00:00:26 Dobrý večer.
00:00:27 Za ta dlouhá staletí, co lidstvo chová zvířata,
00:00:30 byla napsána ohromná spousta knížek o tom,
00:00:33 jak se mají zvířata správně konzumovat.
00:00:36 Těmto knížkám říkáme kuchařky.
00:00:39 Ale bylo napsáno žalostně málo o tom, co vlastně zvířata cítí,
00:00:44 jak se k sobě navzájem chovají, jaký je jejich vnitřní život.
00:00:48 A tomuhle odvětví vědy říkáme etologie.
00:00:52 A to je přesně to, čím se zabývá náš dnešní host,
00:00:55 pan Docent MAREK ŠPINKA.
-Dobrý večer.-Dobrý večer.
00:00:59 Pane docente, byla etologie něco, co jste chtěl dělat odjakživa?
00:01:03 A nebo jste k tomu došel časem?
00:01:06 Já jsem dosti váhal, co mám dělat.
00:01:08 Ještě na gymnáziu jsem váhal mezi matematikou,
00:01:11 divadelní režií, překladatelstvím a biologií.
00:01:14 Pak se můj úžasný profesor na gymnáziu, tenkrát nazvaném
00:01:19 Gymnázium Wilhelma Píka, dnes Arcibiskupské gymnázium,
00:01:23 mě vlastně inspiroval k tomu, abych se dal na biologii.
00:01:27 Původně jsem chtěl dělat nějakou spíše
00:01:30 tzv. bílou, čili laboratorní biologii, třeba vývoj buněk,
00:01:34 ale pak mě zaujala skutečně etologie.
00:01:37 Vrhnul jsem se na ni a už jsem ji dělal na své diplomové
00:01:40 a disertační práci.
00:01:42 A nikdy jsem se od ní ve svém profesionálním životě neodchýlil.
00:01:45 To je takový obor, o kterém já si neumím
00:01:48 moc představit, že by se dal dělat od psacího stolu. Jde to?
00:01:52 To úplně ne. To jistě ne. Ono to má dvě takové fáze.
00:01:56 Vy musíte mít jakýsi přírodopisný talent nebo zaujetí pro to,
00:02:01 abyste ta zvířata pozoroval a nějak se přece jen vcítil
00:02:06 a poznal ten konkrétní druh.
00:02:09 Protože ten svět každého toho zvířete je jiný.
00:02:13 To už Jakob von Uexküll nazval tzv. "umwelt".
00:02:16 Čili každý to zvíře má svůj svět. Jako my máme svůj lidský svět.
00:02:21 A z tohoto hlediska je např. umělé mluvit
00:02:24 člověk versus zvířata, protože my jsme jeden druh zvířete.
00:02:28 A každý druh toho zvířete má svůj jiný svět.
00:02:30 Čili nejdříve musíte nějak poznat svět toho zvířete,
00:02:33 což vyžaduje určitou citlivost a zaujatost pro tu věc,
00:02:36 ale taky dost práce a trpělivosti.
00:02:39 A potom si musíte najít způsob, jak to přeměnit ve vědeckou práci,
00:02:44 kde to potřebujeme kvantifikovat, zaznamenat, vyčíslit, porovnat.
00:02:49 Ale vždycky je tam to zajímavé napětí mezi tím přirozeným
00:02:54 souzněním a poznáním toho zvířete, které si třeba zakládá na tom,
00:02:58 že my jsme taky savci, takže máme vlastně
00:03:02 podobný způsob chování.
00:03:04 A v něčem rozdílný
- a to musíte poznat.
00:03:07 Oproti tomu, kdy to chcete dostat do něčeho, co je obecně sdělné
00:03:10 a na čem pak můžete založit třeba nějaká praktická opatření.
00:03:13 Jako třeba, jak chovat zvířata tak, aby měla nějaký
00:03:17 aspoň trochu důstojný způsob života.
00:03:21 Já jsem si právě říkal, kolik času by takový etolog
00:03:24 měl strávit pozorováním toho zvířete, aby mohl říct,
00:03:29 a bylo to relevantní, ano, prase domácí se v té a té situaci
00:03:33 chová tak a tak. To jsem zjistil.
