Zábavná talk show Haliny Pawlowské, tentokrát na téma „jak přežít břídily“ (2002). Účinkují S. Krainová a V. Zavřel. Režie P. Sladký a K. Czaban
00:00:31 Vlezl slepýš do spíže, že okurky olíže.
00:00:36 Bohužel však neví, že olizuje lanýže.
00:00:45 Dobrý večer.
00:00:47 Dnešní Banánové rybičky budou o tom: Jak přežít břídily.
00:00:55 Břídilem je většinou člověk, který se vrhne do nějaké činnosti,
00:00:59 ke které nemá ani talent, ani schopnosti.
00:01:03 Ale snaží sebe i své okolí přesvědčit, že je tomu naopak.
00:01:09 Takovým typickým břídilem byl muž v Brazílii,
00:01:13 který šel lovit velké ryby do řeky.
00:01:17 Když nahazoval prut, tak zavadil o sršní hnízdo.
00:01:23 Pak se chtěl ukrýt před rozhněvanými sršni,
00:01:27 tak skočil do té řeky, a tam ho během pěti minut
00:01:30 sežraly piraně.
00:01:33 To byl břídil - smolař.
00:01:36 Já si často jako břídil připadám vůči své přítelkyni,
00:01:40 která má 2 vysoké školy, umí 7 světových jazyků,
00:01:45 je bezvadná překladatelka, všechno stihne. Má 3 malé děti.
00:01:50 Tuhle jsem ji šla požádat o pomoc, aby mi něco přeložila.
00:01:55 Šla jsem tam s zakomplexovaným pocitem, jak je ona skvělá.
00:01:59 Ten pocit mě trošku přešel v momentě, když mi řekla:
00:02:03 "Víš co, tak si umyj ručičky, a pak si uděláme kafe."
00:02:09 Má 1. rada je prostá a zní:
00:02:13 Nebuď k dětem servilní, stejně skončíš senilní!
00:02:19 Mým 1. hostem je
00:02:21 Vlasta Zavřel.
00:02:28 Ahoj.
00:02:30 Myslela jsem, že mi dáš pusu?
00:02:32 Vždyť jsem ti dal dvě.
00:02:35 Dobrý večer.
00:02:36 Vlasto, měl jsi někdy vůči někomu nebo něčemu pocit,
00:02:40 že jsi břídil?
00:02:42 Já bych to řekl trošku jinak.
00:02:45 Když mně volala produkční z vašeho pořadu Banánové rybičky,
00:02:50 tak jsem přeslechl to správné moto tohohle pořadu -
00:02:58 jak přežít mezi břídily.
00:03:01 Říkal jsem si -
00:03:03 jak břídil přežije... mezi lidmi nebo tak?
00:03:09 Tak jsem si říkal: "Ono už se to o mně ví.
00:03:13 Takhle veřejně."
00:03:14 Pak jsem si říkal, kšeft je kšeft, tak to vezmu.
00:03:19 Odsouhlasil jsem, že tedy jo.
00:03:22 Pro jistotu jsem zopakoval: "Jak břídil přežije
00:03:26 ve společnosti? Nebo, jak jste to říkala?"
00:03:29 Tam se ozval smích.
00:03:32 Bylo mi jasné, že ten břídil nejsem já,
00:03:35 že to dopadne dobře.
00:03:37 A na co ses to ptala?
00:03:39 Víš co, zapomeň na to, třeba se chytíš.
00:03:42 Časem?
00:03:43 Člověk často má pocit břídila, když jsou všichni kolem
00:03:50 šikovnější, chytřejší.
00:03:54 Člověk je vždycky břídil, když špatně řídil.
00:04:00 ZVONÍ POPLAŠNÉ ZAŘÍZENÍ
00:04:13 Co je?
00:04:14 Naposledy jsem jezdil 1. rokem ve sněmovně.
00:04:17 Tak mi dej chvilku, ano?
00:04:33 Mám to prostě v krvi!
00:04:40 Hlemýždě na silnici přejela želva. Hlemýžď upadl do bezvědomí.
00:04:45 Procitl až v nemocnici.
00:04:47 Tam se ho ptali, jak k nehodě došlo.
00:04:50 On řekl: "Nemůžu si vzpomenout, seběhlo se to tak rychle."
00:04:58 To jsou mé oblíbené dětské žerty.
00:05:01 Mým dalším hostem je
00:05:03 Simona Krainová.
