Dobrodružná cesta po indonéském ostrově za tajuplnými lebkami, tradičními domy na kůlech a do hlubin pralesa s pozoruhodnými kmeny (1999). Scénář a režie I. Macharáček
00:00:33 Indonésie je složena z 18 500 ostrovů.
00:00:37 Kdybychom měli na každém z nich strávit pouhý 1 den,
00:00:40 museli bychom si vybrat 50 let dovolené.
00:00:43 Tolik času opravdu nemáme.
00:00:45 Ale to, co nás na Kalimantanu - indonéské části Bornea - čeká,
00:00:49 stojí i za těch několik málo dnů, co jsou před námi.
00:01:04 Borneo je po Grónsku a Nové Guiney 3. největším ostrovem na světě.
00:01:08 Je dokonce 2 x větší než Velká Británie.
00:01:12 Původní obyvatelé Bornea, Dajakové, vedli po staletí věčné války
00:01:17 v tropických pralesích. Byli to lidožrouti.
00:01:22 Mýty a legendy o lovcích lebek jsou něčím, co nás vzrušuje dodnes.
00:01:26 Není divu, že pátrání po jejich kultuře,
00:01:29 na jehož konci mohou být i skutečné uzené lidské lebky,
00:01:33 dává naší cestě tajuplný ráz.
00:01:50 "To je typické pro Kalimantan. Jde o dajácké motivy.
00:02:00 Přesně takové si Dajakové nechávali tetovat na tělo.
00:02:05 Tohle je ručně vyšívané."
00:02:12 Borneo leží přímo na rovníku.
00:02:15 Protéká jím nejdelší indonéská řeka Kapuas.
00:02:19 Největší plochu tvoří deštné pralesy
00:02:22 a hustota osídlení je pouze 16 obyvatel na km2.
00:02:26 Evropští turisté jsou zde výjimkou.
00:02:29 S antropoložkou Blankou jsme dorazili
00:02:31 do hlavního města západního Kalimantanu Pontianak.
00:02:44 Město založil v roce 1770 arabský obchodník Rahman Al Gadri.
00:02:49 Ten nechal postavit dělovou hradbu, aby odstrašil místní démony
00:02:53 a tím uvolnil cestu pro lidské osadníky.
00:02:56 Démoni se nazývali Pontianak.
00:02:59 Od té doby začali pobřeží osídlovat Číňané, Arabové a Holanďané.
00:03:03 Do vnitrozemí se však dlouho nikdo neodvážil
00:03:07 a ještě dnes jsou tam prý neprobádaná místa,
00:03:10 kde sídlí jen domorodci a duchové.
00:03:22 Kapung Beting.
00:03:24 Na pronajaté lodičce sampan jsme vyrazili do nejzapadlejších koutů
00:03:28 vodních kanálů.
00:03:30 V téhle čtvrti Pontianaku žije část populace Malajů.
00:03:34 Tento výraz neoznačuje obyvatele malajského původu,
00:03:37 ale lidi, kteří vyznávají islám.
00:03:42 Nejsme v žádné chudinské čtvrti.
00:03:44 Naopak, domy stlučené z prken a postavené
00:03:47 na vysokých dřevěných kůlech jsou nejtradičnějším způsobem života
00:03:50 a bydlení obyvatel Bornea.
00:03:53 Stavebnímu materiálu říkají domorodci Biliján
00:03:56 neboli železné dřevo. Je odolné vodě a vydrží i několik set let.
00:04:00 Roste pouze na Borneu. Dřevo je už i zde velkou vzácností.
00:04:16 Vodou tady den začíná i končí. Nedá se před ní utéct ani schovat.
00:04:24 Řeka dává jak pitnou, tak i užitkovou vodu.
00:04:27 Slouží nejen pro osobní očistu, ale pohlcuje i všechny odpadky.
00:04:33 Na řece se odehrává veškerý život.
00:04:53 Když jsme proplouvali ulicemi "asijských Benátek"
00:04:56 byla hloubka vody kolem 2,5 m.
00:04:59 Jakmile přijde tropický déšť, pověstný indonéský huďan,
00:05:03 hladina vody se zvedne během noci až o 1 m.
00:05:12 Nezbytným dopravním prostředkem je loďka zvaná sampan.
00:05:17 Na žádné nechybí talíř nebo džbán, který slouží k vylévání vody.
00:05:23 Všichni vypadají spokojeně.
00:05:25 Možná i proto, že lidé tu neplatí nájem ani daně.
