Spoluúčinkují: O. Havelka, A. Zoltán, Wurre-Wurre, V. Dostál, V. Lukáš, Originální pražský synkopický orchestr a další (1992). Režie R. Chudoba
00:00:17 Dobrý večer, vážení přátelé.
00:00:40 Dobrý večer. Promiňte, musel jsem počkat,
00:00:42 až dorachotím.
00:00:45 Přátelé, jistě se někomu z vás,
00:00:47 jedovatým kritikům, zdá, už neví z které do které,
00:00:50 nemá nápady, tak si vzal brnění, nos,
00:00:54 že to jako bude legrace. Humor to je.
00:01:00 Ale má to taky praktický účel a smysl.
00:01:03 Vážení přátelé,
00:01:09 plechová kavalérie.
00:01:13 To je rachota. Vážení přátelé,
00:01:15 můj první host,
00:01:18 můj starý černý přítel, Sam.
00:01:22 Přineste starého Sama.
00:01:40 Jak vidíte, přátelé, je to černý partner,
00:01:43 první slovní hříčka. O mě nemějte strach,
00:01:47 já jsem v brnění.
00:01:50 O mě se nebojte, paní, já jsem v brnění.
00:01:56 Ovšem nejsem chráněn všude, paní.
00:02:03 Neboj se mě!
00:02:07 Přátelé, raději netleskejte, ono to to zvíře dráždí.
00:02:11 Já to mám rád, ale zvíře to dráždí.
00:02:13 Jenom škodolibci ať tleskají.
00:02:16 Vážení přátelé, on ze mě má trošku strach.
00:02:18 Víte, a když má strach, votvírá hubu.
00:02:22 Černý partner. Samíčku, neboj se mě.
00:02:27 Neboj se mě.
00:02:30 Šéfe, utekl vám had.
00:02:33 Jak mně? Copak já mám hady?
00:02:35 Vilda má hady.
-Utekl ti had.
00:02:38 Komu tykáš?
-Utekl vám had.
00:02:43 Jak nám? Já nemám hada žádnýho.
00:02:45 Utekl ti had, Vildo!
00:02:47 Utekl mně had? Já ho půjdu chytit.
00:02:49 Bolku, pojď ho podržet.
00:02:51 Ale on se mě bojí. Sprav mně to brnění tady.
00:02:55 On se mě totiž trošku bojí.
00:02:59 Tak podrž ho ty!
-Ne. Musíme se vyčurat, šéfe.
00:03:04 Co říkal? Že se musíme, MUSÍME vyčurat?
00:03:08 Proč mluví za tolik lidí? Jak musíme vyčurat?
00:03:11 Jako kdo? Musíme vyčurat?
00:03:14 Posera! Prosím vás, kdo je menší?
00:03:18 No, abych nemluvil pořád sprostě.
00:03:20 Kdo je menší ten... Kdo podrží toho...?
00:03:22 Protože on se mě opravdu bojí. Že to chrastí, víte?
00:03:25 Vono to chrastí. Kdo ho podrží?
00:03:29 Vy, pane? Vy už máte nejlepší za sebou.
00:03:32 Pojďte. Vždyť se nestyďte za ty roky.
00:03:37 Von by šel. Nechoď nikam, člověče,
00:03:39 vždyť tě to zvíře roztrhá!
00:03:41 To musí být někdo krásný. To musí být někdo
00:03:44 k sežrání. To musí být nějaké hezké děvče!
00:03:51 Vy jste k sežrání. Pojďte!
00:03:54 No, pojďte! Nebojte se!
00:03:57 Jak se jmenujete? (roztřeseně)-Milena.
00:03:59 Mi-le-na?
00:04:01 Vy máte strach, Mi-le-no?
00:04:04 Nemějte strach. Budeme si tykat. Možná.Jestli přežijete.
00:04:08 Dejte pozor tady na kabel.
00:04:11 Podržte ho. Vždyť se nic neděje. Vždyť je to jenom
00:04:13 taková kočka větší. Držte ho!
00:04:17 Sam na ni neútočí. Von je hodný, Sam.
00:04:20 To by se vám líbilo, kdyby von ji roztrhal.
00:04:22 Vy byste viděli krev. Já vás znám.
00:04:25 Krev. Chcete vidět krev.
00:04:28 To je pořád chléb a hry, že?
00:04:30 Chléb a hry. Ten římský cirkus,
00:04:33 jak tam trhali ty panny.
00:04:35 Jste panna, Mi-le-no?
00:04:38 Co? Ne? No, to nevadí.
00:04:40 Tak roztrhá babu.
00:04:44 My se pobavíme. POTLESK
00:04:49 Já znám takový lidi. Můj soused třeba,
00:04:52 ne vod shora, ani zezdola,
00:04:54 ale soused, kde jsme bydleli v baráku předtím,
00:04:57 von normálně se díval na Velkou pardubickou
00:05:00 a žral u toho koňský salám.
00:05:03 To jsou takoví lidi.
-Had už se našel.
00:05:05 No tak. Had se našel, přátelé.
00:05:08 Tak můžeme pokračovat dál.
