V lásce vám ani odbory nepomůžou. Československá televizní komedie. ### Hrají: J. Abrhám, E. Vášáryová, S. Zázvorková, V. Strnisková, J. Štercl, V. Švarcová, J. Sovák, M. Kopecký, B. Záhorský, J. Dóczy, E. Krížiková, J. Krampol, L. Lipský, J. Hrzán, F. Filipovský. Režie Otakar Krivánek.
00:00:24 (ČASOVÉ ZNAMENÍ)
00:00:29 (hlasatelka) Dobré jitro, bylo přesně půl sedmé.
00:00:34 Je úterý.
00:00:39 Děkuju.
00:00:59 Čest práci, soudružko Karfová. Jak se máme?
00:01:03 Čest. Jde to, soudruhu náměstku. Jen holt ty revma.
00:01:09 Ten krám už zase nejede, soudruhu náměstku.
00:01:14 -Už zas?
-Pořád s tím něco je.
00:01:17 -Už jsem volala.
-Ach...
00:01:31 -Dobré jitro.
-Dobré jitro, dobré jitro.
00:01:38 Dobré ráno. Dobré ráno.
00:01:42 Dobré ráno, práce je dost.
00:01:45 Musíme to zvládnout, to jsou moje děvčata.
00:01:49 Tak co, jak jste se vyspaly? No, půjdeme na to.
00:01:58 Dobrý, já s tím souhlasím. Ale přimlouvám se tady...
00:02:04 Dobré jitro. Dobré jitro.
00:02:08 Nazdar.
-Zdravíčko. -Zdravím vás.
00:02:10 Ahoj.
00:02:14 Á, pěkně vás vítám!
00:02:17 Tak pozejtří zkoušíme ten novej stroj.
00:02:20 -Jistě, to bude naprosto v pořádku.
-Dobrý!
00:02:24 Tak ještě jednou. Ale jo, je to dobrý, ale já...
00:02:32 Tondo, pozítří zkoušíme s naším materiálem?Jo. Proč?
00:02:42 Nic jsi, Vendo, neříkal... No právě, to nám ušlo.
00:02:46 Vždyť ta naše příze se může
00:02:49 v mechanicko-fyzikálních vlastnostech lišit od zahraniční!
00:02:54 No jo, a stroj je určený i pro export.
00:02:57 Je teda nutné... Samozřejmě.
00:03:02 (HUDBA)
00:03:14 (ČASOVÉ ZNAMENÍ)
00:03:18 Dobré jitro, vážení posluchači. Bylo 7 hodin, je středa.
00:03:33 Tak.
00:03:39 Tak to je...
00:03:52 Logaritmus...
00:03:54 Vendelín! Chlapče, prestaň už.
00:03:57 Bože môj, veď si celú noc nespal.
00:04:01 Čtyřicet... Je sedem hodín.
00:04:06 Sedm?
00:04:08 Sedm, hm...
00:04:10 No tak, to už... to už musím.
00:04:14 Jdu pod sprchu.
00:04:21 Hm.Už musíš ísť, Vendo. To stihnu.
00:04:27 Chvála bohu, posledná štátnica. Hm.
00:04:34 Keby sa tak táta bol toho dožil.
00:04:40 Vendo! Hm.
00:04:47 Vendo, šál! Vonku je zima.
00:04:51 Ale... tak děkuju, no. Drž sa.
00:04:55 Hlavná vec, že to budeš mať za sebou.
00:04:58 Člověk nikdy neví, co se může... Len pokoj, pokoj.
00:05:02 Bože môj, toľké roky nad knihami. A nič si si neužil.
00:05:07 Ale mě to baví, maminko. Po štátnici si musíš oddýchnuť.
00:05:11 Buď klidná. Čo tam máš? Aha, tak dobre.
00:05:18 Ach bože, čo tam máš? Ale tak...
00:05:21 Potom si vezmeš dovolenku, počuješ? Nevím, kdy se vrátím.
00:05:25 Len to osláv, chlapče. Někdy zkouší až do večera.
00:05:28 Tak nashle.
00:05:30 (HUDBA)
00:05:42 (VYPNE HUDBU)
00:05:46 (mluví nastydle) Jedna dvě, jedna dvě...
00:05:50 Prosím pozor, prosím pozor.
00:05:55 Předseda výboru Revolučního odborového hnutí
00:06:00 prosí členy výboru, soudružku Růžičkovou,
00:06:04 inženýra Andršta, soudruha Pokorného,
00:06:09 soudruha Tománka a ostatní členy závodního výboru,
00:06:13 aby se dostavili na schůzi
00:06:16 k projednání rekreací a léčebných poukazů.
00:06:21 Schůze bude krátká, děkuji, konec!
00:06:25 A protože... Promiň, já jsem se trošku opozdil.
00:06:28 Dobrý, dobrý.
00:06:31 Protože soudružku Čilíkovou museli zničehonic operovat...
00:06:35 Děkuju vám. ...musíme urychleně určit náhradu.
00:06:39 Navrhujte, prosím, soudruzi.
00:06:43 Soudružko Alenko, budete zapisovat! Já?No, vypomůžete nám, výjimečně.
00:06:53 Ach jo...
00:07:01 Výbor sice není kompletní, ale usnášet se může.
00:07:06 -Na zdravíčko.
-Zdravíčko, předsedo. -Na zdraví.
00:07:10 Ať slouží.
00:07:12 Seš pořádně chycenej, předsedo. To jo, pořádně.
00:07:16 Víš, Aloisku, ona zuří ta... Kdo?
00:07:19 No ta...Která? Ta hongkongská chřipka. Že jo?
00:07:24 Čert ji vem!
00:07:29 Ale teď vážně, soudruzi.
00:07:32 Věc není ledajaká, ale právě naopak.
00:07:35 A proto vás prosím,
00:07:38 uvažujte seriózně, konstruktivně, objektivně a hlavně kolektivně!
00:07:43 -Ale to není tak jednoduchý.
-Máš pravdu, není to jednoduchý.
00:07:48 Předpokládám, že každý znáte svoje pracoviště.
00:07:52 Kdo s kým pracuje a hlavně jak kdo pracuje.
00:07:58 Soudruzi, jsme specializované pracoviště výzkumu.
00:08:01 Dobrých pracovníků je u nás dost na každém úseku.
00:08:05 Já myslím, že je úplně jedno, kdo pojede.
00:08:08 To jsou zbytečný řeči.
