Už tři roky sužují Evropu kruté boje, sociální nepokoje i všudypřítomný hlad. Jaké zvraty v osudech 14 hrdinů přinese jaro a léto 1917? Německý dokumentární cyklus je mozaikou osudů lidí, kteří byli na různých stranách a v rozdílných rolích vtaženi do Velké války
00:00:13 Náš svět byl svázán zákony a předpisy.
00:00:18 Pokaždé byl po ruce někdo, kdo nám ukázal správnou cestu:
00:00:22 učitelé, kněží, důstojníci, vládci.
00:00:30 Znali jsme své místo a uměli jsme rozpoznat rozdíl
00:00:34 mezi dobrým a špatným.
00:00:43 Nebyli jsme svobodní, ale žili jsme beze strachu.
00:00:46 A ani ve snu by nás nenapadlo, že by tento řád věcí
00:00:50 měl někdy skončit.
00:00:53 Až do léta 1914...
00:01:15 Česká televize uvádí dokumentární film
00:01:18 DENÍKY 1. SVĚTOVÉ VÁLKY 3. část
00:01:33 Ten den jsem si poprvé oblékla stejnokroj
00:01:36 nově zformované ženské policie. Myslím, že mi slušel.
00:01:45 TŘESK SKLA
00:01:47 Hej! Slečno policistko! Vypadni, aby sis tu uniformu neušpinila!
00:01:52 Zdejší holky byly tvrdé, stejně jako jejich pracovní podmínky.
00:02:00 Vláda zřídila v muničních továrnách oddíly ženské policie,
00:02:03 které měly na dělnice dohlížet. A přesně to byl i můj úkol.
00:02:14 KLEPÁNÍ
00:02:17 Pane kapitáne! Telegram z generálního štábu!
00:02:21 Že by konečně přišlo to šampaňské?
00:02:36 Vaše Blahorodí? Zavři dveře!
00:02:48 Poslechni!
00:02:51 Car abdikoval.
00:02:59 Víš, co to znamená? Revoluci.
00:03:10 17-letá Marina Jurlovová byla už 3 roky příslušnicí
00:03:13 kozácké jednotky.
00:03:17 Spolu s ní se účastnila bojů na kavkazské frontě na jihu Ruska.
00:03:21 Hrdí kozáci byli bezvýhradně oddáni carovi,
00:03:24 ale víra lidu ve všemohoucnost jejich vladaře
00:03:27 byla vinou opakovaných porážek a milionů mrtvých vojáků otřesena.
00:03:34 V únoru 1917 vypukly v hlavním ruském městě Petrohradu,
00:03:38 známém i jako Sankt Petěrburg, pouliční nepokoje.
00:03:43 Do ulic byla vyslána armáda, aby je potlačila.
00:03:46 Ale elitní jednotky se přidaly na stranu vzbouřenců
00:03:49 a počáteční nespokojenost přerostla v revoluci.
00:04:02 Takže válka skončila, Vaše Blahorodí?
00:04:06 Bohužel, děvče. Válka pořád pokračuje.
00:04:11 Myslela jsem, že lid si přeje mír! Nesmysl! Lid neví, co chce.
00:04:18 A pokud nebude mít nějakého vůdce, vypukne chaos.
00:04:23 Ale kdo nás povede, když už nemáme cara?
00:04:30 My, Marino. My.
00:04:40 Tenhle rozkaz doručíš k pluku, ať se připraví k útoku.
00:04:48 Čím dřív, tím líp.
00:04:51 Pro morálku vojáků totiž není nic horšího,
00:04:54 než když mají čas na přemýšlení. Jdi!
00:05:02 HRACÍ STROJEK
00:05:14 Situace horních vrstev ruské společnosti
00:05:17 byla zdánlivě neotřesitelná.
00:05:19 Od prostého lidu se očekávalo, že bude žít v bázni a poslušnosti
00:05:23 a bude ctít svou vrchnost. To se ale mělo změnit.
00:05:27 Car Mikuláš II. byl začátkem března 1917 donucen k abdikaci,
00:05:32 a víc než 300-letá vláda romanovské dynastie skončila.
00:05:37 V petrohradských ulicích se vedle dělníků radovali i vojáci.
00:05:41 Buržoazně-liberální politici mezitím sestavili prozatímní vládu,
00:05:45 která potvrdila spojenectví s Francií a Anglií.
00:05:50 Jenže vlády západních států měly strach, aby se požár
00:05:53 rozdmýchaný ruskou revolucí nerozšířil i k nim.
00:06:03 Během jízdy k pluku mi probleskla hlavou znepokojivá myšlenka,
00:06:07 že vezu poselství smrti.
00:06:11 Že nikoli důstojníci, ale já posílám ty vojáky na smrt.
00:06:16 Kdybych byla odvážnější, mohla jsem rozkaz roztrhat
00:06:18 a vrátit se zpátky do hor.
00:06:22 Naléhavý rozkaz kapitána Rossinského.
00:06:32 Že bychom konečně dostali možnost umřít za matičku Rus
00:06:35 a za báťušku cara?
00:06:39 Povídá se, že už není v Petrohradu.
00:06:43 Že utekl a zaprodal nás Němcům a Angličanům.
00:06:48 O tom nic nevím. Pluk se má připravit k útoku.
00:06:53 Pluk?
00:06:57 UPLIVNUTÍ A HVÍZDNUTÍ
00:07:01 No, snad dám pár lidí dohromady.
00:07:06 Všude kolem jsem viděla muže s prázdným pohledem
00:07:09 v zarudlých a zanícených očích, s třesoucíma se rukama
00:07:12 a shrbenými zády.
00:07:14 Většina z nich se sotva držela na nohou, natož aby bojovali.
00:07:19 A co ty, vojáku? Vracíš se ke štábu?
