Rozhovory na téma národní i osobní identity. Připravili J. Balážová a Z. Potužil
00:00:28 Dobrý den.
00:00:49 -Tohle jsem ještě neviděla.
-Prý vypadám jak arabský terorista.
00:00:56 -Kolik ti bylo?
-26.
00:01:03 -Ahoj, Seane! Máš hlad?
-Ivan už je tady jako doma.
00:01:10 -Já už jsem se najedl.
-Já ti udělám vajíčka.
00:01:15 Ivane, prosím tě, kde je lednice?
00:01:22 Jasně! Chcete colu, víno červené, bílé...
00:01:29 Tady je Kentucky Jack.
00:01:33 Nechovej se jako gádži. Nic nám nechceš dát.
00:01:38 Tak ti dám.
00:01:41 Odkud ty vlastně jsi? Já vím, že z Kanady. Samozřejmě.
00:02:09 -V jaké rodině ses narodil?
-Moji rodiče přijeli do Kanady
00:02:14 čtyři roky před mým narozením.
-A to bylo kdy?
00:02:21 Oni odjeli z Anglie v roce 1967.
00:02:26 Tehdy oba bydleli v Anglii. Máma je Angličanka.
00:02:31 Můj táta je muslimský Ind z východní Afriky.
00:02:38 On chodil do školy v Anglii.
00:02:42 A když se ta jeho země - Tanzánie - stala samostatnou,
00:02:48 tak oni, protože byli Indové,
00:02:51 si mohli vybrat občanství buď britské, nebo tanzánské.
00:02:57 Oni nad tím přemýšleli asi 30 vteřin a vzali britské.
00:03:02 -To přemýšleli hodně dlouho.
-Mělo to trošku víc výhod.
00:03:07 Když říkáš muslimský Ind z východní Afriky,
00:03:13 podepsalo se to nějak na tvé výchově?
00:03:18 -To já těžko můžu posoudit.
-Chová se otec jako muslim?
00:03:23 On je muslimem, jako je většina Čechů katolíky.
00:03:29 Já jsem sice zapsaný do knihy kanadských muslimů,
00:03:36 ale v mešitě jsem byl asi desetkrát.
00:03:43 -Ty jsi byl v mešitě?
-Jo. Na pohřbu a pár svatbách.
00:03:53 Ivane, jak je to s vírou Romů v romské osadě Smižany,
00:03:59 kde ses narodil?
-Málokdo tomu bude věřit,
00:04:04 ale já jsem třeba silně věřící.
00:04:08 Já patřím do křesťanského rámce. Naprosto se s tím ztotožňuji.
00:04:26 Odpovídá to mé mentalitě, mému myšlení. Já jsem Indoevropan.
00:04:31 V každodenním životě se u Romů projevují zlomky budhismu.
00:04:38 -Vezmi si kuře. Až to dopovíš.
-Vezmu si kuře.
00:04:42 Ale ti lidé to nevědí. Nevědí, co praktikují.
00:04:49 Ale v tom každodenním životě to dělají.
00:04:54 Aspoň pokud můžu mluvit za vesnici, kde jsem vyrůstal.
00:04:59 Tam ty prvky magie v každodenním životě jsou.
00:05:06 Lidi tomu věří.
00:05:10 Mám s tím osobní zkušenost a věřím, že to funguje.
00:05:14 Měl jsi problém, když jsi ve 14 letech odešel z té osady,
00:05:20 kde tě všichni znali a ty je, kde byly kultura a zvyky dané,
00:05:25 kde byl život takový volnější? Ty ses rozhodl jít k lampasákům.
00:05:30 Odešel jsi ve 14 letech ze Slovenska do Čech
00:05:35 a ze svobodomyslného prostoru do armády,
00:05:40 kde neuvěřitelným způsobem fungují různé škatulky.
00:05:45 To jsou ty paradoxy života. Nikdo neví, kam ho život zavane.
00:05:51 -Ty jsi chtěl být vojákem?
-Ano. Já jsem chtěl být vojákem.
00:05:57 Proč?
00:06:00 Můj děda byl voják, moji strejdové byli partyzáni.
00:06:05 -Takže vy jste to měli v rodině?
-Ano. My jsme to měli v rodině.
00:06:10 -Já jsem navazoval na tradici.
-A jaké to tam bylo?
00:06:16 Celý život jsi chodil někde v osadě bos, a najednou do armády?
00:06:23 Bylo to obtížné, co se týče disciplíny. To přiznávám.
00:06:28 Byl jsem hrozně nedisciplinovaný voják z povolání.
