Tři noví učitelé přichází do velmi problémové třídy. Chtějí se u žáků pokusit změnit nejen jejich přístup k učivu. Jak se jim jejich start podaří? Nová reality show ze školního prostředí. Režie B. Špaček
00:00:02 České školství má problém.
00:00:04 Na našem území žije podle odhadů 150 až 300 tisíc Romů.
00:00:08 Výhradně romské třídy nejsou povolené.
00:00:10 Přesto je Česko opakovaně kritizováno
00:00:13 mezinárodními institucemi za nepřímou segregaci.
00:00:16 Vlivem mnoha okolností tu vznikají třídy,
00:00:19 ve kterých převažují romské děti.
00:00:22 Jednou z nich je 8.A ze základní školy
00:00:25 na náměstí 28. října v Brně.
00:00:28 95 % tvoří romské děti a rozhodně to nejsou andílci.
00:00:39 -Ty děcka chodí některý do školy jenom se zabavit
00:00:43 nebo ze srandy nebo já nevím.
00:00:45 -Dělat bordel.
00:00:52 -Kdo mi tady dokáže zopakovat pravidla?
00:00:56 -Máme zákony ulic.
00:00:59 -Já mám trojku? Jak to?
00:01:01 -Takto, však se podívej na svoje známky.
00:01:04 -Tento rok cítím, že to bude špatný.
00:01:07 -Teď je ale čeká velká změna.
00:01:13 Tři noví učitelé mají půl roku a jeden cíl.
00:01:17 Probudit v nich zájem o školu a zlepšit jejich výsledky.
00:01:23 -Chceš pětku?
00:01:25 Ne, jako fakt, řekni si.
00:01:29 -Co dělá?
00:01:31 -Nějakej šílenej.
00:01:33 -Když vám to bude všechno jedno,
00:01:35 a řeknete si, tak to prostě je,
00:01:37 tak nikdy ničeho nedosáhnete a nikdy nic nebudete.
00:01:41 -Na té nové učitelce se mi líbí postava.
00:01:44 -Tam jste 45 minut a je to tvrdá dřina.
00:01:47 -Jak jste na tom s úkoly?
00:01:49 Kdo nemá úkol?
00:01:52 -Člověk tam může prosit, nadávat, křičet.
00:01:55 -Bych tam šla a všechny bych je tam vyfackovala.
00:01:59 -Podaří se jim to?
00:02:00 Anebo zjistí, že tahle třída je nad jejich síly?
00:02:04 -Já jsem taky takhle začínal, já jsem přišel s ideály.
00:02:08 Třetí hodinu mě "vyfuckovala" ta třída a bylo po ideálech.
00:02:46 -Já, kdybych šla teda do historie v roce 90,
00:02:49 když jsem nastoupila,
00:02:50 v té jedné třídě byli třeba 1, 2 Romové.
00:02:53 S postupem času, nejvíce v těch 90. letech,
00:02:56 v 95. roce k nám přišlo hodně Romů z východního Slovenska.
00:03:02 No a tam to pomalu začalo.
00:03:06 Během 5 let jsme se stali v podstatě romskou školou.
00:03:11 -My jsme vlastně k tomu byli odsouzeni.
00:03:14 Jsme tady.
00:03:17 Jsme nějak místně příslušná škola.
00:03:21 Ty děti tady bydlí shodou různých okolností.
00:03:26 Tak kam by měly chodit?
00:03:28 -Škola stojí v blízkosti nechvalně známé oblasti Cejl,
00:03:32 kam se mnozí Brňané bojí po soumraku chodit.
00:03:35 Často se jí říká "brněnský Bronx".
00:03:38 Problémy s drogami, alkoholem, hazardem a prostitucí
00:03:42 jsou tu patrné na každém kroku.
00:03:44 Není divu, že tu několikrát denně zasahuje policie.
00:03:47 A právě odtud pochází většina žáků 8. A.
00:03:51 Našli byste i lepší místo pro start do života.
00:03:55 -Jmenuji se Šarlotte.
00:03:57 Je mi 14 let.
00:03:58 Můj taťka je brusič a mamka nedělá nic.
00:04:04 -Mariol, je mi 14 let.
00:04:08 Moji rodiče jsou doma, starajou se o sourozence.
00:04:11 -Jmenuju se Sára.
00:04:13 Je mi 13 roků. Moji rodiče nepracujou.
00:04:16 -Kristína, je mi 14 let.
00:04:19 Moji rodiče jsou na pracáku.
00:04:21 -Jmenuji se Nikolas. Je mi 15.
00:04:27 Moji rodiče nedělají nic.
00:04:29 -Jmenuji se Robert.
00:04:30 Je mi 14 let. Nic.
00:04:34 -Máme zkušenosti s tím,
00:04:36 že jakoby jsme jednou z posledních adres,
00:04:42 kam se děti posílají, když jinde si s nimi nevědí rady.
00:04:48 Ta poslední adresa je zvláštní škola.
00:04:51 -Pro učitele z jiných škol je 8. A něco jako pekelná třída.
00:04:55 Žáci mají sníženou schopnost soustředění.
00:04:58 Do školy chodí, kdy se jim zachce.
00:05:00 Často se neobjeví několik dnů.
00:05:03 Získat si jejich respekt je občas nemožné.
00:05:06 -Super, tam.
00:05:07 -Mě to nezajímá!
00:05:08 -Naše třída je někdy špatná, někdy dobrá.
00:05:11 -No tak oni se nechovaj úplně normálně.
00:05:14 Někteří jsou trochu mimo.
00:05:18 -Na co je matematika?
00:05:20 Dejte mi peníze a já budu počítat aji 3 dny.
00:05:23 -Křičijou tam, mluvijou, nedávajou pozor.
00:05:26 -V té třídě jakože co je fakt, jo musíme se učit,
00:05:29 jako tam jsou asi jenom 5, ani to ne, možná.
00:05:36 -Dá se vůbec na současném stavu něco zlepšit?
00:05:39 Vedení školy se ve spolupráci s námi rozhodlo k experimentu.
00:05:43 Tři učitelé ze tří českých měst,
00:05:46 kteří s podobnou třídou nemají zkušenost,
00:05:49 budou v 8. A půl roku učit.
00:05:51 Podaří se jim žáky pomocí některých nestandardních metod přesvědčit,
00:05:55 že má smysl v hodinách poslouchat,
00:05:58 dělat domácí úkoly a připravovat se na písemky?