00:05:10 Vážení přátelé.
-Takhle ho podrž, jo?
00:05:13 Podrž ho, já si vezmu kocoura.-Počkej, co podrž?
00:05:16 Von je dost těžký. Ne že bych se bál,
00:05:20 já mám brnění, vo mě se nebojte.
00:05:23 Von mě drtí. To je škrtič. Drtič.
00:05:26 Není jedovatý? Von mně, krucifix,
00:05:29 drtí tu rukavici v tom železe.
00:05:33 Prosím vás, pojďte mě někdo zbavit toho hada!
00:05:36 Paní, zbavte mě toho hada.
00:05:39 Paní, vemte si toho hada.
00:05:40 Pane, pomožte té paní. Vemte si toho hada.
00:05:43 Nebojte se toho hada. Vemte toho hada.
00:05:46 Počkejte, já si vezmu tu rukavici.
00:05:49 Držte toho hada.
00:05:58 Mně spadlo logo, sakra.
00:06:10 Nechte toho hada kolovat, pane.
00:06:13 Pochovejte si všichni hada. No co?
00:06:17 Ne, nechcu. Jak nechcu?
00:06:20 Proč nechcu?
00:06:23 Vona se ho ale opravdu bojí!
00:06:25 Ještě jednou to... To je zábavné.
00:06:28 Škodolibý smích.
00:06:32 Víte, takhle se budete posunovat až domů, na těch židlích.
00:06:35 Dej mně ho kolem krku, já jsem hrdina.
00:06:43 Toto by ovšem bylo užitečné třeba v Parlamentu.
00:06:49 Jak voni mají 3 minuty, aby se vyžvejkli, že?
00:07:01 Takovýmu poslanci, jo, prosím diskusní příspěvek,
00:07:07 von jde na 3 minuty, dají mu hada kolem krku
00:07:10 a von má 3 minuty. A jestli se nevyžvejkne,
00:07:12 jestli se nevymáčkne, tak ho had rozmáčkne.
00:07:16 To by nám to tam prořídlo.
00:07:19 No nic, já vodnesu toho hada, prosím vás,
00:07:22 budeme pokračovat dál.
00:07:37 Čemu se smějete, paní? Každý vidí, co chce.
00:07:42 Já vidím mikrofon.
00:07:45 Tak, já si dám tady přilbu.
00:07:50 Tak, přátelé, tady tohle brnění, to jsem si nechal dělat
00:07:53 speciálně na tuhle manéž, poněvadž jsem věděl,
00:07:54 že tady budou zvířata.
00:07:57 Jeden z nejdražších mých přátel,
00:08:00 který bude vzácným hostem v naší manéži,
00:08:03 je Ondra Havelka.
00:08:24 Ondro, já tě tady vítám. Doufám, že jsi s sebou vzal
00:08:27 Band.-Ano, je připraven za oponou.
00:08:30 Velký Big Band. Máme peníze, můžeme mít
00:08:33 Velký Big Band. Ovšem Velký Big Band je trošku
00:08:36 nesmysl, protože to je Velký Velký Band.
00:08:38 Velká velká kapela. Něco jako Lidová demokracie.
00:08:41 To je lidová vláda lidu, že? To je nesmysl.
00:08:45 Takže, Ondro...
00:08:56 Lidé se smějí, daří se nám to.
00:08:59 Takže, Ondro, zahrajete nám něco hezkého?
00:09:01 Samozřejmě, jsme ready. Pánové, oponu!
00:09:05 Můžeme začít. POTLESK
00:11:54 Děkuji za tanec.
00:12:02 Ježíšmarjá, s tou se tančí krásně, člověče.
00:12:05 To je temperament, ta holka.
00:12:11 Tedy nezlob se , Bolku, ale...
-Ta Katka, ta nikdy nebyla
00:12:13 vdaná, člověče.
-Bolku, ale co to bylo?
00:12:16 Tohle šimi nebylo. To, co jsi předváděl.
00:12:19 Vy jste začali hrát něco jiného, nebo co?
00:12:22 Naopak.
-Krásná.
00:12:26 Ale skutečně. Tohle nebylo šimi.
00:12:29 Tak co to bylo?
-Soustřeďuješ se?
00:12:32 Víš, co říkám?
-A co to bylo?
00:12:34 Šimi. Tanec šimi. Kultivovaný jazzový tanec šimi.
00:12:37 Co jsem já dělal?
-To se neodvažuji pojmenovat.
00:12:42 Já taky ne.
-Nic. Hele, tak pojď.
00:12:43 Dáme se do toho. Vidím, že to potřebuješ.
00:12:46 No tak, už se uklidni.
-Roztančíme to.
00:12:50 Podívej se. Tanec šimi je založen na tzv.
00:12:54 kluzném smyku, kterého docilujeme
00:12:58 permanentním...
-Nemluv tak sprostě.
00:13:01 Kluzný smyk. To je terminus technikus.
00:13:04 Toho docilujeme permanentním kontaktem
00:13:06 našich chodidel s terénem tanečním.
