Zábavná talk show Haliny Pawlowské, tentokrát na téma „jak přežít dovolenou“ (1999). Spoluúčinkují I. Hüttnerová a J. Míka. Režie J. Rásocha a K. Czaban
00:00:50 - Dobrý večer.
00:00:52 Od svých 2 do 18 let jsem jezdila s rodiči,...
00:00:56 ...na letní byt do Podkrkonoší.
00:00:59 Protože tatínek byl důchodce,
00:01:01 a maminka učitelka, tak jsme tam byli 2 měsíce.
00:01:04 A já jsem proto 60 dní musela denně chodit na houby.
00:01:11 60 dní.
00:01:15 Tam jsme měli 2 postele v tom kamrlíku,
00:01:19 ty byly drátěné,
00:01:22 po stranách měly kovové železné štangle,
00:01:27 a rodiče srazili postele k sobě,
00:01:29 tatínek nalevo, maminka napravo,
00:01:32 já na štanglích uprostřed.
00:01:35 Tatínek sice vždycky tvrdil,
00:01:37 že nechrápe, ale nechrápal tak,
00:01:40 že jsem měla uši zacpané vatou,
00:01:43 abych mohla vůbec zavřít oči.
00:01:47 A protože to bylo málo,
00:01:50 nepřiléhalo mi to,
00:01:52 tak abych těsnila víc,
00:01:53 tak jsem si narazila gumovou, světle modrou koupací čepici.
00:02:00 A tak jsem trávila 60 nocí.
00:02:04 A 60 večerů jsem se modlila,
00:02:07 aby byl konec.
00:02:09 Takže téma dnešních Banánových rybiček logicky je:
00:02:14 "Jak přežít dovolenou."
00:02:21 Pas jsem dostala až velmi nedávno,
00:02:25 po revoluci,
00:02:27 a moje 1. cesta vedla na Západ,
00:02:29 do Ameriky,
00:02:30 Já jsem měla představu obrovské zaslíbené země,
00:02:34 jeli jsme tam ke známým.
00:02:36 Abych to nezapomněla,
00:02:37 hned řeknu radu, která je pro dovolené důležitá:
00:02:42 Ke známým nikdy!
00:02:46 Náš známý se jmenoval Sam,
00:02:49 bydlel v docela hezkém malém okále,
00:02:52 a tam nám vymezil kamrlíček s papírovými dekami.
00:02:57 1. večer jsme poslouchali Sama,
00:03:00 a 2. den jsem chtěla vidět Ameriku.
00:03:04 Tak nás Sam odvedl do zahrady,
00:03:06 a tam nám ukázal strom,
00:03:09 byla to švestka, já jsem řekla: "Hezký!"
00:03:12 Pak nám ukázal jabloň,
00:03:14 to bylo taky pěkné.
00:03:16 Já jsem chtěla vidět víc, ale to přišlo až další dny,
00:03:19 to jsem viděla hrušeň,
00:03:20 rybíz, maliny...
00:03:23 Takže tu Ameriku jsem si představovala jinak,
00:03:25 ale manželka nám slíbila, že nás sama někam vyvede,
00:03:28 tak nás vyvedla.
00:03:29 Jenže ona v té době zrovna kandidovala,...
00:03:31 ...na starostku okresu.
00:03:32 Byla hrozně ambiciózní,
00:03:34 navíc ještě učitelka,
00:03:36 pořád nám všechno vysvětlovala,
00:03:40 a v rámci toho volebního programu,...
00:03:42 ...nám nejdřív ukázala vodárnu.
00:03:45 SMÍCH.
00:03:47 V ovocnářství a zelenině jsem pak ještě viděla americkou vodu,
00:03:53 čističku, třídírnu,
00:03:57 potom jsme taky skončili v americké odpadkárně,
00:04:00 a potom jsme šli po úplně normální americké prašné cestě.
00:04:04 Ona nám jako učitelka všechno vysvětlovala,
00:04:07 a říkala:
00:04:08 "Podívejte se na ty kytičky,
00:04:09 ty rostlinky jsou takové zajímavé,
00:04:10 a jestlipak znáte tuhle rostlinku?
00:04:12 Jestlipak roste taky u vás?
00:04:15 Ta je zajímavá".
