00:00:15 -Hezký podvečer, jsme rádi,
00:00:17 že jste si opět pustili ČERNÉ OVCE.
00:00:19 -Doufáme, že už jsme se tak trochu stali součástí vaší rodiny.
00:00:23 -Bez obav se nám můžete svěřit se svými problémy,
00:00:26 a my budeme hledat cestu, jak je vyřešit.
00:00:28 -Jeden velký problém zabral celé dnešní vysílání.
00:00:31 -Nevím, jak u tebe, Vlado,
00:00:34 ale moje rodina bude po mé smrti určitě v klidu.
00:00:37 Jedna kapsa prázdná, z druhé není co vysypat.
00:00:39 -Zato o mé dědictví se budou prát.
00:00:42 Zanechám totiž po sobě dobrou pověst. A co je víc?
00:00:45 Stojíme před domem, který vám vlastně z poloviny patří.
00:00:48 -Ano.
-A nedostanete se tam.-Ne.
00:00:50 Bylo to obrovské zklamání. Nikdy jsem ho nepovažovala
00:00:54 za nějakého zlého nebo špatného člověka.
00:00:56 Prostě byl to strejda, vycházeli jsme spolu dobře.
00:00:59 Takže po tom, co jsem s ním za ten rok zažila,
00:01:03 tak nemám vůbec chuť se s ním bavit.
00:01:05 Dcery paní Hofmannové stojí před domem,
00:01:08 jehož polovinu by měly zdědit. Patří totiž firmě,
00:01:11 kterou vlastnila jejich matka spolu se svým bratrem.
00:01:14 Maminka vlastně se svojí přítelkyní před zhruba 20 lety
00:01:18 založila vlastně společnost TauCeti.
00:01:21 -Začali víc to směřovat do těch Říčan.
00:01:24 A vybudovali si tam vlastně provozovnu.
00:01:27 Vybudovali tam dům firemní, ve kterém začali pracovat.
00:01:31 Později tam přistoupil, začal s nimi podnikat, strýc.
00:01:34 Asi takové hlavní gró té činnosti,
00:01:37 tak to byla výroba sedadel na stadiony.
00:01:41 -Já si myslím, že to pro ně znamenalo hodně.
00:01:44 Bylo to místo,
00:01:46 kde jsme se všichni scházeli celá léta.
00:01:48 Dům v Říčanech znamenal pro rodinu hodně.
00:01:51 Sídlila zde firma, kterou vlastnili sourozenci Hofmannovi.
00:01:54 Scházela se tu široká rodina.
00:01:56 Před více než rokem přišla nemoc paní Hofmannové.
00:01:59 -Tohle je vaše maminka.
-Ano. To je maminka, ano.
00:02:03 Maminka samozřejmě měla určité zdravotní problémy.
00:02:06 Nicméně neustále tam dojížděla.
00:02:08 -Jezdila po doktorech, ale ve firmě pořád fungovala.
00:02:12 Pořád tam odváděla tu svoji práci až do úplně poslední chvíle.
00:02:16 Maminka zemřela velice rychle, v průběhu jednoho měsíce.
00:02:21 Hned poté náš strýc nás samozřejmě kontaktoval,
00:02:24 protože věděl, že po ní zdědíme ten obchodní podíl.
00:02:28 Tak nás kontaktoval s tím, že nám řekl,
00:02:31 že by bylo dobré, až půjdeme k notářce ohledně dědictví,
00:02:35 tak kdybychom tam šli už s tím, že vlastně jsme spolu domluveni
00:02:40 a že mu firmu necháváme a nic nechceme.
00:02:43 -A že maminka prostě svým hospodařením
00:02:46 uvedla společnost do úpadku.
00:02:49 -Dobrý den, Hofmann.
-Dobrý den, tady Jana Neumannová.
00:02:53 Já mám na vás takovou prosbu, já jsem s vámi se chtěla domluvit
00:02:57 na nějakém rozhovoru.
-Dobře.
00:02:59 Jak se vám to hodí? Mohli bychom se domluvit třeba na pátek?
00:03:03 V pátek bychom mohli, ano.
00:03:08 Otto Hofmann se s námi nakonec nesetkal.
00:03:11 Vyslal jen svého právníka.
00:03:13 Tak poté, co vlastně umřela jeho sestra,
00:03:16 se mu dostalo do ruky účetnictví společnosti,
00:03:20 ze kterého zjistil, respektive jím pověřené osoby,
00:03:23 že účetnictví firmy není úplně v pořádku.
