Nejenom ve velkoměstě žijí lidé. A všude je třeba zázraků medicíny. Americký seriál. ### Hrají: T. Williams, G. Smith, E. VanCampová, D. Mooneyová, T. Amandes a další. Režie Matt Shakman
00:00:02 To je z Julliardu.
00:00:04 Moje hodnocení za letní soustředění.
00:00:06 -Prakticky jsem propadl.
-Já tě chápu.
00:00:08 Loni jsem měla taky hrozný vysvědčení.
00:00:10 Tady nejde o výzo, Amy! Tady jde o můj život!
00:00:13 Moje plány, který se mi hroutěj!
00:00:15 Andy Brown? Seznamte se s mým manželem.
00:00:19 Znám všechny metody i všechny léky.
00:00:22 5 let je ve vědě trašně moc.
00:00:25 -Dejte mi měsíc.
-Mám strach.
00:00:33 Napište nám o sobě tak,
00:00:35 abychom si mohli utvořit představu o vaší osobnosti.
00:00:38 500 slov.
00:00:40 Škoda, že jste se mě nezeptali před 2 lety.
00:00:42 Řekl bych vám úplně přesně kdo jsem a kdo budu.
00:00:45 Tehdy jsem to věděl. A zvláštní je, že jsem měl pravdu.
00:00:49 -Jak je to daleko na Julliard?
-Newyorská univerzita?
00:00:52 Asi tak 50 bloků.
00:00:55 V dobrejch botách to zvládneš pěšky.
00:00:56 -To není špatný. Co tam máš dál?
-Sarah Lawrence.
00:00:59 To je v Bronxvillu. Do města je to vlakem asi 40 min.
00:01:03 A vypadá to, že jim nevadí tetování. Takže dobrý.
00:01:10 Hele, tak dost!
00:01:12 Řekla jsem ti, že se budu hlásit na školy,
00:01:14 který jsou blízko tvý konzervatoře.
00:01:16 Tak nechápu, proč jseš tak zaraženej?
00:01:20 To ne, jen si říkám, že 40 min. je moc.
00:01:25 Tak se mi líbíš.
00:01:26 Na konci roku budou ostatní páry vyšilovat, že se neuviděj.
00:01:29 -A my to budeme mít vyřešený.
-Právě.
00:01:32 Stejně jsou v New Yorku a Bostonu ty nejlepší školy.
00:01:34 -Jsi prostě geniální, Amy.
-Já vím.
00:01:37 Můžu se přihlásit na žurnalistiku na Columbii
00:01:39 a New York má nejlepší dějiny.
00:01:41 Tufts zase nulťák na medicíně.
00:01:43 Ephram Brown? Máte jít do kanceláře studijního poradce.
00:01:47 Kvůli čemu?
00:01:51 Dobrý den. Chris Templeman.
00:01:53 Dělám nábor pro Coloradskou univerzitu.
00:01:55 Je mi moc líto, ale já žádnej sport neprovozuju.
00:01:58 -Sotva mě pustěj do tělocvičny.
-Jsem z katedry hudby.
00:02:03 Sledujeme místní talenty. Stejně, jako katedra sportu.
00:02:06 Vy si teď podáváte přihlášky. Kam se hlásíte? Na Julliard?
00:02:12 -Pak určitě na Berkley? A dál?
-Všechno.
00:02:14 -A jste spokojený?
-Ne, totiž jen bych nerad...
00:02:18 Teda, je skvělý, že máte zájem.
00:02:21 Ale už jsem se rozhod, že chci na Julliard.
00:02:24 -To je ta nejlepší škola.
-Tím bych si nebyl tak jistý.
00:02:28 -Vy jste chodil na Julliard?
-Nástup 81.
00:02:33 Uvažte to. Vyjdete a víte toho skutečně spoustu o hře na klavír.
00:02:37 Ale to je všechno. A jaký je náš absolvent?
00:02:41 U nás získá prvotřídní technickou průpravu.
00:02:44 A to už má nějakou váhu. To se venku cení. Věřte mi.
00:02:48 Fakt si toho moc vážím, ale už jsem se rozhodnul.
00:02:51 Je vám 17. Nikdo po vás teď nemůže chtít,
00:02:55 abyste věděl, co bude za 10 let.
00:02:58 Nebo za 30!
00:02:59 Můžete teď najisto říct, co chcete dělat do konce života?
00:03:06 Nic neztratíte, když zvážíte i jiné možnosti.
00:03:09 Proberte to s rodiči.
00:03:10 A kdybyste k nám chtěl zajet, provedl bych vás po škole.
00:03:13 Uvažujte o tom.
00:03:17 Plány jsou jako sázka do loterie.
00:03:19 Můžete si být jistí akorát tím,
00:03:21 že nic nepoběží podle vašich představ.
00:03:24 Asi bych si na to měl zvyknout.
00:03:28 Česká televize uvádí americký seriál
00:04:07 HOP NEBO TROP
00:04:20 Co tu kuchtíš? Jak to, že jsi ještě doma?
00:04:23 Na to je jednoduchá odpověď. Připravuju snídani.
00:04:26 Vafle, muffiny, čokoládový řezy. To už je spíš zákusek, než snídaně.
00:04:31 Ale snad mi to odpustíš.
00:04:35 To je sice hezký,
00:04:36 ale nemáš teď řídit školní autobus plnej uřvanejch dětí?
00:04:40 -Dneska ne.
-Je ti snad něco?
00:04:41 -Naštěstí ne. Skončil jsem.
-Cože?
00:04:44 Řek jsem, že chci do důchodu a oni souhlasili.
00:04:47 Už nemusím nikoho vozit! Konec! Ty vafle si dáme na oslavu!
00:04:52 -Otevřu šampaňský.
-Tu láhev nech tam, kde je!
00:04:56 Vždycky jsme se přece o takových věcech nejdřív poradili!
00:04:59 Přišlo to jako blesk!
00:05:01 Vylítlo to ze mě a oni se toho chytli!
00:05:04 Ale něco ti řeknu. Dobře jsem se vyspal.
