00:00:01 Enyky benyky za listem list, kteroupak pohádku budeme číst?
00:00:06 Karkulka, Bajaja, princezna, král.
00:00:10 Kde bylo, tam bylo, jak je to dál?
00:00:15 Jakoupak pohádku budeme číst?
00:00:20 -Ahoj, děti!
-Ahoj, Béďo!
00:00:24 Jestlipak máte doma nějakou oblíbenou hračku?
00:00:33 -Já náklaďák.
-Máš náklaďák?
00:00:35 -Já mám planety. ―Já auto.
-Taky auto?
00:00:39 -A chováte se k těm hračkám hezky?
-Jo.―Jo? Určitě?
00:00:45 Protože já vám teď přečtu pohádku o klukovi,
00:00:49 který se ke své hračce vůbec nechoval hezky.
00:00:53 Pohádka se jmenuje Jak si autíčko hledalo nový domov.
00:00:58 Ondrášek měl v pokojíčku plno hraček.
00:01:02 Měl jich tolik, že si s nimi ani neuměl hrát.
00:01:06 Jednou dostal krásné červené autíčko na ovládání.
00:01:11 Ondra neměl narozeniny ani svátek, autíčko mu tatínek koupil jenom tak.
00:01:17 Ondra si autíčko vzal a bez řečí ho rozbaloval z krabice.
00:01:21 Autíčko bylo slušně vychované
00:01:23 a divilo se, že Ondra za něj ani nepoděkoval.
00:01:27 Rozhodlo se, že dá Ondrovi za vyučenou.
00:01:29 Když s ním Ondra chtěl jet doleva, zatočilo autíčko naschvál doprava.
00:01:34 Jenže Ondrovi to vůbec nevadilo, spíš naopak.
00:01:38 Ty jo! S tím se budou dělat parádní bouračky!
00:01:41 Hned s autíčkem najížděl proti zdi
00:01:45 a vrážel do postele, do stolu i do dveří.
00:01:47 Chudák autíčko!
00:01:48 Za malou chvilku bylo ošklivě odřené a samá boule,
00:01:52 ale Ondrovi to bylo jedno.
00:01:54 Večer si Ondra autíčko ani neuklidil
00:01:57 a tak se stalo, že na něj potmě šlápl.
00:02:01 Autíčko tiše plakalo a stýskalo si.
00:02:03 Tak jsem se těšilo, až si budu s někým hrát,
00:02:07 ale tenhle kluk je nevychovanec a hrubián.
00:02:10 Raději od něho hned uteču.
00:02:13 Po šňůře, která vedla od autíčka k ovládání,
00:02:16 se škvírou v pootevřeném okně spustilo dolů na ulici.
00:02:20 Protože byla šňůra krátká,
00:02:22 uvízlo červené autíčko na parapetu přízemního okna
00:02:26 a muselo tam zůstat až do rána.
00:02:29 Když se rozednilo, na chodníku se začali objevovat první lidé.
00:02:33 Autíčko si vybíralo, u koho by se mu mohlo líbit.
00:02:37 Někdo byl moc uspěchaný, jiný moc zamračený,
00:02:40 ale za chvilku se dočkalo.
00:02:42 Po chodníku šla stařenka.
00:02:45 Šla pomalu, hezky se usmívala a navíc nesla velkou prázdnou tašku.
00:02:51 To je ono!zaradovalo se autíčko.
00:02:55 Když byla babička blízko,
00:02:57 odrazilo se a skočilo babičce rovnou do tašky.
00:03:00 Byl to šikovný skok.
00:03:02 Babička si vůbec ničeho nevšimla. Měla namířeno do obchodu.
00:03:06 Chtěla nakoupit nějaké dobroty pro svého vnuka,
00:03:09 který u ní bude přes víkend.
00:03:11 Babička zašla do samoobsluhy a vybírala křupavé pečivo,
00:03:15 tvaroh, mouku a droždí, aby upekla jeho oblíbené koláčky.
00:03:20 Nezapomněla ani na tabulku čokolády.
00:03:23 Autíčko bylo schované, ani nedutalo,
00:03:26 ale u pokladny mu zvědavost nedala a vykouklo ven.
