Čte Vladimír Polák
Ta pošta, ta pošta! Jednou například omylem dopravila do Kašpárkovic slona. Kašpárkovi přišlo slona líto, a tak se ho ujal. A to se začaly dít věci! Pohádku čte Vladimír Polák.
Jak měl kašpárek slona. Mlynář a jeho syn
Premiéra: Pondělí 10. 11. 2014 na ČT :D
Přehrát
00:00:01 Enyky benyky, za listem list, kteroupak pohádku budeme číst?
00:00:07 Karkulka, Bajaja, princezna, král.
00:00:10 Kde bylo, tam bylo, jak je to dál?
00:00:14 Jakoupak pohádku budeme číst?
00:00:20 -Ahoj, děti.
-Ahoj, Vláďo.
00:00:23 Děti, než se pustíme do první pohádky, tak mi řekněte,
00:00:26 dostaly jste někdy něco poštou?
00:00:28 -Nějaký balík nebo dárek?
-Ano.―Co jsi dostal?―Pohádky.
00:00:34 A teď si představte, že byste omylem dostaly slona.
00:00:39 To je co? To se např. stalo našemu Kašpárkovi z naší pohádky.
00:00:44 Tak poslouchejte.
00:00:45 Jak měl Kašpárek slona.
00:00:48 Ta pošta, ta pošta!
00:00:51 Jednou např. omylem dopravila do Kašpárkovic slona.
00:00:55 Kašpárkovi přišlo slona, chudinky, líto, a tak se ho ujal.
00:00:59 Brzy Kašpárek poznal, že udělal dobře.
00:01:02 Slon už byl totiž starý, na jednom boku vykotlaný.
00:01:06 Dalo se v něm docela pohodlně i bydlet.
00:01:09 Samozřejmě že v něm Kašpárek tedy bydlel.
00:01:12 V létě si otvíral okénko, které zasadil ve sloním boku
00:01:16 a hleděl do zahrady v podsloní,
00:01:18 kde mu kvetly všelijaké květy.
00:01:21 Aby mu všelijaké květy v letním horku nepovadly,
00:01:24 zaléval je hadicí.
00:01:26 Jako hadice mu sloužil sloní chobot.
00:01:29 V zimě Kašpárek okénko ve sloním boku zavíral,
00:01:32 a že zimy bývají v Kašpárkovicích tuhé,
00:01:35 nestačilo zavírat okénko.
00:01:37 Bylo třeba ve slonovi taky topit.
00:01:40 Kašpárek tedy ve slonovi topil a topil, až se z komína valil kouř.
00:01:46 Jako komín mu opět sloužil sloní chobot.
00:01:50 Vbrzku se pověst o Kašpárkovu slonovi roznesla po celém kraji.
00:01:54 Jaký tedy div, že jednou zaklepali na sloní bok královští poslové.
00:01:59 A když Kašpárek vyšel do podsloní, takto k němu promluvili:
00:02:04 "Slovutný Kašpárku, naši zemi přepadli nepřátelé.
00:02:07 Náš nejjasnější král tě prosí, abys vytáhl se svým slonem do boje."
00:02:12 Jakpak by Kašpárek králi mohl odmítnout pomoc?
00:02:16 Nemeškal a vytáhl se svým slonem do boje.
00:02:20 V boji se držel neobyčejně statečně.
00:02:23 Metal na nepřátele jednu dělovou kouli za druhou.
00:02:27 Sloní chobot mohl dobře sloužit i jako rychlopalné dělo.
00:02:32 Náhle však běda!
00:02:34 Už neměl víc dělových koulí a nepřátelé ještě měli.
00:02:38 A metali na Kašpárka jednu dělovou kouli za druhou.
00:02:42 Jiný bojovník by na jeho místě vzal nohy na ramena.
00:02:46 Ne však Kašpárek.
00:02:47 Ten začal na nepřátele odrážet jejich vlastní koule,
00:02:51 jako by to byly tenisové míče.
00:02:53 A vracel je ušima svého slona, jako by to byly tenisové rakety.
00:02:58 Zděšení nepřátelé se dali na útěk.
00:03:01 Kašpárek zvítězil.
00:03:03 Přišel král a vděčně mu poděkoval.
00:03:05 Za odměnu mu dal 2 vagony zlata.