00:06:01 Anebo zjistí, že v případě 8. A je veškeré snažení marné?
00:06:06 Jako první míří do Brna mladá učitelka češtiny Dagmar
00:06:09 z prestižní základní školy v Karlových Varech
00:06:12 -Já se jmenuju Dagmar Svobodová.
00:06:15 Učím na základní škole jazyků v Karlových Varech.
00:06:18 Složení našich dětí ve třídách je takové,
00:06:21 že tam máme hodně dětí,
00:06:23 které vlastně nejsou z České republiky.
00:06:26 Jsou to cizinci.
00:06:27 Jedná se o opravdu hodně bohaté děti.
00:06:29 Oni si mohou dovolit nejnovější pomůcky.
00:06:32 Ve třídě sedí ve značkovém oblečení.
00:06:35 Mají nejmodernější prostředky.
00:06:37 Mají iPhony, iPady, tablety.
00:06:39 Vlastně veškerou informaci, kterou vy jim tam řeknete,
00:06:43 si oni můžou okamžitě ověřit.
00:06:50 V dnešní době ten učitel už není ten,
00:06:52 který vlastně vykládá ty informace.
00:06:55 Oni si to všechno opravdu mohou najít.
00:06:57 Měl bys tam naopak být vlastně pro ně vzorem.
00:07:01 Takže oni hodně oceňují to,
00:07:03 pokud ten učitel dělá ještě něco dalšího ve volném čase.
00:07:07 Takže já třeba občas fotím, působím jako modelka.
00:07:10 Což jsem zjistila,
00:07:12 že teda zejména děvčata hodně oceňují.
00:07:15 K dětem přistupuju jako ke svým klientům.
00:07:18 Já pro svoje klienty vždycky udělám maximum,
00:07:21 aby vlastně oni byli v pohodě, aby se cítili v pohodě,
00:07:25 aby ty výsledky k něčemu šly.
00:07:27 Určitě si z nich nedělám kamarády.
00:07:34 -Když mě přichází adepti o místo tady u nás,
00:07:37 tak já jim říkám, že budou dělat spíš
00:07:40 pedagogiku než češtinu, nebo matiku, nebo cokoliv.
00:07:44 Že to nebude o nějakých olympiádách,
00:07:47 ale že to bude o tom, jak pracovat s třídou.
00:07:51 S dětmi, kde rozpětí těch vzdělávacích potřeb
00:07:55 je prostě širší, než je obvyklé.
00:07:58 A to je čistá pedagogika.
00:08:06 -Je to pro mě naprostý skok do neznáma.
00:08:09 Pocity jsou smíšené.
00:08:11 Nevím, co od toho očekávat.
00:08:13 Odjíždím z nějakého prostředí, na které jsem byla zvyklá.
00:08:17 Jedu vlastně do neznáma.
00:08:19 Nedokážu si představit, co mě tam čeká.
00:08:21 Ale zase musím uznat,
00:08:23 že je to pro mě takové jedno velké dobrodružství.
00:08:27 Uvidíme, co bude.
00:08:37 -Pro Dagmar i žáky nastává den, kdy se uvidí poprvé.
00:08:44 -Nevím, co by se tam mohlo změnit za ten půl rok.
00:08:50 -Podle naši třídy by měl fungovat přísný učitel.
00:08:54 Jinak my jsme takoví, že nám to moc nejde třeba,
00:08:58 když je tam úplně hodnej,
00:09:00 Bysme si moc dovolili u něho.
00:09:03 Potřebovali bysme jako přísnýho, abysme moc neřvali.
00:09:18 -Dobrý den, mohla bych se zeptat, kde najdu ředitelnu?
00:09:22 -Ředitelna je v posledním patře. Já vás tam dovedu.
00:09:26 Akorát mi řeknete svoje jméno a já si vás tady napíšu.
00:09:30 -Perfektní.
00:09:30 -Takže vaše jméno?
00:09:32 -Dagmar Svobodová.
00:09:33 Myslím si, že tady pracují milí lidé
00:09:36 nebo naopak jsem měla ten pocit,
00:09:38 že ke mně skutečně přistupují velice pěkně.
00:09:41 Je to čistá škola, moc hezká.
00:09:43 Je vidět, že je to tady udržované, že se o to skutečně hodně starají.
00:09:48 Jo, já jsem spokojená.
00:09:50 -Dagmar nemá moc času
00:09:52 na seznamování se s novým prostředím.
00:09:54 Za chvíli ji čeká první hodina v nové třídě.
00:09:57 Napřed ale musí k ředitelce školy.
00:10:00 -45 minut je dlouhá doba, postavit se před ty žáky
00:10:03 a navíc je zaujmout, někde je posunout.
00:10:06 To prostě není vůbec jednoduché.
00:10:08 Ten učitel, kromě toho, že žáky naučí, musí umět zaujmout.
00:10:13 Musí v podstatě se k těm žákům přiblížit.
00:10:16 Musí být určitá vazba učitel-žák.
00:10:23 -Nová paní učitelka.
-Dobrý den.
00:10:26 -Dobrý den, tak já vás tady u nás vítám.
00:10:29 -Děkuju moc.
00:10:30 -Žáci už jsou natěšení, takže vás za chvilku uvedu do třídy
00:10:34 Mně nezbývá nic jiného,
00:10:36 než vám popřát hodně úspěchů a zdaru.
00:10:39 Ať se vám s našimi žáky líbí a ať se vám líbí taky s námi.
00:10:43 -Děkuju moc za milé přivítání, děkuju.
00:10:45 Já musím říct,
00:10:47 že teda paní ředitelka mě velice mile překvapila.
00:10:50 Je to opravdu perfektní dáma.
00:10:52 Myslím si, že školu vede naprosto pevnou rukou.
00:10:55 Já jsem se jí svěřila,
00:10:57 že vlastně vyučuji úplně jiné děti, než jsou děti tady na této škole.
00:11:02 Ona říkala, abych se nebála.
00:11:04 Pokud s nimi budu jednat na rovinu, tak nemá strach,
00:11:08 že by mě ty děti nějakým způsobem špatně přijaly.
00:11:11 -Velice rychle třeba dokážou odhadnout člověka,
00:11:15 jak se k nim chová, jak to vlastně myslí.
00:11:18 Potom, pokud se jim někdo nelíbí, tak to dokážou pěkně osolit,
00:11:22 lidově řečeno.
