Koprodukční britsko-český hudební dokument o stejnojmenném díle Leoše Janáčka a tajemných okolnostech jeho vzniku v hlavní roli s Ianem Bostridgem. ### Režie D. Marks
00:00:13 Milostivá paní, odpoledne napadá mi pravidelně několik motivů
00:00:16 k těm krásným veršíkům o té lásce cikánské...
00:00:20 I když už přicházím do let, mám pocit, že do mé práce
00:00:23 začíná proudit nový tón.
00:01:25 ZPÍVAJÍ PTÁČCI
00:01:30 Je to tajemný příběh.
00:01:32 Udál se před osmdesáti lety tady - v klidném zapadlém místě
00:01:36 na Moravě.
00:01:39 Je to příběh zakázané lásky, záhadných zmizení a tajemství,
00:01:43 skrývaného více než 50 let.
00:01:46 Proto jsem přijel sem, na Moravu, abych to zkusil pochopit.
00:01:53 V roce 1917 se velikán české hudby Leoš Janáček
00:01:57 seznámil s vdanou ženou a zamiloval se do ní.
00:02:01 Jmenovala se Kamila Stösslová. Janáčkovi tehdy bylo 63,
00:02:05 Kamile 25 let.
00:02:07 Pouhých pár dní po 1. setkání, na které musel stále myslet,
00:02:11 se vrhl do komponování písňového cyklu
00:02:14 o vesnickém chlapci, kterého svedla cikánka,
00:02:17 a on s ní utekl z domova.
00:02:19 Text, kterým se nechal inspirovat, byla prazvláštní kolekce
00:02:22 anonymních básní publikovaných v Lidových novinách.
00:02:26 Nesly název "Z pera samoukova".
00:02:29 Janáček pojmenoval svůj cyklus "Zápisník zmizelého".
00:03:20 Já jsem se tomuto dílu věnoval 5 let.
00:03:24 Nejdříve jsem je zpíval v Anglické národní opeře
00:03:27 v režii Deborah Warner, a pak jsme s ním vyjeli
00:03:29 na světové turné.
00:03:32 A samozřejmě jsem si o tom tehdy spoustu věcí vyhledal a vypátral.
00:03:38 Ale teprve když jsem se rozhodl přijet do moravské metropole Brna,
00:03:42 začal jsem se nořit hlouběji do záhad kolem vzniku cyklu.
00:03:48 Všechny důkazy se nacházejí zde - nejen dopisy Kamile,
00:03:52 které dnes lze dokonce sehnat knižně i v anglickém překladu,
00:03:56 ale i Janáčkovy skici díla.
00:04:00 Než jsem odjel z Londýna, zeptal jsem se Janáčkova
00:04:03 životopisce Johna Tyrrella, co jako první inspirovalo
00:04:07 skladatele k napsání tohoto díla.
00:04:50 John Tyrrell mi řekl o jedné záhadě,
00:04:52 ale jsou tu tajemství přinejmenším dvě -
00:04:55 záhada původu básní a záhada, proč jimi byl Janáček
00:04:58 tak fascinován.
00:05:02 Chtěl jsem začít pátrat tady na venkově,
00:05:04 kolem obce Hukvaldy.
00:05:09 Poprvé jsem navštívil Janáčkovo rodiště,
00:05:12 kam se vrátil strávit poslední léta svého života.
00:05:17 Hukvaldy leží na úpatí zalesněného kopce,
00:05:20 kde si Janáček přestavěl dům.
00:05:22 Nalézá se v krajině velmi podobné místu,
00:05:25 kde cikánka čeká na svého milence
00:05:27 ve 3. písni Zápisníku zmizelého.
00:07:10 Byla to jen posedlost staršího muže po hezké mladé ženě?
00:07:15 Když jsem navštívil Janáčkův dům, zeptal jsem se
00:07:17 kurátora Karla Dohnala, co si o tom myslí on.
00:07:22 Zdenka v podstatě byla taková...