00:05:08 Dobrý večer.
00:05:15 Simono, dostal tě někdy někdo svým břídilstvím?
00:05:20 Nebo něco?
00:05:22 Určitě. Já hodně cestuji.
00:05:25 Tak se mi stávají docela zábavné historky.
00:05:28 Měla jsem nedávno cestu do Dominikánské republiky.
00:05:32 Spíš cesta z Dominikánské republiky mě pobavila.
00:05:35 Ta byla nekonečná.
00:05:37 Měli jsme nastoupit do letadla.
00:05:39 Když nastoupilo 300 lidí, tak oznámili,
00:05:42 že nejde klimatizace, ale navíc, že letadlo vůbec nefunguje.
00:05:50 Tak nás z letadla vyložili.
00:05:54 Odcházeli jsme po 10 lidech, tak jsme asi 2 hodiny vystupovali.
00:05:59 Na letišti nám řekli, že nemají pro všechny jeden hotel,
00:06:03 tak nás rozvezou po celém ostrově.
00:06:06 Když jsme se dostali ve 3 hodiny ráno do hotelu,
00:06:09 tak jsme na recepci čekali asi hodinu, protože nebyly pokoje.
00:06:14 Vzali nás do autobusu, ve kterém bylo 45 stupňů tepla,
00:06:19 nefungovala klimatizace, šofér měl puštěné topení.
00:06:23 Když jsme přijeli ve 4 hodiny ráno do dalšího hotelu,
00:06:27 tak tam nebyl recepční. Ubytovali jsme se sami.
00:06:30 Ukradli jsme klíče. Ubytovali jsme se v pokojích.
00:06:33 Do rána jsem honila štěnice.
00:06:36 Byl to "hrozně příjemný výlet".
00:06:39 Když jsem se dostala domů, tak jsem si říkala,
00:06:42 že to byl poslední výlet, který jsem podnikla.
00:06:45 Měla jsem toho dost.
00:06:47 Vůbec se nedivím.
00:06:48 Obdivuji modelky, jak jsou pořád ve vzduchu.
00:06:52 -To mi přijde příšerné.
-Strašné.
00:06:54 A ještě štěnice, takhle jsem si to nepředstavovala.
00:06:58 Musím říct, že mě velikost překvapila...
00:07:01 Takovéhle štěnice? Nebyly to ještěrky? Neblbni!
00:07:07 Byly to štěnice, opravdu.
00:07:09 Já jím prášky, které vypadají jako švábi.
00:07:12 Jsou takhle veliké, taky by tomu nikdo nevěřil.
00:07:16 Byla jsem v jednom hotelu.
00:07:19 Byl to super nový hotel v Hamburku.
00:07:23 Byl nádherný, všechno bylo dokonalé.
00:07:26 Už se poznávali lidé, kteří v hotelu bydleli.
00:07:29 Všichni měli rozraženou hlavu nebo aspoň bouli.
00:07:32 Byl tam sprchový kout oddělený jenom tlustým sklem.
00:07:35 Na to všichni zapomněli.
00:07:38 Takže každý procházel pokojem a dostal "pecku" do obličeje.
00:07:43 Pak se zjistilo, že pokoje jsou krásné,
00:07:47 ale na záchodech bez oken nebyly ventilátory.
00:07:52 Když bylo v pokoji víc lidí, tak to bylo nepříjemné.
00:07:57 A pak se zjistilo, že když se někdo ubytuje,
00:08:00 otevře si dveře kartou, pak ji zastrčí,
00:08:03 aby tam byla elektřina, tak když místnost opouští
00:08:07 a bere si kartu, tak tím vypíná i topení.
00:08:10 Byla jsem tam v zimě.
00:08:12 Po natáčení jsme se vraceli do pokoje,kde bylo minus 8 stupňů.
00:08:18 Tyhle nedostatky se stále odhalovaly.
00:08:21 Měli tam krásnou jídelnu.
00:08:25 Ráno jsem chtěla vajíčka naměkko.
00:08:29 Říkala jsem:" Waiche Eier - měkké vejce."
00:08:32 Servírka se dívala úžasle a nechápala.
00:08:36 Pak jsem to popisovala v té chatrné němčině.
00:08:39 Pak jsem se dostala k tomu, že chci: Zwei Eier in der Flasche.