00:03:37 Než to zjistíte, kolikrát se ta situace musí opakovat,
00:03:41 abyste si byl jistý, že tohle můžete servírovat jako fakt?
00:03:47 To máte podobné, jako když chcete vypovídat o lidech.
00:03:52 Protože vy z toho můžete vypozorovat něco,
00:03:55 co pro ta zvířata platí obecně.
00:03:58 Zároveň vždycky je tam ta individualita toho zvířete.
00:04:02 A to je mj. obor, který je velmi živý nyní v etologii.
00:04:05 Etologie se dnes velmi v něčem inspiruje psychologií.
00:04:09 A to je velmi milé, že se budují mosty mezi humanitními
00:04:12 a přírodními vědami, které se na sebe jinak dívají dosti ježatě.
00:04:16 Takže např. ta individualita toho zvířete tam hraje velkou roli.
00:04:21 A to je něco, když člověk ta zvířata vidí,
00:04:24 co je očividné, ale s čím zase právě ten vědecký pohled má
00:04:28 dost potíže se popasovat, když chcete něco zobecnit.
00:04:32 Ale ono to neplatí na každého jedince.
00:04:34 Čili ta otázka, kolik času potřebujete, záleží na tom,
00:04:38 jak zúžíte svůj pohled, nakolik to chcete mít obecné,
00:04:42 nakolik je to také něco, co třeba nikdo nezkoumal,
00:04:44 co nikoho nenapadlo. Pak dosti tápete.
00:04:47 Někdy máte specifický problém, který jenom přenesete
00:04:50 třeba z jednoho druhu na druhý, nebo nějakým způsobem
00:04:53 zjemníte tu metodu.
00:04:55 Třeba sledováním nějakých fyziologických parametrů.
00:04:59 Ale někdy se objeví fenomén, u kterého nevíte, jak začít,
00:05:02 a pak často tápete.
00:05:04 Někdy na to vynaložíte hodně času, a ukáže se, že je to slepá ulice.
00:05:08 Nebo - což je ještě více frustrující,
00:05:11 že vám to ukáže někdo jiný.
00:05:13 Tam je velmi důležité, do jaké míry je tam ta správná
00:05:17 dávka pokory a otevřenosti říct, ano, to, co jsem 5 let tvrdil,
00:05:21 tak to není, někde jsem se mýlil.
00:05:25 Protože vy máte k dispozici určitý vzorek těch zvířat.
00:05:30 Když si to přenesu na ten lidský model, tak kdybych byl vědec
00:05:34 a zkoumal bych třeba nějaký státní úřad.
00:05:38 A došel bych k poznatku, že bych napsal, ano,
00:05:42 tak ten lidský druh, když má možnost krást,
00:05:45 tak rozhodně krade. Ale neplatí to o každém státním úřadu.
00:05:50 A říkám si, že takhle to může být u těch zvířat taky.
00:05:54 Nepochybně. Jedna věc je ta individuální variabilita.
00:05:57 Druhá věc je, že skutečně se liší mezi sebou plemena těch zvířat
00:06:01 a také, do jakého ho dáte prostředí.
00:06:03 Konkrétně v chovu hospodářských zvířat také vždycky ohromně záleží
00:06:07 na tom vlastním chovateli. I když mají stejný systém,
00:06:11 třeba technologicky, tak je to do značné míry
00:06:14 také interakce mezi tím člověkem, který celý ten systém řídí,
00:06:19 a těmi zvířaty.
00:06:21 A jak moc je pozorný právě k tomu, jak se těm zvířatům daří,
00:06:26 co by se dalo zlepšit atd.
00:06:28 I když záleží také na tom, o jaký druh zvířete se jedná.
00:06:32 Bohužel ta celková situace v chovech hospodářských zvířat
00:06:37 v té masové produkci vede k velikánské intenzifikaci
00:06:41 a koncentraci těch chovů.
00:06:44 Takže se velmi zvětšuje počet zvířat,
00:06:47 který ten jeden farmář chová.
00:06:50 A v případě třeba drůbeže už jsou to dneska třeba statisíce zvířat,
00:06:54 která má na starosti jeden člověk.
00:06:56 Takže tam samozřejmě o nějakém individuálním pozorování
00:07:00 těch zvířat nemůže být celkem řeči.