00:06:33 Velitelé se mnou měli problém. Občas někdo i velký problém.
00:06:40 -Ale mě tam práce bavila.
-Já nic neříkám.
00:06:46 Ale bavily tě také nástupy a že tam fungovala šikana?
00:06:54 I když vy jste to tak nebrali, ale pro normální lidi to šikana je.
00:07:00 Armáda není humanitární organizace, ta je jen pro silné jedince.
00:07:06 Je to džungle a já jsem v džungli vyrůstal.
00:07:16 Seane, tady máš ještě pivo. Otevřeš si to sám, že jo?
00:07:22 Ivane, nakolik člověka ovlivní to, v jaké rodině vyroste
00:07:28 a jaká národnost je mu tím narozením dána?
00:07:34 Když to vezmu na svém osobním příběhu...
00:07:40 Teď žiju s Češkou a dělám věci v Čechách.
00:07:47 Já tomu říkám přirozená asimilace.
00:07:52 Já bych dnes bez těch moderních technologií
00:07:57 v té své vesnici nedokázal žít. Potřeboval bych internet.
00:08:02 A nesu si určité stigma z toho, že jsem se narodil jako Rom
00:08:09 a že jsem se narodil v osadě. To nese každý člověk v sobě
00:08:16 a jakýmsi způsobem to ovlivňuje jeho způsob myšlení,
00:08:22 hodnotový systém... To romské já,
00:08:27 nebo to, v čem jsem vyrůstal, to ve mně je.
00:08:32 Akorát jsem změnil vizáž. Chodím ostříhaný, mám kravatu,
00:08:38 A protože jsme smíšené manželství,
00:08:43 hledáme v určitých věcech společnou řeč.
00:08:50 A vždycky si necháváme ta určitá kulturní prizmata
00:08:55 někde za dveřmi.
00:08:59 Takže je to vysloveně na lidech, na jejich hodnotovém systému,
00:09:05 který vyznávají.
-Když vyrůstáš ve společnosti,
00:09:10 tak na tobě zanechává stopy. I třeba neviditelné.
00:09:21 Způsob, jak je ta společnost uspořádaná, je důležitý v tom,
00:09:27 jak na tebe ta společnost působí.
00:09:30 Já jsem určitě zformován tím, že jsem vyrostl v Kanadě.
00:09:35 Na rozdíl od Čechů jsem já vyrůstal v multikulturní společnosti.
00:09:43 Mně málokdy napadlo, že druhý člověk vypadá jinak.
00:09:50 No a co? Do školy jsme chodili s černochy, Vietnamci,
00:09:55 s Číňany... S dětmi z celého světa.
00:10:01 Takže pro mě je to přirozené. A dnes, když jezdím domů,
00:10:08 mě najednou překvapí, kolik barevných lidí kolem sebe mám.
00:10:14 Sednu si v Torontu do autobusu,
00:10:18 a najednou 60 procent lidí je jiné barvy pleti.
00:10:25 A mě to překvapí. To mě dřív nepřekvapilo.
00:10:30 Po svých zkušenostech v Čechách už jsem zvyklý
00:10:35 s prominutím, na stejné ksichty všude. Všichni vypadají stejně.
00:10:40 Češi jsou jednoho etnika.
00:10:45 A jak multikulturní Kanada přijala naše Romy po tom exodu?
00:10:50 Zavedla vízovou povinnost. Čím to je?
00:10:55 Žijou tam normálně všechny národnosti,
00:11:00 a když tam přijde pár stovek Romů,
00:11:04 tak to znamená zavedení vízové povinnosti.
00:11:09 Já s tím nesouhlasím, že Kananda zavedla vízovou povinnost.
00:11:14 Ale trochu z jiného pohledu: Já jsem shodou okolností
00:11:19 byl v Kanadě v srpnu 1997. Pomáhal jsem Romům jako tlumočník,
00:11:26 zapisoval jsem romské děti do školy.
00:11:31 Kanada přijímá každý rok zhruba 200 tisíc imigrantů.
00:11:37 Ale 1500 z jedné země během tří týdnů je dost i na Kanadu.
00:11:43 Nevěděli, co s nimi.
00:11:47 To já vím. Ptám se spíš na to, jak je přijímají teď.
00:11:52 Jestli jako každého jiného cizince, jestli zapadli
00:11:57 do té multikulturní společnosti.
-Zapadli normálně do společnosti.
00:12:02 Jako každý jiný. 60 procent obyvatel Toronta
00:12:07 má jiný mateřský jazyk než angličtinu.
00:12:13 Tam jsou lidi z celého světa.