00:07:23 Ne. Půjdu s vámi do útoku.
00:07:36 Podle nejnovějšího nařízení jsme musely dělnice u brány prohledat,
00:07:40 jestli u sebe nemají zápalky, cigarety nebo alkohol.
00:07:44 Zároveň jsme nesměly do továrny pustit nikoho bez platné propustky.
00:07:49 Dohlížely jsme na pracovní morálku zaměstnaných žen.
00:07:52 Ukaž mi kapsy.
00:07:58 Budeš se muset podívat sama, Missie.
00:08:00 Nebo máš strach, že si ušpiníš uniformu?
00:08:03 To mě mrzí, Mary Morganová. Myslela jsem, že jsme kamarádky.
00:08:07 Moje kamarádky nenosí uniformy.
00:08:16 Koukněte, holky! Missie mě chce vošahávat!
00:08:19 Ale já nemám čas na blbosti! Musím pracovat!
00:08:22 Zůstaň stát, Mary. Jestli v továrně začne hořet -
00:08:25 -tak vyletí do vzduchu. No, a co! Myslíš, že to někoho zajímá?
00:08:34 25-letá Gabrielle Westová vyrůstala v jihozápadní Anglii
00:08:38 v dobře situované rodině.
00:08:41 Chtěla sloužit své vlasti, a proto přijala nabídku
00:08:43 stát se policejní důstojnicí v jedné muniční továrně ve Walesu.
00:08:49 Něco podobného by bylo před válkou nemyslitelné.
00:08:54 Ale v roce 1916 začaly v Británii vznikat ženské policejní oddíly,
00:08:59 které měly dohlížet na statisíce dělnic
00:09:02 v nových muničních továrnách.
00:09:09 Práce ve zbrojovkách byla velmi nebezpečná.
00:09:12 O bezpečnost na pracovišti nikdo nedbal, a nehody tu byly
00:09:15 na denním pořádku.
00:09:17 Armáda však požadovala stále víc granátů.
00:09:20 Ženy pracující v muničních závodech riskovaly dennodenně život.
00:09:36 Co se to tu děje, slečno Westová? Všechno v pořádku, pane.
00:09:39 Nelžete! Tahle mladá dáma vám nechtěla dovolit,
00:09:41 abyste ji prohledala. A to je nepřípustné!
00:09:45 Pane Andersone, dívky by potřebovaly delší pauzu
00:09:48 na odpočinek, aby si mohly v klidu zakouřit za branami továrny.
00:09:52 Delší pauzu? A nemám rovnou napsat našim vojákům na frontu:
00:09:56 "Mrzí mě, že vám došly granáty, ale naše zaměstnankyně
00:09:59 si potřebovaly nutně zakouřit?!" Pane! Chtěla jsem jen -
00:10:03 To by stačilo! Můžete jít, slečno. Jděte! Ven!
00:10:11 Prokristapána, slečno Westová! Jste úřední osoba!
00:10:15 Nesmíte si nechat všechno líbit.
00:10:18 Zmizte!
00:10:20 Zbrojovky prováděly hromadné nábory pracovních sil.
00:10:23 Některé z dívek pocházely ze střední Anglie,
00:10:25 jiné z Yorkshiru, další z Irska, ze Skotska a z Walesu.
00:10:28 Továrny jim poskytovaly ubytování ve špinavých noclehárnách
00:10:32 a v levných nájemních bytech.
00:10:34 Dokázaly obstát jen ty nejtvrdší z nich.
00:10:37 Pane! Obávám se, že ty dívky už toho mají dost!
00:10:41 Nebojte se, slečno Westová. Tady nejsme v Rusku.
00:10:47 Tady k žádné revoluci nedojde. Rozumíte?
00:10:52 Doufám, že máte pravdu, pane. Snad nedojde.
00:10:59 Německé válečné loďstvo dostalo po pádu ruského carského režimu
00:11:02 rozkaz k zahájení neomezené ponorkové války.
00:11:07 Velitelé německých ponorek měli bez varování útočit na všechny lodě
00:11:11 pohybující se v britských vodách.
00:11:14 Německo se snažilo Británii vyhladovět a donutit ji k ukončení
00:11:18 stále účinnější námořní blokády německých přístavů.
00:11:23 Od února 1917 šel ke dnu bezpočet britských lodí.
00:11:28 Němci ale potopili i spoustu obchodních plavidel
00:11:31 neutrálních mocností, včetně mnoha amerických lodí.
00:11:35 Německé U-booty slavily v prvních týdnech ponorkové války
00:11:40 značné úspěchy, díky kterým se jim podařilo
00:11:43 vážně narušit zásobování Británie potravinami.
00:11:47 Britské obyvatelstvo tak čelilo vůbec poprvé reálné hrozbě
00:11:51 vyhladovění, protože v polovině března 1917 měla Británie zásoby
00:11:56 jen na 6 týdnů.
00:12:01 Takže?
00:12:04 Co je to tentokrát? Odmítají pracovat, dokud se Mary
00:12:07 Morganová nevrátí do práce. Kdo je Mary Morganová?
00:12:14 Ta dívka od tovární brány. Ta, kterou jste propustil, pane.
00:12:20 Ta, kterou jsem musel propustit kvůli vám!
00:12:24 Takže, dámy! Naše milá a rozkošná slečna Westová udělala chybu,
00:12:30 za kterou by se vám ráda omluvila. A teď honem zpátky do práce!
00:12:35 Ne, pane! Při vší úctě se nebudu omlouvat!
00:12:38 A příště si laskavě odpusťte slovo "rozkošná"!
00:12:42 Raději byste se měl postarat, aby dívky nemusely chodit na záchod
00:12:45 v obavách, že tam narazí na krysu, a aby se jim montérky
00:12:48 nerozpadaly dřív, než si je oblečou!