00:03:32 Pán z ochranky, který stál u pokladny,
00:03:34 si toho všiml a na babičku se ošklivě zamračil.
00:03:38 "Copak máte v té tašce, paní?" zeptal se přísně.
00:03:42 Babička se usmála."Ještě nic, ale za chvíli tam budou rohlíky,
00:03:47 tvaroh, droždí, mouka a čokoláda," odpověděla popravdě.
00:03:52 "Vážně?"zavrčel pán z ochranky. "A co je tohle?"
00:03:57 Chňapl babiččinu tašku a vytáhl z ní autíčko.
00:04:00 Nejprve si myslel, že ho babička v obchodě ukradla,
00:04:04 ale pak si všiml, že už je odřené a zničené,
00:04:07 tak ho babičce s omluvou vrátil.
00:04:10 Babička tomu ani za mák nerozuměla.
00:04:12 Zaplatila nákup a i s autíčkem se vydala domů.
00:04:17 "Hm, to jsem blázen," vrtěla babička hlavou.
00:04:21 "Nejste blázen! Blázen byl ten kluk, co se mnou tak ošklivě zacházel!"
00:04:27 řeklo autíčko.
00:04:29 "A jsem blázen," potvrdila sama sobě babička.
00:04:32 "Povídám si s autíčkem!"
00:04:35 Autíčko se usmálo a začalo vyprávět,
00:04:38 jak uteklo od jednoho rozmazleného kluka.
00:04:41 Babička autíčko pohladila.
00:04:43 "Já mám vnoučka Jirku.
00:04:45 Když bude u mě na návštěvě, může si s tebou hrát.
00:04:49 A když tu nebude, můžeš mi pomáhat, jestli budeš chtít.
00:04:53 Na všechno už sama nestačím!"
00:04:55 Autíčko bylo nadšené a radost měl i Jirka.
00:04:58 Opravdu si spolu hezky hráli.
00:05:00 A když Jiřík odjel, hospodařilo autíčko s babičkou.
00:05:05 Bylo rádo, že se dostalo do dobrých rukou,
00:05:08 že s ním hezky zacházejí, a že jim může péči nějak oplatit.
00:05:13 A to je konec pohádky. Líbila se vám?
00:05:15 Jo.
00:05:17 -A chtěly byste ještě jednu?
-Ano. ―Ano.―Dobře.
00:05:21 Ta další bude o zapomětlivém dědečkovi.
00:05:25 "Dědečku, dnes budu péct buchty!" oznámila vesele babička.
00:05:30 "A s čím budou?" chtěl vědět dědeček.
00:05:33 "Jaké máš nejradši?" vyzvídala babička.
00:05:36 Chtěla dědečkovi udělat radost.
00:05:38 Zítra bude slavit jmeniny jako všichni Antonínové.
00:05:44 Dědeček chvíli přemýšlel a pak řekl:
00:05:47 "S tvarohem, babičko. Udělej je s tvarohem."
00:05:51 Babička se usmála a šla se podívat do lednice.
00:05:55 Úsměv se jí ale z tváře rázem vytratil.
00:05:58 Měla povidla, měla marmeládu, měla dokonce i mák,
00:06:02 ale tvarohu ani kousíček.
00:06:05 "Dědečku, buď tak hodný a zajdi do obchodu pro dva tvarohy,"
00:06:09 požádala ho babička.
00:06:11 "Už jsem dala kynout těsto
00:06:13 a je potřeba ho hlídat, aby neuteklo."
00:06:16 "Tak to já tam rád zajdu, babičko.
00:06:19 Nechtěl bych ty buchty honit po celém městě,"
00:06:22 žertoval dědeček.
00:06:23 "Ale hlavně se někde nezapomeň, dědečku,"připomněla mu babička
00:06:28 a na lísteček mu napsala, že má koupit dva tvarohy.
00:06:33 Dědeček se oblékl do vycházkových kalhot,
00:06:36 lísteček vložil do kapsy a vydal se na cestu do obchodu.
00:06:40 Když šel ulicí, prohlížel si výkladní skříně
00:06:43 a snažil se zapamatovat si cestu.