00:13:08 Takže zkus to. Pravou nohou vyraž
00:13:11 a nezdvihej nohu. Raz, dva, tři, čtyři.
00:13:28 Dívej se na blba.
00:13:31 Co tady brázdíš manéž?
-Počkej, počkej. Nech ho.
00:13:36 On se snaží. Na něm je vidět dobrá snaha, dobrá vůle.
00:13:39 Zkuste to, příteli, ještě jednou.
00:13:41 Nebuď tak mírný. Jaký příteli?
00:13:44 Tele nemotorné!
-Nenechte se znervóznit, příteli.
00:13:48 Zkuste ještě.
-Zkus to ještě jednou, vorvani.
00:13:53 Raz, dva, tři, čtyři.
-Nezub se, zubře.
00:14:01 Ne, není to úplně nejlepší, ale není to nejhorší.
00:14:04 Je to hrozné. Je to telecí.
00:14:09 Já bych to formuloval: Jedná se o...
00:14:12 Já bych to taky naformuloval, ale jaksi nechci mluvit sprostě.
00:14:14 Já bych řekl, že je to extrémně méně
00:14:17 talentovaný jedinec.
00:14:29 Bolku, já si myslím, že je to ideální situace k tomu,
00:14:31 abychom aplikovali naši moderní metodu,
00:14:34 díky níž dokážeme i takovéhoto,
00:14:38 ne, počkej, počkej, nech mě domluvit.
00:14:41 Díky níž i tohoto méně talentovaného,
00:14:45 ale jaksi nadějného člověka naučíme
00:14:48 tančit za 5 minut.
-Budem ho kopat?
00:14:51 Ne, ne. prosím, dance machine.
00:14:54 Příteli, v klidu.
-Děláš tady ostudu.
00:14:57 Je tady celý orchestr z Prahy a von tady...
00:15:00 Já to ani nemůžu napodobit.
00:15:05 Připevněte žáka.
00:15:13 Příteli, pokud jste se předtím cítil
00:15:17 špatně, protože jste si volně plul prostorem,
00:15:20 já se vám vůbec nedivím. Teď budete spoután
00:15:23 a můžete se opět chovat přirozeně.
00:15:27 Teda, vážení přátelé, to je první pokus,
00:15:30 jak naučit bizona šimi.
00:15:36 Žádnou vlastní vůli, nechte to na mně.
00:15:38 Takže, vyrazíme. Pánové, hudbu.
00:15:45 Tančíme! Ne, stop.
00:15:49 Příteli, bylo to dobré,
00:15:52 ale mohlo by to být přece jen lepší.
00:15:55 Tak vyražte pravou nohou, jo?
00:15:58 Víš, co je pravá noha?
00:16:01 Ale levá noha sleduje!
00:16:05 Počkejte, ještě jednou. Stop.
00:16:07 Prosím tě, tady mistr ti dává impuls.
00:16:10 Tak snad to chápeš ten impuls.
00:16:11 Když ti dá impuls, vyrazíš pravou nohou.
00:16:15 Vidíš, co děláš?
00:16:18 Kolego!
-Promiň, Ondro,
00:16:20 to je prostě nemehlo. Extrémně netalentovaný.
00:16:28 Takže ještě jednou. Pravou nohu následuje levá.
00:16:31 Kupředu pravá.
00:16:37 Výborně, tančí.
00:17:00 Ondro, udělal jsi velký kus pedagogické záslužné práce.
00:17:05 Děkuji.
-Prostě tohoto primáta naučit
00:17:08 aspoň ty kroky je opravdu už výkon.
00:17:10 Ten dobrý člověk je opravdu talentovaný.
00:17:12 Já jsem to vytušil.
-Ta tvoje trpělivost.
00:17:16 No nic. Ale von nedělá ten vertikální...-Ne?
00:17:20 ...takový ten pohyb, jak jsi mně naznačoval.
00:17:22 To je chyba. Tzv. jazzový hup.
00:17:25 Ten je nutný. Ovšem, možná, že bysme mohli aplikovat
00:17:28 druhou část dance machine, ne?
00:17:31 Určitě. -Pojďte.
-Já rád pomohu.
00:17:35 Bolku, můžu ti ji svěřit?
-Ovšem, rád pomohu.
00:17:39 Velmi rád pomohu.
00:17:46 Takže na první a na třetí dobu budeš páčit.
00:18:02 Šéfe!
00:18:06 Mě už to nebaví!
00:18:08 Ze mě nebudete dělat žádného blba
00:18:12 s nějakým pražským jazzem.
00:18:16 Počkejte, příteli. Ještě jsme neskončili.
00:18:18 Končíme!
00:18:23 Já ti ukážu, šimi. Ty pražskej hajzle!
00:18:38 Slyšeli jste, co říkal?
00:18:42 Já jsem věděl, že von je trošku intelektuálně nesolventní,
00:18:46 ale že je tak vulgární, to nevím.
