Tatiana Pauhofová a Ondřej Vetchý v slovensko-českém koprodukčním filmu o pokušení, tajemství i bezradnosti lásky, situovaném do třicátých let minulého století. ### Dále hrají: M. Mikulčík, A. Šišková, A. Hajdu, J. Satinský, S. Tobias, C. Kassai a další. Scénář S. Čanakyová. Kamera J. Malíř. Režie J. Nvota
00:01:32 -Co tam děláš tak dlouho?
-Co asi?
00:01:36 -Vyndej ty ruce z vody!
-Proč?
00:01:39 -Scvrkl se ti?
-Spíš naopak, viď?
00:01:42 Žena je tvor hadí. Kdo ji hladí, toho zradí.
00:01:47 Kdo jí slouží, po tom touží.
-Přestaň, erotomane.
00:01:52 -Loví ženu svého života.
-Tu lovíme v těchto vodách všichni.
00:01:57 Zatím nezabírá.
00:02:40 Dobrý den, pane řediteli.
00:02:55 -Prosím.
-Děkuji.
00:03:03 Do prdele!
00:03:08 Člověk tu nemá ani kousek soukromí.
00:03:30 -Žofie umřela.
-Která Žofie?
00:03:36 Myslel jsem, že ta je pro tebe už dávno mrtvá.
00:03:41 -Je to matka mého dítěte.
-Odkdy? -Odjakživa.
00:03:51 Musím se postarat o Valentýnu. Otčím ji odmítá dál živit.
00:03:57 Musíš mi pomoct, Martine. Já jsem nikdy s dítětem nežil.
00:04:03 Já vůbec nevím, co takové dítě potřebuje.
00:04:09 Přece nemůžu mít najednou z ničeho nic dítě.
00:04:14 Nemůžeš, ale máš.
00:04:17 Já to nepotřebuju zapít.
00:04:21 Ty jsi jediný, kdo mi může pomoct. Uděláš to?
00:04:24 Já? Proč?
00:04:27 Ty máš šest sester. Nikdo je tady nezná.
00:04:34 Valentýna by klidně mohla být tvoje neteř.
00:04:41 To já nedokážu.
00:04:48 Ubytujeme ji v klášterní škole. Všechny výdaje budu hradit já.
00:04:54 -To nejde!
-Peníze musí být v pořádku,Martine.
00:05:06 -Karle, se mnou nepočítej.
-Ale já si to teď nemůžu dovolit,
00:05:10 jestli budu tím správcem. Martine, počkej!
00:05:14 Nechtěl jsi ji, když se narodila, nechceš ji ani teď?
00:05:18 A co k ní mám cítit? Nikdy jsem ji neviděl. A přijede už zítra.
00:05:23 -To je tvůj problém.
-Počkej. Je to můj problém,
00:05:28 ale v té škole jsem ji nahlásil jako tvoji neteř.
00:05:33 Ty pro ni dojdeš jen na nádraží. Kvůli lidem, aby vás viděli.
00:05:38 To je všechno. Nic víc. A buď zticha, ať nevyplašíš kachny.
00:05:44 A pořád za mnou nelez. Jdi!
00:05:48 Servus, Heleno!
00:06:00 Co kdyby sis aspoň jednou vystřelil, Martine? Zkus to!
00:06:05 -To je barbarství.
-Člověk je krmí, tak je i zabíjí.
00:06:12 Anebo je nechá žít.
00:06:18 -Máš strach?
-Ne.
00:06:21 Ne?
00:06:28 Tak pojď.
00:06:36 V mém věku už to není vášeň. Lov, to je tradice.
00:06:43 Ano, pane doktore.
00:06:47 Je to barbarství. Ale dobře upečené, co, Martine?
00:06:52 Nemám rád zabíjení. To je všechno.
00:06:56 -Můžu ještě?
-Ne, děkuju.
00:07:00 Promiňte.
00:07:06 Nechcete, abych vám vycpal nějaké kachny do školy?
00:07:11 -No. Hodily by se.
-To říká každý rok.
00:07:15 A potom si půjčujete vycpané preparáty od vincentek.
00:07:23 -To určitě.
-Vy jste proti vincentkám zaujatý.
00:07:27 Chraň Bůh, pane doktore. Ale klášterní škola má lepší výsledky.
00:07:33 Štípete, doktore.
00:07:38 Pan notář se s námi nudí?
00:07:46 Na co myslíš?
00:07:49 Až si konečně sundáš ty kalhoty.
00:07:52 Co?
00:07:54 Docela rád bych byl při tom.
00:08:32 MLUVÍ ROMSKY
00:08:48 Slečna Valentýna?
00:08:54 Já jsem přítel vašeho otce.
00:09:12 Proč nepřijel on? Já nečekám, že se ke mně přizná.
00:09:19 Má se o mě postarat.
00:09:22 Musí vám najíst vhodné místo. Chvíli to potrvá.
00:09:27 Zatím vás ubytujeme v dívčí církevní škole.
00:09:50 Čtyři roky jsem byla zavřená mezi jeptiškami. Matka posílala jídlo,
00:09:56 ale byla jsem tam pořád hladová. Nesnáším církevní školy.
00:10:03 To se radši vrátím.
00:10:08 Nebojte se. Nepůjdete tam.