00:11:23 Ten člověk to nakonec vzdá.
00:11:25 -Taky máme ve Varech romské školy,
00:11:28 ale jak říkám, tam jsem nikdy nebyla ani na exkurzi.
00:11:32 -Cokoliv budete potřebovat, přijďte, můžeme to rozebírat, jo.
00:11:36 Já mám ráda takovéto lidi, kteří mají zájem.
00:11:39 Já když jsem nastupovala na tuto školu,
00:11:42 tak já jsem brala všechny hodiny, které nikdo nechtěl učit.
00:11:46 Já jsem přišla do třídy a já jsem se tam prostě cítila.
00:11:50 Já věřím, že i vy to zvládnete,
00:11:52 protože to je velmi důležité, cítit se v té třídě.
00:11:56 Prostě ten učitel v sobě něco musí mít
00:11:59 a teprve pak se mu bude dařit.
00:12:01 Ale pokud má jenom titul a obrovské vědomosti, obávám se,
00:12:05 možná na nějaké výběrové škole,
00:12:08 ale na naší škole by neuspěl.
00:12:10 -Češtinu mám ráda.
00:12:12 -Mě moc nebaví čeština.
00:12:14 -Češtinu moc... jako mám ráda aji ne.
00:12:19 -Češtinu považuji za lehký předmět.
00:12:22 -Dobrý den, dobrý den, milí osmáci.
00:12:24 Vidíte, že dneska jsem nepřišla sama.
00:12:27 Přivedla jsem vám novou paní učitelku.
00:12:30 Jmenuje se Dagmar Svobodová
00:12:33 a bude půl roku tady s vámi ve třídě vyučovat český jazyk.
00:12:39 No, milí žáci, doufám, že mě nezklamete,
00:12:46 že se budete chovat pěkně.
00:12:49 Přeji všem pěkný den.
00:12:51 Na shledanou.
00:12:54 -Když jsem viděla češtinářku, jsem si pomyslela,
00:12:57 že to je modelka nějaká, že přišla jenom tak, se podívat.
00:13:01 -Byl jsem překvapenej, že je mladá, že učí češtinu.
00:13:06 -Když jsem ju viděl, tak jsem si nemyslel nic.
00:13:10 -Tak, dobrý den.
00:13:11 Já bych vás ještě moc ráda jednou všechny pozdravila.
00:13:15 Něco maličko o mně:
00:13:17 Tak já se jmenuju Dagmar Svobodová.
00:13:19 Pocházím z Karlových Varů a tam také učím na základní škole.
00:13:23 Naše základní škola je vlastně školou,
00:13:26 kterou navštěvují převážně cizinci.
00:13:29 Takže mě ve třídě sedí vlastně děti různých národností.
00:13:33 Mám tam hlavně Rusy, Ukrajince, Rumuny a další děti.
00:13:36 Samozřejmě navštěvují tuto školu také české děti.
00:13:40 -Na té nové učitelce se mi líbí postava.
00:13:43 -Milá na pohled, jakože hezká a příjemná.
00:13:49 -Myslel jsem, že bude taková spíš jako prudič.
00:13:53 Jakože bude trošku to, ale jako bylo to fajn.
00:13:56 Takže dobrá.
00:13:59 -Mám ráda tanec, mám ráda zpěv.
00:14:01 Maličko se věnuji modelingu.
00:14:04 Takže myslím, že i tady bych vybrala nějaké holky určitě.
00:14:09 -Tak vypadá na to, že je modelka.
00:14:11 Výšku má, hezká je.
00:14:13 -Zaujalo mě, že má koníčky jako zpěv, modeling.
00:14:20 Pak byla novinářka. To mě zaujalo.
00:14:22 -Je sympatická, ale je hodně hubená.
00:14:25 No ale to je asi tím, že je modelkou.
00:14:28 No tak modelky jsou hubené, ale měla by být trochu silnější.
00:14:34 -Já jsem byla ráda, že máme novou učitelku.
00:14:37 -Z mého pohledu jsem tam viděla několik emocí,
00:14:40 od očekávání, přes napětí.
00:14:42 Možná, dejme tomu,
00:14:44 se někdo trošku bál, měl nějaký strach.
00:14:46 Měl obavy, co se bude dít.
00:14:48 Kdo tam přijde, co tam po nich vlastně budu chtít, nebudu chtít.
00:14:53 Jak říkám, to očekávání ale bylo ve většině těch tváří.
00:14:57 Tak já jsem se vám představila,
00:14:59 tak jestli můžete každý maličko se představit.
00:15:03 Jestli máte nějaký sen,
00:15:04 co byste chtěli v budoucnu dělat, čím byste chtěli být.
00:15:08 Je mi úplně jedno,
00:15:10 jestli je to v tuhle chvíli reálné, nebo nereálné.
00:15:13 Každý ten sen máme, každý o něčem sníte.
00:15:16 Každý si něco představujete, že byste třeba rádi.
00:15:19 Protože jak se říká, pokud vyslovíte nějaké přání,
00:15:23 tak ono se to přání potom ve většině případů nakonec splní.
00:15:27 Takže pozor na to, co si přejete.
00:15:29 -Mým snem je být kadeřnicí, nebo cukrářkou.
00:15:32 Chtěla bych mít v budoucnosti dobrý život
00:15:35 a mít děcka, nejvíc dvě.
00:15:37 Poslední dobou přibírám, chci zhubnout.
00:15:40 Když mi bude 18 let, chci být štíhlá, mít vzdělanost.
00:15:44 -Jmenuju se František, je mi 14 let.
00:15:46 Mezi moje záliby patří
00:15:48 fotbal, ping-pong, floorbal, kulečník, basketbal.
00:15:51 Chtěl bych se vyučit na barmana.
00:15:54 Miluju svou rodinu a nejvíc mamu.
00:15:56 Mým snem je stát se fotbalistou a živit se tím.
00:16:00 -Chtěl bych odmaturovat, mít udělanou školu.
00:16:03 Mít ještě stálou práci, byt nebo domeček a rodinu.
00:16:06 V co věřím?
00:16:07 Věřím v to, že budu mít to, co si přeju.
00:16:10 -Zatím sice netuší, zda se jim sny splní,
00:16:13 ale debata o jejich budoucnosti je zaujala.
00:16:16 A tak s ní ještě pokračovali s Dagmar i o přestávce.