00:03:09 Po válce byly všecky lokomotivy rozbité,
00:03:12 každý na Kašpárkově místě by měl starosti s tím,
00:03:15 jak odtáhnout 2 vagony zlata do Kašpárkovic.
00:03:19 Ovšem Kašpárek starosti neměl.
00:03:21 Přivázal vagony svému slonovi k ocasu, zatopil v něm, zahvízdal
00:03:26 a slon se i s vagony rozběhl po kolejích jako lokomotiva.
00:03:30 Jen se mu z chobotu kouřilo.
00:03:32 Co s dvěma vagony zlata?
00:03:36 Má si dát udělat zlatou bránu? Nebo zlaté zuby?
00:03:40 Nebo má zlato zakopat v zahradě,
00:03:42 aby za 100 let mohl nějaký Kuba najít zlatý poklad?
00:03:45 Tak přemítal Kašpárek, když už byl doma v Kašpárkovicích.
00:03:49 Tu se náhle podívá na slona a co nevidí.
00:03:53 Dvě nepřátelské koule mu, chudinkovi, prostřelily uši.
00:03:57 Jedna pravé, druhá levé.
00:04:00 A zanechaly mu v nich, jedna v pravém, druhá v levém,
00:04:03 dvě obrovitánské díry.
00:04:05 Jiný by si řekl: Ach, mám pokaženého slona!
00:04:09 Ale Kašpárek radostně zvolal:
00:04:12 "Má-li děvče uši propíchnuté, má to nejhorší za sebou."
00:04:15 A zavolal zlatníka a dal svému slonovi z vděčnosti,
00:04:19 že mu tak statečně pomáhal v boji,
00:04:21 udělat ze 2 vagonů zlata 2 zlaté náušnice.
00:04:25 Ovšem, byly to spíš 2 náušničky než náušnice,
00:04:28 protože co to je jeden vagon zlata v jednom uchu Kašpárkova slona?
00:04:34 Ale jiný slon se nemůže pochlubit ani takovými.
00:04:38 Kašpárkův slon s náušnicemi vůbec nevypadal jako slon,
00:04:42 ale jako krásná, bohatá dáma.
00:04:44 Však mu to taky Kašpárek řekl.
00:04:47 A druhý den Kašpárkův slon nikde.
00:04:51 Dlouho Kašpárek nevěděl, kam se poděl.
00:04:53 Moc se mu po něm stýskalo.
00:04:56 Aby na stesk pozapomněl,
00:04:58 listoval večer v zahraničních obrázkových časopisech.
00:05:02 Tak najednou jeho pohled padl
00:05:05 v jednom zahraničním obrázkovém časopise na obrázek lodi
00:05:09 plavící se do Afriky.
00:05:11 Když si obrázek prohlédl pozorněji, viděl, že na palubě lodi sedí
00:05:15 a pohlednicepíše nějaká krásná dáma.
00:05:19 A když si obrázek prohlédl nejpozorněji, jak to šlo,
00:05:23 najednou vykřikl:
00:05:24 "Můj slon! Ten si tedy žije! Už se těším na podrobnosti!"
00:05:29 Kašpárek totiž čekal,
00:05:30 že podrobnosti budou napsané na jedné z těch pohlednic,
00:05:33 které slon psal na palubě lodi.
00:05:35 Kašpárek vůbec nepochyboval, že jedna z těch pohlednic,
00:05:39 jestli ne všechny, je určena jemu, a co nevidět přijde.
00:05:44 Ale nepřišla.
00:05:46 "Bože, ta pošta, ta pošta!"
00:05:50 Třeba slon pošle Kašpárkovi SMS, když na poštu není spoleh.
00:05:56 Teď si přečteme další pohádku.
00:05:58 Ta se jmenuje Mlynář a jeho syn.
00:06:00 Mlynář s dospělým synem se vydali do města
00:06:03 prodat na trhu osla.
00:06:05 Aby se osel cestou neunavil a byl při prodeji svěží,
00:06:09 usmyslel si starý, že mu ušetří všecku námahu.
00:06:12 Svázali mu nohy, prostrčili jimi dlouhou tyč, vzali ho na ramena
00:06:16 a tak ho spolu nesli k městu.
00:06:18 Za vsí je potkal soused a nevěřil svým očím.