00:10:12 Kam mě tedy dáte?
00:10:15 Chtěla byste být moje příbuzná?
00:10:28 To je moje neteř Valentýna.
00:10:32 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:10:37 To je Lajoš. Učitel.
00:10:41 Těší mě.
00:10:59 Dojíš to v pokoji.
00:11:11 Za pokrm a nápoj díky Tobě vzdávám, Bože,když od stolu nasycen vstávám.
00:11:19 Ty náš, Otče, živíš, protože nás miluješ,
00:11:24 požehnej všechno, co nám věnuješ.
00:11:33 Amen.
00:12:18 V ústraní umírám,
00:12:24 bojím se vyslovit, co v sobě ukrývám.
00:14:41 Podzim začíná dne 22.září. Podzimní rovnodennost.
00:14:49 A kdy je jarní rovnodennost? Kdy, Míko?
00:14:59 21.března
00:15:16 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:15:38 Martine! Stal se zázrak?
00:15:43 Všichni mluví o tvé neteři a ty se zapíráš.
00:15:47 -Mám moc práce.
-Hm. Moc práce.
00:15:57 Vždy žasnu, kolik toho napovídáš.
00:16:00 Servus, Martine!
00:16:04 Já si skočím zapálit. Promiňte.
00:16:12 -Líbila se ti?
-Kdo?
00:16:15 -Anna Karenina.
-Líbila. Skočila pod vlak.
00:16:24 -Martine, já jsem chtěla...
-Přišel jsem pro ty kachny.
00:16:30 Dobře. Dobře.
00:16:48 Pěkný úlovek.
00:16:53 Prosím vás, nechte mě. Starejte se o sebe.
00:16:57 Tak se jdi vycpat.
00:17:00 Co je tu k smíchu?
00:17:22 Kdo ti to přikázal?
00:17:35 Je mi ho líto.
00:17:41 Mně je ho taky líto. Je to můj kamarád.
00:17:46 Možná je to tak lepší. Stejně jsem nevěděl, jak mu to říct.
00:17:51 Jo? A co kdybychom si to zítra zopakovali s Gabrielem?
00:18:03 Ty jsi hrozná mrcha. Jsi požíračka chlapů.
00:18:08 -To už ti nestačím?
-Ne.
00:18:12 -A jak dlouho?
-Dlouho. Od začátku.
00:18:17 -To není možný. Ty lžeš.
-Nestačíš.
00:18:21 Tak teď ti tady dokážu... Počkej, ty mrcho!
00:18:26 Budeš prosit, abych už toho nechal, ale já budu nemilosrdný.
00:18:30 Stát. Co když vás chci všechny tři?
00:18:33 -A co bys s námi dělala?
-Já vím, co bych s vámi dělala.
00:18:38 Pusť to! Kurevníci!
00:18:45 Miluju tě.
00:18:49 -Nemůže to vystřelit?
-Bojíš se? -Bojím.
00:18:53 Pyšná a vznešená,
00:18:58 jsi trojská Helena.
00:19:25 -Vypněte to, Valentýno!
-Proč?
00:19:27 Je to zázrak vašeho strýce. Když ho zapne, nekoktá.
00:19:33 -Hm. Jak se mu to stalo?
-Myslel jsem, že to víte.
00:19:39 My jsme o tom doma skoro nemluvili.
00:19:43 Lajoši, věříte cikánkám?
00:19:48 -Jakým cikánkám?
-Takovým, co věští.
00:19:54 Nevím.
00:19:57 Říkají, že zrzaví přinášejí štěstí.
00:20:05 A aby neuteklo, je třeba si naplivat do rukávu.
00:20:13 Naplivejte si.
00:20:44 -Jau!
-Proč jsi mi to neřekl?
00:20:48 -Co?
-Že ty a Helena...
00:20:51 Co? Jo tohle. Neptal ses.
00:20:56 -Teď před ní vypadám jako blbec.
-To jsi vypadal už předtím.
00:21:04 A jak dlouho?
00:21:09 Dlouho.
00:21:15 Co je? Co čumíš?
00:21:19 Já za to přece nemůžu, že si vybrala mě. Dovolíš?
00:21:27 Měli jsme úplně stejnou šanci.
00:21:32 Nevím, čemu se pořád divíš.
00:21:44 -Co Valentýna?
-Co je s ní?
00:21:47 -Nemůže stále sedět doma.
-Měla zůstat v klášterní škole.
00:21:54 Ty se s ní nechceš setkat?
00:21:59 -Mluvila o mně?
-Nevím.
00:22:02 -Říkala o mně něco.
-Já nevím.
00:22:05 -Jak to že nevíš?
-Já si s ní nepovídám.
00:22:09 Ty jsi neschopný pytel, Martine.
00:22:13 Mám doma cizí holku. Uklízí moje věci.
00:22:19 Žehlí, pere, zašívá a před Lajošem mi říká strýčku.
00:22:26 -Jo, strýčku?
-To je k smíchu?
00:22:29 Promiň. Nezlob se. Vždyť já tě mám rád. Sedni si.
00:22:38 Tak mi aspoň řekni, je mi podobná?
00:22:45 Víš co? Zeptej se Heleny.
00:23:12 Co zas čumíš? Vypadni!
00:23:24 Ilono, neblbni.
