00:00:53 Dobrý večer.
00:00:56 Kouká kocour na Měsíc. A mňouká kočce Mici.
00:01:01 Byla bys krásná ještě víc, mít tuhle náušnici.
00:01:05 V tom svítá a je po kráse. Kohouti zakřičí.
00:01:09 To, co jen zlatě blýská se je zlato kočičí.
00:01:15 Tuto báseň napsal Miloš Kratochvíl. Já jsem vám ji odrecitovala proto,
00:01:20 že téma dnešních Banánových rybiček je Jak si užít poklad.
00:01:27 Ukaž mi, kde máš svoje zlato, Vayete. Ukaž mi to.
00:01:39 Přímo tam? To snad nebude problém.
00:01:45 Když se řekne poklad, tak si někdo vybaví staré mince,
00:01:49 někdo si třeba vzpomene na nějakého věrného druha.
00:01:55 Někdo si uvědomí kolik vraků je na dně moře.
00:02:01 To mě nesmírně zaujalo. Tuhle jsem se dočetla,
00:02:05 že když ztroskotal Titanic, tak samozřejmě všichni ví,
00:02:10 že tam dámy měly krásné šperky a že muži měli úžasné manžetové
00:02:16 knoflíčky a že jídlo se podávalo na stříbrných mísách.
00:02:20 Málokdo ale ví, co na těch mísách podávali.
00:02:24 To jsem si zjistila. Měli tam 430 kg čerstvého masa,
00:02:29 40 tun brambor, 7000 hlávkových salátů.
00:02:35 2 tuny salámu. Potom 3000 lahví červeného vína.
00:02:42 3000 lahví bílého vína, ty nebyly na mísách logicky,
00:02:47 ty byly v těch lahvích. Potom tam měli 4000 šampaňského.
00:02:54 Tahle informace mi přišla úžasně zajímavá.
00:02:57 Bylo tam a zřejmě asi je 1300 sklenic jahodové marmelády.
00:03:07 I lord John Estor, známý miliardář, ten vzápětí potom, co narazili
00:03:16 do ledovce, tak prý prohlásil, objednal jsem si do drinku led,
00:03:23 ale toto, to je opravdu směšně přehnané.
00:03:27 Mým 1. hostem je Vladimír Čech!
00:03:31 HUDBA
00:04:02 Hned to na vás vypálím.
00:04:04 Přišel jste někdy sám k nějakému nečekanému pokladu?
00:04:11 Vás by jistě zajímali peníze nebo hmotné statky.
00:04:15 A proč si myslíte, že by mě to zrovna zajímalo?
00:04:19 Protože když je takové téma, poklad, tak by člověk předpokládal,
00:04:23 že půjde o hromady zlaťáků. Je to tak?
00:04:27 No vidíte, teď jste se odhalil. Člověk, když někoho podezřívá,
00:04:33 tak to musí jít z něj. Vůbec mi o to nejde.
00:04:39 Mně taky ne. Jde spíše o takové ty duchovní statky.
00:04:44 No jistě. O co jiného by nám šlo?
00:04:46 No přirozeně. Přece by nešlo o peníze.
00:04:49 A nějaký nečekaný duchovní poklad?
00:04:52 Ono duchovní. Už to, že člověk může dělat zaměstnání, které dělá.
00:04:56 Když jsem se jednou dal na herectví, to je krásné zaměstnání.
00:05:00 Velmi počestné. Dokonce starobylé.
00:05:03 To herectví má jediné smůlu, že jsem se do něj vklínil i já.
00:05:08 Doufám, že se mi dnes podaří zahrát,že se šťastně směji,
00:05:13 protože já se nemohu šťastně smát, protože mě bolí zub.
00:05:16 Teď jsem si všimla, vy jste říkal, že se vám kousek ulomil,
00:05:20 tak my jsme si řekli ty strany a já nevím, jestli nejsem blázen,
00:05:24 ale já mám pocit, že my oba pokládáme hlavu k rameni,
00:05:29 jako tím bolavím zubem vně. Za chvíli už budeme takto sedět.
