Objektiv

Díly
Videobonusy
Státy
Mapa
Divácká soutěž

Tchaj-wan: Tchaj-pej — Rusko: Tula

Premiéra: Neděle 7. 12. 2014 na ČT1

Nastavit připomenutí

Hledat všechna vysílání dílu / pořadu

Přehrát

00:00:20 Po týdnu je tu OBJEKTIV, jsem ráda, že se díváte

00:00:24 a že i v předvánočním čase máte chuť s námi vyrazit do světa.

00:00:28 Nejprve se vypravíme na ostrov Tchaj-wan.

00:00:32 Těšit se můžete na rychlovlak anebo na místní trh.

00:00:36 S Miroslavem Karasem se podíváme do ruské Tuly.

00:00:40 Je to město perníku, tónů harmoniky,

00:00:43 ale i hraček a samovarů.

00:00:51 Ještě před 120 lety byl Tchaj-wan jeden z nejzapadlejších koutů Asie.

00:00:56 Velkou část ostrova ovládali domorodé kmeny Lovců lebek.

00:01:00 Těžko tomu uvěřit při pohledu

00:01:02 na současnou tvář hlavního města Tchaj-Pej.

00:01:05 Světově proslulý je mrakodrap Tchaj-Pej 101,

00:01:08 který měří 509 m a je jednou z nejvyšších budov na světě.

00:01:12 Zavedeme vás i na tamní noční trhy a prozradíme vám i to,

00:01:16 co Thajwanci dělají nejradši.

00:01:21 Tchaj-pej, město nekonečného horizontu.

00:01:24 Místo, které obklopují zelené kopce a kde se protíná luxus s tradicí.

00:01:29 Protiklady tu najdete na každém kroku.

00:01:32 Do výšky se tyčí střechy paláců i mrakodrapů.

00:01:37 Oblast kolem města

00:01:39 patří k nejhustěji obydleným místům na planetě.

00:01:43 Vyhnout se spletitému labyrintu dopravy jde jedině rychlovlakem.

00:01:47 Tchajwanský zázrak na kolejích poprvé vyjel v r. 2006.

00:01:51 Dosahuje rychlosti až 300 km v hodině

00:01:54 a je vylepšenou verzí japonských šinkanzenů.

00:01:57 Jeho tvůrci tvrdí, že jejich stroj dosáhl nejvyššího stupně pohodlí

00:02:02 a požitku z jízdy.

00:02:04 Superexpres 700T sice nepřekoná rekord čínského magnetického vlaku,

00:02:09 ten se ale prohání na mnohem kratší trati.

00:02:12 Tchajwanský superrychlík spojuje hlavní město

00:02:15 s přístavem Kaohsiung na jihu.

00:02:18 Vzdálenost 345 km urazí za 90 minut.

00:02:20 Obyčejné soupravě by to trvalo 4 hodiny.

00:02:24 Tady je i nemožné možné. Kdysi malá charita,

00:02:27 která sloužila druhým, dnes spravuje televizi,

00:02:31 která vysílá do 70 zemí světa. Humanitární organizace Tzu Chi,

00:02:35 která funguje díky široké síti dobrovolníků,

00:02:38 mezi své cíle zahrnula lékařství, vzdělávání a kulturu

00:02:42 a postavila nemocnice, školy i tuto televizi.

00:02:46 Nadaci založila v r. 1966 buddhistická jeptiška.

00:02:50 Není proto divu,

00:02:52 že stanice chce kromě pořadů šířit hlavně lásku, pravdu a dobro.

00:02:57 Pro Evropana je zážitek návštěva chrámu Longshan.

00:03:01 Bez ustání je plný lidí, kteří pronášejí své modlitby

00:03:05 a zapalují vonné svíčky.

00:03:06 Podobný obrázek lze najít po celém ostrově.

00:03:09 Náboženského vyznání je přes 80 % obyvatel.

00:03:13 Převažuje buddhismus a taoismus, 4 % tvoří protestanti a katolíci.