00:06:46 Dědeček byl totiž už pár let nemocný a vinou své nemoci hodně zapomínal.
00:06:52 Před výlohou s hračkami se zastavil a začal vzpomínat na své dětství.
00:06:57 Dojetím mu oči maličko zvlhly a tak si je otřel do kapesníku.
00:07:02 Nevšiml si, že mu přitom vypadl lísteček.
00:07:06 Potichu se snesl k zemi
00:07:07 a kolemjdoucí lidé na něj bez ostychu šlapali.
00:07:12 Dědeček se konečně odpoutal od výlohy s hračkami
00:07:15 a najednou se zarazil.
00:07:17 Nevěděl, kam má jít a co má udělat.
00:07:21 "No co, půjdu dál, třeba mi to cestou samo přijde na mysl,"
00:07:26 rozhodl se dědeček.
00:07:28 Pomalu kráčel ulicí a najednou mu do oka padl nápis "Autobazar".
00:07:35 Dědeček se zastavil a podrbal se v šedivých vlasech.
00:07:39 "Už to mám! Chtěl jsem si koupit auto!"
00:07:43 Asi ho popletla autíčka,
00:07:44 na která se díval přes sklo výkladní skříně hračkářství.
00:07:48 Dědeček tedy bez váhání vstoupil dovnitř.
00:07:51 Velká a drahá auta míjel bez povšimnutí,
00:07:54 ale zastavil se u malého a hodně starého automobilu.
00:07:58 V takovém jezdíval můj tatínek, zavzpomínal si na své mládí.
00:08:04 Než se dědeček nadál, už byl u něj prodavač
00:08:07 a medovým hlasem se zeptal: "Budete si přát?"
00:08:12 "Já nevím," řekl popravdě dědeček.
00:08:15 "To je opravdu dobrá volba. Nejlepší vůz minulého století.
00:08:20 A velmi zachovalý.
00:08:22 Pár kilometrů s ním ještě určitě ujedete,"
00:08:25 ševelil prodavač
00:08:26 a tancoval kolem dědečka jako tanečnice na parketu.
00:08:30 Netrvalo dlouho a dědeček z autobazaru odjížděl vlastním autem.
00:08:36 Zpočátku si trochu pletl brzdu s plynem,
00:08:39 ale nakonec se s tím přece jen srovnal.
00:08:42 Když prodavač říkal, že se s autem dá ujet pár kilometrů,
00:08:46 opravdu přeháněl.
00:08:48 Dědeček ujel sotva pár metrů a z auta se začalo kouřit.
00:08:52 Odbočil tedy na nejbližší parkoviště.
00:08:55 Bylo to zrovna parkoviště obchodního domu.
00:08:58 Když dědeček uviděl obchod s potravinami,
00:09:01 najednou si vzpomněl, že měl babičce koupit tvaroh na buchty.
00:09:05 Nechal auto autem a zašel do obchodu.
00:09:08 S tvarohem v ruce a spokojeným výrazem ve tváři
00:09:11 si to namířil z obchodu rovnou za babičkou.
00:09:15 Na své auto, které si cestou koupil, už dočista zapomněl.
00:09:19 Babička dědečka pochválila, že tak dobře nakoupil,
00:09:23 a upekla mu slibované tvarohové buchty,
00:09:26 které voněly na míle daleko.
00:09:30 A to je konec. Líbila se vám pohádka?
00:09:32 Ano.
00:09:34 To je dobře, zavřete očka a ať máte sny sladké a voňavé
00:09:39 jako ty babiččiny buchty.
00:09:43 K polštářům z obláčků vlaštovka odlétá
00:09:46 a naši pohádku unáší do světa.
00:09:50 Naposled z výšky nám křidélky zamává.
00:09:56 Tak alou do hajan.
00:09:58 Pod víčky pohádku přečtem si pozpátku.
00:10:03 Skryté titulky: Milada Gajdová Česká televize 2014
00:00:01 Enyky benyky za listem list, kteroupak pohádku budeme číst?
00:00:06 Karkulka, Bajaja, princezna, král.
00:00:10 Kde bylo, tam bylo, jak je to dál?