00:12:50 A víte vůbec, že nám na každé směně omdlívá v průměru 20 až 30 dívek?!
00:12:55 SOUHLASNÝ POKŘIK A POTLESK
00:13:09 Nezlob se, děvenko, že jsme tě probudili,
00:13:14 ale vojáci jsou vysílení.
00:13:16 Není ani divu, když v poslední době dostávají místo jídla jen střelivo.
00:13:24 Nemáš nějaké novinky o carovi?
00:13:31 Vím jen, že kapitán vám dal rozkaz zaútočit.
00:13:36 No jasně.
00:13:42 O kozácích se tvrdí, že neznají strach. Já se však začínám bát.
00:13:47 Nebojím se ale ani tak smrti, jako něčeho, čemu nerozumím.
00:13:59 Byly přerušeny dodávky plynu, nejsou svíčky, petrolej, ani líh.
00:14:07 Na čem máme vařit a čím svítit?
00:14:11 Mají-li se Němci postarat o obyčejné lidi, a ne o armádu,
00:14:16 jsou se svým pověstným organizačním talentem v koncích.
00:14:23 BOUCHÁNÍ
00:14:26 Haló! Neumíte číst? Uhlí není!
00:14:33 Podle nejnovějšího nařízení má každý nárok
00:14:36 na maximálně čtvrt tuny uhlí, ale vzhledem k tomu, že uhlí není,
00:14:41 je tohle nařízení úplně zbytečné.
00:14:48 Zaplatím vám!
00:14:57 Fungují?
00:15:02 Jsou anglické. Jděte dozadu! Pospěšte si!
00:15:14 Rodačka z australského Adelaide a učitelka hry na klavír
00:15:18 Ethel Cooperová si před několika lety vybrala za svůj nový domov
00:15:22 Lipsko, vzdálené víc než 15 000 kilometrů od jejího rodiště.
00:15:28 Austrálie však byla součástí britského impéria,
00:15:31 a její vojáci bojovali spolu s Novozélanďany a Kanaďany
00:15:35 po boku britských jednotek.
00:15:38 Občané výše zmíněných států, kteří se v době vypuknutí
00:15:42 1. světové války nějakou náhodou nacházeli na území Německa,
00:15:46 se rázem ocitli na špatné straně barikády.
00:15:50 Doslova přes noc se z nich stali nepřátelé,
00:15:53 kteří nesměli opustit Německo.
00:15:55 Někteří byli dokonce zatčeni a posláni do internačních táborů.
00:16:00 Ti, kteří zůstali na svobodě, zase museli svádět každodenní půtky
00:16:03 o jídlo či palivo se svými německými sousedy.
00:16:23 Slečno Lüdickeová? Nemáte něco, v čem bych to uhlí vynesla nahoru?
00:16:29 Když mi pomůžete s tímhle, podívám se vám po něčem. Děkuji.
00:16:36 Šunka? Tu jsem neviděla už nejméně 2 roky!
00:16:41 Máte chuť? Udělám vám cenu!
00:16:45 Stoupala jsem do schodů obtěžkaná potravinami
00:16:48 a ke svému úžasu i lehkému pobavení jsem si uvědomila,
00:16:51 že moje sousedka provozuje malé soukromé šmelinářství.
00:16:56 V Polsku nakoupí levné potraviny, propašuje je do Německa,
00:17:00 a tam je prodá se značným ziskem.
00:17:04 Mimochodem, když už mluvíme o té šunce.
00:17:06 Máte ještě ty nádherné anglické nástěnné hodiny?
00:17:09 Nechtěla byste je prodat?
00:17:16 Každý jiný národ na světě by se už dávno vzbouřil
00:17:20 proti vládě, která ho uvrhla do takové bídy.
00:17:23 Ale tihle lidé už zřejmě ztratili jakoukoli víru.
00:17:42 Zatracení skopčáci!
00:17:53 -Naše škola se zapojila do sběru kovů,
00:17:56 protože Německo potřebovalo měď, cín, olovo, zinek, mosaz
00:17:59 a staré železo na výrobu puškových a dělostřeleckých hlavní,
00:18:03 nábojnic a podobných věcí.
00:18:11 Třídy začaly okamžitě soutěžit, která toho sebere víc.
00:18:16 V čele průběžného pořadí byla naše třída.
00:18:19 Obrátila jsem naši domácnost vzhůru nohama,
00:18:22 a babička jenom lomila rukama.
00:18:29 Mám pocit, že vůbec nechápe, že k válečnému úsilí musíme
00:18:32 všichni přispět svým dílem.
00:18:34 Anebo byly války za jejího mládí kratší?
00:18:44 Rozhodujícím činitelem moderního válečnictví se staly
00:18:47 nepřetržité dodávky surovin, zejména kovů.
00:18:51 Německý válečný průmysl se zpočátku spoléhal na vlastenectví lidí,
00:18:56 ale zanedlouho se začal potýkat s vážným nedostatkem surovin.
00:19:04 Obchod se starým železem podléhal přísným předpisům,
00:19:07 a každému, kdo by se snad pokusil před úřady zatajit tolik potřebné
00:19:11 suroviny, hrozil přísný trest.
00:19:14 Kdysi opečovávané předměty domácí potřeby putovaly do hutí,
00:19:19 kde byly roztaveny a přeměněny na náboje a zbraně.
00:19:23 Jednou provždy umlkly i kostelní zvony,
00:19:26 které v roce 1914 ohlásily začátek války.
00:19:43 Friedo! Jak asi přečkáme zimu, když nám všechno odneseš?!
00:19:50 Kojenci v nemocnici to potřebují víc, než my.