00:07:25 Jednak byla velmi mladá, když se vdávala,
00:07:27 neměla ještě 16 let. A potom si v podstatě musela
00:07:31 na styl života Leoše Janáčka, podle mého názoru, zvykat.
00:07:37 A nebyla nikdy dominantní osobou, v tom manželství.
00:07:42 Tím pádem mu možná neposkytovala ani takovou inspiraci.
00:07:46 Z toho se pak odvíjelo - hledal inspirace v podstatě sám.
00:07:51 Vztah s Kamilou Stösslovou, to je taková posední kapitola
00:07:56 života Leoše Janáčka.
00:07:59 A on vlastně jako člověk, se chce podělit
00:08:03 s určitými pocity - s člověkem, s ženou, která ho inspiruje.
00:08:09 Vlastně to se nám ani nepřísluší odsuzovat, soudit
00:08:13 nebo o tom hovořit. Protože je to jednoduché.
00:08:17 Ten jeho génius ho někam táhl a on za tím šel.
00:08:20 Kdyby za tím nešel nebo nežil tak, jak žil,
00:08:24 že by napsal, co napsal. To bych nechal bez komentáře.
00:10:17 U ní obdivoval, že žije rodinným životem,
00:10:21 že se obětuje pro rodinu.
00:10:23 Že miluje svého manžela a své dva syny.
00:10:26 A tím to vlastně začalo, že u něj byla taková čistá duše.
00:10:31 On jako bezdětný -
00:10:33 nebo lépe řečeno prožil tragédii osobní, největší -
00:10:36 ztratil obě děti.
00:10:38 Tam viděl rodinu nebo určité rodinné štěstí.
00:10:45 Jednou z věcí, které fascinovaly Janáčka
00:10:47 na jeho mladé "cikánce" Kamile, bylo, že je matkou.
00:10:53 Janáček totiž přišel o syna Vladimíra i o dceru Olgu.
00:11:02 Když Olga zemřela, pobýval tady v chalupě,
00:11:04 ve své rodné obci Hukvaldy.
00:11:06 Domek měl pronajatý od místního lesníka.
00:11:10 Karel Dohnal a moji kolegové z Brna mi navrhli,
00:11:13 že bych se měl setkat s Karlem Žákem,
00:11:15 vnukem onoho lesníka.
00:11:18 Ten dosud žije v tom domku a jako poklad uchovává předměty,
00:11:22 které tu Janáček zanechal na památku jeho dědečkovi.
00:11:30 V prvé řadě jsou to ty hodinky.
00:11:38 Ty hodinky jsou ještě na klíček. To se natahovalo na klíček.
00:11:45 Tady je medailon - krásný foto.
00:11:52 Ona zemřela v 22 letech. 1819 - tak asi.
00:11:57 To nemůžu přesně říct.
00:12:01 Zemřela v 22 letech. A tady - ale já jsem si nevzal brýle.
00:12:06 Že tady jsou vlásky jeho dcery Olgy, která zemřela.
00:12:15 Olga se smrtelně nakazila infekční chorobou v Petrohradě.
00:12:19 Pan Žák mi ukázal pohlednici, kterou Janáček oznamoval
00:12:23 tuto smutnou zprávu.
00:12:26 Olga naše umírá a naposled vás všechny pozdravuje.
00:12:31 Už se nepodepsal Janáček. Jenom to poslal.
00:12:36 24. 2. 1903.
00:12:44 V Janáčkových dopisech se píše o stínu,
00:12:46 který smrt Olgy uvrhla na jeho venkovské útočiště v Hukvaldech.
00:12:52 Ukazuje se v nich také to, že nikoli do Brna,
00:12:55 ale sem chtěl odvést svou cikánku, do svých lesů, do svého kraje.
00:13:01 Sluníčko, až vyjde, tu hřeje tak zcela zblízka.
00:13:05 Kdybych měl nad Vámi moc, přenesl bych vás sem hned pro zdraví...
00:13:18 Několikrát ji zval na Hukvaldy.
00:13:20 Chtěl se s ní podělit o ty krásy hukvaldské přírody.
