Putování jedinečnou zemí, z níž staletí vytvořila velké bitevní pole a v níž se návštěvník na každém kroku setkává se starodávnými legendami (1999). Scénář a režie G. Kajumov
00:00:41 Při pohledu shora působí Gruzie jako pohádková zmenšenina světa.
00:00:47 Je tu všechno: moře, jedny z největších velehor,
00:00:50 vyprahlé pouště, rozsáhlé lesy i hluboké propasti.
00:00:55 A to, prosím, na prostoru menším, než jsou Čechy a Morava.
00:01:01 Byli jsme tu poprvé a kromě úchvatné přírody
00:01:04 jsme ničemu nerozuměli. Gruzie je zemí chaosu a překvapení.
00:01:08 Jak například charakterizovat zdejší lid,
00:01:11 když gruzínský národ je tvořen takřka stovkou národností.
00:01:16 Řekne-li vám Gruzínec "mikvaRchaR", nelekněte se.
00:01:23 Něžně vám vyznal lásku slovy: "miluji tě".
00:01:28 Jejich běžné chování vzbuzuje dojem neustálého boje
00:01:31 nebo přípravy na boj.
00:01:36 I prezident Ševarnadze se chopil moci za pomoci tanků.
00:01:42 Bez průvodce bychom se snadno dostali do pěkných malérů.
00:01:46 A stačilo by málo: jeden hloupý úsměv.
00:01:59 Nesmíte se vylekat, že řada Gruzínců neskrývá svůj obdiv
00:02:03 k jednomu z největších vrahů lidstva - ke Stalinovi.
00:02:06 Ovládl půl planety. A to je pro malý národ velký důvod k pýše.
00:02:12 Jako kontrast proti tomu stojí křesťanství.
00:02:15 Jako v první zemi na světě, o 500 let dříve než u nás,
00:02:19 se zde stalo oficiálním náboženstvím.
00:02:25 Toto jsou místní gambléři hrající svou oblíbenou hru nardy.
00:02:29 Tento člověk v ní klidně může třeba zítra prohrát dům.
00:02:33 Byli jsme velmi unaveni, ale chtěli jsme něco pochopit.
00:02:39 Sáhli jsme tedy po letopisech, abychom našli původ všeho chaosu.
00:02:57 Co jsme tedy zjistili.
00:03:00 V 5. století začal útok Sasadínského Iránu,
00:03:04 který trval přes 100 let.
00:03:06 V 7. století se poloviny země zmocnil Arabský Chalifat.
00:03:10 V 11. začal vpád Turků.
00:03:14 Ve 13. část země získal na 100 let Čingischán.
00:03:19 Pak přišel nájezdník Timur Lan. O 100 let později Osmánské Turecko.
00:03:25 Pak zase Sefevidský Irán. A v 18. století Šách Aga Machamed.
00:03:31 Po krvavé bitvě následovala ještě krvavější, kde padly stovky lidí.
00:03:38 Země nikdy nepoznala 50 let bez války.
00:03:46 Rudou sestrou válek byla v Gruzii krevní msta.
00:03:50 Ta se však neřídila heslem oko za oko, zub za zub.
00:03:54 Jakmile msta začala, nepřestala, dokud nebyli vybiti všichni muži.
00:03:59 A tak byl národ vybíjen s nebývalou rychlostí.
00:04:03 Bylo jich stále méně a méně.
00:04:05 Dát pravidla krevní mstě bylo jedinou záchranou, před sebezkázou.
00:04:13 Trvalo dlouho, než se našlo řešení.
00:04:16 Začali se usmiřovat na hostinách u jednoho dlouhého stolu.
00:04:20 Nelehká mírová jednání řídí profesionální usmiřovač: "tamada".
00:04:26 Na těchto kresbách není tolik znát, že musí být vším:
00:04:29 diplomatem, umělcem, psychologem, básníkem a zpěvákem.
00:04:34 Je zodpovědný za to, že se nikdo u stolu nezapíchne.
00:04:40 Úkol je to vážný, ale metody jsou veselé.
