Čte Josef Kaluža
Dnes bude číst Josef Kaluža Běloruskou pohádku o hloupém vlkovi a pohádku Boháč a chudák.
Běloruská pohádka o hloupém vlkovi. Boháč a chudák
Premiéra: Středa 29. 10. 2014 na ČT :D
Přehrát
00:00:02 Enyky benyky, za listem list, kteroupak pohádku budeme číst?
00:00:06 Karkulka, Bajaja, princezna, král.
00:00:10 Kde bylo, tam bylo, jak je to dál?
00:00:15 Jakoupak pohádku budeme číst?
00:00:19 Dneska k nám s vlaštovkou přilétly pohádky rovnou dvě,
00:00:22 tak se na ně podíváme, jo?
00:00:25 Ta první bude Běloruská pohádka o hloupém vlkovi.
00:00:29 -Znáte ji někdo?
-Já ne.
00:00:31 Tak si ji přečteme.
00:00:33 Běloruská pohádka o hloupém vlkovi.
00:00:36 To bylo tenkrát, když byl ještě kozel policajtem,
00:00:40 vrabec ministrem a holub policajtským učedníkem.
00:00:44 A starý orel, moudrý car, nade všemi panoval.
00:00:47 Jednou přišel k orlovi vlk.
00:00:50 Uklonil se, pozdravil a začal naříkat:
00:00:53 "Ach, mocný orle, mám hlad, sotva na nohou stojím.
00:00:56 Dej mi aspoň tročku najíst!"
00:00:59 "Co bych ti dával jíst?" podivil se orel.
00:01:01 "Jsi přece vlk, dravec, ulov si něco sám."
00:01:05 "A co si mám ulovit?"
00:01:07 "Co? Támhle se pase panská kobyla. Jdi a sežer ji."
00:01:11 Vlk poděkoval a šel sežrat panskou kobylu.
00:01:15 "Panská kobylo, jdu tě sežrat."
00:01:18 "A jakpak to?"
00:01:19 "Car orel mě za tebou poslal."
00:01:21 "Ale to bude nějaký mýlka," vrtěla hlavou kobyla.
00:01:25 "Mám přece tady na zadní noze carskou pečeť,
00:01:27 že mě žádný vlk nesmí sežrat."
00:01:30 "Opravdu?"divil se vlk a začal si prohlížet její zadní nohu.
00:01:34 Vtom kobyla hodila zadkem a kopla zadní nohou vlka do čenichu,
00:01:38 až zůstal ležet.
00:01:40 Když se vlk vzpamatoval, byla panská kobyla dávno pryč.
00:01:44 A tak šel chudák vlk znovu k carovi orlovi.
00:01:48 "Mocný care, mám hlad."
00:01:50 "Proč jsi nesežral panskou kobylu?"
00:01:52 "Když ona se nedala! Kopla mě do huby a utekla."
00:01:56 "Támhle se pase selský beran, běž a sežer ho."
00:02:00 Vlk běžel za beranem:
00:02:02 "Selský berane, jdu tě sežrat. Sám car orel mě za tebou poslal."
00:02:06 "Béé, sám car?"podivil se beran. "To se nedá nic dělat, béé."
00:02:12 "A začneš mě žrát od hlavy nebo od ocasu, béé?"
00:02:15 "Jak myslíš ty."
00:02:18 "Lepší je to od hlavy," řekl beran.
00:02:20 "Postav se támhle pod kopec, béé, otevři hubu,
00:02:24 já se z kopce rozeběhnu a rovnou ti do ní skočím, béé."
00:02:28 Vlk se postavil, jak mu beran poradil.
00:02:31 Beran se rozběhl z vršku dolů a nabral vlka na rohy,
00:02:34 až zůstal bez dechu.
00:02:36 A honem utíkal pryč.
00:02:38 Když se vlk vzpamatoval, znovu šel k carovi orlovi.
00:02:42 "Mocný care, mám hlad. Ani beran se nenechal sežrat.
00:02:46 Nabral mě na rohy, div jsem duši nevypustil."
00:02:50 "S tebou je kříž!" povzdechl si orel.
00:02:52 "Támhle běží krejčík. Utíkej a sežer aspoň krejčíka."
00:02:57 A vlk se rozběhl za krejčíkem.
00:03:00 "Krejčíku, krejčíku, já tě jdu sežrat,"křikl na něho.