00:03:18 Chrámy a kostely jsou na rozdíl od pevninské Číny

00:03:21 pulsujícími a hojně navštěvovanými svatostánky.

00:03:30 Věřící, kteří přicházejí do chrámu meditovat,

00:03:33 nejdříve zapalují vonné tyčinky.

00:03:36 Odhánějí jimi zlé duchy a očišťují své duše.

00:03:40 Po modlitbě je odkládají do bronzového kontejneru,

00:03:44 kde se nechávají dohořet.

00:03:47 O svíčky je třeba se neustále starat.

00:03:50 V chrámu Longshan hlídá odkapávající vosk tato žena.

00:03:57 K modlitbě se obvykle používají dvě svíce

00:04:00 a několik vonných tyčinek.

00:04:02 Krámky jsou buď v chrámu, nebo těsně u něj.

00:04:05 Svíčky jsou sytě červené.

00:04:07 Stejná barva převládá ve výzdobě celého chrámu.

00:04:11 V čínské kultuře je červená považována za barvu štěstí.

00:04:15 Sortiment se neustále obnovuje.

00:04:17 Podobně rychle jako příval spokojených zákazníků.

00:04:21 Teď se nedíváte na ovocný bar a tento muž nečte z menu.

00:04:25 Modlitby věřící pronášejí u stolu s obětinami,

00:04:29 kam pokládají dary bohům a předkům. Ty vypadají všelijak.

00:04:33 Nejčastěji jde ale o různé druhy potravin a ovoce.

00:04:38 K oltářům se přinášejí i květiny.

00:04:41 Uctívání duší zemřelých je součástí života.

00:04:45 Každý den se něco malého obětuje hlavně během Měsíce duchů.

00:04:49 Ten připadá na 7. lunární měsíc. U nás na období července až srpna.

00:04:55 Tchajwanci věří, že během této doby se duše mrtvých toulají po světě

00:05:00 a mají právo se zde radovat a hodovat.

00:05:03 Obětinami si je člověk předchází, aby mu nemohli uškodit.

00:05:19 Když modlitby nestačí a je potřeba zodpovědět zásadní otázku,

00:05:24 přicházejí na řadu tyto červené půlměsíčky.

00:05:28 I když častým používáním už šťastná barva vzala za své.

00:05:33 Místní si nejdřív zformulují dotaz v hlavě a měsíčky pak hodí na zem.

00:05:38 Pokud oba spadnou vypouklou stranou nahoru, Bůh jim odpovídá Ne.

00:05:43 Pokud alespoň jeden spadne opačně, znamená to kladnou odpověď.

00:05:49 Ozvěny tradice uprostřed kulis moderní doby.

00:05:53 Jeden z nejtypičtějších výjevů v Tchaj-peji.

00:05:57 Místní jsou na to zvyklí a s klidnou tváří sledují drama

00:06:01 odehrávající se uprostřed jednoho z mnoha parků,

00:06:05 vždyť jde jenom o jeviště.

00:06:07 Udělat město příjemnější a zelenější

00:06:10 stojí v posledních letech vládu hodně úsilí. Ale daří se.

00:06:14 Městských parků je nespočet,

00:06:16 stejně jako druhů odpočinku a zábavy, které nabízejí.

00:06:20 Jsou nejen zelenými plícemi města.

00:06:23 Mnoho z nich nese historický a kulturní význam.

00:06:27 Největší parky táhnoucí se podél řek Xindian a Keelung

00:06:31 slouží k rekreačním aktivitám, jako je jízda na kole.

00:06:35 Některá místa jsou zasvěcená kultuře.

00:06:40 Kreslení do písku je populární v celé Číně.

00:06:44 Ti nejlepší se dokonce utkávají v národních soutěžích.

00:06:49 Disciplína probíhá formou živé performance.

00:06:53 Umělce doprovází hudba a projekce na plátno.

00:06:57 Divák si tak vychutná celý proces tvorby.

00:07:00 Do písku se zaznamenávají příběhy. Chce to jen trochu trpělivosti.

