Lidé jsou schopni vás podezírat i z poctivosti. Slovenská televizní komedie. ### Hrají: M. Lasica, Z. Kolínska, M. Huba, K. Magálová, B. Turzonovová, E. Krížiková, J. Satinský a další. Režie P. Opálený.
00:00:11 (TELEFON)
00:00:17 Haló? Humanitas.
00:00:20 Tady je Humanitas, prosím. Spolek, který pomáhá těm,
00:00:25 kteří se, ne vlastní vinou, dostali do problémů.
00:00:28 Ne, prosím, paní předsedkyně tady ještě není.
00:00:32 Ano, přijde určitě, dnes slavíme jubileum.
00:00:36 Prosím.
00:00:50 (TELEFON)
00:00:54 Humanitas. Spolek, který pomáhá těm,
00:00:58 kteří se, ne vlastní vinou, dostali do problémů. Kdo prosím?
00:01:02 Ne, paní předsedkyně tady ještě není.
00:01:05 Ano, přijde. Dnes máme jubileum.
00:01:08 Předám.
00:01:17 (TELEFON)
00:01:25 Humanitas.
00:01:27 Koho?
00:01:29 Moment, podívám se. Stará ještě nedorazila?
00:01:33 Ne, ještě tady není. A o co jde?
00:01:37 Podporu? No, to bude těžké, to bude těžké...
00:01:41 Ale podíváme se na to. Zavolejte zítra, ano?
00:01:45 Dnes nemám čas. Máme jubileum, musím dopsat projev.
00:01:51 Končím.
00:01:54 Furt otravujou!
00:01:56 Jako kdyby člověk neměl svých starostí dost.
00:02:04 Když se dostaneš do problémů, a ne vlastní vinou,
00:02:07 obrať se na Humanitas, nehledej firmu jinou.
00:02:11 Neštěstí chodí po lidech, lidé chodí do Humanitasu.
00:02:15 Když už nikdo nemůže, Humanitas pomůže!
00:02:22 Kdyby mi radši přidali...
00:02:25 Dobrý den, Adame. Co si to mumláte?
00:02:28 Někdy si mumlám ty naše propagační hesla.
00:02:33 propagační heslo je základem veškeré humanitární činnosti.
00:02:38 Kdo chce jít s dobou, nesmí reklamu podceňovat, Adame.
00:02:42 Správný a úderný slogan dokáže
00:02:45 mimořádně aktivně podpořit naše úsilí.
00:02:48 Vždyť mě taky sem tam něco napadne, když zametám.
00:02:52 Je chvályhodné, že i při práci přemýšlíte.
00:02:56 No, já tady mám...
00:03:00 Nevím, jestli bych měl...
00:03:03 Ale ano! Každý dobrý nápad vítáme.
00:03:08 Spolky, ďáblovy holky... Adame, to se nehodí.
00:03:11 To ještě není konec!
00:03:13 Spolky, ďáblovy holky, Humanitas ale ne, opravdu ne!
00:03:18 No... A na slavnost už je vše připravené?
00:03:21 Věnce, květiny? Výročí je vážná věc.
00:03:24 A zvlášť první výročí!
00:03:26 Máme dnes velký den, tak buďte milý a usmívejte se.
00:03:30 (TELEFON)
00:03:32 A říkám vám to naposledy, nevražděte mouchy v mé přítomnosti!
00:03:37 Haló? Tady Humanitas, spolek, který pomáhá těm,
00:03:40 kteří se, ne vlastní vinou, dostali do problémů.
00:03:43 A nechte tu mouchu, vy bestie!
00:03:45 Pardon, paní předsedkyně, to nebylo na vás. Prosím?
00:03:48 Ne, pan Rohatý ještě nepřišel. Je čtvrt na devět, ještě tu není.
00:03:53 Opakujte po mně!
00:03:55 Pardon, paní předsedkyně, zmýlil jsem se.
00:03:58 Pardon, paní předsedkyně, zmýlil jsem se.
00:04:02 Pan Rohatý je tu od půl osmé. Pan Rohatý je tady od čtvrt na osm.
00:04:06 Byl tady první. Byl tady první.
00:04:09 Ano, byl tady první. Rukulíbám.
00:04:15 Hned přijde.
00:04:17 Pane kolego, úředník,
00:04:20 který má v sobě aspoň trochu kolegiálního citu,
00:04:24 nikdy nepotopí svého, abych tak řekl "druha v boji",
00:04:27 ale spíš mu pomůže.
00:04:30 Adame!Prosím? Jděte pryč.
00:04:34 Prosím.
00:04:42 Púčiku, jako váš představený jsem k vám dosud nikdy nebyl důvěrný.
00:04:53 Ale... pardon.
00:04:56 Byl bych slepý, kdyby si nevšiml, za ten rok, co jste tady,
00:05:00 že vás neustále něco trápí.
00:05:03 Že tajíte nějakou velkou starost.
00:05:07 A na druhou stranu po něčem toužíte, ale já nevím, po čem.
00:05:12 Bože můj, jak vy umíte nahlédnout do lidské duše!
00:05:16 No, to je tou praxí. To sem nepatří.
00:05:21 Púčiku,
00:05:25 rád vám pomohu.
00:05:29 Svěřte se mi.
00:05:31 Otevřte mi svou duši.
00:05:35 No tedy, abych pravdu řekl, vyrůstal jsem v bídě, pane správce.
00:05:39 Dlouho jsem nemohl najít zaměstnání,
00:05:43 a když jsem konečně nějaké našel, tak jsem hned dostal výpověď.
00:05:48 Můj švagr předčasně zemřel, sestra ovdověla,
00:05:53 jedním slovem tragédie. (prozpěvuje si)
00:05:58 Púčiku, minulost vynechte, ano? Ano, rozumím.
00:06:02 Tak tedy, blýská se na časy. Sestra dostane trafiku.
00:06:06 Přesněji řečeno, má podanou žádost. A já to mám popohnat nahoře, že?
00:06:12 Není nutno, neobtěžujte se! Tak tedy v čem vám mohu pomoct?
00:06:17 Pane správce, já dnes očekávám změnu osudu.
00:06:21 Paní předsedkyně mi slíbila,
00:06:24 že když během roku splním všechny požadavky,
00:06:27 tak mi na dnešním zasedání výboru navrhne definitivu.
00:06:31 A já se mám u paní předsedkyně přimluvit.
00:06:33 Ne, není třeba, já jí věřím.
00:06:36 Pane správce, sestra trafiku, já definitivu, dočkali jsme se.
00:06:39 Gratuluji, je to váš velký den.
00:06:41 Ale pořád nechápu, čím vám mohu pomoct.
00:06:45 Bude trafika, bude definitiva, tak co vám tedy chybí?Láska.
00:06:49 Prosím?
00:06:51 Jak jsem už řekl, pane správce, vyrůstal jsem v bídě,
00:06:54 švagr zemřel předčasně, sestra se dvěma dětmi, chuděra...
00:06:58 Stručněji, ano? Ano.
00:07:00 Tak tedy stručně. Nemohu bez ní žít.
00:07:03 Jednoduše... to nejde. Bez koho nemůžete žít?
00:07:08 Pane správce, sestra dostane trafiku, osamostatní se.
00:07:12 Já s definitivou budu mít o 30 procent vyšší plat.
00:07:16 Pane správce, ručím vám za to, strádat nebude.
00:07:20 Kdo nebude strádat? Nikdo. Ani ona, ani já.
00:07:24 Já jsem si to, prosím, spočítal.
00:07:31 Já 1 200 měsíčně. Ona 800 měsíčně.
00:07:35 Dohromady 2 000 měsíčně.
00:07:39 Pane správce, 2 000 korun měsíčně!
00:07:42 Víte, kolik je za to například... vajec?
00:07:44 Vždyť to je, s prominutím, ráj na zemi.
00:07:47 Pane správce, přimluvte se.
00:07:49 Přimluvím se rád,
00:07:51 ale... musím vědět, u koho se mám přimluvit.
00:07:55 Tedy kdo je zosobněním vaší lásky? Znáte ji velice dobře.Odkud?
00:08:00 Každý den ji potkáváte. Kde?Tady.
00:08:05 Ano, je to ona.
00:08:09 Kdo? Slečna Vierka.
00:08:14 Cože?
00:08:18 Slečna Vierka. No, Púčiku...
00:08:23 ...to bude těžké. Ale proč, pane správce?
00:08:27 Nezlobte se, vždyť jsem to spočítal.
00:08:30 Víte, kolik je za to vajec? Ale vždyť tady nejde o vejce!
00:08:36 A o co tedy jde? Nechápu...
00:08:39 To je... to je mimořádně těžké.
00:08:45 Ale...
00:08:48 ...pomůžu vám. Děkuji, pane správce, věděl jsem to
00:08:52 A svatba by mohla být hned, až vymaluju.
00:08:55 Ale počkejte, Púčiku!
00:08:58 Nejdřív s ní přece musíte promluvit, ne?
00:09:00 Aha, to je pravda. A co bych měl...?
00:09:03 Co byste měl? Tak všeobecně. Všeobecně o čem?
00:09:07 O lásce, o manželství...
00:09:10 Můžete říct, že jistý nejmenovaný úředník by měl o ni zájem.
00:09:15 Ona vás odmítne.Ano. A pak se vložím do akce já.
00:09:20 Vylíčím jí ráj na zemi, který ji s vámi čeká.
00:09:24 A hned je ruka v rukávě, Púčiku. A je to vyřízené!
00:09:28 Jenže za službu, že ano...
00:09:31 ...očekávám protislužbu. Udělám vše, co si budete přát.
00:09:35 Púčiku,
00:09:38 poslouchejte mě.
00:09:44 Mám velice těžký život. Vyrůstal jsem v bídě.
00:09:48 Před 4 lety jsem se oženil v naději,
00:09:52 že má žena bude mít majetek.
00:09:55 Ale jak se později ukázalo, neměla nic.