00:23:29 Rychle. Občas bychom si při tom mohli i povídat.
00:23:36 -Jo. Jak se daří panu choti?
-Včera začal plivat krev.
00:23:44 -Copak? Ty nemůžeš?
-Můžu. Já můžu vždycky. Jau!
00:23:50 Poteče mi krev! Pusť mě!
00:25:39 -Dobré ráno, slečno.
-Dobré ráno.
00:25:55 Doktora!
00:25:59 -Tak co?
-Nic.
00:26:03 Jak to nic?
00:26:06 Spiritos koncentratos. Dáš si?
00:26:10 -Perioda.
-Jaká perioda?
00:26:16 Ženská perioda.
00:26:19 -Proboha! To má až teď?
-Tento měsíc až teď.
00:26:26 -Ale je trochu podvyživená.
-Vždyť toho sežere za tři.
00:26:33 -Co mám teď dělat?
-Hlídat.
00:26:45 Jděte pryč.
00:26:56 Když mi bylo 6 let, skočil na mě pes. Od té doby koktám.
00:27:04 Otec mi koupil housle, ale doma jsme měli křídlo.
00:27:09 Hrály na něj jen sestry. Já jsem nesměl.
00:27:16 -Proč?
-Protože jsem byl chlap.
00:27:27 Možná se budete divit, ale umím i šít.
00:27:31 Všechny moje sestry jsou švadleny. Teda skoro všechny.
00:27:40 Chtěla bych se s ním setkat.
00:27:44 Jistě.
00:27:51 Snězte to. Jste podvyživená.
00:28:06 Odkazujete svým synům po nebožce Sidonii Rudňanské, rozené Potocké,
00:28:10 neteři a synovcům v Prešpurku, klášterní škole, farnímu úřadu...
00:28:16 Já vím, co jsem komu odkázal.
00:28:24 Nikdy se nežeňte s mladou ženou. Nikdy!
00:28:30 Ale už jí nic nevyčítám.
00:28:35 Mladá žena potřebuje muže.
00:28:42 Ty dobře víš, na co myslím.
00:28:55 Kdybys viděl, jak mi klečí u nohou,
00:28:59 jak mě omývá, utírá krev.
00:29:08 To není ze soucitu, Karle.
00:29:13 Vlastní děti se o mě tak nepostaraly jako ona.
00:29:18 Sepíšeme nový testament? Co všechno chcete změnit?
00:29:23 Všechno. Ilona má právo na nový život.
00:29:29 Tak, tak, Karle.
00:29:53 Musím mluvit s Ilonou.
00:29:58 Prosím?
00:30:02 Je potřeba poslat pro kněze.
00:30:10 -Jsem unavená.
-Jistě. Je toho na vás moc.
00:30:23 Neznám nikoho, kdo umí líp kroutit zadkem.
00:30:28 To na ní miluju.
00:30:31 -A víš, co na ní miluju já?
-Co?
00:30:35 Že mě vždycky překvapí.
00:31:00 -Zpívám falešně?
-Ne.
00:31:03 No vidíte. A Martin mě tam nechce.
00:32:02 Zrzavá jsem po dědovi. Ale oči mám po vás.
00:32:11 Děda umřel minulý rok. Nenáviděla jsem ho.
00:32:19 Já taky.
00:32:22 Nikdy mu neodpustím, že provdal mámu za sedláka.
00:32:28 Nenáviděla mě hodně?
00:32:31 Proč jste to udělal?
00:32:37 Já nevím.
00:32:41 Asi jsem byl moc mladej.
00:32:50 To je máma.
00:32:54 Jé! Gabriel! Martin! Ty jsi strašně šikovná.
00:33:00 -Kde ses to naučila?
-Děda mě odmalička nutil kreslit.
00:33:11 To jste vy.
00:33:15 To jsem já? Takhle vypadám? Takhle mě vidíš?
00:33:20 -Hm.
-Aha.
00:33:59 Nevíš, co po mně může chtít tvůj strýc?
00:34:03 Jdu zase pozdě. Promiň, prosím tě.
00:34:14 Ale já to doženu.
00:34:34 Chci, abyste dal ocenit náš dům ve městě.
00:34:38 -Vaše neteř ho chce prodat?
-Ne. Já. Stejně tam jen plesniví.
00:34:45 Na tom domě jí hodně záleží.
00:34:48 Je celý zatuchlý. Když přijede, smrdí jí šaty vlhkými zdmi.
00:34:58 Žena, která jezdí sama do prázdného domu, nemůže být normální.
00:35:06 Víte, co mě děsí nejvíc? Že na ni máte špatný vliv.
00:35:11 Varuji vás, Karle. Buď se s ní ožeňte, nebo toho nechte.
00:35:20 Já jsem to neřekl. Musíš mi věřit.
00:35:38 -Měl bys jí koupit teplý kabát.
-Ale jak?
00:35:43 -V obchodě.
-To vím. Ale co mám říct?
00:35:48 -Dobrý den. Prosím teplý kabát.
-Ty jsi fakt hovado.
00:36:14 Také dům po rodičích náleží mojí zákonné manželce
00:36:21 Iloně Rudňanské, rozené Borbély. Podepsán Arpád Rudňanský
00:36:30 při plném vědomí za přítomnosti notáře.