00:04:17 A můj manžel už toho měl po krk,
00:04:19 ona mluvila anglicky, on česky,
00:04:22 a najednou říká:
00:04:24 "Ano, známe tu rostlinku,
00:04:26 taky u nás roste, ale u nás měří 2 metry,
00:04:28 je strašně jedovatá, jmenuje se bolševník,
00:04:30 a my tě na ni hodíme, babo!"
00:04:38 HUDBA.
00:04:43 Mým 1. hostem je dnes malířka a herečka,...
00:04:47 ...Iva Hüttnerová.
00:04:56 Ivo, můžeš mi říct,
00:04:57 kdy ti nejvíce nevyšly tvoje plány na dovolenou?
00:05:01 - Jednu takovou zvláštní dovolenou jsem zažila asi před 3 - 4 roky.
00:05:07 Začalo to tím,
00:05:11 že jsme byly s manželem na nějakém služebním večírku,
00:05:14 kde jsem vůbec nikoho neznala a hrozně se tam nudila,
00:05:15 dělala jsem hrozné "dusno",
00:05:18 že jdu domů, že mě to tam nebaví,
00:05:20 a ať on si tam tedy zůstane.
00:05:22 A když už jsem měla na sobě kabát,
00:05:23 tak byla tombola, a tam jsem vyhrála 1. cenu:
00:05:27 zájezd pro 2 lidi do Izraele.
00:05:29 Měla jsem velkou radost, protože jsem tam nikdy nebyla,
00:05:32 a vždycky jsem si to přála.
00:05:34 Ovšem před naším odletem bylo zrovna období,...
00:05:38 ...největších nepokojů v Izraeli,
00:05:40 kdy byl konflikt s Palestinci opravdu nejhorší,
00:05:44 a přesně 3 dny před naším odjezdem tam do povětří vylétl autobus č.18,
00:05:51 vybuchla tam bomba, a vůbec to byla doba velmi pohnutá.
00:05:55 Takže nás všichni zrazovali,
00:05:57 ať tam nejezdíme, že je to nebezpečné,
00:05:58 naše babička plakala, co bude dělat s tou holkou sama,
00:06:03 ale přesto jsme odletěli.
00:06:05 Už na letišti to bylo zajímavé,
00:06:08 protože se dělal pečlivý, dlouhý pohovor,
00:06:11 asi půlhodinový, a moje angličtina je velmi chatrná,
00:06:14 takže jsem nepochopila,
00:06:16 že se mě ptají, jestli u sebe nemám nějaké bomby.
00:06:19 Zeptali se: "Any bombs?"
00:06:21 A já jsem odpověděla:
00:06:22 "Oh, yes!"
00:06:24 Takže se to zdrželo o hodinu.
00:06:26 Přiletěli jsme do Izraele,
00:06:28 kde byla velmi zvláštní, napjatá atmosféra,
00:06:32 že by se dala krájet.
00:06:34 na každé autobusové zastávce stáli strašně mladí lidé,
00:06:39 prakticky puberťáci, se samopaly.
00:06:43 Ale zase to mělo obrovskou výhodu,
00:06:47 že jsme za celý týden,
00:06:50 co jsme tam byli,
00:06:51 viděli všechny ty nejdůležitější památky,
00:06:54 prakticky bez turistů.
00:06:57 Byli jsme v té Izraeli prakticky sami.
00:07:00 Mimo nás pár statečných Japonců,
00:07:02 a jinak nikde nikdo, takže jsme nikde nestáli fronty ap.
00:07:07 Tu fantastickou zemi jsme si pečlivě prohlédli,
00:07:11 poslední večer jsme byli v Jeruzalémě,
00:07:13 a manžel řekl,
00:07:14 že bychom ještě měli jít na poslední večerní procházku,
00:07:16 a od začátku nás všichni varovali,
00:07:18 ať se rozhodně nemotáme nikde po té palestinské straně,
00:07:22 že je to hrozně nebezpečné,
00:07:24 že nás okradou atd.
00:07:27 Takže jsme šli se zděšením ke Zdi nářků,
00:07:32 potom jsme ještě putovali uličkami,
00:07:35 už byla docela tma,
00:07:37 a samozřejmě jsme zabloudili, tím nejstrašnějším způsobem,
00:07:41 v tom starém židovském městě,
00:07:43 ve spleti uliček,
00:07:44 a jen podle těch zpěvů,
00:07:46 a podle nápisů jsme zjistili,
00:07:48 že jsme někde v té arabské čtvrti,
00:07:51 a teď jsme vůbec nevěděli, kudy ven, byla naprostá tma.