00:05:36 Nezdá se vám to? Já mám pocit, že jsem nakřivo.
00:05:41 Já mám tuhle tvář, vy tuhle jste říkal.
00:05:44 Berte to, že je to souznění duší. Ale odklon tváří.
00:05:50 Vy jste mne pozvala do svého pořadu. Ulomil se vám zub
00:05:52 a mně okamžitě telepaticky se ulomil taky.
00:05:56 Teď tu tak spolu budeme. Máme oba ulomený zub.
00:06:02 Já s tím pokladem jsem opravdu na mysli neměla hmotné statky,
00:06:06 i když bych se k nim ráda dostala. Pro mě takovým nečekaným pokladem
00:06:11 bylo, když jsem před 2 lety na Štědrý den dostala psa, Othella.
00:06:17 Což všichni ví. Labradora. Tehdy jsem se na něj tak šťastně
00:06:23 dívala jaký je to krásný ušlechtilý pes s nádhernou figurou.
00:06:29 Byla u mě moje přítelkyně.
00:06:31 Taky si ho tak šťastně prohlížela a pak říkala, víš, co je zvláštní?
00:06:36 Ten Ota, on vypadá úplně jako tvůj muž.
00:06:44 Mě to tak paranoidně podráždilo. Proč je podobný jemu, když je můj?
00:06:50 Říkala jsem, fakt jo? Úplně jako on? A ona vycítila,
00:06:57 že nejsem úplně spokojená a v tu chvíli Ota vstal.
00:07:03 Jak není schopen odhadnout tu svoji velikost a hmotnost,
00:07:06 tak okamžitě shodil stůl, na kterém jsme měly kávy.
00:07:09 Ona se na mě tak šťastně podívala a říkala, ale povahu má po tobě.
00:07:16 To bylo před 2 lety.
00:07:18 Letos na Štědrý den jsem dostala dalšího psa.
00:07:22 Zase Labradora?
00:07:24 Ne, teď bych nebyla ráda, kdyby ta přítelkyně řekla,
00:07:28 že vypadá úplně jako já, protože to je Buldoček.
00:07:40 Mým dalším hostem je Ondřej Neff.
00:07:47 HUDBA
00:08:19 Vás jsem se ptala, kdy jste došel k nějakému nečekanému pokladu
00:08:23 a naopak by mě zajímalo, jestli jste někdy cíleně hledal poklad.
00:08:27 Za něčím jste šel.
00:08:30 Indiana Jones můj vzor. Víte jak jsem stál v zákulisí
00:08:39 a čekal jsem než si dopovídáte o těch zubech a povoláte mě,
00:08:46 tak jsem koukal na tu vaši čepici.
00:08:49 To si nedovedete představit, jak září.
00:08:52 Já se divím, že to kamery přežily. To jsou úžasné blesky.
00:08:56 Vzpomněl jsem si na Guy de Maupassanta,
00:08:59 mého oblíbeného autora, který má celou sérii povídek
00:09:02 na téma pravé šperky, nepravé šperky
00:09:06 a co dá milenec nevěrné ženě a takové záplety.
00:09:11 Říkal jsem si, že by bylo krásné, kdyby se ukázalo, že vy si myslíte,
00:09:16 že na té čepici jsou sklíčka a já jsem přišel na to,
00:09:23 že to jsou pravé brilianty, které vám tam propašoval milenec,
00:09:28 nebo někdo, kdo je ukradl. To by bylo krásné.
00:09:31 A teď, co se bude dít dál. Jestli vám uříznu hlavu
00:09:35 a odnesu to i s tou čepicí, nebo vám ukradnu tu čepici.
00:09:41 To by bylo jednodušší.
00:09:43 Nebo vám to prozradím a šábneme se. Je tam celá řada variant.
00:09:50 Rozhodně je ta varianta přede mnou, nikoliv za mnou.
00:09:56 Ještě jste se nerozhodl pro žádnou alternativu.
00:09:59 To uřezávání hlavy se mi nezdá jako nejhorší varianta.
00:10:03 Máme všechno zkusit, já jsem to ještě nedělal.