00:08:44 Nemohla jsem si vzpomenout, jak se řekne sklenice,
00:08:47 tak jsem chtěla dvě vajíčka v láhvi.
00:08:49 Paradoxně to pochopila, že chci vejce do skla.
00:08:55 Byly jsme nadšené, že si rozumíme.
00:08:59 Pak šla do kuchyně, kde byla vietnamská kuchařka,
00:09:03 tak jí to řekla.
00:09:05 Přinesly mi umyvadlo s vařící vodou
00:09:08 a v tom plavalo vajíčko.
00:09:14 Dám vám test.
00:09:18 Musím vás uklidnit. Já jsem to nevěděla,
00:09:20 já jsem si to přečetla.
00:09:21 Abyste neměli pocit, že vás zkouším,
00:09:23 že jsem chytřejší.
00:09:24 Doufám, že to nebudete vědět.
00:09:26 Proč, když je v sauně 100 stupňů, proč tam člověk vydrží,
00:09:32 vyjde zdravý, ochladí se, je OK. A vajíčko se tam uvaří?
00:09:41 No řekněte, jak jste na tom?
00:09:45 -Nevíte, že?
-To tedy nevím.
00:09:48 -To je dobře.
-Nejsem já břídil?
00:09:50 Jsi. Je to jednoduché. Vajíčko se nepotí.
00:09:53 Aha...
00:09:57 Tím pocením se člověk ochlazuje a vajíčko se nepotí.
00:10:03 Mám ještě jednu zvláštní informaci.
00:10:06 A jinak je ti dobře?
00:10:08 Tebe ta informace neokouzlila? Nejsi o něco bohatší?
00:10:12 Kdybys chtěl uvařit vajíčko, šup s ním do sauny.
00:10:15 -A nic. Vajíčko se nepotí.
-Ale uvaří se ti.
00:10:20 Aha, takže... a něco.
00:10:24 Je to horší, než jsem si myslela.
00:10:27 Jsem tady správně.
00:10:34 Simono, měla jsi někdy nápad, o kterém jsi si myslela,
00:10:38 že je úžasný a ukázalo se, že to tak není?
00:10:43 Spousty.
00:10:45 A nevzpomínáš si na něco konkrétního?
00:10:48 Třeba žes měla pocit, že je to vítězství,
00:10:51 ale ono to dopadlo špatně, nebo naopak?
00:10:57 Když máma řekla, že ze mě bude modelka,
00:11:02 tak vybrala konkurz a řekla, že tam pojedu.
00:11:06 Oblékla mě. Já jsem se namalovala.
00:11:08 Připadala jsem si šíleně, protože tam byla spousta holek.
00:11:13 Nenapadlo mě, že by mě vybrali a jela bych do Paříže.
00:11:16 Tenkrát se to stalo. Ukázali na mě prstem a řekli:
00:11:19 "Ty jsi ta pravá!" A já jsem letěla.
00:11:22 Měla jsem z toho dobrý pocit, protože jsem si myslela,
00:11:25 že nemůžu mít v životě to štěstí.
00:11:29 Když jsem vyhrála, tak jsem si myslela,
00:11:32 že už jsem hvězda a všichni ze mě padnou na zadek.
00:11:36 Když jsem přijela do Paříže, měla jsem zelené šaty,
00:11:38 k tomu zelené nehty. Byla jsem příšerně namalovaná.
00:11:42 V agentuře na mě všichni koukali, co to tam přivezli...
00:11:46 udělejte s tím něco.
00:11:48 Museli mě někam dopravit, kde ze mě udělali člověka.
00:11:53 Oholit, ostříhat...
00:11:59 Viděla jsem kolem ty krásné holky, tak jsem padla na zadek zpátky.
00:12:07 Ptala jsem se proto, že vím, že existuje cena,
00:12:10 která se každý rok uděluje. Jmenuje se Darwinova cena.
00:12:13 Je to cena, která se uděluje lidem, kteří měli tak blbý nápad,
00:12:18 že se jim na něj podařilo zahynout.
00:12:21 Letos to dostal Kaliforňan, který v noci, když sáhl po mobilu,
00:12:27 tak omylem sáhl na revolver, přiložil si ho k uchu
00:12:31 a zastřelil se.
00:12:33 To je prosté.
00:12:36 Další byl muž v Jižní Karolíně. Tam je trest smrti.
00:12:42 Byl odsouzený k trestu smrti na elektrickém křesle.
00:12:48 Odvolával se a žádal o milost.
