Lidé už nechodí ani na fotbal. Jak je chcete dostat do divadla? Slovenská inscenace. ### Hrají: L. Haverl, K. L. Zachar, S. Valentová, M. Macháček, Š. Kožka, Z. Kocúriková, V. Müller, J. Vašek, A. Vaculík, P. Debnár, M. Bahúl a další. Režie J. Banyák.
00:00:02 (POTLESK)
00:00:16 (HUDBA)
00:01:18 Ahoj! Ahoj, to je dobře, žes přišla.
00:01:22 Tak co, jaké to bylo? Jako na pohřbu.Proč?
00:01:26 Sednu si dozadu. Co to máš? Portrét?
00:01:29 Nasedni!
00:01:32 Jsi unavený? Smrtelně.
00:01:39 Pozvala jsem pár hostů. No to mi ještě chybělo!
00:02:03 -Nebude se ti po herectví stýskat?
-Proč?
00:02:07 To, že bude ředitel, přece neznamená, že nebude dál hrát.
00:02:12 Je tady přece televize, film...
00:02:16 Kdo si dá kávu? Já ji uvařím.Ne, já jdu.
00:02:21 Tři. Tak teda i mně.
00:02:26 Zapálíš si? Víš, že zkouším přestat kouřit.
00:02:34 No tak... Tak zítra nastupuješ?
00:02:39 A víš, že mám trochu trému? Myslím, že zbytečně.
00:02:45 Ale už je načase, abys začal dělat...Pořádného.
00:02:50 No. Na úrovni.
00:02:54 Nechci se tě dotknout, ale... Já vím.
00:02:58 Vždycky ti bylo proti srsti, že já jsem jenom herec,
00:03:02 ale tvoje dcera...
00:03:04 Proto je tomu potřeba trošku pomoct.
00:03:07 Podívej, Pavla tě má ráda, je to fajn děvče,
00:03:11 zatím vám to klape... Nezdá se ti, že se pleteš do věcí,
00:03:14 do kterých... Osud mé dcery...
00:03:17 ...je pro mě vždycky důležitý. Stejně jako osud vašeho manželství.
00:03:21 Proč se pořád stavíš na zadní, jako kdybych vám ubližoval?
00:03:26 Já si totiž skromně myslím, že ti podávám pomocnou ruku.
00:03:29 Ano.
00:03:31 Kolikrát to mám opakovat? Jsem ti vděčný.
00:03:34 Tak tedy.
00:03:39 No konečně!
00:03:41 Kde se flákáš o půlnoci? Kde jsi byla? Ale tak...
00:03:46 Dokud nekrade...
00:03:49 (HUDBA)
00:04:01 Lístek, prosím.
00:04:04 Já...
00:04:06 Já jsem nový ředitel. Promiňte.
00:04:10 Pšt...
00:04:18 (herec) ...zklamal důvěru účastníků.
00:04:22 (herečka) Je to vždycky stejné. Bijí toho koně, který dobře táhne.
00:04:25 -A lenoši klidně sedí v závětří.
-(herec) A nikdo jim nic neřekne.
00:04:29 Protože jsou to lenoši a každý už je tak bere.
00:04:33 A člověk si pak může vybrat.
00:04:35 Buď udělat práci i za druhé, bez nároku na odměnu...
00:04:38 Vlastně vás nemusím ani představovat, jste od fochu.
00:04:41 Ale přece jen.
00:04:43 Kolegyně Ina Kropáčová za ROH.
00:04:49 -Soudruh Brocman za stranu.
-Vítám vás.Těší mě.
00:04:53 Dramaturg Jan Vellen.
00:04:55 Umělecký šéf Miloš Lustig.
00:04:58 Tak na nového kapitána!
00:05:02 To už platím já? Na zdraví!
00:05:06 Člověče, dlouho jsem tomu ani nemohl uvěřit!
00:05:10 Ty k nám? No, zase spolu.
00:05:13 Na škole jsme, myslím, byli kongeniální pár.
00:05:17 Pamatuješ, jak ses starýmu vymlouval, že máš průjem?
00:05:25 A on tě pak musel zkoušet na záchodě přes dveře.
00:05:31 Nepamatuju se.
00:05:34 Myslím si, že tohle divadlo má něco do sebe.
00:05:38 Je fakt, že se ne vždycky všechno povede, však to znáš.
00:05:42 Ale máme svého věrného diváka,
00:05:45 který si už zvykl na naši dramaturgii.
00:05:49 Není to sice žádná avantgardní scéna,
00:05:53 ale o to nám snad nejde.
00:05:56 Směr je správný,
00:05:59 jen ho musíme i nadále důsledně dodržovat.
00:06:03 Důvěra se lehce ztratí,
00:06:06 ale jak těžké je ji získat zpátky, že?
00:06:09 Přišel jsem sem před 3 roky.
00:06:12 Mladý ambiciózní blázen.
00:06:15 Velký režisér, připravený dělat velké umění.
00:06:18 Svět patří nám! Vždyť to znáte, ne?
00:06:21 Je mi 30 let. Víte, co to znamená? Dokážete to pochopit?
00:06:25 A co jsem dokázal? Nic.
00:06:28 Koukněte, jak vypadám. Kde jsou moje ideály?
00:06:32 Nepřeháníš? Vemte si repertoár,
00:06:35 dramaturgický plán starý, nový! Tohle je divadlo pro důchodce.
00:06:40 Máš pravdu, ale stejně si myslím... Hercům je to jedno.
00:06:44 Odehrají pár představení a honí kšefty.
00:06:47 Víš moc dobře, že jenom divadlem se živit nedá.
00:06:51 Jo, tady jde každýmu jen o prachy.
00:06:57 Tak mi pomoz! Postavíme to znova na nohy.
00:07:01 Je třeba odejít, dokud je čas.
00:07:04 Ze srdce to doporučuji i vám, soudruhu řediteli.
00:07:09 Přežil jsem tady 3 nekonečné roky.
00:07:12 Vím, jak se tady rozdělovaly a přidělovaly role. A za co.
00:07:17 A když si někdo otevřel hubu, byl bez práce celou sezonu.
00:07:20 Nebo i dvě. Tady si lidi odvykli mluvit.
00:07:25 Hm. Myslíš, že jinde je to lepší?
00:07:29 Proboha, neberte mi aspoň tuhle iluzi!
00:07:34 (HUDBA)
00:08:33 Hele, před chvílí volali z televize.
00:08:37 Jestli máš zítra v jedenáct čas. Řekla jsem, že asi ano.
00:08:42 Asi ne.
00:08:44 V tom divadle je víc práce než na kostele.
00:08:47 Nejsi nějak důležitej?
00:08:51 (HUDBA)
00:09:05 Je 9:20.
00:09:07 A za 20 minut bude 9:40. Nejvyšší čas to rozpustit, ne?
00:09:18 -Příjemný nástup do funkce.
-Neposlouchej ho, prosím tě!
00:09:23 Přesně tak! Neposlouchejte už starého Eliáše.
00:09:27 Eliáš, to je vzduch.
00:09:31 Ale... aspoň říkám, co si myslím, Milošku.
00:09:41 Sejdeme se někdy příště.