00:10:06 Já mám sako z čistírny, prosím vás, počkejte až po tom.
00:10:09 Já nevím, co by se ze mě vyvalilo.
00:10:12 Prostě to cílené hledání pokladů mě teprve čeká.
00:10:17 To cílené hledání pokladů. Vy jste mluvil o Maupassantovi.
00:10:24 Erben, ten pracuje klasicky. Já mám kamaráda
00:10:28 a ten je dokumentarista. Ti cíleně šli podle veršů.
00:10:36 Věděli, že je to u Miletína, u kostela.
00:10:39 Věděli, že je to zhruba 300 kroků od kostela, že má být skála.
00:10:44 Tak to tím směrem odměřili. Dělali dokument o pokladech.
00:10:52 Rozhodli se, že ho tam najdou. 1.překvapení bylo, že 300 kroků
00:10:58 od kostela skála nebyla. Byl tam automobil, ten se rytmicky
00:11:06 hýbal, protože byl obsazen zřejmě nějakým příjemným způsobem,
00:11:13 což toho mého kamaráda zaujalo, protože šel za pokladem a tak tam
00:11:20 u toho auta přitrouble stál. Z toho auta se vyřítil rozzuřený
00:11:25 muž a řval na něj, co čumíš, ty šmíráku!
00:11:30 V tu chvíli se můj kamarád projevil poměrně pohotově,
00:11:32 protože říkal, já nejsem šmírák, já jsem manžel.
00:11:41 Tak ten chlap pak odjel. 1 tajemství pokladu se vysvětlilo.
00:11:48 To mně o podobné situaci říkala 1 známá, která skákala padákem.
00:11:52 Její kolega, tomu se podařilo, že vyskočil na podzim padákem.
00:11:57 Byly větrné proudy a špatně se mu řídil padák a nemohl tomu zabránit.
00:12:03 Podařila se mu neuvěřitelná věc.
00:12:05 Bylo široké posečené pole a uprostřed byl remízek.
00:12:11 Do toho remízku se odebrala dvojice za podobným účelem jako v té vaší
00:12:16 příhodě u vědomí toho, že je tam nikdo nemůže překvapit.
00:12:21 A představte si, že jim tam najednou seshora spadnul chlap.
00:12:28 O manželovi nemluvil. Sbalil si padák a říkal promiňte.
00:12:34 Mohu-li do toho vstoupit, tak jste mi připomněli příhodu,
00:12:41 kterou jsem zažil já. A jak bych to řekl?
00:12:46 Vysílá se to po 10. hodině? Prostě já byl v tom autě.
00:12:50 V jiném než jste vyprávěla, ale v podobném.
00:12:54 Tomu nerozumím.
00:12:56 Já vám to pak vysvětlím, oni se smějí, takže to asi pochopili.
00:13:01 Prostě bylo tak naaranžováno, že jsem z toho auta viděl ven.
00:13:07 Ta dáma nikoliv. Vy jste to dělal v autě?
00:13:13 A co myslíte, že bylo?
00:13:15 V podobném autě, myslela jsem, že mluvíte o typu.
00:13:19 Situace byla obdobná, až na to, že jsem byl s tou dámou uvnitř.
00:13:24 Koukal jsem ven a najednou, taky jsem si myslel,
00:13:28 že nikde nikdo nemůže být, vyšla rodina sestávající patrně
00:13:33 z maminky, tatínka, babičky a 3 dětí. A šli ke mně.
00:13:40 A co se stane? Mravní narušení mládeže?
00:13:45 Už to bylo v takovém stádiu, že jsem toho nechtěl nechat.
00:13:49 Ale prozřetelnost nebo co vyřízla díru do křovin,
00:13:58 protože to bylo v lese a oni zahnuli.
00:14:01 To možná byl ten poklad. Ta díra. Chápete to?
00:14:05 Já vám to pak vysvětlím. Chápu. Začínám to chápat.
00:14:11 A tam stál zlatý kolovrat. A tam stál zlatý kolovrat.