00:08:10 To tedy není jedno, soudruhu Tománku!
00:08:14 To vůbec není jedno!
00:08:16 Víš, co jsou to vůbec Vysoký Tatry? Areál snů!
00:08:20 Víš, co mě stálo námahy, než jsem ten poukaz sehnal?
00:08:24 Vždyť těch poukazů je minimálně! Deset na celou republiku!
00:08:29 Vysoký Tatry, Areál snů!
00:08:35 Vždyť to je maximální, nej, nej...
00:08:38 ...nejreprezentativnější! To ukazujeme celýmu světu!
00:08:44 (sekretářka) Maximálně nej, nej, nej...
00:08:48 To tam nepište, děvenko!
00:08:51 Ale dostali jsme ten poukaz. A proč, Karle?Nevím.
00:08:56 Pro tu naši technickou revoluci.
00:09:02 Tak je to, vážení soudruzi.
00:09:05 Odbory ocenily naše výsledky v oblasti výzkumu,
00:09:09 protože naše stroje prodáváme pomalu do celého světa.
00:09:13 Je to tak, inženýre? Naprosto.
00:09:17 Ten Vendův stroj, soudruzi, to bude... to bude přímo pohádka.
00:09:23 Vendo, gratuluji. A jakou máš diplomovou práci?
00:09:26 Dost zajímavou.
00:09:29 Už delší dobu pracuji ve výzkumném ústavu na zajímavém problému.
00:09:33 A jestli jsou moje předpoklady správné, tak...
00:09:38 Jurča je vzorný pracovník.
00:09:40 Nejstarší člen odborů, zasloužil by si to.
00:09:47 Václave, máš pravdu. Jurči si vážíme všichni.
00:09:51 Ale Jurča má revma.
00:09:54 A my jsme, soudruzi, povinni ho poslat do Piešťan, že?
00:09:58 Na "iksku". Jo, to jo.
00:10:00 Pište.
00:10:02 Soudruha Jurču zaslat, pardon, poslat do Piešťan.
00:10:08 Na "iksku". Ovšem.
00:10:12 Další návrh.
00:10:15 My, pěkně prosím, za konstrukci navrhujeme soudružku Ondákovou.
00:10:21 Je to poctivá... pracovnice, že? Má 3 děti...
00:10:26 Nechci vám odporovat, soudruhu inženýre.Tři děti!
00:10:31 Ano, jistě, soudružka Ondáková je poctivá pracovnice
00:10:35 a má tři děti, ano.
00:10:38 Ale zároveň je to taky mladá a pohledná ženská.
00:10:41 To snad není tělesná vada, Růžo!
00:10:44 To bych řekla, taky jsem byla mladá.No, byla...
00:10:48 Nic ve zlém.
00:10:50 Příležitost dělá zloděje, jak se říká.
00:10:54 A proto já navrhuji soudružku Ondákovou
00:10:57 na rodinnou rekreaci do Špindlu. Zapsat.
00:11:05 Tak snad ať přece jenom jede soudružka Čilíková, co?
00:11:12 V rámci rekonvalescence. Do Areálu snů?
00:11:17 Bez slepýho střeva? To ne!
00:11:21 Já za mládežníky navrhuji, protože se jim nejvíc věnuje,
00:11:26 soudružku... ehm...
00:11:29 Růžičkovou.
00:11:36 Ty jako svazák... Vlastně koukám, proč ne?
00:11:40 Ne, ne, kluci. Já už jsem jenom...
00:11:43 Pro mě už jsou jenom Smrdáky. Tak dobrá, dobrá.
00:11:47 Soudružka Růžičková pojede do Smrdák,
00:11:50 a teď prosím urychleně jednoho do toho Areálu snů.
00:11:58 (profesor) Další příklad.
00:12:03 Besselova rovnice rovná se: X na druhou...
00:12:09 Ten to ale ze sebe sype, viď?
00:12:12 Jako vždycky.
00:12:17 -To je hlava.
-Nevypadá na to.
00:12:20 Když mi ho starej Zajíček poprvé přivedl, povídá:
00:12:25 "Růžo, ten kluk je tichej, ale divej do motorů a do šroubů."
00:12:30 A jak brousil, soudruzi!
00:12:32 Já jsem hned poznala, jakej je to talent.
00:12:35 Jak se vyučil, hned byl samej zlepšovák.
00:12:38 Potom zmáknul průmyslovku jen tak od boku a na vyznamenání.
00:12:42 A teď končí techniku a má to taky všecko za jedna!
00:13:08 Venda je velký talent. A pracant, prosím.
00:13:12 Venda je prima kluk, ale nikam vám nepojede,
00:13:16 protože... je střelenej do práce. Střelenej.
00:13:20 Každej jsme nějak střelenej, Karle, ale Venda je báječně střelenej.
00:13:29 Soudruhu Zajíčku, zamazal jste si šaty.
00:13:33 Ale výsledek a postup je naprosto přesný.
00:13:37 Vaše odpověď byla fundovaná.
00:13:44 Děkuji vám, můžete odejít.
00:13:51 Děkuji vám, soudruhu profesore.
00:13:55 No, můžete odejít.
00:13:58 Byla to nesnadná, velice zajímavá úloha.
00:14:02 Děkuji vám, můžete jít. Děkuji.
00:14:08 Můžete. Děkuji, děkuji.
00:14:11 Samý čísla, vzorce, mocniny, rovnice!
00:14:15 Chudák, má jenom tu práci, školu, maminku a hubne.
00:14:19 No jasně, soudruzi,
00:14:21 kde má ten chudák kluk najít holku v těch skriptech?
00:14:25 A my mu musíme pomoci v tom, soudruzi!
00:14:28 A to mu ji mám snad hledat? To ne.
00:14:31 Ale jako předseda odborů musíš dbát o všestranný rozvoj člověka.
00:14:37 Vždyť to taky dělám, ne? Takový Tatry, Areál snů,
00:14:43 mušlovej bazén, skokanskej můstek! Ale Růžo, Venda skákat nebude!
00:14:49 Proč ne, Vašku? Ať si kluk skočí!
00:14:52 Já vám povím, soudruzi, když má někdo tolik v tý hlavě
00:14:56 a tolik pevný vůle, dokáže si i skočit!
00:15:02 Dávej bacha, moulo!
00:15:17 Zase na výbornú? Gratulujem.
00:15:21 Já som to vedela. Mal by si to teraz osláviť.