00:07:56 A najednou se před námi objevil malý kluk,
00:07:59 jako z anglických strašidelných románů,
00:08:04 a řekl, že nás vyvede.
00:08:05 Tak nás vedl těmi uličkami,
00:08:08 já jsem se už úplně třásla,
00:08:10 protože jsem věděla jistě,
00:08:11 že nás vede do nebezpečí,
00:08:13 a najednou ten kluk zastavil,
00:08:16 a řekl, že jestli chceme,
00:08:17 aby nás zavedl dál, tak ať dáme 20 dolarů.
00:08:20 A můj muž statečně řekl, že mu žádné peníze nedá,
00:08:23 jen ať nás kouká vyvést.
00:08:24 ten kluk pískl,
00:08:26 a najednou kolem nás bylo 10 ošklivých arabských chlapečků.
00:08:29 A já jsem propadla naprosté panice,
00:08:33 a dala jsem se do bezhlavého útěku.
00:08:37 Můj muž zůstal ohromeně stát,
00:08:40 protože za 17 let,...
00:08:41 ...našeho manželství mě nikdy neviděl utíkat.
00:08:43 Rozběhl se za mnou a křičel:
00:08:47 "Tam ne, tam je Údolí smrti!"
00:08:51 A já jsem utíkala úplně nevídanou rychlostí a to tak,
00:08:54 že jsem předběhla jedoucí autobus,
00:08:58 zamávala jsem na něj,
00:08:59 zastavila ho, Petra jsem tam nechala,
00:09:01 a tím autobusem jsem odjela do civilizace.
00:09:03 A na tom je pozoruhodné, že ten autobus měl č. 18.
00:09:07 POTLESK.
00:09:09 - Lidé většinou, když se chystají na dovolenou,
00:09:11 tak si představují, že si odpočinou.
00:09:16 - Norek.
00:09:18 Zmírňuje napětí.
00:09:22 - Moje ne.
00:09:23 - Představují si,
00:09:25 že tam zkrásní, a že se seznámí s někým úžasným.
00:09:31 HUDBA.
00:09:42 Představují si, že prožijí okamžiky,
00:09:44 na které nikdy nezapomenou.
00:09:47 HUDBA.
00:09:51 Skutečnost je taková, že lidé si většinou neodpočinou.
00:10:01 - Tak dost.
00:10:02 A koukej odsud vypadnout!
00:10:05 - Lidé většinou onemocní.
00:10:11 Často se setkají s takovými blbci,
00:10:13 jaké předtím ještě neviděli.
00:10:19 A často prožijí takové chvíle,
00:10:21 že jim potom jejich psychiatr poručí,
00:10:24 aby na ně zapomněli.
00:10:33 A právě přichází můj 2. host,
00:10:36 a je to můj spolužák, spisovatel, scénárista,
00:10:40 autor "Života na zámku",
00:10:42 Jan Míka.
00:10:50 - Ahoj.
00:10:53 - Honzo,
00:10:54 co tak z dovolené nejvíce nenávidíš?
00:10:58 - Všechno.
00:11:00 - Dobrý začátek.
00:11:01 - Já budu ten, co nenávidí všechno.
00:11:05 Všechny ty fronty, všechny ty vlaky,
00:11:07 všechny ty bomby, které tam dává paní Hüttnerová.
00:11:10 - Taky jsi pochopil, že je měla s sebou,
00:11:13 a stejně ji pustili.
00:11:14 - Když si ještě vzpomeneš na začátky,
00:11:21 kdy se stávaly se stoličkou fronty,...
00:11:25 ...na všechna ta víza,
00:11:26 prostě toto všechno na té dovolené nesnáším,
00:11:31 a myslím si,
00:11:32 že by se během té dovolené dalo udělat dost práce.
00:11:37 - Kolikátý píšeš díl?
00:11:39 - Je dopsáno, ale dalo by se udělat dost práce.
00:11:43 Jsem kacíř, myslím to trošku s nadsázkou,
00:11:45 ale dovolená je nebezpečná.
00:11:51 Já mám takovou vzpomínku,
00:11:52 sice ne tak strašně dramatickou,
00:11:55 je bez bomb,
00:11:56 ale kdysi jsem s rodinou zavítal do nějakého kostela,
00:11:58 skončila mše a přišli za mnou farář a kostelník,
00:12:06 jestli bych jim nepomohl přenést z lodi do sakristie,...
