Kalendárium

Zajímavá výročí týdne uvádí Saskia Burešová

Video nelze z licenčních důvodů přehrát

Litujeme, ale video není dostupné

Slavný americký filmař Walt Disney jednou řekl: „Nejlepší způsob, jak něco dokázat, je přestat mluvit a začít konat.“ Tak tedy začneme.

Jaká výročí v tomto týdnu uvidíte?

8. červen 1924 – * Josef Bláha († 6. 12. 1994)

Když se řekne „inspektor Brůžek“, každý si okamžitě vybaví svérázného vyšetřovatele ze seriálu Hříšní lidé města pražského, kterého bravurně ztvárnil herec Josef Bláha. Jako člen mordparty udivoval širokou škálou výrazových prostředků. Dokázal říct jedním pohledem víc, než jiný tuctem slov.

Výrazné tmavé oči zdědil Josef Bláha po mamince, která byla napůl Jugoslávka a Italka. Až do jeho jedenácti let žila celá rodina ve Slovinsku. Když se přestěhovali do Prahy, neuměl malý Josef ani slovo česky. Všechno ale brzy dohnal a po válce úspěšně složil zkoušky na DAMU.

„S Pepíkem Bláhou se mi v paměti okamžitě vybaví i Vlasta Brodský,“ vzpomínala jejich kolegyně Antonie Hegerlíková. „To byla nerozlučná dvojčata, takový Pat a Patašón. Měli spolu zvláštní hru. Když si diváci po představení přišli do šatny pro podpisy, vždycky se mezi nimi strhla hrozná hádka, až lidé vyděšeně utekli. Oni se tomu potom hrozně smáli, byli to skvělí recesisté!“

Za svůj život Josef Bláha natočil mnoho filmů a seriálů. Bylo mu 70 let, když jeho inspektor Brůžek na plátně osiřel.

8. červen 1924 – † George Mallory (* 18. 6. 1886)

Když 8. června 1924 spatřil účastník expedice k Mount Everestu v dálce na hřebeni ve výšce 8600 metrů dva pohybující se body, netušil, že jde o britské horolezce George Malloryho a Andrewa Irvina. A že je také poslední, kdo je spatřil živé.

George Mallory byl horami osudově přitahován. I na svatební cestu plánoval zamířit do Alp, jeho plán mu překazil začátek první světové války.

Mallory byl posedlý touhou pokořit jako první nedotknutelný Mount Everest. Zúčastnil se nejprve průzkumné expedice, která měla za úkol vytvořit přehlednou mapu oblasti. V osudném roce dvacátém čtvrtém vyrazil s britskou výpravou k Mount Everestu. Podařilo se založit dva výškové tábory, ale horolezce zaskočila prudká vichřice. Teplota klesla k -30 stupňům.

K útoku na vrchol vyrazili Mallory a dvadvacetiletý Andrew Irvin 6. června. O dalších událostech je možné se jen dohadovat. Dva horolezci patrně právě slaňovali do tábora, Mallory sklouzl a strhnul s sebou i Irvina. Irvin se následně zřítil nekontrolovatelným pádem a na místě zahynul. Lano mezi nimi se přetrhlo a Mallory se zřejmě dokázal udržet. Pokusil se sestoupit sám, ale hrdý Mount Everest ho ze svého sevření už nepustil.

Malloryho zmrzlé tělo bylo nalezeno až po 75 letech. Měl u sebe veškeré vybavení, které zůstalo nedotčené. Chyběla pouze fotografie manželky, které slíbil, že její obrázek donese na vrchol. Dosud tak není jasné, zda Mallory svůj sen naplnil. Andrew Irvina se nalézt nikdy nepodařilo.

9. červen 1934 – * Kačer Donald

„Jsem šťastný, že se nám podařilo vytvořit tak báječnou kreslenou rodinu, která si udržuje vřelé pouto,“ řekl jednou v nadsázce Walt Disney o svých kreslených postavičkách, kterým vévodil Mickey Mouse. „Ale jako každá rodina i my máme jedno problémové dítě – ano, je to Kačer Donald.“

Věčně se vztekající, prudký a sebestředný, ale také snaživý a nesmírně komický Kačer Donald ve svém typickém námořnickém oblečku si poprvé zahrál v osmiminutové grotesce a záhy se stal hvězdou.

