Nedej se!

Díly
Kauzy
Témata
Nedej se na mapě
Co se daří

Chceme zpátky zabijáky (Nedej se!)

Premiéra: Neděle 7. 9. 2014 na ČT2

Nastavit připomenutí

Hledat všechna vysílání dílu / pořadu

Přehrát

00:00:31 Míšo?

00:00:39 Tady mně tvrdil jeden myslivec, že tady,

00:00:42 co jsou rysi, tak že se změnilo chování srn.

00:00:45 Že nejdou pomálu z lesa jako chodívaly,

00:00:48 ale že prostě les a ukrutnou rychlostí vystřelej.

00:00:54 Já ho viděl jednou, ale už je to taky navečer.

00:00:56 A upozorní vás na něj srnci. Ti jako hrozně řvou.

00:01:01 To jako když se objevil tady, tady chodívával i v zimě.

00:01:05 Oni mají rádi tuhle ty meze. A ten jako nejde,

00:01:08 aby vám šel takhle volně přírodou.

00:01:11 Ten pořád se kryje v krytu těch mezí.

00:01:14 Tam stál pěkně ke mně zády a ten srnec jako ho větřil.

00:01:20 Ten dělá ukrutnej... Ukrutně vyřvává,

00:01:23 ukrutně hlásí jako. Ti je v lásce nemají.

00:02:17 Spoustu srnčího přijde pryč při senosečích,

00:02:19 spoustu zvěře přijde pryč

00:02:24 vlastně u komunikací, u silnic.

00:02:26 Tohle je vnímáno jako realita, jako něco,

00:02:30 co je prostě běžné a součástí toho našeho života.

00:02:34 A v momentě, kdy se objeví někde rys, tak prostě to je úplně

00:02:37 vykřičník a všichni by to chtěli řešit jednoznačně.

00:02:42 Hodně to pramení z takové té všeobecné nevědomosti toho,

00:02:48 jakým způsobem ta šelma žije, jakým způsobem se ta šelma chová.

00:02:52 Já dneska za ty roky jednoznačně vidím,

00:02:55 že rys je ten nejmenší problém.

00:03:03 To je ten signál radiovej z toho.

00:03:08 Je ještě funkční, ale tyhle už se nepoužívaly.

00:03:13 Telemetrie je metoda, která je už dlouho používaná

00:03:17 pro studium skrytě žijících druhů živočichů.

00:03:20 Rys patří mezi ně.

00:03:23 Je to druh kočkovité šelmy, která žije především

00:03:26 v lesním prostředí a ten život je skutečně skrytý.

00:03:32 Takže tohle je obojek, který se používal

00:03:35 během toho posledního výzkumného projektu

00:03:39 zaměřeného na rysa tady na Šumavě.

00:03:42 Pravidelně zaznamenává polohu toho zvířete

00:03:45 v režimu, který je předem neprogramovatelný.

00:03:48 Navíc i během chodu toho obojku je možno ho přerogramovávat

00:03:52 podle potřeby. A navíc to zařízení je vybaveno

00:03:58 i dalšími čidly, který zase sledujou pohybovou aktivitu

00:04:02 toho zvířete, teplotu, nadmořskou výšku a podobně.

00:04:07 Ty obojky, který jsme používali na rysa,

00:04:10 mají navíc zónu, která se po určité době,

00:04:16 po ukončení funkčnosti toho obojku jaksi steří a rozpadne.

00:04:19 Takže tím je zajištěno, že to zvíře není odsouzený

00:04:23 nosit ten obojek do tý doby, kdy bychom ho museli znovu odchytit

00:04:26 a sundat mu ho.

00:04:30 Myslím, že nejkontroverznější věc jsou kamery,

00:04:34 které na ty rysy dáváme.

00:04:37 Kdyby to bylo pro vědecké účely a kdyby to bylo třeba jenom

00:04:40 jedno zvíře nebo dvě zvířata, tak jsem velmi pro,

00:04:45 protože tím pádem pochopíme něco malinko víc

00:04:48 o bionomii toho zvířete, zjistíme, kde se schovává,

00:04:52 čím se živí a jakým způsobem vlastně tedy se pohybuje terénem.