00:00:15 Jakoupak pohádku budeme číst?
00:00:20 -Ahoj, děti!
-Ahoj, Béďo!
00:00:24 Jestlipak máte doma nějakou oblíbenou hračku?
00:00:33 -Já náklaďák.
-Máš náklaďák?
00:00:35 -Já mám planety. ―Já auto.
-Taky auto?
00:00:39 -A chováte se k těm hračkám hezky?
-Jo.―Jo? Určitě?
00:00:45 Protože já vám teď přečtu pohádku o klukovi,
00:00:49 který se ke své hračce vůbec nechoval hezky.
00:00:53 Pohádka se jmenuje Jak si autíčko hledalo nový domov.
00:00:58 Ondrášek měl v pokojíčku plno hraček.
00:01:02 Měl jich tolik, že si s nimi ani neuměl hrát.
00:01:06 Jednou dostal krásné červené autíčko na ovládání.
00:01:11 Ondra neměl narozeniny ani svátek, autíčko mu tatínek koupil jenom tak.
00:01:17 Ondra si autíčko vzal a bez řečí ho rozbaloval z krabice.
00:01:21 Autíčko bylo slušně vychované
00:01:23 a divilo se, že Ondra za něj ani nepoděkoval.
00:01:27 Rozhodlo se, že dá Ondrovi za vyučenou.
00:01:29 Když s ním Ondra chtěl jet doleva, zatočilo autíčko naschvál doprava.
00:01:34 Jenže Ondrovi to vůbec nevadilo, spíš naopak.
00:01:38 Ty jo! S tím se budou dělat parádní bouračky!
00:01:41 Hned s autíčkem najížděl proti zdi
00:01:45 a vrážel do postele, do stolu i do dveří.
00:01:47 Chudák autíčko!
00:01:48 Za malou chvilku bylo ošklivě odřené a samá boule,
00:01:52 ale Ondrovi to bylo jedno.
00:01:54 Večer si Ondra autíčko ani neuklidil
00:01:57 a tak se stalo, že na něj potmě šlápl.
00:02:01 Autíčko tiše plakalo a stýskalo si.
00:02:03 Tak jsem se těšilo, až si budu s někým hrát,
00:02:07 ale tenhle kluk je nevychovanec a hrubián.
00:02:10 Raději od něho hned uteču.
00:02:13 Po šňůře, která vedla od autíčka k ovládání,
00:02:16 se škvírou v pootevřeném okně spustilo dolů na ulici.
00:02:20 Protože byla šňůra krátká,
00:02:22 uvízlo červené autíčko na parapetu přízemního okna
00:02:26 a muselo tam zůstat až do rána.
00:02:29 Když se rozednilo, na chodníku se začali objevovat první lidé.
00:02:33 Autíčko si vybíralo, u koho by se mu mohlo líbit.
00:02:37 Někdo byl moc uspěchaný, jiný moc zamračený,
00:02:40 ale za chvilku se dočkalo.
00:02:42 Po chodníku šla stařenka.
00:02:45 Šla pomalu, hezky se usmívala a navíc nesla velkou prázdnou tašku.
00:02:51 To je ono!zaradovalo se autíčko.
00:02:55 Když byla babička blízko,
00:02:57 odrazilo se a skočilo babičce rovnou do tašky.
00:03:00 Byl to šikovný skok.
00:03:02 Babička si vůbec ničeho nevšimla. Měla namířeno do obchodu.
00:03:06 Chtěla nakoupit nějaké dobroty pro svého vnuka,
00:03:09 který u ní bude přes víkend.
00:03:11 Babička zašla do samoobsluhy a vybírala křupavé pečivo,
00:03:15 tvaroh, mouku a droždí, aby upekla jeho oblíbené koláčky.
00:03:20 Nezapomněla ani na tabulku čokolády.
00:03:23 Autíčko bylo schované, ani nedutalo,
00:03:26 ale u pokladny mu zvědavost nedala a vykouklo ven.
00:03:32 Pán z ochranky, který stál u pokladny,
00:03:34 si toho všiml a na babičku se ošklivě zamračil.
00:03:38 "Copak máte v té tašce, paní?" zeptal se přísně.