00:09:59 No, hlavně že si rozumíte. Počkejte! Tak jsem ji vyhnal,
00:10:03 pochopitelně, že ano, i s dětmi... A já mám jít teď za ní a říct:
00:10:08 "Milostivá paní, vraťte se, všechno bude jako dřív."
00:10:11 Dejte mi adresu, prosím. Počkejte, vy ničemu nerozumíte!
00:10:14 Byl jsem odsouzen k placení výživného jí a dětem.
00:10:18 Svině! Kde je tady spravedlnost? Ženu nemám, děti nemám,
00:10:21 a přitom je musím živit!
00:10:23 Divil byste se, kdybych byl v momentální finanční nouzi?
00:10:27 No!
00:10:29 Tak bych vás poprosil, Púčiku, o následující.
00:10:36 Paní předsedkyně mi včera dala milodar 3 000 korun.
00:10:41 Ano, vím. Musí se vložit do pokladny.
00:10:44 Jenže já jsem je tam nevložil.
00:10:46 Já jsem z toho zaplatil ženě a těm dvěma hladovým dětem.
00:10:50 Chápete?Chápu. Defraudace, 6 měsíců nepodmíněně.
00:10:53 A co jsem měl podle vás dělat? Měl jsem je nechat hladovět?
00:10:57 To ne. Vžijte se, prosím, do mé situace.
00:11:02 Vždyť já přece nemůžu říct paní předsedkyni,
00:11:06 že jsem ty peníze... Použil na jiné účely.
00:11:11 Púčiku! Ano, děkuji. Použil na jiné účely.
00:11:16 Přece jí to nemůžu říct dnes, v tento výroční den.
00:11:22 Tak vás prosím,
00:11:24 úpěnlivě vás prosím,
00:11:27 vezměte to na sebe. Těch 6 měsíců?
00:11:32 Ale ne! Ty 3 000 korun.
00:11:35 Prosím vás, ve jménu těch dvou hladových dětí.
00:11:39 3 000 korun. Víte, kolik je to například vajec?
00:11:43 No... Takže jsme dohodnutí.
00:11:46 Do týdne ty peníze máte. Do týdne...
00:11:50 Dobrý den.
00:11:52 Se slečnou Vierkou to zařídím. Ach...
00:11:59 Slečno Vierko.
00:12:03 To... Já mám.
00:12:10 Trochu jsem se opozdila. No.
00:12:14 Tak do práce, ano? Do práce, do práce, jen směle!
00:12:21 Jožko, je všechno připravené?
00:12:24 Květiny jsou, ano, výborně.
00:12:27 Protokol je zapsaný. Poštovní kniha v pořádku.
00:12:31 Hlavní kniha v ažuru. Jak jste krásná!
00:12:36 Říkal jste něco? Já jen tak všeobecně.
00:12:40 Všeobecně? A o čem? O manželství, o lásce a tak dále.
00:12:46 No tak, povězte...
00:12:49 ...vaše názory na manželství.
00:12:54 No, moje sestra dostane trafiku. A co má být?
00:12:58 Já dostanu definitivu. Gratuluji.
00:13:01 Tím pádem mi zvýší plat o 30 procent, slečno Vierko.
00:13:05 Podotýkám, o celých 30 procent! Ano, poslouchám, Jožko...
00:13:09 7 a 8 je 15. A 3 je 18.
00:13:14 A 9 je... 26. 27.
00:13:21 Skutečně. 27 a 8...
00:13:25 Kolik je a 8?35. 35.
00:13:31 Jožko, prosím vás, zkontrolujte to,
00:13:36 jestli jsem neudělala nějakou chybu.
00:13:48 Na každém řádku máte chybu.
00:13:53 Opravdu? Opravdu.
00:13:58 To je z lásky, Jožko, z lásky.
00:14:03 Už jde! Už je tady.
00:14:05 Tak prosím, všichni na místa. Postavíme se do řady, prosím.
00:14:09 Slečno Vierko, ano.
00:14:11 Postavíme se do řady.
00:14:14 (všichni) Sláva, sláva! Ať žije paní předsedkyně!
00:14:19 Ale to je překvapení!
00:14:22 Děkuji, děkuji.
00:14:24 Vážená paní předsedkyně. Dovolíte?
00:14:32 Vážená paní předsedkyně. Ano.
00:14:35 Jen vaší zásluhou jsme byli první,
00:14:39 kteří založili spolek pro psychologickou a sociální péči
00:14:44 a specializovali se na ty,
00:14:48 kteří se, ne vlastní vinou, dostali do problémů.
00:14:52 Jak vám mám poděkovat? Tak tedy, děkuji vám pěkně.
00:14:56 Děkuji.
00:15:00 Ach, to veřejné mínění!
00:15:02 To veřejné mínění! Nechtějí uznat naši práci.
00:15:06 Prý už máme spolků dost.
00:15:08 Ale stará se některý z nich i o duševně pracující?
00:15:12 Nebo se vám nelíbil můj návrh,
00:15:14 aby byl založen pododbor spolku pro sociální péči
00:15:18 i pro duševně pracující, například pro literáty?
00:15:21 Vždyť každý člověk může utrpět úraz! I duševně pracující.
00:15:25 Když dramatik propadne s premiérou, nezasloužil by si snad naši pomoc?
00:15:31 Když někomu spadne cihla na hlavu, prohlásí ho za invalidu.
00:15:35 Nebylo by správné,
00:15:37 aby byla zavedena i literární invalidita?
00:15:41 Za jednu neúspěšnou hru 30procentní, za dvě 60procentní,
00:15:45 a za 3 neúspěšné hry 100procentní literární invalidita
00:15:49 s doživotní rentou a 6týdenní pobyt v lázních na zotavenou.
00:15:54 Bravo! Originální! Ale neprošlo to.
00:15:57 Ale já to nevzdám! Ne, ne, já to nevzdám!
00:16:01 Můj vnitřní hlas mi říká:
00:16:04 "Ty se musíš o někoho starat!"
00:16:07 A já se starat budu, ať se děje, co se děje!
00:16:10 No, co jsem to...? Tak, tedy do práce!
00:16:13 Jsem tak rozčilená! Budu mít zase migrénu.
00:16:17 A kde mám kabelku?
00:16:22 V ruce, paní předsedkyně. Ach ano! Jsem tak roztržitá!
00:16:27 Pane Púčiku, prosím.
00:16:31 Tady je 40 tisíc, prosím. Převezměte je, ano?
00:16:35 Jsem tak unavená... Milostivá, chraňte své zdraví,
00:16:41 které nepatří jen vám, ale i nám. Pojedeme do Ita...Cože?
00:16:46 Jeďte do Itálie nebo na Riviéru a odpočiňte si.
00:16:51 Já vás nechci děsit, milostivá, ale dnes nemáte hezkou barvu.
00:16:57 Ale no...
00:16:59 Zrcátko.
00:17:01 Samozřejmě, že nemůžu mít hezkou barvu,
00:17:04 vždyť jsem se zapomněla namalovat!
00:17:06 -Adame, přineste vázu.
-Ano.
00:17:09 No... v pořádku? Skvělé!
00:17:17 Pane Rohatý!K službám. Je zle.
00:17:20 Vrchní rada není spokojený s naší prací.Jsem konsternován!
00:17:25 Vždyť dřeme od úsvitu do soumraku!
00:17:27 Ano, ale máme málo nových případů. To všechno kvůli té... Kačičkové!
00:17:30 Chápu. Spolek Benevolence, který se stará o ty,
00:17:34 kteří se dostali do problémů vlastní vinou.
00:17:37 Chce se mi vraždit!
00:17:39 Krade nám kunšafty. Ale teď, prosím, do práce!
00:17:43 Slečno Vierko, přineste složku!
00:17:46 Máme několik nových případů. Můžete je laskavě podepsat?
00:17:53 Prosím. Tak.
00:17:58 Tady je stvrzenka, prosím.
00:18:01 Paní předsedkyně, mám k vám prosbu.
00:18:04 Když jsem před 12 měsíci nastoupil...Tady je chyba!
00:18:09 Devíti byla vyplacena podpora 759 korun. Mně ti vyšlo jinak.
00:18:13 Kolik to vychází vám? Mně... konkrétně...
00:18:17 6831. Mně, prosím, 84.
00:18:21 Jak je to možné?84, ano. 759 krát 9...Ach, pardon!
00:18:28 Já jsem to dělila.
00:18:32 Pane správce, těch 3000 korun, které jsem vám dala včera
00:18:36 na cukr a mouku pro Chmelnického, mu vyplatíme dnes.
00:18:40 Pane Púčiku, volejte Chmelnickému, až si pro ně okamžitě přijde.Ano.
00:18:44 Jen abychom měli v pokladně dost peněz!
00:18:47 Copak? Něco není v pořádku? Ne, vše je v nejlepším pořádku.
00:18:51 Milostivá paní, jen jsem vás chtěl poprosit,
00:18:54 zda bychom nemohli Chmelnického přesunout na příští týden.
00:18:57 Ale proč ne hned? Vždyť peníze v pokladně máme!
00:19:00 No jistě, jsou...
00:19:02 Ale momentálně tam... nejsou. Pane správce, co to má znamenat?
00:19:07 Vysvětlete mi, prosím, kde jsou ty 3 tisíce korun?
00:19:11 No... půjčil si je pan Púčik. A kdo mu to dovolil?
00:19:18 Právě vás chtěl o to požádat. Jak je možné, pane Púčiku,
00:19:23 že jste si dovolil vzít bez mého vědomí peníze z pokladny?
00:19:28 Vážená paní předsedkyně, pan Púčik má těžký život.
00:19:32 Jeho švagr předčasně zemřel a zanechal mu 2 žen... tedy 2 děti,
00:19:36 které... Má svůj plat!
00:19:38 Za svůj plat ať plní své povinnosti.
00:19:41 Mě soukromý život našich úředníků nezajímá.Vždyť on to jistě vrátí!