00:14:16 Už tomu rozumím. Mě zaujalo jak jste při tom všem
00:14:24 dokázal monitorovat ty generace v té rodině.
00:14:35 Poklad se dá vylovit, vykopat, vydělat, vyženit.
00:14:43 Vymyslet, vyloupit, vyloudit.
00:14:50 Vyhrát a ztratit.
00:14:54 Pro někoho je poklad děvče.
00:14:57 Pro jiného tělo.
00:15:01 Někdo má za poklad mozek, jiní zase dělo.
00:15:05 Poklad je často zdraví.
00:15:07 Občas talent a taky pejsci a kočičky.
00:15:11 Poklad jsou děti, slunné dny a štědré tetičky.
00:15:17 Poklad jsou myšlenky a zlato v hrdle.
00:15:21 Poklad je láska a nebo mince v truhle.
00:15:29 A děti?
00:15:30 Vy jste se ani jeden nezmínil o dětech, pokladech zakopaných.
00:15:34 Já mám k dětem vztah pozitivní, dokonce i ke svým.
00:15:41 Starší dítě to je už 30tiletý muž a dceři je 20.
00:15:49 Já jsem se setkal se svým přítelem a ten se mi svěřil,
00:15:55 že když jeho děti byly malé, tak se styděl chodit s kočárkem po ulici.
00:16:02 A to mi přišlo směšné.
00:16:05 Já , když jsem měl tu dceru, už jsem byl otrkaný tatínek
00:16:10 s tím odstupem 10 let, tak jsem strašně rád chodil
00:16:14 do poradny s dceruškou a všechno jsem to přebalování uměl.
00:16:20 A ty matky vždycky na mě zavile koukaly, co tam dělá chlap.
00:16:27 Jako kdybych chodil boxovat a ve sprše byla ženská.
00:16:33 Dostával jsem se do nepatřičného prostředí.
00:16:38 Musím říct, že mi to dělalo velké potěšení
00:16:41 těm babám ukázat, že chlap dokáže perfektně udělat tu sukýnku
00:16:48 na ty nožičky. A holka prosperuje a je výborná.
00:16:55 Žádné stopy, že by měla 1 nohu kratší, to vůbec ne.
00:17:01 Muži jsou vždycky pyšní, když přebalí to dítě.
00:17:04 Já dělal všechno.
00:17:07 Já jsem i plínky věšel.
00:17:10 Jistě, každý to umí. Já neznám muže, který by to neuměl.
00:17:14 Já jsem i žehlil plínky.
00:17:24 Na takové ty očistné procesy jsem vymyslel grif,
00:17:33 nesměla to vidět moje žena. Já jsem ji vždy přehodil přes vanu,
00:17:40 ona visela hlavou dolů. Vzal jsem tu sprchu a pojednal
00:17:44 jsem to natvrdo tou sprchou a dřív než se to dítě dovolalo,
00:17:50 tak už byla zase hlavou nahoru a už byla suchá.
00:17:54 Říkal jste, že fyzicky je v pořádku. A psychicky?
00:17:57 To si myslím, že taky, ale to se jí musíte zeptat.
00:18:01 Vzpomněl jsem si jak jsem vyrazil se svojí dcerou, teď je jí 22.
00:18:05 To bylo v Ostravě. Vyrazil jsem tak hrdě
00:18:08 s tím kočárkem, potkal jsem kolegu z ostravské opery a on se tak
00:18:13 znalecky nakoukl do toho kočárku a já jsem se tetelil, co řekne
00:18:17 na to úžasné nádherné dítě, nejkrásnější na světě.
00:18:20 A on byl basista a mluvil dobře posazeným hlasem.
00:18:26 Krásný dítě, krásný.
00:18:29 Začal jsem se dmout a on povídá neomylně, celej strejda.
00:18:37 Hej, Tede, pojď sem. Podívej se jaký je tu výhled.
00:18:41 Všude kolem jsou vládní pozemky, takže tu nikdo nestaví.
00:18:46 Podívej se na něj. Roste nám rychle.
00:18:51 Říkám mu, že se jednou zapíchne, ale vyhovuje mu jíst brčkem.