00:09:45 V 11 přijď ke mně. Dobře.
00:09:52 Ale stejně vám držím palce, tfuj, tfuj, tfuj...
00:09:57 A vůbec vám to tady nezávidím.
00:10:02 -To stačí, Borisi, nemyslíš?
-Destrukce, lidské bahno...
00:10:09 Každý tu na každého pěkně z vysoka...
00:10:12 Borisi, jestli potřebuješ půjčit na 2 deci, tak to řekni rovnou.
00:10:18 A nevěřte jim! Ani slůvko, rozumíte?
00:10:25 Všichni dobře víme, co je zač. Ožrala.
00:10:29 To se mi hodí, po obědě mám televizi.
00:10:32 -Něco většího?
-Ani ne, ale má to hodně dílů.
00:10:35 Víte, není mi do smíchu, když vidím,
00:10:38 jak tady z divadla mladí utíkají.
00:10:41 To vždycky signalizuje, že tady není něco v pořádku.
00:10:45 Já už jsem tady skoro 20. sezonu a zažil jsem všechno možné.
00:10:50 Sukces, velké úspěchy,
00:10:52 ale i remízy a prohry.
00:10:56 Ale nikdo z nás nikdy neutekl.
00:10:59 A co když se změnila doba?
00:11:02 Větší možnosti, ale také vyšší nároky.
00:11:06 Jestli máte pocit, že na mém místě by měl být někdo jiný,
00:11:11 řekněte mi to otevřeně. Já nebudu dělat žádné problémy.
00:11:16 Chcete se zbavit zodpovědnosti za tohle divadlo?
00:11:20 Jsem ve funkci už 6 let.
00:11:23 A najednou mi není jasné,
00:11:26 jestli dokážu nezklamat vaši důvěru.
00:11:31 (ODEMYKÁNÍ DVEŘÍ)
00:11:38 Co to má znamenat?
00:11:41 No, no! Svlíknout a spát, honem!
00:11:47 Pokud nekrade...
00:11:54 Dobrý večer. Dobrý večer.
00:11:57 (HUDBA)
00:12:07 (BOUCHÁNÍ NA DVEŘE)
00:12:10 Dále!
00:12:14 Á, Domi, pojďte dál!
00:12:17 To je dobrý, to stačí.
00:12:19 Tu máš na pivo. Díky.
00:12:24 Víte, že nejste první šéf, kterého tady zažívám?
00:12:28 Ale je zajímavé, že nejdéle se tu udrželi ti,
00:12:32 kteří nechtěli z gruntu všechno měnit.
00:12:36 Zlatá střední cesta, tak je to.
00:12:41 A co byste chtěl? Vždyť my jsme dobré divadlo!
00:12:45 A že občas přijde málo lidí?
00:12:48 Vždyť už ani na fotbal nechodí. (SMÍCH)
00:12:53 Vás chodí maskovat do vaší šatny? No a?
00:12:57 Co je na tom divného?
00:13:01 Mám se tlačit s ostatníma v maskérně?
00:13:04 Hm... stejně je to zajímavé.
00:13:07 Co je na tom zajímavého? Podívejte se, soudruhu direktore,
00:13:11 tady chce každý být trochu za vodou a vydělat nějakou tu korunu navíc.
00:13:17 A já neznám nikoho, kdo by měl právo mu to zakázat.
00:13:21 Nikdo vám ráno přece nepřijde na schůzi,
00:13:25 vždyť se točí v rozhlase.
00:13:28 A vy sám dobře víte, že tam sedí a čekají.
00:13:32 Jste přece jedním z nich.
00:13:34 A nám oběma je jasné,
00:13:37 že nečekají na příležitost, ale na prachy.
00:13:40 Protože bohužel je malých rolí,
00:13:44 ale je tak sakrametsky málo velkých herců.
00:13:51 Teď už chápu, proč jste tady tak bezmezně spokojený.
00:13:56 Nikde jinde by vám nebylo líp. To nepopírám.
00:14:00 Ale stejně jsem od vás čekal víc.
00:14:03 Ale? Vy od lidí pořád něco čekáte?
00:14:07 Já už nečekám nic.
00:14:10 A proto pak nejsem zklamaný.
00:14:15 A proč mi to vlastně všechno říkáte?
00:14:20 Chcete mě snad vystrašit?
00:14:23 Ale...
00:14:26 ...v mém případě jste na špatné adrese, pane kolego.
00:14:31 (HUDBA)
00:14:39 (ZVONEK U DVEŘÍ)
00:14:55 Dovol mi, abych ti představil svého zetě.Ančák.
00:15:01 Jsem rád, že vás poznávám. To mi říká každý!
00:15:04 Jsem rád, že vás poznávám. Kdybych měl všem věřit,
00:15:08 musel bych se unášet představou, že půlka republiky má radost
00:15:13 ze setkání se starcem pochybného kalibru.
00:15:16 A přitom mi náš řezník ani jednou nedal pořádné maso.
00:15:23 Zkus mu nabídnout hostování.
00:15:28 Hm? To by byla bomba!
00:15:33 Vidíš? Pořád na tebe myslím.
00:15:38 Nechápeš? Je to v dezolátním stavu!
00:15:41 Umělecky i provozně. Posaď se.
00:15:52 Proč hned ztrácet hlavu? Ty ses přece překážek nikdy nebál.
00:15:56 Tvoje Kulturní úderka byla jasné jednička.
00:16:00 Ale prosím tě! Každá akce dopadla super.
00:16:04 Ty mi asi nerozumíš! Já si nestěžuju.
00:16:06 Ale každý má přece právo vědět, do čeho jde.(TELEFON)
00:16:10 No, myslím, že to nebude tak strašné, promiň.
00:16:14 Mezi náma, dobře víš,
00:16:16 že to divadlo není žádný favorit evropského dramatického umění.
00:16:20 To je ohromné! Tak já jsem se stal ředitelem
00:16:24 kvůli krásným očím mého velkého tchána.
00:16:28 Teď ne, ať počká 10 minut.
00:16:32 Mluvím s tebou o věcech,
00:16:34 které bych z pozice své funkce nikdy neměl ani vyslovit.
00:16:39 A ty se ještě urážíš!
00:16:41 Když mi někdo řekne, že na svém místě sedím jen tak, symbolicky,
00:16:45 a starou belu na tom záleží, jestli něco dokážu nebo ne,
00:16:49 to mám přijmout s úsměvem? Moment, Dodo.
00:16:52 Mluvíš tady o dezolátním stavu,
00:16:54 tak ti přece nebudu dávat nůž na krk.
00:16:58 Kdybys neměl důvěru, může za tebou stát sto tchánů.
00:17:05 Dělej, jak myslíš.
00:17:07 Jen nezapomínej, že za divadlo jsi plně zodpovědný ty.
00:17:17 Jako ředitel mám jedinou možnost. Obklopit se kvalitními lidmi.
00:17:26 A to je problém.
00:17:30 Ty si vážně myslíš, že se ze mě dá ještě něco vyždímat?
00:17:34 Ale jděte!
00:17:37 Nová premiéra Petra Maxona. To bude senzace!
00:17:41 Nevím, jestli jsem ještě pro někoho senzace.