00:07:05 Očekávání je ale v multimediálním představení to nejlepší.

00:07:10 Divák zprvu netuší, co se před ním rýsuje,

00:07:13 i když jistou představu má. Ta se mu pak vyvrátí nebo potvrdí.

00:07:18 A zase odletí pryč.

00:07:23 Tchej-pej žije hlavně v noci.

00:07:25 Spletitá síť uzoučkých uliček nabízí všechno,

00:07:29 na co si člověk vzpomene.

00:07:31 Tamní noční trhy jsou světovou legendou.

00:07:34 Je jich hned několik a dosahují velikosti městské čtvrti.

00:07:38 Ochutnat na nich jde všechno co roste, kvete, nebo se hýbe.

00:07:43 Tchaj-wan je vyhlášenou kulinářskou destinací.

00:07:47 Tchajwanci jídlo milují, protože je levné a kvalitní.

00:07:51 Něco ale chutná jinak než už nás.

00:07:53 Třeba grilované klobásky jsou daleko víc naplněné masem

00:07:57 a mají nasládlou chuť.

00:07:59 Výčet pochoutek by vydal na samostatnou kuchařku.

00:08:03 Leckdy by v ní Středoevropan našel i to,

00:08:06 co by nepovažoval za jedlé.

00:08:09 Nakupování je pro Tchajwance jedním z nejoblíbenějších způsobů,

00:08:14 jak trávit volný čas. Kdo se nechce přebírat sortimentem,

00:08:18 který je stejně tak široký jako pestrý,

00:08:21 může se nechat namasírovat.

00:08:23 Masáž je v čínské kultuře považována za polovičního doktora.

00:08:28 A zmáčknutím správného bodu se dají vyřešit lecjaké problémy.

00:08:32 Blahodárné účinky má ale tradiční masáž nohou.

00:08:36 Podle čínské medicíny jsou chodidla místem,

00:08:39 kde se dá ovlivnit činnost všech orgánů v těle.

00:08:43 Všechno to mačkání může trochu bolet.

00:08:46 Co by to bylo za trh, kdyby na něm chyběly plody moře.

00:08:50 Zákazník si může ještě plovoucí zboží vybrat přímo z kádí.

00:08:54 Rybolovu se věnovaly všechny kmeny původních obyvatel Tchaj-wanu.

00:08:59 Úzké sepětí s mořem se odráží i v jazyce.

00:09:02 Třeba české přísloví zabít dvě mouchy jednou ranou

00:09:05 by se z taiwanštiny dalo přeložit:

00:09:08 při hledání škeblí si zároveň vypereš kalhoty.

00:09:12 Pro pravé odvážlivce je určen trh Huaxi.

00:09:15 Ulice byla v minulosti vyhlášenou čtvrtí prostitutek.

00:09:19 Dnes přitahuje hlavně díky své hadí show.

00:09:22 Desítky obchodníků a komediantů v jedné osobě

00:09:25 rituálně zabíjejí plazy přímo před očima kolemjdoucích.

00:09:29 Hadí krev a žluč se pak vymačkává do přichystaných láhví s lektvarem,

00:09:34 který prý zlepšuje zrak a potlačuje migrénu.

00:09:37 Muži taky věří, že zvedá sexuální potenci.

00:09:42 Noční trhy nejde při návštěvě Tchaj-peje vynechat.

00:09:55 Stačí ujet necelých 200 km z Moskvy a už jste v jiném Rusku.

00:09:59 Pryč od zaplněných ulic s nekonečnými zácpami,

00:10:03 pryč od davů lidí na ulicích i v metru.

00:10:06 Náš zpravodaj Miroslav Karas vás teď vezme na návštěvu Tuly.

00:10:10 Jak sám říká, v Tule je klid a je tam hezky.

00:10:13 Je to také hlavní město ruského perníku,

00:10:16 mají ho tam na každém rohu.

00:10:19 A nebyl by to Mirek, kdyby pro vás neměl něco extra.

00:10:22 Prozradí vám, jak si takový perník udělat doma.