00:36:35 NADÁVÁ MAĎARSKY
00:36:41 Mrzí mě, že to říkáš právě ty.
00:36:44 Ty svině! Myslíš, že ti dovolím rozvalovat se v mém domě?
00:36:51 Proboha, Arpáde!
00:36:55 Martine, Gabrieli, pojďte sem!
00:37:03 Vyhoďte ho ven!
00:37:12 Budeš litovat každé minuty v tomto domě, ty čubko!
00:37:23 Blahoslavení, kteří trpí. Dobře jim tak.
00:37:31 -Máš právo na něj zavolat četníky.
-Proč?
00:37:35 -Vyhrožuje,že ti zničí dům i život.
-Vždyť je to jejich dům.
00:37:41 Ilono, teď už jsi svobodná. Už nemusíš utírat plivance.
00:37:47 Už nikdy mu nemusíš utírat zadek. Do konce života nemusíš nic dělat.
00:37:53 -A co mám z takové svobody?
-Jsi strašně bohatá.
00:37:59 Můžeš dělat cokoliv. Tohle prodat a začít jinde. Můžeš cestovat.
00:38:04 Můžeš dělat, co budeš chtít.
00:38:07 A vezmeš si mě?
00:38:20 To byl jen žert.
00:38:27 Máte úžasnou neteř. Proč jste ji tak dlouho skrýval?
00:38:31 -Já jsem ji neskrýval.
-Vaše sestra musela být krásná žena
00:38:37 -Která sestra?
-Moje matka. -Aha.
00:38:43 -Chutná vám? -Ještě nikdy jsem nepila kávu. Ale voní.
00:38:49 Nemusíte se omlouvat. Je hodně věcí, které voní, ale nechutnají.
00:38:54 -Zkuste si do ní dát cukr.
-Můj otec si sladil čaj 6 lžičkami
00:38:59 cukru, ale ani to mu nepomohlo.
-V čem mu to nepomohlo?
00:39:05 Umřel.
00:39:09 Aspoň umřel na preslazený život. Pěkná smrt.
00:39:12 -Ne. Dostal kapavku.
-Na kapavku se neumírá.
00:39:18 Tak to byl syfilis!
00:39:22 -Je to pravda?
-Ano. Ale neradi o tom mluvíme.
00:39:28 Promiňte.
00:39:32 Co je?
00:39:43 Valentýno, proč jsi to řekla?
00:39:47 Proč ses tak nemožně chovala?
00:39:51 Protože to je nejodpornější žena, jako znám.
00:39:55 A vy jste se jen dívali, jak se předvádí. Víte, jací jste?
00:40:02 Jací?
00:40:06 Měli jste mi říct, že bude tak krásná.
00:40:11 Co se smějete?
00:40:18 -No tak. -Nemáte kapesník?
-Jasně.
00:40:24 Prosím.
00:40:36 Nenávidím jednu ženu. Je krásná, ale zneužívá toho.
00:40:43 Myslí si, že všichni budou dělat to, co chce ona. I Martin.
00:40:51 Čekala jsem, že svého otce budu nenávidět. Ale není to tak.
00:40:58 Občas mi ho je i trochu líto.
00:41:03 Asi mě špehuje.
00:41:08 Dívala jsem se na Martina, když se svlékal.
00:41:17 -Děláš to často?
-Ne.
00:41:21 Ale modlím se pravidelně.
00:41:26 Na víc hříchů si nepamatuji. Amen.
00:41:33 Pane faráři, je milovat hřích?
00:41:43 Ne. Ale touha není láska.
00:41:51 Jen to jen jakási příležitost k lásce.
00:41:58 Ale touha se může stát láskou, když jsme ochotni přijmout
00:42:03 všechnu odpovědnost za to, k čemu nás tato touha přitahuje.
00:42:17 A zkus pochopit svého otce. Je otcem velmi krátce.
00:42:22 Ještě se v tom nevyzná.
00:42:42 Vás jsme tu ještě neviděla. Čípak jsi?
00:42:47 -Já jsem...
-Neteř. Ale ne moje. Martina.
00:42:54 Učitele. Vlastně ředitele. Martinova sestra je její matka,
00:43:01 takže dcera je její. Ale jeho je to neteř. Viď?
00:43:07 No, ani bych neřekla. A vám, slečno...
00:43:12 -Kolik stojí ty uhlíky?
-Třicet haléřů.
00:43:20 Moment!
00:43:24 Kabát! Musíš si koupit kabát! Tenhle! Hele!
00:43:31 Byly jen mačky. Zázrak. Ale někdy se na to člověk nadře.
00:43:40 -To je za tabák. Na shledanou.
-Mějte se.
00:43:45 Tak já prosím jedny ty uhlíky a jeden ten kabát.
00:44:10 Nechceš si ho zkusit?
00:44:30 Líbí se ti?
00:44:35 Myslím, že ti moc sluší.
00:45:10 Co to má znamenat? Okamžitě pryč!
00:45:33 Zbiju vás tak, že ani nebudete moct prdět.
00:45:38 Co mám s vámi dělat?
00:45:46 Myslíte, že takto vás přestanou nenávidět?
00:45:51 Tak dost! Co je dobré a co ne, o tom tady rozhoduje někdo jiný.