00:18:49 Jednou mi říkal, že je mu úplně jedno,
00:18:52 když ztratí práci, když jsem mu vyhrožoval,
00:18:55 že práci ztratí. Von říkal: Mně je to úplně jedno,
00:18:57 já už to mám zařízený. Já mám bratrance v ZOO v Tróji
00:19:01 a my tam s manželkou budeme dělat párek Hanáků.
00:19:15 Mu prostě chybí ta existenční nejistota, rozumíte?
00:19:19 A teď před tím Big Bandem taková ostuda.
00:19:24 Ten nám dělá reklamu.
00:19:26 S tou reklamou taky. To víte?
00:19:29 Nedávno jsem se dověděl, to je taková věc,
00:19:36 že sportovci, víte,
00:19:39 jak von dá gól,
00:19:42 my si myslíme, že se radujem. My se rveme kvůli tomu,
00:19:45 aby to naše mužstvo vyhrálo, my se kvůli tomu rveme.
00:19:48 Teď dovážejí velké kšefty, baseballové pálky.
00:19:52 Prý je to nejlepší na fotbal.
00:19:56 Lidi se zabíjejí a von dá gól a jeho jediná práce je,
00:19:59 aby běžel k tomu panelu od firmy, od které je placen.
00:20:05 A my myslíme, že on radostně skotačí. Ne, ne, ne.
00:20:07 On přímou čarou letí a tam se raduje
00:20:11 před tím panelem,
00:20:13 aby to televize snímala, aby to snímala,
00:20:17 a tam za ním Horák a synové.
00:20:27 Nakrátko musím odbočit. Všimli jste si,
00:20:31 jaký voni mají názvy? Ty soukromý firmy?
00:20:34 Třeba nedávno jsem viděl detektivní soukromá kancelář
00:20:37 Čmuchal a Nenašel.
00:20:41 Hoši, vždyť si to aspoň přehoďte. On říká:
00:20:46 Jak přehoďte? Jako Nenašel a Čmuchal?
00:20:52 Rozumíte, jako kdybych já řekl nějaký fór,
00:20:56 který se mi povede, shodou okolností,
00:20:59 a běžím okamžitě k nějakému reklamnímu panelu.
00:21:02 Já vám to můžu předvést.
00:21:03 Představme si to. Řeknu fór.
00:21:05 Třeba starý, který už teď neplatí.
00:21:07 I když vlastně některý fóry jsou věčný.
00:21:10 Záleží na tom, kdo je vypráví a komu.
00:21:20 A tenhle je starý fór, který už vyprávěl můj tatínek
00:21:24 a potom jsem ho já s úspěchem vyprávěl.
00:21:27 Pak se to nějak přestalo a pak jsem to zase začal vyprávět,
00:21:31 teď to úplně zase usnulo, takže mnozí z nás si to nepamatují,
00:21:34 jak ten pán prostě blinká
00:21:38 na Václavském náměstí ve 3 hodiny ráno
00:21:42 a von prostě tam blinká,
00:21:47 já nemůžu mluvit sprostě, poněvadž lidi potom píšou
00:21:50 do televize, že nejsou zvědavi na to,
00:21:54 aby po večerech poslouchali moje sprostoty.
00:21:58 Voni to napsali teda přesně: My nejsme zvědavi na to,
00:22:01 abychom v sobotu večer poslouchali sprostoty
00:22:03 toho hajzla.
00:22:16 Tak, já řeknu ten fór teda. Ve 3 hodiny prostě
00:22:20 na tom Václavském náměstí ráno prostě
00:22:23 blinká ten chlap
00:22:37 a vedle něj jde takový seriózní chodec
00:22:41 s takovou aktovčičkou a kravatu má a říká:
00:22:44 Úplně s váma souhlasím.
00:23:12 Už se tady válím u té Sazky, rozumíte,
00:23:16 a Sazka je na obrazovce, rozumíte,
00:23:19 a já si říkám: Taky trošku dám těm Lounům,
00:23:22 těm pivovarům, tak se převalím k Lounům
00:23:27 a teď zase...
00:23:33 Ta reklama se dělá skrytě. Cyklista třeba:
00:23:37 Tady jste vyhrál etapu. (udýchaně) Vyhrál,
00:23:42 jsme jeli, až jsme se blížili ke stadiónu,
00:23:47 nás tam uniklo 6
00:23:50 a ten Holanďan, ten tam vpad,
00:23:57 přes něj šli ten Dán s Rusákem,
00:24:02 až jsme zůstali s Polákama sami
00:24:06 a Polák mě probudil takovou ranou pumpičky
00:24:12 a já jsem se taky ohnal, jsem byl první, tak jsem rád.
00:24:17 Pozdravuju manželku a dcery Kamilku a Aničku
00:24:21 a moravsko-české-slezké papírny
00:24:29 a Sazku.
00:24:32 Si nemůžu vzpomenout v tom fofru, kdo to platí.
00:24:38 Žízeň.
00:24:42 A to pořád ty flašky. Nebo štěňata, rozumíte.
00:24:44 Sudy se musí kupovat.
00:24:48 Mě napadlo Polívkovo instantní pivo,
00:24:54 to je prostě takový prášeček jenom,
00:24:57 rozumíte, do kapsy, 1 pivo, druhý do druhý kapsy,
00:25:02 můžete mít po kapsách pivo, můžete mít na sobě
00:25:04 celé štěně pod košilí.