00:13:24 Tak žil. Nebyl to člověk, který si stavěl vzdušné zámky.
00:15:53 Ale co ty básně, které tak uchvátily
00:15:55 Janáčkovu fantazii v týdnech po setkání s Kamilou?
00:15:59 Kde měla kořeny ona záhada, o které mluvil John Tyrrell?
00:16:03 To se dozvíme zde - v Janáčkově muzeu v Brně -
00:16:07 kde sídlí také Janáčkův archiv.
00:16:09 A kromě rukopisů zde najdeme také všechny texty,
00:16:12 které zhudebnil,
00:16:13 včetně oněch básní publikovaných v brněnských novinách.
00:16:17 Zeptal jsem se na to dr. Aleny Němcové
00:16:19 z Nadace Leoše Janáčka.
00:17:15 Požádal jsem předního českého janáčkovského odborníka
00:17:18 Miloše Štědroně, aby se ke mně přidal
00:17:21 a pomohl mi při hledání v archivu.
00:17:24 Myslím si, že ten nápad byl fantastický
00:17:26 zmocnit se toho novinového dokumentu.
00:17:29 V tom je to asi nové.
00:17:31 V podstatě - patří to úplně do 20. století.
00:17:34 Janáček v té době hledal cestu k moderní hudbě
00:17:41 a je to v době přelomové, kdy už začal být znám...
00:17:44 Když Janáček začal skicovat Zápisník, věřil tomu,
00:17:48 že ty verše opravdu napsal nějaký vesnický samouk?
00:18:55 Alena Němcová však našla vodítko,
00:18:57 které se skrývá za onou událostí kolem otištění v novinách.
00:19:02 Existuje totiž kniha Jana Mikesky,
00:19:04 kde je zmíněna redakční poznámka provázející ony básně.
00:19:08 Ve svých pamětech se spisovatel Ozef Kalda - Janáčkův současník -
00:19:12 odvolává na tyto noviny v dopise příteli.
00:20:28 Doktorka Němcová mi vyprávěla ještě o další
00:20:31 zvlášní shodě okolností.
00:20:34 Ozef Kalda pocházel z vesničky poblíž lázní Luhačovice,
00:20:37 kde se Janáček seznámil s Kamilou.
00:20:40 Dodneška jsou lázně místem, kam si lidé jezdí odpočinout,
00:20:44 zbavit se obtíží - i dopřát si trochu neškodného flirtu.
00:20:51 HRAJE ČESKÝ FILHARMONICKÝ ORCHESTR
00:21:24 Podle životopisců se Janáček poprvé setkal s Kamilou
00:21:27 ve vinárně Slovácká búda, ale Miloš Štědroň má důkaz o tom,
00:21:31 že ji poprvé viděl o několik dní dříve.
00:21:34 Janáček a Kamila se viděli s největší pravděpodobností poprvé
00:21:39 v luhačovickém hostinci U Vepřeků, kde asi to bylo tak,
00:21:46 že Kamila Janáčka zaujala zvukově, protože ho vždycky zajímaly
00:21:52 zajímavé hlasy a notoval si je.
00:21:57 Psal nápěvky mluvy. A toto je typický nápěvek mluvy.
00:22:01 A tady je poznamenáno, že to bylo večer U Vepřeků -
00:22:05 8. 7. 1917 - paní Kamila.
00:22:13 A je napsán přímo nápěvek mluvy jejího hlasu.
00:22:33 Milostivá paní!
00:22:38 Přijměte těch několik růží na důkaz, jak si Vás
00:22:42 neskonale vážím. Jste povahou a zjevem tak milá,
00:22:46 že člověku je ve Vaší společnosti na duši lehce.
00:22:50 Netušíte, jak jsem tomu rád, že jsem Vás poznal.
00:22:53 Vás šťastnou!
00:22:56 Tím bolestněji cítím svou opuštěnost a trpký osud...
00:23:00 A tak se o šest týdnů později stala Kamila inspirací
00:23:03 pro ucelenou řadu mistrovských děl.