00:45:56 Vy si ruce nešpiníte. Vás všichni zbožňují.
00:46:00 -Na nepříjemné věci je tu Lájoš.
-Sedni si. Sedni si!
00:46:08 Chlapci, běžte ven!
00:46:18 To bylo naposledy. To mi nedělej. Musíš se mu omluvit.
00:46:25 -Takhle nemůžeme spolu žít.
-Mám se jít sbalit?
00:46:32 Umyješ Lajošovi kolo?
00:47:22 Děvčata, pojďte!
00:48:01 Kdy si ji vezmeš k sobě?
00:48:04 Ještě nevím. Ale chtěl bych brzy.
00:48:09 A kdy to budeš vědět?
00:48:13 Jak si ji mám vzít k sobě, když všichni vědí, že je to tvoje neteř?
00:48:19 Třeba že bys mě požádal o její ruku.
00:48:26 To přece nemůžeš myslet vážně. Ty jsi normální kretén.
00:48:43 Pán Bůh zaplať.
00:48:47 Pán Bůh zaplať.
00:48:52 Pán Bůh zaplať.
00:48:57 Valentýno!
00:49:00 Jakube.
00:49:04 Děkuji.
00:49:06 Valentýno!
00:49:20 -Za to s tím Lájošem se omlouvám.
-Jsi stejná jako tvůj otec.
00:49:26 Myslíš, že se stačí omluvit. Měl jsem tě strčit do klášterní školy.
00:49:32 Ale Martine...
00:50:17 Neviděl tě někdo?
00:50:20 Bojíš se?
00:50:23 Ne. Čeho?
00:50:28 Napadlo tě někdy, že mě nebaví čekat,
00:50:33 až přijdeš ty za mnou. Můžu snad přijít, když já chci, ne?
00:50:41 To víš, že můžeš. Ale musím být doma.
00:50:54 Moc tě potřebuju. Moc.
00:50:57 Proč jsi takový?
00:51:04 Kdo to je?
00:51:07 Nevím. Snad ne zubatá?
00:51:22 -Proboha, co tady děláš?
-On mě tam nechce.
00:51:29 Ale já zrovna dneska... Teď sem nemůžeš.
00:51:35 Prosím tě, dnes se vrať do školy. Ale já už brzy něco vymyslím.
00:51:47 Co to děláš? Co blbneš? Valentýno, stůj!
00:51:52 Valentýno!
00:52:06 -Co chtěla?
-Nic.
00:52:09 Chováte se k tomu dítěti jako blázni.
00:52:14 -Proč jsi je nepozval dovnitř?
-Nech toho.
00:52:18 -Mohl jsi mě schovat do skříně.
-Přestaň!
00:52:23 Jsem ti dobrá jen jako tajná milenka.
00:52:28 -Karle, takhle žít nechci.
-Chceš to skončit, nebo co?
00:52:35 Nechci. Já chci dítě.
00:52:50 Já už jedno dítě mám, Heleno.
00:52:53 A jestli tě to uklidní, tak jako otec jsem totálně selhal.
00:53:02 -Tvůj život přede mnou mě nezajímá.
-Dovolíš?
00:53:06 Já jsem teď...
00:53:14 Valentýno!
00:53:19 Valentýno!
00:53:23 -Zastav!
-Co je?
00:53:25 -Neviděl jsi Valentýnu?
-Ne. -Zmizela.
00:53:31 -Dobrý večer.
-Můžeš mě odvézt domů?
00:53:35 Nemůžu, protože už jsem zadaný.
00:53:59 HUDBA
00:54:26 Berou? Berou?
00:54:31 Víš o tom, že jsou tam pijavice?
00:55:02 -Co na vás muže vlastně platí?
-Na to máš ještě čas.
00:55:09 -Vy dobře víte, že už nejsem dítě.
-Vím. Ale chováš se tak.
00:55:20 Kdyby se vás na to zeptala vaše dcera, taky jí neodpovíte?
00:55:24 Nemám dceru.
00:55:28 A kdybyste měl?
00:55:36 Řekl bych jí, aby tomu svému hrdinovi
00:55:41 jemně foukla do ucha. Kdo je vlastně ten tvůj hrdina?
00:56:10 -Lajoši!
-Dobré ráno. Kde se touláte?
00:56:15 -Potřebovala jsem se projít. Kde jste? -Tady.
00:56:27 Co to bylo?
00:56:32 Anděl od Jakuba. Přišel o hlavu.
00:56:38 Ukažte.
00:56:42 Myslíte, že bude vědět, koho má chránit?
00:56:46 Já bych bez hlavy narazila.
00:56:50 Valentýno, vy vymýšlíte věci. Povíte mi, co se stalo?
00:57:03 Váš strýc není zlý. Jen si občas neví rady sám se sebou.
00:57:10 -Tak dobrou noc.
-Dobrou noc.
00:57:14 Už jste měla dávno spát.
00:57:24 Blázníte, Valentýno?
00:57:29 Asi ano.
00:58:40 PÍSEŇ: Široká cestička
00:58:44 vede k nám přes lesy.
00:58:47 Až vyjde hvězdička,
00:58:51 zeptám se jí, kde jsi.
00:58:56 Zlobíš se? Nezlob se, prosím tě.