00:25:07 Pánové, prostě se to nasype.
00:25:11 Pánové!
00:25:15 Nazdar, šimisto!
00:25:20 Trošku chemie do toho šimi.
00:25:24 Rozumíte a už se dělá pivo. A nemusí to zůstat jenom tak,
00:25:27 protože kdyby se toho ty Louny chytly...
00:25:32 Voni ne, voni to budou radši dělat z toho
00:25:35 chmela pochcanýho vod těch středoškoláků.
00:25:39 Toto je čistá chemie. Louny!
00:25:45 To je čistá chemie. No, dívejte se!
00:25:47 Tam žádný chmel není.
00:25:50 A chutná to jako pivo. Polívkovo instantní pivo.
00:25:54 Teď bychom mohli dělat další výrobky instantní.
00:25:56 Jako třeba řekněme, já nevím...
00:25:58 Psa. Si děcko pohraje se psem, pak se děcko rozplyne.
00:26:02 Teda pes.
00:26:04 Instantní děti ne. To bychom museli...
00:26:07 Dalo by se. Instantní žena. Vanu,
00:26:09 koupíte si instantní Polívkovu ženu,
00:26:12 promiň Chantal, a teď prostě přijdete domů,
00:26:17 vana, no, nalej ještě, pracuj na tom,
00:26:19 vana, nasypete brunetu nebo blondýnu nebo mulatku,
00:26:23 každý prostě, to je jedno,
00:26:26 nasypete a ona se vytvoří ta žena
00:26:30 a ráno se rozplyne. Teď by psali ty reklamace.
00:26:34 Pane Polívko, koupil jsem si vaši instantní Polívkovu ženu.
00:26:38 Už se mi 5 roků nerozplynula,
00:26:44 mám s ní 3 instantní děti
00:26:50 a půjde to k vyšší instanci.
00:26:54 Ještě jednou! Nebo instantní peníze třeba.
00:26:59 To vlastně existuje, instantní peníze.
00:27:01 To je rubl.
00:27:10 Tak to ochutnej. Dívejte, jakou to má pěnu.
00:27:14 Instantní Polívkovo pivo. Já budu boháč.
00:27:17 Ne že bych nebyl boháč. Ale to je chyba nás boháčů,
00:27:21 my chceme být pořád bohatší.
00:27:24 Nám nestačí být třeba miliardář jako mně.
00:27:28 My chceme být multimilionář.
00:27:31 Jako já. Že?
00:27:34 No, to poznáš, chlapče. Napij se! Teď ochutnej.
00:27:37 Ochutnej instantní Polívkovo pivo.
00:27:39 Uděláme na to nějakou pořádnou reklamu.
00:27:41 Napij se! Nebo ne. Ty se napij.
00:27:44 Von je moc těžký, kdyby náhodou to s ním seklo,
00:27:47 kdo se s ním bude tahat.
00:27:50 Že, Mi-len-ko. Napij se!
00:27:54 To chutná jako pivo. Napij se!
00:27:55 Neměj nedůvěru k výrobku.
00:27:58 Co, co, co?
00:28:05 Vidíš to. Tak ještě se napij a udělej hm.
00:28:07 A na tu kameru řekni. Počkej, počkej.
00:28:10 Já ti ukážu, jak se dělá reklama.
00:28:12 Napiješ se, uděláš hm a řekneš na kameru:
00:28:15 Instantní Polívkovo pivo chutná každému průmyslníku.
00:28:20 A usměješ se, ano? No, honem.
00:28:27 Hm.-Bez toho... Kdyby to bylo možný.
00:28:30 Nebo to vodstřihneme. To můžeš.
00:28:33 Začneme od toho hm, ano?
00:28:36 Polívkovo instantní pivo chutná každému průmyslníku.
00:28:41 A úsměv.
00:28:43 Ale teď ještě. Víš co? Teď to uděláme, hoši,
00:28:46 ještě komplikovaněji, ale velmi jednoduše.
00:28:48 Ty se postav vedle něj, já si sednu tam
00:28:51 nebo budu za vámi, budu kontrolovat,
00:28:53 von se napije, řekne... ten svůj text,
00:28:56 potom se napiješ ty a řekneš: I jeho zaměstnancům.
00:29:00 Usměješ se.
00:29:04 Tak, hoši. Hlavinky dohromady.
00:29:17 Polívkovo instantní pivo chutná každému podnikateli.
00:29:22 Průmyslníkovi. Úsměv.
00:29:26 I jeho zaměstnancům.
-Úsměv. Tak, tak.
00:29:35 Výborně, hoši.
00:29:40 Místo toho podnikatelům...
-Ale já mám svoje.
00:29:43 Co to je svoje?
-No, svoje.
00:29:45 To už do tý reklamy, doufám, nepatří.
00:29:47 To bys řekl: Polívkovo pivo chutná každému průmyslníkovi,
00:29:49 ale já mám svoje.