00:03:26 Že ve firmě chybí nějaké finance.
00:03:28 Nám vadil ten útok, jaký prostě provedl
00:03:31 na člověka, který se nemůže bránit
00:03:33 a který prostě předtím, prostě žili v určitém respektu.
00:03:37 Byla to jeho sestra. Takže tohle jsme absolutně nechápaly.
00:03:40 Tak začaly spory. Otto Hofmann tvrdil,
00:03:43 že jeho sestra vyplácela neoprávněně peníze z firmy.
00:03:46 Její dcery se tomu začaly bránit.
00:03:49 My zde ale nemusíme být v roli soudce.
00:03:51 Tyto spory v dalším příběhu nehrají roli.
00:03:54 Boj o dům v Říčanech tím teprve začal.
00:03:56 -No, neotevře.
-Vždycky když jsme sem dorazily,
00:04:00 tak na dveřích byla cedule "pro dnešek zavřeno".
00:04:03 -I když jsme byly nahlášeny, cokoliv, tak sem nás už nevpouští.
00:04:07 -Z technických důvodů, z jiných důvodů.
00:04:09 Takže zřejmě scénář se opakuje,
00:04:11 i když jsme před chvilkou viděly, že je někdo na balkoně.
00:04:14 -Celý spodní prostor byl věnovaný firmě,
00:04:17 tam vzadu jsou kanceláře, garáž. Vlastně sklad je tam, dílna,
00:04:21 kde vlastně pracoval ten jeden zaměstnanec.
00:04:24 A nahoře je celý obytný prostor, který je rozdělený vlastně.
00:04:27 Podkroví plus spodní část.
00:04:29 Nicméně je to nějaké zrekonstruované,
00:04:31 a my v tuhle chvíli ani nemáme představu, jak to vypadá vevnitř.
00:04:35 Co se tedy stalo a proč do domu nemohou?
00:04:37 Vše začalo při dědickém řízení.
00:04:39 Strýc tvrdil, že je firma bezcenná.
00:04:41 V rámci dědického řízení ale vznikl znalecký posudek.
00:04:45 Ten znalecký posudek
00:04:47 byl samozřejmě zpracován k datu úmrtí naší maminky.
00:04:50 A ten soudní znalec oslovil našeho strýce,
00:04:53 aby mu dal podklady,
00:04:55 které jsou potřeba ke zpracování tohoto posudku.
00:04:58 On mu je dal.
00:05:00 -Tento dům byl oceněn soudním znalcem
00:05:02 a hodnota toho domu je myslím vyčíslena tam
00:05:06 zhruba okolo 5 milionů.
00:05:08 Celý tento dům vlastně patří společnosti TauCeti.
00:05:11 On tedy se ale i zabýval dluhy, které tam potenciálně mohly být?
00:05:15 -Všechno.
-Všechno?
00:05:17 Všechno tohle, všechno tam zpracoval.
00:05:19 A z toho potom byl tedy ten výsledek, jaký byl.
00:05:22 Dcerám paní Hofmannové by tak měla náležet
00:05:25 polovina z majetku,
00:05:26 který byl vyčíslen na bezmála 5 milionů korun.
00:05:29 Do toho ale vstoupil strýc s novou informací.
00:05:32 Firma mu prý měla dlužit nemalé peníze.
00:05:35 A to za pronájem pozemku, na kterém dům stojí.
00:05:38 V roce 1994 měla být podepsána nájemní smlouva
00:05:41 mezi naší maminkou,
00:05:45 která vystupovala jako jednatelka ve společnosti,
00:05:48 a na druhé straně babička se strýcem.
00:05:50 Tak měla být uzavřena dohoda o pronájmu pozemku společnosti.
00:05:54 -Pan Hofmann tvrdí, že v podstatě pohledávka
00:05:57 je v tuto chvíli je zhruba přes dva miliony.
00:06:00 Tak on to vnímá tak,
00:06:03 že vlastně se svojí maminkou vlastnili pozemek,
00:06:06 na kterém společnost postavila dům s tím,
00:06:08 že tam měli nájemní smlouvu,
00:06:10 že za ten pozemek bude společnost platit 240 000 korun ročně.
00:06:13 To je ten dokument, je prostě sepsaný v roce 1994.
00:06:18 Má nějakou formu, nějak vypadá.