00:15:27 Ale! Oslavíme to spolu.
00:15:33 Ano, jedu domů.
00:15:37 Volám jen, abys byla klidná.
00:15:40 Ja viem.
00:15:42 Stále sedíš nad tými knihami a kazíš si oči.
00:15:46 Mal by si trošku... Haló, Vendo, si tam?
00:15:51 Haló? Linky sú preťažené.
00:15:54 Ale ne, mami, vůbec nejsem přetíženej.
00:15:57 Naopak. I oči mám v pořádku.
00:16:02 Chlapče, keby sa toho bol dožil táta.
00:16:07 Ale mami, nech toho.
00:16:11 Ja viem, že si celý po ňom.
00:16:15 Za všechno vděčím... Dále. ...tobě.
00:16:20 Promiňte, ale je mi zima. A spěchám.
00:16:26 Promiňte, pomůžu vám.
00:16:29 Vendo, ty tam někoho máš? Ja to počujem.
00:16:36 Jenom klid.
00:16:40 Totiž ta Aplikovaná kybernetika pro textilní průmysl, promiňte!
00:16:46 Promiňte, šlápla jsem vám na...
00:16:50 Aplikovanou kybernetiku pro textilní průmysl.
00:16:55 Prosím.
00:16:57 Chcete ještě? Ne, děkuju.
00:17:00 Pozdravujte maminku, na shledanou. Na shledanou.
00:17:04 Promiň, broučku, ale nemohla jsem. Víš, byl tady nějakej...
00:17:07 Haló, kto tam?
00:17:09 -Byl tady nějakej praštěnej kybernetik a vůbec mě... -Haló?
00:17:19 Pane jo, ta je ale napulírovaná!
00:17:24 Taková malá kosmetika. Pojď!
00:17:31 Jak to, že s tím jezdíš? Solí silnice.
00:17:35 Udělal jsem něco na startování. Zkouším to.
00:17:42 Zdokonalil jsem tranzistorové zapalování.
00:17:45 Teď to má akceleraci! Když na to šlápnu...
00:17:49 Tak předjedeš i ředitele v šestsettrojce.
00:17:53 -Šestsettrojku? Ha ha ha!
-No jo, hlavně když je v záběhu.
00:18:00 Václave, zaskočte večer dolů, něco vám ukážu.
00:18:04 Bude se vám líbit.
00:18:06 Přijdu.
00:18:08 Rád přijdu.
00:18:10 -Ale nechtěl bych rušit.
-Ale pst, nikomu ani muk.
00:18:15 Moje paní je na ni alergická.
00:18:21 -Žárlí. Chápete?
-Ha ha, bodejť by ne!
00:18:28 Jo, děkuju, to je dobrý. Nashle.
00:18:31 (HUDBA)
00:19:24 No tak.
00:19:27 Prosím. Děkuji.
00:19:31 Ještě taška. Á, děkuji.
00:19:41 Dovolte, prosím.
00:19:43 Strašně spěchám, dovolte prosím. Děkuji.
00:19:53 Jé, taška!
00:19:58 Pardon.
00:20:03 Děkuji vám.
00:20:06 Promiňte.
00:20:17 Jé, pane řidiči, prosím vás, zastavte!
00:20:20 Já jsem se spletla, já myslela, že to je osmička!
00:20:24 Prosím vás, haló! Pane řidiči, haló, zastavte!
00:20:29 (HUDBA)
00:20:44 -Ahoj.
-Ahoj.
00:20:46 -Prosím tě, kde seš? Podívej se...
-Nezlob se, já jsem to nestihla.
00:20:51 Pojď!
00:20:53 Viděl jsem tvoji matku s nákupem, asi šla domů.
00:20:56 Jo? Fajn.
00:20:59 Vendo.
00:21:01 Vendo, poď mi aspoň dnes pomôcť! Poď, musíš si oddýchnuť.
00:21:06 Veď máš po štátnici, poď. Ale mě to baví, mami.
00:21:10 No tak poď, no.
00:21:17 Víš, že se mi bude po škole stejskat?
00:21:21 Co já budu dělat?
00:21:24 Zase od kriedy.
00:21:29 Veď máš prácu!
00:21:31 A roky utekajú.
00:21:34 Nechcem, aby si zostal v životě sám.
00:21:40 Hm.
00:21:48 -Dobrej večer, inženýre.
-Dobrej, Václave.
00:21:52 -Dáváš jí foukanou?
-To jo, foukanou.
00:21:55 Foukám, Václave, foukám. Ani vlásek nesmí zůstat vlhkej.
00:22:01 Je to slabej plech, víš?
00:22:04 -A koroze, to je zákeřná věc.
-No jo, jako falešná ženská, viď?
00:22:11 -No jo, to je ten zlepšovák.
-A dobrej, viď? -Jo, jo.
00:22:25 Eh...
00:22:36 -(výhružně) Arnolde... -Hedvičko!
-No, tak já bych snad...
00:22:42 Opravil ti ho, viď?
00:22:45 -Tak jsme ho zkoušeli, fouká báječně. -Ale počkej...
00:22:49 Jo, jo, opravil. Právě jsme foukali, milostivá.
00:22:54 -Dej to sem a můžeš s ní spát!
-Ale.
00:22:58 Abys věděl, já si najdu taky koníčka.
00:23:01 -Ale živýho.
-Ale, Hedvičko, ne. -Jo.
00:23:05 -Ne. -Jo. -Ne. -Jo.
-Nevyhrožuj! -Jo!
00:23:19 Všetko som počula cez telefon.
00:23:25 Ty predo mnou neco tajíš?
00:23:29 Mami, prosím tě! Kdo by potřeboval takovýho nešiku?
00:23:36 Chlapče, kto urobí priemyslovku a techniku s vyznamenaním,
00:23:41 nie je nešika.
00:23:44 Podívej se na mě.
00:23:47 Urobila som ti kurací paprikáš s haluškami.
00:23:51 Podaj poháriky!
00:23:53 Okoštujeme z toho vínka, čo nám poslal krstný z Pezinka.
00:24:00 Chlapče, ta, čo teba dostane, bude šťastná žena.
00:24:05 Ts, to určitě.
00:24:09 (HUDBA)
00:24:15 Kto by odolal a nenavštívil naše veľhory Vysoké Tatry v zime?
00:24:24 Čerstvý sneh pokryl krajinu
00:24:26 a Tatry privítali zahraničných a domácích hostí.