00:29:53 Ukaž?
00:30:01 To děláš ty?
00:30:04 Ne. To dělají Louny.
-S těma jsem jednal. Louny.
00:30:09 Tam se dělá pivo, v Lounech.
00:30:11 100 roků.
00:30:15 Voni se snad urazili, nebo co?
00:30:17 Jak von to řekl: 100 roků. Jako Bezruč.
00:30:23 Na co si to hraješ?
00:30:32 Sto roků. Někteří lidi, co to založili,
00:30:36 už tam nepracujou.
00:30:47 To by se mělo oslavit, sto roků.
00:30:49 To oslavíme, sto roků.
00:30:54 Ježíšmarjá!
00:30:57 Ježíšmarjá, tatíku, ty budeš zase pít.
00:31:01 Nikdo nebude pít. Nachystejte to tady. Nebude se pít.
00:31:04 Vy si brousíte zuby, nebo manželky se obávají,
00:31:07 že se bude tady pařit, jak se říká.
00:31:09 Nebude. Protože když se pije,
00:31:14 tak se potom probudíš s kocovinou.
00:31:19 A nenávidíš sám sebe.
00:31:23 A nenávidíš svoje děti.
00:31:26 A nenávidíš svou ženu a svůj dům, svou vesnici.
00:31:34 Svůj okres. Svůj kraj.
00:31:41 Svou zemi. Nenávidíš Evropu.
00:31:46 Nenávidíš celý svět.
00:31:50 A my nemůžeme, přátelé, nenávidět celý svět.
00:31:54 Evropu, svou zemi,
00:31:58 svůj kraj, svůj okres,
00:32:04 svůj dům, svou ženu,
00:32:11 svoje děti.
00:32:16 My nemůžeme, přátelé, nenávidět sami sebe.
00:32:22 Tak, teď mám dalšího hosta.
00:32:25 A to je Alexandr Zoltán.
00:32:30 Sašo!
00:32:44 Všimli jste si, že ruku mu... Von mně říká:
00:32:46 Nepodávej mně ruku, protože von potřebuje
00:32:49 naprosto čisté ruce ke svému výkonu,
00:32:52 poněvadž Saša Zoltán hraje na tento krásný nástroj,
00:32:56 který se jmenuje, ani nevím.
00:32:58 Glassharf. Skleněná harfa.
00:33:01 Aha, sklaněná harfa. Saša jezdí po celém světě.
00:33:04 Von se narodil sice u nás, doma,
00:33:10 ale žije ovšem...
-Žiju v Sydney.
00:33:13 To je Austrálie. Tam já mám kamaráda,
00:33:14 Pepča Stejskal, znáš?
-Nepotkal jsem ho.
00:33:17 Divné.
00:33:21 Takže možná je to dobře. Protože kdyby tě viděl
00:33:23 s timhle nástrojem, tak by sis už možná nezahrál.
00:33:29 Takže ty teď vlastně pendluješ mezi...
00:33:31 Já pendluji mezi Austrálií a Československem.
00:33:34 Ano, ano. Ale tys byl v Americe.-Taky.
00:33:37 Že jo? To mi někdo dokonce říkal,
00:33:38 že viděl Čecha, který hrál na...
00:33:41 A ty hraješ vevnitř, v Japonsku hraješ.
00:33:46 I venku.
-I venku, jo?
00:33:49 My taky někdy divadelníci, teda já to nemám moc rád,
00:33:52 divadelníci hrajou, to se jmenuje Pouliční divadlo,
00:33:54 voni hrajou, můžeš ladit, jestli chceš,
00:33:57 voni hrajou, von to totiž musí ladit...
00:34:06 Voni hrajou divadelníci prostě na ulici
00:34:07 nebo na náměstí. Rozumíte, já to moc
00:34:09 to pouliční divadlo nemám rád, poněvadž nelíbí se mně,
00:34:12 když mně přes hlediště přejede tramvaj.
00:34:20 Von ten Pepča Stejskal jednou mně volal, asi před 10 lety,
00:34:23 z Austrálie, a říkal: Vy jste tam pořád smutní.
00:34:27 Volal jsem Goldflamovi a Fuchsovi a všichni jste tam
00:34:29 nějací smutní. Já jsem říkal: Prosím tě, ty máš tolik peněz?
00:34:32 Už mi voláš skoro hodinu z Austrálie, to musí stát
00:34:34 hrozné doláče. A von říká: Ne, ne, ne.
00:34:39 Tady jel kamión a narazil do telefonní budky
00:34:44 a budka tady leží, já ležím v té budce
00:34:47 a zadarmo můžu telefonovat, kam chci.
00:34:51 A potom ještě za 15 minut říká: Tak já už končím,
00:34:54 za mnou leží fronta.
00:35:02 Je to naladěný? Prosím tě, Sašo,
00:35:05 ještě se tě zeptám. Prosím tě, v Austrálii, tam jsou ty
00:35:09 nandu a emu, ti pštrosové,
00:35:11 dá se jezdit na pštrosovi?
-Tak o tom jsem neslyšel.
00:35:14 To nejde.