00:04:44 Jeho zbraněmi jsou jeho nedotknutelnost,
00:04:47 schopnost zabavit lidi tlacháním a zpěvem.
00:04:51 Jeho hlavní zbraní jsou přípitky.
00:04:54 Dokud nesvolí nikdo nesmí odejít, opilci jsou na jeho pokyny odnášeni.
00:04:59 Tamada má i své povinnosti.
00:05:02 Musí celou dobu stát a nesmí se opít, i když pije jako ostatní.
00:05:07 Dodnes se neodehraje jediná hostina bez jeho přítomnosti,
00:05:11 přestože vendeta již není tak běžná.
00:05:14 Ti nejlepší z nich mají ve společnosti vliv
00:05:17 a postavení větší než kterýkoliv mocipán.
00:05:20 Rádi jsme se tedy nechali pozvat na hostinu,
00:05:23 kterou vedl slavný Tamada Šota.
00:05:26 Tak chlapi, říká, máme zde hosty z daleka. Chtějí poznat naši zemi.
00:05:30 Řeknu vám legendu.
00:05:33 Bůh se rozhodl svolat všechny národy a rozdělit jim zemi.
00:05:36 Navečer, když vše rozdal, usnul. Probudil ho veselý halas.
00:05:40 Bůh se rozhněval: "Proč mne budíte!?"
00:05:43 "Nedostali jsme žádnou zemi". "Proč jste nepřišli včas?"
00:05:46 "Pane veselili jsme se a nelze odejít od šašlíku,
00:05:49 vína či našeho chleba-laváže. Ochutnej."
00:05:53 Bůh vše okusil a skutečně se rozveselil.
00:05:56 Pak se zasmušil: "Jak vám můžu nějakou zemi dát,
00:05:59 když jsem vše rozdal? Vlastně mi zbyla ta nejkrásnější zem,
00:06:03 kterou jsem si nechal pro sebe.
00:06:05 Je maličká, ale vtěsnal jsem do ní vše krásné. A teď je vaše."
00:06:11 Mluví pekař Barivili.
00:06:12 Bůh se tehdy Gruzínců zeptal: "Vím, odkud máte šašlík a víno,
00:06:17 ale kde jste mohli vzít laváž?" Můj prapředek tehdy Bohovi řekl:
00:06:22 "Upekl jsem ho já a naučil mě to anděl."
00:06:25 Hospodin mu rozkázal, aby nikdy s pečením nepřestal
00:06:28 a vždy měl pro něj nějaký ten laváž přichystaný.
00:06:31 A od těch dob ho náš rod peče.
00:06:38 "Co se hádáte jako ti naši předkové", volá náš tamada.
00:06:41 "Nechme toho. Napijte se a poslouchejte legendu o tom,
00:06:47 jak u nás vznikl první trh."
00:06:52 Bohu se stýskalo po jeho zemi a po všech laskominách,
00:06:56 které tam vždy dostal. Oznámil tedy Gruzínům, že je navštíví.
00:07:01 Ti přichystali skvělou hostinu.
00:07:04 Bůh pil víno a přikusoval, co si zamumlal.
00:07:07 Všiml si ale, že tance a zpěv lidí jsou nějak divné.
00:07:10 Jejich úsměvy neupřímné a jejich oči plné nudy a smutku.
00:07:15 Zeptal se: "Jak je možné, že tak veselí
00:07:18 chlapíci jako jste vy jsou tak znudění?"
00:07:23 "Víš pane, jsme smutní, když vidíme, co všechno můžeš jíst ty,
00:07:28 jako náš host. Pomoz nám. Víš, Kartájinci pěstují jablka,
00:07:31 Imertiné mají vinou révu a broskve, Kachetinci umí kvasit víno,
00:07:36 Meschové produkují mléko, Raginci kukuřici,
00:07:39 Chelsuři chovají ovce, Mtyulové prasata, Gurijci papriky,
00:07:44 Tadnaruvové mořské a Abcházci sladkovodní ryby,
00:07:48 Svané pěstují citrusy, Megrenové vyrábějí čaj.
00:07:52 Nemůžeme se nikdy dohodnout, jak se vzájemně podělit.