00:24:38 Milovníci športu si prídu na svoje.
00:24:44 Rekreačné strediská čakajú ďalších pracujúcich ako rekreantou.
00:24:51 A tak dovidenia v Tatrách.
00:25:00 Ahoj, mami. Mám šílenej hlad, co je k večeři?
00:25:04 Pst, počkej až po televizních! Ale mami, já jdu z tréninku.
00:25:08 To je děsný.
00:25:10 To je děsný! Všecko v týhle domácnosti dělám sama,
00:25:14 a ani při těch zprávách nemám klid!
00:25:17 Víš, že Televizní noviny, to je moje.
00:25:21 Chci bejt informovaná o tom, co se děje ve světě.Hm.
00:25:25 Zavázali se, že odevzdají 30 metráků vepřového navíc.
00:25:41 No dobře, já počkám. Přezout!
00:25:46 Mhm... Dobré?
00:25:49 Byl výbornej, jako vždycky.
00:25:53 Môj nebohý otec, tvoj dedo, to mal tiež veľmi rád
00:25:57 a vždy hovorieval mamke:
00:26:00 "Už dávno sme nemali csirkepaprikás."
00:26:05 Co to je? To je kurací paprikáš po maďarsky.
00:26:12 Tak na zdraví.
00:26:15 Na zdravie, na diplomovku,
00:26:18 a na to, aby si čo najskôr dokončil stroj do Brna na veľtrh.
00:26:23 To Brno, to bude dřina. Tak na zdraví.Na zdravie.
00:26:29 (DRAMATICKÁ HUDBA)
00:26:53 Mami?
00:26:56 Ten tvůj Mikulski je docela prima.
00:27:02 (HUDBA)
00:27:18 Mami?
00:27:20 Mami!
00:27:23 Mami, ty spíš? Tvůj kapitán Kloss.
00:27:27 Jo...
00:27:32 To je ale rozkošnej mužskej. Hm.Fešák.
00:27:38 Táta ještě nepřišel?
00:27:43 Já jsem tak utahaná!
00:27:48 Jdi spát, stejně už to skončilo. Jo? To je škoda.
00:27:57 Danielo, uč se. Až se zítra vrátím z práce, pereme.
00:28:02 Jo. Ale já mám ve 4 trénink. Co?
00:28:05 Teda, Danielo, ty si pořád trénuješ,
00:28:11 táta taky někde to...
00:28:15 A já tu lítám jako blázen! Ale, mami, liga je liga.
00:28:20 Táta samej hokej, házená, schůzky v klubu,
00:28:24 celou rodinu mám střelenou sportem!
00:28:27 A já abych po kvartýru a v prádelně trénovala sama. Jdu spát.
00:28:34 Tátovi řekni, ať mě nebudí! Večeři má v troubě.
00:28:40 Mať takého muža a syna!
00:28:46 Len v jednom sme si s taťkom nerozumeli, a to ma veľmi mrzí.
00:28:54 Teraz si už dospelý, tak ti to môžem povedať.
00:28:59 Taťka mal veľmi rád... Ne, mami, ne!
00:29:05 ...dychovku.
00:29:08 A ja zasa cigánsku hudbu, husle, halgatá,
00:29:13 to mám po otcovi. La la la...
00:29:30 Ještě jeden lipovej s medem, Lojzíku.
00:29:33 (KÝCHÁNÍ) No vidíš, zdravíčko.
00:29:37 Tohle ti udělá dobře na průdušky.
00:29:41 Zejtra musím bejt fit. Zkoušíme ten novej Vendův stroj.
00:29:47 Tak to vypij.
00:29:49 Nejlepší je vypotit se. Ale vždyť se potím!
00:29:56 Růžičková říkala, že nejlepší na průdušky jsou Smrdáky.
00:30:01 Co to je? To jsou placky?
00:30:04 To si pleteš s liťákama, to je cmunda.
00:30:08 Smrdáky, to jsou lázně přímo...
00:30:13 Liťáky. Smrdáky!
00:30:16 To jsou lázně na Slovensku,
00:30:19 tam se musíme jít podívat o dovolený, víš?
00:30:23 Ať si děti ty svý caparty ohlídaj sami.
00:30:27 Přece se můžeme konečně jednou...
00:30:31 Počkej, vždyť mě utopíš! Jdi s tím pryč!
00:30:36 Tak.
00:30:38 Ještě.
00:30:40 Ještě malinko.
00:30:43 -Dobrý?
-Ještě trošku.
00:30:46 Tak co, půjde to? Jistě, to půjde.
00:30:49 -Je to dobrý.
-Jo, je.
00:30:53 Čestíček.
00:30:55 -Dobrou chuť, matko. -Děkuju.
-Jak se máme?
00:31:01 Ujde to, šéfe.
00:31:05 Volám už druhej den.
00:31:07 -Co se děje?
-Ale ta helikoptéra zas nejezdí!
00:31:13 Proto takovej povyk, matko?
00:31:17 -Soudruh náměstek se včera strašlivě zlobil. -Jo?
00:31:21 Podívejte se, soudružko, soudruhovi náměstkovi
00:31:25 vůbec neuškodí trochu se prošpacírovat.
00:31:29 (náměstek) Ehm, ehm...
00:31:33 Ten výtah ještě nejede. Když dovolíte, pane...
00:31:37 Vždyť on zapomene chodit!
00:31:40 Pořád přestupuje z auta do auta, z porady na poradu.
00:31:44 A víte, jak to škodí?
00:31:46 Srdce, nervy, mozek neprovětranej, plotýnky a tak dále.
00:31:52 Matko?
00:31:55 Matko, kde jste? Hledáte někoho?
00:32:00 Pšt. Kde je?
00:32:05 Už je pryč?
00:32:10 Nic ve zlým, jasný? Já tu helikoptéru udělám kvůli vám.
00:32:14 To jste hodnej.
00:32:17 (hlášení) Prosím pozor, prosím pozor.
00:32:20 Prosím kolektiv inženýra Zajíčka,
00:32:23 aby se dostavil do zkušebné haly číslo 6,
00:32:27 kde bude provedena zkouška stroje. Děkuji.
00:32:30 Ó! Pěkně vítám, soudruhu náměstku.
00:32:33 Prosím. Jděte první, neotálejte!
00:32:45 Ráno jsme se starým dělali kontrolu funkce stroje.
00:32:49 Je to v pořádku, Vendo. Uvidíme.
00:32:52 Máš stopky? Mám.