00:12:12 ...nějakého svatého Antonína,
00:12:13 nebo někoho takového.
00:12:15 Takže jsme to opravdu táhli,
00:12:17 a tam šlo skutečně o život.
00:12:22 A zahynout v kostele rukou sv. Antonína - ,...
00:12:26 ...to mi přijde dost nepatřičné.
00:12:29 - Ale říkal jsi, že by se dalo udělat dost práce.
00:12:32 Tak bys zase "makal" o té dovolené?
00:12:34 - Ano.
00:12:35 Když jsem to tedy tvrdil,
00:12:38 tak jsem o té dovolené i pracoval.
00:12:40 Ale musím říct, abych byl úplně pravdivý,
00:12:44 že jsem taky trochu pecivál.
00:12:47 Takže to není třeba dál vysvětlovat.
00:12:50 - A jaký je třeba tvůj vztah k letadlům?
00:12:54 - To s tím souvisí.
00:12:57 Nejenže jsem pecivál, ale taky se bojím výšek.
00:13:02 Takže jsem si kdysi říkal,
00:13:06 že kdybych měl letět do Švédska nebo do Finska,
00:13:09 nebudu říkat pro co...
00:13:13 - Ceny nejvyšší...
00:13:16 Nobel nebo tak něco.
00:13:19 - Něco s dynamitem, zase.
00:13:23 Takže bych asi prostě neletěl.
00:13:26 Ale to nehrozí.
00:13:28 Přitom mám ale pocit,
00:13:30 že ve 2 případech bych letadlem letěl.
00:13:33 Kdybych letěl s panem prezidentem,
00:13:36 protože taková letadla nepadají,
00:13:37 nebo alespoň se o tom málo dočtete,
00:13:41 ale zase se nikde nedočtete,
00:13:45 že by mě pan prezident pozval na dovolenou.
00:13:48 A 2. věc je naprosto jasná:
00:13:52 narkóza.
00:13:55 Za té bych to přežil, neviděl bych ty hloubky a výšky.
00:13:58 A nějakou malou operaci přitom,
00:14:02 třeba slepé střevo...
00:14:04 - Prostě nějaký zbytečný orgán.
00:14:07 - Takže proto tu dovolenou moc ne.
00:14:12 - Teď jsem se ptala na letadla.
00:14:14 - Letadla taky ne.
00:14:15 - Já tedy letadlem taky v narkóze,
00:14:17 ale já si ji sama přivádím,
00:14:19 prášky na spaní, alkohol...
00:14:21 To je docela dobré bezvědomí.
00:14:25 Ale už jsem teď byla po letech taková oražená,
00:14:27 letěly jsme s kamarádkou do Barcelony,
00:14:31 už v pohodičce, a najednou se anglicky ozvalo,
00:14:35 že jdeme na přistání,
00:14:39 a že nás žádají,
00:14:40 abychom si vytáhli zpod sedadel záchranné vesty,
00:14:44 a abychom si je nasadili.
00:14:46 Tak jsme se na sebe podívaly,
00:14:49 vzápětí to řekli ještě v němčině,
00:14:50 pak to opakovali ještě španělsky,
00:14:55 prostě nám to pořád říkali,
00:14:57 ale v tom letadle nikdo nereagoval.
00:15:00 A moje přítelkyně ještě seděla u okýnka,
00:15:01 takže na ostatní lidi neviděla,
00:15:03 a ptala se:
00:15:04 "Co dělají?"
00:15:04 A já říkám, že si nikdo nic nenasazuje.
00:15:07 ona seděla a říká:
00:15:08 "No dobře, teď je to tady,
00:15:10 tak se tedy zabijeme, ale taky si nic nenasadíme,
00:15:13 abychom nevypadaly jako blbci!"
00:15:15 SMÍCH.
00:15:18 Pak se to vysvětlilo.
00:15:19 On totiž opravdu pilot nalétával z jiné strany,
00:15:25 od moře,
00:15:26 a podle mezinárodních směrnic jsme si měli ty vesty připravit,
00:15:31 ale v tom letadle byli samí obyvatelé bývalého SSSR,
00:15:37 a vůbec mu nerozuměli.
00:15:39 Tak my taky ne, abychom nebyly jak blbci.
00:15:46 Když se mi řekne rodinná dovolená,
00:15:48 představím si haldy kufrů:
00:15:51 - Vzhůru do nového světa!
00:15:58 - Bouře a hmyz.