00:06:21 Kdo to jaktěživ viděl? Dva tu nesou osla jako svátost!
00:06:25 No tohle!
00:06:26 Rozesmál se, až se celý prohýbal.
00:06:29 "Větší hlupáky jsem neviděl!" vykřikoval.
00:06:32 "Nesou osla, jako kdyby neměl vlastní nohy!"
00:06:36 Když to mlynář uslyšel, došlo mu, že to je opravdu hloupost.
00:06:40 Že osel může jít po svých.
00:06:42 Tak ho sundali, nohy mu rozvázali a hnali ho před sebou.
00:06:46 Potkal je jiný, zastavil se, nevěřícně koukal a vrtěl hlavou.
00:06:51 Co je to za blázny, ti dva lidé?
00:06:53 Mají statného osla, ženou ho bez nákladu
00:06:55 a nikdo z nich si na něj nesedne!
00:06:57 Oslovi to neuškodí, ani to nepocítí a podrážky by ušetřili.
00:07:02 Má pravdu,pomyslel si mlynář a hned posadil synka na oslí hřbet.
00:07:07 Čtvernožce vzal u huby a šli dál.
00:07:10 Potkala je bába a uplivla si:
00:07:12 "To je dneska svět! To za našich let nebejvalo, aby se mladý vezl
00:07:17 a starý šlapal prachem! Že ti není hanba, synku!"
00:07:22 Syn to uslyšel a hned seskočil.
00:07:25 "Tatínku, posaďte se vy, já půjdu pěšky,
00:07:28 ta babička má pravdu."
00:07:30 Pomohl otci na osla a pokračovali k městu.
00:07:33 Potkali houf děvčat samý smích a štěbetání.
00:07:36 Jedna z nich viděla hezkého mladíka, jak vedeosla se starcem na hřbetě.
00:07:41 "Holky, podívejte, to je ale necita, ten starý!
00:07:45 Sám se veze jako pán a nechá toho mladíka,
00:07:48 aby se trmácel pěšky!"
00:07:50 Kamarádky se rozhihňaly a mlynář si pomyslil:
00:07:53 "Inu, mají pravdu, zastav, hochu," povídá synkovi,
00:07:57 "a vylez si ke mně nahoru."
00:07:59 Podal mu ruku, oba se uvelebili na oslím hřbetě
00:08:02 a popohnali zvíře do kroku.
00:08:05 Oslovi se šlo velice těžce s takovým nákladem.
00:08:08 Vlekl se, co noha nohu mine.
00:08:10 Ještě nebyli u města brány, potkala je jiná skupina,
00:08:14 ani ta nemlčela.
00:08:16 "Koukněte se na ty dva,
00:08:18 kouska slitování s tím ubohým oslem nemají.
00:08:22 Sotva se vleče, div duši nevypustí a ti dva ne a neslezou!"
00:08:27 "Tak, tak,"prohodil mlynář k synkovi.
00:08:29 "Mají vlastně pravdu.
00:08:31 Však ono nás neubude, pojď, synku dolů, dojdeme to pěšky."
00:08:35 Tak slezli.
00:08:36 Oslovi se ulevilo, pookřál a vesele si zahýkal.
00:08:40 V městské bráně je oslovil fortnýř.
00:08:44 "Copak je to za novoty, co?
00:08:47 Osel si to šlape sám a mlynář se synem trhají podrážky.
00:08:51 Kdopak je od toho, aby se dřel a sloužil?
00:08:54 Osel nebo jeho pán?"
00:08:55 A dodal za nimi posměšně:
00:08:58 "Tak se mi zdá, že tou branou právě prošli oslové tři."
00:09:02 Než došli na náměstí, kde se konal trh,
00:09:05 pravil otec:"Dneska jsme poslechli rady kdekoho a nikam to nevedlo.
00:09:10 Příště, synku, a to si pamatuj, budeme raději dbát vlastního rozumu.
00:09:16 Všem se stejně nezavděčíme a pomluví nás tak jako tak."
00:09:22 A co teď?
00:09:24 Teď vám poradím já.
00:09:27 Schulte se do klubíčka a zavřete očička.
00:09:31 K polštářům z obláčků vlaštovka odlétá
00:09:35 a naši pohádku unáší do světa.
00:09:39 Naposled z výšky nám křidélky zamává.