00:06:21 My máme k dispozici nějaké staré dokumenty z této doby.
00:06:26 A na žádném z dokumentů z této doby, z roku 1994,
00:06:29 jsme nenašly takovéto razítko
00:06:32 a nenašly jsme ani tento typ písma.
00:06:36 Na žádném. Tohle prostě v těch dokumentech z roku 1994,
00:06:40 takhle se tam prostě jakoby nepsalo.
00:06:43 Můj klient si to nenechal vyplácet,
00:06:45 nicméně se sestrou měl dohodu,
00:06:47 že v situaci, kdy společnost potom ukončí činnost,
00:06:50 tak on si místo toho, aby mu bylo pravidelně vypláceno nájemné,
00:06:54 tak na sebe nechá převést ten dům.
00:06:57 -Pan Hofmann předložil tuto pohledávku soudnímu znalci.
00:07:02 A soudní znalec tuto pohledávku neuznal,
00:07:04 jelikož nikdy nefigurovala v účetnictví společnosti
00:07:07 a nebyly o ní nikde žádné záznamy.
00:07:10 Závěr dědického řízení byl tedy jasný.
00:07:12 Dcery mají nárok na polovinu firmy i s domem.
00:07:15 Tak se strýc rozhodl řešit situaci jinak.
00:07:18 A to tím způsobem,
00:07:20 že si nechal tuto pohledávku uznat notářským zápisem.
00:07:27 -V případě uznání dluhu se dohodnou věřitel a dlužník,
00:07:33 zajdou k notáři, sepíší notářský zápis o tom,
00:07:36 že dlužník zaplatí v určitou dobu určitou částku.
00:07:39 Současně se domluví na tom,
00:07:41 že v případě, že by to dlužník včas řádně nesplnil,
00:07:45 tak svolují k tomu, aby ten notářský zápis
00:07:48 byl podkladem pro nařízení a provedení exekuce.
00:07:51 Nastala tedy paradoxní situace.
00:07:53 Otto Hofmann jako jednatel firmy přišel k notáři.
00:07:56 Zde potvrdil, že mu firma jako fyzické osobě dluží peníze.
00:08:00 Sám sobě tedy uznal dluh.
00:08:03 Jakmile tedy toto provedl,
00:08:05 tak se rozběhlo kolo týkající se exekucí.
00:08:10 Otto Hofmann tedy dosáhl toho,
00:08:13 že nikdo nezkoumal, jestli je dluh skutečný.
00:08:16 A to i přesto, že ho soudní znalec
00:08:18 v rámci dědického řízení prohlásil za neplatný.
00:08:22 Uvědomte si,
00:08:26 že notář nemá prostředky k tomu, aby toto zkoumal.
00:08:29 Ale hlavně pro toho, kdo to prohlašuje,
00:08:31 vznikají určité povinnosti.
00:08:35 -On jenom sepíše to právní jednání o té dohodě,
00:08:39 udělá notářský zápis, a tím to končí.
00:08:41 Samozřejmě jsou případy, kdy dochází ke zneužití.
00:08:45 Obecně vytváření umělých pohledávek a tak dále.
00:08:48 To znamená, že vlastně zákon nepředpokládá,
00:08:50 že by někdo uznával falešný dluh?
00:08:52 V žádném případě. Myslím, že s tímto úmyslem
00:08:55 zákonodárci vůbec nekalkulovali, nepočítali.
00:08:58 -Soud samozřejmě přihlédl k uznání té pohledávky.
00:09:01 Rozhodl o tom, že bude nařízena exekuce na majetek.
00:09:04 A vlastně jako jediný majetek v té době už je ten dům.
00:09:09 -My, když jsme se to náhodně dozvěděly o tom,
00:09:12 že vůbec je toto vedeno,
00:09:14 bylo podané odvolání na tenhle skutek s tím,
00:09:17 že tedy zpochybňujeme tu pohledávku,
00:09:20 že nebyla ani tedy odsouhlasena tím znalcem, nikým,
00:09:23 pouze panem Hofmannem.
00:09:25 Ale bohužel tedy bylo nám to zamítnuto.
00:09:29 -Soudní exekutor nerozhoduje o spravedlnosti,
00:09:32 neposuzuje, kdo je dlužník,
00:09:36 neposuzuje, jak vysoký je dluh a do kdy má být uhrazen.