00:19:46 Já takové věci nestrpím!
00:19:48 Pane správce, jak jste to mohl dopustit?
00:19:51 Já... jak jsem mohl...
00:19:53 Já jsem mu říkal: "Pane Púčiku, jak si to představujete?
00:19:56 Půjčovat si bez dovolení paní předsedkyně? Copak se to smí?
00:20:00 Půjčovat si bez dovolení?"
00:20:03 Paní předsedkyně, prosím, mám prosbu.
00:20:06 Když jsem nastoupil do našeho podniku Humanitas...
00:20:10 Dejte mi s tím teď pokoj! A vy pojďte se mnou.
00:20:25 Pane Púčiku, paní sestra by s vámi chtěl mluvit.
00:20:29 A je to v háji! Co se stalo, Marto? Něco s dětmi?
00:20:33 Děti jsou v pořádku. Ale trafika je v háji!
00:20:39 Ten referent, co ti to slíbil, to je teda pěknej gauner!
00:20:43 Ale vždyť už to byla hotová věc! Pro něj!
00:20:46 Ale když došlo na lámání chleba, tak vycouval. Podvodník!
00:20:50 Ale vždyť jsi vdova se dvěma nezaopatřenými dětmi!
00:20:53 Prý mě můžeš živit ty. To se jim povedlo!
00:20:57 Vždyť je to pravda, já tě živím. A co si za to koupím?
00:21:03 Nový podvazky? To jim je tak líto jedný podělaný trafiky?
00:21:10 Tišeji prosím, rušíte nás.
00:21:15 Á, dobrý den!
00:21:20 Co vy tady? To je moje sestra.
00:21:24 Vy se znáte?
00:21:29 To už ani není pravda, že?
00:21:33 Pche, impotente...
00:21:38 Marto?
00:21:40 Martičko!
00:21:42 Pane správce, buďte tak hodný, schovejte mi klíček od stolu.
00:21:46 Je tam těch 40 tisíc. Já se hned vrátím. Musím za ní.
00:21:50 A kde je kniha běžných účtů? V mém stole.
00:22:11 Pane Púčiku, zase jsem složil novou básničku.
00:22:15 Když máš 4 hladové děti, kdo v té nouzi pomůže ti?
00:22:19 Humanitas, to je spolek, stačí žádost a 5korunový kolek.
00:22:23 Adame, já mám teď jiné starosti. Aha, dobře.
00:22:27 (HUDBA)
00:22:42 Pane Púčiku, vzhledem k přímluvě pana správce jsem se rozhodla,
00:22:46 že proti vám nic nepodniknu.
00:22:49 Pod podmínkou, že ty 3 tisíce korun vrátíte do 6 dnů.
00:22:53 Těch 40 tisíc, co jsem vám předala,
00:22:56 dejte teď panu správci, on je odnese.Ano, prosím.
00:23:06 Tady je klíček. Dal jste mi ho přece do úschovy.
00:23:11 Aha! Děkuji, málem jsem na to zapomněl.
00:23:26 Kde jsou? Vždyť jsem je sem dal! Tak bude to?
00:23:31 Ale to je divné! Dal jsem je sem. Osobně jsem vám je předala.
00:23:36 Vždyť jsem je sem také osobně uložil! Tak kde jsou?
00:23:43 Á, tady jsou!
00:23:46 Ne, to je šeková knížka.
00:23:50 Tak moment.
00:23:53 Dal jsem je sem,
00:23:55 zavřel jsem stůl,
00:23:57 byly uvnitř.
00:23:59 Beru klíč,
00:24:03 otvírám stůl,
00:24:09 nejsou tady. Já to nechápu!
00:24:18 Pane Púčiku, já čekám.
00:24:23 Milostivá paní, je to marné, nejsou tady.
00:24:27 Někdo je musel vzít.
00:24:31 Cože? Vzít?
00:24:36 Mám migrénu... Budu mít zas migrénu! Už ji mám.
00:24:40 Paní předsedkyně, prosím vás.
00:24:43 Pane správce, zavolejte policii. Jak si přejete.
00:24:56 Policie?
00:24:58 Kde byly ty peníze? V této zásuvce.
00:25:01 Dotýkal se někdo té zásuvky po krádeži?Já.
00:25:05 To jste udělal chybu. Milostivá paní, podezříváte někoho?
00:25:09 Já opravdu nevím.
00:25:11 V tom případě musím zjistit skutkovou podstatu.
00:25:14 Kdo, kdy a jak převzal peníze? Pan Púčik.Od koho?
00:25:18 Ode mě, asi před hodinou. Víte to jistě?Ano, jistě.
00:25:22 Nebo ne?
00:25:25 Zopakujte mi základní fakta. Ano.
00:25:29 Ráno jsem vstala, oblékla jsem se. Ještě jsem říkala kuchařce:
00:25:33 "Marko, kupte 3/4 kila telecího, uděláte ho zadělávané.
00:25:37 Také kupte zeleninovou směs, ale bez koření!
00:25:41 A kosti na polévku. A nezapomeňte dát pánovi suchary."
00:25:45 Pak jsem si oblékla šedý plášť, ale Marka mi řekla,
00:25:48 že mi v něm bude zima, tak jsem jí dala klíč od šat... Ne!
00:25:52 Ne, ne... tak vidíte.
00:25:55 Šla jsem do šatny sama, vzala jsem si černý plášť...
00:25:59 Ne, pardon. Nejdřív jsem si svlékla ten šedý,
00:26:02 pak jsem si vzala černý plášť, vyšla jsem na ulici,
00:26:05 potkala jsem ředitele Všeobecné banky, políbil mi ruku.
00:26:09 A prý: "Kam tak časně, milostivá paní?"
00:26:12 A já: "Do ústavu, pane řediteli". Pak jsem potkala švadlenu.
00:26:17 "Třikrát jste mi slíbila, že přijdete, ale nepřišla jste!
00:26:21 Vždyť já nemám co na sebe! Stydím se vyjít na ulici!"
00:26:24 To stačí! Kdy ty peníze zmizely? No jo, peníze...
00:26:29 Asi před půlhodinou.
00:26:32 A kdo byl v té době v místnosti? Já a moje sestra.
00:26:37 Ještě někdo kromě vás?Nikdo. A kdo měl klíček od zásuvky?
00:26:49 Já.Jste chudý, že ano? Chudý.Máte nějakou tajnou vášeň?
00:26:59 Mám.
00:27:01 Je to žena? Ano, ale jmenovat nebudu.
00:27:05 To stačí.
00:27:07 Milostivá paní, stala se zde už někdy krádež?
00:27:10 No dovolte! Nikdy! Ani zpronevěru?Ne.
00:27:15 Byl tady sice takový případ, že jeden úředník vzal peníze
00:27:18 bez předběžného souhlasu, ale... Jeho jméno?
00:27:23 No, byl to tady pan Púčik, ale... V tom případě zatýkám pana Púčika.
00:27:28 A zároveň ho upozorňuji, aby se nepokoušel o útěk,
00:27:32 nebo budu střílet. Jéé!
00:27:34 Ale to je omyl, paní předsedkyně. To není omyl, to je skandál!
00:27:40 Pokladníka našeho ústavu odváží policie, to je hrůza!
00:27:45 Všechno se vysvětlí, milostivá paní, vždyť...
00:27:49 Jdeme!
00:27:53 Hrůza!
00:27:56 Zase dostanu migrénu.
00:28:03 Púčik!
00:28:05 Máte návštěvu. Ale maximálně 5 minut.
00:28:16 Pane Púčiku! Vítejte, Adame. Pojďte dál!
00:28:20 Posaďte se.Děkuji. Jako doma, Adame.
00:28:23 Máte to tady stísněné. Proč stísněné?
00:28:27 Vždyť mám všechno, co potřebuju. To jo, ale přece jen jste v žaláři.
00:28:32 Ale neberte to tak!
00:28:34 Léta jsem chodil kolem této budovy a říkal jsem si:
00:28:38 "Zde se slouží pravdě a spravedlnosti."
00:28:41 A teď jsem se ocitl uvnitř. V té budově.
00:28:44 Co víc bych si mohl přát?
00:28:46 Spravedlnost a pravda se ukáže, vždyť je zde v této budově.
00:28:55 A nenudíte se tady?Kdepak! Každý den mě navštíví, fotografují,
00:29:00 i obrázek mi slíbili. Dělali mi otisky prstů.
00:29:05 A co vy? Děkuju za optání, tak tak.
00:29:12 Mám nějaké nové básničky. Tak jsem si myslel,
00:29:16 že vám je přinesu, když jste tady tak sám.
00:29:20 Ukažte! Poslouchejte!
00:29:23 Když jsi bídný, bezbranný, neokrádej, nelup,
00:29:28 neboť lépe nežli v base je v našem Humanitase.
00:29:33 Co říkáte? No. A co jinak?
00:29:38 Co slečna Vierka? Pořád pláče, chuděra.
00:29:42 Pláče? Snad ne kvůli mně? Ale ne! Zemřel jí otec.Aha.
00:29:51 Smutná věc.
00:30:01 Púčiku, po včerejším vyšetřování, když už bylo vše jasné,
00:30:06 vyskytly se bohužel nějaké nové aspekty.
00:30:10 Musím vás vyslechnout ještě jednou. Rád budu vypovídat, pane soudce.
00:30:14 Vyšetřující soudce. Soudit vás bude kolega.
00:30:18 Upřímnou soustrast. Děkuji.Prosím.
00:30:22 Púčiku, přiznejte se raději hned. Proč to máme protahovat?
00:30:26 Já jsem taky jenom člověk. Ale já to neprotahuji, pane soudce.
00:30:29 Vyšetřující soudce! Prosím.
00:30:33 Víte, co je to Veronal? Vím.
00:30:36 Odkud to víte? Sestra ho užívá proti nespavosti.