00:07:56 Naučili jsme se lakotě a řevnivosti.
00:07:58 Vždy se jen pohádáme a pomlátíme, nevíme, jak vyvážit sýr jablkem,
00:08:02 či rybu paprikou. A jíst stále to samé je strašlivá nuda."
00:08:07 Bůh přemýšlel, zdali má všechny naučit pěstovat všechno,
00:08:11 ale bál se, že pak ztratí to skvělé jídlo svou jedinečnost.
00:08:15 Přemýšlel a přemýšlel, až se nakonec ze srdce zasmál a pravil:
00:08:20 "Mám lék na vaši nemoc. Vybudujte uprostřed země místo
00:08:24 se stany bez stěn, kde si budete své zboží vyměňovat.
00:08:30 To, co jednomu již radost nepřináší,
00:08:33 druhému ji do zajista způsobí. Směňujte své produkty
00:08:38 k vaší radosti a mé slávě. Dávám tomu místu jméno trh."
00:08:57 Poznali jsme přírodu, jídlo a k pochopení země
00:09:02 potřebujeme slyšet a vidět i její písně a tance.
00:09:14 Podle legendy v zemi stála obávaná hora Ušba,
00:09:17 která byla postrachem celého okolí.
00:09:20 Vyprávělo se, že tam žijí nečisté síly ďábla.
00:09:23 Ale pasou se tam i jeleni, jaké jinde nenajdeš.
00:09:27 V horách okolo žil kdysi lovec Betkin, který byl tak odvážný,
00:09:31 že se vydal i na tuto obávanou horu.
00:09:34 Procházel les a nevěděl, kam dřív. Kroky ho zavedly na slunný palouk.
00:09:40 Uprostřed víl tam tančila žena tak krásná,
00:09:43 že si dosud takovou nedovedl ani představit.
00:09:47 Byla to bohyně lesní zvěře Dani.
00:09:50 Ani ona dosud nespatřila takového muže a do Betkina se zamilovala.
00:09:54 Nabídla mu, aby s ní zůstal a žil nesmrtelně po jejím boku.
00:09:59 Bedkin nadšeně souhlasil a přísahal svou věrnost na věky.
00:10:03 Do roka a do dne Bedkin od Dani bez rozloučení uprchl.
00:10:07 Ve vesnici vítali dávno oplakaného syna s neskonatelnou radostí.
00:10:12 Nejšťastnější byla jeho snoubenka Svaneti, kterou si zakrátko bral.
00:10:17 Na jejich svatbě se objevil velký jelen.
00:10:20 Bedkin si ho nemohl nechat ujít a vydal se za ním.
00:10:24 Jelen hlasem Dani zahřímal:
00:10:26 "Vyber si. Buď život se mnou anebo smrt."
00:10:31 Lovec se ohlédl a uviděl za sebou propast a dole vyděšené svatebčany.
00:10:35 Zvolal: "Ať mi zatančí mí bratři."
00:10:40 Betkinovi se v hlavě honily různé myšlenky.
00:10:44 Dlouhá je nesmrtelnost pro smrtelníka,
00:10:46 nudný je život boha pro lovce. K čemu je život bez slz a smíchu,
00:10:50 bez lidí, jenž potřebují tebe a ty potřebuješ je?
00:10:55 Postupně mu zazpívala a zatančila celá vesnice.
00:10:57 Když to Betkin viděl, vrhl se do propasti,
00:11:00 a ta od té doby nese jeho jméno.
00:11:15 Takovými dobrými spojenci u každého stolu
00:11:18 je spousta dobrého jídla a vína.
00:11:22 Plný žaludek a dobrá nálada většinou otupí všechny bolesti
00:11:25 a touhu po pomstě. Když jsme tak své hostitele pozorovali,
00:11:29 říkali jsme si, že by nás to usmiřování docela bavilo.
00:11:35 "Víte, jak se v Gruzii podle pověsti vybírá kostel?" ,
00:11:39 ptá se dcera s matkou.
00:11:41 "Za dva býky se zapřáhne břevno a tam,
00:11:44 kde se zvířata zastaví se začne stavět.