00:16:20 -Ve chvíli, kdy vám to bude všechno jedno
00:16:23 a řeknete si, jo, mně je to prostě jedno,
00:16:26 tak nikdy ničeho nedosáhnete a nikdy nic nebudete.
00:16:30 -Chtěla bysem být maskérkou. Je to můj odmalička sen.
00:16:34 Teta, ona je... Jakože její mamka je maskérka.
00:16:38 Ona se stará o nehty a takhlenc.
00:16:41 No a já jsem to, jak jsem byla malinká,
00:16:44 tak jsem to viděla u ní a nějak mě to chytlo až do teďka.
00:16:49 -Kdokoliv z vás může cokoliv dokázat.
00:16:51 Třeba ty chceš bejt vizážistka, proč ne.
00:16:54 Jako to je prostě tvůj sen a ty tím chceš být a ty tím budeš.
00:16:59 -Chtěla bych se stát cukrářkou,
00:17:01 protože mě baví hodně péct, zdobit cukroví a tak dále.
00:17:08 -V tuhle tu chvíli mi teda přišlo,
00:17:10 že opravdu všichni, co maj nějaký sen,
00:17:13 tak jsou rozhodnutí pro to něco udělat.
00:17:15 Nějakým způsobem si za tím jít.
00:17:18 Těžko říct, jestli skutečně na to maj tu sílu.
00:17:21 -Na půl roku přichází s třídou pracovat také Ivan Bauer
00:17:25 učitel dějepisu z Kutné Hory.
00:17:27 Za sebou má 22 let zkušeností.
00:17:29 -Podle mého soudu se změnily kulisy,
00:17:32 změnily se kostýmy, změnily se možnosti samozřejmě,
00:17:36 ale jakoby povahy a motivy a důvody,
00:17:39 proč lidé něco dělají, nebo nedělají,
00:17:44 ty zůstávají po staletí stejné.
00:17:47 Ta situace historická se dá, když to děcko to dobře nahlédne,
00:17:52 použít jako vodítko často do současnosti.
00:18:01 -Ivan učil na základní škole i gymnáziu.
00:18:04 Je autorem několika učebnic dějepisu,
00:18:07 pořádá semináře a kurzy pro učitele.
00:18:09 Organizuje dětské tábory s historickou tematikou
00:18:13 a je specialistou na zážitkové učení.
00:18:15 Doufá, že právě to by mu mohlo v 8. A pomoct.
00:18:19 -Hodina by měla být jako sendvič, jako špíz.
00:18:25 To znamená, že když budete mít špíz ze samého masa,
00:18:28 nebo jenom z masa a brambor, tak nebude dobrý.
00:18:32 Protože je mi celkem jasné, že nevíte všechno,
00:18:35 ale víte toho mnoho.
00:18:37 Tak tady jsou nějaké základní pojmy k tématu.
00:18:40 Rozhoď, obejdi, připrav, abys potom mohl něco říct.
00:18:51 Čím dál víc si cením jakoby těch dětí,
00:18:54 které jsou nějaké.
00:18:56 Jo, já říkám, můžeš nemít rád dějepis,
00:18:59 to vůbec nevadí, ale něco.
00:19:02 Nejstrašnější, nejhroznější, nejděsivější je,
00:19:06 když vlastně potkáte děcko, který řekne:
00:19:10 Co tě baví? Já nevím. Co chceš dělat? Nic.
00:19:14 Konec.
00:19:15 Já říkám, ty se v tý lavici roztečeš.
00:19:18 To je prostě amorfní hmota, která nikam nesměřuje, nic nechce.
00:19:25 Žádný náboj v ní prostě nepřeskakuje, nic.
00:19:28 To je nejhroznější.
00:19:30 To snad ani člověku neleze krkem, to ne.
00:19:33 To spíš člověka jako rozesmutní.
00:19:35 Co ten člověk, kristapána, tady jako bude dělat?
00:19:39 Zemřel ve 14, pochován v 60.
00:19:43 -Tak já bych se chtěla stát cukrářkou.
00:19:46 -Kdybysem ukončil školu, tak šel bysem střední -
00:19:50 zedník-obkladač.
00:19:51 -Chtěl bysem jít na zedníka.
00:19:53 -Dělat automechanika.
00:19:54 -Automechanik.
00:19:56 -Nevím, automechanik, možná.
00:19:58 -Jak jakoby namotivovat ty děti, aby byly lepší?
00:20:04 Tak to je dost těžká otázka.
00:20:07 To je možná jedna právě z věcí, kterou tady řešíme,
00:20:10 na kterou bysme možná rádi znali odpověď všichni.
00:20:14 Bylo by dobrý, aby právě znali tuhle pravdu,
00:20:20 že prostě jsou sami strůjcem toho svýho štěstí.
00:20:23 -Děcka často říkají, že je to jejich život.
00:20:30 No, ani netuší, jakou mají pravdu.
00:20:33 Prostě musí přemýšlet sami za sebe.
00:20:37 Protože nikdo jinej to za ně neudělá.
00:20:41 -Nastal čas, aby se Ivan seznámil se svými novými žáky.
00:20:50 -Trošku mi to přijde,
00:20:52 jako když mechanik kráčí do hangáru leteckého.
00:20:55 Nevíme, co nás tam čeká a doufáme, že si s tím poradíme.
00:21:01 -Může učitel v životě dětí ale vůbec něco změnit?
00:21:05 -Ten učitel může vykonat určitě kus práce v tom,
00:21:09 kam to děcko namíří
00:21:12 nebo co pro něj bude podstatné, důležité určitě,
00:21:17 ale těch vlivů je samozřejmě obrovská spousta.
00:21:20 Pokud třeba jsou z prostředí, které jim ty podněty tolik nedává,
00:21:27 což neposoudím.
00:21:29 Nevím, nakolik to ta škola může, nebo nemůže změnit,
00:21:32 ale určitě stojí za to to zkusit.
00:21:35 -No, doufám, že cesta byla dobrá.
00:21:37 -Cesta byla dlouhá, ale já má tlustou knihu.
00:21:41 -Vykročil jste pravou nohou.
00:21:43 -Pravou, Štěpánku, pravou.
00:21:45 Zkusil jsem to, snad to pomůže.
00:21:48 -Dějepis pro mě nic neznamená.
00:21:51 -Dějepis nemám rád.
00:21:52 -Nemám rád dějepis, protože... nebaví mě prostě.