00:19:54 Elfriede Kuhrová se narodila v roce 1902 a vyrůstala u babičky
00:19:59 v městečku Schneidemühl, dnešní Pi³e,
00:20:02 ve východoněmecké provincii Poznaň.
00:20:06 Škola ji moc nebavila, a podobně jako většina
00:20:08 tehdejších německých školáků a studentů se ze všech sil snažila
00:20:13 přispět ke konečnému vítězství své země.
00:20:16 Školní výuka navíc stále častěji odpadala kvůli nedostatku učitelů,
00:20:21 kteří byli posláni na frontu.
00:20:28 Studenti museli pomáhat při žních, případně při sběru surovin
00:20:32 a vybírání darů.
00:20:36 Snadno ovlivnitelné děti byly ochotné ke značným obětem.
00:20:40 Německá propaganda je dokonce přirovnávala k vojákům
00:20:43 na domácí frontě.
00:20:51 PLÁČ KOJENCŮ
00:20:59 Pro ty malé ubožáčky!
00:21:06 Brambory nám nejsou nic platné!
00:21:08 Potřebujeme hlavně mléko a pleny, abychom je nemuseli balit do novin!
00:21:12 Plátno jsme dali armádě a mléko jsem rok neviděla.
00:21:16 Jestli nám chceš pomoct - Ráda!
00:21:18 -tak nepřekážej!
00:21:28 Už nemáme místo.
-Ale -
00:21:33 To maličké už ani nepláče. Nemá sílu. Přišla jsem o mléko.
00:21:43 Musíme se o něj postarat! My?
00:21:47 Prosím. Prosím.
00:21:51 -Pojďte.
-Děkuju!
00:21:56 Okamžitě jsem si malého Gerharda oblíbila.
00:22:00 Celé týdny jsem byla přímým svědkem toho nejpomalejšího
00:22:04 a nejstrašnějšího způsobu umírání - hladovění.
00:22:09 Neměli jsme co dělat, protože jsme pořád čekali
00:22:11 na rozkazy, které nepřicházely.
00:22:14 Jenom jsme sledovali lidi, jak pomalu umírají hlady.
00:22:17 Nebo od nás utíkají.
00:22:19 Vezmi si, jez. Přece jen to byl tvůj kůň.
00:22:24 Jez, jez.
00:22:27 Včera jsme přišli o 3 muže.
00:22:31 Měla ses vrátit, dokud to šlo.
00:22:35 Vrátit se? A kam?
00:22:38 Nemám domov.
00:22:41 Armáda se rozpadá.
00:22:46 Car je pryč.
00:22:52 Místo něj máme prozatímní vládu a Rusko může zachránit
00:22:57 jen velká ofenzíva. To je všechno, co vím.
00:23:06 Máte v plánu zaútočit?! To víš, že jo.
00:23:12 Ale až nás všechny pozabíjejí, nezachrání to tvé Rusko vůbec nic.
00:23:23 TÓNY KLAVÍRU
00:23:29 Protianglické nálady sílí.
00:23:33 Tahle vládou podporovaná politika nenávisti se mi hnusí.
00:23:38 Noviny jsou plné zpráv o britské brutalitě, barbarství a zákeřnosti.
00:23:45 Musela bych se tomu smát, kdybych neviděla,
00:23:48 jak lidi těmhle nesmyslům věří.
00:23:51 To vědomí, že vás nenávidí celý národ, je strašné!
00:24:03 Angličtina je zakázaná a telefonické hovory
00:24:06 i rozhovory na veřejnosti musejí probíhat jenom v němčině.
00:24:11 Stejně tak je zakázáno provozování jiné, než německé nebo rakouské
00:24:15 hudby. To, co se mi líbí, si můžu hrát jenom doma.
00:24:24 KAŠEL
00:24:30 Protibritské nálady v Německu zesílily v souvislosti
00:24:33 s námořní blokádou.
00:24:35 Britové se snažili nepřátelské obyvatelstvo vyhladovět
00:24:38 a donutit ke kapitulaci.
00:24:41 Královské válečné loďstvo zablokovalo námořní trasy
00:24:45 v Lamanšském průlivu a severně od Skotska,
00:24:48 aby zabránilo německým plavidlům v plavbě do Severního moře.
00:24:52 Do německých přístavů se tak nedostala jediná nákladní loď.
00:24:57 Zabavovány byly vojenské dodávky i zásilky potravin
00:25:01 pro civilní obyvatelstvo. Důsledky byly zničující.
00:25:09 Objem obchodu v německé Říši poklesl o víc než 50 procent.
00:25:13 Sklady zely prázdnotou a obchodníci marně čekali
00:25:17 na další zásilku.
00:25:20 V Rakousko-Uhersku však byla situace ještě horší.
00:25:24 Zanedlouho tu nebyly k dostání maso, mouka, máslo ani mléko.
00:25:29 Malé dávky potravin byly jen na příděl
00:25:33 po předložení zvláštních potravinových lístků.
00:25:37 Zubožené obyvatelstvo bylo dennodenně vystavováno
00:25:40 stále novým útrapám, které ještě přiživovaly
00:25:43 jejich nenávist k nepříteli.
00:25:45 Anglie! Tys nepřítelem sedmdesáti milionů lidí!
00:25:52 Nenávidí tě věčnou záští, Anglie!
00:26:00 Pryč s Němci, pryč se všemi!
00:26:03 Armáda i lodě nechť přitlačí je k zemi.
00:26:07 Nešetřete žádného z těch odporných špehů!
00:26:11 Vyřežte jim jazyky, a zbavte je zraku!
00:26:15 Pomstěme se těm nečestným a ničemným Rusům!
00:26:19 Nechť med v našich ústech promění se v jed!
00:26:23 Nepřátel se nelekejme, neb Bůh je s námi.