00:12:19 A poznat tam Roma od třeba Itala, Araba,
00:12:24 Španěla nebo Pákistánce, to nikdo nedokáže.
00:12:29 Dokonce se mě často ptali, jak je to možné,
00:12:34 že Romové čelí diskriminaci v České republice,
00:12:39 jak je tam vůbec poznají, že jsou Romáci.
00:12:44 Třeba vy dva jste dostatečně bílí. Tady v Čechách vyčníváte.
00:12:49 Ale v Kanadě jste běloši.
00:12:54 Před pěti lety jsi založil nadaci Dženo,
00:12:59 přeloženo "osobnost", na obnovu tradičních romských hodnot.
00:13:04 -Na obnovu a rozvoj!
-Pardon! Obnovu a rozvoj. Proč?
00:13:10 Já v poslední době registruji
00:13:18 zájem romské střední vrstvy i romských mladých lidí,
00:13:23 o romské tradiční hodnoty, co to obnáší v každodenním životě.
00:13:29 Oni se chtějí integrovat do profesních rolí,
00:13:34 ale ten vztahový systém, vyznávání určitých hodnot jim nevyhovuje.
00:13:40 -Chtějí zůstat i Čechy, i Romy.
-Zcela správně.
00:13:45 Mají před sebou velký úkol.
00:13:48 A my musíme zásadním způsobem popsat,
00:13:53 co z těch tradic chceme ponechat, obnovit, rozvíjet, a co potlačit.
00:14:01 Protože ne všechno, co je v romském hodnotovém systému,
00:14:07 je dobré pro rozvoj romského společenství v moderním světě.
00:14:12 Ale to je určitá nesvoboda. Mně vyhovuje žít v takové zemi,
00:14:17 nebo přátelit se s takovou skupinou lidí,
00:14:22 kde já respektuji zákonitost té skupiny lidí,
00:14:29 to, na čem jsme se domluvili, co je jasně dáno,
00:14:34 a současně chci, když mě to napadne mít jeden den zrzavé vlasy,
00:14:40 druhý den být hippies, třetí den se chovat jako praštěný Američan.
00:14:46 Nechci, aby mi do toho někdo mluvil a aby mi určoval pravidla.
00:14:52 A definovat hodnoty, které si chceme nechat
00:14:57 a které ne? Kdo má právo to definovat?
00:15:02 Ne. Musíme si uvědomit, že do současné doby
00:15:08 neexistuje seriózní pojednání o romských tradicích.
00:15:13 Nikdy Romové nepsali sami o sobě. Jak to oni vidí, jak to vnímají.
00:15:20 Úkolem našeho sdružení bude právě toto zmapovat
00:15:28 a dát to v psané formě. Lidi ať si s tím dělají, co chtějí.
00:15:34 Já nikomu nechci nic říkat. Nikomu nechci organizovat život.
00:15:39 Já sám nesnáším, když mně někdo organizuje život.
00:15:45 -Ivane, tady ti bylo kolik?
-13 roků. To je na základní škole.
00:15:50 Tohle jsou kamarádi, s kterými kamarádím dodnes.
00:15:55 Dva Romové a tři Slováci. Není problém.
00:16:01 -A tady už jsi u tanku.
-To není tank.
00:16:05 Ne? A co to je? Obrněné auto? Ty umíš asi dobře střílet, ne?
00:16:11 Uměl jsem. To už je historie.
00:16:15 Tohle je člověk, který mě učil bojové umění.
00:16:22 -Tváříš se tu jako vítěz.
-To jako že jsem mu to nandal.
00:16:29 To jsem já a moje první auto. To mi bylo 21 let.
00:16:35 -Tady už jsi začal dělat politiku.
-No, tady jsme s panem Klausem.
00:16:41 Ivane, my jsme vzpomínali na tvoji vojenskou kariéru.
00:16:47 Ty jsi ale od lampasáků, když to řeknu tak ošklivě, odešel.
00:16:52 Začal jsi na filozofické fakultě studovat sociologii
00:16:57 a zapojil ses hodně do romského politického hnutí.
00:17:02 Ovlivnily to tvoje hledání vlastního já všechny ty přechody
00:17:07 ze společnosti do společnosti a z různých sociálních vrstev?
00:17:12 Tyto přechody mi daly spoustu zkušeností.
00:17:18 Spoustu nových věcí, nových úhlů pohledů
00:17:23 vnímání různých skupin českého obyvatelstva.
00:17:29 A co to uvědomování si svého vlastného romství?
