00:00:31 Dobrý den.
00:00:33 Vážení diváci, z toho, co jsme si řekli
00:00:36 tady na Karlově mostě a co jsme zde shlédli,
00:00:40 můžete mít dojem, že vznikl ideální organismus,
00:00:46 kde umělci dík úkolům rostli ve svém uměleckém významu
00:00:51 a vytvořených hodnotách.
00:00:54 Přetvářeli své zaměření.
00:00:57 Z řezbářů se stali se pak stali jednoznačně zaměření sochaři.
00:01:04 Předávali si tady zkušenosti z několika generací
00:01:08 s vyzněním dál do budoucna.
00:01:13 Ale ve skutečnosti ten ideální celek tuto podobu nemá.
00:01:19 Jednak tady jako významný činitel, nebo také ničitel, zapůsobil čas.
00:01:27 Sochy se začaly drobit. Hlavně ty pískovcové.
00:01:32 Tedy z pískovce hloubětínského, abych mluvil přesněji.
00:01:39 A bylo nutno ty sochy opravovat.
00:01:42 Ale došlo také i k zásahu teoretickému.
00:01:49 Jak to tak bývá, barok se dožil svého konce,
00:01:53 možno říci, že jaksi vyšel z módy.
00:01:57 A ve 2. polovině 18. stol. dokonce vinou osvícenství
00:02:02 a klasicismu, tzn. návratu k anticky čistým formám,
00:02:08 došlo k negaci baroka.
00:02:14 Byl to především profesor pražské univerzity Lottar Ehemand,
00:02:19 který v r. 1772 provedl zhodnocení soch na mostě
00:02:26 a o většině prohlásil, že jsou pod vší kritiku.
00:02:32 Především se přičinil o to, že byla odstraněna některá díla
00:02:36 starého Jana Brokoffa.
00:02:38 Tímto osudem byl postižen sv. Norbert
00:02:41 a byl nahrazen dílem Ignáce Platzera.
00:02:45 Tedy z dnešního stanoviska to bylo ideální doplnění
00:02:49 Karlova mostu po stránce výtvarné, poněvadž Ignác Platzer končí éru
00:02:55 velkého dramatického baroka, a současně otevírá etapu
00:03:00 českého rokoka i s vyzněním ke klasicismu,
00:03:06 jak o tom hovoří např. výzdoba zámeckého parku v Dobříši.
00:03:40 Takže dílo Jana Brokoffa bylo vyměněno
00:03:43 za práci Ignáce Platzera. Ale ani ta zde nevydržela dlouho.
00:03:50 V polovině 19. stol. byl Karlův most podroben
00:03:56 znovu velké kritice sochaře Josefa Maxe
00:04:00 a jeho bratra Emanuela, kteří opět negativně,
00:04:04 ale už ve jménu obnovy ducha středověku
00:04:08 začali nahrazovat staré barokní plastiky díly svými.
00:04:15 Takže bychom mohli mít dokonce dojem,
00:04:18 že tito sochaři...
00:04:21 Jejich dílo každý z vás zná, poněvadž jejich nejnápadnějším
00:04:26 výtvorem je monument na nábřeží mezi Národním divadlem
00:04:31 a Karlovým mostem. Je to monument jako gotická věž.
00:04:40 To je právě projev této regotizace.
00:04:44 ...chtěli vrátit Karlův most do ideální středověké podoby.
00:04:52 Takže Pieta Brokoffova byla nahrazena Pietou Maxovou...
00:05:10 Sv. Josef Brokoffa zmizel v lapidáriu.
00:05:14 Je dnes jako muzejní objekt. Byl nahrazen sochou Josefa Maxe.
00:05:27 Sv. Kryštof byl vyměněn také za dílo Maxovo.
00:05:35 Objednávka na sochu sv. Norberta vzešla ze strahovského kláštera,
00:05:40 poněvadž premonstráti chovají na Strahově hrob sv. Norberta.
00:05:47 Takže to byly vztahy také vyloženě tematické.
00:06:04 Josef Max zřejmě usiloval o to, aby měl pokračování ve svém úsilí
00:06:09 regotizovat výzdobu Karlova mostu a vychoval si nástupce
00:06:16 Jana Kamila Böhma.
00:06:21 Dokonce mu vymohl římské stipendium,
00:06:26 když už měl Böhm za sebou právě tady tu sochu,
00:06:31 kterou máme na dosah. Je to socha sv. Václava.
00:06:36 Ale v Římě, kam odešel z Prahy r. 1860, Jan Kamil Böhm onemocněl
00:06:44 a vrátil se do Prahy, kde předčasně zemřel ve 34 letech.