00:10:26 Připravte si papír a tužku.

00:10:28 Dobrý den z Tuly. Jsme asi 170 km jižně od Moskvy.

00:10:33 Stejně jako v jiných městech

00:10:35 i v tomto jsem se snažil dostat co nejvýše.

00:10:38 Podařilo se.

00:10:39 Zdolal jsem 154 schodů a dostal jsem se na toto místo.

00:10:44 Zvonice je vysoká 70 m a cestou jsem napočítal 22 zvonů.

00:10:49 Je odtud výhled na celé město. Zvu vás na malou procházku.

00:10:58 První zmínka o městě je z roku 1146, o rok dříve,

00:11:02 než byla založena Moskva.

00:11:04 Tula se brzy stala strategickým místem.

00:11:10 ZVONÍ ZVONY

00:11:25 Na začátku 16. století tudy vedla hranice Moskevského knížectví.

00:11:30 Moskvu bylo nutné bránit před nájezdy krymských Tatarů,

00:11:34 proto byla v Tule postavena velká pevnost Kreml.

00:11:41 Tulský Kreml není tak rozsáhlý jako moskevský.

00:11:45 Patří v Rusku spíše k těm středním.

00:11:48 Na rozdíl od jiných nebyl postaven na pahorku, ale u břehu řeky Upa.

00:11:53 V r. 1509 postavili pevnost z dubového dřeva,

00:11:56 ale ještě v 1. polovině 16. století bylo dřevo nahrazeno kamenem.

00:12:02 Kilometr dlouhá hradba je vysoká 10 m a 3 m široká.

00:12:07 V Kremlu je 9 věží.

00:12:09 Čtyři sloužily současně jako vstupní brány,

00:12:13 v dalších se skladovaly potraviny, zbraně a nářadí.

00:12:16 Erb Tuly vznikl v r. 1778, v době, kdy město proslavily výrobky

00:12:22 tulských mistrů zbrojířů, mečířů, nožířů, puškařů a platnéřů.

00:12:37 V erbu jsou 2 zkřížené čepele meče, hlaveň a dvě kladiva,

00:12:41 jako symbol mistrů, kteří vyráběli zbraně.

00:12:48 V r. 1552 obránci pevnosti čelili nájezdu krymských Tatarů.

00:12:53 30 000 útočníků ale Tulu nedobylo.

00:12:56 Bohatá naleziště železné rudy v okolí

00:13:00 učinila z Tuly velkou zbrojařskou dílnu.

00:13:09 Nepřátel bylo neskutečně hodně.

00:13:12 Ať už byli z východu, severu a zvláště z jihu.

00:13:16 K obraně před nepřáteli byly potřebné zbraně.

00:13:22 Z Tuly pocházejí jednoduché nože, které se později objevily

00:13:27 i v jiných evropských zemích. Toto je beljojský nůž,

00:13:31 který bojovníci používali už v 17. století.

00:13:37 Po napoleonských válkách

00:13:40 mnoho výrobců těchto nožů odešlo do Evropy.

00:13:43 Proto tam dodnes najdete mnoho nožů s kovanou rukojetí.

00:13:51 První zbrojovku v Rusku založil car Petr I. v r. 1712 v Tule.

00:13:58 Odtud pocházejí zbraně,

00:14:00 které patřily nejen carským důstojníkům, ale i carské rodině.

00:14:04 Zlatým věkem tulských zbrojířů byl konec 18. a celé 19. století.

00:14:09 Z té doby pocházejí nejlepší a nejhezčí zbraně.

00:14:13 Jsou často nádherně zdobené zlatem, stříbrem a drahými kameny.

00:14:18 Z tulské zbrojovky pochází i nejznámější zbraň rudoarmějců

00:14:22 ve 2. světové válce, samopal PPŠ 41.

00:14:27 Za války jich bylo v Rudé armádě na 6 milionů kusů.

00:14:33 Podívejte se na zásobník pro 71 nábojů.

00:14:37 Nebyl příliš těžký, vážil 5,5 kg a střelba byla snadná.