00:30:40 Víte, že je to jed?Vím. A odkud to víte?Z novin.
00:30:45 Víte, jaká dávka je smrtelná? Četl jsem, že 10 pilulek.
00:30:50 A kolik pilulek jste měl doma vy? Dvě.
00:30:53 Kde jsou? Myslím, že v kredenci.
00:30:57 Hm...
00:31:07 Znal jste ho? Koho, prosím?
00:31:10 Vrátného z budovy, kde je váš úřad.Ano, znal.
00:31:15 Víte, že zemřel? Vím.
00:31:18 Odkud to víte? Řekl mi to Adam, náš posluha.
00:31:22 Víte, proč ten vrátný zemřel? To nevím.
00:31:26 Tak já vám to povím.
00:31:28 Je zde důvodné podezření, že byl otráven.
00:31:31 Hádejte čím! Veronalem.
00:31:34 Odkud to víte? Jen jsem hádal, jak jste řekl.
00:31:43 Znáte dceru toho vrátného, slečnu Vierku?
00:31:47 Znám.
00:31:55 Máte s ní poměr? No, jak se to vezme!
00:31:59 V případě, že dostanu definitivu a zvýší mi plat o 30 procent,
00:32:03 tak by...Přiznejte se. Přiznávám, že...Stačí.
00:32:08 To znamená, že se ke krádeži přiznáváte.
00:32:11 Ale o krádeži tady, prosím, nebyla řeč.
00:32:13 Ale vždyť jste se před chvilkou přiznal!Ale ne ke krádeži.
00:32:18 Tak se přiznejte aspoň k tomu Veronalu!Tak to se přiznám.
00:32:22 Dal jste vrátnému Veronal?Možná. S úmyslem vraždit.Prosím?
00:32:27 Otázky kladu já.
00:32:29 Dal jste mu Veronal, abyste ho uspal?
00:32:32 No, ano. Trpěl nespavostí, měl pořád službu v noci.
00:32:37 Jasný případ. (RÁNY ZA DVEŘMI)
00:32:40 Co se to děje? Někdo bouchá.
00:32:45 To stavějí šibenici. Šibenici? A komu?
00:32:51 Můžete třikrát hádat.
00:32:54 Zítra budeme pokračovat.
00:33:03 Odveďte ho! (BOUCHNUTÍ DVEŘÍ)
00:33:06 Tak co, Púčiku, přiznal jste se? A k čemu, pane dozorce?
00:33:12 To je jedno, ale přiznat se musíte.
00:33:16 Já jsem vypovídal jen čistou pravdu.
00:33:20 Pravda, pane Púčiku, to je pěkná věc,
00:33:23 ale je potřeba se přiznat. Máte tady návštěvu.
00:33:32 Jsem doktor Goldfinger.
00:33:34 Krajský soud mě pověřil vaší obhajobou.
00:33:38 Prosím. Děkuji.
00:33:40 Promiňte, pane doktore, nechci se vás dotknout,
00:33:43 ale co je tady nutné obhajovat? Můj případ je přece jasný.
00:33:47 Tak to říkal i pan vyšetřující soudce - jasný případ.
00:33:51 Chtějí rozšířit vaše obvinění o zavraždění vrátného Jána Palici.
00:33:56 Ale já jsem se, prosím, k žádné vraždě nepřiznal.
00:33:59 To by tak ještě scházelo!
00:34:02 To bych pak byl se svou obhajobou úplně v hajzlu.
00:34:11 Tak kde jste ukryl ty peníze? Jaké peníze?
00:34:17 Pane Púčiku, mně musíte říct pravdu.
00:34:20 Lhát budete u soudu při hlavním líčení.
00:34:25 No tak, kam jste ukryl ty peníze? Ale... jaké peníze?
00:34:35 Když člověk ukradne 40 tisíc,
00:34:39 tak by přece měl vědět, kam je schoval...
00:34:45 Budeme uvažovat logicky. Ano. Ale já jsem nic neukradl.
00:34:49 Tak tedy uvažujme logicky.
00:34:52 Když jsem je nevzal, tak je ani nemám.
00:34:55 A z toho logicky vyplývá, že jsem nemohl nic ukrýt,
00:34:59 tudíž jsem nic neukrýval, protože jsem nic neukradl.
00:35:04 Výborně!
00:35:07 Výborně, pane Púčiku, tak musíte mluvit před porotou.
00:35:12 Bravo!Já věděl, že se domluvíme, pane doktore.
00:35:16 Vy jste báječný klient! Vy spolupracujete.
00:35:21 Tak, pane Púčiku, teď mezi námi.
00:35:24 Tak kdepak jsme schovali ty peníze?
00:35:28 Kde? A jaké peníze?
00:35:31 Pane Púčiku, přečetl jsem všechny zápisy vašich výpovědí.
00:35:37 Ty peníze nemohl ukrást nikdo jiný než vy.
00:35:41 Z logického hlediska je každá jiná možnost absolutně vyloučena.
00:35:55 Ukradl jste peníze.
00:35:57 Zavraždil jste vrátného, protože máte poměr s jeho dcerou.
00:36:03 Z právního hlediska je to krásný případ.
00:36:08 A já vás, pane Púčiku, chápu i po té lidské stránce.
00:36:15 Láska,
00:36:18 vášeň!
00:36:21 A otec stojí v cestě. Tak ho jednoduše...
00:36:25 Vždyť je to hluboce lidské!
00:36:29 Ale jestli chcete, abych vás obhajoval před soudem,
00:36:34 musíte mi říct fakta, pane Púčiku.
00:36:41 Kde jste ukryl ty peníze?! Nic jsem neukradl,
00:36:45 takže jsem ani nic neukryl, nikdo mi nestál v cestě,
00:36:49 takže jsem ani nikoho nezabil!
00:36:52 Ani poměr jsem, bohužel, ještě neměl.
00:36:55 Já vím, v mém věku je to hanba, ale co nadělám...
00:37:01 Pane Púčiku,
00:37:03 kde jste ukryl ty peníze?
00:37:14 Řekněte A. Proč?
00:37:16 Co proč? Řekněte A. Proč právě A?
00:37:20 To je moje věc, já jsem lékař. Řekněte A.
00:37:24 A když neřeknu? Zase něco tajíte!
00:37:28 Ke krádeži se nechcete přiznat, k vraždě se nechcete přiznat,
00:37:32 ani A nechcete říct! To je symptomatické.
00:37:36 Nekradl jsem, nevraždil jsem, ani A nebudu říkat.
00:37:43 Když jste takové neviňátko, tak proč jste chtěl vězeňský oblek?
00:37:48 Vždyť jste jen ve vyšetřovací vazbě!Mám rád pořádek.
00:37:52 Když už jsem jednou v base, chci být přiměřeně oblečený.
00:37:56 (potichu) A co játra?Prosím? Játra.Která játra?No vaše!
00:38:03 Bolí, co?Moje? Nebolí. Ale bolí!Nebolí.Bolí!
00:38:10 Ne! Zase zapíráte.
00:38:13 Pijete alkohol? Ne.
00:38:16 Vůbec žádný? No, trochu víno.
00:38:19 A to není alkohol, že? Já piju jen deci vína, deci sody.
00:38:23 Deci vína denně! Víte, kolik to je za rok?
00:38:28 3O litrů.Odkud to víte? Teď jsem to spočítal.
00:38:33 30 litrů... Ano, 30 litrů!
00:38:36 Vždyť vy jste notorik! Máte červený nos!Vy také.
00:38:44 Mně omrzl.
00:38:47 Opakujte po mně.
00:38:51 Hotentoten potentaten atentate tetete.
00:38:57 Hotentoten potentaten atentate tetete.
00:39:01 Odkud to znáte? Ze školy.
00:39:03 A ještě znám: Dritte Reitende ArtilLerie Brigade.
00:39:07 Dritte reite brigade... Co to bylo za školu? Pomocná?
00:39:11 Normální základní. To vám tak budu věřit!
00:39:15 Nikdo, kdo chodil do normální školy, to ještě po mně nezopakoval!
00:39:18 Já mám dobrou paměť. Uvidíme.
00:39:22 956 743.Čeho? Jak čeho? Opakujte, co jsem řekl.
00:39:27 323 435. Předtím jste říkal 956 743.
00:39:34 Nechytejte mě za slovo! Na to jsem tady já.
00:39:41 Kolik vrahů jste měli v rodině? No tak, kolik?
00:39:47 V naší rodině? Mně to můžete říct, já nepomlouvám.
00:39:52 Ale u nás byli samí slušní lidé, já se nepamatuji...
00:39:57 A to prý máte dobrou paměť! Tak kolik?
00:40:00 Já vám pomůžu.
00:40:03 Co dědeček? Ten by neublížil ani mouše.
00:40:07 Zato otec, to byl pořádný zabiják, co?
00:40:11 Otce jsem nepoznal. Zemřel, když mi byly 3 roky.
00:40:15 Na co zemřel? Byl otráven, že?
00:40:19 Kdo? Matka?Ale... Sestry? Nebo vy?Já?
00:40:24 Nevykrucujte se! Já takové ptáčky dobře znám.
00:40:29 Ani ještě neumí pořádně mluvit, ale otce zabít umí.
00:40:33 Kalhoty dolů!
00:40:35 Proč? Dostanete injekci.
00:40:44 Fuj, ta štípe!
00:40:46 No prosím, vraždit umí, ale injekci nevydrží! Styďte se!
00:40:54 Pane Púčiku, jak se vám vede?
00:40:57 Milostivá paní, chci se vám s něčím svěřit.
00:41:01 Mluvte, proto tady jsem! Tak především, nic jsem neukradl,
00:41:05 takže jsem ani nic neukryl, a nikoho jsem nezabil. To za prvé.
00:41:08 Za druhé... To je vaše věc, já nejsem porota.