-Statisíce?-Hm.
00:07:04 Ty haly, kde se vykrmují brojleři, mají minimálně desetitisíce,
00:07:08 často statisíce zvířat.
00:07:10 A často to obsluhují na směny jeden dva tři lidi.
00:07:13 A je to skutečně v tom ekonomickém slova smyslu
00:07:17 možná pozitivní, ale z hlediska té živé podstaty negativní.
00:07:22 -Je to průmysl.-Jasně.
-Je to v masovém měřítku.
00:07:26 Existují také alternativy, ale ty jsou v nějaké menšině.
00:07:30 Já uvažuju právě, když si člověk vytkne
00:07:33 nějaký vědecký cíl, že bude něco zkoumat.
00:07:36 Kdybych já si řekl, tak já udělám takovou
00:07:39 vědeckou studii, proč někteří psi spí v posteli.
00:07:43 Tak jak se k tomu teď člověk má postavit? Čím bych měl začít?
00:07:48 Musím mít tu postel a toho psa.
00:07:51 A já bych jich měl mít víc, těch psů, že jo?
00:07:54 Kolik bych jich tak měl mít, aby to mělo nějakou
00:07:58 výpovědní hodnotu?
-Chcete číslo?
00:08:00 Tak bych vám řekl, tak udělejte 12 - 20 psů, kteří v posteli spí,
00:08:04 a 12 - 20 psů, kteří v posteli nespí.
00:08:07 A dostanete možná nějaký pocit, o co se tam jedná.
00:08:10 A co bych měl teď dělat?
00:08:13 V té vědecké fázi jsou zase takové dvě etapy.
00:08:16 Jedna je, když opravdu ani nevíte moc, čím je to způsobené.
00:08:21 Dokonce ani moc nevíte, jak to chování vypadá.
00:08:24 Psi spí v posteli. A co to znamená?
00:08:26 Vlezou tam hned? Vrtí se? Chodí tam a zpátky?
00:08:29 Nebo jsou tam každý den, atd.
00:08:31 Takže můžete udělat popisnou studii, která často je,
00:08:34 nebo vlastně ve všech případech, je na počátku nutná.
00:08:37 Vy si musíte uvědomit, co vlastně.
00:08:40 Vy můžete mít o tom mylnou představu, jak to s těmi psy je.
00:08:43 Třeba je tam ty lidi zvou, ale oni ve skutečnosti
00:08:45 tam být nechtějí. To přeháním, ale může to tak být.
00:08:48 To je ta popisná fáze.
00:08:50 A potom už dostanete nějaké nápady, představy nebo otázky,
00:08:54 které se vědecky převádějí do formy, které se učeně říká
00:08:57 "hypotézy", kterou chcete potvrdit.
00:09:00 Jestli třeba jsou to malí domácí psi, kteří častěji chodí
00:09:03 do postele, než velká plemena, tak musíte udělat vzorek těch,
00:09:07 kteří jsou v posteli, a kteří chtějí, a uděláte to,
00:09:10 jestli velikost, průměrná váha psů spících v posteli
00:09:13 je menší než to...
00:09:15 A dostanete nějakou statistickou závislost.
00:09:18 A musí se to ověřit z mnoha hledisek, abyste mohl vážně tvrdit,
00:09:22 že skutečně tenhle faktor hraje roli.
00:09:25 A kromě těchto věcí je ještě jedna věc,
00:09:27 která je na té vědě úplně nejzajímavější.
00:09:30 Že vy zkoumáte, co ovlivňuje třeba to, jestli psi spějí v posteli.
00:09:35 A najednou uvidíte něco zajímavého,
00:09:38 co vás vůbec předtím nenapadlo. Třeba že oni se občas škubou.
00:09:42 A teď vás najednou napadne, vždyť oni mají sny.
00:09:46 A z toho materiálu vytáhnete něco, na co jste se vůbec neptal.
00:09:50 A to je ta nejzajímavější část té vědy, kdy se objeví
00:09:53 úplně něco nečekaného. A to je v tomto smyslu objev.
00:09:57 Čili ono to má obě ty fáze, které jsou asi v každém řemesle.