00:26:26 Bůh je náš pomocník!
00:26:31 Střílej Rusy, nařež Frantíkům!
00:26:36 Bídným Anglánům nakopej, nikdy se nevzdávej!
00:26:45 Nemáme už domov, nepřítel nám vzal i dětské postýlky. Ztrestej je!
00:26:52 Pomsti děti Francie, pomsti děti Belgie.
00:26:56 Malé Srby a Poláky taky!
00:26:59 -Yvesi!
00:27:01 Odnes ty brambory do sklepa. A nezapomeň na víno!
00:27:09 Němci prohledávají všechny domy. Naše město je v rukách lupičů.
00:27:14 KVIČENÍ SELETE
00:27:21 Kam neseš Coco? Musím ji schovat!
00:27:25 Co s ní chceš udělat? RYK SELETE A TICHO
00:27:33 Ubohá Coco! Padla jsi za vlast!
00:27:37 Yves Congar se narodil v roce 1904 v severofrancouzském Sedanu
00:27:42 v rodině úspěšného obchodníka s látkami.
00:27:46 Sedan byl jedním z měst, která Němci obsadili v létě 1914
00:27:51 během svého postupu na Paříž.
00:28:00 Hned poté začala na okupovaných územích úřadovat
00:28:03 německá vojenská správa, která se zpočátku snažila
00:28:07 umožnit francouzskému obyvatelstvu normální život.
00:28:12 Později se ale začala uchylovat ke stále drastičtějším opatřením,
00:28:16 aby měla z okupovaných území co největší prospěch,
00:28:20 a vybírala od zdejších lidí stále vyšší daně a poplatky.
00:28:24 Za to si Němci vysloužili hanlivé přezdívky "Hunové" a "Bošové".
00:28:33 Za ukrývání potravin hrozí vysoké tresty.
00:28:37 Seznam věcí, které Bošové nakradli na venkově je velmi dlouhý:
00:28:41 peníze, vlna, prostěradla, uhlí, mouka, dřevo, pórek, káva,
00:28:47 cikorka, cukr, cigarety.
00:28:50 -Jestli něco ukrýváte, Němci se naštvou.
00:28:53 -Město Sedan je mimo to povinno zaplatit odškodnění
00:28:56 ve výši milionu marek.
00:28:59 -Němci požadují po Sedanu milion marek!
00:29:01 -To víme.
00:29:03 To je hrůza! Ještě jim musíme platit,
00:29:06 aby měli za co zabíjet naše vojáky.
00:29:10 Tati! Peníze, že jim žádné nedáme?
00:29:14 -Co říká?
-Že budou spolupracovat.
00:29:17 -To je dobře!
00:29:19 Abychom občany Sedanu motivovali, vezmeme si určitý počet
00:29:23 dospělých mužů jako rukojmí, dokud nebude celá suma pohromadě.
00:29:28 -Němci si prý vezmou rukojmí, dokud město nezaplatí.
00:29:32 -Pro začátek chceme znát celkový počet osob mužského pohlaví
00:29:35 v téhle domácnosti.
00:29:37 -Chce vědět, kolik je v téhle rodině mužů.
00:29:42 -No, my tři!
00:29:54 -Rehbergu! Odchod!
00:30:03 Okupovaná území Francie a Belgie a stejně tak i oblasti Haliče,
00:30:07 okupované na začátku války Rusy, byly od počátku roku 1917
00:30:12 systematicky drancovány.
00:30:18 Vojenské správy vymačkávaly ze zdejších obyvatel
00:30:21 poslední zbytky zásob a následně je odesílaly do Německa.
00:30:29 Okupační síly přitom neměly příliš na výběr.
00:30:32 Německo, Rakousko-Uhersko i jejich spojenci disponovali
00:30:36 daleko menšími zdroji než jejich protivníci
00:30:39 a jejich situaci značně zhoršovala i britská námořní blokáda.
00:30:51 Dávej pozor, co dělám. Máme všeho málo,
00:30:54 a kdybys udělala chybu, měla by miminka ještě větší hlad.
00:30:58 Chodila jsem na noční služby do kojeneckého ústavu.
00:31:01 Práce mi začínala v 6 večer a končila v 6 ráno.
00:31:03 Každé dítě má vlastní mléko.
00:31:06 Některé děti dostávají rýžovou nebo ovesnou kaši nebo čaj.
00:31:09 Tady máš seznam. Hlavně to nepopleť!
00:31:13 Tady je telefon.
00:31:15 V krajním případě zavolej městskou nemocnici.
00:31:18 Ale ta je od nás dost daleko!
00:31:21 Mám strach tu zůstat v noci sama s dětmi.
00:31:24 Kdybych měla alespoň nějakého psa!
00:31:29 Neboj, to zvládneš.
00:31:36 A co když sem vleze nějaký zloděj? Co pak?
00:31:40 PLÁČ DĚTÍ
00:31:50 Bída dopadla nejhůř na ty nejslabší a nejzranitelnější.
00:31:55 Jejich útrapy navíc zhoršila série neúrod v Německu
00:31:59 i Rakousko-Uhersku.
00:32:05 Toho roku byla navíc zvlášť krutá zima,
00:32:08 a hladovějící lidé mrzli, protože nebylo dřevo ani uhlí.
00:32:15 Snažili se vylepšit svou zoufalou situaci řadou důmyslných nápadů.
00:32:20 Od svých vlád nemohli očekávat žádnou pomoc,
00:32:23 protože veškeré dosažitelné zdroje dostávala armáda a zbrojní průmysl.
00:32:29 Lidé na domácí frontě zápasili s tím nejhorším nepřítelem: hladem.
00:32:36 Tu trošku uhlí, co mám, potřebuju. Je mi líto.
00:32:41 Jenže bez tepla a vaření zimu nepřežiju!