00:04:57 Jistě se všichni zřejmě shodneme na tom,

00:05:00 že kdybychom takto označovali všechna zvířata a neustále,

00:05:04 tak se dostáváme do jakési velmi potřeštěné reality show,

00:05:08 kdy budeme dělat z těch zvířat ve volné přírodě jakési

00:05:12 velmi podivné herce. Je možno si představit,

00:05:16 že bychom na všechna zvířata dali kamery

00:05:18 a každému zvířeti udělali jeho webovou stránku a že bychom přírodu

00:05:22 objektifikovali tak naprosto zrůdným způsobem,

00:05:25 že bychom zcela ztratili ten smysl pro krásu

00:05:29 a smysl pro posvátno.

00:05:45 Už jsem to slyšel od x lidí, že to má trofej,

00:05:48 nosí si to a hraje si s tím. Na rovinu jo.

00:05:54 Není to úplně typický tohlecto.

00:05:57 Tuten, co tu byl, tak ty dva kusy, ty hlavu nemají.

00:06:03 A nenajdete je. Vždyť to udělal tadyhle kousek, když popojdeme,

00:06:06 tak tady to bylo a nenajdete tu hlavu.

00:06:09 Takže si to musí přenést i přes tu ohradu.

00:06:13 Není. Ta se ztratí. Tu si odnese, ta tu nezůstane.

00:06:20 Zbytky záleží... Ten jeden byl hodně vykousanej.

00:06:24 To jehně. A to druhý málo.

00:06:27 Tomu vzal tu hlavu a kousek jenom, málo jako,

00:06:30 ale hlavu nenajdete.

00:06:47 Jelení a srnčí zvěř reprezentujou pro rysa jídlo na víc dnů.

00:06:51 Samozřejmě to jsou zvířata, který rys nekonzumuje za jednu noc.

00:06:57 A pokud rys není rušený, tak tu kořist používá.

00:07:00 Vrátí se k tomu, dokud to nemá sežraný celý.

00:07:04 A právě proto, aby tu kořist polosežranou

00:07:07 nenašly prostě prasata, lišky a nebo i lidi,

00:07:13 tak většinou rys to svoje jídlo se snaží schovávat.

00:07:19 V létě to dělá použitím nějaké trávy nebo listí,

00:07:25 v zimě samozřejmě to dělá i se sněhem.

00:07:27 Jsou výjimky, ale většinou je to tak,

00:07:31 že rys začne kořist žrát od kýty a pak v podstatě se posune nahoru.

00:07:36 Nejtypičtější je najít hlavu toho srnce

00:07:40 v podstatě jako v pytli tý kůže, která je protlačená dopředu.

00:07:48 Kočky s koťatama, tak to mají, to jsou nejlepší hospodářkyně,

00:07:52 protože samozřejmě musí uživit ta koťata.

00:07:56 Tím pádem opravdu z tý kořisti vytáhnou úplně všechno možný.

00:08:00 A další věc je, že když jsou koťata, který nejsou moc zkušený,

00:08:03 tak i ten způsob konzumace je takový netypický.

00:08:07 Může se stát třeba, já nevím, že jsou třeba sežraný uši

00:08:11 nebo takový části, který dospělý rys by úplně ignoroval,

00:08:14 ale koťata si s tím třeba i hrajou.

00:08:16 Důvod, proč většina myslivců říká, že rys je škodná,

00:08:21 protože uloví až moc prostě těch srnčích

00:08:24 a že potom ta populace jde dolů a že to je špatný.

00:08:29 To, co jsme zjistili, je, že víceméně ten jeden rys

00:08:32 uloví, dejme tomu, 55 srnců za 1 rok.

00:08:36 S tím, že ale ten jeden 1 rys

00:08:39 má tak 400 čtverečních kilometrů teritorium.

00:08:43 Samozřejmě problém toho, kdy rys obsadí nový území,

00:08:47 ta zvěř s tím nepočítá a nezná to,

00:08:50 tak tam samozřejmě můžou nastat trošku větší problémy toho rázu,

00:08:56 kdy tý kořisti je tam víc, kdy je víc úlovků.