00:03:04 "Odkdypak pejskové žerou lidi?" kroutil hlavou krejčík.
00:03:08 "Já nejsem pejsek, já jsem vlk!"
00:03:11 "Ale neříkej, na vlka jsi nějaký malý.
00:03:14 Ukaž, já si tě přeměřím," řekl krejčík, vytáhl míru
00:03:18 a začal vlka přeměřovat.
00:03:20 Měřil, měřil od hlavy k ocasu, od ocasu k hlavě a pak řekl:
00:03:25 "Nějak tě nemohu přeměřit, ten ocas mi překáží."
00:03:30 Vytáhl nůžky a šmik! Už byl vlk bez ocasu.
00:03:34 Vlk zavyl bolestí a utíkal pryč.
00:03:38 Potkal smečku vlků.
00:03:40 "Kdepak jsi nechal, bratře, ocas?" ptali se vlci.
00:03:44 "Krejčík mi ho ustřihl," stěžoval si vlk.
00:03:47 "Krejčík?"divili se vlci. A hned se pustili za krejčíkem.
00:03:51 Za chvilku krejčíka dohnali a ten viděl, že je zle.
00:03:56 Honem vylezl na vysoký dub, co tam blízko rostl.
00:04:00 Přiběhli vlci pod strom a začali křičet:
00:04:02 "Krejčíku, honem slez dolů!
00:04:04 My tě jdem sežrat, protože jsi našemu bratrovi ustřihl ocas."
00:04:09 Ale krejčíkovi se dolů nechtělo.
00:04:11 "Radši zůstanu na stromě! Jestli chcete, vyskočte si pro mě!"
00:04:16 Vlci skákali, skákali, ale doskočit na krejčíka neuměli.
00:04:20 A tu řekl vlk, co mu krejčík ustřihl ocas:
00:04:25 "Počkejte, bratři, já si stoupnu pod strom a vy si vylezete na mě,
00:04:29 jeden na druhého, až na krejčíka dosáhneme.
00:04:32 Pak ho sežereme."
00:04:33 Vlci vylezli na toho bez ocasu, stoupli si jeden na druhého
00:04:37 a ten, co byl docela navrchu, se už už sápal na krejčíka.
00:04:41 Krejčík mu povídá:
00:04:44 "Tak jen pojď, vlčku, já si tě taky přeměřím!"
00:04:47 A už vytahoval nůžky.
00:04:49 Jak to viděl a slyšel ten nejspodnější vlk bez ocasu,
00:04:53 polekal se, vyskočil a pelášil pryč.
00:04:56 A vlci se svalili všichni na jednu hromadu.
00:04:59 Pak vstali a rozutekli se na všechny strany.
00:05:02 A tak ten vlk bez ocasu pořád jen tak běhá
00:05:06 a bratřím vlkům ostudu dělá.
00:05:10 To je konec.
00:05:11 Teď si dáme tu druhou pohádku, jo?
00:05:14 Ta je od pana Karla Jaromíra Erbena.
00:05:17 Toho znám, ten napsal knížku Kytice.
00:05:19 Ano, správně!
00:05:21 Taky napsal pohádku Boháč a chudák.
00:05:24 On totiž chodil a sbíral všechny lidové pohádky
00:05:26 a pak je sepisoval.
00:05:28 Takže Boháč a chudák.
00:05:30 Byli dva bratři, jeden velmi bohatý, druhý velmi chudý.
00:05:34 Jednou hlídal chudý svému bohatému bratrovi snopy na poli
00:05:39 a jak tak seděl pod kupkou,
00:05:41 spatřil bílou ženu, jak sbírala klasy,
00:05:44 jež zůstaly na záhonech, a zastrkávala do kupek.
00:05:48 Když pak až k němu došla, chytil ji za ruku a tázal se jí,
00:05:52 co je zač a co tu dělá?
00:05:54 "Jsem tvého bratra Štěstí a sbírám ztracené klásky,
00:05:58 aby měl víc pšenice."
00:06:00 "A prosím tě, kdepak je moje Štěstí?" otázal se chudý.
00:06:05 "Na východě," řekla vědma a zmizela.
00:06:09 I umínil si chudý, že půjde do světa hledat své Štěstí.
00:06:13 A když jednou zrána už odcházel z domova,
00:06:16 nenadále vyskočila ze zápecí Bída a plakala i prosila,
00:06:21 aby ji vzal taky s sebou.