00:06:51 Bratři Maxové se tedy v polovině 19. stol. snažili
00:06:57 dát mostu novou podobu.
00:07:02 Bylo to v podstatě jisté umrtvení, protože to nebyli umělci
00:07:07 v tom smyslu tvůrčím. Postupovali podle určitého systému.
00:07:12 Chtěli jaksi tu slohovost středověku aplikovat
00:07:17 do moderní doby.
00:07:20 Byl to zásah dosti krutý, takže se nedivíme,
00:07:24 že byla proti nim okamžitě reakce.
00:07:29 Byla to především generace sochařů té časové vrstvy
00:07:33 Josefa Václava Myslbeka a sochaře Šimka,
00:07:37 autora Jungmannova pomníku.
00:07:40 Ti navázali právě na odkaz Brokoffův
00:07:44 a znovu vyzvedli význam Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa
00:07:50 v té velké formě vyloženě výtvarně účinné.
00:07:57 Po té stránce estetické zhodnotili znovu baroko
00:08:01 jako příklad velké, individuální tvořivosti.
00:08:07 Myslbek sám prohlašoval, že když začínal jako sochař,
00:08:12 že jediným učitelem byly sochy na Karlově mostě,
00:08:16 sochy Brokoffovy.
00:08:18 Musíme si připomenout že pražská akademie
00:08:22 v té době ještě neměla samostatnou sochařskou školu.
00:08:33 Takže můžeme říci, že i do 20. století
00:08:37 zasáhla tradice těch velkých hodnot vytvořených obrovskou soutěživostí
00:08:42 umělců, kteří se prezentovali při výzdobě gotického mostu
00:08:48 barokními sochami.
00:08:54 Když Prahu navštívil v r. 1902 sochař Rodin
00:08:59 a po něm v r. 1909 jeho největší žák
00:09:03 Émile Antoin Bourdelle, stanuli v úžasu nad touto akcí,
00:09:08 když viděli ty hodnoty, jak se vzájemně konfrontují.
00:09:13 Émile Antoin Bourdelle dokonce prohlásil,
00:09:17 že Karlův most je v jeho očích antický Kentaur.
00:09:21 Spodek, že je gotický, tak jako Kentaur...
00:09:25 Je to spojení... Je to monstrum...
00:09:28 Spodek je zvíře, vlastně kůň, a horní část je Titán, gigant.
00:09:37 Že je to prostě spojení 2 živých, nesmírně fascinujících organismů.
00:10:06 Naštěstí Karlův most nepostihly žádné obrazoborecké bouře,
00:10:11 jak by se to dalo např. usuzovat, když si vzpomeneme na události
00:10:17 v r. 1918, kdy byl hanebně svržen Mariánský sloup
00:10:25 na Staroměstském náměstí.
00:10:30 Karlův most nebyl postižen ani potom reformami
00:10:33 veřejného života po roce 1848.
00:10:37 Takže všechno toto přežil jako veliký odkaz české minulosti.
00:10:45 Za toto všechno ale musíme vděčit Habsburkům,
00:10:49 kteří nám v 18. stol. otevřeli po Bílé hoře cestu do Evropy.
00:10:55 Nezní nám to nijak sympaticky, ale je to skutečnost.
00:11:02 Nedovedeme si totiž představit, kdyby válku na Bílé hoře
00:11:06 vyhrál Fridrich Falcký.
00:11:10 To byl germanizátor z rodiny Wietelsbachů.
00:11:14 Skončili bychom tak, jako Lužičtí Srbové.
00:11:18 Kdežto tady máme doklady, že se nám otevřel svět.
00:11:24 To, co bylo v nejaktivnějších, v největších kulturních centrech
00:11:28 tehdejší Evropy, zaznělo silnou tvůrčí odezvou
00:11:32 u nás v Praze.
00:11:35 My jsme po Itálii a Španělsku vytvořili největší centrum
00:11:40 barokní kultury celé Evropy.
00:12:09 Tím máme dnešní téma vyčerpané.
00:12:15 Těším se na nové setkání.
00:12:18 Tak zase příště u nějaké hezké sochy.
00:12:42 Skryté titulky: Zbyněk Baránek
Zastavení s bratry Maxovými, autory regotizace Karlova mostu (2002). Kamera a režie J. Hojtaš
| Dvacet dílů cyklu o českém výtvarném umění je spjato především s Karlovým mostem, jeho slavnými sochami a jejich tvůrci. Průvodcem nám bude člověk nad jiné povolaný, prof. František Dvořák, který dokáže stejně poutavě vyprávět jako jeho legendární učitel, prof. V. V. Štech. |