00:14:44 Stačilo natáhnout zmáčknout spoušť.

00:14:57 Hračky se kdysi vyráběly z modré hlíny zvané Sinnika,

00:15:01 která je ale spíše černá.

00:15:04 Teprve až v peci se v teplotě 800 stupňů figurky promění v bílé.

00:15:09 Jsou to tradiční hračky z Tuly s červenou, žlutou

00:15:12 a zelenou barvou. Každá figurka je i píšťalkou.

00:15:16 Před čtyřmi sty lety je začaly vyrábět ve vesnici Filimonovo,

00:15:21 proto se jim říká filimonovské figurky.

00:15:24 Dříve je ale takto nemalovaly, používaly cihlu, saze, co měli.

00:15:28 Teprve později se začaly používat pestré a veselé barvy.

00:15:32 Postavičky jsou ale stále stejné už staletí.

00:15:36 Bohatší rodiny si mohly dovolit dražší dárky.

00:15:40 Jenže po nástupu bolševiků výroba figurek skončila.

00:15:43 Připomínaly život u carského dvora a to se po revoluci nehodilo.

00:15:48 Tyto a podobné hračky byly na dlouhou dobu zakázané.

00:15:52 Nyní jsou opět populární.

00:15:55 PÍSKÁNÍ Děkujeme a jdeme jinam.

00:16:00 Kdysi byly v Tule desítky dílen, kde se zbraně vyráběly na koleně.

00:16:06 Jenže s časem přicházely zbraně modernější

00:16:09 a takové nebylo možné v kovárně vyrobit.

00:16:12 Někteří kováři a mečíři přišli o práci.

00:16:15 Nemohli konkurovat velkým výrobcům.

00:16:18 Najednou zjistili, že nemají na chleba.

00:16:22 Začali proto hledat něco náhradního,

00:16:25 aby měli nějakou obživu. Začali dělat samovary.

00:16:29 Nebylo to náročné a mohli je vyrábět v dílně,

00:16:32 kde se dosud věnovali zbraním.

00:16:39 Tak se místo nožů, mečů a pušek začaly vyrábět samovary.

00:16:43 Psal se rok 1646.

00:16:46 Ulice doposud plné dílen se zbraněmi se změnily.

00:16:50 Samovary se sice nedostaly do městského erbu,

00:16:53 ale jsou symbolem Tuly dodnes.

00:16:56 "Se samovarem do Tuly nejezdi," říká se odnepaměti v celém Rusku.

00:17:01 Jako kdybychom u nás nosili dříví do lesa.

00:17:05 Tula je totiž hlavním městem ruských samovarů.

00:17:09 Ty nejznámější a nejcennější se tu vyrábějí už od carských dob.

00:17:15 Samovary naučili Vadima Volgina vyrábět otec a děda.

00:17:19 Jeho rodina je už 6. generací rodu, která se ruskému výrobku věnuje.

00:17:24 Jeho rukama prošly stovky samovarů, obyčejných i velmi drahých.

00:17:29 Obyčejný samovar byl v každé domácnosti,

00:17:33 asi jako je dnes varná konvice.

00:17:39 Dříve něco takového nebylo. Přišli jste domů

00:17:42 a museli jste rozdělat oheň, nasypat uhlí

00:17:46 a za 40 minut jste mohli pít horký čaj.

00:17:53 V rodinách mnohdy byly 3 kusy.

00:17:55 Své samovary měli zvlášť muž i žena a třetí, nejhezčí, byl pro hosty.

00:18:00 Horká voda na čaj musela být v každém domě i v hostinci.

00:18:04 Bohatí lidé si objednávali exkluzivní samovary

00:18:08 a předháněli se, kdo má doma lepší.

00:18:10 Pro výrobce samovarů to byly zlaté časy.

00:18:14 Samovar se skládá z 12 částí.

00:18:16 Všechny, ať už mísa, držadla, šíje anebo topeniště,

00:18:20 do něhož se vkládá uhlí, které vodu ohřívá, jsou důležité.

