Témata: Summit NATO; Příměří na Ukrajině?; Kongres ODS; Izrael v neklidných časech. Moderuje: David Borek.
Obsah dílu
Summit NATO
Severoatlantická aliance vytvoří několikatisícové síly rychlé reakce. Dohodly se na tom členské státy na summitu ve Walesu. Jednotky budou moct zasáhnout kdekoliv na světě při případné vojenské hrozbě. Bez konkrétní dohody naopak skončila otázka obranných rozpočtů. Politici souhlasili pouze s tím, že se na požadovanou hranici dvou procent HDP vydaných na armádu pokusí dostat během deseti let. Dokáže Česko zdvojnásobit svůj vojenský rozpočet? Jak přispěje k vytvoření sil rychlé reakce? A jaké jsou další závěry summitu? Zeptáme se ministra obrany Martina Stropnického /ANO/.
Příměří na Ukrajině?
Na východě Ukrajiny začalo v pět hodin platit příměří mezi vládními stranami a proruskými povstalci. O jeho přesných podmínkách jednají zástupci obou stran v Minsku. Na detaily se zeptáme zpravodaje Miroslava Karase. Může mírový plán prezidenta Putina fungovat? A jak chápat výroky prezidenta Miloše Zemana, že na Ukrajině nejsou žádní ruští vojáci? Do studia přijde ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček a dva bývalí velvyslanci v Rusku: Luboš Dobrovský a Jaroslav Bašta.
Kongres ODS
Přestat se zabývat špatnou minulostí strany a soustředit se na budoucnost. Recepty šéfa občanských demokratů Petra Fialy pro ODS. Co konkrétního přinesl mimořádný kongres strany? Kam se po něm ODS vydá? Zeptáme se předsedy ODS Petra Fialy. Komentář připojí Alexandr Mitrofanov z Práva a Petr Honzejk z Hospodářských novin.
Izrael v neklidných časech
V závěru pořadu nabídneme exkluzivní rozhovor s předsedou izraelského Knesetu Juli-Joelem Edelsteinem.
Martin Stropnický /ANO/, ministr obrany, k navyšování rozpočtu na obranu podle vzoru NATO:
"1,4 procenta HDP je částka, která by umožňovala solidní rozvoj a která taky umožňuje postupný nárůst. Protože kdyby ten nárůst byl skokový, tak armáda není schopná ho absorbovat. Musí být postupné. Zhruba dvě miliardy ročně, kdybych měl vystřelit od boku."
Hynek Kmoníček, šéf zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky, k příměří na východě Ukrajiny:
"Je to v téhle chvíli nejserióznější pokus o řešení. Všimněme si, kdo jsou uzavírající strany toho příměří. (...) To je příměří mezi ukrajinskou republikou a na západě nazývanými rebely, zde separatisty, čili občanská válka jedné části Ukrajiny vůči druhé části Ukrajiny. (...) Z druhé strany by nikdy k takovému příměří nedošlo nebýt tlaku na separatisty ze strany Ruska, čili je jasné, že Rusko má svoji nezastupitelnou úlohu v řešení a i vyvolání této krize."
Luboš Dobrovský, bývalý velvyslanec ČR v Rusku, k příměří na východě Ukrajiny:
"Jednak k tomu došlo proto, že si prezident Putin uvědomil význam sankcí, a zadruhé také proto, že Evropa, která ukrajinské vládě cosi slibovala, to neplnila."