00:17:45 Chtěl jsem už jen malovat,
00:17:47 dívat se na televizi, jíst, pít
00:17:50 a konečně dospat ten můj neskutečný spánkový deficit.
00:17:55 Minule mi říkal doktor, že když si neodpočinu,
00:17:58 nechce za mě žádnou odpovědnost. Ale...
00:18:03 Nevěděl jsem, že malujete. A věříš, že já taky ne?
00:18:07 A když se mi začne trochu dařit,
00:18:11 vždycky přijde někdo takový jako ty
00:18:15 a veškeré umění je v háji. Promiňte!
00:18:20 Promiňte mi to.
00:18:25 Dramaturgie tohoto divadla
00:18:27 vždy vycházela ze zájmů a potřeb našeho diváka.
00:18:30 Kdysi jsem také podlehl dojmu,
00:18:32 že je tady potřeba razit progresivní tendence,
00:18:35 ale tady na to nejsou podmínky.
00:18:38 Já neříkám, že je potřeba něco razit.
00:18:41 Ale jistě vám neuniklo, že ztrácíme diváky.
00:18:44 Dost často hrajeme přesilovky.
00:18:47 Nemyslím si, že chyba je v dramaturgii.
00:18:50 A kde je teda podle vás chyba?
00:18:53 Není tady režisérská osobnost.
00:18:57 Klag odešel a Eliáš... zas nechce odejít.
00:19:02 Hm. A vy o někom víte?
00:19:06 No, možná bych mohl já.
00:19:14 Vy chcete režírovat? Ano.
00:19:18 Mám takové ambice. Hm...
00:19:26 Uvidíme.
00:19:29 Jsem tu jen několik týdnů,
00:19:32 ale postupně nacházím mnoho problémů a nedostatků.
00:19:36 Nevyhovující technické vybavení divadla,
00:19:39 nedostatek hereckých šaten, nefungující bufet a tak dále.
00:19:43 Ale to, co mě nejvíc trápí,
00:19:46 to je katastrofální nezájem publika
00:19:51 a nezdravé... mezilidské vztahy v souboru.
00:19:59 Proto vás žádám,
00:20:03 nežádám, prosím o pomoc.
00:20:06 Tohle divadlo si zaslouží naši pozornost
00:20:10 a já udělám všechno, abyste sem znovu rádi chodili,
00:20:14 a zejména abyste měli proč chodit.
00:20:17 Proto myslím, že bychom si měli především říkat pravdu.
00:20:25 Jestli k tomu někdo něco má, prosím, mluvte.
00:20:28 Nikdo se nemusí ničeho bát.
00:20:39 Na hlavy nám padají zprávy
00:20:42 o samých negativních stránkách našeho divadla.
00:20:46 A každý mlčí, tak si říkám,
00:20:48 je potřeba vstát a říct aspoň pár slov na obranu.
00:20:52 Promiň, soudruhu řediteli, ale já nevím, o čem mluvíš.
00:20:57 Jaký strach?
00:20:59 Proč by se tady měl někdo někoho bát?
00:21:03 Tohle divadlo má svou tradici, své velké herce, své úspěchy.
00:21:08 My máme své divadlo rádi, soudruhu řediteli,
00:21:12 a nevidíme všechno tak černě, jako ty.
00:21:16 Vím, žes k nám přišel z velkého divadla,
00:21:20 ale to přece neznamená, že my jsme tady horší.
00:21:24 Prosím tě, Miloši...
00:21:27 Mluvíš jako velká moudrá kniha, já nevím, jestli tě mám brát vážně.
00:21:32 -Prosím?
-Proč si nepřiznat chyby?
00:21:35 -Ale jaké chyby?
-Soudruh Ančák je herec.
00:21:38 Stejně jako my dva.
00:21:40 Přišel, viděl, zjistil nedostatky, chce pomoct.
00:21:44 Nevím, čemu chce tady pomáhat! Jsme přece divadlo jako každé jiné.
00:21:49 A to, že momentálně není nikdo obsazovaný,
00:21:53 nemůžeme brát jako spiknutí.
00:21:56 Jaké nezdravé mezilidské vztahy?
00:22:00 Žijeme v osmdesátých letech 20. století, drazí soudruzi!
00:22:05 Tam něco řekněte! Ozvěte se! Co vás trápí?
00:22:17 Miloši, to bys zjednodušoval. Problémy tady opravdu jsou.
00:22:22 A už bychom o nich konečně měli mluvit.
00:22:26 Ale myslím si, že ne tady a teď,
00:22:29 ale tyhle věci by se měly důkladně projednat na vedení.
00:22:38 Tak vám děkuji za účast.
00:22:52 Kávu už jsem měl. Mám tady i něco lepšího. Pojď!
00:23:00 Vzpomeneš si ještě někdy?
00:23:07 Někdy.
00:23:10 Stará láska nerezaví. Ale rezaví.
00:23:14 A rychleji než blatníky na mém embéčku.
00:23:29 Podváděl jsi mě s ní, a já ti věřila!
00:23:32 Bože, jak jsem byla naivní...
00:23:36 Nechme toho.
00:23:39 Proč?
00:23:41 Nechceš to poslouchat?
00:23:44 Tehdy jsi mě vyměnil za výhodného tchána.
00:23:49 O ni jsi přece nikdy nestál.
00:23:56 Přestaň.
00:24:01 Mám Pavlu rád.
00:24:08 Už tehdy vypadala jako madame Curie.
00:24:12 Brejličky na nose, vpředu nic, vzadu nic.
00:24:16 Jsi hrozná... (SMÍCH)
00:24:20 To ona chtěla, abys dělal ředitele, co?
00:24:26 Ona?
00:24:29 Tím myslíš, že já už nic nechci? To neříkám.
00:24:33 Vždycky jsi byl ambiciózní.
00:24:37 Ale myslela jsem si, že chceš vyniknout jako herec.
00:24:41 To jsme chtěli všichni.
00:24:44 Byli jsme příliš mladí, neuměli jsme odhadnout své...
00:24:49 ...schopnosti.
00:24:52 Ani šance.
00:24:54 A ty myslíš, že tohle divadlo je tvoje další šance?
00:24:59 Netvrdím, že to byl můj celoživotní sen,
00:25:03 ale když už to dělám, chci to dělat...
00:25:06 ...pořádně.
00:25:08 A já bych ti chtěla...
00:25:10 ...nějak pomoct v tom tvém šlechetném úsilí.
00:25:15 (HUDBA)
00:25:34 (TROUBENÍ)
00:25:59 Dovolte mi, abych na půdě našeho divadla
00:26:03 přivítal mistra Maxona, který přijal pozvání na hostování.
00:26:08 Zároveň vítám scénografa Milana Trégla.
00:26:13 Moje pravá ruka.
00:26:15 I když dnes by se už dalo říct větší polovina hlavy.
00:26:20 Milana podezřívám, že zůstal na Slovensku kvůli mně.
00:26:25 Trochu jsi pozapomněl na to,
00:26:28 že před tebou byla ještě Vierka, Zuzka...
00:26:32 Nemusíš všechno prozrazovat! Ale k věci.
00:26:36 My staří si musíme dávat velký pozor
00:26:41 na naši nejvěrnější přítelkyni: senilitu.