00:18:24 Na tomto samovaru je zlatem zdobená šíje, kohoutek a hlavně mísa,

00:18:29 do níž se vejdou 4 litry vody. Cena? Zhruba 70 000 korun.

00:18:33 A patří k těm levnějším. Jsou i dražší.

00:18:36 Hlavně ty, kde se používá i 24 karátové zlato.

00:18:54 Neznám žádnou oslavu v Rusku, která by se obešla bez harmoniky.

00:18:59 3 ze 4, tedy celých 75 % harmonik v Rusku bylo vyrobeno v Tule.

00:19:07 Možná i v této dílně.

00:19:09 Harmonika, kterou mám v rukou, se skládá ze 400 součástí.

00:19:14 Není to lehká výroba. Pojďte se podívat.

00:19:20 Každý tu má na starosti něco jiného.

00:19:23 Ročně tu dnes vyrobí 5 000 nástrojů.

00:19:26 V 80. letech 20. století jich za rok udělali i 160 000.

00:19:35 První harmoniku vyrobili v r. 1830 v jedné zbrojířské dílně,

00:19:40 měla pouze 5 kláves a nástroj byl malý.

00:20:00 Od toho roku se šíří sláva tulských harmonik.

00:20:04 Spolu s balalajkou patřila a patří

00:20:07 k nejrozšířenějším hudebním nástrojům v Rusku.

00:20:10 V carských dobách na ně hráli obyčejní hudebníci i orchestry.

00:20:15 Pro nástroje z Tuly jsou typické rozsáhlé basové tóny.

00:20:19 Výroba je stále stejná. Jde především o ruční práci.

00:20:23 Každá harmonika musí být dobře naladěna.

00:20:34 A když něco neladí, pak se to musí napravit.

00:20:45 A teď něco sladkého.

00:20:46 Když jsme v Tule, musíme ochutnat zdejší perník.

00:20:50 Zvláště, když Tula je hlavním městem ruského perníku,

00:20:55 něco jako u nás Pardubice. Se mnou je tu Olga.

00:20:59 Já jsem se na to připravil a pustíme se do výroby perníku.

00:21:10 Zeptal jsem se Olgy, co k výrobě perníku potřebujeme.

00:21:14 Především perníkové těsto, které obsahuje med, cukr a vejce.

00:21:19 Pro ty, kteří by se chtěli doma do tulského perníku pustit,

00:21:24 tu mám přesný recept.

00:21:26 Na kilogram těsta musíme mít 500 g mouky, 220 g cukru,

00:21:31 po 70 g medu a másla, jedno vejce, sůl a džem,

00:21:35 nejlépe jablečný nebo jahodový.

00:21:40 Myslím, že na stole už máme vše, můžeme začít, říká Olga.

00:21:45 Tak se pustíme do práce.

00:21:48 Olga mi předvedla, jak na to.

00:21:51 Stačí těsto, forma a jakási palice na válení těsta.

00:21:56 Příliš složitě to nevypadá. Snad to zvládnu.

00:21:59 Olgo, co budu dělat já?

00:22:01 Nejdříve musím až po okraj formu zaplnit těstem,

00:22:05 rozetřít hustý džem, pak znovu přiložit plátek těsta

00:22:09 a vše zatlačit do formy.

00:22:12 Nakonec to, co se mi líbilo nejvíce.

00:22:15 Teď přijde práce, která je pro mě.

00:22:18 A je to tady. Je venku.

00:22:23 Moje první tulská perníková veverka je na světě.

00:22:27 Povedla se, viďte. Můžu ji dát přímo na pekáč.

00:22:33 Perník se tu takto vyrábí už 300 let.

00:22:36 Některé formy z březového dřeva se dědí z otců na syny.

00:22:40 Perníkáři byli ve městě váženými občany.

00:22:44 Jejich medové výrobky kdysi patřily k cenným dárkům.

00:22:48 Býval i svatebním darem.

00:22:50 Lidé ho dostávali k narozeninám s různými ozdobami,

00:22:54 ale nosili si ho i děti do školy.