00:10:01 Jedna ta trošku ubíjející, rutinní, kterou ale musíte řemeslně
00:10:05 dělat dobře, a druhá je ta otevřenost tomu,
00:10:09 když se objeví něco nového.
00:10:11 A co člověka zaujme, tak po tom jde.
00:10:13 A jde třeba úplně někam jinam, než předtím myslel.
00:10:15 -Má sny i skot?
-Nepochybně.
00:10:18 Má. A co dělá skot, když má sny? Mrská se?
00:10:21 To my moc nevíme, protože to vlastně nikdo nezkoumal.
00:10:25 A spějí v mnohem kratších intervalech a mnohem méně než psi.
00:10:29 Prakticky všichni savci spí, ale ta forma toho spánku
00:10:33 je velmi rozdílná. Moc se neví ještě pořád,
00:10:36 nebo je mnoho návrhů, k čemu by ten spánek mohl být.
00:10:40 Jsou dobré důkazy, že to konsoliduje do jisté míry paměť.
00:10:44 Jsou docela dobré důkazy o tom, že to vlastně varuje před nějakými
00:10:48 nebezpečími, které si v běžném životě neuvědomujeme,
00:10:51 ale které mohou přijít dlouhodobě.
00:10:54 Myslím, že většina z lidí má takové ty varovné sny.
00:10:57 Takže tuhle funkci to zřejmě taky má.
00:11:00 A pak, každý druh si ten spánek musí odbýt nějakým způsobem,
00:11:03 aby ho to neuvádělo v nebezpečí.
00:11:06 Aby to bylo v souladu s jeho způsobem života.
00:11:10 Takže ty šelmy, které se nažerou jednou a potom můžou dlouho
00:11:14 odpočívat, navíc třeba nejsou tolik ohroženy nějakými jinými druhy,
00:11:18 tak si můžou dovolit spát dlouho. Lvi spějí většinu života.
00:11:21 Ta zvířata, která se naopak musí pást pořád, protože třeba té trávy
00:11:26 je většinou všude dostatek, ale moc výživné to není,
00:11:30 tak ty musíte kombajnovat víceméně pořád.
00:11:33 A kromě jsou něčím ohrožena, tak spí jenom kratší dobu
00:11:37 nebo v nějakých krátkých přestávkách.
00:11:40 Někteří ptáci spí v letu apod.
00:11:43 -Spí v letu?
-Rorýsi třeba spí v letu.
00:11:45 -Spí v letu? A plachtí, nebo mává křídly?-Plachtí.
00:11:49 Plachtí, plachtí. To musí být krásný.
00:11:52 No, to musí být nepochybně velmi krásný.
00:11:55 -To musím říct, že jim závidím.
-Ale všechno má své nevýhody.
00:11:59 Když rorýs přistane na úplně hladké ploše, tak má problém vzlétnout.
00:12:02 Je to pták, který normálně vzletává z toho, že seskočí
00:12:05 z nějaké výšky a začne plachtit.
00:12:08 Čili vždycky, když máte něco krásného,
00:12:10 tak je to spojeno s něčím, co za to platíte.
00:12:13 My vlastně o tom skotu toho tak moc nevíme.
00:12:17 O tom jejich vnitřním životě. Jsme zvyklí samozřejmě na psy, na kočky.
00:12:22 A tam můžu říct, že člověk opravdu pozná,
00:12:25 jestli je ten pes veselý nebo je smutný.
00:12:28 To vám dá najevo.
00:12:30 Pozná se to na krávě, jestli je veselá nebo smutná?
00:12:33 Mnohem hůř, to je zajímavé.
00:12:35 Když ty druhy dobře znáte, tak to můžete přirovnat
00:12:39 k nějaké letoře, lidské nátuře, nebo k něčemu takovému.
00:12:43 A skot by se dal přirovnat k Marcu Aureliovi, bych řekl.
00:12:46 Tzn. k nějakému takovému stoickému postoji, který toho mnoho nedává
00:12:51 najevo a se vším se nějakým způsobem v nějakém svém
00:12:54 vlastním tempu vyrovnává.
00:12:57 A to je dané zřejmě jednak tím, že skutečně mají
00:13:00 ten způsob obživy, že každý den se musí dlouho pást,
00:13:03 dlouho žvýkat. Čili ta pravidelnost je tam veliká.