00:26:48 S vaším souborem bych chtěl nastudovat Gogolova Revizora.
00:26:54 Je to můj dávný nesplněný sen.
00:26:59 Ale berte jako obyčejný sentiment sklerotického dědka.
00:27:05 Chtěl bych připomenout,
00:27:08 že dramaturgie tohoto divadla s tímto titulem nepočítá.
00:27:13 Myslím, že Dominik to na ministerstvu nějak vyboxuje.
00:27:17 Promiňte, ale mohl byste nám vysvětlit, proč zrovna Revizor?
00:27:22 Jistě, pane kolego. Dílo je stále aktuální
00:27:25 a kromě toho na mnohé z nás velmi nepříjemně zvedá ukazováček.
00:27:32 Jen aby to na ministerstvu prošlo.
00:27:36 -Proboha, proč by to nemělo projít?
-Člověk nikdy neví.
00:27:40 I jiné věci prošly. Jen se podívejte na mě!
00:27:44 Milánku, chtěl jsi něco říct? Ne, radši ne, abych to nezakřikl.
00:27:48 Prý nám dají na celou výpravu milion korun.
00:27:53 Milion?
00:27:55 Pak tedy žádám,
00:27:57 ale pro mě vyrobili speciální židli s nápisem režisér.
00:28:03 Milion nebude,
00:28:05 ale ta židle, to se dá zařídit. (SMÍCH)
00:28:13 (TELEFON)
00:28:17 Ančák, prosím.
00:28:20 Dobrý večer, tady je Hanáková z dabingu.Aha.
00:28:24 Mám pro vás jednu pěknou postavu. Ale ne!
00:28:28 Já nemůžu, skutečně. Ani malou postavu.To je škoda.
00:28:33 Nemůžu, nezlobte se. A dlouho nebudu moct.
00:28:37 Děkuji, na shledanou. Zdravím.
00:28:41 Kdo to byl?
00:28:43 Filmaři?
00:28:47 Dabing.
00:28:54 Dobrý? Hm.
00:28:57 Dodo,
00:29:00 ty už teď nebudeš...
00:29:05 Řekni mi, ty si už nechceš přivydělat?Nemůžu.
00:29:10 Zapomněl jsi, že jsi herec? Potřebuješ peníze?
00:29:14 Nevyskakuj! Já se na to místo nedral.
00:29:18 To tvůj otec chtěl pomoct našemu manželství.
00:29:22 Podívej, otec to přece s tebou myslí dobře!
00:29:26 Ale to snad neznamená,
00:29:29 že teď už budeš pořád sedět v kanceláři nebo na schůzi!
00:29:33 Potřebuješ novej kožich? Přestaň!
00:29:36 Všichni mi dávají najevo, že se ode mě absolutně nic nečeká.
00:29:41 Ale mně na tom záleží! Jo, jsem herec.
00:29:45 A když už nehraju, chci to divadlo aspoň postavit na nohy!Neřvi!
00:29:49 Výměna názorů na nejvyšší úrovni?
00:29:57 Tenhle kus nám divadlo fakt nenaplní.
00:30:00 Inscenace Petra Maxona může divadlu jen pomoct.
00:30:05 Je to starej chlap!
00:30:07 Dokáže ještě udělat představení? Drahý kolego, nemám moc na výběr.
00:30:11 Eliáš se mi teď zrovna zdá ještě míň atraktivní.
00:30:15 Myslím, že je neetické, když se řeší dramaturgické otázky,
00:30:18 vynechat mě,
00:30:21 který jsem za dramaturgický plán přímo zodpovědný.Promiňte.
00:30:23 Mrzí mě, že jsem to s vámi nekonzultoval.
00:30:26 Ale měl jsem pocit, že vy, jako zkušený divadelník,
00:30:30 oceníte možnosti takového projektu. Jde přece o divadlo!
00:30:34 Musíme držet spolu. Tak tedy dobře.
00:30:37 Budu respektovat vaše rozhodnutí. No, hurá.
00:30:41 Respektovat ještě neznamená souhlasit, to snad chápeme oba.
00:30:45 Ale nemůžete říct,
00:30:47 že jsem vás neupozornil na jisté riziko tohoto,
00:30:52 jak vy říkáte, projektu. Ruku na srdce.
00:30:55 Čeho se tak moc bojíte?
00:30:58 Je to upřímný strach z Maxonovy senility,
00:31:02 nebo tak zoufale toužíte režírovat vy sám?
00:31:07 A ještě něco. Četl jsem několik vašich textů.
00:31:11 Zdají se mi velice dobré.
00:31:14 Proč něco nenapíšete i pro naše divadlo?
00:31:18 To je moje věc.
00:31:20 (TELEFON)
00:31:27 Ančák.Už jsi spal? Odpusť, že jsem tě vzbudil.
00:31:31 Stalo se něco? Ne, klid.
00:31:34 Ten Kola je opravdu šikovný. Co kdybychom mu dali Chlestakova?
00:31:40 Zvládne to? To už nech na mně.
00:31:43 Ale je třeba vyřídit nějaké formality na škole,
00:31:47 aby ho pustili, víš? Ale to nebude lehké.
00:31:51 Nic není lehké, dokonce ani lehká holka.
00:31:54 Dobrou noc. Dobrou.
00:32:11 Zdravím tě, Ino.
00:32:14 Je pěkné, že ses přišla podívat na kolegy.
00:32:19 To je přece normální! A co ty?
00:32:22 Jsi tady na kontrole, nebo jsi zatoužil po uměleckém zážitku?
00:32:27 Dal bych si kafe. Ale ne tady, pojďme ke mně.
00:32:31 Jsem pro.
00:32:39 Všiml sis, že polovina diváků zase během přestávky odešla?
00:32:43 Všiml. A divíš se jim?
00:32:48 Prosím. Děkuju.
00:32:52 Dominiku, já...
00:32:58 Nevím, jak to mám říct,
00:33:01 ale hrozně ráda bych hrála u Maxona.
00:33:04 Myslíš, že není fér, že tě o to prosím?
00:33:10 Ale ne... Cukr.
00:33:14 Ale jestli jsi dobrá, určitě si tě všiml.
00:33:18 Kdysi jsem tomu věřila.
00:33:21 Ale brzo jsem zjistila, že existují i jiná pravidla.
00:33:26 Takže ty Maxonovi věříš? Samozřejmě.
00:33:29 Jistě, jinak bych se necpala do jeho spárů.
00:33:33 Slyšela jsem, že vyšťaví soubor na půl roku dopředu.
00:33:36 To jsem taky slyšel.
00:33:39 Jen aby bylo z čeho.
00:33:43 Kdo je váš ročníkový? Fredy Runa.
00:33:47 Správnej chlap, i když trochu důležitej.
00:33:51 Budete ho muset požádat.
00:34:01 Vítejte, Dominiku. Moment, jen to dokončím.
00:34:05 Tam není důležitý patos, ale pravda.
00:34:08 Čím jednodušeji budete říkat poezii nebo mluvené slovo,
00:34:12 tím bude pravdivější. Aby bylo podobné životu.
00:34:15 To si zapamatujte. No, už jsem na vás čekal.