00:23:06 Janáček si z ní po návratu do Hukvald vytvořil svou múzu.
00:23:13 Spíš bych to viděl z hlediska toho rituálu -
00:23:16 nápěvku mluvy - protože on neustále zachycuje realitu,
00:23:20 reaguje na realitu a vždycky si najde nějakou záminku.
00:23:24 Tady byla permanentní záminkou ta Kamila a potom se to stávalo
00:23:28 obsesí a řekl bych, že poslední 3, 4 roky
00:23:31 už je Kamila naprosto ve všem.
00:24:13 KŘIK DĚTÍ
00:24:20 Útěk s cikánkou. Na ten příběh nesmíme zapomenout.
00:24:24 A Janáček sám sebe dokázal přesvědčit o tom,
00:24:27 že to byl pravdivý příběh -
00:24:29 příběh o sexuálním vztahu s vyvržencem společnosti.
00:25:09 Když Češi používají slovo "cikán", nemíní tím
00:25:13 nic romantického nebo vzdáleného.
00:25:15 Cikáni jsou zde i dnes a setkáte se s nimi i v Brně.
00:25:19 Obývají několik ulic poblíž centra.
00:25:22 Romové jsou nezanedbatelnou menšinou se silnými tradicemi,
00:25:26 ale také silnými sociálními problémy.
00:25:28 V Brně se snaží s těmito problémy vyrovnat a jedním z kroků
00:25:32 je i to, že Romové mají své vlastní muzeum a kulturní centrum.
00:25:36 Je zde i archiv se sbírkou romských artefaktů,
00:25:40 kde se setkáme s etnografkou Irenou Kašparovou.
00:29:49 KŘIK DĚTÍ
00:34:08 SÓLO NA PIANO
00:34:42 A vysoký je ten chrám - až do nebes klenby sahá.
00:34:47 A svíčky tam hoří, to jsou vysoké jedle.
00:34:50 Do toho chrámu vstupují dva. A ti dva chtějí být oddáni.
00:34:56 Generál od muziky chce si brát tu černošku malou, něžnou -
00:35:00 tu milou Kamilu...
00:35:04 SÓLO NA PIANO
00:35:41 A Ty dušičko, Tys mi nade vše,
00:35:44 nad ty noty, co píši! Tys v mé duši svatým klidem.
00:35:50 Tys ale též ohýnkem, který dává teplo,
00:35:53 rozpaluje touhu. Pro Tebe vše.
00:36:02 Pro Tebe vše. Došel tam, odkud není cesty zpět.
00:36:06 Ale na druhé straně, nedošel. Je tu ještě další záhada.
00:36:11 Všechny životopisy popisují, jak v polovině Zápisníku ustal
00:36:15 a odložil ho do truhly.
00:36:17 Nikdo nikdy nedokázal vysvětlit proč.
00:36:20 Ale když jsem se v Londýně zeptal Johna Tyrrella,
00:36:23 z práce pro jeho nový janáčkovský životopis
00:36:25 vyplývá jedna teorie.
00:40:14 A všechno bylo v pořádku. Ale jak víme,
00:40:17 všechno bylo jinak, jen ne v pořádku.
00:40:20 Nebo spíš - po hudební stránce bylo pro Janáčka všechno
00:40:23 velmi šťastné, ale v manželství se Zdenkou,
00:40:26 no - jen se podívejte na tuto fotografii.
00:40:31 Zabolelo mě, jak píšete, že Vaše paní trpí pro mě,
00:40:36 snad by se i jí mohlo trochu lásky věnovat.
00:40:39 Já si žádné nároky na nic nedělám.
00:40:42 Ale ona je Vaše žena a nároky má na vše.
00:40:45 Co si myslí Vaše paní, když řeknete,
00:40:47 že my jsme spolu svázáni. Víte, co to znamená?
00:41:41 "Moje truchlé srdce nikdo nepotěší..."
00:41:44 Kamila potěšit nemohla, alespoň ne zatím,
00:41:47 pokud je nám známo.