00:12:50 Trest mu byl zrušen na doživotí. Byl nadšen.
00:12:54 Seděl v cele na toaletě, která měla kovové prkénko.
00:13:03 Opravoval si přenosný televizor, neměl ho dobře izolovaný.
00:13:09 Elektrický obvod se spojil a muž se popravil sám.
00:13:15 Na poměrně nedůstojném elektrickém křesle.
00:13:19 Třetí byl pytlák, pamatuji si i jméno Marino Marelbo,
00:13:25 který sestřelil obrovského jelena, který stál nad ním na skále.
00:13:33 Radoval se přesně do okamžiku, než jelen spadl na něho
00:13:37 a zabil ho.
00:13:39 Vytvořila jsem z toho jasnou radu:
00:13:43 Postaví tě na nohy, když shodíš své parohy!
00:13:49 A co břídilství v lásce? Vlasto, začni.
00:13:54 Se svým břídilstvím?
00:13:57 Já se tě ptám. A ty se s tím vypořádej.
00:14:03 Já se cítím zdravě.
00:14:06 Akorát na to nevypadám. Jsem malinko obézní.
00:14:11 Vypadáš zdravě, o to ale nejde.
00:14:15 -Jednou jsme měli zájezdovku.
-Ale neodcházej od té lásky.
00:14:20 -To s tím souvisí.
-Dobře.
00:14:23 Vždycky jsme si museli po té pohádce po sobě uklidit
00:14:28 konstrukce a kulisy.
00:14:31 Bylo to ve Viole na Národní třídě.
00:14:36 Byla tam docela exponovaná scéna.
00:14:42 Když jsem skládal poslední kus, tak jsem si říkal:
00:14:45 "Ježišmarja, to je hnusný, já jsem tlustej jako prase."
00:14:50 Kolem mě šel pán, poslední z diváků.
00:14:55 Nečekali jsme až všichni odejdou. Normálně jsme to skládali.
00:14:59 Pán říkal: "Promiňte, já se touto tématikou zabývám.
00:15:04 Jsem doktor...", řekl jméno. "A zabývám se obezitou.
00:15:08 My tomu neříkáme - tlustý jako prase - ale prostorově výraznější."
00:15:16 -To je potěšitelné.
-To byl doktor?
00:15:19 -Doktor.
-Myslela jsem, že designer.
00:15:22 To bych pochopila. Doktor? To je nádherné.
00:15:25 Musíš mi dát spojení.
00:15:31 Simono, můžeš něco říct o břídilství v lásce?
00:15:36 -Mám to zachránit, že?
-Ano.
00:15:41 Myslím si, že každý si někdy připadá jako břídil.
00:15:44 Zvlášť v lásce, když máš partnera a zjistíš,
00:15:48 že chodí už dlouho s někým jiným.
00:15:52 To se mi také stalo.
00:15:54 Vyřešila jsem to tak, že jsem zašla za tou ženou.
00:15:58 Zaklepala jsem u ní na dveře, abych si to s ní vyříkala.
00:16:02 když partner nebyl schopen říct, jestli to tak je, nebo není.
00:16:05 Tak jsem se šla zeptat rovnou jí.
00:16:07 Zjistila jsem, že je to naprosto úžasný člověk - ta žena.
00:16:11 Spřátelily jsme se a zůstaly jsme kamarádky.
00:16:14 Nakonec - břídil byl z něho.
00:16:17 Tys ho vlastně pochopila, že?
00:16:20 Pochopila, dokonce i odpustila. Ale také jsem ho opustila.
00:16:25 On ti to nebyl schopen říct, tak sis to s ní šla vyříkat?
00:16:31 Slyšela jsem to ze všech stran, tak jsem si to šla potvrdit.
00:16:35 Moje dobrá kamarádka řeší manželskou krizi.
00:16:40 Měli 25. výročí svatby.
00:16:44 Nic výrazného od výročí neočekávala.
00:16:49 Manžel to pojal tak, že si ji posadil proti sobě.
00:16:54 Řekl, že je to opravdu krásné, že jsou tak dlouho spolu.
00:16:58 Zvlášť krásné to je proto, že ji nikdy nemiloval.
00:17:04 To jí trošku sebralo vítr z plachet.
00:17:07 Rozvedl to dál a vyšlo najevo, že má nějakou jinou partnerku.
