Tak už jsi nejstarší v celé republice!
00:15:38 No. To je úděl.
00:15:42 Není. To je zázrak malej.
00:15:45 Ať se ti daří, ať tě nic nebolí a hodně zdraví ještě.
00:15:48 Já to přeju všem, aby to zažili!
00:15:52 Není to žádný mls!
00:15:57 Živijó, živijó, živijó, živijó!
00:16:02 Mnoga ljeta, zdraví byli, mnoga ljeta, živijó
00:16:09 Mnoga ljeta, zdraví byli, mnoga ljeta, živijó,
00:16:16 živijó, živijó, živijó!
00:16:22 Skryté titulky Martina Vrbská
00:16:23 .
Život nejstarší obyvatelky Česka Juliany Vašíčkové z Prušánek. Režie L. Surovcová
Když se tato dáma narodila, Henri Ford zrovna zakládal svoji automobilku. Když jí byly dva roky, Einstein publikoval teorii relativity. A v jejích sedmi letech se potopil Titanic.
Juliana Vašíčková z Prušánek na Hodonínsku zkrátka pamatuje hodně. Je nejstarší občankou České republiky. Jaký je její recept na dlouhověkost? Co všechno se za více než sto let změnilo? A jak bude slavit letošní narozeniny?