00:06:24 "Oj, moje milá!"řekl chudák.
00:06:26 "Jsi velmi slabá a cesta daleká, nedošla bys,
00:06:30 ale mám tu prázdnou lahvičku, zmenši se, vlez do ní
00:06:33 a já tě ponesu."
00:06:36 Bída vlezla do lahvičky
00:06:38 a on nemeškaje zandal ji zátkou a dobře zavázal.
00:06:42 Potom na cestě, když přišel k jedné bažině,
00:06:45 vyndal lahvičku,vstrčil ji do bahna a tak se Bídy zprostil.
00:06:50 Po nějakém čase přišel do velkého města
00:06:53 a nějaký pán vzal ho do služby, aby mu kopal sklep.
00:06:57 "Plat ti žádný nedám,"řekl, "ale co najdeš, bude tvé."
00:07:03 Když tak delší čas kopal, našel hroudu zlata.
00:07:07 Dle úmluvy náležela jemu,
00:07:09 ale on dal přece polovic pánovi a kopal dál.
00:07:12 Konečně přišel na železné dveře, a když je otevřel,
00:07:16 byl tu podzemní sklep a v něm nesmírné bohatství.
00:07:20 Tu slyší z jedné skříně ve sklepě hlas:
00:07:25 "Otevři, pane můj, otevři!"
00:07:29 I otevřel ji a ze skříně vyskočila krásná panna, celá bílá,
00:07:35 poklonila se mu a řekla:
00:07:37 "Jsem tvoje Štěstí, jež jsi tak dlouho hledal.
00:07:41 Od nynějška budu s tebou i tvou rodinou."
00:07:44 Nato zmizela.
00:07:46 On pak o to své bohatství
00:07:48 opět se podělil se svým bývalým pánem,
00:07:51 i zůstal mimoto nesmírným boháčem a jmění jeho den ode dne se množilo.
00:07:57 Nikdy však nezapomněl na svou minulou nouzi
00:08:01 a činil chudým toho města mnoho dobrého.
00:08:05 Jednoho dne se procházel po městě a potkal svého bratra,
00:08:09 který sem přijel za svým obchodem.
00:08:11 I vzal ho s sebou domů a vypravoval mu obšírně všechny své příhody.
00:08:16 Jak viděl jeho Štěstí na poli klásky sbírat,
00:08:19 jak a kde se své Bídy zbavil a jiné věci.
00:08:22 Hostil ho u sebe po několik dní
00:08:25 a potom mu dal na cestu mnoho peněz a ženě i dětem jeho mnoho darů,
00:08:30 i rozloučil se s ním bratrsky.
00:08:32 Ale jeho bratr byl neupřímný a záviděl mu to Štěstí.
00:08:37 Ubíraje se domů, neustále přemýšlel,
00:08:39 jak by na bratra mohl zase Bídu poslat.
00:08:44 A když přijel k tomu místu,
00:08:45 kde jeho bratr lahvičku v bahně pochoval,
00:08:48 hledal, dlouho hledal, až ji zase našel a hned otevřel.
00:08:53 V okamžení vyskočila Bída ven, rostla mu před očima
00:08:56 a začala kolem něj radostně skákat, objala ho, líbala a děkovala mu,
00:09:02 že ji z vězení vysvobodil.
00:09:04 "A za to vděčná budu tobě i tvé rodině až do smrti
00:09:08 a nikdy vás neopustím!"
00:09:11 Darmo se závistník vymlouval, darmo ji posílal k prvnějšímu pánu.
00:09:16 Nikterak už nemohl Bídu z krku pozbýt, ani prodat,
00:09:20 ani darovat, ani zakopat, ani utopit, neustále mu byla v patách.
00:09:25 Zboží, které si domů vezl, pobrali mu po cestě loupežníci.
00:09:29 Dostal se domů žebrotou,
00:09:31 nalezl místo svého stavení hromadu popela
00:09:35 a z pole mu zatím všechnu úrodu pobrala voda.
00:09:39 A tak nezůstalo závistivému boháči nic než toliko Bída!
00:09:45 Tak vidíte, kdo závidí, nebývá nikdy šťasten.
00:09:50 Teď už zavřít oči a šup do hajan.
00:09:54 Tak alou do hajan.
00:09:56 Pod víčky pohádku přečtem si pozpátku.
00:10:00 Skryté titulky: Milada Gajdová Česká televize 2014