00:34:25 -Obsazení do Revizora?
-Ano.
00:34:28 -To snad ne! Kola? Kdo to je?
-Ze školy.
00:34:32 -Ale proč nějaká Raisová?
-To je ta malá z Národního.
00:34:43 -Který je ten Kola?
-Takový vysoký.
00:34:46 Mimo školu dělá dost málo.
00:34:50 -A co Kropáčová?
-Povídá se leccos, znáš lidi.
00:34:54 Povídej!
00:34:57 -Ale Marii jsi klidně mohla hrát ty! -Ale prosím tě!
00:35:01 Jsem ráda, že jsem ráda. Doma mám 3 scénáře.
00:35:04 Když nám soudruh ředitel oznámil hostování Petra Maxona,
00:35:08 vyvolalo to v našich řadách logicky pozdvižení.
00:35:11 Záměrně přecházím fakt,
00:35:13 že soudruh Ančák tento svůj krok s nikým z vedení nekonzultoval.
00:35:19 Ale o to teď nejde.
00:35:21 Před několika dny se objevilo obsazení,
00:35:25 se kterým jsem nebyl předem seznámený ani já, ani dramaturgie.
00:35:29 Žádám proto Dominika, aby se k tomuto problému vyjádřil.
00:35:38 Je mi opravdu líto, Miloši,
00:35:41 že jsem se tebou nemluvil o obsazení.
00:35:44 Ale uvědomme si, že Maxon je známý excentrik,
00:35:48 který mi je schopný oznámit některé závažné věci nad ránem.
00:35:53 Některé věci mi neřekne vůbec.
00:35:56 Ale přesto spoléhám na jeho zdravý úsudek
00:36:00 a jsem přesvědčený, že ví, co dělá. Ale to nejsou argumenty!
00:36:05 Pro mě je největší argument sám Maxon.
00:36:08 Ale Maxon je hypotéza, ne argument
00:36:11 Vysvětli nám, jak je možné, že hlavní roli přijde hostovat
00:36:16 nějaký student, kterého nikdo nezná?
00:36:19 Kde je tady záruka? Kdo je to?Můj žák.
00:36:23 Výborně!
00:36:25 Tak nám teda vysvětli, co má ten chlapec za sebou.
00:36:30 Domnívám se, že zatím...
00:36:33 ...má všechno teprve před sebou.
00:36:36 Ale my nejsme pokusná králíkárna, soudruzi!
00:36:40 Promiňte, ale s takovýma praktikama já nikdy souhlasit nebudu.
00:36:45 Pokud se mě týká, musím dát Milošovi za pravdu.
00:36:48 Ředitel by měl konzultovat svá rozhodnutí s vedením souboru.
00:36:52 Beru na vědomí.
00:36:55 Ale přesto nechápu,
00:36:57 proč se najednou všichni stavíte na zadní.
00:37:01 Jde přece o divadlo!
00:37:03 Nevidíme si na špičku nosu. Nepřehánějte!
00:37:08 Máme Maxona, chtěl Revizora.
00:37:11 To bylo jeho přání, jestli ne rovnou podmínka.
00:37:14 Já mu přece nemůžu diktovat. A on nám může diktovat?
00:37:18 Vážení kolegové, uklidněte se.
00:37:21 Přichází k nám pojem, Petr Maxon,
00:37:24 a my se od začátku snažíme zpochybňovat jeho kroky.
00:37:27 Kromě toho ze všech stran posloucháme,
00:37:29 že ke slovu se mají dostat mladí. Poslušně zvedáme ruce,
00:37:32 ale když to někdo udělá za nás, tak jsme proti.
00:37:35 Děkuji, pane kolego. A že je to riskantní?
00:37:38 Úplně stejně, jako kdyby tu roli dostal kdokoli jiný.
00:37:41 Ale to nemyslíš vážně! Myslím to vážně!
00:37:43 A navíc cítím tvou žlučovitost. Jako kdybys tomu...
00:37:48 ...tomu chlapci záviděl.
00:37:50 Když už jsme u toho, rád bych si Chlestakova zahrál.
00:37:54 Já jsem ho taky nehrál. A už ani nebudu.
00:37:58 Ani já.
00:38:01 Já taky ne.
00:38:04 Tak pak dejme možnost někomu mladému,
00:38:08 ať si na té postavě vyláme zuby.
00:38:18 Milánku!
00:38:22 Za těch 30 let už ses to mohl naučit!
00:38:26 Buď v klidu, včera jsem se dal zapsat do hudební školy.
00:38:31 Milane, to jsem chtěl říct. Kdyby byly ty dveře širší,
00:38:36 mohu vidět i to, co se odehrává v saloně.
00:38:40 Stačí metr, nebo metr a půl? Metr.To není problém.
00:38:48 (HUDBA)
00:39:01 (POTLESK) Maxon, Maxon!
00:39:13 Vážení kolegové, dovolte,
00:39:17 abych představil naše hosty do nové inscenace.
00:39:21 Martu Raisovou, kterou dobře znáte. (POTLESK)
00:39:25 A Mira Kolu. (PÍSKOT)No tak!
00:39:28 Prosím, posaďte se.
00:39:31 A tady je pan Gogol. Osobně!
00:39:34 Marie, rozdej scénáře.
00:39:43 Dnešní zkoušku povede dramaturg Vellen.
00:39:47 Milí kolegové, vítám vám na čtené zkoušce dalšího titulu této sezony,
00:39:53 kterým je, jak už jistě víte, Gogolův Revizor.
00:39:56 Dramaturgie se po zralé úvaze rozhodla zařadit tento skvost
00:40:01 světové dramatické literatury do repertoáru.
00:40:15 Dobrý den.
00:40:17 Dobrý.
00:40:18 Prosím vás, řekněte mi,
00:40:21 jak se vám podařil takový bravurní podraz.
00:40:26 Vy si myslíte, že tohle divadlo spasí nějaký Maxon?
00:40:34 Prd!
00:40:35 Proč, proč...
00:40:38 Proč nedáte šanci mně?
00:40:42 Víte, jaký jsem byl kdysi režisér?
00:40:49 Ale Boris Eliáš není ještě odepsaný.
00:40:54 Jste opilý.
00:41:01 No a co? I Peter O'Toole pije.
00:41:09 Slyšíš?
00:41:12 (Ančáková) Byla jsem ve škole. Denisa má 38 neomluvených hodin.
00:41:16 Vždyť ji skoro každé ráno vozím do školy.
00:41:19 Neučí se, je drzá. Stála jsem tam jak opařená.
00:41:22 Hm.To je jediné, co se od tebe dozvím?
00:41:25 Promiň, mám hrozně moc práce. Ty nemáš čas ani...Nedělej scény!
00:41:29 Přijdu večer domů. Ano. A dáš jí pár facek.
00:41:32 Pak zdrhne a půjde spát k tvému otci.
00:41:35 Co je zas?Leze mi na nervy jeho přehnaná péče o naši rodinu.
00:41:38 Proč to sem teď taháš? Promiň.
00:41:41 Kdy přijdeš domů? Vážně nevím. Mám milion povinností.
00:41:47 Tak ahoj.