00:32:58 -Tak co, spustíme to?
-Můžeme.
00:33:08 (MOTOR STROJE)
00:33:51 Stop.
00:33:53 -Výrobek?
-Hotovo.
00:33:55 -A stroj?
-Přesně podle stanovené normy.
00:33:58 Gratuluju, Venoušku, ty můj kluku! Děkuju.
00:34:01 Prosím.
00:34:07 Soudruhu náměstku, tomu se říká produktivita práce.
00:34:11 Každejch půl minuty takovejhle krásnej kousek.
00:34:14 A náklady se o 30 procent sníží.
00:34:17 Ta pružnost, pohádka!
00:34:20 Stroj podle programu plní více výrobních úkolů.
00:34:23 -Některé už jsme odzkoušeli. Prosím račte, soudruzi. -Pojďme!
00:34:28 (HUDBA)
00:34:33 To jsou výrobky, které náš stroj zhotovuje.
00:34:37 -Výrobky ze silonových vláken.
-Vypadá to dobře, opravdu.
00:34:44 Venoušku, no ne!
00:34:51 Soudruzi, já vám gratuluji. Všem vám gratuluji.
00:34:56 Děkuju. Dobrý, opravdu dobrý.
00:35:01 Pardon. Ne, nic se nestalo.
00:35:04 Děkuju.
00:35:13 Ovšem, soudruzi, já jsem udělal chybu.
00:35:16 Cože? Ano, výrobek je vadný.
00:35:19 Chybu?Kde? Tam, jak se to...
00:35:23 ...spojuje.
00:35:27 No, v tom prostředku... se párá.
00:35:31 Kdy má jít stroj na zkušební proceduru?
00:35:34 Soudruzi, plánované úkoly musíme bezpodmínečně splnit!
00:35:38 -Nás čeká Brno.
-To přece musíte vyřešit!
00:35:41 Máme ještě 5 měsíců a pak Brno. Ano.
00:35:44 Soudruhu náměstku, buď úplně klidný, Venda to vyřeší.
00:35:47 Teď půjde na rekreaci a potom... Co? Já? Na rekreaci?
00:35:52 Já nikam nejedu. Ale pojedeš, Vendo.
00:35:55 Odbory tě tam vysílají. Ale já nemůžu.
00:36:00 A proč ne? Protože musím...
00:36:04 ...vyřešit to spojení. Jinak to nemělo celý smysl.
00:36:08 To určitě vyřešíš, Vendelíne. Že, soudruhu inženýre?
00:36:13 Vendo,
00:36:16 nemám zdání, v čem to je. No právě! To není tak jednoduché.
00:36:20 Je na tom závislá také moje diplomová práce.
00:36:23 Vidíš, chlapče, ty si potřebuješ před tou diplomovkou odpočinout.
00:36:26 Jinak se ti to v tý hlavince všechno pomíchá.
00:36:29 To chce změnit prostředí, pobavit se, zasportovat si...
00:36:33 Já... nejsem unavenej.
00:36:35 Vendo, představ si to, Vysoký Tatry, Areál snů!
00:36:38 Zalyžuješ si. V životě jsem neměl lyže v ruce.
00:36:41 Tak vidíš, teď je budeš mít na nohou.
00:36:44 Jak tě znám, ty, se svejma schopnostma,
00:36:47 se nám vrátíš do výzkumu jako Toni Sailer.
00:36:49 Já nikam nejedu, mám moc práce. Nashle.
00:36:53 Karle!
00:36:55 Karle, měl jsi pravdu, je to střelenej mužskej.
00:37:00 Jak?No tak. Člověk musí mít svatou trpělivost.
00:37:04 Ale děvčata!
00:37:06 Copak se to takhle může dělat? To se přece musí upravit.
00:37:12 A je to, no.
00:37:17 Přijedu až večer, mami. Plánované úkoly.
00:37:22 Udělal jsem chybu.
00:37:26 To spojení.
00:37:29 Cože?
00:37:31 No, já právě taky ne.
00:37:34 Já to rozseknu.
00:37:37 Tak nashle.
00:37:45 Jo, dobře, závodní výbor. Fajn! Nepereme?
00:37:50 Nedělej si, mamko, starosti, vypereme jindy.
00:37:54 Nezlob se, já spěchám na trénink. Dobře, já mu to řeknu.
00:37:57 Tak ahoj!
00:38:11 Ahoj, tati! Nepereme.
00:38:14 -Co je?
-Pospíchám, to víš, trénink.
00:38:17 -Máš nakoupit. -Co?
-Já nevím, máš nakoupit, máma sedí.
00:38:22 -Kde?
-Na výboru. Ahoj!
00:38:27 No právě, studium.
00:38:31 Všichni víme, že si to Venda zaslouží.
00:38:34 Ale on...
00:38:36 Proto jsem přišla za vámi. Ďakujem vám, pani Růžičková.
00:38:40 A mám veľkú radosť. Vendo do Tatier pôjde.
00:38:44 Jste pro? Pravdaže.
00:38:46 Prosím.
00:38:48 Okoštujte moju štrúdľu. Okoštuju.
00:38:52 Vypadá báječně. Prosím.
00:38:58 Pardon.
00:38:59 -Jéje! Nakupujeme, nakupujeme?
-Nakupuju, nakupuju.
00:39:04 -Manželka má výborovku.
-Jo výborovku?
00:39:08 Potkala jsem Danielku. Hezká holka, hezká.
00:39:13 Celej tatínek.
00:39:16 Tak jestli je po mně, to ji teda, chudinku, lituju.
00:39:23 Nech sa páči, ešte kúsok tej tvarohovej.
00:39:26 Ne, ne, ne. Alebo radšej jablíčkovú?
00:39:29 Nech sa páči, vezmite si. Je výtečná.
00:39:33 Ale doma mají fůru řečí, že nechci zhubnout.
00:39:37 V našom veku je to jedno.
00:39:39 No právě.
00:39:46 To těsto se vám báječně lístkuje.
00:39:51 Celý den jsem na nohách,
00:39:53 od rána do půl čtvrtý ve výzkumáku,
00:39:56 potom lítám po nákupech, peru, vařím, uklízím,
00:40:00 prostě všecko je na mně. No řekněte, mám já vůbec čas?
00:40:04 Prosím vás, hubnout může ten, kdo nic nedělá.
00:40:08 Vám to pristane.
00:40:10 Neviem si vás ináč ani predstaviť, paní Růžičková.