00:11:47 Břevno se dá do základů a býci jsou pak z vděčnosti chováni odděleně.
00:11:52 Nikdo je nesmí sníst, ani jim až do konce života ublížit.
00:11:56 Jejich zvonce jsou pak zavěšeny nad oltář."
00:12:03 Zvonce nesly církvi a zemi velké štěstí.
00:12:06 Podle další legendy to nedalo spát dvěma bratrům,
00:12:10 kteří se rozhodli získat si štěstí jen pro sebe.
00:12:14 Vstoupili dovnitř, vzali zvonce a spěchali pryč.
00:12:17 Ať běželi, kudy chtěli, vždy se vrátili ke kostelu.
00:12:21 Nechtěli ale lup vrátit.
00:12:23 Tak se stalo, že kroužili kolem dokola 4 dny, dokud nezmrzli.
00:12:27 Na poplach se rozezvonily všechny zvony
00:12:32 a když se jejich strašný čin roznesl po celé zemi,
00:12:36 uvědomili si kněží, že vícekrát by již Boží majetek
00:12:39 nemusel být podobným zázrakem zachráněn.
00:12:42 Svolali tedy všechen lid na zvláštní bohoslužbu,
00:12:45 která trvala celý den a všichni společně
00:12:48 vznesli strašnou kletbu na budoucí zloděje.
00:12:51 Kletba to byla tak hrozná a dušeplná,
00:12:54 že od těch dob se z kostela neztratil ani kousek kamene
00:12:57 a všechno zlato a drahé kamení slouží potřebám bohoslužeb.
00:13:01 Byla tak hlasitá, že její ozvěna zemí putovala ještě 3 dny.
00:13:06 Gruzínská církev je od rozpadu Byzanské říše samostatná odnož
00:13:09 pravoslaví se zcela svébytnými tradicemi a zvyky.
00:13:13 V jejím čele stojí patriarcha. V současnosti tuto funkci zastává
00:13:17 velmi populární a respektovaný kněz Ilja II.
00:13:22 Byl jsem v Praze, říká, a velmi mne nadchla svobodomyslnost,
00:13:26 kterou jsou Češi tak výjimeční.
00:13:29 Obdivuji, jak kráčíte vpřed mílovými kroky.
00:13:39 Tamada připíjí a ptá se: "Co je pro Gruzínce
00:13:42 nejdůležitější? Svoboda!" A všichni souhlasí.
00:13:47 Ve škole nás učili o knížeti Půtovi,
00:13:49 který vedl válku s Ušgulci.
00:13:52 Ti jej k sobě pozvali na vyjednávání.
00:13:55 Kníže se bál, a proto si vzal všechny jejich děti jako rukojmí.
00:13:59 Pokud se nevrátí budou zabity. Na hostině se kníže bezstarostně
00:14:03 bavil a nevšiml si skryté zbraně namířené proti němu.
00:14:08 Každý Ušgulec se držel provázku, který vedl ke spoušti.
00:14:12 Na povel všichni zatáhli. Tak společně dokázali,
00:14:16 že svoboda je jim i nad životy vlastních dětí.
00:14:24 Toto je osobní vagón našeho vůdce Josefa Vissarionoviče Stalina,
00:14:29 který procestoval celý svaz. Je tam jeho pracovna,
00:14:34 jeho dýmky a dokonce se zachovala i jeho zubní pasta.
00:14:40 Říkají se dnes o něm všelijaké divné věci, ale ať.
00:14:44 Já vím, že to byl především výjimečný člověk a znamenitý vůdce.
00:14:50 Tuto sochu chtěli několikrát zbořit.
00:14:53 Nejdřív CHruščov a nakonec i Ševarnadze.
00:14:56 Ale nepodařilo se jim to a nikdy se to ani nepodaří.
00:15:01 Tento hřebíček zatloukal sám Stalin,
00:15:04 aby si měl kam věšet brigadýrku.
00:15:07 Na tomto divanu rád spával, když byl po celodenní práci unavený.
00:15:11 A tam v tom křesle vůdce rád odpočíval.