00:09:40 Soudní exekutor má jedinou povinnost,
00:09:43 a sice vykonat exekuci tak, jak rozhodl soud.
00:09:46 -Je to takové, je to taková beznaděj v podstatě.
00:09:48 Vždycky akorát narazíme na to,
00:09:50 že v podstatě, když to řekneme stručně a jednoduše,
00:09:53 prostě my na nic nemáme v tomto směru právo
00:09:56 jakýmkoliv způsobem vstupovat do těchto věcí.
00:09:59 -Pakliže třetí osoba není účastníkem řízení,
00:10:02 to znamená není oprávněným ani povinným,
00:10:04 k je samozřejmě omezena v těch úkonech,
00:10:07 které může v rámci exekuce činit.
00:10:09 Žádné právní kroky jim tedy nepomohly. Podle zákona
00:10:13 prostě do probíhajícího procesu vstoupit nemohly.
00:10:16 A co se stalo s domem?
00:10:18 Zase jsme náhodně zjistily na online systému katastru,
00:10:22 prostě že bylo svoleno k prodeji.
00:10:24 A provedli to, že pozastavili exekuci
00:10:28 za účasti tedy samozřejmě exekutora
00:10:31 a barák si mezi sebou prodali.
00:10:33 Dům tedy dnes vlastní přítelkyně Oty Hoffmanna.
00:10:36 Právě s ní celou transakci nakonec provedl.
00:10:39 Takže jste o dům definitivně přišly?
00:10:41 V tuto chvíli vlastně už tam není dovolání
00:10:44 a dá se říct, že ano.
00:10:46 -Takže bych doporučovala samozřejmě ostražitost.
00:10:50 Ale když nepomůže, a ty oběti samozřejmě nemohou předjímat,
00:10:53 že někdo, kdo se chce dostat k jejich majetku,
00:10:56 bude podnikat takovéhle kroky, tak se obrátit na policii.
00:10:59 A tedy ke slovu už by měl přijít orgán činný v trestním řízení.
00:11:04 Čili trestní oznámení, mělo by se to prošetřovat.
00:11:08 -V tuhle chvíli jsem byla podat trestní oznámení na pana Hofmanna
00:11:13 tady na Státní zastupitelství Praha-Východ
00:11:16 a upozornit na ty kroky, které jsou tam vedeny.
00:11:19 A s tím, že budeme doufat, že vlastně bude konáno.
00:11:22 -Tak vybavuje se nám takové to hezké.
00:11:25 To společné trávení toho času, jak jsme sem jezdili.
00:11:28 Jak nás tady hned vítali u dveří a babička na balkoně
00:11:31 jak na nás volala.
00:11:33 Jak jsem tady zastavovali žluté autíčko se zmrzlinami.
00:11:36 Krásné vzpomínky.
-To je opravdu kus života našeho.
00:11:39 -To jsou vzpomínky, a to nám nikdo nevezme.
00:11:41 Dětem to taky nikdo nevezme.
00:11:43 -Myslím, že budu žít tak, abych si život užil
00:11:46 a pokud možno po sobě nic nezanechal.
00:11:48 -Já mám dojem, že bychom dnes měli po sobě zanechat
00:11:51 ještě alespoň pozvání na zítřek.
00:11:53 -Ano, zveme vás na test ledových čajů.
00:11:55 A kdo jiný by jím měl provázet než naše kolegyně Dáša Horká.
00:11:59 -Takže vám přejeme ledový klid, protože jak známo
00:12:02 nikdy se nic nejí tak horké, jak se uvaří.
00:12:04 -Hezký večer a na viděnou.
00:12:06 Mezi 7 nejhoršími výrobky byl i jeden z nejdražších,
00:12:10 který obsahoval velmi malé množství čaje.
00:12:14 A pokud tedy přepočteme cenu za 1 litr čajového nálevu,
00:12:18 tak se dostáváme na cenu přes 1000 korun.
00:12:22 Skryté titulky: Alena Kardová, Česká televize 2014
DĚDICTVÍ – Spor o rodinný dům aneb jak se nedělit o dědictví.
V následující reportáži ukážeme, jak se dá elegantně a v souladu se zákonem vyvést majetek z firmy. Může k tomu sloužit notářský zápis a na jeho základě vedená exekuce. V našem příběhu jde ale o majetek v hodnotě několika milionů korun. O velký rodinný dům.
Autor reportáže: Jana Neumannová