00:13:07 Zároveň jsou to relativně velká zvířata, která zase nejsou
00:13:10 tolik ohrožena, takže si ten svůj rytmus můžou diktovat.
00:13:14 A pak je tam jedna věc, že každé to zvíře se musí
00:13:17 postarat samo o sebe.
00:13:20 Ona žijí ve stádech, která jsou organizovaná,
00:13:23 třeba my jsme prokázali, že to stádo často
00:13:25 víc na ten pohyb toho stáda reagují.
00:13:29 Sledovali jsme krávy pomocí GPS, takže jsme viděli,
00:13:32 kde každá chodí a jak se navzájem každou vteřinu ovlivňují.
00:13:36 Takže to stádo vedou většinou ta nejzkušenější zvířata.
00:13:40 A dokonce je to tak, když to mladé zvíře tělesně
00:13:43 přeroste to starší, tak je silnější a mohlo by se dostat
00:13:46 na vršek té dominance, tak to nedělá.-Nedělá!
00:13:48 Respektuje ty starší. A je otázka, čím to je.
00:13:51 Náš výklad je, že se mu to vyplatí, protože ty starší lépe vedou stádo.
00:13:55 Takže tam takováhle interakce je, ale na druhé straně si ta zvířata
00:13:58 jakoby moc aktivně nepomáhají.
00:14:01 To zvíře se musí starat samo o sebe.
00:14:03 A tak, jak jsem říkal, že ta zvířata,
00:14:05 aspoň když žila v divoké přírodě, ten pratur,
00:14:08 tak nebyla ničím moc ohrožena.
00:14:11 Tak jakmile to zvíře začalo být nemocné,
00:14:14 tak začalo být ohroženo.
00:14:16 Protože ti dravci, ty šelmy se pochopitelně
00:14:18 soustředí na to ohrožené zvíře.
00:14:21 Takže krávy, to je o nich známo, mají tu schopnost nedávat najevo
00:14:25 svoji bolest nebo něco takového.
00:14:28 Protože ten přirozený výběr je vede k tomu, aby se takhle chovaly.
00:14:32 To je rozdíl třeba oproti prasatům, která jsou naopak taková živá.
00:14:37 To je povaha neurotická, výbušná, pořád něco dělat.
00:14:40 Protože ta naopak aktivně musí vyhledávat menší zdroje potravy.
00:14:44 A tam teda naopak bolest zvířata dávají okatěji najevo.
00:14:49 -Dokáže zvíře podvádět?
-Určitě.-Já jsem si to myslel.
00:14:53 Dokážou, do určité míry.
00:14:56 Např. severoamerické sojky si schovávají potravu.
00:14:59 Ale dávají pozor na to, aby je nikdo při tom neviděl.
00:15:04 A když se někdo kouká, tak dělají, že tu potravu schovávají,
00:15:08 ale ve skutečnosti ji neschovají.
00:15:11 Takže do určité míry tam tahle možnost toho klamání
00:15:15 a podvádění je.
00:15:17 A taková věc jako pocit viny?
00:15:20 To je velmi složitá otázka.
00:15:23 A myslím si, že u člověka taky to má mnoho rovin.
00:15:27 Ono se to tak jako řekne, ale myslím si,
00:15:29 že tomu lidi taky úplně nerozumí.
00:15:33 Jsou studie, které ukazují, že na tom něco je.
00:15:37 Třeba psi, když způsobí nějakou škodu,
00:15:40 tak skutečně se chovají jinak. Třeba roztrhají nějaký papíry.
00:15:45 A to byly dělané pokusy, že toho psa nechali doma,
00:15:49 on teda ten papír roztrhal.
00:15:52 Když to udělali tak, že on ten papír neroztrhal,
00:15:55 ale někdo jiný ho roztrhal, a vypadalo to při příchodu stejně,
00:15:58 tak on se choval jinak, když přišli.
00:16:01 Čili tenhle pocit nějaké viny tam evidentně je.
00:16:04 A u našich blízkých příbuzných, třeba u šimpanzů,
00:16:07 je to úplně evidentní.
00:16:09 Tam ta zvířata mají jasné očekávání, co by ten druhý měl
00:16:13 dělat, podle jakých pravidel by se měl chovat.