00:41:50 Hm.
00:41:54 (HUDBA)
00:42:45 Nejdřív tam musíme poslat starostu, faráře a zástupce kupců.
00:42:50 Tak to předepisuje státní protokol. Před chvílí jsme si něco řekli.
00:42:55 Je velmi důležité zachytit rytmus situace.
00:43:00 Proto musíme přemýšlet na tím, jak sem šli. Utíkali nebo ne?
00:43:06 Projeví se to na mluvě i na pohybu.
00:43:09 A jestli se něco z toho, cos dělal, přenese i na něj.
00:43:13 A co je nejdůležitější,
00:43:15 jestli jste vnesli do této společnosti něco,
00:43:19 co vzrušuje i ty ostatní. V podstatě jsme všichni posraní.
00:43:24 No jasně! Stalo se něco? Přišel revizor?
00:43:30 Co je nového? Asi bych ti to neměl říkat,
00:43:33 ale přišel nám na tebe anonym.
00:43:39 Máš prý elitářské tendence, prosazuješ absolutismus a tak dál.
00:43:45 Je to jen mezi námi.
00:43:50 Hm, mezi námi třemi.
00:44:00 Netvrdím, že nemám odpůrce.
00:44:05 Ale jsem přesvědčený, že většina souboru by šla se mnou.
00:44:11 Některé konflikty jsou možná zbytečné.
00:44:15 Když jdeš dopředu, konfliktům se nevyhneš.
00:44:21 Ale stejně ti děkuju.
00:44:24 A jak víš, že jdeš dopředu?
00:44:28 Pochybuješ? Ne, ne...
00:44:31 Jen obdivuju to tvoje neomylné přesvědčení, ten absolutismus.
00:44:36 Nezapomeň, že se pomalu dostáváš do centra pozornosti.
00:44:41 To už není hra na písečku.
00:44:43 Noviny píšou, televize křičí, mluví se o tobě i o divadle.
00:44:48 Objeví se závist.
00:44:50 O tom, co se ti podaří, nebo co uděláš dobře,
00:44:53 nikdo nikdy žádný anonym nenapíše.
00:44:59 (PÍSNIČKA RICHARDA MÜLLERA)
00:45:12 Co tady děláš? Přidělili mě k vám.
00:45:20 Vypni to.
00:45:26 Vypadni.
00:45:35 Muži jsou plný, se ženami prý sedět nesmím.
00:45:39 Leda že byste mi to nějak zařídil, myslím s Raisovou.
00:45:46 Je to investice, která se nám vrátí.
00:45:53 Tak já půjdu. Počkej, musíme to vyřešit!
00:45:57 Peníze, to je váš problém. Mám práci.
00:46:02 No, počítejte se mnou, soudruhu řediteli.
00:46:06 Musíme zaplatit Maxona,
00:46:09 to je národní umělec, to je horní hranice,
00:46:13 dále je tu Trégl, Kola, Raisová, a kromě toho chtějí výpravu,
00:46:19 jakou by jim nepostavili ani na Broadwayi.
00:46:24 Požádat ministerstvo o dotaci, to by bylo absurdní?
00:46:28 Tu nedostane ani Národní!
00:46:31 Do konce sezony jsou v plánu ještě dvě premiéry.
00:46:36 Ty musíme osekat.
00:46:41 Jenže když zaplatíme všechno, co je potřeba,
00:46:45 nezůstane nám ani na loutkové představení.
00:46:49 Maxonovi musíme vyjít vstříc. Ať to stojí cokoliv!
00:46:52 U dalších premiér uděláme úsporná opatření.
00:46:56 Na vaši zodpovědnost, soudruhu řediteli.
00:47:00 Já nemám na vybranou! Potom ode mě nechtějte ani halíř.
00:47:06 -Poslouchej, jak to jde s Maxonem?
-Normálně.
00:47:10 Prosím tě, vždyť všichni chodíte s hlavou v oblacích!
00:47:15 -On si to obsazoval sám?
-Jak to mám vědět?
00:47:20 -Jestli ti Dominik něco...
-Ne, nic. Stačí?
00:47:30 Je to pravda, že Raisová chodí s Ančákem?
00:47:35 Nevím a nezajímá mě to.
00:47:40 Maxon ji obsadil asi proto, že v našem souboru nenašel lepší.
00:47:44 A jestli mě za to odmění nebo ne, to už je její věc.
00:47:48 Já budu mít aspoň duši na místě. Stop!
00:47:51 Stop, stačí.
00:47:54 Víte, tady na tom místě se mění dialog na řečnický monolog.
00:48:00 Vy dva odstoupíte. Světlo zůstává na mistru Rudovi.
00:48:06 Fredy zůstává. Rozumím.
00:48:08 Milane, to pozadí je potřeba trochu tlumit,
00:48:12 protože nejde o měšťanský salon.
00:48:15 Tak jak jsme spolu mluvili, ale reálný prostor, ano?
00:48:20 Můžeme to zkusit světlem.
00:48:26 -Pišto!
-Prosím?
00:48:31 Zkuste všechno zhasnout
00:48:35 a nechte jen ten modrý štych. Pišto, ale horizont nechte!
00:48:41 Počkejte chvilku, musím to propojit.
00:48:45 Tak, dětičky, dneska si dáme padla. A zítra všichni v devět.
00:49:00 Takhle, pane režisére?
00:49:07 (DRAMATICKÁ HUDBA)
00:49:38 Ředitel tu nebyl?
00:49:40 Soudruhu řediteli, Maxona odvezli do nemocnice.
00:49:45 Prý je to vážné.
00:50:01 Hm...
00:50:06 Kdyby nebylo mě, mohl ještě žít.
00:50:11 Odpočívat.
00:50:14 A v klidu malovat.
00:50:17 Tys mu pomohl, ty blázne.
00:50:21 Jasně.
00:50:23 Splnil jsi mu nejkrásnější sen.
00:50:28 Peter žil jen tehdy, když dělal divadlo.
00:50:32 Když cítil ten smrad.
00:50:34 Opájel se jím. Tys mu vlastně...
00:50:38 Tys mu vlastně daroval tu nejkrásnější smrt.
00:50:42 Tys ho zachránil. Co to říkáš, proboha!
00:50:46 Co mi to tady vykládáš?
00:51:01 Kdo teď zachrání mě?
00:51:05 (HUDBA)
00:51:35 Jistě vám nemusím vysvětlovat, do jaké situace jsme se dostali.
00:51:40 Ale k věci.
00:51:43 Kdybyste měl zájem, mohl byste dostudovat Revizora.
00:51:51 To nemyslíte vážně!
00:51:54 Vy jste mi klidně přišel nabídnout takovou prohru?
00:51:58 Co jsem vám udělal?
00:52:01 To vám vážně jeden mrtvý nestačí?
00:52:04 Mám vás prosit?
00:52:07 To přece nebude jen moje prohra, bude i vaše.
00:52:10 Jenže, vážený soudruhu řediteli, já radši padnu jako dramaturg,
00:52:15 než bych měl prohrát jako člověk. Vy tedy nechcete pomoct?
00:52:20 Komu? Divadlu.
00:52:30 Tak jak, soudruhu řediteli?