00:05:07 -A to je všechno?
-Tak mi to přej, Edno.
00:05:09 -Dej si vafličku.
-Sněz si to.
00:05:12 -Co je s tebou?
-Promiň, kámo.
00:05:14 Některý z nás musej do práce.
00:05:21 Snad jste tohle všechno nečetl kvůli Johnovi? Nemáte jich málo?
00:05:27 -Měl byste navštívit půjčovnu.
-Žertujete?
00:05:29 Studium je pro mě zábava.
00:05:31 Teď můžu na večírcích mluvit o neurorehabilitaci.
00:05:34 Dám vás na seznam hostů.
00:05:36 Překvapilo mě, jak pokročil výzkum
00:05:39 v oblasti léčby po mozkových příhodách.
00:05:41 Zvláště u pacientů s dlouhodobou afázií.
00:05:44 Už s vámi někdo hovořil např. o muzikoterapii?
00:05:48 To ani ne.
00:05:49 Pokud máte zájem, můžeme to zkusit.
00:05:52 Vytvořím vám hudební plán, který budete dodržovat.
00:05:55 -Hudební plán?
-Není na tom nic složitého.
00:05:58 Naplníme zásobník disků v přehrávači
00:06:00 a necháme hrát hudbu v pravidelných intervalech.
00:06:02 Pokud vím, nejdůležitější je neustálá stimulace.
00:06:05 A hudba je pro to nejvhodnější.
00:06:12 -Schubert, Haydn? Žádný rock, co?
-Mm.
00:06:18 -A tohle mu pomůže?
-Ano, myslím, že ano.
00:06:21 Víte, že někteří horliví rodiče pouštějí dětem Mozarta?
00:06:25 Jsou to cvoci.
00:06:26 To je vlastně tentýž princip.
00:06:28 Zjistili jsme, že lidský mozek je daleko poddajnější,
00:06:31 než by si kdo pomyslel.
00:06:32 Spoje se v reakci na okolní svět neustále utvářejí a posilují.
00:06:37 -Takže čím více podnětů...
-Tím více spojení.
00:06:41 Doufejme. Aspoň pro začátek.
00:06:45 -Já už začínala mockrát.
-Ano, já vím. Já to vím.
00:06:49 Váš muž nereaguje už 5 let a já vím,
00:06:51 že uvažovat o léčbě pro vás není jednoduché.
00:06:54 Kdybych si nemyslel,
00:06:55 že to k něčemu bude, vůbec bych o tom nezačínal.
00:07:00 V nejhorším si rozšíříte sbírku CD. Tak co vy na to?
00:07:07 Proč mám pocit, že mě nepřestanete přesvědčovat, dokud neřeknu ano?
00:07:12 Protože už do mě vidíte.
00:07:15 -Amy, máš chvilku?
-Jo. Teda!
00:07:20 Amy Abbottová, dovolte mi,
00:07:22 abych vás osobně seznámil s vaší budoucností!
00:07:27 Trpíte depresí z přijímaček? Topíte se v informacích? Klid!
00:07:32 Konec trápení! Dnes večer zodpovíme všechny vaše otázky!
00:07:37 Co to má bejt?
00:07:39 Nechal jsem si poslat všechny dostupné materiály
00:07:42 z 50 nejlepších škol ve Státech!
00:07:45 Přihlášky, propagační videa, články, posudky!
00:07:49 Vše, co jste kdy chtěli vědět o vysokých školách,
00:07:51 ale báli jste se zeptat!
00:07:53 Mám tady Kaplana, také Barrona
00:07:54 i Hillelova průvodce židovským studentským životem.
00:07:59 Objednal jsem čínu, takže já si dám pěkně do nosu
00:08:02 a ty zúžíš výběr na 10 nejžhavějších favoritů.
00:08:06 Začneme ostudným pořadovým č. 50, Pensylvánskou
00:08:09 a postupně se dopracujem až k Princetonu.
00:08:14 To je skvělý, tati. Ty čepice jsou úžasný! Všech 50!
00:08:19 Ale já už vím, kam se budu hlásit.
00:08:23 -Opravdu?
-Už je to tak.
00:08:27 Myslel jsem, že tu školu vybereme spolu.
00:08:31 Promiň, vybrala jsem si už před měsícem.
00:08:33 Seznam je hotovej. Newyorská, Columbia, Amherst,
00:08:42 Barnard, Wellsley, Sarah Lawrence, Tufts a Harvard.
00:08:51 To abys nedostal psotník. A hotovo.
00:08:56 -A to je všechno?
-Je to 8 škol.
00:09:00 9. by se tam už nevešla?
00:09:03 Škola vynikající pověsti,
00:09:05 kterou US NEWS zařazuje do trojice nejlepších,
00:09:07 např. Princeton.
00:09:10 Nebo co bys řekla třeba na Princeton?
00:09:16 Já vím, že jsi na něj vysazenej, ale pro mě to není.
00:09:19 Ty kluby gurmánů?
00:09:20 -Co to vlastně je?
-Ale no tak.
00:09:22 Vždycky jsi přece o tom snila!
00:09:24 Mám tvoje fotky, na kterých jsi
00:09:26 jako malá holčička, v oranžové mikině.
00:09:29 Co ti brání, abys tam poslala přihlášku?
00:09:33 Bude sice vyřazená, ale je to bezva, tati.
00:09:36 Ušetřil jsi mi tak tejden práce. Takže děkuju. Jdu na to.
00:09:46 Tak dál. Už je tu jen Popelka, Neporazitelné sestry
00:09:48 a Zachraňte vojína Ryana.
00:09:51 Vezmem to na střídačku.
00:09:53 Tak o čem jsou Neporazitelné sestry?
00:09:55 Jdu cvičit. Jo a zejtra vypouštím vyučování.
00:09:58 -Můžu taky?
-Jen když si najdeš práci.
00:10:00 Je to kvůli škole. Jdu na Colorado.
00:10:02 Maj tam Den otevřených dveří. Obhlídnu to tam.
00:10:05 -Colorado? Proč? Kvůli Amy?