00:22:57 Perník darovaný k narozeninám se nesměl hned sníst.

00:23:01 Musel být vystaven s ikonou na celou noc.

00:23:04 Říkalo se, že získá zázračnou moc, že může uzdravit člověka.

00:23:08 Lidé si nosili malé perníky v kapse, aby měli co zakousnout.

00:23:12 Ve válečných dobách pak vojáci při dlouhém vyčkávání k boji

00:23:17 měli u sebe perník jako jediné jídlo.

00:23:20 Perník často nahradil i dort.

00:23:22 Nejlépe prý chutná s hrnkem mléka. I když tento největší, 50kilový,

00:23:27 by člověk jedl hodně dlouho.

00:23:30 Můj perník je hotov, podívejte se, díky Olze vypadá skvěle. Povedl se.

00:23:35 Tady v Tule se říká, že když už je čas skončit,

00:23:39 dostávají všichni na rozloučenou na cestu perník.

00:23:43 Já jsem svůj dostal a nezbývá než říct hezký den.

00:23:50 Recept na perník z Tuly najdete i na Facebooku OBJEKTIVU.

00:23:54 Otázka patří Ruské Tule.

00:23:57 Vyhrát můžete předplatné časopisu Lidé a Země.

00:24:00 Ptáme se, kterým směrem se z Moskvy musíte vydat,

00:24:04 abyste dojeli do Tuly?

00:24:08 Odpovědi smskujte na číslo:

00:24:13 Najdete ho na webu i teletextu ČT. Jméno výherce:

00:24:24 Ještě pozvánka ke sledování OBJEKTIVU příští neděli.

00:24:28 Vydáme se do USA, přesněji do hor americké Virginie,

00:24:32 kde leží jedna z částí Knihovny Kongresu.

00:24:36 Jde o audiovizuální pobočku. Co si pod tím představit?

00:24:39 Zpracovávají se tu miliony zvukových a obrazových nahrávek.

00:24:44 Knihovna vznikla v bývalém bunkru ze studené války.

00:24:47 Více už za týden v OBJEKTIVU.

00:24:52 Pro dnešek je to všechno. Mějte se pěkně,

00:24:55 užívejte si v klidu adventní čas a za týden se budeme těšit.

00:25:00 Titulky: Méhešová Iva, ČT 2014

3 hlasů

Předchozí díl

Všechny díly1257

Následující díl

Magazín zahraničních zajímavostí

Obsah dílu

Ještě před 120 lety to byl Tchaj-wan jeden z nejzapadlejších koutů Asie a velkou část ostrova ovládaly domorodé kmeny Lovců lebek. Těžko tomu uvěřit při pohledu na současnou tvář hlavního města Tchaj-pej. Světově proslulý je mrakodrap Tchaj-pej 101, který měří neuvěřitelných 509 metrů a je jednou z nejvyšších budov na světě. Objektiv vás ale zavede třeba i na tamní noční trhy a prozradíme vám i to, co Tchajwanci dělají úplně nejradši.

videoTchaj-pej

video video

Tchaj-pej

Mapa

Rusko

Tula

Stačí ujet necelých 200 kilometrů z Moskvy a už jste v jiném Rusku. Pryč od zaplněných ulic s nekonečnými zácpami, pryč od davů lidí na ulicích i v metru. Náš zpravodaj Miroslav Karas vás teď s Objektivem vezme na návštěvu Tuly. A jak sám říká, v Tule je klid a je tam hezky. Je to také hlavní město ruského perníku, mají ho tam na každém rohu. A nebyl by to Mirek, kdyby pro vás neměl něco extra. Prozradí vám totiž, jak si takový perník udělat doma, takže si připravte papír a tužku, ať si stihnete recept poznamenat.

videoTula

video video

Tula

Mapa

Objektiv

Tchaj-wan: Tchaj-pej — Rusko: Tula

Obsah dílu

Tchaj-pej

Tula

Soutěž

Tchaj-pej

Tchaj-pej

Tula

Tula