00:40:14 To víte, ti moji sportovci!
00:40:19 -Ne, o Danielku se nemusíte bát.
-Copak Danielka, ale ta moje!
00:40:24 To je samá schůze, schůze...
00:40:27 Já mám jít nakupovat, ale teď mi řekněte, milá paní, co!
00:40:31 Jak je váš Venda divej do strojů a do čísel,
00:40:34 to jsou ti moji do sportu, že jo.
00:40:37 Zabehlo vám. Trošku kávy, prosím. Promiňte.
00:40:44 To je samej trénink, zápas, schůze...
00:40:52 -Přijímáš balón, naznačíš střelbu.
-Jo, jo.
00:40:55 A bokem jdeš až pěkně do výskoku, střílíš, jo?
00:40:59 Pojď, zkus to!
00:41:01 Nekoukej se na balón, nahoru se koukej!
00:41:06 Pojď!
00:41:09 Hopla!
00:41:14 Pojď! Vyskoč, neflákej to!
00:41:18 Pojď, dobrý!
00:41:21 Zamlada jsem taky dělala do sportu. Ale teď?
00:41:26 Vendo nie je pre šport.
00:41:31 Škoda, lebo... viete,
00:41:34 my, matky, myslíme aj... No právě.
00:41:38 I na výboru jsem říkala, kde si ten chlapec má najít holku?
00:41:43 V těch skriptech? Máte pravdu, paní Růžičková.
00:41:48 Roky utekajú.
00:41:50 Venda je dobrý chlapec, ale skromný, utiahnutý.
00:41:55 A dnešné dievčence to nevedia oceniť, však?To víte.
00:41:59 Máme všetko, chvala bohu,
00:42:02 Vendo si dobre zarobí, má našetrené, já mám penziu,
00:42:05 sem tam nečo ušijem, žijeme skromne, takže...
00:42:10 Ozaj, zabudla som! Nebudete vínka?
00:42:13 Priniesol ho krstný, môj brat, z Pezinka.
00:42:15 Ne, ne, taková hostina!
00:42:17 Ale nič, my to aj tak nepijeme! Prinesiem.
00:42:21 (Karel) Daniela rozehrát! Dobře.
00:42:25 Pozor, nekrokuj!
00:42:29 Dopředu rozehrávka, nestřílej!
00:42:32 Nahraj! No, rozehrát.
00:42:37 Do plnejch, pojďte! Do plnejch musíš jít!
00:42:40 Pojď hezky!
00:42:44 Děvčata, končíme. Do sprch!
00:42:47 Děkuju.
00:42:51 Hop!
00:42:53 Tak co?
00:42:55 -Půjdeme na kofolu? -Půjdem.
-Tak běž!
00:43:04 (pro sebe) Krucifix, taková blbá chyba...
00:43:09 Pro takovej ždibec.
00:43:18 Estetické,
00:43:21 laciné,
00:43:23 kvalitní,
00:43:27 kvalitní...
00:43:32 Kva-lit-ní...
00:43:46 Teda, holky, dneska to bylo ostrý. Ale já se už těším do té Ostravy.
00:43:50 Dneska to šlo.
00:44:01 Na zdravie.
00:44:08 Úplně cítím chuť hroznů. To je výborné víno!
00:44:14 Říkáte, že z Pezinoku? Ano, z Pezinka.
00:44:19 Je to také malé vinohradnické mestečko pri Bratislave.
00:44:25 Vendo to eště nevie,
00:44:28 ale pred štyrmi rokmi som mu zadala o družstevný byt.
00:44:33 Až sa ožení, tak... Správně! Za deset let ho má.
00:44:38 Totiž tak dlouho se čeká.
00:44:42 Ale když je rodina, děti, tak se to dá urychlit.
00:44:46 Ano.
00:44:48 Najlepšie, keď sú deti samé. Ano.
00:44:56 -Prosím.
-Děkuju.
00:45:02 -Tak už se to nese!
-Á, dobrý.
00:45:06 Holky, já musím jít šprtat. V pondělí dělám zkoušku z bižule.
00:45:12 -Já po tréninku mám takovou žízeň, že bych... -Tak já ještě skočím.
00:45:16 -Marcelo, vem si moji, na!
00:45:18 -Ale já jí tam opravdu...
-Počkej, ne, nikam nechoď!
00:45:21 -Ale proč?
-Už musíme jít, znáš mámu.
00:45:24 Ta panenská příroda,
00:45:27 ten vzduch,
00:45:33 ty scenérie.
00:45:37 Tam chlapec zapomene na všechno.
00:45:41 Mocniny, čísla, vzorce i na py-py... cha cha!
00:45:46 Pythagorovu větu.
00:45:51 Myslíte? Nemyslím, já vám za to ručím.
00:45:57 Protože jinak by nebyl jenom střelenej těma číslama,
00:46:05 ale úplně praštěnej.
00:46:09 A potom už mu ani odbory nepomůžou.
00:46:16 Hm.
00:46:39 Vendo!
00:46:41 Vendo, na čo čekáš?
00:46:55 Pozri, to je krásna bielizeň. Pozri sa!
00:46:59 Vendo, veď počkaj!
00:47:02 Tie šaty, to je krása! Čo povieš?Hm?
00:47:08 Toto. Hm.
00:47:28 Vendo, pozri, to je pekný komplet. Moderný.
00:47:36 Však?Hm? Čo povieš?Hm.
00:47:45 Vendo?
00:47:47 Vendo!
00:47:50 Ja ťa hľadám, a ty si tu...
00:47:55 Poď už, musíme nakupovať. Počuješ?
00:47:59 Poď!
00:48:11 (HUDBA)
00:49:13 To není na chození, prosím. A na co je to?
00:49:16 Na lyžování, noha je pevná.
00:49:20 Já budu převážně chodit.
00:49:23 Stačily ba nějaké za 300. Já budu chodit převážně!
00:49:31 Prosím.
00:49:35 (HUDBA)
00:49:56 To už snad ne! Na lyžovanie sa to nosí.
00:50:03 Na sebe nebudeš šetriť. Nepiješ, nefajčíš, robíš za troch.
00:50:08 Musíš mať tie najkvalitnejšie veci.
00:50:12 Zídu sa ti, aj keď... Hm.
00:50:18 V životě jsem se tolik po obchodech nenachodil!
00:50:23 Budeš mať aspoň kondičku na Tatry.