00:41:11 Přicházím jménem spolku Humanitas, který se, jak dobře víte,
00:41:14 zabývá sociálně-psychologickou péčí Ano, jen jsem vám řekl
00:41:18 čistou pravdu, abyste si náhodou nemyslela, že váš zaměstnanec...
00:41:22 Ne, vy už nejste náš zaměstnanec, dostal jste výpověď.
00:41:26 Takže teď za vámi přicházím s čistým svědomím,
00:41:29 jako za naším případem. Ráda bych vám oznámila,
00:41:32 že náš užší výbor souhlasil,
00:41:35 abyste byl zaprotokolován pod číslem 980.
00:41:38 Pane Púčiku, oznamuji vám, že jsem dnešního dne podepsala
00:41:42 poukázku 300 korun na potraviny pro vaši sestru a její děti.
00:41:46 Dovoluji si vás upozornit, v zájmu podniku,
00:41:50 že v tomto případě není možné poskytnout více než 100 korun.
00:41:54 Ale přece se nebudeme handrkovat! Vaše sestra dostane 300 korun.
00:41:58 Ne, žádná protekce, prosím!
00:42:01 Podle paragrafu D/485 nemá nárok na víc než 100 korun v případě,
00:42:06 že klient neutrpěl smrtelné zranění Ale když už někdo ukradne 43 tisíc,
00:42:12 to by v tom byl čert, abychom se o něj nepostarali!
00:42:16 Pardon. Myslím, že jen 40 tisíc.
00:42:21 Ty 3 tisíce jste také nevrátil. Do 6 dnů.
00:42:27 Jak? Já jsem je do týdne nevrátil? Co se divíte? Už jste tu týden!
00:42:31 Jak byste je mohl vrátit?
00:42:34 Aha.
00:42:36 Milostivá paní, stejně si dovoluji opakovat to, co už jsem řekl.
00:42:40 Nic jsem neukradl, nic jsem tedy nemohl vrátit.
00:42:44 A tím pádem protestuji
00:42:46 proti zařazení mého případu do kartotéky,
00:42:50 poněvadž nejsem oprávněn přijímat jakoukoli podporu.
00:42:54 A já vám říkám, že jste zapsán pod číslem 980.
00:42:58 A basta!Nezlobte se... Protokol není holubník!
00:43:01 Odpusťte, ale uvažujte logicky. Tady nejde o logiku!
00:43:05 Tady jde o psychologicko-sociální podporu.
00:43:09 Pane Púčiku, že se nestydíte!
00:43:12 Víte, jak mi záleží na tom, abychom to letos dotáhli na tisíc!
00:43:15 Vy nám to chcete pokazit? Tak mějte slitování!
00:43:19 Tak mě zaprotokolujte. Ano.
00:43:23 Na modrý tiskopis.Ano. Třetí šuplík zdola.Ano.
00:43:29 Pa, Jožínku, ještě se tady zastavím!
00:43:35 980.
00:43:39 Dobrý večer, pane Púčiku.
00:43:42 Odkud mě znáte?Kdo by vás neznal? Tak slavného muže!
00:43:49 Jsem šťastná, že vás poznávám osobně.
00:43:53 Je to tak vzrušující! Sama v místnosti s vrahem.
00:43:57 Ale, milostivá paní... Jen žádné okolky!
00:44:01 Jsem Kačičková, předsedkyně spolku Benevolence,
00:44:05 který se stará o ty, kteří se dostali do problémů...
00:44:08 Vlastní vinou. ...vlastní vinou.
00:44:11 A protože vy jste se dostal do problémů vlastní vinou...
00:44:14 To je omyl, milostivá paní. My to musíme vědět nejlíp.
00:44:18 Chci vás ubezpečit, že vám můžeme poskytnout ohromné výhody.
00:44:22 Nechci vám kazit radost,
00:44:25 ale za prvé, nejsem tady vlastní vinou,
00:44:28 a za druhé, už jsem zaprotokolovaný,
00:44:31 a to ve spolku Humanitas pod číslem 980.
00:44:34 Bestie, předběhla mě!
00:44:37 Co si myslíte? Že my nechceme dosáhnout 1000?
00:44:41 Jsme snad bezcitní?
00:44:44 A mezi námi děvčaty,
00:44:47 co vám může nabídnout Humanitas? Pár halířů, almužnu.
00:44:54 Vždyť je to pod lidskou důstojnost.
00:44:58 Ale podívejte se na náš program. Čtěte, prosím!
00:45:04 Jak jsem se stal zásluhou spolku Benevolence čestným člověkem.
00:45:09 Přednáší a diapozitivy doplní Michal Okúň,
00:45:14 který seděl 15 let v Ilavě. Dobrou chuť.Děkuji.
00:45:18 O čistotě politického života. Bývalý poslanec Hajduch.
00:45:22 Lidská spravedlnost a zákony etiky.
00:45:26 Přednáší s ukázkami Ľudovít Rohatý. A který Rohatý? Ten náš?
00:45:33 Má to jako melouch. Každý si chce vydělat, ne?Aha.
00:45:37 Po přestávce zazpívá sbor "Upřímnost" 3 náboženské chorály.
00:45:43 Pracujete pěkně.
00:45:46 A kartotéky máte v pořádku? No jistě!
00:45:51 My nepracujeme povrchně, jen kvůli statistice.
00:45:55 My jdeme do hloubky.
00:45:58 Znáte ten náš velkolepý případ? Evropskou senzaci?
00:46:02 Převzali jsme do péče nebezpečného zločince,
00:46:07 dvojnásobného vraha.
00:46:09 Věnovali jsme soustavnou péči jeho duši a výsledky se dostavily.
00:46:16 Začal tolik litovat svých činů, že si ze zoufalství podřezal žíly.
00:46:22 Mohla mu pomoct jen transfúze krve. A najednou se stalo něco krásného.
00:46:28 Naše tajemnice, paní Lenská, mu dobrovolně nabídla vlastní krev.
00:46:33 Za 15 minut už ležela vedle něj a zachránila mu život.
00:46:39 A ten zločinec?Matěj Brús. Ten Matěj Brús? Kde je teď?
00:46:44 Kde by byl? Pověsili ho, vždyť to byl vrah!
00:46:48 Podobně jako vy.
00:46:50 Promiňte.
00:46:52 Nebojte se, milostpaní, já si žíly nepodřežu.
00:46:57 Škoda.
00:46:59 Chci říct, že paní Lenská by velmi ráda pomohla.
00:47:12 Tak co, pane Púčiku, jak jste se vyspal?
00:47:16 Dobře, pane dozorce. A vy? Celou noc jsem nezamhouřil oka.
00:47:22 Vzali jsme jednoho do parády. Přiznal se až k ránu.
00:47:29 Ani necítím ruce. Těžká služba.
00:47:39 Tak co, Púčiku?
00:47:41 Bijou vás? Ani se mě nedotkli.
00:47:49 Přede mnou to tajit nemusíte, já to znám.
00:47:53 A jak? Obuškem nebo holýma rukama?
00:47:57 Vždyť vám říkám, že nebijí.
00:47:59 Pane správce, mám takovou delikátní otázku.
00:48:03 To si ještě užijete. A jinak?
00:48:06 V pořádku. Mám co jíst, mám co pít.
00:48:11 I si s někým popovídat. Každý den mě vyšetřují.
00:48:15 To znám, stolní lampy. A pak v noci...
00:48:21 V noci spím.
00:48:25 A vlhká cela.
00:48:29 Dlouho nevydržíte, Púčiku.
00:48:34 Vždyť je tam víc sucho, než u nás doma.
00:48:38 Podívejme se, tak on si to ještě chválí!
00:48:41 Ti vás ale zpracovali. Každé ráno rozcvička,
00:48:45 odpoledne procházka, jednou týdně koupel.
00:48:49 Kdy jsem tohle měl doma? Hm. A strava? Nedá se žrát, co?
00:48:53 Nestěžuju si. Kaloricky hodnotná, bývá i ovoce.
00:48:57 Lepší než v menze.
00:48:59 A řekl jsem lékaři, že překyselený žaludek, tak mi dal pilulky.
00:49:04 Dostal jste pilulky?
00:49:07 Vám je tady líp než doma, že? No, doma je doma.
00:49:14 Ale i tady se o mě hezky starají, od té doby, co jsem podezřelý.
00:49:19 Jste spokojený? A proč ne?
00:49:22 Lidé jsou tady milí, svědomí mám čisté.
00:49:26 Paní předsedkyně se ke mně nikdy nechovala tak laskavě.
00:49:30 A ta druhá, to je také hotový anděl.
00:49:33 Hm.
00:49:35 A co myslíte, kolik vám napaří?
00:49:39 Promiňte, ale celé vyšetřování směřuje k tomu, že jsem nevinný.
00:49:46 K čertu... to snad ne!
00:49:50 Ale pane správce, vždyť jsem celý rok pracoval pod vámi
00:49:55 v jednom úřadě. Vy věříte, že jsem kradl?
00:49:58 Jestli jste kradl nebo ne, o tady teď nejde!
00:50:02 Jak to, nejde? Vždyť pravda přece musí zvítězit.
00:50:05 Prosím vás! Nemusí. Ne?
00:50:08 Když budete rozumný? A co to má společného s rozumem?
00:50:12 Uvažujte logicky. Už týden nic jiného nedělám.
00:50:16 Co jste byl do teď? Vy nechápete své postavení.
00:50:20 Co jste byl? Nic, nula, ubožák. Ano.
00:50:23 Ale když dostanu definitivu a plat...To sem nepleťte!
00:50:27 Definitiva... Co jste byl? Nula.
00:50:30 A teď jste člověk, o kterém budou noviny psát ještě týdny.
00:50:35 Budou vám nosit do cely květiny. Posílat milostné dopisy.
00:50:39 Možná podle vás nazvou zubní pastu! Tomu říkám kariéra.
00:50:52 Pane správce, můžu se vás na něco zeptat?
00:50:56 Na co?
00:50:58 Proč jste nevrátil do pokladny ty 3 000, jak jsme se domluvili?