00:21:56 -Na dějepisu mě nebaví všechno.
00:21:59 -Dobrý den.-Dobrý den.
00:22:02 -Posaďte se.
00:22:03 Takže, milí žáci, dnes jsem tady opět.
00:22:08 Přivedla jsem vám nového pana učitele dějepisu.
00:22:13 -Když přišel nový učitel,
00:22:15 já jsem si myslela, že to je prezident.
00:22:18 -Jmenuje se Ivan Bauer.
00:22:19 On vám o sobě určitě něco řekne.
00:22:22 Přijel z Kutné Hory
00:22:23 a půl roku tu s vámi bude probírat dějepis.
00:22:29 Těšíte se?
00:22:30 -Ano, jo.
00:22:32 -Jo? Tak jo.
00:22:33 -Někdo ano, někdo ne.
00:22:35 -Tak když vešel do třídy, tak jsem si říkal, že bude hodný.
00:22:39 Sympatický, no.
00:22:41 -Připadal mi na pohled takový srandista.
00:22:44 -O čem je dějepis?
00:22:45 -O historii.
00:22:47 -O historii, o dějinách. To je krásné.
00:22:49 A historie a dějiny to je co?
00:22:52 Kdybych nevěděl, co to je. Co to je historie?
00:22:56 Cože?
00:22:57 Něco z minulosti, aha.
00:22:59 No a teď není to divné, když řeknete něco z minulosti?
00:23:03 To už bylo dávno. To přece nemusím vědět.
00:23:06 Anebo jak to je?
00:23:08 Je to důležité, nebo to není důležité?
00:23:10 Co myslíte?
00:23:11 -Je.
00:23:12 -Já si myslím totéž, proto to dělám.
00:23:15 Vždycky každá nová třída je prostě nová.
00:23:19 I kdyby člověk šel do třídy podesáté,
00:23:23 tak jako vždycky je to nová situace.
00:23:27 Takže úplně nevím, co mám čekat, ale jsem rád, že jsem tu.
00:23:37 Když budete chtít, tak i pro vás, si myslím,
00:23:41 že může být dějepis příjemný, zábavný.
00:23:45 Může určitě vám ukázat nějaké příklady toho,
00:23:50 jak se ti lidé v té minulosti třeba chovali, nechovali.
00:23:55 Proč něco dělali, nedělali.
00:23:57 Ty důvody, ty motivy,
00:23:59 proč lidé se nějak chovají v nějaké situaci.
00:24:03 No ty jsou pořád stejné.
00:24:05 -Moc nudný je tady ten učitel.
00:24:08 Tamti učitelé byli lepší.
00:24:10 -S tímto učitelem, si myslím, že to bude trochu nudný.
00:24:13 Protože když jsme měli předtím paní učitelku,
00:24:17 tak ona byla trošku aktivnější.
00:24:19 Neříkám, že tady ten není aktivní.
00:24:22 On je taky aktivní, ale nevím.
00:24:24 Asi má nějakou poruchu.
00:24:26 -Teď vám dám malý dárek.
00:24:28 Každý z vás takhle dostane jedny desky.
00:24:31 Ty si nadepíšete svým jménem velký písmem.
00:24:34 Támhle jsou když tak fixy, když budeme potřebovat.
00:24:38 Ty budete nosit na dějepis.
00:24:40 Můžete si je tady určitě nechávat nebo jak to máte zařízeno.
00:24:45 Chtěl bych, aby všechny materiály
00:24:47 a všechno, co dostanete, protože ledacos dostanete -
00:24:51 nějaké fotky, obrázky, texty, co budeme dělat,
00:24:54 tak všechno skončí tady v těch deskách.
00:24:57 Nemusím to mít všechno v hlavě, ale musím vědět,
00:25:01 kde to mám, kde to najdu.
00:25:05 -Ivan si dopředu zjišťoval situaci a dozvěděl se,
00:25:09 že děti sebou často nemají knihu ani sešit,
00:25:12 a proto se rozhodl zavést tyto desky.
00:25:14 Děti si je poctivě podepisují.
00:25:17 Jestli ale bude tento zlepšovák fungovat,
00:25:20 to se teprve uvidí.
00:25:21 -Chtěl bych, to bych fakt moc si přál,
00:25:24 aby v těch hodinách mluvil vždycky jeden člověk,
00:25:27 protože člověk, každý z vás říká zajímavé věci.
00:25:30 Když nás bude mluvit 10, tak se neuslyšíme.
00:25:34 -Ty pravidla jsou aji správný, že se tak máme chovat.
00:25:37 Že když jeden mluví, tak máme naslouchat,
00:25:40 že nemáme jako řvát a tak.
00:25:42 -Čili pojďme se domluvit na tom,
00:25:46 že když bude mluvit jeden člověk, nebude mluvit jiný člověk,
00:25:50 což teďka právě nedodržujete.
00:25:52 -Problém to je, všichni mluvijou naráz.
00:25:55 -Když něco nevím, když něčemu nerozumím,
00:25:59 když mi něco není jasné, když nevím, co mám zrovna dělat,
00:26:03 tak se na to zeptám.
00:26:07 Člověk, který se ptá, není člověk hloupý.
00:26:11 To je člověk chytrý, protože chce to příště vědět.
00:26:14 Zatímco když se nezeptám, no tak to nikdy vědět nebudu.
00:26:21 -Říkal jsem si, že ten učitel je jinačí,
00:26:24 že nejsem jako zvyklej na něho, že zkusím se učit.
00:26:34 -Pracujeme, jak nejlíp svedeme.
00:26:37 To znamená, že nemusíme mít všichni jedničku.
00:26:40 To znamená, že nemusíme všichni všechno vědět.
00:26:44 To není podstatné.
00:26:45 Nikdo neví všechno, ani pan prezident neví všechno.
00:26:49 Ale musíme udělat nejvíc, co se dá.
00:26:53 To znamená, aspoň něco.
00:26:57 Dobře, neudělám 10 odpovědí, tak jich udělám 6, 4, dobře.
00:27:02 Ale ne, že řeknu, já to nevím.
00:27:05 Já nic nevím.
00:27:07 Jo, to je špatně.
00:27:09 Tak udělám aspoň něco.
00:27:10 Udělám, co dokážu.
00:27:12 Jasný?