00:16:00 - Až tam budeme, tak se vám na to podívám.
00:16:04 Vydržte.
00:16:05 - Jestli mě to zatím nesežere.
00:16:07 Co je to proboha za potvory?
00:16:09 - Nespokojené hnusné děti.
00:16:18 Nespokojený odporný manžel.
00:16:21 - Jsou dveře zamčené?
00:16:22 Nemůžeme ven.
00:16:24 Zkusila jsi otevřít?
00:16:25 A nemohla jsi ven.
00:16:26 Takže je zamčeno.
00:16:28 Rozumíš tomu slovu?
00:16:30 To znamená, že nemůžeš ven.
00:16:33 A když nemůžeš ven,
00:16:34 tak je zamčeno.
00:16:36 - A můj hysterický záchvat.
00:16:40 - Kam to jdeš?
00:16:41 - Odcházím na toaletu a tam už zůstanu.
00:16:44 Je mi fajn.
00:16:45 Klidně si mě vyzvedni,
00:16:46 až budeš odcházet.
00:16:47 Užij si to a bav se, je to rozkošný večírek!
00:16:50 Já jdu na toaletu!
00:16:54 - Když jsme u těch záchvatů,
00:16:55 tak moje kamarádka,
00:16:56 když byla dítě, tak jsme si vyměňovaly zážitky,
00:16:59 jaké máme hrozné dovolené,
00:17:00 a její maminka, je to docela známá dáma,
00:17:03 ale nemohu ji jmenovat,
00:17:05 tak ta měla ambici, že jí ukáže Evropu,
00:17:08 ale všechny památky.
00:17:10 Takže jsme jí záviděly,
00:17:14 ale ona přitom putovala od kostela ke klášteru,
00:17:17 od zříceniny ke zřícenině,
00:17:19 a tu matku nenáviděla, i ty cesty.
00:17:22 A nejhorší bylo,
00:17:23 že ta maminka - vdova sama řídila.
00:17:28 Jednou jela s nějakými známými,
00:17:29 ti jeli v autě před ní,
00:17:31 ona měla pořád vytřeštěné oči na SPZ,
00:17:36 aby se neztratily.
00:17:38 A Jana, kamarádka, vytušila,
00:17:41 že nastal její okamžik,
00:17:43 otevřela si v autě jogurtek,
00:17:46 a jak si ho tak otevřela, tak jí vyletěl z ruky,
00:17:50 přesně na maminčin nový kostýmek,
00:17:53 maminka si na kostýmcích hodně zakládala,
00:17:56 a maminka už toho spratka měla taky dost,
00:18:00 a jak držela ten volant, tak v ní jen rychle proběhla emoce,
00:18:04 prudce se vyklonila a kousla ji do tváře.
00:18:08 SMÍCH.
00:18:10 Fakt je, že vztah k dětem si zdědily,
00:18:12 protože jsem s tou Janou taky byla na dovolené,
00:18:15 seděly jsme na pláži a přišlo k nám nějaké dítě,
00:18:19 nějaká holčička, teď už je taky docela známá,
00:18:22 přisedla si k nám a řekla:
00:18:24 "Vy si tak krásně povídáte,
00:18:28 tak hrozně zajímavě,
00:18:29 nemohla bych vás chvíli poslouchat?"
00:18:33 No a Jana se na ni chvíli dívala a pak říká:
00:18:36 "Odpal, spratku!"
00:18:40 A moje další rada je:
00:18:42 S dětmi radši ne!
00:18:46 Honzo,
00:18:47 dovedeš si představit ideální dovolenou?
00:18:50 - Bez letadla, bez vlaku, bez auta,
00:18:53 bez pionýra, bez kola,
00:18:56 někde na jihu u normální říčky,
00:19:00 s prutem, v nějaké malé chatce,
00:19:03 kde bych si v tom volnu sedl a začal psát detektivku,
00:19:07 protože to je taková moje fobie,
00:19:09 že jakmile začne dovolená,
00:19:11 tak si říkám, že napíšu detektivku.
00:19:13 Doteď jsem žádnou nenapsal.
00:19:15 Tak by se mi docela líbilo,
00:19:17 kdybych si to jednou splnil.
00:19:19 - A Ivo, máš ty nějakou radu,
00:19:22 jak by se dala nějaká přijatelná,
00:19:24 nikoli ideální, dovolená strávit?