00:17:34 S tím jsem nikdy neměl problémy. Jsem neustále v kontaktu s rodiči
00:17:39 a se svojí rodinou na Slovensku. Já nemám problém
00:17:44 se svou romskou identitou. Já jsem vyrůstal v tradicích.
00:17:50 Ale také jsem pochopil, že pokud chci žít normálním životem,
00:17:55 tak musím plnit určité společenské role.
00:18:04 Já se v budoucnosti budu snažit
00:18:07 přenést více vzdělanosti do té své vesnice.
00:18:14 Na tom teď intenzivně pracuji, protože vidím,
00:18:20 kolik nevyužitého potencionálu v těch lidech je.
00:18:25 S těmi mladými lidmi nikdo nepracuje,
00:18:30 nikdo je nerozvíjí, neobjevuje jejich talent.
00:18:35 A to z různých důvodů.
00:18:38 Ekonomických, sociálních, rodinných...
00:18:43 Seane, proč ty jsi začal spolupracovat s Romy
00:18:48 v Nadaci Rajka Djuriče?
00:18:51 Chtěl jsem dělat něco v rámci české společnosti
00:18:57 pro... Pro dobro.
00:19:03 Tak jsem se začal zajímat o různé romské organizace.
00:19:08 A pak se vyskytla možnost se aktivně zabývat
00:19:13 v Nadaci dr.Rajka Djuriče založením romské školy.
00:19:20 Já mám nějaké pedagogické základy a nějaké zkušenosti.
00:19:26 A není založení romské školy dobrovolná separace
00:19:31 ze strany romské menšiny?
-To je poprvé,
00:19:36 co slyším tuto otázku od česky mluvícího člověka.
00:19:42 Já to slyším skoro pokaždé od našich - od západních lidí.
00:19:49 Oni to vidí jinak než Češi. Separace v českém školství
00:19:54 dnes bohužel existuje, ať už to uznáváme, nebo ne.
00:20:00 Proto je možná potřebné pro nějakou přechodnou dobu
00:20:06 vytvořit speciální, vlastně segregační školy.
00:20:10 -Seane, máš tady nějakou holku?
-Mám.
00:20:15 -Jo? Jak se jmenuje?
-Je Moravanka. Není to Romka.
00:20:21 Já rozumím tvé otázce.
00:20:24 Já jsem se ptala, jak se jmenuje, a odpověď je, že to není Romka.
00:20:29 Tak ty teď chodíš s Moravankou a určitě přemýšlíš o budoucnosti.
00:20:36 Ty sám pocházíš z hodně smíšeného manželství.
00:20:41 Až jednou budeš mít vlastní děti,
00:20:45 budeš v té tvé rodině vštěpovat dětem,
00:20:50 že jsou nějaké národnosti, že mají takové a takové kořeny?
00:20:55 Já určitě nebudu "protlačovat" své národnostní kořeny.
00:21:04 Já ho asi nebudu vychovávat v tom, že je Ind.
00:21:10 Já se sám necítím být příliš Indem.
00:21:15 Mám ty kořeny a jsem na ně hrdý,
00:21:19 ale především je chci vychovávat v tom duchu,
00:21:24 že mi je celkem jedno, z jakých rodin,
00:21:29 z jakých národů nebo zemí jeho předci pocházejí.
00:21:35 Především jde o to,
00:21:39 jakým člověkem to moje dítě bude.
00:21:46 Ivane, ty už máš malou holčičku. Kolik jí je? Osm měsíců?
00:21:51 -Rok a dva měsíce.
-To hrozně letí.
00:21:56 -Jak ji budete vychovávat?
-Právě proto,
00:22:01 že je ze smíšeného manželství, tak bude mít výhodu dvou kultur.
00:22:07 Aby to vysloveně necítilo jako handicap.
00:22:12 a aby se dokázalo případným útokům i bránit.
Komorní setkávání Jarmily Balážové s jejími hosty. Napoprvé to bude Rom, angažující se u nás i v mezinárodních organizacích v sílícím hnutí romského obrození. Druhým hostem je Kanaďan, který v České republice žije od r. 1993 a působí jako externí pedagog na romské sociální škole v Kolíně a v Nadaci dr. Rajka Djuriče. Jaký je jejich pohled na soužití různých etnik, jak vzájemné rozdíly mohou minoritu i majoritu obohacovat a kde jsou úskalí integračních a asimilačních tendencí – o tom by si měli společně s Jarmilou povídat. Musí si čeští Romové opravdu zvolit model vztahu s většinovou společností tak, jak svého času formuloval otázku Václav Bělohradský? Jak si uchovat kulturní a národní identitu a žít přitom v souladu s moderní dobou?