-To ne, kvůli sobě.
00:10:09 -Napadlo mě, že bych tam mohl jít.
-Tak moment, moment!
00:10:11 -Kdy tě to napadlo?
-Dneska.
00:10:13 Myslíš, že je to blbej nápad?
00:10:14 -A ty?
-Ne.
00:10:16 Já taky ne. Jen mě to udivilo. Diskutovali jsme o tom loni.
00:10:20 Řvali jsme na sebe a usmiřovali se.
00:10:22 A nakonec jsme se rozhodli pro Julliard. Společně.
00:10:25 Já vím, ale snad se tam můžu podívat.
00:10:28 Maj tam velkou katedru hudby.
00:10:31 Moh bych se tam věnovat i jinejm věcem.
00:10:32 -Chci to jen omrknout.
-Nakonec, proč ne?
00:10:36 -Pěkně si to užijeme.
-Ne, jen já. Ty nikam nejedeš.
00:10:40 Taky jsem zvědavý. Půjdu s tebou. Podívám se, co nabízejí.
00:10:44 -Udělám si čas.
-Dobře.
00:10:47 Výborně, ty řídíš, já koupím koblihy.
00:10:50 Dochází nám popcorn.
00:10:54 Ty se nikdy nepoučíš.
00:11:05 Zůstaň, kde jsi, maminko. Taťka bude flambovat.
00:11:08 -Co máme dneska?
-Banánový mls.
00:11:11 Důchodcovská snídaně 2.
00:11:13 Jestli to nepřeženu s karamelizací, tj. když nespálím cukr.
00:11:17 Ať žijí pořady o vaření!
00:11:20 Škoda, že ty banány nejsou to jediný, co tu pohořelo.
00:11:24 -Jak ses to dozvěděla?
-Je to malý město.
00:11:27 Proč jsi mi neřekl, že tě vykopli?
00:11:29 Protože jsem tě do toho nechtěl zatahovat.
00:11:32 Prý musí snižovat stavy a já, že jsem v důchodovým věku.
00:11:36 A taky jsem nechtěl, abys tam vtrhla a...
00:11:38 Ty hajzlové tě vyhodili kvůli věku!
00:11:40 No vidíš! A udělala tam cirkus!
00:11:42 To si piš, že bych na ně vlítla! Seřvala bych je do kuličky!
00:11:45 A pak bych jim nakopala zadek!
00:11:47 Jen to ne! Taky se mi to nelíbí, ale hádat se s nima nebudu!
00:11:51 Takže se necháš uložit k ledu!
00:11:53 V práci jsem skončil, ale jinak ne.
00:11:55 Už dlouho mám v hlavě 1 místo. A chci tě na něj vzít.
00:12:00 -Zrovna jsem začala v nový práci.
-Hartman tě potřebuje.
00:12:03 Ale nebude to na věky. Jen až se zavede.
00:12:06 A pak tradá z města! Oba máme nárok na 3. životní etapu.
00:12:12 Představ si, co můžem dělat! A co vidět!
00:12:16 Kde všude se můžeme milovat.
00:12:18 -To není fér, ty romantiku.
-Takovej jsem já.
00:12:23 Co kdybysme si tu 3. etapu trochu natrénovali?
00:12:26 -Ty nemusíš do práce?
-Hodinu může zvedat telefony sám.
00:12:35 Pokuste se se mnou držet krok. Není toho málo.
00:12:39 Vážení, po vaší levici, po mé pravici, je Goodwinova kolej,
00:12:44 což je největší ubytovna pro prváky!
00:12:47 Jsou tam jen 3 lůžkové pokoje, ovšem, s kabelovou televizí!
00:12:52 To rozhodně doporučuju vaší pozornosti!
00:12:55 -Vypadá to slušně.
-Jo, pěkný uprchlický tábor.
00:13:00 -Prosím, půjdeme tudy.
-Dobrý den. Už půjdeme?
00:13:03 -Mám děsný hlad.
-Ještě jsme neviděli katedru.
00:13:06 Je velká, hnědá a hranatá, jako všechny ostatní budovy.
00:13:10 Vypadá to, že stavbu sponzorovalo Lego.
00:13:13 Pojďme se nadlábnout.
00:13:14 Tohle je naše kolonáda.
00:13:16 Každý rok se tu sejdou naši mazáci,
00:13:19 zabalí se od hlavy k patě do toaleťáku
00:13:22 a jako mumie obcházejí areál školy!
00:13:27 Šílenost sama!
00:13:31 Dám vám tisícovku, když toho necháte.
00:13:35 -Buď, prosím, zticha.
-Rád bych, ale je to děsná nuda!
00:13:40 Otce si nevšímejte. Je po infarktu. Smutný případ.
00:13:47 -Edno!
-Už jsem tady, šéfe!
00:13:49 -Omlouvám se. Jak to šlo ráno?
-Byla to hrůza!
00:13:51 -Kde jste, sakra, byla?
-Měla jsem doma něco neodkladného.
00:13:55 No a? Začínáme v 9! Pacienti přicházejí na 9.!
00:13:58 Dlouho jsem byl na věhlasné klinice Cedars!
00:14:00 I tam bylo zvykem dostavit se včas, i kdyby trakaře padaly!
00:14:03 Volám vás od rána! Jak to, že ještě nemáte mobil?
00:14:06 Klid, šéfe.
00:14:07 Nikam jsem se nevypařila. Jen jsem se opozdila.
00:14:09 Ale o víc než hodinu!
00:14:11 Nevím, jak jste to měla dřív, ale já to vidím jednoduše!
00:14:14 Přijdete, odvedete práci, ve čtvrtek je výplata
00:14:16 a jestli máte námitky, stačí říct!
00:14:19 -Máte pravdu.
-Fajn.
00:14:21 Taky něco povím.
00:14:23 -A co?
-Co takhle, ňoumo?
00:14:26 -Co prosím?
-Slyšel jste.
00:14:28 Tohle nemám zapotřebí!
00:14:29 Mám už po krk i těch vašich cukrbliků!