00:05:35 Velkou část populace tvoří, vedle lovců lebek Dajáků,
00:05:38 i muslimové.
00:05:41 Muslimové mohou mít i 4 ženy.
00:05:44 Každé z nich však musí zajistit stejné podmínky.
00:05:47 Žádnou nesmí nejen materiálně, ale ani citově upřednostňovat.
00:05:51 A tak velice často zůstávají raději jenom u jedné.
00:05:56 Muslimové nepijí alkohol a také nejedí špinavé maso, tedy vepřové.
00:06:01 Zato milují rýži, jako všichni Indonésané.
00:06:06 Pro boxera Micka Tysona mají tady všichni slabost,
00:06:09 protože je to jeden z nejslavnějších muslimů na světě.
00:06:13 Všichni Indonésané milují sport a tak se dívají nejenom na box,
00:06:17 ale hodně také na fotbal.
00:06:20 "Odkud jste přijeli?"
00:06:22 "Přijeli jsme z Evropy, z Čech."
00:06:29 Když jsme projížděli Pontianakem z jednoho konce na druhý,
00:06:33 museli jsme zákonitě překročit rovník.
00:06:37 Nultá rovnoběžka dělí nejen město, ale i celý ostrov,
00:06:40 a tak přechod ze severní polokoule na jižní není vůbec nic neobvyklého.
00:06:50 "5 - 7 kilometrů."
00:06:53 "Z centra?"
00:06:55 "Tady jsme na rovníku, což je stále Pontianak.
00:07:02 "Tohle je ta čára?"
00:07:04 "Jo jo. Tohle je rovník. Toto je sever a tohle jih.
00:07:08 Je to původní monument z roku 1928."
00:07:17 "A ty rytiny na stěnách něco vyjadřují?"
00:07:22 "To jsou výjevy ze života původních obyvatel, Malajů a taky Dajaků.
00:07:26 Život v tzv. dlouhých domech."
00:07:43 Cestou za lovci lebek jsme dorazili k nejdelší indonéské řece Kapuas.
00:07:47 Koryto je široké a ploché.
00:07:50 Někdy je těžké říct, kde končí řeka a začíná okolní krajina.
00:07:54 Řeka je často jediným spojením s vnitrozemím a džunglí.
00:07:58 Slouží k veškeré přepravě zboží a občas i lidí.
00:08:01 Pasažéry zde přepravují speciální 2-patrové hausboaty - banduky.
00:08:06 Cesta trvá i několik dní a nocí, protože řeka je dlouhá 1 150 km.
00:08:19 My jsme se rozhodli, že pojedeme autobusem.
00:08:22 Nebude to sice tak pohodlné, ale zato rychlejší.
00:08:26 Místní autobusy jsou nepoměrně vyšší a mají demontované nárazníky.
00:08:31 Čeká nás strastiplná cesta dlouhá 600 km do vnitrozemí ostrova.
00:08:48 Pro domorodce čas nehraje téměř žádnou roli.
00:08:52 Při poruše autobusu si mlčky posedají kolem silnice
00:08:55 a trpělivě čekají i několik hodin, než je autobus schopný jet dál.
00:08:59 Není divu, že neexistuje žádný jízdní řád.
00:09:10 Hned v první vesnici, do které jsme po dlouhém dni jízdy dorazili,
00:09:14 se konaly zásnuby.
00:09:16 Obřad byl zkomplikovaný tím, že nevěsta byla z jiného kmene.
00:09:20 Musela se tedy sejít rada starších z každého kmene.
00:09:23 Ta měla za úkol dohodnout, podle kterých zvyklostí
00:09:26 bude svatební obřad probíhat.
00:09:32 Ženich musí kmeni, ze kterého si odvádí nevěstu,
00:09:35 zaplatit odstupné ve výši 2 000 000 Rupí
00:09:39 což je asi 10 000 korun.
00:09:42 Mladík musel 2 roky šetřit, aby se svatba mohla vůbec uskutečnit.
00:09:48 Morálka soužití dvou mladých lidí je velice přísná.
00:09:52 Je takřka nepřípustné, aby se svobodný mladík
00:09:55 držel s dívkou za ruce, nebo se dokonce,
00:09:58 bez přítomnosti rodinného svědka, spolu zdržovali
00:10:00 sami v jedné místnosti. Nemanželské soužití je v téhle zemi tabu.
00:10:07 Dříve byl kompromis 2 kmenů vyloučen.
00:10:11 Buď žena vstupovala ke kmeni svého muže nebo naopak,
00:10:15 a podle toho probíhal i svatební rituál.