00:18:56 Děti holt chtějí volnost.
00:19:04 Měli jste nějaký dětský poklad?
00:19:07 Jasně. Já jsem se narodil v 45. těsně po válce a bydleli jsme
00:19:14 na vesnici ve Slapech ještě před stavbou té přehrady.
00:19:21 Za války to byla velmi exponovaná vesnice, protože tam měla
00:19:26 Hitler Jugend své hnízdo. Všude SS. Ta vesnice byla nasycená zbraněmi.
00:19:35 I po té válce. Dlouho. My jsme s klukama měli u sousedů
00:19:44 ve slepičárně schované ostré kulometné pásy. Měli jsme samopal.
00:19:53 Krásný německý. Pravý?
00:19:56 Naprosto pravý. To byl poklad úžasného charakteru.
00:20:02 Rád na to vzpomínám. Prostě vrchol těch mých rozkoší.
00:20:13 Nevím, jestli mě kvůli tomu nevyhodíte, že vypadám
00:20:17 jako nějaký militaristický typ. Já skutečně měl těžký kulomet.
00:20:25 Letecký těžký kulomet. To byla zbraň.
00:20:30 Je to už promlčené? Já už jsem z toho venku.
00:20:35 Já to dopovím. Já jsem o něj přišel za strašně kuriózních okolností.
00:20:45 Protože to se jako vědělo, že děti mají ty kulomety a zbraně.
00:20:53 Tehdy učitelský sbor té školy projevil jiskru inteligence,
00:21:00 kterou dodnes obdivuji, už jako dospělý muž a nechápu,
00:21:05 kde se to v nich vzalo. Protože normální by bylo nařídit
00:21:10 vyšetřování a šťáru. Ale oni vyhlásili soutěž,
00:21:18 že kdo donese do školy na dvůr víc zbraní, a lepších,
00:21:26 tak dostane Spejbla do sešitku. Já už tehdy jsem vynikal
00:21:36 nadprůměrnou inteligencí a těm kamarádům jsem říkal,
00:21:45 zbraně jsou daleko lepší než mít Spejbla v sešitku.
00:21:51 A oni říkali, ale mít Spejbla v sešitku. Takové to razítko.
00:21:56 Já rozumím. Proboha nedělejte to.
00:21:59 A představte si, oni mi ten kulomet ukradli a ten, kdo ho odevzdal,
00:22:05 dostal největšího Spejbla. A já byl bez kulometu.
00:22:09 Dodnes je to ztráta, ta mezera je tam dodnes a velmi bolestná.
00:22:19 O něco mě to obohatilo. Dodnes si všímám lidí,
00:22:25 kteří jsou schopni vyměnit kulomet za Spejbla do sešitku.
00:22:41 S tím dětským pokladem. Já jsem měla krabičku od Algeny.
00:22:47 Do té jsem si dala hýbací obrázek. Nevím, jestli jste to zažili.
00:22:53 To v Tuzexu prodávali žvýkačky a ty měly takový čtvereček cm x cm
00:23:01 a v něm byly obrázky. Když se tím hýbalo, tak se taky hýbaly.
00:23:04 Já dodneška vím jakou měly směnnou hodnotu.
00:23:07 Třeba tam bylo oko a to nemělo žádnou hodnotu.
00:23:10 Těch bylo nejvíc a taky já jsem jich měla nejvíc.
00:23:14 Pak tam byl Dalmatin a ten měl na čumáku mouchu
00:23:18 a ta mu přilétala a odlétala.
00:23:21 Po tom jsem toužila. Nikdy jsem ho nedostala. Měl největší hodnotu.
00:23:25 Ještě tam byl Vinetou na kánoi s Nšoči.
00:23:31 Víte jak to vím všecko přesně. Toho Vinetoua jsem zakopala
00:23:35 s pětikorunou v krabičce od Algeny na Karlově náměstí
00:23:43 za veřejné záchodky. Nikdy jsem ho nevykopala.