00:32:44 Proč se nevrátíte tam, odkud jste přišla? V Austrálii je léto!
00:32:48 Úřady mi to nedovolí. Jako cizinka nesmím opustit zemi.
00:32:51 Jedině kdybych byla na smrt nemocná.
00:32:54 Asi se bojí, že jsem špionka.
00:32:56 A co byste asi tak mohla tady v Lipsku vyzvědět?
00:32:59 Třeba to, že se tu lidem vede zle! KAŠEL
00:33:06 Ten váš kašel nevypadá dobře. Raději zavolám lékaře.
00:33:10 V žádném případě! Nemám mu čím zaplatit.
00:33:17 Při troše štěstí vám napíše potvrzení,
00:33:20 že kvůli svému zdravotnímu stavu nemůžete zůstat v Německu!
00:33:31 Dnes jsme se dozvěděli, že otec je na seznamu rukojmích.
00:33:37 No tak, Yvesi! Papá! Ty tu nemůžeš zůstat!
00:33:45 -Ten kluk má pravdu!
-Ale Sedan už Němcům zaplatil!
00:33:49 -O to už dávno nejde!
00:33:51 Němci potřebují pracovní síly, protože všichni jejich muži
00:33:54 jsou na frontě.
00:33:57 Měl by sis sbalit. To nepřichází v úvahu!
00:34:00 Pomstili by se vám, nebo by místo mě vzali někoho jiného.
00:34:05 A co s tebou bude? Nevím. Asi mě odvezou do Německa!
00:34:11 Ale zatím je to jenom seznam.
00:34:14 Myslím, že válka skončí dřív, než se Němci rozhoupou.
00:34:19 Jak se řekne německy hovno? Dreck!
00:34:24 Dreck für Deutsch! Dreck für Deutsch!
00:34:27 Dreck für Deutsch! TŘESK SKLA A PÍŠŤALKA
00:34:36 Další hrozná stávka, ještě násilnější než ty předchozí.
00:34:40 Jako obvykle chtějí za míň práce víc peněz.
00:34:44 Holky křičí, ječí, házejí po nás kameny a různé předměty.
00:34:48 Policistku, která je nechtěla pustit dovnitř, srazily k zemi.
00:34:52 Pak se vydaly k hlavní kanceláři, kde vymlátily všechna okna,
00:34:55 aby si vymohly rozhovor s ředitelem.
00:35:05 Ukaž se nám, Andersone! Zruš ty dvojité směny! Ukaž se!
00:35:12 V létě a na podzim 1917 vstoupily statisíce zaměstnankyň
00:35:16 britských muničních závodů do stávky.
00:35:20 Nepokoje a vzpoury však zachvátily většinu válčících zemí
00:35:24 po celém světě.
00:35:26 Francouzi, Italové, Australané a stejně tak Němci a Rakušané
00:35:30 už nechtěli déle snášet nelidské pracovní podmínky.
00:35:34 Velitelé armád však byli odhodláni pokračovat v boji za každou cenu.
00:35:43 V Petrohradu se objevil nový charismatický vůdce,
00:35:46 Vladimír Iljič Lenin, jehož komunističtí bolševici
00:35:50 slibovali okamžitý a bezpodmínečný mír.
00:35:53 Jenže to nebylo pro evropské mocipány přijatelné.
00:35:58 Nuže, slečno Westová?
00:36:01 Proč nevyjdete ven a neděláte svou práci?
00:36:04 Víte sám nejlépe, že tenhle stejnokroj je jenom hezká stafáž.
00:36:07 Nemáme žádná práva ani pravomoci, a proti čtyřem tisícovkám
00:36:10 rozzuřených holek nemáme žádnou šanci.
00:36:14 Na to jste měla myslet dřív! Promiňte, pane!
00:36:17 To vy jste měl přemýšlet, než jste zavedl prodloužení pracovní doby!
00:36:23 Domníváte se, že jsem to dělal pro vlastní potěšení?
00:36:28 Armáda plánovala další ofenzívu a požadovala dvojnásobek granátů!
00:36:32 Pochopí to váš rozkošný mozeček? KŘIK ŽEN
00:36:37 Už jednou jsem vás žádala, abyste v souvislosti se mnou
00:36:40 vynechal slovo rozkošná!
00:36:43 A tohle považujte za mou výpověď!
00:36:59 Nuže, seržante? Je vaše jednotka připravena k ofenzívě?
00:37:04 -Snad ano.
-Snad ano? Jak to se mnou mluvíte?!
00:37:11 Co si to vůbec dovolujete?! Pro vás jsem pořád Vaše blahorodí!
00:37:16 Rozumíme si?!
00:37:19 -Víte, občane.
00:37:23 Po revoluci si můžeme vybrat své vlastní důstojníky.
00:37:26 A nevím, jestli to budete vy.
00:37:29 Pane kapitáne! Vaše Blahorodí! Pomozte mi, prosím!
00:37:34 Asi mě kousla krysa. Nemohl byste se mi na to podívat?
00:37:39 Co se stalo?
00:37:41 Vaše blahorodí! Na vojáky už nesmíte křičet. Prosím vás!
00:37:45 Je to nebezpečné. Chovejte se k nim laskavě.
00:37:49 Poproste je! Já, že mám prosit své vojáky?!
00:37:54 Ano, kapitáne. Taková je bohužel situace.
00:38:06 KAŠEL
00:38:11 Rozhodně nejste zdravá, Pro tuhle chvíli vám předepíšu -
00:38:15 Já ale potřebuju lékařské potvrzení!
00:38:18 Pro vašeho zaměstnavatele? Ne, pro policii.
00:38:22 To ale značně mění situaci. Sice nejste zdravá,
00:38:27 jak už jsem řekl. Ale kdo dneska je?