00:10:17 Dnes už to není tak dramatické, protože nakonec budou snoubenci
00:10:20 oddáni katolickým knězem.
00:10:52 Ke každé slávě pak patří hostina.
00:10:55 Tady se servíruje rýže s kousky rybího masa, fazolkami,
00:10:58 okurkami a natě s ubí.
00:11:01 Sedí se svorně v kruhu a jídlo se pojídá rukama,
00:11:05 což je ve vesnicích dodnes přirozené.
00:11:22 V době naší cesty bylo právě období dešťů.
00:11:26 Nikdy jsme dopředu nevěděli, kdy začne pršet.
00:11:29 V monzunovém období přijde každý den, většinou večer,
00:11:32 obrovský tropický liják.
00:11:34 Z čisté oblohy se najednou spustí velké proudy vody,
00:11:37 které během chvíle zaplní veškerá odvodňující koryta.
00:11:40 Déšť je velice teplý a ani teplota vzduchu neklesne pod 28 stupňů.
00:11:45 Stejně rychle jak déšť přijde, tak i odejde.
00:11:50 Opět začne pálit slunce a za pár minut je všude sucho.
00:12:00 Dál se v cestě dá pokračovat jen po řece.
00:12:04 Šli jsme k molu a čekali na první projíždějící loď,
00:12:07 kterou jsme si stopli.
00:12:09 Místní lidé považují za povinnost o každé ceně smlouvat.
00:12:12 Když vidí cizince, jsou schopni nasadit cenu i 5 x větší.
00:12:18 Jednou se nám podařilo uhádat cenu za pronájem loďky na 10 000 rupí,
00:12:22 ale když jsme vyjeli na řeku, chtěl lodní taxíkář opět 3 x tolik.
00:12:28 Nedali jsme se odradit a pokračovali v cestě do vnitrozemí.
00:12:38 Přijeli jsme do kmene Kajanů.
00:12:41 I když se zde stále staví nové domy a vesnice se obnovuje,
00:12:46 přesto mnoho mladých lidí odchází do měst.
00:12:48 Jeden domorodec nám prozradil, že má 5 dětí.
00:12:51 2 žijí v Jakartě a 2 v Pontianaku. Jen jedno zůstalo s ním ve vesnici.
00:12:57 Když pak děti přijíždějí na návštěvu,
00:13:00 nedokáží už prý pochopit způsob jeho těžkého života.
00:13:08 Náčelník vesnice, kterému se říká "Kepala de sung"
00:13:12 má na starosti nejen běžný chod a správu celé vesnice,
00:13:15 ale je i archivářem původní kultury.
00:13:18 Vyprávěl nám pohádky, které se z generace na generaci
00:13:22 předávaly v ústním podání.
00:13:25 Jako třeba tu o nedočkavém dítěti, které mělo neustále hlad
00:13:28 a dožadovalo se od maminky jídla.
00:13:32 Maminka ho učila trpělivosti a vysvětlovala důvody,
00:13:35 proč by mělo ještě počkat.
00:13:37 Ještě jsme neobdělali pole, ještě jsme nepřipravili rýži k setbě.
00:13:42 Ještě jsme nesklidili, ještě jsme neočistili rýži, neuvařili,
00:13:45 nepřipravili talíře, říkala.
00:13:48 Ale dítě se neustále dožadovalo jídla a nedočkavě se sápalo
00:13:52 po talíři. Najednou mu lžíce z ručky vypadla
00:13:56 a sní spadla i jeho useknutá hlava.
00:14:09 Zajímavostí tady na Borneu je i to, že rýže se zde nepěstuje
00:14:14 na zavodněných polích, ale na suchu.
00:14:16 Tato suchá pole však mohou rodit jen jednou.
00:14:19 Proto musí domorodci každý rok vypálit část pralesa
00:14:23 a připravit pole nová. Rýži jedí ráno, v poledne i večer,
00:14:27 často jen suchou nebo s vařenými fazolemi.
00:14:31 Na takovémto poli se urodí asi 1 t rýže,
00:14:35 což stačí na roční obživu jedné 10-členné rodiny.
00:15:04 Významným symbolem žen bylo tetování předloktí.
00:15:08 Začínalo se v dětství a jakmile bylo tetování po několika letech
00:15:12 od loktů až prstům dokončeno, byla dívka připravena pro vdávání.
00:15:18 Čím hustší tetování žena měla, tím byla váženější
00:15:21 a zručnější v domácích pracech.
00:15:32 Muži chodili do boje s bojovými štíty,
00:15:35 které byly pomalované tradičními kresbami.
