00:00:40 Dobrý večer.
00:00:42 Víc než polovina lidstva nikdy netelefonovala.
00:00:46 Nejčastěji používaným slovem je OK.
00:00:50 Kdybyste na jednu misku vah dali všechna zvířata na světě
00:00:54 a na druhou misku hmyz, tak hmyz by byl těžší.
00:00:59 Dešťová kapka padá rychlostí 11 km/hod.
00:01:06 Po člověku je nejinteligentnějším tvorem sviňucha.
00:01:12 Všechny tyto informace mají společné to,
00:01:14 že jsou ze světa. Jak si užít svět a jak ho přežít,
00:01:21 to je téma dnešních Banánových rybiček.
00:01:24 Poslední pohled, děti,
00:01:27 na jednu z nejpodivnějších lidských staveb.
00:01:31 Postavená, aby odolávala času, živlům, válce, čemukoli.
00:01:38 Slavné místo, které jistě ještě navštíví miliony lidí.
00:01:42 A my jsme tu byli.
00:02:16 Existují světové strany, světové banky, premiéry,
00:02:22 rekordy. Je taky Světový den vegetariánů.
00:02:28 Zaujal mě Světový den skoku a 21. listopadu
00:02:34 bude Světový den pozdravů.
00:02:37 Na to přišel jeden mladý student z Harvardu,
00:02:40 který dospěl k závěru, že když se všichni lidi
00:02:44 slušně pozdraví, tak bude všude na světě mír.
00:02:49 Já nevím. Mně volala včera kamarádka.
00:02:53 Telefon zazvonil ... já ho zvedla, identifikovala jsem ji,
00:02:58 vzápětí se to přerušilo, tak jsem ho zase položila.
00:03:01 Vzápětí telefon zazvonil, tak jsem to vzala a řekla jsem:
00:03:04 "Tak co, ty prďolo?!" A byl to šéf vydavatelství.
00:03:11 Na základě toho mám takový smutný povzdych a ten zní:
00:03:17 Nejen v mobilu slyšíš mraky debilů!
00:03:22 Mým 1. hostem je muž, jehož pradědeček byl nomád.
00:03:29 Muž, který umí anglicky, španělsky, rusky,
00:03:33 česky, rukama, nohama, byl asi v 60 zemích.
00:03:39 Zná se s Heyerdahlem, Messnerem. Zná se se spoustou lidí.
00:03:46 Cestovatel Petr Horký.
00:03:56 -Prosím, prosím.
-Děkuji, děkuji.
00:03:58 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:04:03 Řekla jsem dobře, jak jste světový?
00:04:06 Já se to bojím nějak komentovat.
00:04:10 Je to pravda.
00:04:12 Já bych se to styděl takhle vyjmenovat,
00:04:14 mě zaskočilo to, jak to hezky zní,
00:04:16 když se to řekne pohromadě.
00:04:18 -To si zopakujte takhle sám.
-To radši nebudu.
00:04:20 To jsem taky chtěla říct, že jste se potkal s dalajlamou.
00:04:23 Ale bůhvíproč, nikdy se mi nevybavil, až teď.
00:04:27 -Jsem na to pyšná.
-Vy jste na mě koukla a hned...
00:04:30 -Ještě s Hillarym a Ing. Pavlem...
-Ano.
00:04:34 -...se znáte.
-Se Zikmundem.
00:04:36 -Chybí vám Antarktida...
-Arktida taky.
00:04:38 Tam jste nebyl.
00:04:40 Tam bych se rád dostal příští rok.
00:04:41 -Jste zároveň taky moderátor?
-Hmmm...
00:04:43 -Nebo úplně moderátor?
-Teď už asi úplně ne,
00:04:46 ale býval jsem úplně moderátor.
00:04:47 -A spisovatel?
-Jejda, to bych si netroufl říct.