00:38:32 Musím odtud pryč! Prosím!
00:38:35 Je mi líto.
00:38:42 Krásný nástroj!
00:38:45 Rád bych zase začal hrát, ale můj klavír je rozbitý.
00:38:50 Nedá se opravit.
00:39:00 Nechcete tenhle?
00:39:02 Jste si jistá?
00:39:07 No, když o tom tak přemýšlím - S ohledem na váš nervový stav,
00:39:11 sklon k chudokrevnosti a slabé plíce
00:39:14 by vám rozhodně prospěl pobyt v lázních.
00:39:19 Řekněme - někde ve Švýcarsku.
00:39:22 Evropskou populaci začaly kvůli podvýživě a kruté zimě
00:39:26 kosit v nevídaném měřítku nemoci a epidemie.
00:39:32 Během "tuřínové zimy" na přelomu let 1916 a 1917
00:39:37 došlo k naprostému vyčerpání všech zásob potravin.
00:39:42 Nemocní a zmrzačení lidé byli ponecháni svému osudu.
00:39:47 Úmrtnost civilního obyvatelstva v Německu a Rakousko-Uhersku
00:39:51 prudce stoupla.
00:39:52 Většina dospělých lidí zhubla během téhle zimy
00:39:55 v průměru o 10 až 15 kilogramů. A řada dalších prostě zemřela.
00:40:00 Dětská úmrtnost dosáhla nevídané úrovně.
00:40:03 Nemocnice trpěly nedostatkem potravin, lékařů
00:40:06 a kvalifikovaného personálu. Desetitisíce dětí umíraly hlady.
00:40:11 Dobrovolníci podnikali zoufalé pokusy o jejich záchranu,
00:40:14 ale jejich snaha byla od samého počátku marná.
00:40:18 Ty ubohé děti jsou jenom kost a kůže.
00:40:23 Ta podvyživená tělíčka s obrovskýma očima!
00:40:26 Mnohé z nich vypadají jako živé mumie
00:40:29 a jejich pláč připomíná spíš tiché kňourání.
00:40:34 Prosím, prosím, prosím, milý Bože! Neděs mě!
00:40:51 PLÁČ DÍTĚTE
00:41:05 PLÁČ OSTATNÍCH DĚTÍ
00:41:08 Sedmiměsíční Gerhard se najednou zkroutil.
00:41:12 Začal třepat ručičkama, prohnul se do oblouku.
00:41:14 Pak znehybněl a zůstal tiše ležet.
00:41:22 Prosím!
00:41:25 Prosím o spojení!
00:41:29 Vezmi si můj život, Bože! Ale nedopusť, aby Gerhard umřel!
00:41:33 Prosím, prosím rychle!
00:41:40 Vojenské úřady nechaly utratit záložní jezdecké koně,
00:41:43 protože pro ně nebylo krmivo.
00:41:46 Pár Vídeňáků se tak dostalo k několika kouskům masa.
00:41:53 -Kilo chleba tehdy stálo 10 krejcarů,
00:41:55 ale takovou dobrotu jsme si nemohli dovolit.
00:41:58 Matka nám pekla z brambor a ječmenné mouky placky,
00:42:01 které jsme jedli celý den. Nebylo to dost ani pro jednoho.
00:42:05 Co jsem se kvůli hladu a strachu naplakal.
00:42:10 -Nebylo co jíst, a lidi hledali něco,
00:42:13 čím by utišili svůj trýznivý hlad.
00:42:16 Zanedlouho jste tak v ulicích nenatrefili na jedinou kočku,
00:42:19 psa či vránu. Zmizely dokonce i myši a krysy.
00:42:25 -Lidi připomínali spíš stíny. Byly to kostry potažené kůží.
00:42:40 Malý Gerhard vypadal hrozně.
00:42:43 Jeho nehybné tělíčko připomínalo spíš mumii trpaslíka,
00:42:46 starou několik století.
00:42:51 Ne, ne!
00:42:55 Jak jste mohly?!
00:43:00 Friedo, pojď! To jsem nechtěla.
00:43:04 To jsem nechtěla. To jsem nechtěla!
00:43:09 Matka malého Gerharda křičela, že za jeho smrt může
00:43:12 kojenecký ústav. Ale to nebyla pravda.
00:43:18 Bylo to prostě válečné dítě.
00:43:27 Dřevná moučka.
00:43:29 Ale možná, že tu ještě někde mám trochu pravého cukru.
00:43:35 Kam se podělo vaše krásné nádobí? Za něco jsem ho vyměnila.
00:43:40 A nebylo to poněkud lehkovážné? Dneska chci slavit.
00:43:51 Mám se dostavit na policii.
00:43:55 Myslím, že berlínské úřady schválily mou žádost o vycestování.
00:44:01 A co uděláte s touhle krásnou pohovkou a křeslem?
00:44:04 Jsem si jistá, že vy pro ně najdete nějaké uplatnění.
00:44:09 Dobrou chuť!
00:44:19 Nastala poslední hodina. Je čas se rozloučit.
00:44:23 Objetí a polibky.
00:44:27 V srdci mám obavy a zármutek. Chce se mi brečet.
00:44:39 Vezmi si to, kdybych se nevrátil.
00:44:45 Od teďka jsi hlavou rodiny.
00:44:50 A nebreč.
00:44:55 Nebreč.
00:45:11 Otec odešel, a náš dům byl najednou prázdný.
00:45:18 Je tu strašné ticho.
00:45:22 Mám chuť všechno vzdát, svůj deník, všechno!
00:45:27 Nejradši bych usnul a probudil se až po válce.
00:45:39 Chystám se umřít pro to, aby válka skončila.