00:15:38 Buď motivy zvířat nebo stylizovanými motivy předků.
00:15:42 Významným znakem byly oči a ústa.
00:15:45 Štíty sloužily nejen jako fyzická obrana,
00:15:48 ale i jako ochrana před nepříznivými duchy.
00:15:56 20 minut chůze z vesnice pralesem roste strom,
00:16:00 z něhož domorodci získávají Tuak
- alkoholický nápoj,
00:16:04 kterému říkají pivo.
00:16:06 Získává se tak, že se v koruně stromu nařízne kůra,
00:16:09 odkud začne vytékat velké množství bílé tekutiny.
00:16:14 Tento alkohol má jednu zvláštnost:
00:16:16 čím déle se nechá odstát, tím je silnější.
00:16:20 Například 10 minut po načepování se obsah alkoholu zdvojnásobí.
00:16:26 Stejně to funguje i uvnitř těla.
00:16:29 Proto je nápoj, chuťově podobný českému burčáku, tak zrádný.
00:16:48 Pro nás Evropany bylo asi nejtěžší přizpůsobit se jejich hygieně.
00:17:22 Dozvěděli jsme se, že tento stoletý domorodec je jeden z posledních,
00:17:25 který pro získání ženy - své budoucí manželky -
00:17:29 lovil kdysi dávno vlastníma rukama lidské lebky.
00:17:36 Oblíbenou dětskou pochoutkou jsou kokosy,
00:17:39 které rostou hned za domem, ale utrhnout je není tak snadné.
00:17:52 Starší muži se pyšnili svým tetováním a hrdě nám je ukazovali.
00:17:57 Toto si vysloužili v bojích a na lovech.
00:18:00 Protivníka zastrašovaly pronikavé oči tetované na prsou.
00:18:04 Před zlými duchy je ochraňovaly růžice na ramenou a zádech.
00:18:11 Mladí muži vykořeněni ze svých tradic však vyměnili
00:18:14 původní tetování za moderní.
00:18:32 Ocitáme se na rituálním místě, kam se běžný Evropan
00:18:35 hned tak nedostane.
00:18:37 Na původní dřevěné sochy rozestavěné kolem kůlů
00:18:41 se v minulosti napichovaly ulovené lidské lebky.
00:18:55 "Člověk, který chtěl vyrobit takovou sochu musel nejdřív počkat
00:18:58 na znamení ptáka.
00:19:01 Podle toho si potom mohl zvolit místo a začít sochu vyrábět."
00:19:08 Většinou to býval starý zkušený člověk, anebo ten,
00:19:11 kterého určil náčelník "Kepala de sung".
00:19:38 Přes přírodní rezervaci jezera Sintárum
00:19:41 se dostáváme hlouběji do vnitrozemí.
00:19:44 Nacházíme vesnici dlouhého domu.
00:19:49 Dlouhý dům je budova postavená na kůlech a sbitá ze dřeva.
00:19:53 Je dlouhá asi 200 m, někdy i víc.
00:19:56 Z jedné dlouhé verandy vedou vždy dveře do místnosti a malé kuchyňky.
00:20:01 Stejných bytů je tady zhruba 30.
00:20:04 V každém bydlí jedna i vícegenerační rodina.
00:20:07 Jakmile je volno, scházejí se ženy k odpolednímu klábosení.
00:20:11 Žvýkají betelové listy s peprmintovou mastí.
00:20:14 Toto údajně neškodné opium je prý velice zdravé na zuby.
00:20:18 Jenom jsme nepochopili, proč tolik žen nad 40 let
00:20:22 už téměř žádné zuby nemá.
00:20:36 Místní ženy jsou ovšem proslulé v tkaní a batikování látek.
00:20:40 Z ratanu vyrábějí rohože, klobouky, koše a nůše.
00:20:45 Vdávají se již v 17-ti a mají zpravidla 5 až 6 dětí,
00:20:49 které kojí i do jejich 5-ti let.
00:21:25 V každé vesnici - často jde jen o jeden dlouhý dům - je škola,
00:21:29 kde velice pomalým tempem získávají děti všeobecné znalosti.
00:21:37 Když se dítě dobře učí, může jít studovat do města
00:21:40 na státní univerzitu.
00:21:43 Pokud ji úspěšně dokončí, získá automaticky práci
00:21:46 ve státních službách a už nikdy se nemusí do vesnice vrátit.
00:22:10 Cestou do hlubin pralesa potkáváme už jen zbytky
00:22:14 nedostavěného katolického kostela a vzácný tradiční hřbitov.