00:14:31 Nemůžete odejít! Tady už není jiná ordinace!
00:14:34 Do ordinace se už nepohrnu! Zahajuju 3. etapu!
00:14:39 Mimochodem, řekněte svému zubaři, ať to nepřehání s tím bělením!
00:14:42 Bolej z toho oči!
00:14:47 A tohle je náš koncertní sál.
00:14:51 -Míváte tu dobrý koncerty?
-Každou chvíli.
00:14:53 A loni tu přednášel chlapík, který vynalezl hopíky.
00:14:58 Dobrá akustika.
00:14:59 Promiňte, ale tady v sále se nežvýká.
00:15:02 Dobře. Nic nemám. Vidíte?
00:15:06 Tak to stačí. Běž do auta. Konec prohlídky.
00:15:08 Ale prosím tě. Zajímá mě to.
00:15:09 Prý mají 5. největší sbírku mikrofiší ve Státech.
00:15:13 Ráda bych pokračovala v prohlídce.
00:15:15 Jestli je někdo unavený nebo se tu chce zdržet
00:15:20 a vyřídit si něco soukromě, tak může.
00:15:24 -Děkuju.
-Není zač.
00:15:27 Proč jsi sem chodil, když celou dobu jen kritizuješ?
00:15:30 Chtěl jsem tričko s nápisem
00:15:31 "Můj syn se vzdal slibné kariéry a já dostal slevu na školném".
00:15:35 -Nehloupni, tohle nemáš zapotřebí.
-Ale jo, kdo ví.
00:15:38 Po vší té dřině se spokojíš s tímhle?
00:15:41 -Co proti tomu máš?
-Pokud pominu Julliard, tak nic.
00:15:43 Víš, jakou tam máš šanci na přijetí?
00:15:45 -Líp než ty.
-To bych neřekl.
00:15:47 Hlásí se 4 000 dětí a klavírní odd. má jen 30 míst!
00:15:50 1 zaváhání a na tvém místě už je někdo jiný!
00:15:54 Možnost, že neuspěješ si nesmíš připusit!
00:15:56 Třeba by to nebyla taková tragédie.
00:15:58 Cvičím tolik, že už nedělám vůbec nic jinýho.
00:16:00 Není důvod, abys dělal něco jiného! Jsi koncertní klavírista!
00:16:04 Jak to víš?! Sám to nevím!
00:16:06 Tak dlouho jsi mě do toho tlačil, že ani netuším,
00:16:08 jestli jsem se pro to v těch 10 rozhodl sám!
00:16:11 Ale běž!
00:16:12 Chceš, abych studoval na škole pro výjimečný děti,
00:16:14 abych snad, probůh, nebyl obyčejnej!
00:16:16 Aby se o mně psalo v novinách!
00:16:18 Klidně na mě buď naštvanej! Chci tě jen nasměrovat!
00:16:22 A je mi zcela jasné, že zrovna teď máš strach!
00:16:25 Proto je tak důležité,
00:16:27 abys věřil ve svůj talent a rozvíjel ho!
00:16:30 A nehledal způsob, jak z toho utéct!
00:16:32 Nesmíš se bát prohry!
00:16:34 Nemám strach z toho, co se stane, když se nedostanu!
00:16:38 Bojím se, co bude, když se dostanu!
00:16:40 Když půjdu na Julliard, čeká mě jedině piano.
00:16:46 Budu stejnej jako ty, než umřela.
00:16:50 Víš, máma musela umřít, aby ses probudil.
00:16:54 A já se bojím, abych taky nemusel zažít takovou ztrátu.
00:17:11 -Skvělá pečeně, Rose.
-Děkuju ti.
00:17:13 -Výborná.
-Tobě taky děkuju.
00:17:17 Víte, kde se nováčkům nabízejí jedinečné lahůdky?
00:17:20 Tati, na Princeton nejdu. Přestaň s tím.
00:17:24 Co ti brání, aby sis podala ještě 1 přihlášku?
00:17:27 Hlásíš se i na prestižní školy z Břečťanové ligy.
00:17:29 Takže to vylučuje averzi ke snobství.
00:17:32 Máš něco proti New Yersey?
00:17:33 Kromě Newarku má téměř idylický ráz.
00:17:36 Jasně. Budu hádat. Jen New York a Boston?
00:17:42 Dosaď si to do rovnice a máš výsledek.
00:17:43 Zmlkni, Brighte!
00:17:45 Jaká rovnice?
00:17:48 V těch městech je přece spousta dobrejch konzervatoří, ne?
00:17:53 Takže všechny ty řeči o zvažování možností
00:17:57 byly jen naoko?
00:17:58 Jde ti jen o to, abys to k němu měla blízko!
00:18:01 -1 škola navíc by tě snad nezabila.
-Ale to víš, že ne.
00:18:05 Máme s Ephramem v záloze Colorado, jen pro jistotu.
00:18:09 Tam se přece dostane každej prvok.
00:18:16 -Tos tedy opravdu nemusela.
-On taky ne.
00:18:21 No to se mi snad zdá. Nebudu zakrývat zklamání.
00:18:27 Naopak, s velkou radostí ho dám najevo.
00:18:29 Nechápu, že chceš zahodit celou svoji budoucnost kvůli klukovi!
00:18:34 Já nic nezahazuju!
00:18:35 I tak se hlásím na 8 výbornejch škol,
00:18:37 který splňujou všechny moje i tvoje představy!
00:18:39 Tak proč je tak důležitý, ve kterým městě jsou?
00:18:42 Je to důležité,
00:18:43 pokud je tvoje rozhodnutí ovlivněno vztahem,
00:18:45 který může skončit!
00:18:47 -Co když se rozejdete?
-Tak se rozejdeme.
00:18:49 Aspoň bude jasno.
00:18:50 Ano, ale na přestup už bude pozdě.
00:18:53 Tati, mám právo si vybrat, kam půjdu.
00:18:55 Mám výborný známky. Vystřihla jsem testy.
00:18:57 Co ode mě ještě chceš?