-Nejde to? -Nejde to.
00:35:16 Dobře. Nejde to.
00:35:20 Jo, představím ještě tvého partnera a spoluhráče,
00:35:23 Aťa Lukáš, nazdar,
00:35:27 s jeho nástrojem, já tě tady vítám.
00:35:35 Jo, pánové, co nám, prosím vás, zahrajete?
00:35:38 Jakou skladbu?
-Bude to Yesterday od Beatles.
00:35:41 Yesterday, to musíme přeložit. To je Včera, že?
00:35:45 Takže, pánové... Jo, ještě než začnete hrát,
00:35:47 teď mě napadá taková slovní hříčka.
00:35:50 Země, kde yesterday znamená zítra.
00:39:21 Teď mám, vážení přátelé,
00:39:26 skvělé hosty.
00:39:30 Belgičany. Sympatičtí flámové,
00:39:38 moji přátelé, moji žáci.
00:39:43 Tom a Filip. Jsou to trošku divní ptáci.
00:39:48 Musíme je přivábit. Budeme vábit.
00:39:53 Vabte! Jak se vábí ptáci?
00:39:56 No! Už někdo vábí! Hezky vábí, slečna.
00:40:04 No, vabte, vabte, nestyďte se!
00:40:16 Tady se nevábí na levém křídle.
00:40:23 Už lezou.
00:40:28 No, vabte.
00:49:54 Tak to byl Tom a Filip a jejich malé divadlo.
00:50:05 Vajíčko, dokonce označené, nám dali.
00:50:10 Pánové, vodneste to.
00:50:16 Moment, jak to ten Columbus dělal?
00:50:20 Moment, pojď sem.
00:50:23 Barynku, šimaři.
00:50:27 Jak von to dělal, ten Columbus?
00:50:30 Von vlastně postavil vajíčko. Postavil.
00:50:33 On naklepl špičku.
-Víš, co má Baryn v pase?
00:50:38 Viděls jeho pas? Barva vlasů růžová.
00:50:43 Jak naklepl špičku? No tak Columbus prostě,
00:50:49 já mu nechci působit bolest, víš,
00:50:51 von Columbus totiž měl trpělivost, víš?
00:50:57 A tu já nemám.
00:51:02 Omlouvám se ti. Promiň.
00:51:09 Nepomáhej mu! Vodneste to!
00:51:13 Barynku, učeš si to vajíčko na pěšinku.
00:51:24 To jsme se teď zasmáli škodolibě, že?
00:51:26 To je škodolibý smích. Vajíčko,
00:51:29 vono to teče po hlavě. Zemřela mu žena.
00:51:35 Vyhořela mu fabrika.
00:51:40 Padla měna.
00:51:43 Škodolibý smích. Obraťme list.
00:51:47 Vraťme se do 20. let ke strážcům čistoty synkop,
00:51:52 vraťme se k Ondrovi Havelkovi a jeho
00:51:56 Originálnímu pražskému synkopickému orchestru.
00:51:59 Ondro, prosím tě, zahrajte něco.
00:52:01 Bolku, a co by to mělo být?
00:52:05 Pánové, cokoliv, je svoboda, svoboda!
00:52:07 Cokoliv, je svoboda!
-V tom případě
00:52:10 já bych se oblékl tady do té harmoniky
00:52:15 a zahráli bychom takovou píseň,
00:52:17 která už dlouho je na našem repertoáru,
00:52:21 ale teď právě máme nutkavý pocit,
00:52:26 že znovu přišel její čas ji uvést na jeviště.
00:52:29 Takže, pánové, prosím.
00:53:45 Je na západ cesta dlouhá
00:53:49 Zbytečná marná je touha
00:53:52 Hola hola hou Hola hola hola hou
00:54:00 Cesta tam zarostla travou
00:54:04 Marně dnes hledám tu pravou
00:54:08 Hola hola hou Hola hola hola hou
00:54:17 Západ volá mě A já nemohu spát
00:54:25 Však příliš dlouhá je cesta
00:54:30 Kterou jdu rád
00:54:32 Nestačí už chvíle pouhá
00:54:36 Je na západ cesta dlouhá
00:54:41 Hola hola hou Hola hola hola hou
00:55:50 Hezká je to píseň, Ondro a pánové a dámy.
00:55:54 Dámy a pánové, je to krásná píseň,
00:55:56 ale zdá se mi, že vy to zpíváte s takovou nějakou...
00:56:01 Takovou nějakou nostalgií až smutkem.
00:56:03 Takovou, prostě se smutkem. Vy to zpíváte.
00:56:11 Já jediný jsem se usmíval.
00:56:13 Tak je na západ cesta dlouhá,
00:56:15 no, tak to prostě bude dýl trvat, nebo já nevím.
00:56:17 Nebo je porostlá travou, tak se tráva poseče
00:56:19 a jde se, ne? Vždyť jsou taky
00:56:22 optimističtější písně, ne?
00:56:25 Třeba, vždyť se zpívalo a může se zpívat dál, ne?