00:04:50 Napsal jsem několik knih, nebo jsem se podílel
00:04:53 na několika knihách. Jestli to je literatura,
00:04:56 nebo zařadit to někam, to bych nechal být.
00:04:59 Nemusíme říkat: spisovatel literatury.
00:05:02 -To se dá i tak napůl?
-Spisujete?
00:05:04 -To jo.
-Spisujete zážitky a poznatky?
00:05:09 Ano, a někdy i dopisy. Jsem vyznavač dopisů.
00:05:11 To je hezké.
00:05:13 -I milostné dopisy?
-No, taky.
00:05:15 -Z daleka?
-Taky.
00:05:17 -Z Polynésie?
-Ano, třeba.
00:05:19 -Vám se líbí polynéské ženy?
-Jsou přenádherné.
00:05:23 -Á, mám vás.
-Kde?
00:05:26 To jsem si myslela, že se vám líbí polynéské ženy.
00:05:30 Byla jste v Polynésii?
00:05:33 Nebyla, tam je tolik hezkých žen, co bych tam dělala.
00:05:37 Nesnáším konkurenční prostředí.
00:05:40 Tam by vás konkurenční prostředí nemuselo vůbec vyvádět z míry.
00:05:43 Tam jsou přenádherní chlapi, slyšel jsem to vyprávět
00:05:45 od ženských, které tam byly. Tam se můžete zajet podívat.
00:05:48 -Tam je dobře.
-Vy jste neviděl ty muže?
00:05:50 Tam bylo chlapů mraky, ale zase jsem to moc nestudoval.
00:05:54 -Malí, velcí, tlustí, tencí?
-Co myslíte?
00:05:58 Muži, jestli jsou malí, velcí, tlustí, tencí? Jak vypadají?
00:06:01 Velcí, urostlí, svalnatí. Fakt, to jsou...
00:06:05 polynéská rasa, to jsou nejhezčí lidi na světě,
00:06:07 -hned po českých ženách.
-To zní moc dobře.
00:06:11 HUDEBNÍ PŘEDĚL
00:06:15 Já pozvu dalšího hosta a to je dáma,
00:06:19 která chtěla prodávat látky.
00:06:25 Chtěla být trenérkou sportovní gymnastiky,
00:06:30 ale v 6 letech už hrála ve Strakonickém dudákovi.
00:06:34 Hrála v Národním divadle, ve Vinohradském divadle,
00:06:39 má 2 děti a někdy je tak strašně hodná na svou rodinu,
00:06:45 že uvaří třeba 3 obědy.
00:06:50 Herečka Simona Postlerová.
00:07:04 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:07:07 -Prosím.
-Děkuji.
00:07:09 Jestli dovolíte, já mám pro vás...
00:07:10 Děkuji.
00:07:13 -Simono, vy máte kočku Františku?
-Ano, Františku.
00:07:16 Fanynku. Říkám ji Františko Filipovská.
00:07:21 -Jako po Františku Filipovském?
-Jistě.
00:07:24 -A Pavlína s tím souhlasí?
-Ještě jsme se nebavily.
00:07:27 Ale přijde mi to... Františka Filipovská.
00:07:31 Víte, že kočky jsou velmi vybaveny zvukově?
00:07:35 -Myslíte, že předou?
-Ne.
00:07:37 Ony vydávají asi 10 tis. zvuků, kterými jsou schopny se dorozumět,
00:07:46 kdežto psi prý jsou úplní idioti.
00:07:50 Proč se díváte na mě, to nechápu?! Víte, že mám 2 psy, proto, že?
00:07:57 Já mám taky 2 psy. Idioty zřejmě, protože umějí jenom 10 zvuků.
00:08:02 Kočičky prostě miluju. Já je miluju.
00:08:06 Měli jsme ... kolik mu bylo? 23 let, Kalifášovi.
00:08:10 Vy máte syna Damiána. On se jmenuje po tom kocourkovi?
00:08:13 Ne, ne.