00:18:59 Abys k tomu přistoupila jako dospělá osoba.
00:19:02 Mám dost rozumu, abych poznala, co je důležitý!
00:19:05 Nechodím a nevytrubuju, že se budem s Ephramem brát!
00:19:08 Což jsi, mimochodem, dělal ty
00:19:10 a byl jsi dokonce ještě mladší než já!
00:19:12 Vím, co k němu cítím!
00:19:13 A vím, že stojí za to, něco obětovat,
00:19:14 když chceme bejt spolu!
00:19:17 -Jasný?
-Ne, ne.
00:19:19 Tohle mě nepřesvědčí, že se chystáš udělat rozumnou věc!
00:19:23 Možná už jsi zapomněla, ale podobnou romantickou taškařici
00:19:26 jsi se mnou sehrála loni, když jsi mě ujišťovala,
00:19:28 že ti ten primitiv skvěle rozumí!
00:19:30 Dokud jsem mu nemusel vypumpovat žaludek!
00:19:33 -To není ani zdaleka to samý!
-To tedy je, Amy!
00:19:35 To je tvůj styl!
00:19:36 Vrháš se bezhlavě do vztahů a všechno ostatní necháš plavat!
00:19:39 Nejdřív rodinu, pak sama sebe! A představuješ si bůh ví co!
00:19:43 Už teď jsi podřídila svoje zájmy jeho!
00:19:46 Kolikrát ti to musím opakovat? Tohle už není můj zájem!
00:19:50 Už to pochop a zkus mi pro jednou věřit!
00:19:52 Jak ti mám věřit, když děláš takové hlouposti?
00:19:54 Jako co?
00:19:55 Copak nevíš, jak snadno se může všechno zvrtnout?
00:19:58 Myslíš, že si to neuvědomuju?
00:20:02 Našla jsem bezvadnýho člověka a on loni umřel.
00:20:07 Víc už ztratit nechci.
00:20:12 Amy...
00:20:14 Chci, aby mi to vyšlo.
00:20:16 A udělám pro to všechno, co budu moct.
00:20:19 Jestli tě tím naštvu, tak mi to promiň.
00:20:21 Ale něco je prostě přednější než ty.
00:20:36 -Slíbené 2. kolo.
-Ten slib mi nějak unikl.
00:20:40 Vzal jsem to do svých rukou.
00:20:41 Narazil jsem na případ,
00:20:42 ve kterém se mluví o Bachových sonátách
00:20:44 a polyrytmech a vypadá to, že můj syn má sbírku klasiky,
00:20:47 vypalovačku a navíc, nedbá o autorská práva.
00:20:50 Vlastně jsem ráda, že jste tady.
00:20:53 -Pojďte dál.
-Děkuju.
00:20:58 -Je tady nějaké ticho, ne?
-Ano, to je.
00:21:01 Charlie si až po 3. napomenutí šel psát úkoly.
00:21:04 Ne, já mám na mysli hudbu. Je 6. Neměl by tu znít Haydn?
00:21:08 Aha, ten hudební plán. Dali jsme si pohov.
00:21:13 Nechci si hrát na dozor, ale to není ten nejlepší postoj.
00:21:17 -Hlavní je stálá stimulace.
-Já vím, stalo se.
00:21:20 Znám Beethovena už tak,
00:21:21 že umím odzpívat Ódu na radost v němčině.
00:21:23 A jsem ochotná pokračovat. Ale nejdřív si musíme promluvit.
00:21:27 -Už jsme spolu o tom mluvili.
-Ne, zkoušela jsem s vámi mluvit.
00:21:29 Ale vy jste mi jen předčítal ze statistik.
00:21:32 Jste schopný lékař. Milý člověk. Ale naslouchat se vám nedaří.
00:21:37 Takže tohle je můj plán. Pojďte se mnou.
00:21:42 -Chcete, abych vám věřila?
-Samozřejmě.
00:21:47 -Taky bych to chtěla.
-Ne, děkuju.
00:21:51 Jde o to, že chcete Johna vrátit do života,
00:21:55 ale nemáte nejmenší tušení, jaký život vedl.
00:21:59 On není pacientem odjakživa.
00:22:02 Věděl jste, že do 8 let žil v Bordeaaux?
00:22:04 -Nebo, že pracoval jako seismolog?
-To jsem nevěděl.
00:22:07 Výzkum zemětřesení na univerzitě.
00:22:10 V tomhle státě toho věděl nejvíc o geologických zlomech právě on.
00:22:14 Vynalezl software pro včasnou detekci pro celou tuhle oblast.
00:22:18 -To je skvělé.
-Ano.
00:22:23 Byl skvělý. Změnil celý můj život od 1. dne.
00:22:28 Mám ho tady a vy jste teď jediný, kdo mi dává sílu,
00:22:32 abych se to pokusila vrátit.
00:22:34 A proto byste měl vědět, koho chcete přivést k životu.
00:22:41 Udělejte mi to kvůli.
00:22:45 Jestli pro něj chcete spřádat plány, tak prosím.
00:22:51 Ale nejdřív ho poznejte. Pak udělám, co řeknete.
00:23:07 Tak jo!
00:23:36 To víš, že budu.
00:23:39 Miluju tě.
00:23:41 -Zůstaneš se mnou do 64?
-Jasně, miláčku.
00:23:45 Jsem z toho fakt magor.
00:23:48 Má to bejt esej jen o tom, kdo jsi a proč tam chceš.
00:23:51 -Uveďte hlavní obor.
-Hudba a co dál?
00:23:54 Když nejde o mě, je to dost snadný.
00:23:57 Kdybych se hlásil na Colorado, těžko tam budu psát piano.
00:24:01 To je jen pro jistotu. Zaškrtni "neuveden".
00:24:09 Co je?
00:24:12 Neuveden. Nikdy bych neřek, že se zařadím mezi mimoně.
00:24:16 Myslíš zbytek světa?
00:24:18 Některý z nás jsou dokonce platný členové společnosti.
00:24:21 Jo a všichni skládaj svetry do regálů.
