Kalendárium

Zajímavá výročí týdne uvádí Saskia Burešová

Video nelze z licenčních důvodů přehrát

Litujeme, ale video není dostupné

„V mělkém rybníce se nedaří velkým rybám,“ říká staré čínské přísloví. Francoise de La Rochefoucauld zase tvrdil: „Ti bez úrovně obvykle odsuzují všechno, co jejich úroveň převyšuje.“

Jaká výročí v tomto týdnu uvidíte?

21. květen 1973 – † Ivan Stěpanovič Koněv (* 28. 12. 1897)

Maršál Ivan Stěpanovič Koněv je rozporuplná postava a dodnes vzbuzuje zájem vojenských historiků. Někteří v něm vidí hrdinu a symbol osvobození z nacistického područí, jiní Stalinova posluhovače, který svou kariéru postavil na prolité krvi podřízených. Pod jeho velením padlo asi 700 tisíc vojáků a dalších 300 tisíc bylo zajato. Většina se nevrátila.

Ivan Stěpanovič Koněv se narodil v chudé rolnické rodině na Sibiři a od šestnácti let se životem protloukal jako příležitostný dřevorubec. Až armáda dala jeho životu jasný směr a umožnila mu závratnou kariéru. Jeho osud je zajímavý i tím, že jej sovětští vůdci povolávali vždy, když měli nějakou špinavou práci. Stalo se tak v roce 1956, kdy utopil v krvi maďarské povstání, v roce 1961, kdy byla pod ochranou jeho vojsk postavena berlínská zeď i v roce 1968, kdy svou autoritou maskoval přípravy na okupaci Československa.

23. květen 1928 – † Xena Longenová (* 3. 8. 1891)

Herečka Xena Longenová se narodila jako Polyxena Marková ve Strakonicích v herecké rodině. V devatenácti letech potkala herce a kabaretiéra Emila Pittermanna, známého pod pseudonemem Emil Artur Longen, a provdala se za něj. Vystupovali spolu v divadlech a kabaretech nejen v Praze a v Brně, ale v celé Evropě. V roce 1920 se vrátili domů a Longen založil kabaret Revoluční scéna. Na jeho prknech vytvořila Xena svou největší a nejslavnější roli, Tonku Šibenici. S manželem byli dokonalý tým. Tedy pracovně. Doma se buď hádali, nebo spolu nemluvili. Longen byl bohém a pijan a Xenu stahoval do propasti.

Bylo jí pouhých 37 let, když v noci ze 23. na 24. května 1928 proskočila zavřeným oknem starého žižkovského domu a po pádu z druhého poschodí zemřela na chodníku.

22. květen 1813 – * Richard Wagner († 13. 2. 1883)

Dirigent Hans von Bülow popsal Richarda Wagnera jako „slavného a jedinečného muže, kterého musíte uctívat jako boha“. Nadšení ho kupodivu neopustilo ani tehdy, když ho Wagner připravil o manželku.

Richard Wagner se narodil v Lipsku v rodině policejního úředníka, ale za jeho skutečného otce je považován herec a dramatik Ludwig Geyer. Studium na univerzitě Wagner nikdy nedokončil. Více ho přitahovaly karty a nekonečné debaty po hospodách. Půjčoval si a dluhů se už nezbavil do konce života.
V revolučních letech 1848 a 1849 se zapletl do politiky a ostrými výroky zrovna nešetřil. Po útěku nalezl azyl v Curychu u obchodníka Otty Wesendoncka, kterému se za pohostinství odvděčil intimním poměrem s jeho ženou Mathildou.

V padesáti letech jeho život nabral nový směr. Do Mnichova ho pozval král Ludvík II., který jeho dílo obdivoval a rozhodl se být jeho mecenášem. I když byl později nucen Wagnera vyhostit, tak ho až do smrti štědře podporoval.

25. květen 1913 – † Alfred Redl (* 14. 3. 1864)

26. května roku 1913 se v jednom vídeňském hotelu našlo mrtvé tělo plukovníka rakousko-uherské armády Alfreda Redla. V dopise na rozloučenou stálo: „Zničila mne lehkomyslnost a vášeň. Modlete se za mě. Za své poblouznění pykám smrtí. Alfred. P. S. Je tři čtvrtě na dvě. Nyní zemřu. Prosím, aby moji mrtvolu nepitvali. Modlete se za mě.“

Co dovedlo plukovníka Redla k tak strašnému činu? Ačkoli byl vynikajícím vojákem a v rakousko-uherské armádě ho čekala slibná budoucnost, byl roku 1905 vtažen do špinavé špionážní hry. Rusové totiž odhalili jeho největší slabinu – homosexualitu a ambiciozní Redl se ocitl v pasti. Jako zástupce náčelníka vojenské rozvědky Rusům předával jména agentů působících na území carského Ruska, šifrovací systémy, plány pevností a jiná přísně střežená vojenská tajemství.

Po zjištění, že jeden z nejlepších důstojníků je zrádce, se vedení armády rozhodlo jednat. 26. května roku 1913 ho v hotelovém pokoji navštívila čtveřice mužů. Redl se jim přiznal ke zradě a oni mu na oplátku zanechali pistoli. Podle očekávání ji použil.

20. květen 2003 – † Ivo Žídek (* 4. 6. 1926)

Operní zpěvák Ivo Žídek se chtěl původně stát malířem. Jeho otec, venkovský učitel, u něj ale vycítil spíše hudební talent a zavedl ho k věhlasnému pedagogovi a svému příteli Rudolfu Vaškovi na zkoušku. To bylo Ivo Žídkovi sedmnáct let a studoval ještě gymnázium v Ostravě. Dva roky nato jej už šéf ostravské opery Zdeněk Chalabala angažoval coby sólistu.

Z Ostravy už vedla přímá cesta do Prahy. Na prkna Národního divadla se poprvé postavil jako hostující Jeník z Prodané nevěsty roku 1948 a zůstal tu až do roku 1991. To je, jestli dobře počítám, více než 40 let! Významná příležitost jej potkala v roce 1956, kdy pohostinsky zpíval Verdiho Dona Carlose ve Vídeňské státní opeře. Slavný Herbert von Karajan mu okamžitě nabídl stálé angažmá, které ale musel Žídek odmítnout. Ve Vídni nicméně hostoval až do roku 1959. Tato zahraniční zkušenost mu pak přinesla další zajímavé nabídky a zpíval ve Stuttgartu, Barceloně, Monte Carlu, řadu let byl také stálým hostem Státní opery v Berlíně.

Výherci soutěže z předchozího týdne:

Soňa Pfeiferová, Kublov
Juliana Mačeková, Bratislava
Edita Tomíčková, Praha 9

Vyhledávání v Kalendáriu

Neděle 19. května 2013