00:08:16 Kocourek byl až po... po synovi Damiánovi.
00:08:20 -Dobrý, to já jenom...
-Jistě. To je pravda.
00:08:24 Byl taky film, a tam byl Damián ďábel.
00:08:27 -To já vím.
-Pamatujete si na ten film?
00:08:31 Moc ne, protože tyhle věci vytěsňuju.
00:08:35 Tam byl ďábel Damián moc hezkej a měl hrozně modrý oči.
00:08:44 Vypadal jako Rath.
00:08:47 No nazdar, to teda...
00:08:50 Fakt! Pak jsem ho viděla a říkám si:
00:08:52 Koho on mi připomíná? Pak jsem si vzpomněla.
00:08:55 Teď nevím, jestli bych z toho, jako matka Damiána,
00:08:58 měla radost, nebo bych byl z toho rozčarovanej.
00:09:00 To teď ani nechci, proboha, dávat do souvislosti.
00:09:05 Jenomže jsem si říkala: Koho on mi připomíná?
00:09:09 Damián je strašně krásnej, musím to říct. Opravdu.
00:09:11 Já vím, že každá matka je nadšená ze svých dětí,
00:09:15 -ale já jsem mimořádně nadšená.
-Máte pravdu.
00:09:18 -Já totiž mám pravdu.
-To je objektivní.
00:09:20 Když se mi narodil, to bylo zvláštní,
00:09:22 jak byl ošklivej.
00:09:24 Já jsem to objektivně věděla a ne to ťuťuťu ... ne.
00:09:28 On se chlapeček narodil: byl rudej, vředovatej,
00:09:35 odtud vlasy, takže čelo... ale opravdu chlupatý černý vlasy.
00:09:44 Šel trošku šejdrem, tak si zlomil...
00:09:47 On chodil, jakmile se narodil?
00:09:50 Vyšel ze mě trošku nakřivo, tak si zlomil při průchodu...
00:09:58 klíční kost. Já jsem zešílela, když mi to doktoři řekli.
00:10:03 Bála jsem se, že bude mrzák. Opravdu to byl šok.
00:10:06 Říkali: "Nebojte se, to je chrupavčitý,
00:10:08 to je za 2 dny zahojený." Protože šel šejdrem,
00:10:11 tak se napil plodový vody. Takže ošklivej, červenej,
00:10:17 -vředovitej, chlupatej...
-Chudáček.
00:10:20 ...takhle nakřivo a jak jsou jako vánočky...
00:10:24 -Já jsem ho měla u sebe...
-Už jste mu to řekla?
00:10:27 Není to pro něho novina, aby nebyl z toho psychicky...
00:10:30 Ne, naopak. Velmi o tom hovoříme a hrozně to Damiána baví.
00:10:34 A teď ty vánočky takhle byly... a jedna vánočka takhle stála,
00:10:38 protože on musel stát, protože blinkal co půl hodinku
00:10:44 -tu zelenou vodu.
-Ó...
00:10:47 Teď jsem si ho odnesla po čtyřech dnech,
00:10:53 teď jsem ho okrajkovala, aby byl hezkej.
00:10:59 Chtěla jste to zamaskovat.
00:11:01 Čepička, krajky, teď jsem ho holkám ukazovala...
00:11:09 Za týden ... teď se to vylupuje čím dál víc...
00:11:13 a je krásnej, nádhernej.
00:11:14 Já jsem se strašně bál, když jsem svědkem toho,
00:11:17 když se 2 dámy baví o svých dětech.
00:11:19 Tohle je úplně nový. Tenhle styl informací
00:11:23 jsem ještě v životě neslyšel, kromě jedné mé kamarádky,
00:11:25 která, když se jí narodil synek, řekla:
00:11:28 "Narozené děti jsou dvou druhů. Buď jsou ufon nebo žába."
00:11:32 No, no. Moje teda říkala: "Buď Krška nebo Hrušínský."