00:51:08 Púčiku, nebuďte malicherný, ano?
00:51:12 3 000...
00:51:15 Ty 3 000 při té vaší ohromné sumě lehce zvládnete.
00:51:24 Púčiku,
00:51:27 vždyť já mám ženu,
00:51:32 mám dvě hladové děti, které nemají otce.
00:51:43 Tak já jdu.
00:51:45 Jdu, musím ještě něco vyřídit.
00:51:48 A kdybyste náhodou něco potřeboval...
00:51:53 Hlavní je, že vás nebijí, že máte dobrou stravu, rozcvičku.
00:51:58 Takže všechno je v tom...
00:52:01 A kdybyste náhodou něco potřeboval, opravdu stačí, když... no...
00:52:07 Odvahu, ano?
00:52:14 Kartu. Prosím vás, aspoň vy mi poraďte.
00:52:17 Nic jsem neukradl, nikoho jsem nezabil,
00:52:21 nic jsem nikde neukryl, a pořád mě obviňují.
00:52:24 Vy jste od fochu, poraďte mi, co mám dělat?
00:52:32 Ale vždyť už jsem vám to říkal! Přiznejte se.
00:52:36 A je po parádě!
00:52:41 Jožko, pamatuješ si... Pamatuju.
00:52:45 ...jak jsi mi říkal, že když budeš mít 1 200 a já 800,
00:52:50 tak to bude dohromady... Kolik to bude dohromady?
00:52:56 Aspoň 3 000, že? Jen 2 000, Vierko.
00:52:59 To je jedno, teď už je to jedno, tisíc sem, tisíc tam...
00:53:03 Teď, když máš těch 45 tisíc někde dobře zakopaných,
00:53:07 tak nám bude hej, viď, Jožko? Ale...Ale ano, Jožko.
00:53:11 Ty se přiznáš, odsoudí tě, trochu si tu posedíš...
00:53:15 ...a potom tě propustí. A potom je spolu někde vykopeme.
00:53:22 Kopat můžeme, Vierko, ale nic nevykopeme.
00:53:30 Jak to myslíš?
00:53:34 Tys zapomněl, kde jsi je... Ježíšmarjá!
00:53:38 Vzpomeň si, já ti pomůžu.
00:53:42 Na zahradě. Ne.
00:53:46 Ve spíži. Ani tam.
00:53:49 Ve spíži ne, tak... pod mostem! Určitě jsou pod mostem!
00:53:54 Vierko, já si nemám na co vzpomenout.
00:53:57 Já jsem ty peníze neukradl.
00:54:01 Vážně? Vážně.
00:54:06 Tak co to všichni vykládají?
00:54:10 To jsem mohla zůstat doma, stejně mám smutek.
00:54:16 Ani mého otce jsi nezabil?
00:54:22 No, aspoň to.
00:54:36 Dobrou chuť.
00:54:50 Tak co, Jožínku, jak se ti daří? Špatně, Marto, už nemůžu.
00:54:56 Jožko, vydrž! Obětoval ses za nás, tak vydrž.
00:55:04 Ty máš nové šaty? No a? Co se divíš?
00:55:08 Šaty od spolku Benevolence, stravu od spolku Humanitas.
00:55:13 Jožínku, nikdy jsem se tak neměla! Marto, tys to od nich přijala?
00:55:18 A co? Snad to nemám vrátit?
00:55:22 Ale já vůbec nemám právo pobírat jakoukoliv podporu.
00:55:27 Jožko, ty že nemáš právo? To bych se na to podívala!
00:55:32 40 tisíc na krku, možná ti přišijou i vraždu.
00:55:37 A ty že nemáš právo! Kdo jiný?
00:55:41 Ale to je omyl, všechno se vysvětlí.
00:55:46 Jak vysvětlí?
00:55:49 Počkej, Jožko,
00:55:51 chceš říct, žes ty peníze nevzal? Jistě že ne, vždyť mě znáš.
00:55:58 No, znám, ale člověk nikdy neví.
00:56:02 To znamená, že nejsi zloděj? A tys tomu věřila?
00:56:10 Tomu, že jsi vrah, jsem samozřejmě nevěřila, ale...
00:56:14 Ale ty peníze jsi přece mohl sebrat!
00:56:18 Marto, vzpamatuj se!
00:56:21 Takže... tě možná i propustí.
00:56:25 Jistě, že mě propustí, když jsem nevinný.
00:56:29 Sbohem. Marto, uklidni se.
00:56:34 Pustí mě, dostanu definitivu, ty dostaneš trafiku.
00:56:39 Mám teď plno známostí. Tak poslouchej, já ti něco povím.
00:56:44 Můžu se obléct, mám se kde najíst, děti jsou v pořádku.
00:56:51 Nemusím se vláčet... nahoru, dolů, však víš.
00:56:56 Konečně se mám jakž takž, a najednou bác!
00:57:00 Ty jsi nevinný! Tos nám, Jožínku, neměl dělat.
00:57:04 To jsme si od tebe nezasloužili.
00:57:07 Marto, neplač.
00:57:09 Vždyť já za to nemůžu, že nejsem zloděj.
00:57:13 A kdo za to může?
00:57:16 Ale to si pamatuj! Ty šaty ode mě zpátky nedostanou.
00:57:22 Sbohem.
00:57:30 Přinesl jsem vám večeři, pane Púčiku.
00:57:34 Děkuji, nemám hlad. Ale to je chyba, jíst se musí.
00:57:41 Dneska je špenát. Co je mi po něm?
00:57:46 Jen si dejte, je i s vajíčkem. Nechci.
00:57:52 No dobře, sníte to zítra, až se vzbudíte.
00:57:59 A když se nevzbudím? Púčiku,
00:58:03 pro kristovy rány, ne abyste si něco udělal!
00:58:09 Mám dvě malé děti. Vy taky?
00:58:15 Dejte to sem.
00:58:23 Jsme tu všichni?
00:58:25 Protože v případu Jozef Púčik
00:58:28 zatím nedošlo k přiznání obžalovaného k trestnému činu,
00:58:33 soud nařídil rekonstrukci přímo na místě a tím k doznání.
00:58:39 A k uzavření toho všeho... Co jsem to chtěl?
00:58:44 To není důležité, pojďme k věci.
00:58:47 Pane Rohatý.Prosím, pane soudce. Vyšetřující soudce.
00:58:52 Jste u výslechu poprvé?
00:58:55 Poprvé, pane vyšetřující soudce, chvála bohu.
00:58:59 Bez toho chvála bohu. Poprvé, pane vyšetřující soudce.
00:59:05 No, vidíte, že to jde! Chvála bohu.
00:59:10 Dokázal byste si vzpomenout, když jste vyšel z té místnosti,
00:59:15 když jste chtěl upozornit Jozefa Púčika, který tu seděl se sestrou,
00:59:21 že vyrušují? Dokázal, pane vyšetřující soudce.
00:59:28 Co dokázal? Dokázal bych si vzpomenout.Aha.
00:59:34 Tak si tedy vzpomeňte. No, kdo vyšel poslední?
00:59:38 Vy nebo pan Púčik?
00:59:40 Pan Púčik. Hm.
00:59:45 Odpovídejte celou větou.
00:59:49 Pan Púčik vyšel z této místnosti jako poslední.No.
00:59:55 -Svědek Adam Fiačan. -Zde!
-Jste snad na vojně?
00:59:58 -Říká se prosím.
-Prosím, pane veliteli.
01:00:01 -Vyšetřující soudce.
-Prosím, pane vyšetřující soudce.
01:00:03 Pohov.
01:00:06 Kdo, podle vás, vyšel poslední z této místnosti?
01:00:10 Pan Rohatý, pane vyšetřující soudce.
01:00:15 -Jste si jistý? -Ano. Já jsem šel za panem Púčikem...
01:00:20 -Obžalovaným Púčikem.
-Za panem obžalovaným Púčikem,
01:00:24 pan Rohatý byl ještě zde. Pan Púčik, obžalovaný,
01:00:28 ještě mluvil se svou obžalovanou sestrou... -Stačí sestrou.
01:00:33 Stačí sestrou. A potom jsme se, už bez sestry, vrátili.
01:00:39 -A pak jsem obžalovanému řekl tu básničku. -Jakou?
01:00:44 Tu, co jsem složil.
01:00:46 Když máš 4 hladové děti, kdo v té bídě pomůže ti?
01:00:49 Humanitas, to je spolek, stačí 5korunový kolek.
01:00:52 To sem nepatří!
01:00:57 -Celý případ mi přestává být jasný.
-Dovoluji si upozornit,
01:01:01 pane vyšetřující soudce, že budete překvapený,
01:01:05 ale můj klient je nevinný. Podívejte se mu do tváře.
01:01:09 Ty nevinné oči! Nos, ústa... a vůbec.
01:01:12 Může takový člověk krást? Pane vyšetřující soudce,
01:01:16 chtěl bych něco říct. Budete mluvit, až se vás zeptám.
01:01:21 Dejme se do rekonstrukce. Obžalovaný, sedněte si tam,
01:01:26 kde jste seděl, když přišla vaše sestra.
01:01:30 Svědku Adame Fiačane, postavte se tam, kde jste stál.
01:01:37 A pan Rohatý vstoupí. Takže mám jít ven.
01:01:42 Proč? Abych mohl vstoupit.
01:01:46 Není třeba, markýrujte.
01:01:51 Prosím, začínáme.
01:01:54 Pane Púčiku, paní sestra by s vámi chtěla mluvit.
01:01:57 Ať jde dál.
01:02:00 Prosím.
01:02:10 A je to v háji!
01:02:13 Jak se to vyjadřujete?
01:02:16 -Tak jsem to tehdy řekla.
-Aha, tak pokračujte.
01:02:20 Ale vulgární výrazy vynechte, za to je pokuta. -Prosím.
01:02:23 Tak ještě jednou.
01:02:25 A je to...