00:23:48 A protože já bydlím na tom Karláku a také tam pracuji,
00:23:52 vždycky se na to místo dívám z okna. A kdy přijde ta chvíle,
00:23:58 kdy ucítím tu touhu ho vykopat? Jenom mi přijde blbý jak se tam
00:24:04 bude taková dospělá postava hrabat v té hlíně za těmi záchody.
00:24:09 To mě od toho odrazuje.
00:24:13 Někdo sbírá dukáty, někdo harampádí,
00:24:17 odznaky, hrnečky, boty, šavle, židle, lahve.
00:24:27 Někdo sbírá zážitky, někdo akty.
00:24:31 Někdo skalpy. Někdo králíky, někdo orchideje,
00:24:38 někdo dravé rybičky, někdo hezké holčičky.
00:24:43 Někdo sbírá zkušenosti. Někdo staré kosti.
00:24:48 Někdo má sbírku motýlů, někdo veteránů.
00:24:52 A většina dědiců se těší až ten jejich bude v pánu.
00:25:00 Kdy jste přišel o nějaký poklad?
00:25:03 Tak poklad. Vy jste hlídač pokladu.
00:25:06 Záleží na tom, co člověk považuje za poklad.
00:25:11 Já nemám pocit, že bych někdy v životě přišel o poklad.
00:25:16 Nepočítáme-li takové dětské zklamání,
00:25:25 kdy jsem dostal krásný kolt.
00:25:28 Já jsem nechtěl rozšiřovat tu militantnost předřečníka,
00:25:32 ale co se dá dělat. Měl jsem kolt. Ten byl na kapsle.
00:25:36 Takový pásek se do toho strkal. Pořád to střílelo.
00:25:41 Byly tam takové bobky a hrozně to střílelo
00:25:43 a byl jsem na to hrozně hrdý. Jenomže se to domákli starší kluci
00:25:47 ze sousedství. Přiběhli, dali mi pár facek a ten kolt mi ukradli.
00:25:53 To si myslím, že bylo takové životní zklamání.
00:25:57 Docela rád bych ho někdy spatřil. To je nemožné.
00:26:00 Takové věci už ani neexistují. Bůh ví, co se s tím stalo?
00:26:04 To bylo vlastně zklamání. Když přemýšlím o zklamání,
00:26:09 tak jsem si vybavil, já měl 12 let Německého ovčáka,
00:26:16 který se pral a vždycky vyhrál. Rád se pral.
00:26:23 Dneska mám Rotvajlera, který se jmenuje Bárt.
00:26:27 Když byl Bárt štěně, tak se vůbec nepral.
00:26:32 Strašně byl roztomilé, vlídné, hravé zvíře.
00:26:38 Říkal jsem si, konečně ta prozřetelnost mě odměnila
00:26:44 za to trápení s tím ovčákem, prostě dala mi tak vlídné zvíře.
00:26:51 Jednou jsme šli s tím hodným "nepracím" Bártem a najednou
00:26:56 ze křoví vyletěl černý chlupatý pes a vlítnul na toho našeho Bárta.
00:27:04 Povalil ho a začal ho mordovat. On měl najednou takové vyděšené
00:27:11 oči jako, co to má být? Toto se může na světě stát?
00:27:15 Načeš, ve zlomku vteřiny se naučil prát,
00:27:20 setřepal ze sebe toho agresora. Napráskal mu, zahnal ho do křoví.
00:27:27 Zalíbilo se mu to a od té doby se pere víc jak kdo před tím
00:27:33 a musím ho vodit na horolezeckém laně a mám s ním problémy.
00:27:41 Naštěstí jsem člověk od pera, tak o tom aspoň píšu
00:27:46 do neviditelného psa rádoby zábavné historky.
00:27:50 Pes, to je vděčné téma. Ten Labrador, to je pes,
00:27:55 který původně pomáhal rybářům vytahovat sítě.
00:28:02 Že je záchranář, jsem pochopila v Itálii.
00:28:04 Byli jsme v luxusním hotelu, kde byl luxusní bazén.
00:28:09 Než jsme mu stačili zabránit, tak se rozhodl zachránit 5tiletou
00:28:14 holčičku na nafukovací kachničce. Já jsem strnula, holčička taky.