00:41:49 Když se během následujících šesti let setkali,
00:41:51 bylo to téměř vždy v doprovodu někoho a na neutrální půdě.
00:41:55 Dopisy od něho se jen hrnuly - je jich přes šest set -
00:41:59 ale důvěrnost se zdá být jen jednostranná.
00:42:17 Ale jeho potřebu její bytosti nelze popřít -
00:42:20 alespoň v tom, čemu Štědroň říká "záminka".
00:42:23 Mezi jejich prvním setkáním a jeho smrtí se stala záminkou
00:42:26 ke čtyřem operám, dvěma symfonickým dílům,
00:42:29 dvěma smyčcovým kvartetům a Glagolské mši.
00:42:32 Jsem zvědav, zda právě toto ho odlišuje od jeho současníků.
00:42:56 Já si myslím, že Janáček je určitě
00:42:58 jiný typ než Stravinskij.
00:43:00 Já se na to dívám podobně jako Stravinskij -
00:43:03 že si myslím, že hudba je hudba a emoce jsou emoce.
00:43:07 Janáček každopádně ale vždycky svoje emoce
00:43:10 nějakým způsobem interpretoval a potřeboval,
00:43:14 aby skladba měla nějaké okolí, nějakou atmosféru.
00:43:21 Jestli je to Kamila nebo nějaký jiný podnět.
00:44:21 Janáček se zcela jasně propracovával do stavu
00:44:24 vrcholné úzkosti v očekávání toho, až ho jeho cikánka navštíví
00:44:28 v hukvaldském domě.
00:44:30 Kamilin pobyt měl být vyvrcholením jejich vztahu.
00:44:34 Nepřijela.
00:44:35 V roce 1928, to bylo v době, když už jí tykal,
00:44:39 kdy vrcholil ten emotivní vztah k ní.
00:44:43 Už nechtěl ponechat nic náhodě, tak si myslím,
00:44:47 že modernizace interiéru, která začala elektrifikací domečku
00:44:51 v lednu 1928, už byla motivovaná vizí návštěvy Kamily Stösslové.
00:44:59 Potom to pokračovalo. Během dubna a května realizací
00:45:03 výstavby hostovského pokoje, čili 1. patra.
00:45:08 A na prázdniny bylo všechno nachystáno.
00:45:11 Kamila se odholala k té cestě. Přijela tam celá rodina.
00:45:16 Nakonec tam zůstala Kamila se synem.
00:45:18 To je známá věc.
00:45:20 A řekl bych, že vyvrcholilo v Janáčkův způsob vedení
00:45:24 toho deníku, že Památník pro Kamilu Stösslovou,
00:45:28 kterou Janáček začal takto nějak systematicky
00:45:32 jakoby deskribovat, i hudebně, tak ten je veden od konce roku,
00:45:38 respektive od podzimu roku 1927.
00:45:41 Ta činnost pokračuje.
00:45:44 A hudebně jsme velmi na rozpacích, jak to máme hodnotit.
00:45:48 Protože v podstatě je to formou malých klavírních skladbiček,
00:45:53 které jsou jakési komentáře k těm situacím -
00:45:56 umělecké komentáře.
00:45:58 Přitom vůbec stylově jsou v rámci Janáčka
00:46:02 velmi takové, nechci říct primitivní, ale jednoduché.
00:46:06 Jsou takové, jak na to nejsme u Janáčka zvyklí.
00:46:10 Chápeme, že se stalo něco nového a že tento proces probíhá.
00:46:16 Vyvrcholí to skladbou "Čekám tě", kterou považujeme
00:46:19 za jednu z úplně posledních melodických myšlenek.
00:46:31 Jen si poslechněte, jak idylicky si Janáček
00:46:33 představoval společně strávený čas v dopise, který jí napsal,
00:46:37 když čekal na její příjezd.
00:46:40 Tak jsem si již krásně Tvůj pobyt na Hukvaldech
00:46:46 vymaloval, že se zrovna bojím, aby zlá příhoda
00:46:49 i ta vroucná přání nezhatila.