00:16:17 Např. oni žijí ve skupinách a samci šimpanzů se navzájem
00:16:22 podporují v takových koalicích.
00:16:25 Čili oni mají přátelství, a když se s někým hádá, tak čeká,
00:16:28 že ten přítel mu přijde na pomoc.
00:16:30 A když nepřijde, tak je to opravdu velký problém.
00:16:34 A to zvíře ví, že pak může dostat za to na budku
00:16:37 a už se vyhýbá tomu zvířeti.
00:16:40 Nebo jiná taková oblast, jako je sdílení potravy.
00:16:44 Šimpanzi jsou v zásadě vegetariáni, a zároveň lovci.
00:16:48 Loví opice a jedí tedy maso.
00:16:50 A tam platí skutečně jakoby sdílení té potravy.
00:16:54 Ten, kdo tu potravu uloví, tak ten je jejím majitelem.
00:16:58 To se respektuje, i když to není ten nejsilnější, ale zároveň se
00:17:02 očekává, že se prakticky se všemi podělí.
00:17:05 A když se nepodělí, tak je to špatné z krátkodobého hlediska.
00:17:08 Ale i z dlouhodobého hlediska, protože ti, kdo se moc nedělí,
00:17:12 tak ti ostatní se s nimi pak taky nechtějí dělit.
00:17:14 Existuje něco u zvířat, nebo spíš asi u hmyzu,
00:17:18 jako kolektivní inteligence?
00:17:22 Jako u mravenců nebo u včel, že člověk nepovažuje
00:17:26 toho jednotlivce za nějak bůhví jak inteligentního tvora,
00:17:30 ale když vidíte tu organizaci toho celého společenství,
00:17:33 tak žasnete.
-Nepochybně.
00:17:36 Dokonce je taková teorie, že vlastně u včelstva -
00:17:39 do jisté míry je to samozřejmě přirovnání, ale má něco do sebe -,
00:17:44 že u včelstva ty jednotlivé dělnice fungují jako neurony v našem mozku.
00:17:49 Že vlastně to včelstvo zpracovává tu informaci jako celek.
00:17:53 A jeden příklad na podporu tohohle se dá uvést.
00:17:56 Včelstvo, když se rozdělí a letí pak ten roj, tak ten si musí
00:18:01 najít novou dutinu.
00:18:04 A tu dutinu není snadné najít, zvláště dřív, v přirozené situaci
00:18:08 to nebylo, a musí mít docela specifické požadavky.
00:18:11 Nějaký objem, suchý, poměrně malý otvor a tak.
00:18:14 Jak to uděláte?
00:18:16 Když bude celé to včelstvo obletovat, tak se vyčerpá atd.
00:18:20 Tak včely si někam sednou a vyšlou asi 20 % zvědů,
00:18:23 kteří zkoumají všude.
00:18:25 A když se vrátí z nějakého směru, kde najdou dobrou dutinu,
00:18:29 tak tancují takovým zvláštním způsobem na tom povrchu roje.
00:18:32 Tím ukazuje ostatním včelám, kterým směrem mají letět,
00:18:36 jak je to daleko a jak dobrý je ten bejvák.
00:18:39 Jestli je tam koupelna, podlahové topení atd.
00:18:43 A když se ta včela vrátí a je opravdu tím nadšená,
00:18:46 tak tancuje tak intenzivně, že přesvědčí další,
00:18:49 aby se šly podívat taky do tohohle lepšího.
00:18:53 A když to usoudí stejně, tak se vrátí a tancují také podobně.
00:18:57 A když zhruba třetina těch zvědů tancuje
00:19:00 a ukazuje stejným směrem, tak se celý ten roj zdvihne
00:19:03 a odletí někam.
00:19:05 Čili včely mají tuhle schopnost najít ve velmi rozlehlé krajině,
00:19:08 třeba kilometr, to optimální bydlení.
00:19:11 To je teda úplně fascinující.
00:19:14 Vůbec blanokřídlý hmyz, sociální, je fantastický.
00:19:17 Právě rozdělením těch rolí, tzn. tou interakcí,
00:19:20 která tam probíhá na úrovni celého toho společenstva.
00:19:23 V tom je naprosto nepřekonatelný
00:19:26 a je to jeden z dalších vrcholů evoluce.