01:02:28 Je to velmi zlé, Jožko. Co se stalo, Marto? Něco s dětmi?
01:02:33 -Děti jsou v pořádku, ale trafika je v... -Pokračujte.
01:02:38 Ale trafika je v...
01:02:44 Jožko, jak se řekne spisovně luft? Vzduch.
01:02:50 Trafika je ve vzduchu, Jožko. Děkuju.
01:02:54 Ten referent, co ti to slíbil, to je ale pěknej...
01:02:58 -Pokračujte!
-To je ale pěkný... ptáček.
01:03:03 Ale vždyť to byla hotová věc! Hotová věc pro něj.
01:03:09 Ale když došlo na lámání chleba, tak vycouval...
01:03:13 Tak jsem řekla podvodník. Nevím, jestli se to smí.
01:03:17 Pokračujte.
01:03:20 Podvodník.Vždyť jsi vdova se dvěma nezaopatřenými dětmi.
01:03:25 Nepřerušujte! Pokračujte!
01:03:29 Prý mě můžeš živit. To se mu povedlo, že?
01:03:34 Je mu líto jedné... po... Jedné po... tak pomoz, Jožko!
01:03:44 Jedné trafiky. Jedné trafiky, děkuju.
01:03:48 A v této chvíli vešel pan Rohatý. Prosím, pane správce.
01:03:54 Tišeji, prosím, rušíte nás. Aha, tehdy. Dál.
01:04:00 Dále jsem řekl "dobrý den". Dobrý den.
01:04:06 Komu? Sestře pana Púčika.
01:04:11 Tak jí to tedy řekněte.
01:04:16 Dobrý den. Dobrý den.
01:04:20 Co vy tady?
01:04:23 To je moje sestra? Vy se znáte?
01:04:29 Ani ne, že?
01:04:31 Pokračujte, paní Pokorná. Co jste odpověděla panu Rohatému?
01:04:36 Pane vyšetřující soudce, to se nedá opakovat,
01:04:40 za to by byla strašná pokuta. A já pak odešel do této místnosti.
01:04:45 Ne, prosím. Nejdřív odešel pan Púčik.
01:04:50 -Svědku Adame Fiačane, vy tvrdíte, že pan správce zůstal tady? -Ano.
01:04:55 -A co jste dělal vy?
-Já jsem byl v předpokoji.
01:04:59 O tom jste už mluvil. A co bylo dál?
01:05:02 Pak jsme se s panem Púčikem vrátili a pak jsem mu řekl tu básničku.
01:05:07 -Když máš 4 hladové děti...
-Uvádějte jen fakta! -Ano.
01:05:12 A pak se zjistilo, že ty peníze jsou fuč.
01:05:17 Takže vy jste mimo podezření?
01:05:22 Já jsem prosím čestný člověk. Pracuji tady déle rok.
01:05:28 Předtím jsem pracoval 10 let ve Všeobecné bance.
01:05:32 Já bych nikdy nekradl.
01:05:35 To mi může dosvědčit i pan správce Rohatý.
01:05:39 -Proč právě on?
-Protože ty 3 000,
01:05:43 co mi předal, jsem zas já předal jeho bývalé paní.
01:05:50 Pane Rohatý, kde jste vzal, pár dní před výplatou, 3 000?
01:05:58 Mo... ma... měl jsem je odložené. Pro svou ženu a pro své děti.
01:06:05 Dovolte, pane vyšetřující soudce,
01:06:08 ty peníze jsem ukradl já rovnou z pokladny.
01:06:11 Že, paní předsedkyně? Ano, to mohu potvrdit.
01:06:14 To je zpronevěra, minimálně 6 měsíců nepodmíněně.
01:06:18 Moment, vy jste si je přece jenom vypůjčil!
01:06:21 Vy je přece vrátíte!Nevrátím. Jak to? Vždyť vy jste je neukradl!
01:06:26 Ukradl, nevrátím. Jsem snad hloupý?
01:06:30 Obžalovaný Púčiku, vzchopte se konečně a přiznejte se.
01:06:34 Řekněte pravdu. Že jste lidská hyena,
01:06:37 která se pod pláštíkem čestného člověka
01:06:41 vloudila do spolku Humanitas, aby ho morálně rozvrátila.
01:06:45 Nebuďte takový netvor a přiznejte se! Máte slovo.
01:06:49 Chci se přiznat. I já se chci přiznat!
01:06:52 Pane správce, co je? Obžalovaný má přednost.
01:06:56 Púčiku, mluvte!
01:06:58 Velevážený krajský soude,
01:07:01 vážená poroto. Co se vám stalo?
01:07:09 Promiňte, ale tak to řeknu při hlavním líčení.Prosím.
01:07:14 Vážený soude, promiňte, že vás okrádám o drahocenný čas,
01:07:18 ale chci říci následující.
01:07:21 Jsem vinen v celém rozsahu obžaloby,
01:07:25 ba ještě více. No konečně!
01:07:30 Púčiku, račte si sednout.
01:07:34 Cigaretku?
01:07:36 Prosím.Sice nekouřím, ale jestli na tom trváte,
01:07:40 tak si zapálím.
01:07:50 Slavný soude, vyslechněte můj životopis
01:07:54 a uvidíte, že si zasloužím ten nejtvrdší trest,
01:07:58 mám na mysli konkrétně šibenici. Nepředbíhejte, Púčiku.
01:08:02 Obžalovaný Púčiku. Promiňte.
01:08:07 Už jako malý chlapec...
01:08:12 ...jsem měl velmi špatné vlastnosti,
01:08:15 které svědčí o mé zločinecké povaze.
01:08:19 Konkrétně - trápil jsem zvířata.
01:08:23 Jednou jsem utrhl jednomu chroustovi všechny nohy.
01:08:28 Druhého chrousta jsem jednoduše rozmáčkl.
01:08:35 Housenku jsem špendlíkem připíchl na dveře
01:08:40 a s potěšením jsem se díval, jak sebou škubala.
01:08:43 Speciální kapitolou byly mouchy,
01:08:47 kterým jsem pálil křidélka hořící cigaretou
01:08:51 a potom jsem házel do octa. Ale vždyť jste říkal, že nekouříte!
01:08:57 Nyní. Tehdy jsem kouřil jako Turek.
01:09:01 Cigarety jsem kradl otci z kabátu. Ale Jožo, vždyť otec nekouřil.
01:09:06 Ale zato pil jak duha!
01:09:09 Ráno, když vstal, byl tak opilý, že si musel jít zas lehnout.
01:09:13 -Dovolte mi otázku, pane soudce.
-Prosím.
01:09:17 Pil ve vaší rodině ještě někdo kromě vašeho otce?
01:09:21 Všichni jsme pili.
01:09:24 Nepamatuji se, že bychom někdy jedli, ale pili jsme furt.
01:09:28 Už při základním vyšetření jsem konstatoval,
01:09:31 že obžalovaný je notorik. Má červený nos, prosím.
01:09:35 Ano. A přitom mi neomrzl, jako panu doktorovi.No dovolte!
01:09:39 To sem nepatří, pokračujte.
01:09:43 Pociťoval jste někdy rozkoš, když jste viděl krev?
01:09:47 Když jsem viděl krev,
01:09:50 začal jsem radostí skákat až k plafonu.
01:09:53 Ke stropu. My jsme měli plafon.
01:09:56 A z plafonu visel lustr,
01:09:58 na který jsem v nestřežené chvíli pověsil svého dědečka.
01:10:02 Visel tam 3 dny, jako Jánošík. Pak jsem ho sundal,
01:10:06 dal jsem mu přes hubu a řekl jsem: "Jak to, že visíš na lustru?
01:10:11 To se dělá?" Nedělá. Pokračujte.
01:10:14 Když mi bylo 10 let, začal jsem krást.
01:10:17 Kradl jsem ve veřejných budovách i v soukromých bytech.
01:10:21 A nahrabal jsem si tímto způsobem pozoruhodný majetek.
01:10:25 A jak jste naložil s tím majetkem? Prohýřil jsem ho se ženami.
01:10:29 Přesněji řečeno, s lehkými ženami. Konkrétně šlo i Gisku, Lolitu
01:10:33 a Štefi z Bristol baru. Vždyť je znáte!
01:10:36 No jistě! Ta Lolita... ehm... Pardon, pokračujte.
01:10:40 Dovolte otázku! Byl ve vaší rodině někdo...
01:10:45 Pardon, to už tady bylo.
01:10:47 Mezi 20 a 30 jste prodělal nějakou nemoc? Jen do toho!
01:10:51 Jsme před soudem. Měl jsem veškeré nemoci.
01:10:55 Především pohlavní, a to následující.
01:10:59 Nejmenovat. Prosím, jak si přejete.
01:11:03 Ale dovolte, abych uvedl aspoň paralýzu, na tu jsem zvlášť hrdý.
01:11:11 Je mi špatně. A komu by nebylo?
01:11:14 Když musíme poslouchat takové otřesné věci!
01:11:18 Je mi špatně z té cigarety. Nechcete ji dokouřit?No dovolte!
01:11:23 Dejte mi to, já ji dokouřím! Děkuji, pane doktore, už je mi líp.
01:11:28 Mně se chce zvracet!
01:11:31 Nemáte tolik kouřit!
01:11:34 Mně je špatně z toho všeho, co tady musím poslouchat.
01:11:37 Pane vyšetřující soudce, dovolte, abych si mohla odpočinout
01:11:41 ve své kanceláři. Beze všeho, milostivá paní.
01:11:52 Obžalovaný Púčiku, dlouho jste přemýšlel nad tím,
01:11:57 jak se vetřít do spolku Humanitas? Ano, vymyslel jsem to takto.
01:12:02 Že se sem vetřu pod pláštíkem slušného člověka.
01:12:07 Kdy vás to napadla myšlenka okrást tento spolek?
01:12:11 Tou myšlenkou jsem začal zaobírat hned, jakmile jsem sem vstoupil.