00:09:44 Tak alou do hajan.
00:09:47 Pod víčky pohádku přečtem si pozpátku.
00:09:50 Skryté titulky: Milada Gajdová Česká televize 2014
00:00:01 Enyky benyky, za listem list, kteroupak pohádku budeme číst?
00:00:07 Karkulka, Bajaja, princezna, král.
00:00:10 Kde bylo, tam bylo, jak je to dál?
00:00:14 Jakoupak pohádku budeme číst?
00:00:20 -Ahoj, děti.
-Ahoj, Vláďo.
00:00:23 Děti, než se pustíme do první pohádky, tak mi řekněte,
00:00:26 dostaly jste někdy něco poštou?
00:00:28 -Nějaký balík nebo dárek?
-Ano.―Co jsi dostal?―Pohádky.
00:00:34 A teď si představte, že byste omylem dostaly slona.
00:00:39 To je co? To se např. stalo našemu Kašpárkovi z naší pohádky.
00:00:44 Tak poslouchejte.
00:00:45 Jak měl Kašpárek slona.
00:00:48 Ta pošta, ta pošta!
00:00:51 Jednou např. omylem dopravila do Kašpárkovic slona.
00:00:55 Kašpárkovi přišlo slona, chudinky, líto, a tak se ho ujal.
00:00:59 Brzy Kašpárek poznal, že udělal dobře.
00:01:02 Slon už byl totiž starý, na jednom boku vykotlaný.
00:01:06 Dalo se v něm docela pohodlně i bydlet.
00:01:09 Samozřejmě že v něm Kašpárek tedy bydlel.
00:01:12 V létě si otvíral okénko, které zasadil ve sloním boku
00:01:16 a hleděl do zahrady v podsloní,
00:01:18 kde mu kvetly všelijaké květy.
00:01:21 Aby mu všelijaké květy v letním horku nepovadly,
00:01:24 zaléval je hadicí.
00:01:26 Jako hadice mu sloužil sloní chobot.
00:01:29 V zimě Kašpárek okénko ve sloním boku zavíral,
00:01:32 a že zimy bývají v Kašpárkovicích tuhé,
00:01:35 nestačilo zavírat okénko.
00:01:37 Bylo třeba ve slonovi taky topit.
00:01:40 Kašpárek tedy ve slonovi topil a topil, až se z komína valil kouř.
00:01:46 Jako komín mu opět sloužil sloní chobot.
00:01:50 Vbrzku se pověst o Kašpárkovu slonovi roznesla po celém kraji.
00:01:54 Jaký tedy div, že jednou zaklepali na sloní bok královští poslové.
00:01:59 A když Kašpárek vyšel do podsloní, takto k němu promluvili:
00:02:04 "Slovutný Kašpárku, naši zemi přepadli nepřátelé.
00:02:07 Náš nejjasnější král tě prosí, abys vytáhl se svým slonem do boje."
00:02:12 Jakpak by Kašpárek králi mohl odmítnout pomoc?
00:02:16 Nemeškal a vytáhl se svým slonem do boje.
00:02:20 V boji se držel neobyčejně statečně.
00:02:23 Metal na nepřátele jednu dělovou kouli za druhou.
00:02:27 Sloní chobot mohl dobře sloužit i jako rychlopalné dělo.
00:02:32 Náhle však běda!
00:02:34 Už neměl víc dělových koulí a nepřátelé ještě měli.
00:02:38 A metali na Kašpárka jednu dělovou kouli za druhou.
00:02:42 Jiný bojovník by na jeho místě vzal nohy na ramena.
00:02:46 Ne však Kašpárek.
00:02:47 Ten začal na nepřátele odrážet jejich vlastní koule,
00:02:51 jako by to byly tenisové míče.
00:02:53 A vracel je ušima svého slona, jako by to byly tenisové rakety.
00:02:58 Zděšení nepřátelé se dali na útěk.
00:03:01 Kašpárek zvítězil.
00:03:03 Přišel král a vděčně mu poděkoval.
00:03:05 Za odměnu mu dal 2 vagony zlata.
00:03:09 Po válce byly všecky lokomotivy rozbité,
00:03:12 každý na Kašpárkově místě by měl starosti s tím,
00:03:15 jak odtáhnout 2 vagony zlata do Kašpárkovic.