00:22:21 Každý kmen je přísně rozdělen do jednotlivých kast.
00:22:24 Funkce těchto tříd by se dala přirovnat
00:22:27 k dobám našich králů, knížat a poddaných.
00:22:30 Postavení rodiny se dá určit podle množství obrovských gongů.
00:22:34 Gongy přecházejí z generace na generaci věnem.
00:22:38 Otcové hledají pro své dcery ženichy ze stejné kasty,
00:22:41 aby se postavení rodiny udrželo.
00:23:10 Na Borneu se setmí během 10 minut.
00:23:13 Bylo to pro nás zvláštní a neobvyklé -
00:23:16 nikdy jsme nemohli sledovat dlouhé červánky jako u nás doma.
00:23:23 Slunce se ráno objevilo stejně rychle, jak se večer ztratilo.
00:23:48 Po malém zastavení v městečku Putussibau nás čekala
00:23:52 ta nejdivočejší část cesty.
00:23:55 Kus další trasy zvládáme po silnici nezvykle novým autobusem.
00:24:58 Brzy ráno jsme dorazili do nejobávanějšího kmene
00:25:01 lovců lebek. Do kmene Ibanů.
00:25:04 Tady bychom údajně měli bájné lebky už opravdu najít.
00:25:08 Tito domorodci dokonce neznali ani kameru a vždy,
00:25:12 když jsme na ně zamířili svůj objektiv,
00:25:15 začali pózovat jako před fotoaparátem.
00:25:24 Muži lovili lebky, protože věřili, že do nich vstupuje síla a energie
00:25:28 z jejich oběti. Množství lebek bylo i symbolem mužnosti.
00:25:32 Když chtěli požádat o ruku svou vyvolenou,
00:25:34 museli se prokázat počtem ulovených lebek.
00:25:38 Často číhali v křoví a když šlo kolem byť jen zatoulané dítě,
00:25:42 ze zálohy jej zabili jedovatým šípem.
00:25:45 Teprve potom usekli hlavu a triumfálně se vraceli do vesnice.
00:25:53 "Tomuto meči se říká mandau?"
00:25:55 "Ano".
00:25:56 "Ty zářezy znamenají, kolik hlav bylo touto mandau useknuto?"
00:25:59 "Ano."
00:26:00 "Tady na tom meči jsou 2 zářezy. To znamená dvě hlavy?"
00:26:03 "Ano."
00:26:16 Podle tajemného přítmí, omšelých stěn a dětských hraček si říkáme,
00:26:21 že už musíme být blízko cíle. Jsme nervózní.
00:26:25 Jeden mladík chtěl, abychom jej následovali.
00:26:31 Vede nás do tmavé díry a my cítíme mrazení v zádech.
00:26:40 Mladík vytahuje z kouta jednu lebku za druhou.
00:26:46 Byl to zvláštní pocit, držet v ruce lidskou lebku.
00:26:50 Nebylo to nijak nelidské.
00:26:52 Cítili jsme prostě jen dotek jiné kultury, jiné civilizace a myšlení.
00:26:58 Lebky byly lehké a křehké.
00:27:04 "Ano, toto je dítě".
00:27:06 Na dědictví po dědovi byl mladík patřičně pyšný.
00:27:10 Byli jsme u cíle.
00:27:26 Když jsme opouštěli Borneo, padl na nás smutek a stesk.
00:27:30 Pocit, který nás provázel vlastně celou cestu, jen zesílil.
00:27:34 Moderní doba lidem na ostrově jejich svéráznou kulturu vzala,
00:27:38 ale žádnou takovou, kterou by pochopili a které by i uvěřili,
00:27:42 jim však nenabídla.
Už jen ti nejstarší příslušníci kmene Dayaků, žijící kdesi hluboko ve vnitrozemí indonéského ostrova Borneo, pamatují dobu, kdy si žádný cizí člověk nemohl být jistý svým životem. Jen ztrouchnivělé lebky svědčí o někdejší zálibě v kanibalismu, která s expanzí civilizace zmizela stejně rychle, jako dnes mizí celá jejich domorodá kultura. Tehdejšímu studentovi FAMU I. Macharáčkovi se podařilo v cestopisné reportáži proniknout hluboko do vnitrozemí ostrova, jež je stále plné neprobádaných míst. Setkal se tam s domorodci, z nichž mnozí ještě nikdy neviděli kameru, vyslechl si od nich mrazivé příběhy a byl svědkem radostí a strastí jejich všedního života.
