K létu patří toulky za poznáním, tentokrát na trase Plzeň, Klatovy, Vimperk, Volyně. Tady všude vznikají knihy a umělecká díla, za jejichž autory se moderátoři Jan Lukeš a Jan Schmid vydali. Nadčasový rámec tématu vtisknou rozhovory s blízkovýchodním expertem Břetislavem Turečkem a fotografem Vladimírem Birgusem
První poprázdninový díl revue se ještě pokusí zachytit atmosféru léta a dovolenkových toulek po zajímavých místech země. Všude žijí lidé a dělají spoustu zajímavých věcí, často tak překvapivých, že by si to člověk z dálky ani nepředstavil. Navíc navzdory českému remcalství a trvajícímu pocitu nespokojenosti z české politiky žijeme čas klidu, svobody a relativní hojnosti, což vynikne zejména ze srovnání se současnou situací například na Ukrajině či Blízkém východě.
Reportér: Břetislav Tureček
Publicista Břetislav Tureček (* 1970) vede v současnosti Centrum pro studium Blízkého východu na pražské Metropolitní univerzitě, až do roku 2013 byl však zpravodajem ČRo v Jeruzalémě, předtím se v letech 1997–2007 zabýval problematikou Blízkého východu na stránkách Práva a v řadě jiných médií. Regionu se věnuje od ukončení studií v roce 1993, celkem tam strávil na reportážních i soukromých cestách více než šest let, v Íránu byl např. více než desetkrát. Ze své profese vytěžil postupně i tři knižní publikace: „spíše cestopisné“ Světla a stíny islámu (2007), „více politické čtení“ Nesvatá válka o Svatou zemi (2011) a konečně „cestu do nitra jaderné říše a k pramenům jejího vzdoru“ Labyrintem Íránu (2013), kde už politika zcela převážila. Zvážíme-li dnešní situaci v pásmu Gazy, v Sýrii a Iráku, je Břetislav Tureček jedním z nejpovolanějších, aby bez předsudků shrnul, co se v oblasti děje a co lze dál očekávat. Jsme si vůbec vědomi, v jakém kontrastu je naše už čtvrtstoleté bezpečí s hrozbami, které se nejen tady začaly stále intenzivněji vynořovat?
Tržiště
- o prázdninách zemřela herečka a spisovatelka Nataša Tanská
(30. 11. 1929 – 16. 7. 2014)
» vysílání 22. 12. 2001 - dvacet let uplynulo od smrti prozaika Ladislava Fukse
(24. 9. 1923 – 19. 8. 1994) - sto let uplyne od narození spisovatele a výtvarníka Jiřího Koláře
(24. 9. 1914 – 11. 8. 2002)
» vysílání 15. 2. 2000 - pětadevadesátiny slaví mecenáška umění Meda Mládková
(* 8. 9. 1919)
» vysílání 22. 12. 2011 - osmdesátiny slaví režisér, výtvarník a scenárista Jan Švankmajer
(* 4. 9. 1934)
» vysílání 3. 11. 2011 - sedmdesátiny slaví prozaik a scenárista Václav Dušek
(* 2. 9. 1944)
» vysílání 6. 6. 2009
Nakladatelství: CYKLOKNIHY
Šéfredaktor nakladatelství CYKLOKNIHY Jiří Říha (* 1956) se podílel už od roku 1983 na vydávání zpravodaje Cykloturista, od roku 2003 provozuje nakladatelství zaměřené na cykloturistickou a cyklistickou literaturu. Zároveň provozuje internetové knihkupectví s knihami téhož zaměření a vydává časopis CYKLOČTENÍ (za 12 ročníků vyšlo 24 čísel). Sám je aktivní cyklista, jeho podnikání v dnes tolik oblíbeném oboru turistiky a sportu má tedy i zcela osobní motivaci. Navštívíme ho v redakci, kde nás seznámí s nejzajímavějšími tituly a autory firmy. A poté se s jedním z nich, Jiřím Šteklem (* 1955), vydáme na rozhlednu na Chlumu (Pikova rozhledna, 25 metrů), která se nachází mezi plzeňskými městskými částmi Doubravka a Újezd. Jiří Štekl, civilním povoláním vlakový výpravčí, je totiž autorem celkem už čtyř knih o rozhlednách v Česku, poslední verze neustále rostoucího díla nese zejména nám sympatický název 333 výletů po rozhlednách Čech, Moravy a Slezska (2013). Jezdí za rozhlednami vlakem i na kole, navíc je sám nejen popisuje, ale i kreslí, takže jeho rozhlednový průvodce je po všech stránkách autorským dílem. Historie rozhleden je ovšem také zajímavou součástí historie vůbec, a o tom všem nám poví právě na Chlumu, kam s námi sám vyjede na kole.