00:52:41 Revizora musíme zachránit.
00:52:47 Režii dokončí... Boris Eliáš.
00:52:53 To snad nemyslíte vážně! Ale ano, myslím.
00:52:58 Nikdo není nenahraditelný. Co vás to napadlo, Dominiku?
00:53:02 Vždyť přece víte, že Boris je... Boris, Boris...
00:53:06 Nemůžeme nikoho odepsat předčasně. Ale vždyť on se odepisuje sám!
00:53:15 Co se s váma děje?
00:53:17 To to trvalo! Dodo, co je s tebou?
00:53:21 Já tě nepoznávám! Nasedni!
00:53:24 Stokrát jsem ti říkal, že nemám ani chuť ani čas na nějaké večírky.
00:53:29 5 hodin sedět na zadku, poslouchat hlouposti a přitom se usmívat.
00:53:45 Otec nemá sedmdesátiny každý den.
00:53:50 Čert nám byl dlužen to posraný divadlo.
00:53:54 A co bys chtěla? Konečně mám postavení,
00:53:57 jaké se pro partnera Evy Obertové hodí.
00:54:00 Nemám nic proti tvému postavení.
00:54:02 Ale ani ve snu by mě nenapadlo,
00:54:05 že tě to za půl roku takhle strašně zruinuje!
00:54:08 A kromě toho, když jsi věděl, že na to nemáš,
00:54:11 tak jsi to neměl brát, ne? Kdo říká, že na to nemám?
00:54:14 Tak se teda ovládej! (SKŘÍPOT BRZD)
00:54:17 Tos udělal schválně! Ty blbče!
00:54:32 Hned odsud odjeďte. Na mou duši, už je nejvyšší čas.
00:54:38 -Proč?
-Proč, proč...
00:54:41 Co tady s nima ještě budete dělat? Vykašlete se na ně!
00:54:45 Ne, mně se tu líbí. Ještě tady zůstanu.
00:54:50 -Možná zítra.
-Proč zítra? Dejte si říct.
00:54:55 Vždyť vás tady pokládají za někoho jiného!
00:54:59 Stop! Tohle má být Gogol?
00:55:05 Tohle je Revizor?
00:55:08 Počkej, Borisi. Co tam máme hrát?
00:55:11 Tady bych chtěl, abyste udělali...
00:55:20 Vlastně...
00:55:25 Pauza!
00:55:32 Promiňte, pane režisére, nechci se vám plést do řemesla,
00:55:37 ale ten škrt, který jste udělal,
00:55:41 tak se domnívám, že dost podstatně mění smysl celé scény.
00:55:47 Udělal jsem tam škrt,
00:55:50 tak se, prosím pěkně, podle toho zařiďte, ano?
00:55:53 No prosím, ale myslete na to,
00:55:56 že Maxon tady chtěl budovat určitou gradaci. -Ano.
00:55:59 -Ta scéna nemá smysl.
-Ale mě...
00:56:02 Mě nezajímá vaše gradace.
00:56:08 Mě totiž nezajímá... nic.
00:56:14 Já mám dost vlastních starostí.
00:56:24 Prosím vás, zrušme to.
00:56:28 Já... já už nemůžu. Ale no tak!
00:56:32 Při první překážce se složíte? Jde přece o divadlo!
00:56:38 Možná, že jsem starý,
00:56:42 opotřebovaný alkoholik,
00:56:45 ale přes to všechno mám tohle divadlo strašně rád.
00:56:50 Ta premiéra vás znovu postaví na nohy.
00:56:56 Tomu teda už vůbec nevěřím. Krucinál!
00:57:00 Víte, kolik mě to všechno stálo sil?
00:57:03 Kolik překážek jsem musel překonat? A teď to mám vzdát?
00:57:09 Do toho mi nic není!
00:57:11 Překonávejte si, co chcete, ale beze mě.
00:57:15 Zůstanete tady!
00:57:18 Proč bráníte panu režisérovi v rozmachu?
00:57:23 Chtěl šanci, tak ji konečně má.
00:57:27 Vy jste dirigent tohohle orchestru.
00:57:34 Pokračujte ve zkoušce.
00:57:38 (hlasatel v televizi) Dnes se celá kulturní veřejnost rozloučila
00:57:41 s národním umělcem Petrem Maxonem. Smrt ho zastihla v plném nasazení,
00:57:47 při práci na inscenaci Gogolova Revizora.
00:57:50 Jak se vaše divadlo vyrovná s touto smutnou skutečností?
00:57:57 Náš soubor se rozhodl,
00:57:59 že představení, které u nás Maxon připravoval,
00:58:03 hrát budeme.
00:58:06 Chtěli bychom tím vzdát hold umělci a člověku,
00:58:10 jakým byl režisér Maxon.
00:58:14 (HUDBA)
00:58:29 (BOUCHNUTÍ DVEŘÍ)
00:58:41 Je půl jedenácté pryč, jestli ti to náhodou nevadí.
00:58:51 Psi štěkají a karavana jde dál.
00:59:05 No, no...
00:59:09 Jste nějaký fajnovky.
00:59:17 -Je tu direktor?
-Ne, není.
00:59:25 -A předala jste mu můj vzkaz?
-Ano, nechala jsem mu to na stole.
00:59:29 Emo, kdyby náhodou...
00:59:34 Co to má znamenat?
00:59:37 Záměrně jsem na schůzi výboru naší ZO KSS
00:59:40 přizvali soudruha ředitele.
00:59:43 Domnívám se totiž, že postoj,
00:59:46 který zaujal k případu Revizor, je nesprávný.
00:59:50 Zkoušky se měly zastavit, hned po smrti Maxona.
00:59:54 To se nestalo.
00:59:57 -Ale myslím, že ještě není pozdě.
-Ty víš, co nás to stálo.
01:00:01 -Tady nejde o peníze!
-Do Revizora jsme vrazili 90 tisíc!
01:00:05 -Ale to opravdu není až tak podstatné. -Ne?
01:00:14 -A co je podstatné?
-To, že práce stojí.
01:00:19 Některé scény ještě nejsou naaranžované v prostoru.
01:00:23 A pak, Eliáš nedokáže vést práci v Maxonově koncepci.
01:00:28 A mimo to chlastá!
01:00:31 Vidím to na vlastní oči, jsem každý den na zkoušce!
01:00:35 To je možná právě špatně. Zákonitě vám chybí nadhled.
01:00:41 Pocity, dojmy během realizačního procesu nemusí být rozhodující.
01:00:47 A jsou neobjektivní. To může být momentální krize.
01:00:51 To je přece logické, krize musí přijít!
01:00:54 Podle mě bude Revizor velice úspěšný.
01:00:58 Tak vy pořád trváte na svém. Co dělám, dělám v zájmu divadla.
01:01:03 A co z toho mám? Nervy v kýblu.
01:01:07 Tak to konečně zastavme a bude klid.
01:01:10 Poohlédneme se po nějakém mladém režisérovi a začneme znovu.
01:01:15 Pěkně pomalu, od začátku,
01:01:18 Jen se, proboha, pojďme zbavit tohohle Waterloo!
01:01:21 Ale to bude naše prohra. Absolutní prohra!