00:59:00 Já už brzy něco udělám. Věř mi, miláčku.
00:59:09 Široká cestička
00:59:12 vede k nám přes lesy.
00:59:16 Až vyjde hvězdička,
00:59:19 zeptám se jí, kde jsi.
00:59:23 Až vyjde hvězdička,
00:59:26 zeptám se jí, kde jsi.
00:59:42 -Je opravdu talentovaná.
-Říká to i pan notář.
00:59:48 Tady jsme všichni talentovaní, že, pane notáři?
00:59:53 A čím nás omráčíte vy, Martine?
01:00:04 Pro ústa svoje člověk se trápí, lež duše se nenaplní.
01:00:11 Protože jakou má přednost moudrý před hloupým?
01:00:15 Co má mrzák z toho, že se umí otáčet mezi živými?
01:00:19 Lepší užívat očima než prahnout duší.
01:00:24 Stejně je to marnost a chytání větru.
01:00:29 A protože hodně věcí způsobuje marnost, co zůstává člověku?
01:00:34 Kdo ví, co je pro člověka dobré v životě jeho?
01:00:37 Odpusťte, mladý pane. Vincova žena! Bába ho poslala sem.
01:00:43 -Pane doktore, nebyl jste doma.
-Kdy to začalo?
01:00:48 -Před 11 hodinami.
-Judito, přineste Gabrielovi tašku.
01:00:54 -A co teď my?
-Tak nám to dorecituj, ty básníku.
01:01:01 Ale ne. Nekazme si večírek.
01:01:07 Nový život je třeba zapít.
01:01:19 Vodu, plátno, provaz! Co tady děláš? Tady není divadlo.
01:01:26 Vydrž!
01:01:28 Já vím, co je porod.
01:01:32 Zatlač!
01:01:39 Provaz!
01:01:57 -Tak na zdraví!
-Na zdraví!
01:02:01 -Dejte si!
-Moc děkujeme.
01:02:06 To byl opravdu skvělý večírek. Tak dobře jsem se dlouho nepobavil.
01:02:28 -Syn?
-Syn.
01:02:33 -Syn Vinco!
-Vinco, běž dovnitř.
01:02:38 Mám syna Vinca!
01:02:44 Co je? Co se stalo?
01:02:52 Vidíš? Tohle bys chtěla?
01:03:14 -Dobrý den.
-Dobrý.
01:03:25 -Řekl jsi jim něco?
-Nic.
01:03:29 -Cos jim teda řekl?
-Že se o ni postarám.
01:03:36 Nevím, jak to udělám, ale vezmu si ji k sobě. Je to moje dcera.
01:03:41 -Tady ne. Tady je to moje neteř.
-Postarám se o ni já.
01:03:46 -Já se o ní postarám, Karle.
-Ty ses zbláznil, Martine.
01:03:52 Je to jenom jako tvoje neteř. Jinak je to moje dcera.
01:03:59 Nazdar! Kam jdeš?
01:04:03 To bych i já rád věděl.
01:04:10 Nedýchej!
01:04:14 Zakašli!
01:04:20 Jsi v pořádku.
01:04:23 Něco jsem vám přinesla.
01:04:31 Tak to se ti povedlo. Já pro tebe taky něco mám.
01:04:52 -Ježek?
-Ano. Myslel jsem, že je to zloděj.
01:04:58 -Strašně funěl pod oknem.
-Co když mi ho Martin nedovolí?
01:05:03 Neboj se. Znám ho, Je to starý romantik.
01:05:08 Všechno mi zakazuje. Nejradši je, když mě vůbec nevidí.
01:05:15 Až ti ti dva suchaři polezou na nervy, přijď se ke mně vyplakat.
01:05:23 Lajoš mi řekl, že jste kurevník.
01:05:29 Lajoš? No, když to řekl Lajoš, tak asi jsem.
01:05:36 Ale neboj se. Tebe miluju platonicky.
01:06:03 -Proboha!
-Vši zařídily mimořádné prázdniny.
01:06:08 -Toho bychom mohli taky ostříhat.
-Prevence je prevence.
01:06:14 Prevence je prevence.
01:06:23 -Štípe to.
-Vydrž.
01:06:27 -To je petrolej?
-Ano.
01:06:33 Uhněte. Udělám to sám.
01:06:37 -Radši mě ostříhejte.
-To určitě.
01:06:58 Je ti zle? To bude dobré.
01:07:16 -Chodíš sem častěji než pošta.
-Přišel jsem se zeptat, jak se má.
01:07:21 -Kde je?
-Celou noc zvracela.
01:07:26 Jak zvracela? Co jí sakra dáváš jíst?
01:07:32 Odejdu odsud a vezmu ji s sebou. Kde je?
01:07:48 Viděl jsi to? Kdo jí to dovolil takhle na kole s tím Lajošem?
01:07:53 -To jí zakážu. Jak teď vypadám?
-Dobře. Ale měl by ses oholit.
01:07:59 Co? Ty jsi blbej.
01:08:24 -A ty jsi jí zaplatila?
-Ne. -Dobře jsi udělala.
01:08:30 Protože cikánky lžou. Mně jedna řekla, že se dožiju 73 let.
01:08:37 Ale už mi bude 90 let, a furt jsem ještě tady.
01:08:43 -Dobrý den.