00:28:24 On nevypadal, že je záchranář jak si to k ní pádloval.
00:28:28 Ale v mžiku ten její otec, Belgičan to byl, duchapřítomně
00:28:33 taky skočil do toho bazénu. Říkala jsem si, to teď bude scéna,
00:28:37 nás asi vyloučí. Měla jsem kolektivní pocit vinny.
00:28:43 Ale ten Belgičan vynesl z toho bazénu Otu. Toho 35 kg Otu.
00:28:53 Dal mi ho a říkal, on tam nemá schody, on by se utopil.
00:28:56 Tam byl jen žebříček.
00:28:59 Důležité je, aby vznikl vztah mezi pánem a psem.
00:29:02 Když projevíte strach, pes si vás přestane vážit.
00:29:07 Vy.
00:29:08 -Já?
-Rozkaz psům sednout.
00:29:11 -Oni mě neposlechnou.
-Ale jo, zkus to.
00:29:15 Tak se posaďte.
00:29:21 Musíš jim ukázat, kdo je pán. Sedni!
00:29:33 Poklad má někdo v hrdle.
00:29:37 Zlato v hrdle, ale taky mlčeti zlato.
00:29:43 Neměli jste radši někdy mlčet?
00:29:46 Ale určitě. 100x v životě jsem měl radši mlčet.
00:29:50 Nejhorší jsou vždycky akce, kdy se řekne, teď půjdeme za ředitelem
00:29:56 a řekneme mu, že všichni tady chceme tu změnu.
00:29:59 Spravedlnost!
00:30:01 My všichni. A Láďo, ty jsi takový výřečný,
00:30:04 ty to řekneš za nás za všechny. A člověk jde v čele toho davu,
00:30:08 dojde k tomu řediteli a ten vztyčí obočí a říká, co je?
00:30:13 Já říkám, my všichni chceme tu změnu, tu spravedlnost.
00:30:17 A on říká, kdo všichni? No já a tady ti a on tam mezi tím
00:30:20 už nikdo není. Naučilo mě to,
00:30:22 že člověk by měl víc vážit slova. Je to lepší, když to dokáže.
00:30:27 V Londýně je dokonce Club of Silence.
00:30:31 To je jediný společenský klub na světě, kde se schází gentlemani
00:30:36 proto, aby společně mlčeli. Neprobírají tam společenské klípky,
00:30:41 nemluví o počasí. Prostě mlčí.
00:30:44 Tam se stalo, že ten klub byl přepaden.
00:30:49 Pánové byli okradeni a 1 z nich to nevydržel vrhl se
00:30:54 k oknu a volal o pomoc. Poměrně včas,
00:30:57 protože celá čtvrt se vzpamatovala a policie ty lupiče chytla.
00:31:07 Pánům se vrátil majetek, peníze, šperky, karty, všecko.
00:31:14 Ale 2. den se sešla komise Club of Silence a rozhodla se
00:31:19 toho 1 člena vyloučit pro nadměrnou žvanivost.
00:31:27 To mi připomnělo takový drsný vtip.
00:31:29 Předpokládám, že to pak vystřihnou. Je takový chlapský.
00:31:35 Jede auto dlouho po silnici a sjede z té hlavní na vedlejší.
00:31:41 Sjede na polní cestu a vjede do lesa.
00:31:43 Tam je taková opuštěná chata. Z toho auta vylezou 4 chlapi,
00:31:47 otevřou chatu, zapálí petrolejku. Z auta vytáhnou několik lahví
00:31:52 tvrdého alkoholu. Donesou to dovnitř.
00:31:55 Otevřou 1. láhev koňaku a vypijí. 2. vypijí, 3., 5., 10.
00:32:04 Když pijí 15. láhev koňaku, tak ten 1 zvedne hlavu a říká,
00:32:09 pánové, můžu vám říct, že ten koňak má momentálně mnohem lepší chuť
00:32:13 než posledně, co jsme tu byli. Pak je dlouho ticho.