01:01:24 Dominiku, člověk někdy musí obětovat všechnu energii,
01:01:28 kterou vložil do projektu.
01:01:31 A ten projekt se zhroutil, ne jeho vlastní vinou.
01:01:34 Otevřete konečně oči!
01:01:37 Nikdo z nás, jak tady sedíme, rozumíte, nikdo z nás
01:01:40 vám nebude nic vyčítat, když premiéra Revizora nebude.
01:01:49 Zatím ještě jsem umělecký ředitel
01:01:52 a zodpovídám tady za to divadlo.
01:01:57 Premiéra bude třetího. Promiňte.
01:02:01 Dál se o tom nehodlám s nikým bavit.
01:02:05 Správně.
01:02:07 Už z hlediska prestiže, je třeba tu věc uvést.
01:02:12 Čest práci.
01:02:21 Eliáši, krucinál...
01:02:23 Na něčem jsme se přece domluvili!
01:02:28 Zkoušet!
01:02:32 Já ty prkna, co znamenají celý svět,
01:02:36 prostě nenávidím. Krucinál, chcete mě zničit?
01:02:43 Dejte mi pokoj!
01:02:47 Já...
01:02:50 ...už nemůžu, já prostě nevím.
01:03:02 Šéf vám vzkazuje, že se zkouška odkládá.
01:03:05 Režisér je indisponovaný.
01:03:17 Počkejte! Milane, počkej chvíli!
01:03:23 Milane,
01:03:25 Maxon říkal, že jsi polovina jeho hlavy.
01:03:29 Nedotáhnem to spolu?
01:03:36 -Já přece nejsem režisér!
-Ale soubor ti věří.
01:03:40 Víc, než komukoli jinému. No?
01:03:45 No, zkusit to můžeme.
01:03:49 Vážení kolegové, zkouška začíná! Každý na své místo, prosím.
01:03:54 Tady už může režírovat každý.
01:03:57 Kamaráde, ten o tý hře ví víc než my všichni dohromady.
01:04:02 Tak pojďme, prosím.
01:04:04 Sedněte si.
01:04:07 Dámy, prosím vás, pro štěstí na začátek začneme vaším dialogem.
01:04:12 Dobře.
01:04:19 -Který? Ten, kde jsem zamilovaná?
-Ano.
01:04:30 Ach...
01:04:34 To je tak příjemný člověk.
01:04:38 -A ty jeho způsoby, gesta! Úžasné!
-Děkuji.
01:04:45 Promiňte, vezmeme to ještě jednou.
01:04:48 Čekali jsme 2 hodiny, tak se hezky se uklidněte.
01:04:52 Méně myslete na diváka.
01:04:55 Víc myslete na to, co sdělujete té partnerce.
01:05:00 (HUDBA)
01:05:10 Do prdele! Co je?
01:05:15 Máš trému? Ale...
01:05:21 Strašnou. Tak ukaž!
01:05:26 Ty Chlestakove.
01:05:34 No vidíš! Tak se uprav.
01:05:39 Můžu, mistře? Pojď!
01:05:42 A zlom vaz!
01:05:47 (herci z jeviště) Do města přijel revizor.
01:05:51 -Revizor? -Ano, v přestrojení. A prý má tajné poslání.
01:05:57 Jako kdybych to tušil! Dneska jsem měl hrozný sen.
01:06:04 Přečtu vám dopis, co jsem dostal od příbuzné.
01:06:08 Máš trému? Už mě přešla.
01:06:16 Ale ty by ses měl uklidnit. Všechno je přece v pořádku.
01:06:20 Neboj se, bude to tvůj úspěch.
01:06:46 Jedna noha sem, druhá tam. Zítra mě tu zase máte.
01:06:52 A nepotřeboval byste náhodou na cestu nějaké peníze?
01:06:59 Vlastně... když budete tak laskav. Ale samozřejmě!
01:07:04 (SMÍCH Z HLEDIŠTĚ)
01:07:15 (POTLESK)
01:07:46 Děkuju vám.
01:07:48 Vždyť nemáte za co!
01:07:51 Kvůli vám jsem to nedělal.
01:07:53 Pojďte na scénu!
01:08:01 (POTLESK)
01:08:17 Dobré představení, opravdu.
01:08:20 No prosím, konec dobrý, všechno dobré.
01:08:23 Od rána poslouchám jen samé pozitivní zprávy.
01:08:27 Ale já končím. Cože?
01:08:32 Ty ses zbláznil nebo co?
01:08:34 Na tuhle premiéru se bude ještě hodně dlouho vzpomínat.
01:08:39 Osvědčil ses, to ti řekne každý.
01:08:42 Ale já už nedokážu udělat ještě jednu takovou premiéru.
01:08:46 Prosím tě! Teď už to přece budeš mít o moc lehčí!
01:08:52 -Srdečně vám gratuluji, byla jste skvělá. -Děkuju.
01:08:56 Slyšela jste? Prý chce odejít! Doufám, že mu to rozmluvíte.
01:09:00 Příjemnou zábavu.
01:09:03 Cože? Takže se budem potkávat v dabingu?
01:09:08 No, možná máš pravdu.
01:09:11 Umět odhadnout své síly, to je velké umění.
01:09:15 Ale stejně ti děkuju.
01:09:22 (HUDBA)
01:09:34 Nedáte mi někdo cigaretu? Prosím.
01:09:53 -Tak proto se mu to povedlo.
-No.
01:10:01 Veni, vidi, vici, mistře!
01:10:05 Ale dobrý večer, mistře!
01:10:08 Tak co? Našel jste své ztracené iluze?
01:10:12 A vy? Co jste našel vy?
01:10:18 Je tu dusno, pojďme se projít. Dobrá.
01:10:32 Nebudou vás hledat? Začínal jsem se dusit.
01:10:36 Poslyšte, neberete sám sebe příliš vážně?
01:10:40 Asi jo. Chyba!
01:10:42 Jediné, co nesmíme brát příliš vážně, jsme my sami.
01:10:47 To řekl Nietzsche. Ne, já sám.
01:10:53 Co kdybych se chtěl vrátit? Kam?K vám do divadla.
01:11:02 A co vaše iluze?
01:11:06 No, když se to tak vezme, je to...
01:11:13 ...docela slušné divadlo. Ne?
01:11:19 (HUDBA)
01:12:32 Skryté titulky: Matěj Hodr Česká televize 2014
Nepříliš úspěšný herec Ančák podlehne nátlaku svého vlivného tchána, odejde z domovského divadla a přijme protekční funkci ředitele malé divadelní scény. Třebaže je Ančák už mužem v letech, stále ještě má jisté umělecké ambice. Těmi si ovšem nikoho ze svých nových podřízených nezíská: místo plného nasazení na jevišti si totiž herci slušně přivydělávají dabingem nebo účinkováním v seriálech. Ančák se rozhodne to změnit a najme legendárního divadelního režiséra, jenž navrhne nastudovat Gogolova Revizora. Optimistické Ančákovy záměry ovšem od začátku začnou narážet na prozaickou realitu: řevnivost divadelního dramaturga, závist a nedůvěru herců k hostujícím kolegům, nedostatek financí a nakonec i jedno tragické úmrtí…