00:11:38 HUDEBNÍ PŘEDĚL
00:11:42 Kdy vy jste měl pocit, světového hrdiny?
00:11:46 Měl jsem ho, když jsem dotočil 9dílný seriál
00:11:49 s Thorem Heyerdahlem - "Seňorem Kontiky".
00:11:53 To je jeden z osudových lidí mého života. 5 let práce.
00:11:57 Fakt jsme se spřátelili. Je to nádherná etapa,
00:11:59 na kterou vzpomínám. Když seriál měl premiéru,
00:12:02 tak Thor Heyerdahl udělal výjimku. Řekl, že premiéru uděláme
00:12:05 v areálu pyramid na Kanárském ostrově Tenerife
00:12:08 a že on tam osobně přijde. To byla obrovská sláva.
00:12:11 Tam tehdy přijel Pavel Dostál, ministr kultury.
00:12:14 Přijeli tam představitelé španělské vlády,
00:12:16 vlády z ostrova Tenerife.
00:12:18 Já jsem si mohl dovolit, že jsem tam dovezl pana
00:12:21 Ing. Miroslava Zikmunda, fenomenálního českého cestovatele.
00:12:24 Zažil jsem tu čest, že jsem seznamoval
00:12:26 Thora Heyerdahla s Miroslavem Zikmundem.
00:12:28 3 dny trvala premiéra.
00:12:31 Byli tam novináři z Norska, Čech. Hrála tam místní kapela,
00:12:36 červený koberec byl rozvinutý. Já jsem tam v tom strašlivým horku
00:12:39 chodil v obleku, teklo ze mě, bylo mně strašný vedro,
00:12:42 připadal jsem si strašně slavnej. Psalo se to i v místních novinách.
00:12:46 Vždycky je potřeba mít někoho, kdo člověka chytne za nohy
00:12:48 a srazí ho zpátky na zem.
00:12:51 Já jsem vyšel z auta, šel jsem po červeném koberci,
00:12:54 tam hrála kapela, podávali si ruce se všemi představiteli.
00:12:57 Teď ke mně přišel chlap: černý brýle, měl vysílačku,
00:13:02 děsně nebezpečnej už od pohledu. Podíval se, přišel ke mně:
00:13:05 "Přeparkuj to!"
00:13:07 Já: "Pardon, já tady jdu dopředu." On: "V pohodě. Teď to přeparkuj!"
00:13:13 Já: "Já to fakt přeparkovávat nebudu!"
00:13:15 Podal jsem mu klíče a on si zvedl brýle,
00:13:18 podíval se na mě: "Ty to neřídíš, že?
00:13:21 Tak v pohodě. Pokračuj!"
00:13:24 To jsem byl světovej asi půl hodiny.
00:13:28 Pak jsem pochopil, že chlapík mě definoval za řidiče
00:13:30 a už jsem byl zpátky na zemi. Bylo to dobrý, už to pak šlo fajn.
00:13:35 HUDEBNÍ PŘEDĚL
00:13:40 Zažila jste někdy nějakou katastrofu?
00:13:44 Ve světě, v cestování? Něco, že málem byl konec světa?
00:13:53 V souvislosti s cestováním asi ne. Je fakt, že mám hroznej strach
00:13:58 lítat. Řidičák mám, ale nejezdím autem.
00:14:04 Já se strašně bojím. Je to až fatální, nepřirozený.
00:14:11 Jako kdyby mně nějaký myšlenky říkaly, což je dobře:
00:14:15 Nejezdi! Nejezdi! Že by se něco mohlo stát.
00:14:19 Já mám v sobě malinko magora.
00:14:22 -Jak se přepravujete?
-Jak se přepravuju?
00:14:26 -Levitací jsem si myslela?
-Letadlem a s řidičem.
00:14:31 Ano, je to pravda.
00:14:32 -Musíte to překonat.
-Musím to překonat.