00:24:29 -Kam jdeš?
-Radši se klidím.
00:24:32 Chci ti pomoct a ty mi za to dáváš kapky.
00:24:34 Je jasný, jak to skončí.
00:24:35 A protože nemáš čas na pořádnou hádku,
00:24:38 tak brnkni, až skončíš.
00:24:44 -To byl výbornej nápad.
-Těch mám plno.
00:24:49 Teď konečně vyrazíme do světa. Jak krásně to zní! 3. etapa!
00:24:54 A počkej, až to uvidíš! Ukážu, co jsem vymyslel.
00:24:58 -Začneme přesně tady.
-Santorini. Řecko.
00:25:02 Vila na Kaldeře s měsíčním nájmem. Nádhernej výhled.
00:25:06 Dopoledne budu psát a dívat se na moře.
00:25:08 A pak už se jen trápit tím,
00:25:09 jestli mám jít na pláž s černým nebo červeným pískem.
00:25:14 A co tam budu dělat já?
00:25:16 Nakrucovat se v bikinách a míchat "Marguerity"?
00:25:19 Představovala sis to jinak?
00:25:21 2 přihlášky do mírových sborů.
00:25:23 Zastávka v Guadalajaře s organizací "Místo pro všechny".
00:25:26 Za měsíc můžeme postavit bezdomovcům dům.
00:25:29 Zadrž, pomalu! Ty chceš stavět domy?
00:25:31 A pomáhat nemocným dětem.
00:25:33 Třeba se můžem rozjet za Lindou do Namíbie.
00:25:36 Pro mě je 3. etapa něco úplně jiného.
00:25:39 Já si představoval odpočinek, ne jízdu na plný plyn.
00:25:42 Ale já si nehodlám válet šunky! Musím prostě něco dělat!
00:25:46 A já zase nešel do penze, abych zachraňoval svět!
00:25:50 Nemůžu být pořád v poklusu. Ve 3. etapě chci už jen klid.
00:25:57 Chci, abys odpočívala se mnou.
00:26:04 Aspoň se nad tím zamysli.
00:26:22 (klepání)
00:26:24 Amy, přišla sis to ke mně zase vyžehlit?
00:26:28 Jé, dobrý den, pane dr. To nebylo o vaší dceři.
00:26:32 Jsme s Amy přátelé, jak víte. A vy jdete za tátou, ne?
00:26:38 Tentokrát jdu za tebou.
00:26:40 -Mám se bát?
-To bych tedy řekl.
00:26:44 Jde o něco jiného. Chci tě o něco požádat.
00:26:52 Přihláška na Princeton?
00:26:54 Vyplněná, šek podepsán, poštovné zaplaceno.
00:26:57 Jen je třeba, aby napsala esej,
00:26:59 který by zvládla levou zadní, kdyby chtěla.
00:27:01 -Ale ona nechce.
-To bohužel vím.
00:27:05 Ale kdysi to chtěla.
00:27:07 Pořád opakovala, že až půjde na Princeton,
00:27:09 bude bydlet tam, co bydlel Fitzgerald.
00:27:12 Ale když poznala tebe, všechno se to nějak změnilo.
00:27:18 Dám krk na to, že to nebude jen mnou.
00:27:21 Chci, aby šla někam, kde bude moct plně rozvíjet své zájmy.
00:27:24 Princeton vyniká ve všem.
00:27:27 Ve všech oborech, které Amy zajímají.
00:27:30 Angličtina, genderová studia, biologie, tanec.
00:27:33 To by ji bavilo.
00:27:35 Víte stejně dobře jako já, že když si postaví hlavu,
00:27:37 nikdo s ní nehne.
00:27:39 Zkoušel jsem to a nic.
00:27:41 -Ještě mám modřiny.
-Já vím.
00:27:45 Ale ty jsi teď jediný člověk, na kterého dá.
00:27:48 Dřív to bývalo jiné. Ale to už je pryč. Proto jsem tady.
00:27:53 Byl to její sen. Aspoň s ní o tom ještě 1 x promluv.
00:28:00 -Pokusím se.
-Určitě zmůžeš víc než já. Děkuju.
00:28:07 Mimochodem, dobře se to poslouchá.
00:28:08 -Co jako?
-To, jak hraješ.
00:28:12 Jsi vážně tak dobrý, jak se říká.
00:28:15 To byla úprava Bachova moteta. Že ano?
00:28:18 Spíš takovej pokus.
00:28:19 Můj učitel mě donutil, abych udělal klavírák.
00:28:22 Je to šílenec.
00:28:25 Vyznáte se v hudbě? Hrajete na něco?
00:28:28 Chtěl jsem, ale stejně jako v případě chirurgie,
00:28:31 mám sluch, ale ne talent.
00:28:33 Bůh má smysl pro černý humor a neustále to na mně dokazuje.
00:28:36 Celej večer pracuju na vedlejším tématu.
00:28:38 Většinou to jde samo, ale když se na něčem zaseknu, trvá to.
00:28:45 -Je to k smíchu?
-Určitým způsobem.
00:28:50 Řeknu ti, že jsi tak podobný otci.
00:28:52 Právě jsi popsal, co to je, mít nadání. Ani o tom nevíš.
00:28:56 To, co tobě jde samo,
00:28:59 je pro méně nadané životní metou.
00:29:01 A to, na čem musíš nechat trochu práce,
00:29:03 to už leží zcela za hranicemi jejich schopností.
00:29:07 Odborníci na to mají jinej názor.
00:29:09 Z dost drahý školy mi to dali dokonce písemně.
00:29:12 To je jen technika.
00:29:14 Té se můžeš naučit. Můžeš ji vypilovat.
00:29:19 Ten tvůj dar je jako déšť. Prostě přijde.
00:29:25 Nic nemůže určit kdy a odkud. Nezbývá, než si otevřít deštník.
00:29:31 Víš, že k motetu existují slova?
00:29:33 Bach si je vypůjčil z básně Johanna Franca.
00:29:36 -Znáš je?
-Ne.
00:29:38 Měl by sis je vyhledat.