00:15:17 A tady je další vlastnoruční dílo velikého Josefa Vissarionoviče,
00:15:20 věšák na hubertus.
00:15:23 A tento kulečník věnoval Stalinovi Gruzínský lid.
00:15:29 Toto je letní sídlo vládců Ruska.
00:15:32 Nechali jej postavit carové v polovině 19. stol.,
00:15:36 potom odsud řídil šestinu světa sám Stalin.
00:15:40 Za něj byl interiér přemalován z hnědé na zelenou.
00:15:44 Po něm sem jezdila celá věrchuška až do Gorbačova.
00:15:48 A nejvíce Ševarnadze.
00:15:51 Všichni asi milovali zdejší minerální prameny.
00:15:56 Na Stalina, na svobodu.
00:16:02 Při represích v l. 1937-38 bylo v Gruzii postříleno
00:16:06 okolo 10 000 lidí, ještě o něco víc zabito při kolektivizaci.
00:16:12 Asi 100 000 lidí bylo odvlečeno do Gulagů.
00:16:16 Navíc nechal Stalin ve 20. letech zbořit 1 500 kostelů a klášterů.
00:16:33 Začíná vyprávět malíř Radiš Torbija,
00:16:36 jehož obrazy najdeme i v Louvru.
00:16:39 "Prvním, kdo postavil v Gruzii věž, byl Šalva.
00:16:42 Brzy stavěl jen je a stal se nejslavnějším ve svém řemesle.
00:16:47 Musel vychovat žáka, aby dosáhl titulu mistra.
00:16:50 Vybral si sirotka Nika.
00:16:53 Doufal, že jej nikdy nezastíní a on zůstane navěky
00:16:57 nejlepším mistrem. Nico se u něj měl dobře.
00:17:00 Začal se učit a brzy byl dobrý jako mistr,
00:17:03 ale zapřísahal se, že se nikdy nepokusí být lepší než on."
00:17:35 Jednoho dne pozvala oba na svůj hrad královna Tamara.
00:17:38 Nařídila jim, aby každý postavil věž.
00:17:42 V hezčí bude bydlet a z druhé bude vězení.
00:17:45 Tamara byla krásná a Nica zcela očarovala.
00:17:49 Oba stavitelé se vrhli do práce.
00:17:52 Obě věže byly nádherné, ale bylo znát,
00:17:55 že mistrovu ruku vedla pýcha a žákovu láska.
00:17:58 Tamařino srdce nemohlo vybrat jinak.
00:18:01 Šalva byl pokořen a dlouho chystal pomstu. Dočkal se.
00:18:05 Když jeho žák vylezl na vrchol věže, ukradl mu žebřík.
00:18:08 Nico si ale vyrobil křídla a slétl pomalu na zem.
00:18:12 Ve chvíli spatřil nešťastného mistra
00:18:15 a vzpomněl si na svou přísahu.
00:18:17 Proklel se, přestal mávat křídly, ale nezabil se.
00:18:20 Zasáhl Bůh a oba proměnil v ptáky. Z mistra se stal havran,
00:18:24 společník vězňů, z žáka slavík zpívající pod okny královny.
00:18:36 Připijeme si na všechny cizince, kteří od dob Agronautů
00:18:40 navštívili naši krásnou zemi. Připijme na všechny,
00:18:43 které pak až do smrti mrzelo, že u nás nemohli zůstat.
00:18:47 Připijme hlavně na ty, kteří u nás setrvali nastálo.
00:19:04 Můj dědeček zde založil továrnu na dechové nástroje a školu hry.
00:19:09 Možná si někdo v Čechách vzpomene na Ivana Sokolova, má tu příbuznou.
00:19:17 To je moje teta, národní umělkyně Gruzie.
00:19:20 První dáma opery. To je pas mého tatínka.
00:19:28 Je vidět, že byl občanem Československa.
00:19:34 To je maminka. A tady je vidět, kde se narodil.
00:19:43 Nikdo z nás nemá práci.
00:19:45 Rádi bychom odsud odešli, ale nijak se nám to nedaří.
