Pořad na pomoc zvířatům. Uvádí Marta Kubišová
Obsah dílu
Krkavcovití ve městech
Ptáci čeledi krkavcovitých jsou velmi inteligentní, pospolitě žijící a velmi přizpůsobiví. Do čeledi krkavcovitých (Corvidae) patří například havran polní, vrána obecná, krkavec velký nebo třeba kavka obecná, ale také sojka, straka a další. Ale které z nich vlastně vídáme v tak hojném počtu na podzim a v zimě na polích, na loukách nebo v parcích ve městech? Čím se liší a co mají společného? V reportáži, která je věnována těmto zajímavým ptákům, se dozvíte i mnoho dalších informací nejen z jejich života, ale také třeba to, proč a jak je chránit. Rozhovor nám poskytne RNDr. Luboš Peške z České společnosti ornitologické.
Krkavcovití jsou největší čeledí řádu pěvců. Mají silný hlas a jsou výborní imitátoři nejrůznějších zvuků. Někteří z nich se dokonce mohou naučit i mluvit. Krkavcovití jsou všežravci. Ptáci z této skupiny patří mezi nejinteligentnější obratlovce vůbec. Například u vran bylo vypozorováno, že dokážou používat i primitivní nástroje a plánovat několik kroků dopředu. Vrány využívají velmi obratně svých nohou a zobáku. Lze je vidět, jak drží velké sousto v zobáku a otírají si je o větve stromu nebo o zem. To proto, aby ho rozdrobily na menší kousky. Anebo nohama potravu pevně přidržují na zemi a zobákem si ji porcují. Vrány si také občas namáčejí jednotlivá sousta do vody, pravděpodobně aby změklo nebo bylo lépe stravitelnější. Pokud je dostatek potravy, ukrývají si vrány přebytky na horší časy. V chladných severních oblastech vrány dokonce vytahují nohama z otvorů v ledu rybářské vlasce a sežerou návnadu, nebo ulovenou rybu. Vrány můžeme také vidět, jak vynášejí do výšky v zobáku například škeble a pak je upustí na tvrdou zem, aby se rozbila skořápka.
Krkavec je největším pěvcem vůbec. Tito ptáci jsou nesmírně učenliví. Proto byli dříve velmi často drženi v zajetí jako zábavní společníci. Jedinec chovaný v zajetí od mládí totiž velmi rychle zkrotne a naučí se mnoho slov. Umí také k nerozeznání napodobovat různé intonace lidských hlasů. Krkavec však patří především do volné přírody. Je všežravcem, ale dává přednost masité potravě a hlavním zdrojem jsou mršiny různých zvířat a menší živočichové. Krkavec dovede s přehledem ulovit i zajíce nebo ptáka do velikosti tetřeva. Krkavci mají domov v rozsáhlých lesích a horských skalnatých místech, ale byly zaznamenány i případy, kdy se tento impozantní pták zahnízdil například na kostelní věži. A ještě jedna zajímavost z publikace Dr. Hanzáka Světem zvířat (díl II. Ptáci 2): „Na východním Slovensku na jedné skále hnízdí často krkavci zároveň s nějakým dravcem, sokolem nebo rarohem, ač by mohli docela dobře hnízdit jinde. Oba druhy však mají ze společného hnízdění prospěch. Krkavec požírá zbytky potravy, kterou přinášejí dravci, a oplátkou je varuje před každým nebezpečím.“ Krkavec patří k ohroženým druhům zvířat.
Havran je typickým obyvatelem otevřené kulturní krajiny. Jeho velmi hlasité krákání patří v našich končinách k tradičním zvukům zimy. Každého večera se havrani slétají na tak zvaná nocoviště, z nichž některá mají už 300letou tradici, aby se v obrovských hejnech usadili na větvích stromů ke spánku. Havrani hnízdí v koloniích, které mívají často i několik set párů. Havraní páry se vracejí každým rokem na stejné hnízdiště a pokud najdou své staré hnízdo nepoškozené, trochu je poopraví a usadí se v něm. Někdy se také stává, že obratně ukradnou stavební materiál z hnízda svému sousedovi, který se právě vzdálil. Každý pár si udržuje okolo svého hnízda vlastní malé území, které si hájí hlasitým a zuřivým krákáním.