00:29:51 -Zdravíčko.
-Tak poslyšte, vy pohodáři!
00:29:55 U vás v Pohádkově vám to prochází!
00:29:57 Ale tady byste za tu svoji náladičku mohl dostat po čenichu!
00:30:00 Vezmu si svoje krabice a mějte mě rádi!
00:30:06 -Mám tady pořád věci.
-Jo. A taky nedokončenou práci.
00:30:09 Co s tím uděláte? A kam jste dala kartu paní Moynahanové?
00:30:12 Neříkala jsem snad dost jasně, že už tady nepracuju?
00:30:15 Jo. A taky jste si dupla. Jste pořádně navztekaná.
00:30:19 Ještě 10 min. a klepne vás pepka.
00:30:21 Můžu vám doporučit jinou sestru, jestli...
00:30:23 Není třeba. Nebojím se. Vy do důchodu neodejdete.
00:30:28 Vsadíme se?
00:30:34 O 1 Washingtona.
00:30:37 Budete se poflakovat někde po pláži?
00:30:40 1. den si začnete okusovat nehty a za týden si uhryžete i prsty!
00:30:45 Vím, jak pracujete, Edno.
00:30:47 Někdo přijde ráno do práce, udělá si svoje
00:30:50 a v 5 za sebou zabouchne dveře.
00:30:52 Už myslí na to, kam vyrazí nebo co bude večer v televizi.
00:30:55 Na práci zapomene v momentě, kdy překročí práh kanclu.
00:31:00 Vy to štěstí nemáte.
00:31:07 Ta sázka platí.
00:31:12 Asi se naštveš, ale podám si ještě 1 přihlášku.
00:31:15 -Vydržíš to?
-A budeš u toho zase tak prskat?
00:31:19 Ne, to je konzervatoř.
00:31:20 Will mi říkal, že je lepší mít víc možností.
00:31:23 A navrhl Curtisův institut. Prej je to někde v New Yersey.
00:31:27 -Ale nejsi z toho odvázanej.
-Nepatří mezi favority.
00:31:30 Ale je tam prej nějakej dobrej profesor.
00:31:33 Tak co říkáš? Napadá tě ještě něco?
00:31:37 Yersey, co? Tam je Princeton. Táta by byl blahem bez sebe.
00:31:42 -2 mouchy jednou ranou.
-Když myslíš.
00:31:49 -Ty jseš tak průhlednej.
-A to proč, prosím tě?
00:31:52 -Ukecal tě.
-Jo, chytrá holka.
00:31:55 Bylo to nad mý síly.
00:31:57 -Tak už se nezlob, jo?
-Na tebe nebo na něj?
00:32:01 Na voba. Na mě jako na prvního, pokud možno.
00:32:06 Ale bylo to v pohodě. Zkusil to.
00:32:09 Vypadá to, žes ho tím ranila.
00:32:13 -Stejně ses naštvala.
-Jak se to vezme.
00:32:16 Chceš, abych se tam hlásila proto, že se cejtíš provinile,
00:32:18 nebo proto, že tomu vztahu nevěříš?
00:32:23 Já nevím. Jsem jako v kleštích. Podřizuješ se našemu vztahu.
00:32:28 A docela se hádáme. Jako včera, např.
00:32:34 To nic nebylo.
00:32:36 Ale kdybysme se pohádali nebo se rozešli.
00:32:39 Nebo, co když spolu odjedeme a ty mě nakonec budeš nesnášet?
00:32:47 -Teda...
-Jo, já vím.
00:32:54 -Fakt z toho máš takovej strach?
-1 z nás musí. Tak jsem to vzal.
00:33:04 Trvalo to docela dlouho, Ephrame, než jsi mě dokázal přesvědčit.
00:33:09 Ale teď to tak chci. Chci bejt zamilovaná.
00:33:15 Ty, já, my. To už se nezmění.
00:33:19 A jestli se pletu, tak je to moje chyba.
00:33:21 Nechci, abys mě chránil. Zkus to a pošlu tě s tím do háje!
00:33:26 Tebe i svýho tátu!
00:33:30 Nepotřebuju záruky, Ephrame.
00:33:33 Strachuj se jak chceš. Ale já se o nás nebojím.
00:33:56 -Nemám rád hádky.
-Ani já.
00:34:00 Nemám rád ani kompromisy, ale je to pořád lepší, než hádky.
00:34:03 Takže tady něco mám. Kostarika.
00:34:06 Mají tam stanoviště Lékaři bez hranic.
00:34:08 Potřebují pomoct s očkováním. Nedaleko odtud jsou pláže.
00:34:12 Já budu psát a ty zachraňovat sirotky.
00:34:16 Vrátila jsem se do práce.
00:34:20 -Na jak dlouho?
-Na hodně dlouho.
00:34:25 -Ale takhle jsme se nedomluvili.
-Já vím.
00:34:30 Potřebuju práci. Už jsem prostě taková.
00:34:34 -Tak proboha vem tu Kostariku!
-Kdyby to tak šlo.
00:34:38 Ale všechno je už dávno jinak. Udělala jsem celou řadu chyb.
00:34:43 Opustila jsem rodinu, poznala jsem spoustu míst.
00:34:47 Přesto jsem toho nikdy nelitovala. Myslela jsem, že to nepůjde.
00:34:54 A přesto jsem zapustila kořeny. Tady.
00:35:01 Přijel jsem do tohohle města na víkend
00:35:04 a zůstal jsem tu dalších 5 let.
00:35:07 Jen kvůli tobě. Celejch 5 let, Edno.
00:35:12 A proč ne víc? Je nám tady přece dobře.
00:35:16 Teď ano. Myslel jsem to vážně.
00:35:21 Opravdu mám pocit, jako bych slyšel volání.
00:35:26 Pokusím se tady vydržet tak dlouho, jak to jen půjde.
00:35:31 -Ale nic ti neslibuju.
-A co bude potom, Harpere?
00:35:42 Zas to odnesu.
00:35:50 Nikdy nevíte, jestli se vám všechno, na co spoléháte,
00:35:52 nerozpadne pod rukama.