00:14:35 Jinak říkám, cestování... Já bych nejradši zavřela oči
00:14:40 a byla tam, kde bych chtěla být. Cestování ... strašně se bojím.
00:14:46 Teď jsem si vzpomněla, kdy jsem měla hroznej strach,
00:14:49 když už jsme u toho, u těch běsů nebo strachu.
00:14:54 Byla jsem malá, asi 6 nebo 8 let. To je jedno. Prostě malinká.
00:15:01 On k nám chodil, potom jsme to zjistili,
00:15:05 soused krást peníze jako zloděj.
00:15:10 Pak jsme zjistili, že to je chudák soused.
00:15:12 -Už tam nebydlíte?
-Už tam dávno nebydlíme.
00:15:15 Jak snížila hlas, aby to nevěděli.
00:15:20 -To se nemá říkat.
-To nevadí.
00:15:23 Protože naši byli velmi benevolentní,
00:15:27 v knihovně měli peníze daný volně, protože věděli,
00:15:30 že jsme hodný děti. Když tak, že si vezmeme malinko
00:15:33 na zmrzlinu, gumový bonbony. Důvěra tam byla.
00:15:38 Teď peníze ... po 10 Kč se to začalo ztrácet.
00:15:42 Nejdřív jsme přišli na paškál my.
00:15:45 Já s bráchou: "Opravdu nic nekrademe."
00:15:49 Tak jsme vydedukovali a vycítili, že je občas přítomen zloděj.
00:15:56 Jednoho dne jsme... moje máma říká:
00:15:58 "Já to teda nějak zkusím podchytit."
00:16:02 Já jsem si zalezla za sofa, strašně jsme se klepala.
00:16:07 Opravdu jsem měla takovej strach, když si na to vzpomenu,
00:16:10 to byl životní... strašnej strach o všechno,
00:16:14 že se něco strašného stane. Úplně jsem se klepala,
00:16:18 strašně jsem brečela, ale potichu.
00:16:22 Máma si stoupla za dveře a vzala si kovovou
00:16:29 paličku na maso.
00:16:31 Asi jsme klíč někde ztratily jako děti a on si klíč udělal.
00:16:38 To byl zvláštní pocit, že vám jde do bytu někdo,
00:16:42 kdo tam nepatří... zvláštní pocit, šílenej.
00:16:44 Otevřel ty dveře a mířil ke knihovně.
00:16:49 Ta máma ho jemně "jebla"... do hlavy.
00:16:58 Já jsem vylezla, plakala jsem pořád potichu,
00:17:02 a teď vidím ten vjem, kdy po tom klepu se objevil
00:17:07 asi po 5 vteřinách červený čtvereček,
00:17:13 vylítl úplně stejně.
00:17:17 On kleknul na kolena, chudinka, omlouval se.
00:17:20 Byl to mladej kluk. Já jsem pak strašně brečela.
00:17:23 Protože jsem byla pořádkumilovná, tak jsem vzala hadr
00:17:27 a utírala tu krev, která kapala.
00:17:31 -Až takhle do krve, jo?
-No. Jemně: ťuk.
00:17:35 Jemně? A vy jste utírala krev?!
00:17:38 Tak to pravidelně kapalo. To bylo šílený.
00:17:41 Já jsem si dneska koupila litinovou pánev.
00:17:47 Ta by šla!
00:17:50 Já jsem byla úplně zaskočená. Já jsem ji nejdřív musela dát
00:17:56 do vozíku, pak zase na pás u pokladny.
00:18:01 Kolikrát mně na ten mozek vstoupila myšlenka jako:
00:18:07 To by šlo majznout ... po kebuli! Já: Co mě to napadá?!
00:18:15 Takovej nástroj jsem si koupila.
00:18:17 HUDEBNÍ PŘEDĚL
00:18:22 Buddhisté říkají, že každý člověk
00:18:24 v sobě má zlého člověka a celý život sami se sebou
00:18:27 s tím zloduchem, co v sobě máme, svádíme boj. To říkají buddhisté.