00:19:29 To už dneska se ví, že evoluce není vánoční stromek, kde ten člověk
00:19:32 je jakoby kometa na tom vršku.
00:19:35 Ale že je to opravdu nějaký keř, který se rozrůstá,
00:19:38 pořád všechno vymírá, každý druh jednou vymře,
00:19:41 a hledá si ty cesty, jak žít nějakým způsobem,
00:19:44 rozloží se v té existenci.
00:19:47 A tyhle různé druhy inteligence, tzn. toho, jak si dobře najít
00:19:51 ten svůj způsob života v tom prostředí,
00:19:55 ty jsou různé u toho sociálního.
00:19:58 Tam je právě ta stránka, že ten jedinec tam hraje
00:20:00 nějakou roli ve větším společenství.
00:20:03 U těch savců je to ta individuální inteligence.
00:20:06 A člověk je zřejmě tak jako efektivní a mentálně
00:20:09 ohrožující celou planetu.
00:20:12 Právě kvůli tomu, že se tam tyhle dvě věci kombinují.
00:20:15 Že je tam ta velmi vysoká individuální inteligence,
00:20:18 ale zároveň ta ohromná schopnost tu informaci sdílet.
00:20:22 A když se k tomu přidá ta schopnost tu informaci
00:20:25 trvale uchovávat a sdílet ji bleskově v neomezeném množství,
00:20:30 tak to jde směrem, který tu skutečně ještě nebyl.
00:20:34 V tomto smyslu lidstvo je skutečně naprosto unikátní.
00:20:38 V tom dobrém, i v tom velmi ohrožujícím slova smyslu.
00:20:43 A je asi důležité, abychom vedle těchto našich schopností
00:20:47 věci měnit nějak kultivovali.
00:20:51 Taky si uvědomit, kam vlastně chceme jít
00:20:54 a co chceme dělat a za čím jdeme.
00:20:57 Protože jinak ten vývoj může být tak rychlý, že pak budeme koukat,
00:21:02 ale už bude pozdě.
00:21:05 Vy se zabýváte hodně těmi zemědělskými zvířaty.
00:21:09 Teď je takový trend těch bio potravin.
00:21:12 A máte bio vepřové, a máte normální vepřové.
00:21:16 Mě by zajímalo, kdybych uřízl kus toho bio vepřového,
00:21:20 a pak kus toho normálního vepřového
00:21:23 a poslal bych to do laborky.
00:21:26 Poznali by na rozboru v laboratoři, co je co?
00:21:29 -Asi ano.
-A podle čeho?
00:21:32 Ono by se to poznalo podle toho, že většinou v těch bio chovech
00:21:36 se také chovají jiná plemena, která mají třeba jiné složení masa.
00:21:40 Není tam tolik ten trend k tomu libovému masu, který je u těch
00:21:45 velice vyšlechtěných průmyslových plemen, která se nyní používají.
00:21:49 To jsou ohromně svalnatá prasata. Což mj. jim přináší velké problémy,
00:21:54 protože to srdce těžko utáhne ten oběh.
00:21:58 Zatímco tam se chovají tradičnější plemena.
00:22:01 Takže asi podle toho rozboru by se to dalo použít.
00:22:04 A u jiných druhů, třeba u kuřat, těch tahaných brojlerů,
00:22:09 čili těch kuřat, která jsou na výkrm,
00:22:12 tak většinou v těch bio chovech se chovají kuřata,
00:22:16 která pomaleji rostou.
00:22:18 Tzn. ta struktura té svalové hmoty je skutečně jiná.
00:22:21 Taky na chuti to poznáte, že to není ta narostlá biomasa.
00:22:25 Jak máte ty kuřecí prsa, tak máte objem, flákota, jak se říká česky.
00:22:30 Já si právě říkám, jestli to není trošku placebo,
00:22:33 když si to člověk koupí.
00:22:35 Je. Ono to jedno s druhým souvisí.
00:22:38 My třeba, když kupujeme
- já teda jím maso, ale snažím se
00:22:42 jíst ho v nějakém menším množství, protože si myslím,
00:22:45 že toho masa se jí opravdu moc.
00:22:47 Že je to špatné pro zdraví a pro tu planetu.
