Kalendárium

Zajímavá výročí týdne uvádí Saskia Burešová

Video nelze z licenčních důvodů přehrát

Litujeme, ale video není dostupné

„Existují tak věrné ženy, že mají vždy výčitky svědomí, když svého muže podvádějí.“ Znal to spisovatel Guy de Maupassant, velký znalec a milovník žen z vlastních zkušeností?

Jaká výročí v tomto týdnu uvidíte?

3. červenec 1883 – * Franz Kafka († 3. 6. 1924)

„Tady bylo mé gymnázium, tam za ním je vidět univerzitu a kousek nalevo je můj úřad. V tomhle malém kruhu je uzavřen celý můj život,“ řekl Franz Kafka svému učiteli hebrejštiny, když se dívali z okna Kafkových rodičů dolů na Staroměstské náměstí.

Jako chlapce ho vzrušovalo tajemno úzkých uliček, ale také se tu bál. Prahu miloval i nenáviděl. Když mu bylo devatenáct let, seznámil se na studiích práv s Maxem Brodem. Ten se stal jeho přítelem do konce života, jeho jediným opravdovým přítelem. Na toulkách Prahou nechodili jen do kaváren, ale například i do proslulého nevěstince Gogo v Kamzíkové ulici na Starém Městě. Franz Kafka, vždy upravený, nosil jednoduchý elegantní oblek a ve společnosti byl spíš mlčenlivým, zdrženlivým pozorovatelem. Nesnášel vulgární vtipy, byl usměvavý a laskavý a někdy se nečekaně dovedl pro něco nadchnout.

Jako kdyby tušil, že mu nebude dopřán dlouhý čas života, hlavní vášní a posedlostí bylo pro něj psaní. Trápil se, když ho něco zdržovalo nebo vyrušovalo. Ať už to bylo zaměstnání úředníka v pojišťovně nebo ženy, s kterými se zasnuboval a následně zase zasnoubení rušil. S Felice Bauerovou se dokonce zasnoubil dvakrát. A dvakrát zasnoubení zrušil.

S ženami si nejraději dopisoval. Vyhledával ty, které neútočily na jeho svobodu. Taková byla Milena Jesenská, moudrá… a vdaná, první překladatelka jeho děl do češtiny. Osobně se setkali pouze dvakrát. Kvůli ní zrušil zasnoubení s Julií Vohryzkovou. „Jakmile se rozhodnu oženit, nemohu spát,“ napsal Kafka v nikdy neodeslaném dopise otci. „Jen noci proběsním psaním, to chci. Zahynout na to, nebo zešílet, to chci.“ To cítil při práci na románu Proces.

Poslední ženou v Kafkově životě byla Židovka Dora Dymantová, původem z Polska. Seznámili se v lázních na německém břehu Baltického moře v létě roku 1923 a v Berlíně si spolu zařídili domácnost. Zdravotní stav Franze Kafky byl už velmi vážný. Ale podle Dořiných vzpomínek soužití s Kafkou nebylo truchlivé a chmurné. Prý se rád smál, rád si hrál, vždycky připravený pro nějakou legraci. S požitkem jedl i pil víno a rád mluvil. „Oči mu čtverácky hrály, spíš ironicky – jako kdyby věděl něco, co ostatní nevěděli.“ Jak vidno, osobnost Franze Kafky, tak jako jeho dílo, není jednoduše postižitelná a má mnoho interpretací.

5. července – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Konstantin a Metoděj pocházeli ze Soluně, z rodiny byzantského hodnostáře. Jejich matka byla pravděpodobně slovanského původu, proto tak snadno pronikli do slovanských jazyků. Oba byli výjimečně talentovaní. Metoděj jako diplomat a právník, asketický Konstantin s něžnou tváří byl filosof, teolog a dnešními slovy jazykovědec. Byzanstký dvůr, odkud pocházeli, byl plný intrik, a císař Michael zhýralý opilec.

Když tam dorazilo poselstvo od velkomoravského knížete Rostislava, stáli Moravané určitě v údivu nad byzanstskou okázalou nádherou. Žádali zde o vyslání mise duchovních, kteří by konali bohoslužby ve slovanském jazyce. K tomuto úkolu se Konstantin a Metoděj skvěle hodili.

A jak to vypadalo na Velké Moravě? Byly tu sice křesťanské kostely, křesťanů přibývalo, ale v praxi to s křesťanskou morálkou nevypadalo valně. Lidé uctívali spíš medovinu a víno než Boha. Kázání ve slovanském jazyce, kterému lidé rozuměli, měla velký úspěch. Na Velkou Moravu přinesli bratři i překlad Písma svatého a slovanskou abecedu jako předpoklad rozvoje vzdělanosti.