00:03:19 Ovšem Kašpárek starosti neměl.
00:03:21 Přivázal vagony svému slonovi k ocasu, zatopil v něm, zahvízdal
00:03:26 a slon se i s vagony rozběhl po kolejích jako lokomotiva.
00:03:30 Jen se mu z chobotu kouřilo.
00:03:32 Co s dvěma vagony zlata?
00:03:36 Má si dát udělat zlatou bránu? Nebo zlaté zuby?
00:03:40 Nebo má zlato zakopat v zahradě,
00:03:42 aby za 100 let mohl nějaký Kuba najít zlatý poklad?
00:03:45 Tak přemítal Kašpárek, když už byl doma v Kašpárkovicích.
00:03:49 Tu se náhle podívá na slona a co nevidí.
00:03:53 Dvě nepřátelské koule mu, chudinkovi, prostřelily uši.
00:03:57 Jedna pravé, druhá levé.
00:04:00 A zanechaly mu v nich, jedna v pravém, druhá v levém,
00:04:03 dvě obrovitánské díry.
00:04:05 Jiný by si řekl: Ach, mám pokaženého slona!
00:04:09 Ale Kašpárek radostně zvolal:
00:04:12 "Má-li děvče uši propíchnuté, má to nejhorší za sebou."
00:04:15 A zavolal zlatníka a dal svému slonovi z vděčnosti,
00:04:19 že mu tak statečně pomáhal v boji,
00:04:21 udělat ze 2 vagonů zlata 2 zlaté náušnice.
00:04:25 Ovšem, byly to spíš 2 náušničky než náušnice,
00:04:28 protože co to je jeden vagon zlata v jednom uchu Kašpárkova slona?
00:04:34 Ale jiný slon se nemůže pochlubit ani takovými.
00:04:38 Kašpárkův slon s náušnicemi vůbec nevypadal jako slon,
00:04:42 ale jako krásná, bohatá dáma.
00:04:44 Však mu to taky Kašpárek řekl.
00:04:47 A druhý den Kašpárkův slon nikde.
00:04:51 Dlouho Kašpárek nevěděl, kam se poděl.
00:04:53 Moc se mu po něm stýskalo.
00:04:56 Aby na stesk pozapomněl,
00:04:58 listoval večer v zahraničních obrázkových časopisech.
00:05:02 Tak najednou jeho pohled padl
00:05:05 v jednom zahraničním obrázkovém časopise na obrázek lodi
00:05:09 plavící se do Afriky.
00:05:11 Když si obrázek prohlédl pozorněji, viděl, že na palubě lodi sedí
00:05:15 a pohlednicepíše nějaká krásná dáma.
00:05:19 A když si obrázek prohlédl nejpozorněji, jak to šlo,
00:05:23 najednou vykřikl:
00:05:24 "Můj slon! Ten si tedy žije! Už se těším na podrobnosti!"
00:05:29 Kašpárek totiž čekal,
00:05:30 že podrobnosti budou napsané na jedné z těch pohlednic,
00:05:33 které slon psal na palubě lodi.
00:05:35 Kašpárek vůbec nepochyboval, že jedna z těch pohlednic,
00:05:39 jestli ne všechny, je určena jemu, a co nevidět přijde.
00:05:44 Ale nepřišla.
00:05:46 "Bože, ta pošta, ta pošta!"
00:05:50 Třeba slon pošle Kašpárkovi SMS, když na poštu není spoleh.
00:05:56 Teď si přečteme další pohádku.
00:05:58 Ta se jmenuje Mlynář a jeho syn.
00:06:00 Mlynář s dospělým synem se vydali do města
00:06:03 prodat na trhu osla.
00:06:05 Aby se osel cestou neunavil a byl při prodeji svěží,
00:06:09 usmyslel si starý, že mu ušetří všecku námahu.
00:06:12 Svázali mu nohy, prostrčili jimi dlouhou tyč, vzali ho na ramena
00:06:16 a tak ho spolu nesli k městu.
00:06:18 Za vsí je potkal soused a nevěřil svým očím.
00:06:21 Kdo to jaktěživ viděl? Dva tu nesou osla jako svátost!
00:06:25 No tohle!
00:06:26 Rozesmál se, až se celý prohýbal.