00:50:31 Poď sem. Nebaví mě to.
00:50:34 Slušný člověk má byť slušne oblečený.Já vím.
00:50:42 Myslím, že v Tatrách sneh bude.
00:50:45 To je jedno. Jedno?
00:50:49 V Tatrách je hezky za každýho počasí.
00:51:00 Že si k tomu nelehneš!
00:51:03 Danielo, jdi se podívat, jestli táta klepe.
00:51:19 Uklízíme, uklízíme.
00:51:22 To víte, v sobotu musím trošku píchnout.
00:51:32 Slavie to vyhraje, uvidíte.
00:51:36 Jo, klepe, klepe.
00:51:38 -V sobotu jsme to na schůzi řešili.
-Jo?
00:51:50 Že nevyhraje Slavie?
00:51:53 To budete v neděli čumět, jak jim to nandáme!
00:51:59 Vysávat!
00:52:03 Ale!
00:52:11 Košele, pulóvre.
00:52:15 Ponožky.
00:52:18 Tričká.
00:52:22 Teplé spodky dlhé.
00:52:26 Strojírenská technologie.
00:52:29 Statika.
00:52:32 Pružnost a pevnost.
00:52:34 Rozepsaná diplomovka, papíry.
00:53:04 (HUDBA)
00:53:56 Tak.
00:54:03 Prima.
00:54:07 Táto?
00:54:10 Táto, slyšíš? No jo, už jdu.
00:54:13 Nikam tě neposílám. Já si musím to, víš?
00:54:17 Dej mi pozor na bábovku. No jo, už jdu.
00:54:21 Nikam tě neposílám! Dej mi pozor na bábovku.
00:54:25 No jo, už jdu.
00:54:36 Nech toho na chvíli. Proč? Já pospíchám.
00:54:41 Hele, nech toho, musím telefonovat.
00:54:50 (TELEFON) Zajíčková, prosím.
00:54:55 Tak necháš toho?!
00:55:00 Paní Zajíčková? Dobrý den. To ste vy? Dobrý deň.
00:55:07 No, balíme.
00:55:10 A co Vendelín?
00:55:12 Tak, teď rezervní páska.
00:55:18 Ale teď to zabalit, je to plný.
00:55:22 Mám trošku aj strach. Ale prosím vás, proč?
00:55:26 Zabalila som mu aj tmavý oblek. A všetko.
00:55:32 Myslíte, že... Přece v takovým Areálu snů
00:55:37 nebude mladej mužskej sedět po večerech sám doma!
00:55:44 Veď práve, áno!
00:55:49 Prosím tě, vypni to! Já spěchám.
00:55:53 Promiňte, paní Zajíčková. Tak vypneš to?Prosím?
00:55:57 A nič, nič. Říkala jsem ti, vypni to!
00:56:00 Já spěchám!
00:56:03 Promiňte, paní Zajíčková. Tak vypneš to nebo ne?
00:56:07 Promiňte, paní Zajíčková. Au!
00:56:10 Moje dcera uklízí. Ako?
00:56:14 Promiňte, paní Zajíčková. Ten vysavač, víte... ano, jistě.
00:56:20 Ach tak, no samozrejme.
00:56:25 Držte se, držte se, moje milá.
00:56:30 My, matky, musíme vydržet všechno.
00:56:40 Vendo!
00:56:42 Vendo, poď! Čo tam robíš? Vendo, rýchlo poď!
00:56:49 Poď, máš telefon.
00:56:54 Prosím, Zajíček. Venda? No, kdy jedeš?
00:56:59 Tak šťastnou a zlom vaz.
00:57:02 No, všecko dobrý.
00:57:05 No, děkuju.
00:57:08 Těšíš se? No, moc se těším.
00:57:11 A drž se, Vendelíne, drž se.
00:57:14 Prosím?
00:57:16 Říkám, že tvůj nebohý tatínek a tvoje maminka by...
00:57:21 Takový hodný lidi.
00:57:25 Já... nerozumím. Nerozumíš?
00:57:31 Pamatuj si, Vendelíne, že život není jenom matematika.
00:57:38 Nezapomeň! Čest.
00:57:49 Vysávej!
00:57:55 Dáváš pozor na bábovku? No jo, už jdu.
00:58:00 No jo, jé! Au!
00:58:08 Bábovka ti shořela! Mně?
00:58:12 Tobě! Říkala jsem ti, dávej pozor na bábovku, ale ty...
00:58:17 Já to neslyšel! Nelži!Prosím tě!
00:58:22 Podívej, Růžo, každou sobotu je tady po ránu takovej binec,
00:58:26 že si ani nestačím přečíst noviny! Noviny!Slavie je v Brazílii!
00:58:30 A číst noviny... Brazílie, bábovka, Brazílie...
00:58:34 Noviny, Brazílie, bábovka, bábovka, Brazílie, noviny!
00:58:38 Noviny, noviny.
00:58:41 Já nevím, kam dřív, a on si čte noviny!
00:58:44 Holka, nech toho, nebo... Podívej, mami!
00:58:47 Moje jsou v sobotu dopoledne koberce
00:58:50 a já myslím, že toho je víc než dost!
00:58:54 Sakra!
00:58:56 Danielo, nech toho, nebo...
00:59:03 Taková bábovka.
00:59:05 Taková bábovka! Až se třásla.
00:59:11 6 vajec, samý áčka, nechlazený.
00:59:16 Mami, co se rozčiluješ pro takovou maličkost?
00:59:22 Aspoň zhubnem. Nebuď impertinentní a drzá!
00:59:27 Představ si, že bych docela zhubla. Vždyť by potom všechna ta kůže
00:59:33 na mně lítala jako starej hadr v průvanu!Je třeba cvičit.
00:59:38 Teda, ty a táta cvičíte dost. S mejma nervama.
00:59:48 Mami, ty jsi divná.
00:59:50 Já když dostala trojku z matematiky, to bylo řečí.
00:59:54 A ty najednou do telefonu:
00:59:56 "Život není jen matematika, nezapomeň!"Ale, Danielo...
01:00:00 Ano, život není jen matematika, nezapomeň, mami.Danielo!
01:00:06 (pro sebe) Danielo, ty už taky.
01:00:12 Jedna, dvě, tři, čtyři.
01:00:15 Tak. Pět, no...
01:00:17 Opravdu jsi mi dala jen to nejnutnější?No pravdaže.
01:00:21 A v tomto čo máš? Ale nic, to jsou osobní věci.