Ovšem nebylo to tak jednoduché, bylo třeba slovanskou liturgii obhájit u papeže. Ve dvaačtyřiceti letech ale Konstantin, který přijal mnišské jméno Kyrillos, česky Cyril, umírá. Metoděj byl jmenován prvním moravským arcibiskupem. Ale konflikty mezi latinskou a staroslověnskou liturgií však dále pokračovaly…

Podle legendy pokřtil Metoděj i přemyslovského knížete Bořivoje a jeho ženu Ludmilu. Stalo se to na dvoře velkomoravského knížete Svatopluka. České delegaci bylo prostřeno na zemi jako pohanským psům. Teprve po křtu směli konečně usednout ke stolu.

6. červenec 2008 – † Karel Hála (* 2. 10. 1933)

Karel Hála byl od čtrnácti let sirotek. Jeho otec byl za účast v odboji v roce 1942 zastřelen. Matku nacisté odvezli do koncentračního tábora, což jí tak podlomilo zdraví, že v roce 1947 zemřela. Karel studoval na konzervatoři nejprve balet, potom přestoupil na studium zpěvu. Jméno Karla Hály máme spojeno s mnoha krásnými písničkami, které se dodnes často hrají.

Než předstoupil před obecenstvo, dal si vždycky panáka – prý pro jiskru v oku – a pak se nemusel ani rozezpívávat. S Milanem Chladilem spolu mnohou číši vypili, mnoho nocí probděli.

Karel Hála se svou krásně tvarovanou hlavou byl noblesní švihák v obleku vždy ušitém na míru. Zbožňoval ženy. Vyprávělo se, že na zájezdu před představením si třeba vzal na pokoj dívku, jenže během vystoupení na ni zapomněl. A po představení si klidně přivedl na pokoj jinou.

Byl bohém, rád si vymýšlel a někdy mu dělalo problém dodržet slovo. Po padesáti letech zpívání ale chtěl mít Karel Hála už klid a odstěhoval se z Prahy do kokořínských lesů. Do poslední chvíle pracoval na zahradě. S ukrutnými bolestmi ho odvezli do nemocnice s prasklou břišní aortou. Operaci nepřežil a zemřel ve věku 74 let.

6. červenec 1893 – † Guy de Maupassant (* 5. 8. 1850)

Na jeho literární začátky měl vliv spisovatel Gustave Flaubert, autor proslulé Madam Bovaryové, který se znal s jeho matkou. Maupassant o něm říká: „Byl nejpřísnějším, ale současně nejlaskavějším rádcem.“ Prusko-francouzská válka přerušila Maupassantova studia práv v Paříži. Války se zúčastnil jako písař. A taky co zažil, to zapisoval – na papír i do své mimořádně detailní paměti.

Maupassantův život byl velmi bouřlivý, stejně jako život jeho hrdinů. Byl fyzicky zdatný a rád se předváděl. Hravě přemohl i pouťového zápasníka. Miloval turistiku, kanoistiku a jachting. Podnikal s přáteli dlouhé pěší túry do okolí Paříže. Oblíbil si i jízdu na koni a lov. Byl labužník jak na jídlo, tak i na ženy, kterých prý poznal přes čtyřista. Díky svým literárním úspěchům, vydělal spoustu peněz. Koupil si jachtu, nazvanou Belami, Miláček, což byl také název jeho nejslavnějšího románu. Cestuje a miluje ženy.

Koncem života trpěl depresemi, což byl důsledek nákazy syfilitidou. Trápí ho úporné migrény, poruchy zraku, halucinace a děsí ho hrůzné představy. Ani hypnóza, kterou podstupuje, nepomáhá. Jeho stav byl tak trýznivý, že chtěl spáchat sebevraždu. Umírá na progresivní paralýzu v Ústavu pro choromyslné v Paříži.

5. červenec 1983 – † Václav Trojan (* 27. 4. 1907)

Jeho první skladby ukázal tatínek profesoru Ostrčilovi a ten poradil, aby chlapec hudbu studoval. Studium dokončil na mistrovské kompoziční škole u Vítězslava Nováka. Hudební skladatel Václav Trojan se nevěnoval jen vážné hudbě, ale i džezu a hudbě taneční. Pro děti napsal dětskou operu Kolotoč.

Komponoval scénickou hudbu i hudbu filmovou. Byl to on, kdo oživil loutky ve filmech Jiřího Trnky. Jeho hudba vstupuje s obrazem přímo do dialogu. Upravoval lidové písničky a dokázal, že i písně, které složil, zněly jako lidové.

A jedna historka nakonec. Když komponoval, přehrával hudbu svému psovi. Říkal mu „pane profesore“. Když si pejsek spokojeně lehl, znamenalo to, že se hudba bude posluchačům líbit.

Výherci soutěže z předchozího týdne:

Jana Adámková, Brno
Vít Blahouš, Sušice
Markéta Josefusová, Strahovice

Vyhledávání v Kalendáriu

Neděle 30. června 2013