00:32:18 Až ten, co sedí naproti se na něj podívá a říká, tak co je?
00:32:21 Přišli jsme sem kecat nebo chlastat?
00:32:31 Jaký poklad byste chtěli odkázat potomkům?
00:32:37 Největší poklad,
00:32:40 který bych mohl potomkům předat a snad se mi to i podařilo,
00:32:46 aby po mé smrti přežili v míru a v pohodě bez jakéhokoliv pokladu
00:32:55 ode mne přijatého materiálního. Aby si to všechno udělali sami.
00:33:01 Na čemž oni oba zdárně pracují, čímž mi dělají radost.
00:33:07 Vy jste lakomec a ideově jste si to zdůvodnil.
00:33:16 Vy jste mluvil o těch knihách a já už jsem se několikrát zmínila
00:33:20 o tom, že nevím ty zásadní věci, ale pamatuji si ty nepodstatné.
00:33:24 Nevím teď jméno autorky ani název knihy, ale vím, že je to bestseller
00:33:30 pro ty děti. 4 díly to má. Jak se to jmenuje? Vy to určitě víte.
00:33:35 Harry Potter.
00:33:36 Každý to ví, jen já si nemohu vzpomenout.
00:33:39 Moje 22letá dcera tu literaturu hltá a já jsem se na ni dívala
00:33:44 jestli není nějaká retardovaná a ona pak, když to přišlo do kin,
00:33:49 tak na to hned běžela. Všechno šlo stranou.
00:33:53 Ona musela jít hned do toho kina a šla sama do kina.
00:33:57 Říkala, ty máš pořád nějaký poznámky.
00:34:01 A víš, že jsem v tom kině byla nejmladší? Pak se usmála a řekla,
00:34:06 fakt je, že jsem šla na představení o 10. večer. Bylo tam asi 15 lidí.
00:34:14 Už doplňovala. To mě potěšilo.
00:34:18 Právě ona měla problémy ve škole a tak jsem najednou koukala
00:34:23 a říkala jsem ty máš tady 200 neomluvených hodin.
00:34:30 Jak mi to chceš vysvětlit?
00:34:33 Ona se na mě podívala a říkala, já ti to mami nechci vysvětlovat.
00:34:38 To by nebylo veselé vyprávění.
00:34:43 Já jsem se na ni podívala a říkám, jsi nějaká vtipná.
00:34:49 A moje matka říkala, to zdědila jediné po tobě.
00:34:55 Ten smysl pro humor. A moje dcera se tak na mě usmála
00:35:00 a říkala, ano mami, a proto už žádný nemáš.
00:35:05 Takže jedině ten bych možná chtěla odkázat.
00:35:09 Jestli jsem ho někdy měla, tak snad jsem ho odkázala.
00:35:16 Ten francouzský buldoček, co jsem ho dostala k Vánocům,
00:35:20 to je prý pes, který má největší smysl pro humor ze všech psů.
00:35:25 Když jsem psala scénář pro tyto Banánové rybičky, poklady,
00:35:32 tak jsem šla za svoji maminkou a ptala jsem se jí, co se jí vybaví
00:35:39 a doufala jsem, že to bude souviset s jejím povoláním, nebo s tím,
00:35:47 co jí zajímá, že třeba řekne, poklady literatury. Poklady poezie.
00:35:55 A moje matka velmi dlouho přemýšlela.
00:35:58 Poklad, co mi to připomíná? Poklad, no pokladač, ne?
00:36:06 To mě položilo.
00:36:08 To je všechno. Dobrou noc.
00:36:12 .
Zábavná talk show Haliny Pawlowské, tentokrát na téma „jak si užít poklady“ (2003). Spoluúčinkují V. Čech a O. Neff. Režie P. Ryšavý a K. Czaban
Zábavná talk show Haliny Pawlowské, tentokrát na téma „jak si užít poklady“. Pozvání do pořadu přijali herec a moderátor Vladimír Čech a spisovatel science fiction a novinář Ondřej Neff, aby s humorem a nadsázkou pohovořili o svých pokladech a o tom, jak je dobře využít.