01:00:25 Kartáček, holící strojek... (TROUBÍ AUTO)
01:00:28 Taxík!
01:00:30 Počkej, ukaž!
01:00:37 Počkaj!Podrž to. Ano.
01:00:44 -(průvodčí) Urychleně nastupovat!
-Ano, hned to bude.
01:00:49 Ukaž. Nashle. Počkaj!
01:00:52 Nastupujte!
01:00:59 Chlapče, vieš... Vím, ano.
01:01:03 Čo som ti to chcela povedať?
01:01:08 A nekaz si oči nad knihami! (VLAK HOUKÁ)
01:01:14 (HUDBA)
01:01:39 Promiňte, já mám tady místenku.
01:01:45 Tak, dámy, dámy! Co kdybychom se posadily?
01:01:50 Pardon.
01:01:52 No, do Tater je daleko.
01:01:55 Vy taky jedete na Slovensko? No, taky.Tak pojďte dál.
01:02:05 Promiňte, mám tady místenku.
01:02:09 Josefko, jděte se podívat vedle, jestli je tam všechno v pořádku.
01:02:13 Ano, pane profesore.
01:02:16 Promiňte. Pardon.
01:02:18 A, Josefko, vyřiďte děvčatům,
01:02:21 ať se bez mého vědomí nikam nevydávají. Rozumíte?
01:02:24 To víte, tolik děvčat pohromadě,
01:02:27 a jeden profesor sám, to není žádná legrace.
01:02:31 Kdyby se vám něco stalo, maminky by mě ukamenovaly.
01:02:39 Holky, pan profesor vám vzkazuje...
01:02:42 -Holky, nikam se samy nevydávejte!
-No jo, má o nás starosti.
01:02:49 No.
01:02:51 Hezkej kluk, co?
01:02:53 (pro sebe) Za 14 dní si pěkně v klidu napíšu...
01:02:57 Sedíme každej podle svý místenky.
01:03:07 ...v klidu napíšu celou diplomovku.
01:03:16 Hele, sníh!
01:03:19 Á, tak to sedí.
01:03:27 (hlášení) Letisko Poprad Tatry víta zahraničných i domácich hostí.
01:03:44 Psací stroj, lyže, kuf... Kde to mám? Tady.
01:03:50 (HUDBA)
01:04:03 (muž) Hned som tam, prosím!
01:04:06 Kufríčky, to je moje.
01:04:09 Dobrý večer, nech sa páči. Děkuju.
01:04:15 Ano, šéfe, teraz Nemci a Francúzi. Lietadlo mešká.
01:04:22 (RÁNA, SMÍCH)
01:04:37 Au!
01:04:38 Pardon, pardon, promiňte.
01:04:44 Au! (nadává německy) Entschuldigung!
01:05:02 Zajtra prídu Maďari. Áno, dobrú.
01:05:07 Bitte?
01:05:09 -Il demand le passport. -Oui.
-Ihre Pässe, bitte.
01:05:13 Prosím vás, byl byste tak laskav...Moment!
01:05:16 Musím najprv vybaviť zahraničných hostí.
01:05:19 Ale já jsem hrozně unavenej, prosím vás.
01:05:25 Ne, ne, to je pro vás.
01:05:31 Dostanete izbu s krásnym výhľadom.
01:05:36 Výzkumný ústav textilní technologie Praha.Ano.
01:05:40 Výzkumný ústav... aha, tu je to!
01:05:43 Izba číslo 302, kľúč je hore. Děkuji.
01:05:49 Ďakujem úctivo, dobrú noc. Klaniam sa vám, dobrú noc.
01:05:56 Nech sa páči, prosím.
01:05:58 Opatrne, prosím.
01:06:01 Jaj, úzke sú tie dvere. Ďakujem.
01:06:11 Nech sa páči.
01:06:13 Ráčte.
01:06:22 Ej ha!Prosím?Nič. Čo máte v tých kufroch? Kamene?
01:06:29 Rozum. Nechcel by som byť taký múdry.
01:06:34 Nech sa páči, už sme na mieste. Děkuju.
01:06:38 302. Děkuju.
01:06:42 Ne, ne, já sám. Já nechci rušit spolubydlícího.
01:06:47 Rozumiem.
01:06:54 Ach, samozřejmě.
01:07:00 Tady, tady.
01:07:03 To nemuselo byť, ďakujem veľmi.
01:07:20 Prepáčte, prosím, ale dali ste mi...
01:07:23 To je dobrý, vždyť to bylo těžký. Já jen, kde ste to dostali.
01:07:26 U nás dostať len tie kotúče. 1 balík 5 korún.
01:07:30 Mám pomerne veľkú rodinu, ide to do peňazí, viete?
01:07:34 Moje deti toho nakrúcajú celé metre.No dovolte!
01:07:38 Ale dali ste mi toto. Já?Áno.
01:07:43 Z tohoto vrecka. Odpusťte.
01:07:46 Jsem z tý cesty celej unavenej. Tak tady.
01:07:51 Ja vás chápem, ďakujem.
01:07:54 Ja vás chápem, len u nás to momentálne nie je dostať.
01:07:59 Dobrú noc. Děkuju vám.
01:08:04 Dobrou noc.
01:08:08 (HUDBA)
01:08:25 (pro sebe) Hm, není to příjemné,
01:08:33 ani hygienické.
01:08:38 Ráno to přetáhnu.
01:10:21 Skryté titulky: Matěj Hodr Česká televize 2014
Zlepšovatel Vendelín Zajíček (J. Abrhám) pracuje ve Výzkumném ústavu textilní technologie na vývoji nového pletacího stroje. Geniální mladý muž vedle zaměstnání dokončuje vysokou školu a má před sebou skvělou budoucnost. Jenomže celý svůj život se věnuje jen studiu a práci, takže dosud neměl čas najít si přítelkyni. Členové závodního výboru ROH jej i proto vyberou místo nemocné kolegyně pro podnikovou rekreaci v Areálu snů ve Vysokých Tatrách. Zajíček tam jede proti své vůli: je totiž pět měsíců před brněnským strojírenským veletrhem a jeho počítačem řízený stroj stále ještě nepracuje správně. Roztržitý mladý výzkumník se tedy ubytuje v horském hotelu s tím, že místo lyžování bude usilovně pracovat na svém projektu. Netuší, že přímo v hotelovém dvoulůžku se seznámí se ženou, která v jeho životě vše změní…