00:56:29 Jedu si to po Praze vždy Vožralej
00:56:31 Nad mou hlavou Vlajou vlajky USA
00:56:34 Až přijedou vod západu Američtí hoši
00:56:37 Vy tleskáte a neposloucháte.
00:56:40 Až přijedou vod západu Američtí hoši
00:56:43 V džípech a s plnými koši To bude na světě rej
00:56:57 A voni prostě před tím optimismem
00:56:59 vědomě zatáhnou oponu.
00:57:01 Voni se izolujou.
00:57:03 Protože to jsme celí my, Češi.
00:57:06 A Slováci. V televizi to bude až někdy
00:57:12 v září nebo v říjnu, tak nevím.
00:57:27 Doufám, že to dobře dopadne. Do budoucna.
00:57:31 Ale opravdu. My jsme takoví definitisti.
00:57:34 Pořád poplakáváme. Na západ je cesta dlouhá.
00:57:38 Nebo Saša Zoltán, na pštrosovi se jezdit nedá.
00:57:42 To jsme celí my. Takoví definitisti.
00:57:44 Trochu optimismu do toho. Moje rodina taky,
00:57:47 celé ty generace. Vždyť nakonec brácha je tady,
00:57:49 to víš sám, to bylo celý generace.
00:57:51 My jsme prostě žili z bláta do huby.
00:57:57 Ale vždycky jsme si zachovali jiskru, optimismus.
00:58:06 Já nebudu pořád skuhrat. Krucifix, tady to klouže.
00:58:09 (plačtivě)Tady to klouže. Já tam nevylezu.
00:58:15 Na všechny čtyři a jdu.
00:59:12 No, a Saša, že se na pštrosovi nedá jezdit.
00:59:17 Mě se neboj, emane.
00:59:21 Na pštrosovi se totiž dá jezdit
00:59:23 úplně pohodlně. Na pštrosovi.
00:59:37 Úplně pohodlně. A Saša, že se na pštrosovi
00:59:41 nedá jezdit.
00:59:51 Oni mají totiž ti afričtí pštrosi,
00:59:54 toto je australský pštros, ti mají takové silné nohy.
00:59:57 Asi takhle. Takové silné mají nohy.
01:00:02 Neboj se, emane. Saša, že se nedá jezdit
01:00:05 na pštrosovi. Já na pštrosovi udělám i kotrmelec.
01:00:10 Na pštrosovi udělám kotrmelec, viď?
01:00:15 Ano, ano.
01:00:42 Saša, že se na pštrosovi nedá jezdit.
01:00:45 Já udělám na pštrosovi i kotrmelec dozadu.
01:00:48 Udělám. Na pštrosovi.
01:01:23 Tak to je prosím Vojta Havelka,
01:01:25 od Ondry syn, to je náš Vladimír
01:01:27 a tatínek na pštrosovi. A Saša,
01:01:30 že se nedá na pštrosovi jezdit.
01:02:00 Přátelé, teď jsme dojat, poněvadž Ondra Havelka
01:02:05 a jeho kolegové z orchestru mně povolili
01:02:09 po letech, abych si zazpíval
01:02:12 s jejich výjimečným tělesem.
01:02:16 Bolku, jsem na tebe hrdý. Jak tě tak pozoruji,
01:02:19 je to úžasný. Já bych řekl, že tvoje dojetí
01:02:22 bude zanedlouho ještě víc umocněno,
01:02:24 neboť já předpokládám, že budeš i tančit.
01:02:28 Moje dojetí je umocněno.
01:02:30 Budu i tančit.
-Ano. Který druh tance,
01:02:34 no tak, uklidni se, který druh tance preferuješ?
01:02:39 Musím trošku odmocnit dojetí.
01:02:43 Dobrý? Který druh tance preferuješ?
01:02:46 Mám na mysli step.
01:02:49 To je víc druhů?
-No, já bych řekl.
01:02:51 Zkus se tak jako volně poddat rytmu vnitřnímu.
01:02:57 No, vidíte? Zde důkaz, kolik druhů stepu existuje.
01:03:09 Já bych řekl, že bysme se měli sjednotit na stylu.
01:03:13 Já preferuji sanddance.
-To je?
01:03:18 Sand je písek, takže písečný tanec,
01:03:21 nebo tanec na písku. A ty bys chtěl?
01:03:24 Moje rodina, pokud jsem pátral v archívech,
01:03:28 už z těch dob rakousko-uherských,
01:03:31 pěstovala, protože nějak jim teklo do bot, předkům,
01:03:38 tak já za sebou pořád ty předky vleču, že,
01:03:42 takový wassertanec tomu říkali.
01:03:45 Ja, ich verstehe. Tak prosím.
01:03:47 Vodní tanec.
-Ja. Vodní tanec.
01:03:50 Tak pánové. Můžeme?
01:03:52 Ive got nobody
01:07:01 Titulky: Bohumila Červinková .
V cyklu repríz populárních televizních Manéží uvádíme historicky sedmý z realizovaných pořadů. Tentokrát uvidíte kromě hlavního protagonisty i Ondřeje Havelku, Pražský synkopický orchestr a další účinkující.