00:09:00 Samozřejmě lidi se o to začnou zajímat. Teď je to rušený

00:09:03 a ten rys samozřejmě musí na to zareagovat,

00:09:07 to znamená, musí si shánět další jinou potravu.

00:09:10 A samozřejmě je to kočka, takže ta loví v podstatě neustále.

00:09:27 Uvidíme, co tam bude.

00:09:33 Tady se nacházíme na místě,

00:09:35 kde máme celoročně umístěnou takzvanou fotopast,

00:09:39 což je vlastně foťák s pohybovým čidlem.

00:09:46 50 fotek.

00:09:49 A stáhneme z něj všechny snímky,

00:09:52 který se uložily na kartu od poslední kontroly.

00:09:58 Tady bychom se mohli podívat. Teď se podařilo po delší době

00:10:04 opětovně zachytit tohohle rysa,

00:10:09 což je rys, který byl pojmenován Milan

00:10:14 a byl sledován vlastně několikrát po sobě,

00:10:18 byl přeznačen. A je to rys, kterému je minimálně 12 let už.

00:10:24 Je to zvíře, které bylo poprvé označeno v Bavorsku

00:10:28 bavorskými kolegy a byl dlouho objektem sledování.

00:10:32 A teď se podařilo teda ho zjistit díky fotopastem, že stále žije.

00:10:37 Takže to byla taková radostná událost,

00:10:41 že jsme objevili Milana opětovně.

00:10:44 Přišel rys a tady vidíte, jakým způsobem se chová

00:10:48 na tom značkovacím místě.

00:10:52 Očichává to značkovací místo, to je tady ten pahýl.

00:10:56 Drbe se o něj na tváři a teď ho značkuje močí.

00:11:04 Čili tímhle tím způsobem ti rysi obchází svoje teritorium

00:11:08 a vytvářejí pachové značení.

00:11:46 Rys si jako svá odpočinková místa přes den často volí

00:11:51 členitější terén, kde má dostatek klidu, krytu,

00:11:54 ale zároveň přehled po okolí. Tady tenhle kámen

00:11:57 funguje právě jako značkovací místo.

00:12:04 A když se podíváme tady na některý ty stromy,

00:12:07 tady na té borovici...

00:12:09 Skutečně tady vidíme nějaké starší škrábance.

00:12:13 Tohle místo kontrolujeme vlastně pravidelně,

00:12:16 takže tady jsme byli naposledy zhruba před 14 dny,

00:12:19 čili tady určitě jsou některé nové známky přítomnosti rysa.

00:12:25 Tady vidíte i poměrně vysoko, když se ta šelma natáhne,

00:12:28 tak tady po ní zůstanou značky vytvořené škrábanci od drápů.

00:12:40 Rys ten trus se snaží vždycky trošku ukrýt a zahrabat,

00:12:44 takže je potom potřeba ho vyčistit a očistit.

00:12:50 V ideálním případě je dobrý, když má s sebou člověk

00:12:54 nějakou malou přenosnou chladničku nebo termosáček,

00:12:58 ale ne vždycky jsme v lese takhle vybavení.

00:13:04 Takže teď je nutný s tím co nejdřív dojít do mrazáku.

00:13:14 Já jsem si vysvítila UV světlem laminární box,

00:13:19 v kterým odeberu kousek vzorku rysího trusu.

00:13:24 Připravím si ho na izolaci DNA.

00:13:30 Teď se z toho snažím oddělit nečistoty jako chlupy

00:13:33 nebo kousíčky kostiček, který tam můžou bejt.

00:13:42 Klonování vyhynulých zvířat zdaleka není tak jednoduché,

00:13:45 jak to vypadá. Dneska je na místě spíše skepse.

00:13:49 Ono se ukazuje, že nám velmi dobře jdou klonovat samičky,

00:13:52 ale moc ne samečci.

00:13:54 Jestli je etické vracet do přírody zvířata, která vyhynula?

00:13:59 Pokud my lidé vyhubíme nějaké zvíře,

00:14:02 tak to je obrovský zásah do toho ekosystému.

00:14:05 Pokud by se nám někdy podařilo vrátit nějaké zvíře,

00:14:08 které by patřilo do ekosystému, uměli bychom to

00:14:11 a podařilo by se nám to, já bych hlasoval pro.