Patrioti: Eva a Jan Kosovi
Manželé Eva (* 1943) a Jan (* 1938) Kosovi jsou autory knihy Bytí s básníkem Jaroslavem Seifertem (2014), kterou vydala Česká společnost elektroniků Hifiklub Klatovy. Kosovi, ona knihovnice, on televizní pracovník, se do Klatov přistěhovali v roce 1975 a hned následující rok začali s tamním Hifiklubem spolupracovat, mj. přípravou pořadu o tehdy zakazovaném Jaroslavu Seifertovi. Tak vzniklo přátelství s tvůrcem, které teď Eva Kosová v knize s mnoha osobními a rodinnými reminiscencemi rekapituluje a doprovází dopisy jeho i jeho dcery Jany a také původními rukopisy básní ze sbírky Býti básníkem (1983). Doprovodem knihy jsou dvě DVD se záznamy vzpomínek Jany Seifertové na otce a ze seifertovských vernisáží v Klatovech a CD se záznamy seifertovských pořadů v rozhlase. Suma sumárum v roce třicátého výročí udělení Nobelovy ceny Jaroslavu Seifertovi zajímavý příspěvek k poznání života jeho díla i ke kulturnímu dění mimo pražské centrum za normalizace i dnes.
Spisovatel: Martin Sichinger
Prozaik Martin Sichinger (* 1967) je civilním povoláním učitel, žije v Praze, pochází však z Vimperka. Debutoval sbírkou povídek Přes čáry a vlny (2005), pak se obrátil k románové formě (Cukrový klaun, 2008; Hudba pro Anvilany, 2010; Jediná bytost, 2010), své osobní téma však patrně našel především v exploataci látek inspirovaných dějinami rodného kraje: Smrt Krále Šumavy (2011), Duchové Šumavy (2012). V říjnu mu vyjde další šumavský román, my se s ním zatím sejdeme v obnovené vimperské barokní kapli Čtrnácti sv. Pomocníků z roku 1708. Tu dal postavit někdejší majitel Michlovy huti u Vimperka Michal Müller, jehož sklo kdysi předčilo i to benátské a kolem něhož se točí i příběh Duchů Šumavy, ač je časově situován do divokého roku 1946.
Kurátor: Jan Freiberg
Fotograf Jan Freiberg (* 1976) upozadil svou vlastní profesi a někdy od roku 2011 se stal kurátorem dosti bizarního výstavního prostoru: Galerie Na shledanou, která vznikla na volyňském hřbitově Malsička ze zdejší smuteční síně. Historie jejího vzniku spadá až do roku 1961, stavět se reálně začala v roce 1987 v rámci Akce Z, základní stavba byla dokončena v roce 1991, kdy už původní účel ztratil zcela smysl. Po letech váhání, co s objektem dál, se v roce 2010 stal jako galerie součástí Městského muzea ve Volyni a i my absolvujeme to, co každý její návštěvník: v muzeu si zapůjčíme klíč a procházkou dojdeme tam, kde teď Freiberg organizuje rezidenční pobyty umělců. Každý z nich použije prostor síně k vytvoření vlastního konceptu, v minulosti tu pracoval např. Josef Bolf, Marie Blabolilová, letos Jaromír Novotný, v současnosti tu pokračuje výstava Michala Škody PŘÍTOMNOSTABSENCE. Jan Freiberg má ale s galerií i další plány a o tom všem s ním budeme mluvit – ostatně na volyňském hřbitově leží také např. básník wolkerovské generace Jaroslav Hůlka (1899–1924).
Přesah: Vladimír Birgus
Fotograf Vladimír Birgus (* 1954) má až do září výstavu svých fotografií z let 1972–2014 v Muzeu umění Olomouc. Nakladatelství KANT vydalo ve spolupráci s Muzeem k této příležitosti monografii Štěpánky Bieleszové Vladimír Birgus, fotografie 1972–2014 (2014). Birgus se v ní představuje jako neobyčejně působivý tvůrce fotografie, která nearanžuje, a přesto proniká pod povrch dění, směřuje k hlubším existenciálním významům, oslovuje nevyslovitelným. Ve spojení s výčtem Birgusovy rozsáhlé činnosti pedagogické, publicistické a kurátorské představuje monografie bilanční počin, který ohromí množstvím odvedené práce ve prospěch paměti, přítomnosti i budoucnosti oboru i emotivní působivostí Birgusova vidění reality. O jeho pojetí tvorby i místu fotografie v současném světě s ním budeme hovořit ve studiu.