00:46:52 Točit se za Kamilkou jako věrný stín
00:46:55 a sloužit své královně.
00:46:57 A všechny krásné sny sneste se a uskutečněte se!
00:47:02 A co se stalo? Kdybychom tak měli nějakého svědka...
00:47:06 Ale my ho máme - je to Kamilin syn Otto.
00:47:10 Já jsem sem přijel prvně s matkou.
00:47:13 Na pozvání Leoše Janáčka, no... Tak jsme tady byli.
00:47:20 Ovšem už 2. den jsme chtěli odjet ... matka ...
00:47:26 poněvadž celou noc Janáček hrál na harmonium.
00:47:33 Tím následkem matka nemohla spát.
00:47:38 Tak striktně, dost vulgárně, řekla:
00:47:44 "Mistře, musíte přestat brnkat, jinak odjedeme."
00:47:50 Nesentimentální dítě nám trochu zchladilo Janáčkovu
00:47:53 rozpálenou vidinu, ale už bylo pozdě.
00:47:56 V té chvíli ho již zcela ovládla jeho představivost.
00:49:33 Ale která Kamila je ta pravá - Janáčkova extatická vidina
00:49:37 nebo Ottova střízlivá vzpomínka na matku?
00:49:40 Problém je v tom, že po čtyřicet let
00:49:42 nikdo nemohl sehnat žádný důkaz.
00:49:46 Samozřejmě že Kamila Stösslová byla ještě za dob mého mládí,
00:49:50 když jsem já studoval, tak byla jakési tabu.
00:49:53 Protože to bylo dáno tou generací, která ještě zažila
00:49:56 paní Janáčkovou.
00:49:58 Nebo zažila bezprostředně atmosféru doby paní Janáčkové.
00:50:23 A vím, že existoval dopis, který není nikde uveřejněný.
00:50:28 Já jsem ho viděl. Ten dopis zmizel.
00:50:31 Objevil se asi tak před 25 lety.
00:50:34 A ten dopis v podstatě zakládá jakousi vizi,
00:50:40 že ten kontakt proběhl.
00:50:43 Je to krátký dopis, kde Janáček popisuje své setkání
00:50:48 a ten eventuální kontakt s Kamilou -
00:50:51 že to bylo jako jarní bouře.
00:50:53 Že to je jednoznačný důkaz toho, že došlo k tomu nejvyššímu,
00:50:58 k čemu vůbec mohlo dojít.
00:51:00 Ovšem kdo zná Janáčkův poetický slovník a kdo ví,
00:51:04 že Janáček často vlastně "přestřeluje".
00:51:08 Že v podstatě se vyjadřuje jakýmsi exklamativním způsobem,
00:51:14 velmi rychlým, tak to může být do jisté míry -
00:51:19 teď aby mně nebylo špatně rozuměno -
00:51:22 forma takového pozitivního exhibicionismu.
00:51:26 Takže stále nevíme nic.
00:51:28 Ten dopis se ztratil ve 40letém vzduchoprázdnu
00:51:31 komunistického Československa.
00:51:34 Ale pokud bychom hledali důkazy o stavu Janáčkovy mysli
00:51:37 během těch posledních několika měsíců, možná je nalezneme
00:51:41 v městečku Štramberk.
00:51:43 Janáček sem přivezl Kamilu a Ottu a jejich výlet dal vzniknout
00:51:47 další záhadě - zahadě Janáčkových posledních dnů.
00:51:53 Říká se, že Otto se ztratil a Janáček se prochladil v dešti,
00:51:56 když ho hledal.
00:51:57 A všechny životopisy tvrdí, že to bylo příčinou jeho smrti.
00:52:06 Když jsme byli na návštěvě, tak jsme sem jeli kočárem.
00:52:10 To tenkrát žádný auta nebyly.
00:52:13 No, a šli jsme nahoru. To je hroznej kopec.
00:52:18 Protože Janáček chtěl ukázat tu svoji bustu, kterou tam má.
00:52:24 Pod stříškou.