00:45:44 Obětuje-li svůj život dítě, a já přece jsem dítě, Bože,
00:45:49 pak bys neměl dopustit, aby válka pokračovala!
00:46:00 Myslím to vážně, milý Bože!
00:46:05 A co ty?
00:46:08 Babička šla na návštěvu k paní Leonhardové
00:46:12 a vrátí se nejdřív za 3 hodiny. V domě je úplné ticho.
00:46:25 Doufám, že dodržíš své slovo, milý Bože!
00:46:28 Slibuji, že já to svoje dodržím.
00:46:36 -Byt vypadá tak příšerně prázdně a opuštěně!
00:46:40 Víc, než kdykoli jindy se mi stýská po domově.
00:46:45 Lipsko se mi zhnusilo.
00:46:49 Všechno, na čem mi záleželo, je pryč.
00:46:54 To hnusné město i ta zoufalá zarputilost jeho obyvatel
00:46:57 mi leze příšerně na nervy.
00:47:17 Ve 4,45, seržante?
00:47:20 Ve 4,45.
00:47:25 Vzbudím tě.
00:47:28 Probijeme se? Jestli se probijeme?
00:47:34 A proč vlastně?
00:47:36 Abychom dobyli území, které nám nepatří?
00:47:43 Abychom zabíjeli další nevinné rolníky,
00:47:46 kteří jsou stejní jako my? Proč vlastně?
00:47:50 Aby nám dali další medaili?
00:48:01 -Zákopy zmizely a nahradily je bunkry a krátery
00:48:05 po dělostřeleckých granátech.
00:48:07 Mám pocit, že zabíjení nikam nevede.
00:48:10 Nikdo z nás v něm nevidí žádný smysl.
00:48:16 -Vojáci opouštějí bojiště a prostě jenom projdou kolem nás.
00:48:20 Častokrát jsou to zdraví muži, kteří odhodili své zbraně.
00:48:29 -Už mě nebaví vydávat rozkazy mužům, kteří toho mají plné zuby.
00:48:34 Nejsou zlí. Jsou jenom naštvaní a mají všeho dost. Stejně jako já.
00:48:45 -Zatracená válka! K čertu s jejími původci i s jejími vyhlašovateli.
00:48:52 Mám té prokleté a ponižující války plné zuby!
00:48:59 -Jsem úplně bez nálady a vojáci jsou na tom ještě hůř.
00:49:04 Šíří se zprávy o ústupu. Podle mě je vše ztraceno.
00:49:28 Dělníci! Matky a otcové!
00:49:36 Vdovy a sirotkové! Zranění a zmrzačení!
00:49:40 Obracíme se na všechny lidi postižené válkou doma
00:49:44 i v zahraničí, na doutnajících bojištích a v rozvalinách měst.
00:49:57 Proletáři všech zemí, spojte se!
00:50:04 Oni mě tu prostě nechali!
00:50:27 S lítostí vám musíme oznámit, že vaší žádosti o vycestování
00:50:33 do Švýcarska nemohlo být vyhověno.
00:50:52 Odvolání proti tomuto rozhodnutí není možné.
00:51:02 ZVONY A ZPĚV PTÁKŮ
00:51:06 Slyšíš to taky?
00:51:12 Ano.
00:51:14 Myslela jsem, že už jsem na onom světě.
00:51:18 Ne, Friedo. Jsi tady. Naštěstí jsi tady.
00:51:28 Lehla si ke mně a já se k ní přitulila.
00:51:32 Hrozně jsem plakala a babička se rozplakala taky.
00:51:37 A tak jsme obě brečely a ptaly se, proč nás Bůh tak trestá?
00:51:50 Vojáci.
00:51:53 Bratři! Co to děláte?
00:51:57 Můj děd, praděd i otec, všichni milovali Rusko!
00:52:01 I já je miluji!
00:52:06 A kvůli tomu mě chcete zabít?! Žádám vás, abyste mě nechali jít!
00:52:12 -On žádá! Tahle štábní krysa si nás dovoluje o něco žádat!!
00:52:17 Zatímco my jsme umírali na bojišti, on si hověl někde v pohodlí štábu!
00:52:23 A teď si nás dovoluje o něco žádat!
00:52:26 Já vám předvedu, soudruzi, jak se vypořádat s takovými,
00:52:31 jako je on! KŘIK VOJÁKŮ
00:52:42 Opakovala jsem si pořád dokola, že jsem za celou válku neviděla
00:52:46 tak chladnokrevnou vraždu.
00:52:48 Ale pokud tihle vojáci tolik baží po krvi, kdo za to může,
00:52:52 když ne tenhle kapitán a ostatní důstojníci?
00:52:56 Zemřel sice hroznou smrtí, ale on sám poslal na smrt
00:52:59 tisíce jiných mužů, kteří zemřeli neméně strašně.
00:53:07 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2014
S nekončícími boji se zbrojení stává jediným vzkvétajícím průmyslovým odvětvím, které odčerpává veškeré finance. Lidé strádají a čím dál častěji se objevují sociální nepokoje. V carském Rusku vedou počátkem roku 1917 k revoluci, která navždy změní dějiny této evropské velmoci. Kozáci, dosavadní elita vojska a příslušníci carské gardy, se záhy stávají vězni vlastních spolubojovníků, mezi nimi i 17letá Marina Jurlovová. Krize a sílící neklid nicméně postihují i britské továrny, jak o tom vypovídají zápisky mladé policistky Gabrielle Westové. Mladinká Němka Elfriede se myšlenky na válku snaží zahnat péčí o potřebné, neúspěšně. A 13letý Eves Congar už odložil cínové vojáčky a rád by se postavil německým okupantům svého města se skutečnou zbraní v ruce. Další dílky do skládanky 14 osudů mužů a žen, jejichž životy navždy poznamenala 1. světová válka.