00:19:52 Je to bída. Byl bych rád, kdyby mé děti odešli.
00:19:56 Musím splnit závěť tatínka.
00:19:59 Byl jsem taky jednou v Praze, je to divná země.
00:20:02 Ptal jsem se lidí na legendy, ale každý říkal jen nevím.
00:20:05 Připijme, ať se i Češi naučí legendy vymýšlet.
00:20:09 Bez nich se přece nedá žít.
00:20:26 Oslava skončila nad ránem, vyjděme do ulic.
00:20:29 Jak vypadá dnešní život v zemi, na jejímž území
00:20:33 padají do zajetí čeští plukovníci?
00:20:37 Toto je naše krásné město Tbilisi, naše chlouba.
00:20:41 V jeho názvu je vypsáno, že bylo založeno na místě horského vřídla.
00:20:45 Kníže Vachtag Gorgosali jednou na lovu zastřelil bažanta
00:20:50 a když jej našel v tůni, vylekal se, protože pták byl uvařený.
00:20:54 Socha Gruzie má číši vína pro přátele a meč na nepřátele.
00:20:59 A to je místní specialita.
00:21:02 Sem chodí lidé za Bohem se svými přáními a prosbami.
00:21:06 Za každým hadříkem je jedno velké přání, jeden velký sen.
00:21:23 Možná si Evropané představují chloubu jinak,
00:21:27 ale můžete brát Gruzínům jejich pýchu?
00:21:31 Již nyní se musí trápit a někdy i ponižovat.
00:21:34 Vždyť aristokratické hrdosti tohoto národa na svou minulost
00:21:38 nesluší bezradnost ze současnosti.
00:21:41 Nikdo ji ale otevřeně nepřizná, krom těch, kteří nemají co skrývat.
00:21:51 Já už takhle nemůžu žít, nedostávám důchod už pár let
00:21:55 a musím žebrat na ulici. Já už ani žít nechci. Copak to jde?
00:22:03 Na bídu zde narazíte na každém kroku.
00:22:06 A to ještě spousta věcí není z ulice vidět.
00:22:09 Například to, že voda a elektřina nebývají v některé dny
00:22:13 zapínány více než na 2 hodiny. Vzácné je i televizní vysílání.
00:22:18 Práci mají prakticky jen zaměstnanci veřejných služeb.
00:22:23 S rozpadem Sovětského svazu zanikl tradiční cestovní ruch
00:22:27 a s ním i práce spojené s turistikou.
00:22:30 Město žije v podobné atmosféře jako orientální země.
00:22:34 Z atmosféry metropole je znát, že Gruzie prohrála 2 války
00:22:38 se separatisty v Abcházii a Osetii,
00:22:41 odkud bylo vyhnáno 300 000 uprchlíků.
00:22:44 Naštěstí ale nejsou vidět přímé následky bojů z občanské války
00:22:48 s příznivci svrženého prezidenta Gamsachurdii.
00:22:52 Nezávislost, na kterou jsou Gruzíni tak hrdi,
00:22:55 jim nese zatím jen spoustu trablů. Současná ekonomika
00:22:59 byla kdysi zrozena jako kolečko v mechanismu Sovětského Svazu.
00:23:03 Nepočítala se samostatností. Všichni na světě mají své problémy.
00:23:11 Neřekla bych, že u nás je to jiné. Přes všechny problémy ale není
00:23:18 na ulicích na první pohled znát úzkost a obavy o svůj osud.
00:23:27 Oddychli jsme si , když jsme si vysvětlili jeden z prvotních omylů.
00:23:34 Agrese v chování lidí je rituálem a neodráží skutečné vztahy.
00:23:40 A navíc je tu i leccos na 1. pohled sympatického.
00:23:45 Například pocit sounáležitosti zde nevymizel tak jako v Evropě.
00:23:52 Starobylé město si ale drží odstup.
00:23:55 Jeho románské stavby vědí, že vždy když šla země z maléru do maléru,
00:23:59 díky odolnosti Gruzínů a jejich statečnosti je nikdo nezbořil.