Kavka se liší od krkavců, havranů a vran především velikostí. Je výrazně menší, její hmotnost se pohybuje kolem 0,2 kilogramu. V našich končinách je kavka poměrně rozšířeným druhem ptáka. Její hnízda můžeme nalézt v dutinách stromů nejen v lužních lesích, ale i v městských parcích. Kavka zahnízdí občas i na domě. Kavka je monogamní pták, po celý život má jednoho partnera. Na podzim se jednotlivá hejna kavek připojují k hejnům havranů, s nimiž hledají potravu. Kavka patří k přísně chráněným druhům.
Ve městech vídáme především havrany a kavky, jež se tam slétají za potravou. Každý den se pak přesouvají i na několik kilometrů vzdálená nocoviště, která mohou čítat 60-110 tisíc jedinců.
Miniseriál: „Krmíme je správně?“
V dalším vydání našeho miniseriálu zjistíme, jak správně krmit fretky.
Nabídka koček
o.s. Tlapky Mochov
Depozitum Mochov
telefon: 733 653 114
číslo účtu: 2368979/0300
www.tlapkymochov.com
PIXEL je zhruba sedmiměsíční kocourek, který přišel do depozita společně se svojí maminkou a několika sourozenci. Jejich původním – nepříliš přívětivým domovem – byl velký statek, kde trpěli hladem, protože majitel se o ně nechtěl starat. Do depozita přišli ve velmi zuboženém stavu, ale už se z toho vylízali. Pixel se teď těší k hodným lidem. Kocourek je to velice mazlivý a moc rád papá.
Starý perský kocour DUCÁNEK se na stará kolena vděku nedočkal. Někdo ho vyhodil na ulici. Do depozita přišel špinavý, zanedbaný a skoro bez chlupů. Postupem času se ale dal do pořádku a teď už je to zase fešák. Ducánek to o sobě ví a s oblibou to dává všem na odiv a vystavuje se na sloupku u plotu. Je kastrovaný.
VANESKA je zhruba dvou a půl roční kočička. Je hrozně upovídaná, takže se s ní nudit rozhodně nebudete. Vaneska má hodně huňatý kožíšek, se kterým poměrně zápasí. Dělají se jí bezoáry, což jsou chlupy v zažívacím traktu, které vedou u Vanesky k častému zvracení. Jinak je to ale velký mazel a své kamarády si našla i mezi pejsky. Vaneska je kastrovaná a nabízíme ji pouze k virtuální adopci.
Velice mazlivý, asi osmi měsíční kocourek KABÁTEK tvoří se svou stejně starou sestřičkou KAPSIČKOU duo, které chvíli neposedí. Oba dva jsou velice mazliví a jeden na druhého nedají dopustit. Je to správná dvojka, která vymýšlí kdejaké vylomeniny – ostatně jako všechna koťata. Do nového domova by měla jít obě koťátka společně.
Asi roční kočička PANDORKA se dostala do depozita březí. Kočička však nebyla na porod připravená, a tak její koťátka nepřežila. Pandorce se však daří dobře, je vykastrovaná a raduje se ze života. Ráda se jen tak povaluje a z povzdálí pozoruje ostatní. Je to spíše kočka samotářka, ale lidé ji nevadí.
PIPINA je zhruba roční kočička. Je velmi hodná, mazlivá a přítulná. Nechá se hladit a spokojeně u toho přede. Kdo by chtěl hodně kontaktní kočičku, měl by si vybrat právě Pipinu. Uvidíte, že neprohloupíte. Pipina bude vděčnou a oddanou společnicí hodnému, trpělivému a laskavému člověku.
AMIRA je asi desetiměsíční kočička, kterou odchytili ve výrobně zrcadel Amiro, proto její jméno. Je to velice mazlivá a hodná kočička. Amira je velmi přátelská, nemá problém s lidmi, ale ani s ostatními kočkami a dokonce si ráda pohraje i s pejsky. Podaří se pro Amiru najít nový domov?
Pětiletá černá kočička se jmenuje KNIHOVNICE. Do depozita ji přivezla hodná paní s prosvou o umístění. Knihovnice se totiž toulala po pražských Vysočanech okolo velmi frekventované silnice. Knihovnice je milá a mazlivá kočička, je velmi výřečná a od první chvíle v depozitu má své místečko mezi knihami. Odtud také její jméno.