-Pěkně vítám.
01:08:47 Mám pro vás dobrý tabák.
01:08:53 Děkuji.
01:08:55 Bim, bam, bom, zabil žida hrom...
01:09:04 To je Jakub. Já už starému Mikovi nedám ani na sekyru.
01:09:11 Nepotřebuješ něco? Ani barvy?
01:09:15 Pochválen! Ty děti jsou jako z divokých vajec.
01:09:23 Já si ten tabák vezmu.
01:09:35 Naposledy se tě ptám. Co je mezi tebou a Lajošem?
01:09:55 Já to věděl!
01:10:01 -Aspoň jednou mě poslouchejte.
-Zapni to!
01:10:05 -Když jsem milá, ani si nevšimnete.
-To není pravda.
01:10:12 Kdybych občas něco nevyvedla, ani byste nevěděl, že žiju.
01:10:16 -Ale já vím.
-Co? Co víte?
01:10:20 Já vím víc, než si myslíš.
01:10:26 Kdyby to bylo možné... Nevšimnul bych si tě.
01:10:44 Dnes mám narozeniny.
01:13:32 Pro tebe zůstávám, v ústraní umírám,
01:13:35 bojím se vyslovit, co v sobě ukrývám.
01:13:38 Milenko nevěrná, pohledem mě zrazuješ,
01:13:41 pyšná s vznešená, jsi trojská Helena.
01:14:15 Valentýno!
01:14:52 Zbláznil jste se, Lajoši?
01:14:55 Proč?
01:14:57 Vzbudíte strýčka.
01:15:03 Nemůžu spát. A když nemůžu spát, tak radši cvičím.
01:15:08 Aspoň se unavím. A když usnu, tak se strašně nudím.
01:15:15 Lajoši, jsi tu šťastný?
01:15:21 Ano. Proč?
01:15:25 Protože já jsem dnes byla.
01:15:50 Čekám na vaše vysvětlení.
01:16:01 Valentýno, běž ven.
01:16:06 Ven!
01:16:25 Vždyť je to ještě dítě.
01:16:29 Tak úplné dítě to není. Je moudřejší než ta vaše honorace.
01:16:35 Sedněte si. Nic se nestalo.
01:16:43 Nevěřím vám.
01:16:49 Valentýno...
01:16:55 -Chováte se jako idiot.
-Dotkneš se jí, a urazím ti hlavu.
01:17:11 -Dobré ráno.
-Dobré ráno.
01:17:23 -Dobré ráno.
-Dobré ráno.
01:17:27 Jsem zvědav, jestli i jemu urazíte hlavu.
01:17:38 Mohl byste milovat dvě ženy současně?
01:17:42 Já?
01:17:44 No...
01:17:49 Proč vám dá někdo najevo, že vás miluje, když vás nemiluje?
01:17:56 To nechápu.
01:17:58 No vidíš. Ale ty dáváš strašně těžké otázky.
01:18:18 Výborně!
01:18:21 Pane doktore, paní Rudňanská na vás čeká už hodinu v ordinaci.
01:18:28 Nejsi nemocná. Jsi těhotná.
01:18:31 Jéžiš!
01:18:42 Měla bys to říct Karlovi.
01:18:48 Proč si myslíš, že to je jeho?
01:18:57 Od té doby, co je s tou malou, je mezi námi konec.
01:19:00 -S jakou malou?
-Ale no tak, Gabrieli.
01:19:07 Je mladší. Já to přece chápu.
01:19:14 Jdi už, prosím tě.
01:19:28 Já vás oba dva chápu.
01:19:42 Jsi obyčejné hovado! Ty svině, já tě zabiju!
01:19:47 -Zbláznil ses? Co blbneš, vole?
-Ilona s tebou čeká dítě.
01:19:52 -Cože? Co to meleš?
-A ještě sis začal s tím dítětem.
01:20:00 Že je to pravda, co?
01:20:04 Valentýna je moje dcera, ty blbče! Zeptej se Martina.
01:20:17 Nečum a sedni si.
01:20:23 Karle,
01:20:27 co kdybys mi dal Valentýnu?
01:20:35 Dal? Jak dal?
01:20:38 Tak. Že budu mít dítě. Ty jsi měl vždycky všechno.
01:20:45 Nemůžu mít děti.
01:20:49 A co když to dítě od Ilony je tvoje?
01:20:54 Jsem neplodný.
01:20:59 To je v prdeli.
01:21:04 -Co když to je všechno jinak?
-Jak?
01:21:08 Co když to její děcko je moje děcko,
01:21:14 ale co když je taky napůl tvoje?
01:21:19 Ty jsi vůl, Karle.
01:21:23 Ale dceru máš úžasnou.
01:21:53 Dobrý den.
01:22:00 Helenko.
01:22:03 -Servus, Gabo.
-Servus.
01:22:10 Valentýno, chci, abyste studovala v Praze.
01:22:18 Já bych s velkým potěšením vaše vzdělání podporoval.
01:22:24 Karle, to bude to nejlepší, co jste kdy udělal.
01:22:29 -Cratuluji.
-Děkuji.
01:22:38 Valentýnko, neplakej, miláčku.
01:22:42 Neplakej.
01:22:45 Já chci pro tebe jenom to nejlepší.
