Kalendárium

Zajímavá výročí týdne uvádí Saskia Burešová

Video nelze z licenčních důvodů přehrát

Litujeme, ale video není dostupné

„Vždycky se nám zdá lepší to, co nemůžeme dostat, než to, co už máme. V tom spočívá romantika a idiotství lidského života,“ prohlásil spisovatel, o kterém bude dnes také řeč.

Jaká výročí v tomto týdnu uvidíte?

17. červen 1978 – † Zdeněk Seydl (* 29. 4. 1916)

Zdeněk Seydl patří mezi nejhravější malíře, kteří se na naší výtvarné scéně objevili. Sám byl velkým dítětem ukrytým do velké hřmotné postavy. Jeho ateliér byl plný sluníček.

Odmala měl štěstí v neštěstí. Když jako dítě osiřel, přijal ho do rodiny významný sochař Karel Pokorný. Brzy postřehl Zdeňkův výtvarný talent a v sedmi letech ho přihlásil do soutěže Dětské kresby, ze které si Zdeněk odnesl první cenu. Karel Pokorný dobře věděl, co obnáší svobodné povolání, a proto nechal Zdeňka nejprve vyučit tiskařskému řemeslu. Teprve potom mohl nastoupit na Umělecko-průmyslovou školu v Praze.

Zdeněk Seydl se kromě malby, grafiky a knižní ilustrace věnoval i loutkovému a kreslenému filmu, scénografii, návrhům divadelních kostýmů, textilu i hraček. Významně také ovlivnil knižní grafiku. Bez váhání ho můžeme označit za otce moderní české knihy.

21. červen 1893 – * Alois Hába († 18. 11. 1973)

„Já, Alois Hába z Vizovic, vynalezl jsem čtvrttóny cestou zcela přirozenou. Sousedův pes Hektor, například, nikdy se neomezoval na zastaralou západoevropskou tónovou soustavu.“ Tolik průkopník nového hudebního slohu, který pracoval s ještě kratšími intervaly, než je půltón.

Doma na Moravě, odkud pocházel, se hodně muzicírovalo. Jeho otec byl výborný klavírista a k hudbě vedl i svých devět dětí. U Hábů mívala zkoušky vizovická kapela, v ní hrával od dvanácti let i malý Alois.

Alois Hába své hudební objevy publikoval a na Pražské konzervatoři otevřel třídu čtvrttónové kompozice, která se stala pojmem hlavně mezi zahraničními studenty. Podle jeho návrhů byly sestrojeny i speciální nástroje – čtvrttónový klavír, šestitónové harmonium klarinet i trubka, na jejichž výrobu dostal grant od samotného prezidenta T. G. Masaryka.

Za 2. světové války ho nacisté zařadili do kartotéky autorů „zvrhlého umění“ a podobně dopadl roku 1949, kdy byla jeho veřejná činnost označena za nežádoucí.

16. červen 2008 – † Alexandra Berková (* 2. 7. 1949)

Její život nebyl „banálním příběhem“, jak se jmenovala její poslední kniha.
Alexandra Berková pracovala jako nakladatelská redaktorka. Se svými nekonvenčními názory to neměla vůbec lehké a musela se živit dokonce i jako uklizečka v kostele. V 90. letech začala učit tvůrčí psaní na Gymnáziu a na Literární akademii Josefa Škvoreckého.

Svůj pohled na svět vystihla tvrzením, že ženy chybí ve vládách a muži v rodinách. Divila se, proč se muži bojí feministek, když přece nejsou hysterické a jednají jako chlapi. Říkala o sobě, že byla nejstarší debutantkou. Její prvotina, Knížka s červeným obalem, se po svém vydání v roce 1986 stala jednou z největších literárních událostí a Magorie z roku 1991 získala Cenu Egona Hostovského. Psala i televizní scénáře. Například osmidílný seriál Co teď a co potom.

Po dlouhodobém manželství se rozvedla, její manžel si našel jinou. V tomto nepříliš šťastném období se spřátelila se zahraničním dělníkem z Moldávie, který v Čechách pracoval. Říkala, že jí v rozvodovém traumatu zachránil život. Ona zase pomohla jemu…

Saša Berková v jednom rozhovoru řekla, že nejsme národ pitomců ani rasistů. Ale nemůžeme si dovolit únavu. Protože unavený organismus podléhá parazitům.

Vostok a Valentina Těreškovová

S myšlenkou vyslat do vesmíru ženu přišel velitel sovětských kosmonautů generál Nikolaj Kamanin, ale jeho návrh zpočátku narážel na odpor. Sovětský vůdce Nikita Chruščov však pochopil, že let první ženy do vesmíru by se mohl stát dalším úspěchem v nevyhlášené kosmické válce se Spojenými státy.

Těreškovová se narodila 6. března 1937 v rodině traktoristy a švadleny ve vesnici Maslennikovo v Jaroslavské oblasti. Po základní škole pracovala nejprve v závodě na výrobu pneumatik, pak jako tkadlena. Amatérsky se věnovala parašutismu a v roce 1960 byla přijata do oddílu kosmonautů. Kamanin, který se o Těreškovové vyjadřoval jako o „Gagarinovi v sukni“, později připustil, že její konkurentky byly lépe připraveny, ale Těreškovová jako bývalá tkadlena a členka Komsomolu, byla „kádrově“ nejvhodnější kandidátkou.

Během letu si Čajka, jak zněl její volací kód, stěžovala na únavu i na zdravotní problémy a měla potíže s plněním zadaných úkolů. Přesto se jí podařilo úspěšně přistát.

17. červen 1923 – * Jan Veselý († 10. 2. 2003)

O životní dráze Jana Veselého rozhodl majitel pekařství a cukrářství, když ho vzal do učení. Jan Veselý vstával ve dvě v noci, od šesti do tří rozvážel pečivo a cukrovinky po Praze, a pak ještě pomáhal v pekárně. Na pekařském kole v pumpkách, sáčku a s nůší na zádech vyhrál v šestnácti svůj první velký závod a vzápětí se přihlásil do Českého klubu malostranských cyklistů. Trénoval a závodil tehdy, když mu někdo půjčil kolo. Jezdil „na buchty a kafe“, protože neměl rád maso. Pekařina mu proto vyhovovala i po této stránce.

Šestadvacetinásobný mistr republiky jel devětkrát Závod míru, v roce 1949 ho dokonce vyhrál s rekordním náskokem 12 minut. Právě tento závod se mu však stal osudným: v roce 1957 ho pro bolesti zad vzdal a komunisté to označili za „zradu dělnické třídy“. Sebrali mu titul zasloužilého mistra sportu a na dva roky mu zakázali závodit. To ve věku 34 let prakticky znamenalo konec kariéry.

„Honza byl věčným optimistou. Nic nebral tragicky. On byl prostě takový,“ vzpomínala Dana Zátopková na muže, který byl v roce 2000 vyhlášen českým cyklistou století.

Výherci soutěže z předchozího týdne:

Dalimila Horáková, Brno
Jan Jícha, Sloup v Moravském Krasu
Libuše Svobodová, Praha 10

Vyhledávání v Kalendáriu

Neděle 16. června 2013