00:18:33 Ten váš zlej, co ve vás je, se budil,
00:18:35 jakmile viděl litinovou pánvičku.
00:18:37 Ten z ní byl úplně v euforii.
00:18:40 -Je to zvláštní.
-Já jsem si ji prohlížela.
00:18:45 I buddhisté říkají, že jsou okamžiky,
00:18:48 -kdy ten zlej krátkodobě zvítězí.
-Zvítězí, krátkodobě.
00:18:52 V okamžiku, když pánvička je při ruce,
00:18:56 -tak riziko roste.
-V okamžiku ohrožení.
00:18:58 To nemusí říkat buddhisté. To tak je.
00:19:03 Možná bych s pánví mohla spát.
00:19:08 To je zvláštní, ty myšlenky. Vzpomněla jsem si...
00:19:12 to je spojeno s šestinedělím, ale měla jsem 1. dítě.
00:19:17 Nejdřív jsem se tomu smála, bylo to něčím cizí.
00:19:22 Když jsem porodila děti, tak mi přišlo:
00:19:25 Dobrý den, seznámíme se: Já jsem tvoje máma,
00:19:28 vy jste paní, tedy slečna, pán...
00:19:32 Je to fyzicky moje, musím se o to starat,
00:19:36 starám se a budu se šťastně o to starat,
00:19:39 budu líbat prdelku a všechno možný,
00:19:42 ale přišlo mi to jako: Pojďme se představit.
00:19:46 Že to je osobnost sama od sebe oddělená.
00:19:53 Teď jsem Nanynku měla v ruce, stále jsem doma mezi futrama
00:19:58 a teď mě napadalo, je to spojeno asi s tím šestinedělím:
00:20:02 -Tak ji praštit.
-Zlej v těle.
00:20:06 Opravdu. Proto o tom mluvím. Co to udělá?
00:20:09 Nebo ... bum a spadne...
00:20:13 -Ježíšmarja, to taky ví vaše dítě?
-Vědí. Máme to probraný.
00:20:19 Jestli její matka ťukla paličkou a tekla krev,
00:20:23 tak to je ještě dobrý.
00:20:25 Jak ty děti? Jsou duševně v pořádku?
00:20:28 Naopak, my to probíráme, ale u 2. dítěte to už nebylo.
00:20:31 -Byly kolikrát v ohrožení, že?
-Ano, byly.
00:20:34 Vy jste takovej typ krásný vražedkyně...
00:20:42 Něžná, záhadná, člověk neví co...
00:20:47 Co byste jí dala za zbraň. Já už vymýšlím zbraň.
00:20:50 -Sekáček na led už tady byl.
-Ten už byl, to je fádní.
00:20:53 Palička na maso, to už maminka využila,
00:20:55 to je pasé, to bychom byli druzí. Litinová pánev ta je vaše.
00:20:59 To ne, ta je moje, ta je na ni moc brutální.
00:21:03 Něco elegantního ... sekáček. Co jenom bude Sharon Stone
00:21:08 operovat s tím sekáčkem na led.
00:21:11 Já bych to nechal. Proč pak riskovat,
00:21:13 že bude někdo přirovnávat nějakou Sharon Stone
00:21:15 s naší krásnou vražedkyní. Já bych šel
00:21:17 s originálním nástrojem.
00:21:19 -Jiný sekáček.
-Aby slušel.
00:21:23 Myslíte, že by měla mít něco ryze českýho?
00:21:26 Ryze český sekáček... ryze český mlátidlo.
00:21:30 Co je ryze český vraždící nástroj?
00:21:33 -Majzlík? To je blbý.
-My jsme na jed - Maryša.
00:21:38 -My jsme traviči.
-Maryša má slušnou tradici.
00:21:41 My nechceme mít přímou konfrontaci.
00:21:43 To je český - nenápadně nasypat a utéct.