01:22:49 Moc jsem ti ublížil. Teď udělám všechno pro to, abych to napravil.
01:22:57 Jenom chci, abys věděla, že tvůj tatínek
01:23:03 se o tebe umí postarat.
01:23:14 Neplakej.
01:23:18 Tatínku!
01:23:28 Tak tvoje neteř, co?
01:23:41 Milostpane, čaj.
01:23:55 Chtěla bych, aby už bylo léto. Aby byly prázdniny.
01:24:06 Abych nemusela jet do Prahy.
01:24:13 Máš všechno před sebou.
01:24:17 Poznáš nové lidi. Budeš malovat.
01:24:35 Nechci tam jet. Chci být s vámi.
01:24:45 Počkej.
01:25:37 Pojď!
01:25:55 Servus.
01:26:04 -Musím ti něco říct.
-Nemusíš.
01:26:08 Chtěla jsem mít dítě, tak ho mám.
01:26:11 Karle, miluji tě.
01:26:17 Já vím, že to s tebou nebudu mít lehké, ale chci to.
01:26:21 -Čekám s Ilonou dítě.
-Co? -Čekám s Ilonou dítě.
01:26:37 Pusť mě! Pusť mě!
01:27:06 -Takže ty a Ilona...
-Ale já ji nemiluju.
01:27:12 Já chci jenom tebe a svoji dceru, rozumíš?
01:27:47 Já tě chci.
01:27:55 -Ale musíme odsud odjet.
-Odjedeme.
01:28:00 -Přestěhujeme se.
-Slibuji ti to.
01:28:05 -Valentýna tě už přece nepotřebuje.
-Musím jí všechno vynahradit.
01:28:10 -Ne. Ona je už dospělá.
-Není. Ještě není.
01:28:15 Je. Já to vím.
01:28:20 Víš, já jsem... Radši se zeptej Martina.
01:29:15 Proč se směješ?
01:29:18 Lechtá to.
01:29:27 A teď?
01:29:30 Teď už ne.
01:29:33 NĚKDO KLEPE
01:30:32 -Proč jsi na mě hrál,že ji nechceš?
-Já jsem na tebe nic nehrál.
01:30:40 Martine!
01:30:42 Pusť mě!
01:30:45 -Domů!
-Ne!
01:30:48 -Uklidni se, Karle!
-Jak jsi mi to mohl udělat?
01:30:53 -Tatínku, prosím tě!
-Valentýno!
01:31:01 -Ne, Martine! Nech ho.
-Pusť mě, nech mě!
01:31:08 Tati, ne! Tatínku!
01:31:27 Co jsi to udělal?
01:31:33 Valentýno, musíme domů.
01:31:41 Musíme domů.
01:33:20 Děkuji.
01:33:32 -Počkej. Je to ona?
-Je.
01:33:37 A jsme doma.
01:33:56 Tatínku!
01:34:03 -Tatínku, ahoj.
-Ahoj.
01:34:07 -Jak se máš, bráško?
-Moc ti to sluší, Valentýnko.
01:34:14 -Děkuji.
-Už jsi velká holka.
01:34:19 -Servus.
-Ilono, prosím tě, buď tak laskavá.
01:34:24 Gabrieli!
01:34:30 -Tatínku, jak ti je?
-Teď už dobře.
01:34:40 -Co škola? Baví tě?
-Hm.
01:34:47 -Praha se ti líbí?
-Moc.
01:34:53 -Máš tam už nějaký kamarády?
-Jasně.
01:34:59 A co kluci?
01:35:03 Přivezla jsem vám z Prahy plzeň.
01:35:12 Maluješ, nebo vlastníš pivovar?
01:35:16 Na zdraví!
01:35:20 Tatínku!
01:35:26 -Tak na zdraví!
-Na zdraví!
01:35:30 Na zdraví!
01:35:35 Ahoj! Na zdraví!
01:35:40 Aport!
01:38:33 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
Téma pokušení a věčné bezradnosti v hledání lásky objevuje scenáristka Scarlett Čanakyová a režisér Juraj Nvota v osudech českého notáře a jeho dcery na malém slovenském městečku v třicátých letech minulého století. Jemná a ironická analýza lidských citů a nesplněných přání zrcadlí až překvapivě aktuálně současné citové bariéry, hroucení konvencí i touhu po pevných hodnotách v lidských vztazích.
Poklidné plynutí života místní smetánky maloměstské společnosti, jejíž součástí je český notář, lékař, ředitel obecné školy, učitel, pan správce a jeho manželka, naruší náhlý příjezd dosud utajované dcery pana notáře, Valentiny. Notář nejprve donutí svého přítele, aby se prohlásil za Valentinina otce, nechce si pokazit reputaci. Sám má život komplikovaný, plný lehkomyslných pletek se dvěma ženami. Vlivem dívčina působení však poprvé v životě prochází zmatky pocitů, kterým ani sám jako pravý starý mládenec nerozumí. S jeho proměnou se vychyluje i dosavadní propletenec milostných vztahů a nadějí. I nezralá Valentina prožívá bouřlivé období ve svém citovém životě. Sled absurdních nedorozumění, vznikajících ze zbytečné lži a přetvářky, strachu o vlastní důstojnost, vedou až ke komickému, grotesknímu konfliktu…