00:27:15 Ať mluví jeden člověk,
00:27:18 ať se nebojíte zeptat, když budete něco potřebovat,
00:27:25 ať děláte aspoň to, co můžete.
00:27:29 Jasný?
00:27:32 -Prozatím na novým učiteli dějepisu mě ještě nebaví nic.
00:27:36 -Něco povídá nudnýho. Mě to ani moc nezajímá.
00:27:39 -Jsem se nudila a jsem zvědavá, jak to půjde dál.
00:27:47 -Poslední nový učitel je z Brna.
00:27:49 Dosud učil matematiku na především matematicky zaměřených školách.
00:27:55 -Já se jmenuji Petr.
00:27:57 Učím na nižším gymnáziu, vyšším gymnáziu a vysoké škole,
00:28:03 takže jakoby všechny stupně učím.
00:28:07 Rodiče jsou učitelé. Oba učí teda matematiku.
00:28:11 Oba nechtěli, abych byl učitel.
00:28:13 Já jsem dlouho chtěl být architekt.
00:28:16 Pak nějak v maturitním ročníku jsem se rozhodl, že chci učit.
00:28:21 Takže nakonec jsem si prosadil, že půjdu učit,
00:28:24 ačkoliv našim se to teda moc nelíbilo, no.
00:28:27 Mně vyhovuje, že přijdu do té třídy,
00:28:30 a vím, děcka že mě sledují.
00:28:32 Přijdou po hodině a řeknou,
00:28:34 pane učiteli, dneska to bylo na prd,
00:28:36 mám špatnou náladu, rozešel jsem se s někým.
00:28:39 Takhle ten vztah s těma dětma, to mě asi baví nejvíc.
00:28:43 Přináší mi to asi nejvíc.
00:28:46 -Petr matematiku miluje
00:28:48 a pokaždé se pro ni snaží nadchnout i své studenty.
00:28:53 -Matematika je všude kolem nás, jenom ji stačí vidět.
00:28:57 To, co učím ve škole,
00:28:59 opravdu může být prakticky využitelný.
00:29:02 Jenom je to prostě potřeba objevit a jenom je to potřeba vidět.
00:29:09 -Když k nám přijde někdo nový a toho si nesmírně vážím,
00:29:13 i třeba studenti a tak dále,
00:29:15 že nám vnáší právě takový ten nový náboj.
00:29:18 I my potřebujeme neusnout na vavřínech
00:29:24 a myslet si, že jsme fakt dobří.
00:29:26 Potřebujeme se dostávat a posouvat dál.
00:29:29 Já to beru jako nesmírný přínos, že prostě přijde někdo,
00:29:35 řekne, toto je dobré, to bych dělal tak,
00:29:38 nebo ani nemluví, my to vidíme.
00:29:40 -Nás zajímá všechno, co jakoby nám dokáže dát
00:29:43 zpětnou vazbu a dostat nás trošku z toho skleníku.
00:29:49 Tohle třeba byla příležitost k tomu, jak to udělat.
00:29:56 -Učitel matematiky Petr vstoupil do tohoto experimentu
00:30:00 s přesvědčením, že díky svým zkušenostem
00:30:03 má co nabídnout nejen žákům, ale i samotné škole.
00:30:07 -Učitel, když nastupuje, tak se nejvíc bojí studentů.
00:30:11 Potom přijde do školy a ti studenti jsou fajn.
00:30:15 Horší je to se vztahy s kolegy
00:30:17 a nejhorší je to se vztahy s rodiči.
00:30:20 To si myslím, že celkem i vypovídá o tom, jak to asi je.
00:30:24 -Nemám ráda matiku.
00:30:26 To mi vůbec nejde. Z toho mám čtverku.
00:30:29 -Matematika strašný, týrání člověka.
00:30:34 -To je moje úloha, nadchnout děcka do matematiky.
00:30:38 Jak to bude ve výsledku, to se uvidí za půl roku no.
00:30:42 -Před hodinou seznámila ředitelka Petra s jeho tandemovou učitelkou,
00:30:47 protože na této škole se využívá systém asistentů.
00:30:51 Na některých hodinách tak jsou až 4 dospělí.
00:30:54 Asistent integrovaného žáka s postižením, romský asistent,
00:30:58 tandemový učitel a hlavní učitel.
00:31:03 -Já jsem v té osmičce, protože tam jsme fungovali ve dvou,
00:31:08 já jako tandemový asistent jsem měla půlku dětí,
00:31:11 protože v tom množství bychom se jim asi nezvládali úplně věnovat,
00:31:16 tak jak bylo potřeba.
00:31:18 -Petr ale poprosil vedení školy, aby mohl první hodinu odučit sám,
00:31:22 jen s asistentkou pro integrovaného žáka.
00:31:25 -Matematika je hodně těžká, moc se netěším na matematiku.
00:31:30 Na nového učitele se těším, ale netěším se na matiku.
00:31:34 -Moc mě to taky nebaví.
00:31:36 SMÍCH
00:31:39 -Tak, dobrý den, moji milí.
00:31:42 Jak už mě paní ředitelka představila, moje jméno je
00:31:45 celkem snadno zapamatovatelné.
00:31:48 -Pepa Pupík!
00:31:49 SMÍCH
00:31:50 -Nový učitel z matematiky je srandovní a dobrý.
00:31:58 -Asi bych měl říci něco o sobě, když už sem takhle vtrhnu.
00:32:02 Tak, já bydlím asi 30 km od Brna
00:32:05 v takové malé vesničce kousek od Lysic.
00:32:08 Ve volném čase se věnuju svému psovi.
00:32:10 Cvičím se psem, běhám agility,
00:32:13 což je takový sport, kde pes skáče přes překážky,
00:32:16 běhá různý slalom, cvičíme různou poslušnost.
00:32:19 Děláme záchranařinu.
00:32:21 Dělám vodní záchranařinu, že pes tahá lidi z vody a podobně.
00:32:25 Takže to je něco o mně.
00:32:27 -Překvapilo mě, že má psa, a že zachraňuje ten pes lidi.
00:32:31 -Co mě zajímá, tak vaše koníčky asi.
00:32:34 Samozřejmě koníčky všech jsou matematika, to máme společný,
00:32:38 tak to říkat asi nemusíte
00:32:40 Škola taky nemusíte říkat.
00:32:42 Asi člověku se špatně mluví o sobě nebo já s tím mám docela problém,
00:32:47 tak jestli byste v té dvojici, jak jste, se mi mohli představit.