Velkou oblibu si získal Donald Duck, jaký je anglický název této postavičky, během 2. světové války. Snímek Vůdcova tvář, v které Walt Disney podobně jako to dělával Charlie Chaplin, učinil z grotesky prostředek pro vzdor. Donald jako nasazený dělník v továrně na munici musí nuceně salutovat, kdykoliv se někde objeví tvář vůdce. Film byl v roce 1943 oceněn Oscarem za nejlepší kreslený film.

Za otce Kačera Donalda je považován kreslíř Dick Lundy, který jej vymyslel právě pro Disneyho. Inspiroval se prý šíleným kachním smíchem jistého herce, který později propůjčil Donaldovi skutečně svůj hlas. V roce 2004 získal Kačer Donald svou hvězdu na hollywoodském chodníku slávy.

11. červen 1904 – * Emil František Burian († 9. 8. 1959)

Muzikant, skladatel, dramatik, libretista, básník, zpěvák, divadelní a filmový režisér – ne, to nepředstavuji uměleckou skupinu, ale pouze jednoho člověka. Všechny tyto profese totiž patří ke jménu Emil František Burian.

E. F. Burian byl pozoruhodnou, ale taky velmi rozporuplnou osobností. Za první republiky – mimořádný tvůrce, který zasáhl do mnoha oblastí. V poválečných letech fanatický komunista, který svým působením vyvolával velké rozpaky. Přesto je třeba Burianovi přiznat, že jeho inscenační postupy byly na svou dobu objevné a nesly punc jeho bohémské geniality! Měl velký cit pro poezii, kterou i sám psal.

Hudbou žil a miloval ji. Když skládal zkoušku na konzervatoři, vyprávěl hodinu o hudbě, až mu kantoři řekli: „Vy toho víte víc než my, jděte domů.“ Psal hudbu k filmům, písňové texty, libreta, zkomponoval devět oper, mezi nimi i Bubu z Montparnasu.

V inscenacích pracoval Burian s diaprojekcí, vynalezl theatergraph, což je použití filmových záběrů na divadle. Znovuobjevil sborovou recitaci, takzvaný voice-band. Asi nejvýznamnější scénou, kterou založil, bylo divadlo D34. Číslo za Déčkem se posouvalo podle toho, jaký rok právě byl. Burian došel až k názvu D41. V tomto roce byl zatčen a zbytek 2. světové války prožil v koncentračních táborech.

Po válce jeho osobnost strhnul nový režim. V 55 letech zemřel na otravu po operaci žlučníku za velmi záhadných okolností.

13. červen 1909 – * Vladimír Neff († 2. 7. 1983)

Vladimír Neff byl významný český spisovatel, scenárista a překladatel. Pocházel z bohaté podnikatelské rodiny, kde si představovali, že bude obchodníkem. Proto ho hned po gymnáziu poslali na francouzskou obchodní akademii do Ženevy.

Pak opravdu nastoupil k otci do obchodu, ale po pár letech vedla jeho cesta do nakladatelství Melantrich, kde pracoval jako redaktor a cizojazyčný lektor. Nějaký čas působil také jako scenárista na Barrandově. Brzy se ale začal naplno věnovat spisovatelské dráze.

Jeho nejznámějšími díly jsou – i díky televiznímu zpracování – Sňatky z rozumu a pozdější pokračování Zlá krev. Uměl vyprávět příběh, vytvořit charaktery postav, které si čtenáři zamilovali, a zároveň psal s jistým nadhledem a ironií. Díky tomu se jeho díla stávají nezapomenutelnými.

Výherci soutěže z předchozího týdne:

Ivana Vlková, Prakšice
Vladimír Krafka, Jindřichův Hradec
Jarmila Novotná, Varnsdorf

Vyhledávání v Kalendáriu

Neděle 8. června 2014