00:03:42 Babička se usmála."Ještě nic, ale za chvíli tam budou rohlíky,
00:03:47 tvaroh, droždí, mouka a čokoláda," odpověděla popravdě.
00:03:52 "Vážně?"zavrčel pán z ochranky. "A co je tohle?"
00:03:57 Chňapl babiččinu tašku a vytáhl z ní autíčko.
00:04:00 Nejprve si myslel, že ho babička v obchodě ukradla,
00:04:04 ale pak si všiml, že už je odřené a zničené,
00:04:07 tak ho babičce s omluvou vrátil.
00:04:10 Babička tomu ani za mák nerozuměla.
00:04:12 Zaplatila nákup a i s autíčkem se vydala domů.
00:04:17 "Hm, to jsem blázen," vrtěla babička hlavou.
00:04:21 "Nejste blázen! Blázen byl ten kluk, co se mnou tak ošklivě zacházel!"
00:04:27 řeklo autíčko.
00:04:29 "A jsem blázen," potvrdila sama sobě babička.
00:04:32 "Povídám si s autíčkem!"
00:04:35 Autíčko se usmálo a začalo vyprávět,
00:04:38 jak uteklo od jednoho rozmazleného kluka.
00:04:41 Babička autíčko pohladila.
00:04:43 "Já mám vnoučka Jirku.
00:04:45 Když bude u mě na návštěvě, může si s tebou hrát.
00:04:49 A když tu nebude, můžeš mi pomáhat, jestli budeš chtít.
00:04:53 Na všechno už sama nestačím!"
00:04:55 Autíčko bylo nadšené a radost měl i Jirka.
00:04:58 Opravdu si spolu hezky hráli.
00:05:00 A když Jiřík odjel, hospodařilo autíčko s babičkou.
00:05:05 Bylo rádo, že se dostalo do dobrých rukou,
00:05:08 že s ním hezky zacházejí, a že jim může péči nějak oplatit.
00:05:13 A to je konec pohádky. Líbila se vám?
00:05:15 Jo.
00:05:17 -A chtěly byste ještě jednu?
-Ano. ―Ano.―Dobře.
00:05:21 Ta další bude o zapomětlivém dědečkovi.
00:05:25 "Dědečku, dnes budu péct buchty!" oznámila vesele babička.
00:05:30 "A s čím budou?" chtěl vědět dědeček.
00:05:33 "Jaké máš nejradši?" vyzvídala babička.
00:05:36 Chtěla dědečkovi udělat radost.
00:05:38 Zítra bude slavit jmeniny jako všichni Antonínové.
00:05:44 Dědeček chvíli přemýšlel a pak řekl:
00:05:47 "S tvarohem, babičko. Udělej je s tvarohem."
00:05:51 Babička se usmála a šla se podívat do lednice.
00:05:55 Úsměv se jí ale z tváře rázem vytratil.
00:05:58 Měla povidla, měla marmeládu, měla dokonce i mák,
00:06:02 ale tvarohu ani kousíček.
00:06:05 "Dědečku, buď tak hodný a zajdi do obchodu pro dva tvarohy,"
00:06:09 požádala ho babička.
00:06:11 "Už jsem dala kynout těsto
00:06:13 a je potřeba ho hlídat, aby neuteklo."
00:06:16 "Tak to já tam rád zajdu, babičko.
00:06:19 Nechtěl bych ty buchty honit po celém městě,"
00:06:22 žertoval dědeček.
00:06:23 "Ale hlavně se někde nezapomeň, dědečku,"připomněla mu babička
00:06:28 a na lísteček mu napsala, že má koupit dva tvarohy.
00:06:33 Dědeček se oblékl do vycházkových kalhot,
00:06:36 lísteček vložil do kapsy a vydal se na cestu do obchodu.
00:06:40 Když šel ulicí, prohlížel si výkladní skříně
00:06:43 a snažil se zapamatovat si cestu.
00:06:46 Dědeček byl totiž už pár let nemocný a vinou své nemoci hodně zapomínal.
00:06:52 Před výlohou s hračkami se zastavil a začal vzpomínat na své dětství.