00:32:51 Verča představí Evču a podobně.
00:32:54 Jenom tak v rychlosti na začátek.
00:32:57 -Já mám představit, ju?
00:32:59 -Hm, co ji baví?
00:33:00 -Tak jmenuje se Veronika, baví ji tanec.
00:33:06 -Evča, co baví Evču, prosím tě?
00:33:12 -Tanec.
00:33:14 -Taky tanec, super.
00:33:15 Tak Jessica. Jak se ti říká Jessy nebo Jess?
00:33:20 -Jessy a Maruška.
00:33:24 -Baví ju tanec a Facebook.
00:33:28 -Maru a co baví Jess?
-Tancování, plavání.
00:33:32 -Plaveš?
-Ne.
00:33:37 -Začátek mě překvapil v tom, že nedokážou mluvit o sobě.
00:33:41 To je ohromný rozdíl oproti tomu, co učím u nás na gymplu,
00:33:45 kde ty děcka k sobě mají nějaký citový vztah.
00:33:48 Dokážou sami sebe navzájem pochválit.
00:33:51 Když měli říct, co má rád ten druhej,
00:33:53 tak ve spoustě párů to byl ohromnej problém.
00:33:56 Jejich výstupem byl smích, a to bylo skoro všechno.
00:34:00 Nedokázali říct, co toho druhého baví.
00:34:03 To mě celkem zarazilo u některých.
00:34:06 Prosím vás, jak bude probíhat naše matika.
00:34:09 Za co budete známkováni, to vás asi zajímá.
00:34:12 Tak určitě budem psát nějaký písemky.
00:34:15 Určitě bych vám chtěl dávat
00:34:17 nějakou známku za to, jak tady pracujete.
00:34:20 Protože mi přijde, když už chodím do školy,
00:34:23 tak do školy chodím, protože se chci něco dozvědět.
00:34:26 Už nikde se to nedozvím tak jako ve škole.
00:34:29 Když už chodím do školy,
00:34:31 tak bych neměl chodit zadarmo do školy.
00:34:34 Takže to, co budete dělat ve škole,
00:34:36 určitě ode mě dostanete nějaký známky.
00:34:39 Můžu tě poprosit, Verčo, rozdala bys?
00:34:42 -Ano
-Díky moc.
00:34:43 Najdete i úkol na tento týden a vyberu si ho v úterý ráno,
00:34:47 až se zase uvidíme.
00:34:49 Prosím vás, poslední, pokud budete mít někdo pocit,
00:34:52 že děláte něco navíc do matiky.
00:34:55 Do čehokoliv, co vás zajímá, kde vidíte matiku,
00:34:58 přijdete mi říct, zase za to dostanete jedničku.
00:35:01 Například šel jsem se projít po náměstí Svobody.
00:35:05 Vyšel jsem nahoru na Českou, viděl jsem Červený kostel,
00:35:09 vždyť to jsou kružnice.
00:35:10 Úžasný, všimli jste si matematiky kolem sebe.
00:35:14 Přijdete mi říct, dám vám za to jedničky.
00:35:17 Jsou z toho i nějaké domácí úkoly.
00:35:19 Matematiku vidím kdekoliv se rozhlídnu.
00:35:22 Rád bych vás o tom přesvědčil, abyste si mysleli totéž.
00:35:26 -Jestli se dá pochopit, když ji někdo nemá rád?
00:35:29 Ano, myslím, že ano.
00:35:31 Určitě se dá pochopit.
00:35:32 Když chce to pochopit, tak se to určitě dá.
00:35:37 -Tři různí učitelé a tři různé přístupy,
00:35:40 na které si děti budou muset zvyknout.
00:35:43 Dějepisář Ivan hned v první hodině využil
00:35:46 své znalosti zážitkové pedagogiky.
00:35:48 ZVONĚNÍ
00:35:57 -Tak když vylezl na tu lavicu, tak jsem si myslela,
00:36:01 co dělá, jestli se nezbláznil.
00:36:03 -Mně to připadalo takový divný.
00:36:05 -Jsem si pomyslela, proč tam šel.
00:36:08 -Nelezou učitelé na lavicu, no někteří.
00:36:11 -Proč jsem zde vystoupil nahoru?
00:36:14 -Abyste nás všechny viděl.
00:36:16 -Abych vás všechny viděl, výborně.
00:36:19 -Jste král!
00:36:20 -Protože jsme král, ano. Proč ještě?
00:36:22 -Tak když vylezl na lavici, tak jsem si myslela,
00:36:26 že to je něco hroznýho, nějaký šílený.
00:36:29 Tak dobře, tak si vystupte taky nahoru.
00:36:32 -Co?
00:36:33 -No vystupte si taky nahoru.
00:36:35 -On nám řekl, že jestli chceme, tak si můžem taky stoupnout.
00:36:39 -Já jsem vylezla taky na lavicu.
00:36:41 -Já jsem se bála, tak jsem si stoupla na židlu.
00:36:45 -Já jsem nelezl na lavici, protože jsem nechtěl.
00:36:48 -Proč jste na tu lavici vystoupili vy?
00:36:51 -Abysme vás viděli.
00:36:52 -Abyste mě viděli, abychom byli na stejné úrovni.
00:36:56 Výborně, další nápad?
00:36:57 Poslouchejme se. Další nápad?
00:36:59 -Protože jste nám to řekl.
00:37:01 -Protože jsem vám to řekl,
00:37:03 Já jsem přeci tady za toho organizátora.
00:37:06 -Jak stoupl na tu lavicu,
00:37:08 mohl se někdo zranit a mohly ty lavice prasknout.
00:37:11 Potom kdo by to platil? On by to platil.
00:37:14 -Já jsem sem vystoupil proto,
00:37:16 protože odsud ty věci jsou vidět jinak.
00:37:19 Umění dívat se na věci jinak, umění nového pohledu na věci.
00:37:25 To je nesmírně důležité.
00:37:29 Ten dějepis by nám v tom mohl pomoci.
00:37:32 Někdy se totiž stane, že když si ten nadhled jakoby dáme,
00:37:38 když dovolíme ten nadhled, tak najednou
00:37:42 ten problém, nesnáz, obtíž vidíme úplně jinak.
00:37:45 Vždyť to vlastně jde, vždyť se to vlastně dá,
00:37:49 proč by se to nedalo.