00:14:25 Cílem vlastně té genetické analýzy, která se začala provádět

00:14:30 v rámci přeshraničního projektu mezinárodního,

00:14:36 bylo především získat doplňující informace

00:14:39 k těm jednotlivým zvířatům, který tam máme

00:14:42 a který tam sledujeme. A to především za účelem

00:14:47 zjištění nějaký příbuznosti a struktury té populace.

00:14:53 Telemetrovaly se dvě kočky a zjistilo se,

00:14:56 že jejich teritoria se do značné míry překrývají,

00:14:58 což není úplně obvyklý. Tam k tomu překryvu dochází

00:15:02 spíš mezi samci a hlavně teritorium samce

00:15:05 se překrývá s teritorii samic, ale mezi samicema to není tak obvyklý.

00:15:11 Ty si většinou to teritorium obhajujou relativně výlučně.

00:15:15 No a zjistili jsme díky teda genetický analýze,

00:15:19 že jde o matku s dcerou. A to vysvětluje teda tohle

00:15:23 ne úplně obvyklý chování v prostoru těchto zvířat.

00:15:41 To je telemetricky sledovaná dospělá samice,

00:15:45 u které jsme si nebyli jistí... My jsme věděli, že měla dvě koťata,

00:15:49 ale samozřejmě, protože se pohybujou v terénu naprosto skrytě,

00:15:53 tak po určité době jsme nevěděli, jestli má pořád obě.

00:15:57 Takže se nám podařilo dohledat zbytek kořisti

00:16:02 a protože se k tomu ještě vrátili, tak bylo možný zjistit,

00:16:05 že obě ta koťata jsou živá a jsou v dobré kondici.

00:16:32 Ta poslední zaměření skutečně jsou tady v takovým klastru

00:16:36 na poměrně malé ploše.

00:16:38 Když se podíváme, tak je to... Můžeme si to tady změřit.

00:16:43 To je opravdu rozpětí 50 metrů.

00:16:46 A je tam asi 8 různých zaměření.

00:16:50 Takže tam zřejmě bude mít doupě.

00:16:56 Čili my potom můžeme dál nějakou neinvazivní cestou zjišťovat

00:17:02 detaily - kde to zvíře se pohybuje, jak to tam vypadá.

00:17:59 Je tady několik starších úkrytů. Je vidět, že byly používaný.

00:18:07 Jinak důležitá věc je, že...

00:18:14 Ponechání vlastně spontánních procesů v lesích

00:18:18 tady v přírodě národního parku je velmi důležitý.

00:18:21 Tady vidíte, jak pestrý, diverzifikovaný prostředí vznikne,

00:18:27 když je tady dostatek stromů různého věku,

00:18:32 věkově rozrůzněný porost,

00:18:34 který odpovídá i druhovým složením přirozenému stavu.

00:18:39 Navíc je zde i dost padlého mrtvého dřeva.

00:18:43 A dokonce i pro takového živočicha, jakým je rys,

00:18:47 je tohle nesmírně důležitý,

00:18:49 protože právě pod těmi padlými kmeny a v tom členitým prostoru,

00:18:53 který tenhle biotop vytváří,

00:18:55 on nachází dostatek úkrytů a možnosti pro reprodukci.

00:19:10 Většina těch brlohů, co jsme dohledali,

00:19:13 tak jsme dohledali díky telemetrii. Jinak to nejde v takovým prostředí.

00:19:18 Tak asi proto si ten rys vyhledává takovýhle prostředí,

00:19:21 protože jinak člověk může klidně i projít kousíček,

00:19:25 metr vedle a to nevidí. Opravdu. Obzvlášť jako teďka,

00:19:29 když ta vegetace roste, tak je opravdu skoro neviditelný.

00:19:35 Rys by klidně mohl tady sedět, a my si ho nevšimneme.

00:19:38 Takže opravdu bez telemetrie by to bylo hodně těžký.

00:19:43 To tak je, když jste v terénu, tak samozřejmě zvířata o vás ví,

00:19:47 a vy o nich víte jenom někdy.