00:52:29 A chlubil se, že je jedinej skladatel,
00:52:33 kterej žije a má pomník.
00:52:38 Myslím, že to byla vlastně jeho příčina následující smrti,
00:52:46 protože to je hroznej kopec.
00:52:49 V jeho letech taková námaha. To bylo, myslím, nad jeho síly.
00:52:56 A taky jsme se vrátili a asi za dva, za tři dny
00:53:01 dostal horečku a museli ho převézt do Ostravy, kde umřel.
00:53:09 Takže ta idylická poslední návštěva v Hukvaldech
00:53:12 byla i posledním sbohem.
00:53:14 U jeho smrtelného lože nestála jeho žena Zdenka, ale Kamila.
00:53:20 Otto tam nebyl, takže nám nemůže říci,
00:53:23 co se stalo v oněch posledních hodinách.
00:53:25 Ale Miloš Štědroň mi ukázal Jednoho němého svědka.
00:53:29 Je to Památník pro Kamilu Stösslovou.
00:53:32 Mezi útržky hudby a vášnivými vyznáními
00:53:34 je i Janáčkova poslední vůle.
00:53:37 Ta poslední vůle tzv. Janáčkova, je velice zajímavá,
00:53:40 protože je součástí Památníku pro Kamilu Stösslovou.
00:53:44 A Janáček zkomplikoval celou situaci právníkům tím,
00:53:49 že ji zapsal kontinuálně do erotického textu,
00:53:55 ve kterém jsou noty a drobné skladbičky.
00:53:59 A najednou se přechází na odkazy a na tantiémy.
00:54:04 Proto potom při soudním procesu byla ta tzv. poslední vůle,
00:54:10 protože je dost problematická, vyříznuta a byla součástí sporu.
00:54:16 Pokud vím, já jsem se tím zabýval jen na základě
00:54:19 existující literatury. Protistrana - paní Janáčková -
00:54:24 argumentovala tím, že se tam hovoří o tom,
00:54:29 že se nesmí po Janáčkově smrti Kamila znovu vdát
00:54:33 a poukazovalo se na to, že to je svědectvím,
00:54:37 že Janáček už nebyl při smyslech.
00:54:44 Janáčkův pokus učinit Kamilu svou dědičkou byl zamítnut,
00:54:48 ale dostala tantiémy z děl, která inspirovala.
00:54:52 Všechny právní dokumenty jsou tady v Brně.
00:54:57 Ale co tedy nakonec vlastně víme?
00:55:01 Už víme, kdo napsal ony básně a proč měl Janáček
00:55:05 takové potíže s dokončením díla.
00:55:08 Známe velmi pravděpodobné okolnosti jeho úmrtí
00:55:11 a jeho zvláštního odkazu Kamile.
00:55:15 Ale když posloucháme hudbu, většina z těchto
00:55:18 dlouho ztracených faktů se stává nepodstatnými.
00:55:22 Záleží jen na tom, že Janáček našel svou múzu.
00:55:26 Že Kamila, ať se to zdá jakkoli nepravděpodobné,
00:55:29 se stala cikánkou jeho představivosti
00:55:31 a pomohla vytvořit veliká díla, která nás oslovují
00:55:34 i po osmdesáti letech.
00:57:25 Skryté titulky: Vlasta Kmentová a Roman Bráblík.
00:57:30 .
Koprodukční britsko-český hudební dokument o stejnojmenném slavném díle Leoše Janáčka a tajemných okolnostech jeho vzniku. Proslulý britský tenorista Ian Bostridge, který dílo nazpíval v češtině spolu s mezzosopranistkou Ruby Philogene, v roli detektiva pátrá po okolnostech a souvislostech vzniku Zápisníku zmizelého na Moravě. V dokumentu se tak objeví místa spojená s dílem – Brno, Hukvaldy, Luhačovice, a kromě českých a britských expertů promluví také pan Otto Stössel, syn Kamily Stösslové, která byla ústřední inspirací Zápisníku zmizelého a dalších slavných děl.
