Literární revue, v níž vás moderátoři Jan Lukeš a Jan Schmid provedou světem knih. Rozhovory s originálními autory, zajímavými nakladateli i čtenáři

Nedávná prezidentská amnestie vzbudila velký, povýtce negativní rozruch a povzbudila už tak zjitřené úvahy a stavu práva v České republice. Domůže se občan v této zemi spravedlnosti, anebo se právo a její nositelé zabývají čím dále více sami sebou a na spravedlnost se mnohdy zapomíná? A jak může občan sám přispět ke zlepšení situace, nerespektují-li dnes zákony často ani státní instituce či dokonce prezident? Nemíníme samozřejmě problém zkoumat odborně, nýbrž jen občansky a laicky, i když jak známo, neznalost zákonů neomlouvá. Budeme se však našich hostů spíše ptát, jaký cestami lze dospět ke stabilnímu právnímu vědomí, jaký je jeho současný stav, co ho limituje a destruuje, co komplikuje a někdy, zdá se, zcela znemožňuje zdánlivě tak jasnou cestu od zločinu k jeho potrestání.

Spisovatel

Štěpán Hulík Štěpán Hulík vystudoval nejprve na FF UK filmovou vědu, poté na FAMU scenáristiku a dramaturgii. Ze studia prvního oboru vzešla jeho historická práce Kinematografie zapomnění. Počátky normalizace ve Filmovém studiu Barrandov (1968–1973) (2011). Ze studia druhého zase scénář třídílné televizní série Hořící keř (2013), kterou režírovala Agnieszka Hollandová. Jde o první zpracování tématu Jan Palach v hraném filmu, ovšem s akcentem nikoli na vlastní protestní čin, nýbrž na děje, které po něm následovaly. A to zejména na žalobu Palachovy rodiny proti poslanci Vilému Novému, který se Palachovu oběť pokusil dezinterpretovat jako výsledek podvodných „pravicových“ našeptávačů. Jsme tedy v obou případech na stopě našemu tématu, navíc z pohledu příslušníka už zcela nezaujaté generace.

Tržiště

Prozaik a scenárista Jan Novák se dožívá šedesáti let. Básník a teoretik surrealismu Vratislav Effenberger by se dožil devadesáti let. Sedmdesátiny slaví hudebník, spisovatel a zahradník Vratislav Brabenec, a také textař a gourmet Vladimír Poštulka. Sto třicet let uplynulo od narození a devadesát let od úmrtí Jaroslava Haška.

Nakladatelský počin

Jiř Pechar Nakladatelství Rybka Publishers se dopustilo odvážného činu: vydalo sedmisvazkové Hledání ztraceného času (1913–1927) Marcela Prousta, třetí kompletní u nás (první vyšlo 1927–1930, druhé 1979–1988). Motivem je nepochybně snaha oslovit základním dílem světové literatury novou generaci čtenářů, dokonce ho postavit jako „ideální protilék proti naší době“. Vskutku: představa, že dnešní přezaměstnaný, přepracovaný a klipovitě roztěkaný čtenář najde trpělivost k četbě díla, které v tomto vydání čítá přes 3 000 stran, je skoro z říše snů. Přesto v to nakladatel Michal Rybka doufá, jakkoli při tom jistě i nemálo finančně riskuje. Proč by i dnešní člověk měl Prousta číst a co si z toho může odnést, o tom budeme mluvit s člověkem, který ho poznal až do posledního slůvka: s překladatelem Hledání ztraceného času, literárním kritikem a filozofem Jiřím Pecharem. Ostatně i on se v roce 2009 vydal hledat ztracený čas: ve svých vzpomínkách Život na hraně.

Téma

František Vyskočil František Vyskočil absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v roce 1990. V advokacii působí od roku 1991. Před založením kanceláře pracoval nejprve ve významné české advokátní kanceláři (1991–1995), poté v mezinárodní kanceláři (1995–1996). František Vyskočil se zaměřuje zejména na práva autorů a výkonných umělců, reklamní a filmové právo, ochranu osobnosti a ochranu dobré pověsti právnických osob. Pro své klienty zajišťuje rovněž poradenství v oblasti práva obchodních společností, převodů podniků, insolvenčního a závazkového práva. Od roku 2005 přednáší právo na katedře produkce FAMU a DAMU.

Právo a Justice, tak se jmenuje sobotní příloha Lidových novin, kterou založil Tomáš Němeček. Žurnalista, vystudoval Fakultu sociálních studií UK a pak i Právnickou fakultu UK, působil v Respektu, mj. i jako jeho šéfredaktor, pak v Hospodářských novinách. Věnuje se vytrvale sledování právního vědomí v Česku a také stavu justice, nejnovějším výsledkem jeho práce je knižní rozhovor s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským Diskrétní zóna (2012). Ústavní soud se u nás v poslední době stává čím dál důležitějším rozhodčím v politických sporech, Rychetského právnická dráha ale pokrývá období už od 60. let, kniha je tedy dobrým průvodcem okolnostmi, které formovaly současný právní stav, mj. také díky velmi znalým a podrobným otázkám. Navštívíme ho na Newyorské univerzitě v Praze na Malém nám., kde přednáší české a slovenské moderní dějiny.

John Bok John Bok je znám jako předseda spolku Šalamoun – spolku na podporu nezávislé justice, dříve pracovník v řadě manuálních profesí, pak disident a politický aktivista před listopadem 1989 i po něm, někdy nezvladatelný živel, ale vždy zastánce neprávem utlačovaných. Krom toho také člověk s mnoha kulturními zájmy, který se marně ucházel o přijetí na DAMU i FAMU, sochař, publicista a též básník. Jeho „básně a texty z let 1982–2009“ Kruhová obrana přítomnosti vyšly v roce 2010 a jsou jako on sám: „Ano, jsem tu, / abych byl svědkem / toho běsnění.“ Navštívíme ho u něj doma v Karlíně.

Knihovna

Zdenka Braunerová Knihovna Středočeského muzea v Roztokách u Prahy se zaměřuje na knihy z oborů zastoupených v muzeu (historie, archivnictví, národopis, umění ad.) a pak na staré tisky a regionální literaturu, např. na knihy ilustrované Zdenkou Braunerovou (1858–1934). Ta měla v Roztokách ateliér, který je dnes rovněž součástí muzea. Se zaměřením knihovny nás seznámí buď její vedoucí Ivana Kubečková, nebo jedna z jejích pracovnic, Šárka Holbová.

Přesah

Vratislav Hlavatý Malíř, grafik a ilustrátor Vratislav Hlavatý studoval na UMPRUM u Adolfa Hoffmeistera, věnoval se tvorbě filmových plakátů a knižní ilustraci, kreslenému humoru pro děti i dospělé, animovanému filmu. Výstava Tutto Universale Vratislav Hlavatý ve Velké výstavní síni Středočeského muzea se snaží pokrýt všechny tyto obory jeho práce, i když její podstatu tvoří filmové plakáty (v letech 1964–1989 jich vytvořil 82). Je partnerem režisérky Michaely Pavlátové, jako výtvarník se podílel na jejím vynikajícím animovaném filmu Karneval zvířat (2006), patříval do bohémské party kolem Jiřího Muchy a jeden z jeho obrazů nese název Právo a spravedlnost!