00:37:50 Ne, že jako teď se na to koukám a nevím,
00:37:53 tak se na to kouknu znova jinudy, jinak.
00:37:56 Zkusím to jinak, jinou cestou, ale prostě nějak to udělám.
00:38:01 -Když říkal ty věci o těch jiných pohledech,
00:38:05 tak jsem tomu rozuměl.
00:38:07 -Nevím doteď, proč tam šel.
00:38:10 -Všichni jsme si říkali, co je blázen, že leze na ty lavice.
00:38:15 Tak jako bude to aspoň zábavný, nebude to nuda.
00:38:19 -Zdálo se mi, že by to mohlo být zajímavé pro mě.
00:38:22 To znamená, já jsem na tom třeba vysledoval,
00:38:25 kolik těch dětí na tu lavici vylezlo taky.
00:38:29 Byly samozřejmě překvapeny
00:38:31 a možná to po nich dosud nikdo nechtěl,
00:38:35 aby v hodině něco takového udělaly.
00:38:38 Takže pro mě to bylo zajímavé, že jsem sledoval, kdo do toho šel,
00:38:43 kdo vystoupil, kdo vystoupil aspoň na tu židli
00:38:46 a kdo třeba se držel zpátky.
00:38:49 Jiný pohled je něco, co je hrozně důležitý
00:38:53 pro výuku, pro život, pro cokoliv.
00:38:59 Takže od nich třeba možná, je to samozřejmě jenom maličkost.
00:39:04 Možná, že si na to vzpomenou někdy,
00:39:10 že by se na něco mohli podívat nějak jinak.
00:39:14 -Já říkám, však ta lavice rupne.
00:39:17 Kdyby jsme šli na to dva, tak to vážně rupne.
00:39:20 Tak to mi připadalo divný na tom, ale jinak vážně dobrý.
00:39:24 Dobrej učitel, takovej sympatickej.
00:39:27 -Učitelka češtiny Dagmar se na základě zkušeností rozhodla
00:39:32 prolomit ledy svojí tajnou zbraní.
00:39:34 ZPĚV
00:39:36 Tou cestou, tím směrem prý bych se dávno měl dát.
00:39:42 Když sněží, jde to stěží, ale sněhy pak tají.
00:39:46 Kus něhy ti za nehty slíbí a dají.
00:39:49 Víc síly se prát. Na dně víc dávat než brát.
00:39:56 A i když se vleče a je schůdná jen v kleče,
00:39:59 donutí přestat se zbytečně ptát.
00:40:02 Jestli se blížím k cíli. Kolik zbývá síly.
00:40:11 Kam zvou. Svodidla, co po tmě mi lžou.
00:40:16 -Ale jakože by začala zpívat, teda, pozor jako.
00:40:20 -Jsem byla ráda, že zpívá, aspoň jsme se neučili.
00:40:24 -Mně se strašně líbilo, jak ona zpívala ta učitelka,
00:40:28 protože měla tam aji nějaký vysoký ty tóny
00:40:31 nebo jak se tomu říká.
00:40:33 Já si myslím, že by klidně nás mohla...
00:40:36 Klidně bysme s ňou mohli mít nějakou hudebku,
00:40:39 když je tak aktivní, že dělá ten modeling a tak,
00:40:42 že by nás mohla něco k tomu naučit.
00:40:50 -Vemte si, že ta písnička je opravdu o kterýmkoliv z vás.
00:40:54 Každej z vás jste prostě
00:40:56 na nějaký cestě a každej někam jdete.
00:40:58 Tak co, zazpíváte zase něco vy mě, něco pěknýho?
00:41:02 -Překvapilo mě, že umí zpívat, že je modelka a že ještě zpívá.
00:41:09 -Hezky zpívala, všem se to líbilo.
00:41:12 -Můžu?-Určitě.
00:41:14 ZPĚV (romsky)
00:42:07 -Pěkný, paráda, máš moc hezkej hlas.
00:42:09 Skvělý, skvělý.
00:42:11 -Tenhle týden, jak dojeli k nám ti učitelé,
00:42:14 tak se mi to strašně líbilo.
00:42:18 Jak se představili, jak se snažili a tohle.
00:42:25 -Čeština je nejlepší, to asi každý říká.
00:42:28 Ten matikář je takovej, že jsme na něho asi moc nebo nevím,
00:42:34 že třeba půlka počítá a půlka moc nevnímá
00:42:37 a jemu to třeba nevadí.
00:42:39 Ten dějepis jako, připadalo mi to zábavný,
00:42:43 jak jsme si stoupli na ty lavice.
00:42:46 Na to, že to byla první hodina, tak jako jo,
00:42:49 ale nejvíc mě bude asi bavit ta čeština.
00:42:52 Uvidíme, jak to bude dál.
00:42:55 -Jak jsme na tom s úkoly? Kdo nemá úkol?
00:43:00 -To je u nás normální, nemít domácí úkol.
00:43:03 -Stál v....
00:43:07 -Ve ztemnělém pokoji a vyťukával akordy.
00:43:10 V 8. třídě 14letý kluk, kterej jako si nepřečte 4 řádky.
00:43:19 -Kdo třeba, dejme tomu, rád čte?
00:43:21 Může to být pouze nějaká póza,
00:43:23 že já zvednu ruku, protože tam teď zrovna je televize,
00:43:27 a třeba ani prostě nečtu.
00:43:29 -Tam, ne, ne, ne, tam.
00:43:31 -Ale mě to nezajímá!
00:43:33 -Člověk tam může prosit, nadávat, křičet.
00:43:36 -Na co je matematika, dejte mi peníze a budu tady 3 dny.
00:43:45 -My jsme třeba vyšli s tou asistentkou a říkám,
00:43:48 no tak, do prčic, tak neumím učit.
00:44:27 Skryté titulky: Marie Butula Cichá Česká televize, 2014
00:44:31 .
Zjišťujeme, jaká škola se do projektu přihlásila a jaké byly její motivace. Noví učitelé Dagmar, Ivan a Petr přicházejí na první hodiny v 8.A. Jejich očekávání zde nabývá reálné kontury. Seznamují se s žáky a vytyčují si své pravomoci a pozice ve třídě. Zatímco Dagmar zaujme svým vzhledem a informací, že je modelka, Ivan se postaví na lavici, což ve třídě způsobí mírné zděšení. Petr se pustí rovnou do vyučování, dokonce nabízí některým studentům účast na matematické olympiádě.