00:06:57 Dojetím mu oči maličko zvlhly a tak si je otřel do kapesníku.
00:07:02 Nevšiml si, že mu přitom vypadl lísteček.
00:07:06 Potichu se snesl k zemi
00:07:07 a kolemjdoucí lidé na něj bez ostychu šlapali.
00:07:12 Dědeček se konečně odpoutal od výlohy s hračkami
00:07:15 a najednou se zarazil.
00:07:17 Nevěděl, kam má jít a co má udělat.
00:07:21 "No co, půjdu dál, třeba mi to cestou samo přijde na mysl,"
00:07:26 rozhodl se dědeček.
00:07:28 Pomalu kráčel ulicí a najednou mu do oka padl nápis "Autobazar".
00:07:35 Dědeček se zastavil a podrbal se v šedivých vlasech.
00:07:39 "Už to mám! Chtěl jsem si koupit auto!"
00:07:43 Asi ho popletla autíčka,
00:07:44 na která se díval přes sklo výkladní skříně hračkářství.
00:07:48 Dědeček tedy bez váhání vstoupil dovnitř.
00:07:51 Velká a drahá auta míjel bez povšimnutí,
00:07:54 ale zastavil se u malého a hodně starého automobilu.
00:07:58 V takovém jezdíval můj tatínek, zavzpomínal si na své mládí.
00:08:04 Než se dědeček nadál, už byl u něj prodavač
00:08:07 a medovým hlasem se zeptal: "Budete si přát?"
00:08:12 "Já nevím," řekl popravdě dědeček.
00:08:15 "To je opravdu dobrá volba. Nejlepší vůz minulého století.
00:08:20 A velmi zachovalý.
00:08:22 Pár kilometrů s ním ještě určitě ujedete,"
00:08:25 ševelil prodavač
00:08:26 a tancoval kolem dědečka jako tanečnice na parketu.
00:08:30 Netrvalo dlouho a dědeček z autobazaru odjížděl vlastním autem.
00:08:36 Zpočátku si trochu pletl brzdu s plynem,
00:08:39 ale nakonec se s tím přece jen srovnal.
00:08:42 Když prodavač říkal, že se s autem dá ujet pár kilometrů,
00:08:46 opravdu přeháněl.
00:08:48 Dědeček ujel sotva pár metrů a z auta se začalo kouřit.
00:08:52 Odbočil tedy na nejbližší parkoviště.
00:08:55 Bylo to zrovna parkoviště obchodního domu.
00:08:58 Když dědeček uviděl obchod s potravinami,
00:09:01 najednou si vzpomněl, že měl babičce koupit tvaroh na buchty.
00:09:05 Nechal auto autem a zašel do obchodu.
00:09:08 S tvarohem v ruce a spokojeným výrazem ve tváři
00:09:11 si to namířil z obchodu rovnou za babičkou.
00:09:15 Na své auto, které si cestou koupil, už dočista zapomněl.
00:09:19 Babička dědečka pochválila, že tak dobře nakoupil,
00:09:23 a upekla mu slibované tvarohové buchty,
00:09:26 které voněly na míle daleko.
00:09:30 A to je konec. Líbila se vám pohádka?
00:09:32 Ano.
00:09:34 To je dobře, zavřete očka a ať máte sny sladké a voňavé
00:09:39 jako ty babiččiny buchty.
00:09:43 K polštářům z obláčků vlaštovka odlétá
00:09:46 a naši pohádku unáší do světa.
00:09:50 Naposled z výšky nám křidélky zamává.
00:09:56 Tak alou do hajan.
00:09:58 Pod víčky pohádku přečtem si pozpátku.
00:10:03 Skryté titulky: Milada Gajdová Česká televize 2014
O zapomnětlivém dědečkovi. Jak si autíčko hledalo nový domov. Čte Josef Kaluža
Dnes bude Malovaná čítanka tak trochu automobilová. V první pohádce zapomětlivý dědeček úplně zapomene, co ho poslala babička nakoupit, až místo tvarohu koupí krásné staré auto. A v druhé pohádce uslyšíme příběh o autíčku, které uteče chlapečkovi, co si neváží svých hraček. Čte Josef Kaluža.