00:17:13 Kamarádka vzplála a říkala:
00:17:15 "Nechápu, jak se mi odvažuješ dívat do očí."
00:17:21 Povzdechl si a řekl: "Víš, člověk si časem zvykne na všechno."
00:17:30 Člověk se občas k něčemu odhodlá, když jde o lásku,
00:17:36 když jde o kariéru, o peníze.
00:17:40 A většinou, když se člověk odhodlá hodně, tak dopadne hrozně.
00:17:47 Berete si tuto ženu?
00:17:50 Ano.
00:18:01 Ano.
00:18:04 Ano.
00:18:06 -Moniko?
-Ano, Steve?
00:18:10 -Tohle není sen?
-Ne, Steve. Tohle není sen.
00:18:15 -Řekni ano, ať se odtud dostaneme!
-Dobře.
00:18:22 Já...
00:18:27 Áááááá...
00:18:37 Navážu na téma, o kterém mluvila Halina -
00:18:42 o lásce a milování atd.
00:18:46 Chodil jsem dlouho s dívkou.
00:18:49 Neměla ráda milování jako takové. Prostě to hlavní, že jo?
00:18:58 Mně bylo 30, jí 23 let, nebo co. Takže jsme byli zdraví...
00:19:07 Prostě, ona to neměla ráda.
00:19:09 Po nějaké době - chodil jsem s ní skoro 3 roky - jsem jí říkal:
00:19:13 "Neměla bys někam zajít, to není normální."
00:19:19 Zašla si k sexuologovi a ten jí poradil,
00:19:23 aby změnila partnera.
00:19:25 Tak to udělala.
00:19:32 Vlasto, a jak je na tom?
00:19:35 Ona dobře.
00:19:38 No nic, já jsem věděla, že tě dobře zvu.
00:19:51 Podařilo se ti někdy ze situace, kdy jsi byla břídil,
00:19:55 se z ní dostat?
00:19:58 -Ne.
-Nepodařilo. Nezní to špatně.
00:20:04 Když se vrátím k tomu modelingu. Když jdeš po molu,
00:20:07 koukají na tebe lidé.
00:20:09 A ty cítíš, že se ti vymyká kotník na vysokém podpatku
00:20:15 a padáš k zemi... a teď sebou práskneš.
00:20:19 -To se vám nemohlo stát?
-Mohlo. Fakt se mi to stalo.
00:20:23 Když máš na sobě divné šaty s vlečkou.
00:20:27 Otočíš se a zaplete se ti to do bot, tak není východisko.
00:20:32 Plácneš sebou, ležíš tam.
00:20:35 Nechceš tam už být a vyjít na molo znovu.
00:20:39 Lidi koukají a říkají: "Co tady dělá, od toho tady není,
00:20:43 aby tady ležela." To je strašný pocit.
00:20:47 Nechceš se už zvednout. Co? Uklonit se? Odejít...?
00:20:51 Nepříjemné. Ale to se stane každému.
00:20:55 Odplazit se, že?
00:21:00 Řekl bych o takové situaci. Dost se pohybuji v restauracích.
00:21:05 Je to na mně vidět.
00:21:09 Tam člověk vyslechne úžasné věci.
00:21:11 Taky bych nemohl říct, že se pohybuji mezi břídily, to ne.
00:21:15 Vyslechneš dialog:
00:21:17 "Hele potřeboval bych asi tak 2metrové prkno." "Co?"
00:21:23 "Potřeboval bych 2metrové prkno!" "A jak má být dlouhý?"
00:21:29 Počkejte! Ten řekne: "Asi tak 2 metry."
00:21:34 Není to úžasné.
00:21:39 Když se do toho zaposloucháte, je to krásný rozhovor.
00:21:46 Ti lidé si s tím vystačí spoustu hodin.
00:21:51 Slečna kouká v hospodě na televizi.
00:21:55 Opakovali ten krásný film Konec agenta W4C.
00:22:00 Tam se ozvalo: "Achtung, Achtung."
00:22:02 A ona zcela vážně říká: "Co je Achtung nevím,
00:22:06 ale německy se učím 8 let."
00:22:13 Potká doktor paní a říká: Tak co manžel, jak se mu daří?"
00:22:19 Paní říká: "Pane doktore, on v noci umřel."
00:22:24 Doktor je zaskočený a říká: "Umřel. A potil se?"
00:22:28 Paní říká: "Potil se hrozně."