00:19:26 - Můj muž jednou vymyslel jeden pozoruhodný trik,
00:19:30 že jsme přijeli na dovolenou,
00:19:32 a hned 1. den jsme šli do nějakého obchodu,
00:19:36 protože já strašně ráda chodím do obchodů.
00:19:39 Tak jsme přišli do nějakého obchodu,
00:19:43 on sundal z ramínka kabát a říká:
00:19:46 "Podívej se na něj, ten je tedy senzační!"
00:19:49 A já říkám, že je hezký, ale bylo léto a to byl zimní kabát,
00:19:54 ale on říká: "Hele, ten kabát je mimořádný,
00:19:57 zkus si ho!
00:19:57 Ten je tak dobrej,
00:20:00 ten musíš mít!"
00:20:03 A já jsem se pořád nechápavě dívala,
00:20:05 on říkal, abych si ho koupila,
00:20:07 a já jsem z toho byla zmatená.
00:20:09 Tak jsem si ten kabát koupila,
00:20:14 a pak jsem pochopila, že ten kabát stál 3/4 peněz,
00:20:17 co jsme měli s sebou na celou tu dovolenou,
00:20:20 a my už jsme pak ani jednou nemuseli do obchodu.
00:20:23 A pro něj nastal ideální týden,
00:20:26 který jsme skutečně prožili velmi hezky,
00:20:28 protože jsme chodili přírodou,
00:20:29 zbylo nám sotva na jídlo,
00:20:31 a hlavně to byl pěkný týden.
00:20:36 - Iva mně úžasně nahrála k radě,
00:20:38 o které si myslím, že je vůbec nejdůležitější,
00:20:41 a není vůbec k smíchu:
00:20:44 Jestli chcete jet na dovolenou,
00:20:45 mějte peníze!
00:20:49 - Vzpomínám si v souvislosti s penězmi:
00:20:53 Jak jsme byli v té Americe,
00:20:58 tak měl můj muž poprvé v životě tu kartu,
00:21:02 říkal, že tedy nebudeme peníze potřebovat,
00:21:05 a hned 3. den přestala karta peníze vyndávat.
00:21:09 Nefungovala.
00:21:10 Petr volal zoufale do Prahy,
00:21:13 do pobočky, kde mu tu kartu vystavili,
00:21:16 vzala to tam nějaká laxní paní,
00:21:18 dlouho s někým mluvila,
00:21:20 položila si to a s někým si vyprávěla,
00:21:23 Petr na ni řval, že volá z Ameriky,
00:21:25 a ten hovor stál hrozně peněz,
00:21:28 paní mu řekla, že do týdne se to možná vyřeší tak,
00:21:31 aby ta karta fungovala,
00:21:34 a jak to tak vztekle křičel do telefonu,
00:21:38 tak stál vedle jakýsi černoch,
00:21:41 vzal tu Petrovu kartu,
00:21:43 otřel si ji o tričko,
00:21:45 vrátil mu ji a ukázal,
00:21:46 ať to zkusí.
00:21:47 A ta karta fungovala.
00:21:48 Byla nějaká zmagnetizovaná.
00:21:52 - To byl člověk, co se vyznal v džungli!
00:21:57 A ještě moc podstatné je,
00:22:00 když někam pojedete:
00:22:01 Nemějte ambice!
00:22:06 Protože když jste se zatím sportovně nepotápěli,
00:22:10 není důvod začínat.
00:22:13 Když jste nevylezli na Mt. Blanc,
00:22:14 není nutné tam lézt.
00:22:17 Není nutné jet na mopedu po oceánu,
00:22:20 ani padat padákem.
00:22:23 Myslím si,
00:22:24 že by si měl člověk v klidu tu dovolenou prožít.
00:22:27 Protože je to nakonec zasloužený čas volna,
00:22:32 kdy nemusíte pracovat.
00:22:36 HUDBA.
00:22:57 Ale chtěla jsem říct, že ať vám dovolená dopadne jakkoli,
00:23:00 tak si pamatujte,
00:23:02 že i odpočinek, tak jako všechno,
00:23:06 končí únavou.
00:23:08 Dobrou noc!
00:23:10 .
Zábavná takl show Haliny Pawlowské, tentokrát na téma „jak přežít dovolenou“. Pozvání do pořadu přijali herečka a výtvarnice Iva Hüttnerová a scenárista a spisovatel Jan Míka, aby s humorem a nadsázkou pohovořili o dovolených a svých prázdninových vzpomínkách.