00:21:46 Ať to nějak dopadne.
00:21:48 Pak jenom přijít zhodnotit výsledek: Mrtvej, v pořádku.
00:21:52 Moc nepříjemný jsou mi struny. Máte manžela kytaristu.
00:21:56 Na ty pozor!
00:21:59 HUDEBNÍ PŘEDĚL
00:22:03 Máte radu, jak si užít svět? Jak přežít svět? Jak chcete?
00:22:15 Pro mě je to těžký, bolavý.
00:22:21 Já jsem sentimentální, melancholickej člověk, vrah.
00:22:25 Tak užít?
00:22:28 Taková krásná mstitelka?!
00:22:32 Kdybych to vzala, nebo pokusila se o to
00:22:35 úplně vážně...
00:22:40 Uchovat si naslouchání svého svědomí,
00:22:43 pakliže je v určitý dobrý normě, aby nám potom bylo ještě líp.
00:22:54 Cože?
00:22:56 Aby nám potom bylo líp... Potom!
00:23:02 Jak se do jednoho slovního spojení dá koncentrovat celý průběh
00:23:04 celého pořadu.
00:23:07 To tam všechno je.
00:23:09 -Tam bylo všecko!
-Všechna témata tam jsou.
00:23:14 Je mi tak všelijak z toho všeho. I hezky i smutně.
00:23:23 -Můžu to shodit takovou radou?
-Určitě.
00:23:27 Ale je k tomu tématu, aspoň doufám.
00:23:31 Dalo by se říct:
00:23:35 Možná, že seš z tohohle světa na palici,
00:23:43 ale jinej svět není k dispozici!
00:23:47 A vaše rada?
00:23:49 Já to nevidím tak složitě. Já ten svět vnímám
00:23:54 jako velkej kulečník, kde koule do sebe bouchají
00:23:57 a hýbou se. Je to krásná hra.
00:23:59 Koukat se, mít otevřené srdce a být otevřený k ostatním
00:24:07 a vstupovat k ostatním těmi dveřmi,
00:24:09 které oni mají otevřené. Komunikovat, bavit se
00:24:12 a když budeme myslet na to, aby ten svět nemusel přežít nás,
00:24:17 když tuhle hranici udržíme, když zůstaneme navzájem otevření,
00:24:22 tak se ten svět dá krásně přežít.
00:24:26 Já se pokusím vás ještě poučit, jo?
00:24:28 Ano, prosím.
00:24:30 Jestli jste vstali dneska ráno relativně zdraví,
00:24:37 tak jste na tom líp, než milion lidí,
00:24:40 kteří do týdne zemřou.
00:24:43 Jestli jste se aktivně neúčastnili války
00:24:46 a nebyli jste ve vězení, tak jste na tom líp,
00:24:49 než 500 milionů lidí.
00:24:51 Jestli máte kde bydlet, máte co na sebe
00:24:55 a máte co jíst, tak 75 % lidí na světě
00:25:01 je na tom hůř.
00:25:03 A jestli máte konto v bance, peníze v peněžence
00:25:09 a drobné v krabičce, tak patříte
00:25:13 mezi 8 % nejbohatších lidí na světě.
00:25:19 Ještě jednu radu:
00:25:21 Jiný kraj, jiný mrav, když se ti to nelíbí, tak plav!
00:25:27 Dobrou noc.
00:25:33 Skryté titulky: Alena Kmentová.
00:25:36 .
Zábavná talk show Haliny Pawlowské, tentokrát na téma „jak si užít svět“ (2006). Spoluúčinkují S. Postlerová a P. Horký. Režie K. Czaban
Zábavná talk show Haliny Pawlowské, tentokrát na téma „jak si užít svět“. Pozvání do pořadu přijali herečka Simona Postlerová a režisér-dokumentarista, publicista, moderátor a cestovatel Petr Horký, aby s humorem a nadsázkou pohovořili o tom, jak si svět užívají oni sami.