00:35:54 I když si myslíte, že je to pevné jako skála.
00:36:01 Dobrej pokus.
00:36:04 -Cože?
-On to taky zkoušel.
00:36:07 On, ty, všichni to zkoušeli. Jenže já mám tvrdou palici.
00:36:13 Ale rozhodla jsem se ti aspoň odpustit,
00:36:15 že ses za mými zády sešel s mým klukem.
00:36:18 -Chci pro tebe jen to nejlepší.
-Já vím.
00:36:20 A připisuju ti kladný body za dobrej úmysl.
00:36:24 -Ale tím to končí.
-Jde jen o přihlášku navíc.
00:36:29 Já vím, tati. Ale už toho necháme. Věř mi, všechno bude v pohodě.
00:36:37 Věř mi, tati.
00:36:43 -Neustoupila?
-Ani o 1 píď.
00:36:46 -Je zamilovaná, Harolde.
-A to mě má uklidnit?
00:36:49 Ničeho se neboj. Náhodou znám taky 1 od Abbottů,
00:36:53 který nešel na Princeton, aby mohl být s dívkou svých snů.
00:36:56 A dopadlo to s ním dobře. Jdu si lehnout.
00:37:01 Tak se nemrač a přijď brzo za mnou.
00:37:05 Nic nezůstává na svém místě.
00:37:07 Všechno se převrací vzhůru nohama a vaše jistoty jsou otřeseny.
00:37:11 Upřímně řečeno, kdybych byl sudičkou
00:37:13 a viděl, jaké plány se klubou v té hloupé malé hlavě,
00:37:17 taky bych měl 100 chutí pořádně s tím vším zamíchat.
00:37:21 -Můžu tě vyrušit?
-Už jsi mě vyrušil.
00:37:25 Rád bych ti něco dal.
00:37:34 Jako omluva to stačí. Zbytek přeskočíme.
00:37:37 Dopřej mi to. Trénoval jsem to.
00:37:42 Promiň, že jsem na tebe tak tlačil.
00:37:45 Myslel jsem, že ti pomáhám, ale je fakt,
00:37:47 že toho o tobě ještě hodně nevím.
00:37:50 S tou školou jsem tě asi zaskočil.
00:37:52 To ano, ale měl jsem se chovat jinak.
00:37:55 Vím, že máš obavy, ale neboj se, že bys byl jednou jako já.
00:37:58 Tolik ze mě zase nemáš. Jednou můžeš změnit svoje plány.
00:38:03 A když budeš mít pocit, že jsi obětoval příliš,
00:38:05 řekni mi to a poperem se s tím.
00:38:08 Vždycky pak můžeš přestoupit.
00:38:11 Ale věř mi, že když teď zavřu oči
00:38:14 a představím si, kde budeš za 4 roky,
00:38:17 vidím Julliard.
00:38:18 To je mi jasný. A jsem rád, že mě tak povzbuzuješ.
00:38:22 Jen jsem z toho tak vystresovanej, že úplně zapomenu, proč tam jdu.
00:38:28 Vlastně si ani neumím představit, co budu dělat za 4 roky.
00:38:32 -No tak to zkus.
-Co?
00:38:36 Zavři oči a představ si to.
00:38:38 No co je? Stydíš se snad přede mnou?
00:38:44 No tak, promítni si to. Zavři oči.
00:38:53 Skončíš školu, pokračuješ dál, jsi šťastný.
00:39:00 Co budeš dělat? Kde jsi?
00:39:06 -Právě hraju na Julliardu.
-A toho se budeme držet.
00:39:14 Dostaneme se tam.
00:39:22 Musím to dopsat.
00:39:26 Abys měl možnost volby?
00:39:30 Asi tak nějak.
00:39:35 Co o sobě napsat v 500 slovech? Občas mívám strach.
00:39:38 A pociťuji zklamání.
00:39:40 Mám pochybnosti a věci si dělám po svém.
00:39:42 Změny nevyhledávám, ale vím, že jsou pro mě dobré
00:39:45 a někdy nevyhnutelné.
00:39:47 Proto se je snažím přijímat s otevřeným srdcem.
00:39:50 Úplně přesně to vystihuje 1 báseň od Johanna Franca.
00:39:54 Vzdoruj starému drakovi, vzdoruj strachu.
00:39:58 I kdyby svět běsnil a otřásal se,
00:40:01 s klidem v duši budu zpívat svou píseň.
00:40:04 Ano, všechno se stále mění.
00:40:06 Přicházejí události, které nečekáte, nechcete
00:40:09 a nelíbí se vám.
00:40:10 Svět běsní a vy se měníte do nečekané podoby.
00:40:14 Ale jsem to já, moje šaty, můj život, moje budoucnost.
00:40:17 Jsem to já.
00:40:19 Jsem to já a toužím po věcech, které by mě dřív
00:40:22 ani ve snu nenapadly.
00:40:24 Toužím po možnostech, které skýtá škola, jako je Princeton.
00:40:27 Je to místo, kde se mohu setkat s novými lidmi, vyzrát.
00:40:31 Místo, na kterém mě může zaskočit,
00:40:33 jak moc se mé představy liší od reality.
00:40:43 A také místo, kde za to všechno mohu být vděčný.
00:40:48 S klidem v duši.
00:40:56 Skryté titulky Eva Svobodová
00:41:28 Česká televize 2006
Každý rodič nejlíp ví, co je pro jeho ratolest nejlepší, a je odhodlán to prosadit za každou cenu. Pravda, čím je ta ratolest starší, tím to bývá těžší. Neboť její představy o budoucím životě se od těch rodičovských často diametrálně liší. Oba naši doktoři mají o budoucnosti svých dětí jasno: Efram půjde na Julliard, nejlepší hudební školu na světě, Amy na prestižní univerzitu Princeton. K tomu konec konců oba dotyční léta směřovali, není co řešit. Jenomže šedivá je teorie a zelený je strom života. A Andy s Haroldem najednou zjišťují, že všechno je jinak.