01:12:16 K tomu účelu jsem vypracoval podrobný plánek.
01:12:20 Lze nahlédnout? Prosím.
01:12:24 Co je toto?To jsem já. Tady jsou peníze.Ano.
01:12:27 A toto je kdo? To je paní předsedkyně.
01:12:31 To jsem já, tady jsou peníze. Tudy se dostanu k penězům,
01:12:36 tady je beru, tady odcházím. A tady už je utrácím.
01:12:44 Ale jak? Vždyť vás hned po krádeži uvěznili! Kdy jste je mohl utratit?
01:12:50 Za těch pár minut, než ohlásili krádež?
01:12:54 U mě peníze dlouho nevydrží.
01:12:57 Prosím pěkně, dovolíte? Tady něco nesedí.
01:13:01 -Prosím, pane doktore, mluvte.
-Jednu otázku.
01:13:05 Kdo byl v kanceláři paní předsedkyně ode dne krádeže?
01:13:08 Tak... to... z...
01:13:13 Moment.
01:13:17 Nikdo, prosím. Celou dobu byla zamčená.
01:13:21 To znamená, že paní předsedkyně tam vstoupila poprvé od té události?
01:13:26 Dobře.
01:13:29 Dobře, potom.
01:13:33 Pan vyšetřující soudce, dovoluji si oznámit,
01:13:36 že stojíme před rafinovaným případem krádeže.
01:13:39 Ale ne, vždyť už bylo všechno jasné!
01:13:42 Vrátím se k tomu, co jsem řekl na začátku.
01:13:45 Nechci vás zklamat, ale můj klient je nevinný.
01:13:50 Nevěřte mu, pane soudce, jsem vinen.Vždyť vás bráním!
01:13:55 Pěkný advokát! Chrání zločince.
01:13:58 Pan Púčik se možná přiznal ke krádeži, ale to není podstatné.
01:14:03 Jen se račte vžít do jeho situace. Vždyť vyrůstal v hrozných poměrech.
01:14:10 Ale jaké strašné poměry, vždyť jsme měli nakradeno!
01:14:13 Ticho, nepřerušujte! Pokračujte, pane doktore.
01:14:17 Je možné, aby takový poctivý a skromný úředník,
01:14:21 jako je pan Púčik,
01:14:23 vyměnil svůj psací stůl za dlouholeté vězení? To je nemožné!
01:14:28 Svůj psací stůl, za kterým prožil ty nejkrásnější chvíle.
01:14:33 Po práci se potom vrací domů,
01:14:35 kde ho čeká u domácího krbu sestra s dobrou večeří.
01:14:40 Pak si sednou k rádiu a poslouchají symfonickou hudbu.
01:14:46 Je možné, aby člověk, který nadevše miluje symfonickou hudbu,
01:14:53 byl zloděj? Zapomněl jste na housle.
01:14:56 Na jaké housle?
01:14:59 Všichni jsme hráli na housle společně s rádiem, viď, Marto?
01:15:02 -Co?
-No prosím! Je možné, aby člověk,
01:15:05 který dokáže hrát na housle společně s rádiem, kradl?
01:15:11 Dámo, pánové, dovolte, odpovím si na otázku sám.
01:15:15 To je, prosím, nemožné.
01:15:19 Pane soudce, nevěřte mu, já jsem kradl!
01:15:23 Já jen chci, abyste mi věřil. Kradl jsem, zasloužím si trest.
01:15:27 Pane soudce, prosím vás, chci se vrátit do své cely.
01:15:32 Vždyť už jsem tady zaprotokolovaný pod číslem 980, nekažte mi radost.
01:15:37 Vyprošuji si, abyste mě podezříval z poctivosti!
01:15:41 Já jsem gauner, vydřiduch, zloděj a zasloužím si trest.
01:15:48 Pane soudce, pan správce Rohatý mě pověřil, abych vám oznámil,
01:15:53 že chce vypovídat.
01:15:55 Mluvte, pane Rohatý. Ano.
01:15:58 Prosím o svolení nahlédnout na papírek.A proč?
01:16:02 Názorně vysvětlím. Když dovolíte, tady to... to...
01:16:11 -Skočte mi pro cigarety.
-Ano, prosím.
01:16:19 Promiňte.
01:16:22 S dovolením, toto je pan Púčik.
01:16:26 A tady mi podává klíč a tady odchází.
01:16:29 Toto jsem já, tady jsou peníze. Přicházím ke stolu, otvírám ho,
01:16:34 beru peníze a tudy odcházím. Ergo, zloděj je tento.
01:16:39 A to jsem já! No, panebože...
01:16:43 Do teď jsme neměli ani jednoho zloděje, a najednou máme dva.
01:16:48 Nevěřte mu. V životě jsem neviděl tak čestného člověka.
01:16:52 Prosím o dovolení mluvit s panem Púčikem mezi čtyřma očima.
01:16:55 Máte na to půl minuty.
01:16:59 Prohlédl jsem vás, přítelíčku! Přiznáte se i k činu,
01:17:03 který jste nespáchal, abyste mohl brát podporu
01:17:06 od jednoho i od druhého spolku! Sám jste mi nařídil,
01:17:09 abych se přiznal, že budu slavný. Slavný budu teď já!
01:17:13 Že se nestydíte, takhle sebrat mým hladovým dětem...
01:17:19 Pane soudce, peníze jsem vzal já!
01:17:23 No prosím! Kdo měl pravdu?
01:17:29 Neradujte se, ještě mám rezervy. O jakých rezervách mluvíte?
01:17:34 Případ Veronal. Kdo otrávil vrátného?
01:17:38 Vyšetřování tohoto případu bylo
01:17:41 na základě znaleckého posudku zastaveno. Co zjistila pitva?
01:17:46 -Klasický případ mrtvice.
-Co se našlo v žaludku?
01:17:50 Nic, jen 3 deci rumu.
01:17:57 Tak mně už tady nikdo nevěří. Kašlu na takovou spravedlnost.
01:18:03 Bože můj!
01:18:06 To je hrůza, to je strašné, nemůžu se z toho vzpamatovat!
01:18:10 Bože můj, pane soudce, v kanceláři pod mým stolem leží...
01:18:15 Mrtvola! To nám ještě scházelo.
01:18:19 Ať nikdo neopouští budovu. Ne, nechte mě domluvit!
01:18:24 V kanceláři pod mým stolem leží... Představte si to!
01:18:32 Tahle moje kabelka.
01:18:35 2 týdny jsem ji hledala a teď jsem ji našla.
01:18:39 A co je na tom tak vzrušující, paní předsedkyně?
01:18:44 Otevřu kabelku, v ní je obálka a těch 40 tisíc.
01:18:49 Tady jsou! Bože můj, zase budu mít migrénu.
01:18:54 A jak se tam dostaly?
01:18:56 Já husa jsem omylem dala panu Púčikovi obálku s šekovou knížkou,
01:19:01 a tahle s penězi zůstala v kabelce. Púčiku, vy jste tu obálku,
01:19:05 co vám dala paní předsedkyně, ani neotevřel?
01:19:09 Proč? Vždyť já jí věřím. Ale to je nepříjemnost!
01:19:14 Co teď, pane soudce?Jasný případ. Žaloba se ruší z důvodu,
01:19:18 že ke krádeži vůbec nedošlo. Končím vyšetřování pana Púčika
01:19:24 a propouštím ho z vazby. Gratuluji, Jožko. Já jsem Karol.
01:19:29 Neboj se, od začátku jsem věděl, že jsi nevinný.
01:19:33 Mně, starého soudce, jen tak snadno neoklamou.
01:19:37 -Zastav se někdy, dáme si panáka.
-Blahopřeju.
01:19:41 A s tím nosem si nedělejte starost. Mně také neomrzl.
01:19:47 No, vy jste mi dal zabrat!
01:19:51 A co bude teď? Kromě toho že budu mít migrénu!
01:19:55 Teď, prosím, bude skandál. Vy nešťastníku!
01:19:59 Jak jste to mohl udělat? Já se propadnu hanbou.
01:20:03 Zapsaný v modrém tiskopisu pod číslem 980, a teď tohle?
01:20:08 Co mi na to řekne výbor?
01:20:11 Má paralýzu a ještě ke všemu mi vyznával lásku!
01:20:15 Proč jste radši neskočil do Dunaje? A vy ne a ne, neskočíte tam!
01:20:19 Radši trčí 2 týdny v žaláři. Pane správce, proč nic neříkáte?
01:20:25 Já k celému případu řeknu jen tolik, že fuj.
01:20:33 Paní předsedkyně, mám k vám prosbu.
01:20:37 Zavřete už tu vaši počestnou hubu! Už vás nechci vidět.
01:20:50 No vidíš, Jožko, trafika je zase v luftě.
01:20:56 Tys nikdy neměl šťastnou ruku, bratříčku.
01:21:54 Skryté titulky: Matěj Hodr Česká televize 2014
Televizní adaptace satirické divadelní komedie Ivana Stodoly vypráví o nesmělém úředníkovi dobročinného spolku, který se těší na definitivu a na společný život s půvabnou kolegyní. Jenže jednoho dne se za přislíbenou protislužbu přizná k defraudaci tří tisíc korun, které si z pokladny „vypůjčil“ jeho sukničkářský šéf. Když vzápětí z jeho stolku zmizí čtyřicet tisíc, je Jožko Púčik automaticky považován za zloděje a skončí ve vazbě. Muž pasivně přijímá svůj osud, neboť věří ve spravedlnost. A mimoto se dobročinné spolky začnou předhánět ve vyplácení podpor pro něj a pro jeho chudou sestru. Ovšem k dosavadním obviněním přibude i obvinění z vraždy vrátného. Jožko má co dělat, aby vyšetřující soudce uvěřil jeho tvrzení, že je poctivým člověkem. Jenže jak se ukáže, to je to nejhorší, co mohl Púčik udělat…