Putování podkavkazskou zemí, která vždy stála někomu v cestě. A tak tu dobyvatelé zanechali své stopy ve zvycích, architektuře, náboženství i gastronomii (2003). Scénář a režie M. Pázman
Naše putování největší republikou Zakavkazska jsme začali v hlavním městě Baku, což znamená město větru. Má kolem tří milionů obyvatel, přičemž v celém Ázerbájdžánu žije asi devět milionů lidí. Starobylé centrum kosmopolitního Baku si zachovalo jedinečnou architekturu, a proto bylo zařazeno mezi světové dědictví UNESCO. Ázerbajdžánská metropole však díky blízkým ropným ložiskům představuje i rychle se rozvíjející moderní město, které se například může pyšnit největším počtem limuzín na obyvatele. I zbytek země, který většinou tvoří polopoušť, však poutá pozornost. Ať už nezvyklými bahenními sopkami, staletými hostinci pro karavany, lázněmi s hořící vodou i izolovanými horskými komunitami, kde obyvatelům nečiní problém oslavit sté narozeniny. Především však zaujme nevídanou směsí arabských, perských, mongolských či sovětských vlivů, které zde navrstvila bohatá historie plná dobyvatelských vášní.