00:06:29 "Větší hlupáky jsem neviděl!" vykřikoval.
00:06:32 "Nesou osla, jako kdyby neměl vlastní nohy!"
00:06:36 Když to mlynář uslyšel, došlo mu, že to je opravdu hloupost.
00:06:40 Že osel může jít po svých.
00:06:42 Tak ho sundali, nohy mu rozvázali a hnali ho před sebou.
00:06:46 Potkal je jiný, zastavil se, nevěřícně koukal a vrtěl hlavou.
00:06:51 Co je to za blázny, ti dva lidé?
00:06:53 Mají statného osla, ženou ho bez nákladu
00:06:55 a nikdo z nich si na něj nesedne!
00:06:57 Oslovi to neuškodí, ani to nepocítí a podrážky by ušetřili.
00:07:02 Má pravdu,pomyslel si mlynář a hned posadil synka na oslí hřbet.
00:07:07 Čtvernožce vzal u huby a šli dál.
00:07:10 Potkala je bába a uplivla si:
00:07:12 "To je dneska svět! To za našich let nebejvalo, aby se mladý vezl
00:07:17 a starý šlapal prachem! Že ti není hanba, synku!"
00:07:22 Syn to uslyšel a hned seskočil.
00:07:25 "Tatínku, posaďte se vy, já půjdu pěšky,
00:07:28 ta babička má pravdu."
00:07:30 Pomohl otci na osla a pokračovali k městu.
00:07:33 Potkali houf děvčat samý smích a štěbetání.
00:07:36 Jedna z nich viděla hezkého mladíka, jak vedeosla se starcem na hřbetě.
00:07:41 "Holky, podívejte, to je ale necita, ten starý!
00:07:45 Sám se veze jako pán a nechá toho mladíka,
00:07:48 aby se trmácel pěšky!"
00:07:50 Kamarádky se rozhihňaly a mlynář si pomyslil:
00:07:53 "Inu, mají pravdu, zastav, hochu," povídá synkovi,
00:07:57 "a vylez si ke mně nahoru."
00:07:59 Podal mu ruku, oba se uvelebili na oslím hřbetě
00:08:02 a popohnali zvíře do kroku.
00:08:05 Oslovi se šlo velice těžce s takovým nákladem.
00:08:08 Vlekl se, co noha nohu mine.
00:08:10 Ještě nebyli u města brány, potkala je jiná skupina,
00:08:14 ani ta nemlčela.
00:08:16 "Koukněte se na ty dva,
00:08:18 kouska slitování s tím ubohým oslem nemají.
00:08:22 Sotva se vleče, div duši nevypustí a ti dva ne a neslezou!"
00:08:27 "Tak, tak,"prohodil mlynář k synkovi.
00:08:29 "Mají vlastně pravdu.
00:08:31 Však ono nás neubude, pojď, synku dolů, dojdeme to pěšky."
00:08:35 Tak slezli.
00:08:36 Oslovi se ulevilo, pookřál a vesele si zahýkal.
00:08:40 V městské bráně je oslovil fortnýř.
00:08:44 "Copak je to za novoty, co?
00:08:47 Osel si to šlape sám a mlynář se synem trhají podrážky.
00:08:51 Kdopak je od toho, aby se dřel a sloužil?
00:08:54 Osel nebo jeho pán?"
00:08:55 A dodal za nimi posměšně:
00:08:58 "Tak se mi zdá, že tou branou právě prošli oslové tři."
00:09:02 Než došli na náměstí, kde se konal trh,
00:09:05 pravil otec:"Dneska jsme poslechli rady kdekoho a nikam to nevedlo.
00:09:10 Příště, synku, a to si pamatuj, budeme raději dbát vlastního rozumu.
00:09:16 Všem se stejně nezavděčíme a pomluví nás tak jako tak."
00:09:22 A co teď?
00:09:24 Teď vám poradím já.
00:09:27 Schulte se do klubíčka a zavřete očička.
00:09:31 K polštářům z obláčků vlaštovka odlétá
00:09:35 a naši pohádku unáší do světa.
00:09:39 Naposled z výšky nám křidélky zamává.
00:09:44 Tak alou do hajan.
00:09:47 Pod víčky pohádku přečtem si pozpátku.
00:09:50 Skryté titulky: Milada Gajdová Česká televize 2014