00:24:05 Lidé jsou velmi sympatičtí svou pohostinností a soucitem.
00:24:10 Město věnovalo největší a nejvyšší hotel ve městě,
00:24:14 chloubu výstavby za socialismu, uprchlíkům z válečných oblastí země.
00:24:18 To je 24-patrový hotel Iveria určený pro prominentní turisty.
00:24:23 Místo toho vypadá jako vánoční stromeček ověšený haraburdím,
00:24:27 které má pro jeho obyvatele ale obrovskou cenu.
00:24:30 Je to často to jediné, co si před hlavněmi samopalů stačili vzít.
00:24:37 Stavět okolo nich zeď nikoho nenapadne.
00:24:40 Raději pro ně staví nové byty, i když poněkud svérázně.
00:24:44 Stavby se vlečou a lidé bydlí uprostřed staveniště.
00:24:48 V přízemí byty, nad nimi hrubá stavba...
00:24:54 Gruzie nemůže být bez vína, bez něj by nemohla existovat posezení,
00:24:59 bez nich by ztratil práci tamada.
00:25:02 Kdyby nás nikdo neusmiřoval, museli bychom se vrátit ke krevní mstě.
00:25:06 A je lepší prolévat víno než krev.
00:25:18 Zdegenerovali degustátoři, technologie se ztratily.
00:25:28 Nyní je těžké prodávat víno doma a zcela nemožné v zahraničí.
00:25:35 Na venkově se žije poněkud jinak. Záhumenky uživí i početné rodiny.
00:25:39 Lidé zde žijí jako před 50-ti lety u nás
00:25:42 a nebýt zkrachovalých kolchozů nic by nepřipomínalo pokusy cokoliv
00:25:46 na životě vesnice v tomto století měnit.
00:25:50 Dokonce i elektrifikace je částečně pozapomenuta...
00:25:55 "Máme štěstí. Minulý měsíc jsme dostali místo výplaty
00:25:59 alespoň mouku", říká babička, která tady na venkově živí 5 vnuků.
00:26:12 Nemá rozhodně lehký život.
00:26:15 Přitom by ale považovala za smrtelnou urážku,
00:26:18 kdyby jste jí chtěli za její dary platit.
00:26:21 Tak jako naši předkové, i zde lidé čerpají svou radost především
00:26:25 z dětí a nikdy nemyslí v 1. řadě na sebe.
00:26:33 Ještě než jsme odjeli, začaly si děti na návsi a později i celá zem
00:26:37 vyprávět legendu o nás.
00:26:40 O Češích, kteří přijeli do země a po celou dobu vytřeštěně
00:26:43 vyvalovali oči, jako by nemohli nic pochopit.
00:26:47 Jak uznale poslouchali legendy, chválili šašlík, laváž,
00:26:51 víno, tamadu. Ale na každou otázku, jak se jim líbí země dnes,
00:26:56 odpovídali jen shovívavým úsměvem. A když vzlétli do nebe,
00:27:01 přisedl si k nim do letadla Bůh a zeptal se,
00:27:05 proč se tolik zdráhají soudit. Řekli mu:
00:27:08 "Pane, Gruzie je tvá nejoblíbenější země, nemůžeš zapomenout,
00:27:13 že jsi ji stvořil pro sebe. Když bychom se náhodou spletli
00:27:17 a někoho zde zarmoutili, uvedli bychom v žal i tebe."
00:27:22 Bůh poděkoval a určitě dodnes přemýšlí, jak své zemi pomoci.
Podle staré báje Bůh věnoval Gruzíncům jejich zemi až poté, co rozdělil svět mezi ostatní národy. Tomuto tak dal to nejlepší, co si původně schoval pro sebe. Země si zachovala svoji nevšední krásu do dnešních dnů, ale život obyčejných lidí už tak růžový není. Jak se žije lidem v kavkazské zemi odnepaměti zmítané válkami a krevní mstou? V zemi hrdých, a přesto přívětivých obyvatel, u níž se dnes ani nechce věřit, že právě ona dala světu jednoho z největších vrahů v historii lidstva – J. V. Stalina.
![](/img/n.gif)