00:22:50 Chovy hospodářských zvířat zatěžují skleníkovými plyny
00:22:54 zeměkouli víc než všechna doprava na světě.
00:22:56 Takže ten efekt je skutečně veliký.
00:22:59 Takže se snažíme toho masa jíst míň.
00:23:02 Ale na druhé straně, když už si ho člověk koupí,
00:23:04 ono je to dražší, tak si to chcete vychutnat.
00:23:07 Takže o tom hovoříte apod. Je možné, že je to trošku tuhé.
00:23:11 -Máte lepší pocit ale.-Jistě. Ale o co jiného nakonec lidem jde.
00:23:16 Očekával bych, že budete mít nějaký dvoreček a na něm něco chovat.
00:23:20 Chováte něco?
00:23:22 To je zajímavé. Já vlastně nejsem chovatel.
00:23:25 -Nejste chovatel?
-Nejsem.
00:23:27 Mě ta zvířata baví pozorovat, stýkat se s nimi, zkoumat je,
00:23:31 ale to, že bych prakticky právě řešil otázky,
00:23:35 jak vyřešit konkrétní problém s nějakou nemocí nebo tak,
00:23:39 to není věc, která by mě tolik vábila.
00:23:43 Já spíš pak mám právě naopak vazbu
00:23:46 do těch obecnějších problémů a humanitních věd.
00:23:49 Jak je to tedy s tím vnitřním životem těch zvířat,
00:23:53 jak se to vztahuje k naší odpovědnosti apod.
00:23:56 To je to, kde mám tu hraniční oblast s tou etologií.
00:24:00 Když se člověk takhle intenzivně zabývá hospodářskými zvířaty,
00:24:04 neskončí to nutně tím, že se z něj stane vegetarián?
00:24:08 Takových lidí je hodně.
00:24:11 Mezi etology, kteří se zabývají aplikovanou etologií,
00:24:16 zejména těmi mladými, a to jsou v 80 % ženy,
00:24:19 tak tam je možná třetina vegetariánů.
00:24:22 A myslím si, že je to postoj, který svým způsobem je důležitý.
00:24:26 On je na nějaké škále toho, jak se k tomu stavíme,
00:24:29 tudíž ukazuje vlastně závažnost a důležitost toho problému.
00:24:33 Já sám vegetarián nejsem, ale snažím se to množství mléka,
00:24:37 masa a vajíček, které konzumuji, omezit.
00:24:40 Tady se jedná o něco takového, že to není tak úplně samo sebou.
00:24:43 Že ten život vezmeme.
00:24:45 Ještě navíc ta zvířata žila nějakým způsobem,
00:24:48 který jsme jim předurčili.
00:24:50 Tak se snažit vybírat tak, abych, pokud možno, podporoval chov,
00:24:54 kde se těm zvířatům taky dobře daří.
00:24:57 I když ta zvířata jsou v zajetí, tak se jim může dobře dařit.
00:25:00 Můžou si ten život užívat.
00:25:03 Ale zároveň si uvědomit rozměr života, který má
00:25:06 nějakou svoji hodnotu, a v poměru s tím to taky konzumovat.
00:25:10 Že to není jenom, že si koupím to z mrazáku a je toho hodně.
00:25:14 Musím říct, že přestože omezujete konzumaci masa, tak ten rozhovor
00:25:19 byl velmi šťavnatý.
00:25:21 A děkuji moc, že jste si udělal čas na nás.
00:25:24 Bylo mi potěšením. Děkuji za pozvání.
00:25:26 Dnes byl naším hostem pan Docent MAREK ŠPINKA.
00:25:30 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská Česká televize, 2014
Rozhovor Marka Ebena s významným českým biologem. Režie J. Hojtaš
Za ta dlouhá staletí, co lidstvo chová zvířata, byla napsána ohromná spousta knížek o tom, jak se mají zvířata správně konzumovat. Těmto knížkám říkáme kuchařky. Ale bylo napsáno žalostně málo o tom, co vlastně zvířata cítí, jak se k sobě navzájem chovají, jaký je jejich vnitřní život. A tomuhle odvětví vědy říkáme etologie. A to je přesně to, čím se zabývá náš dnešní host, pan docent Marek Špinka.