00:19:49 My teď jsme měli jistotu, že tady nebyl ten rys,

00:19:52 který byl obojkovaný, ale jestli tady ještě nějaký jedinec je,

00:19:55 to samozřejmě jsme nemohli vědět. A tak je to samozřejmě možný,

00:19:58 že nás odněkud pozoroval, a my o tom nevíme.

00:20:02 On si nás obejde a vrátí se tam, kam potřebuje.

00:20:05 Nicméně vyrazíme dál.

00:20:55 Moc bych si přál, aby s tím, jak roste teda ta naše technická

00:20:59 dokonalost v tom smyslu, že jsme schopni větších a větších věcí,

00:21:04 aby ruku v ruce s tím rostla i ta naše odpovědnost etická.

00:21:08 Najednou si lidi uvědomují starou myšlenku

00:21:12 environmentálního filosofa Wendella Berryho.

00:21:15 A Wendell Berry říká: Zdraví je celek.

00:21:18 My si už nemůžeme víc myslet, že můžu být zdravý

00:21:22 uprostřed rozbité rodiny, uprostřed rozbitých vztahů,

00:21:25 uprostřed rozbité přírody. Takže najednou si nejenom filosofové,

00:21:31 ale dneska kupodivu i biologové, kteří se zabývají

00:21:34 tak odtažitými věcmi, jako je molekulární biologie a epigenetika

00:21:38 zejména, si najednou uvědomují, že člověk je součástí toho celku

00:21:42 a že ta dávná intuice lovecko-sběračských komunit,

00:21:47 že člověk a příroda jest jedno

00:21:50 a že neexistuje nějaká neprostupná hranice mezi člověkem a přírodou,

00:21:55 že dneska ta tvrdá věda roku 2014 ukazuje,

00:21:58 že to tak opravdu je.

00:22:04 Tady na Šumavě populace rysa ohrožena je

00:22:07 jako skoro všude ve střední a západní Evropě.

00:22:11 Tak v podstatě tý populace, které zůstávají,

00:22:15 který buď jako přežily, nebo byly reintrodukované,

00:22:19 tak jsou na hraně zániku.

00:22:21 Ten výzkum v tomhle případě považuju za nenahraditelný

00:22:25 zdroj informací, ale zároveň samozřejmě myslím,

00:22:29 že je dobrý vždycky mít v sobě soudnost

00:22:33 a nesnažit se dělat výzkum za každou cenu.

00:22:38 Pro nás je a bylo vždycky důležitý mít na paměti

00:22:43 ochranu těch zvířat a chovat se k nim,

00:22:47 řekl bych, gentlemansky.

00:22:49 Už v současný době, kdy víme, že je spousta různých

00:22:54 záchranných programů zvířat, který jsou v přírodě kriticky ohrožený,

00:22:59 a ta zvířata se teda v zajetí daří nějakým způsobem množit,

00:23:02 tak speciálně teda v případě velkých savců

00:23:06 je velikánskej problém, že i když se tohle podaří,

00:23:10 tak je většinou problém, že není kam je vracet.

00:23:14 Jakékoliv takovýhle úvahy pak ztrácejí smysl.

00:23:22 Když se rozhodneme, že chceme přírodu chránit,

00:23:27 tak musíme chránit především to prostředí.

00:23:32 A to je alfa a omega celý ochrany ohrožených druhů.

00:25:00 Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize 2014

1 hlasů

Předchozí díl

Všechny díly1539

Následující díl

Hodinový blok občanské a investigativní žurnalistiky o životním prostředí. Chceme zpátky zabijáky – dokument o výzkumu rysa ostrovida, Nedej se plus a Občanské noviny

Na území NP Šumava probíhal, za pomoci nejmodernějších technologií, v období 2009–13 v mezinárodní spolupráci s Německem rozsáhlý projekt výzkumu rysa ostrovida. GPS technologií bylo označeno 9 jedinců. Společně s týmem odborniků v terénu i v laboratoři hledáme a nalézáme překvapivé odpovědi na naléhavé otázky: nakolik je rys nebezpečný pro své okolí včetně člověka? A jaké jsou limity i možné dopady současné vědy?

Další zdroje

Oficiální stránky projektu Rysovi na stopě
NP Šumava: Rys ostrovid