00:22:32 Doktor říká: "Pocení je zdravé."
00:22:40 O těch doktorech. To je historka, kterou mi
00:22:43 vyprávěla moje sestřenice-lékařka o svém kolegovi.
00:22:47 Traduje se to o něm. V Nemocnici Pod Petřínem.
00:22:49 Přivezli pacienta v bezvědomí. Přivolali kolegu-primáře,
00:22:54 aby ho diagnostikoval, protože to bylo nejasné.
00:22:57 Jemu to bylo také nejasné.
00:23:00 Nevěděl. Aby získal čas, tak vzal zápěstí, že měří puls.
00:23:06 Byl tam šum, byl netrpělivý, nervózní.
00:23:09 Naklonila se k němu sestra a říká:
00:23:11 "Pane primáři, on je po amputaci pravé ruky,
00:23:14 měříte puls v protéze."
00:23:25 Na osud si často naříkají závodníci, sázkaři.
00:23:32 Ať si kdo chce, kdy chce naříká, nás se to snad netýká.
00:23:39 Pane Boyde, vás k nám poslali, kvůli pracovnímu napětí,
00:23:45 agresivitě vůči nadřízeným, a že vám chybí disciplína.
00:23:51 Jsem v pohodě, máte tady spoustu jiných lidí.
00:23:54 Pane Boyde, popírání je klasický příznak nezdravého vzteku,
00:24:00 takže teď hezky vstaňte a něco nám o sobě povězte.
00:24:17 Pane Boyde!
00:24:22 Tak já vám to řeknu. Já nejsem vzteklej.
00:24:25 Jsem šťastnej chlap. Vidíte ten ksicht?
00:24:28 To je šťastnej ksicht. Mohli byste jásat,
00:24:31 bejt šťastni jako já.
00:24:36 Simono, máš radu, jak přežít břídily, břídilství?
00:24:41 Nejlepší je, je ingorovat, popřípadě zabít...
00:24:47 To je moc hezká rada, taková jasná.
00:24:49 A, Vlasto, máš radu, jak přežít břídily?
00:24:54 Myslím, že to říkala dobře. Nemyslím to zabití...
00:24:57 To se mi právě líbilo.
00:25:00 Nevěnovat jim pozornost. Nechat je, ať si bříděj.
00:25:07 Mám kamarádku a ta má syna, který se jmenuje
00:25:09 jako můj syn - Petr.
00:25:12 Ze školy dostala strašnou zprávu, vlastně poznámku, důtku.
00:25:18 Že syn na lyžařském kurzu kouřil na záchodě marihuanu.
00:25:26 Přítelkyně se zhroutila a žádala o radu, co má dělat.
00:25:32 Nikdy mu nic nezakazovala, nenadávala, teď ty drogy...
00:25:38 jestli ho má zařadit do protidrogové stanice...
00:25:42 nebo, co má dělat?
00:25:45 Hlavně aby citlivě toho hocha... aby ho neodradila.
00:25:49 Aby nevzdoroval... jak reagovat?
00:25:53 Tak šla k psychologovi, aby jí poradil.
00:26:00 Všechno mu řekla a ptala se: "Pane doktore, co mu mám říct?
00:26:05 Co tomu klukovi mám říct?"
00:26:07 Doktor se zamyslel a vážně řekl: "Ať nehulí ve škole."
00:26:15 Našla jsem si radu, kterou napsal Jan Vodňanský.
00:26:19 Týká se tohoto chlapce, také i mého chlapce.
00:26:23 Zní:
00:26:25 Dej si pozor, milý Petříčku, život se nepodobá peříčku,
00:26:31 život se tíží blíží olovu, zvlášť, když máš na krku hlavu volovu.
00:26:41 Kdybyste se náhodou někdy cítili jako břídilové a měli jste pocit,
00:26:45 že to tak nejde, že ten pocit neunesete,
00:26:49 byla bych ráda, kdybyste si vybavili, co dělají v Turecku,
00:26:54 když někdy omylem setnou hlavu nevinnému.
00:27:01 Pak si řeknou: Už je to pryč
00:27:05 a nedá se to spravit.
00:27:08 A to je všechno. Dobrou noc.
00:27:11 .
Nabízíme vám reprízu 123. dílu, ve kterém si Halina Pawlowská povídala s modelkou Simonou Krainovou a hercem Vlastimilem Zavřelem především o tom, „jak přežít břídily“.
