Nová vlast volá k obraně! Osudy českých vojáků ve vzpomínkách jejich potomků. Dokumentární cyklus České televize ke 100. výročí první světové války. Režie J. Tabery
00:00:22 Zatímco se 60 000 legionářů probíjí k východosibiřským přístavům,
00:00:28 v nové československé vlasti vítají legie z Itálie a Francie.
00:00:35 Češi a Slováci se v závěru války ve Francii rozrostli
00:00:39 do velikosti divize.
00:00:41 A když se na jaře v r. 1919 vraceli do vlasti,
00:00:45 bylo jich téměř 10 000.
00:00:48 Mohou se pyšnit hrdinnými boji po boku Francouzů,
00:00:52 zejména pak účastí v památné bitvě u Terronu dne 20. října 1918.
00:01:00 Počet italských legionářů dosáhl velikosti divize již v létě 1918.
00:01:07 Svedli svou slavnou bitvu při vrcholku Doss Alto
00:01:11 a na dalších místech.
00:01:14 Když válka skončí,
00:01:16 potřebuje je mladičká Československá republika své muže dostat
00:01:20 co nejrychleji z Apeninského poloostrova domů.
00:01:24 Na ostřílené frontové veterány totiž čekají ve vlasti nové bojové úkoly.
00:01:51 Po této silnici v Hnojníku šel 2 hodiny po půlnoci Jiří Macura,
00:01:56 bývalý příslušník 100. pěšího pluku rakousko-uherské armády.
00:02:00 Došel až k budově místního nádraží, kde měl svoji kancelář,
00:02:03 když vtom se ozvala obrovská exploze. Vzápětí následovala kulometná palba.
00:02:08 Přestřelka trvala velice krátkou dobu,
00:02:10 ale budova nádraží byla těžce poškozena.
00:02:12 V době války nic neobvyklého. Ale ten den byl 21. duben 1920.
00:02:19 Jiří Macura poté, co pracoval nějakou dobu na šachtě,
00:02:23 narukoval hned s první vlnou ke svému 100. pěšímu pluku v Těšíně.
00:02:29 Je zajímavé, že celou cestu s dědečkem absolvovala tato lžíce,
00:02:34 která je součástí expozice tady v muzeu.
00:02:38 Pravděpodobně prošla ruskou frontou, možná si "zaválčila" u Verdunu,
00:02:45 pak Piava a nakonec možná i Těšínsko.
00:02:57 Dokumenty dochované k Tomáši Faktorovi
00:03:00 ve Vojenském historickém archivu jsou vcelku skoupé.
00:03:03 Dozvíme se z nich jenom, že se narodil v r. 1878,
00:03:07 že pocházel z Hvožďan u Prachatic
00:03:09 a v rámci mobilizace narukoval a stal se profesí dělostřelcem.
00:03:16 To byl můj dědeček, který umřel, když mi bylo 9 let.
00:03:20 Já jsem ho moc osobně neznala.
00:03:23 Mě fascinuje, že byl relativně starý. Šel do války v 36 letech.
00:03:29 On byl ročník 87 a šel 1914. Jemu bylo přes 30.
00:03:36 Přežil přes zranění a hrůzy, kterými prošel.
00:03:42 Neporušil přísahu.
00:03:46 Přísahal císaři a přísahu dodržel.
00:03:48 Bojoval i tu poslední prohranou bitvu.
00:03:51 Ale když se vrací domů a vzniká tady republika,
00:03:55 on se jako Čech hlásí do pluku Stráže svobody, přestože nemusí.
00:04:01 Jiří Macura i Tomáš Faktor prošli mnoha boji
00:04:05 na několika frontách 1. světové války,
00:04:08 stejně jako stovky tisíc jejich spolubojovníků i nepřátel,
00:04:14 byť třeba krajanů.
00:04:17 Všichni se po vyhlášení míru vraceli domů do nové vlasti
00:04:21 v očekávání něčeho nového, lepšího.
00:04:25 Netušili, že jejich boj ještě neskončil
00:04:29 a válka se do jejich životů vzápětí zase vrátí.
00:04:43 On se ještě stihnul oženit v r. 1917 v Těšíně a pak narukoval na Piavu.
00:04:50 Mohl stihnout boje u Kobaridu nebo u Caporetta
00:04:54 a potom celé tažení až po Piavu. Ale na Piavě určitě bojoval.
00:04:58 Tam ho potkalo 3. zranění, zřejmě nejtěžší.
00:05:03 Na konci války se ocitá v Těšíně jako správce nemocnice.
00:05:09 Ani tady nekončí v uniformě.
00:05:12 Ano, byl hospodářským správcem rezervní nemocnice č. 1 v Těšíně.
00:05:22 V té době tu byly 4000 pacientů a 500 členů personálu,
00:05:27 většinou vojáků a sester, a asi 10 lékařů.
00:05:32 Po skončení války ale polská Národní rada knížectví těšínského
00:05:37 prohlásila Těšínsko za součást nově vznikajícího Polska.
00:05:42 Skupina polských důstojníků ovládla vojenskou posádku
00:05:46 a začala obsazovat radnice.
00:05:49 V nemocnici zůstává asi 1000 nejtěžších pacientů
00:05:54 a jen minimum členů personálu. Mezi nimi i Jiří Macura.
00:05:59 Polský velitel, generál Latinik ho nevyhání.
00:06:03 Oba ve válce působili u stejného pluku a znali se.
00:06:09 Když vzniká republika, pouští se ještě do něčeho jiného.
00:06:13 Začíná pracovat vojensky a zpravodajsky pro nový stát
00:06:17 ve složité situaci.
00:06:20 Dali mu vědět o chystané vojenské akci.
00:06:24 Takže děda v noci pozamykal všechny vojenské objekty v nemocnici
00:06:29 a naměřil si to přes Místek a Ostravu do Opavy.
00:06:34 Děda sice píše, že za generálem Šnejdárke, ale on byl podplukovníkem.
00:06:41 Těšínsko bylo strategicky i ekonomicky důležité území:
00:06:47 Bylo tu uhlí a vedla tu hlavní železniční spojnice se Slovenskem.
00:06:53 Historicky šlo o české území, ale žilo tu i mnoho Němců a Poláků.
00:06:59 Mluvilo se zde nářečím, které Poláci pokládali za polské,
00:07:03 byť mu oni ani Češi plně nerozuměli.
00:07:08 Jiří Macura a Břetislav Kotula, další z místních domobranců,
00:07:13 ale viděli věci po svém.
00:07:24 Byl vnímán jako vlastenec. Byl v Sokole.
00:07:29 Hned 1. den po vzniku republiky se dává do služeb státu
00:07:34 a bojuje na Těšínsku. Situace země byla složitá.
00:07:39 Jak on to chápal v r. 1919? Hovořil o tom někdy?
00:07:42 Mnoho o tom nehovořil, ale bral to tak,
00:07:45 že Ostravice je hranice a Poláci ať si tam zůstanou.
00:07:49 Asi tak to chápal a podle toho se choval.
00:07:55 Břetislav Kotula mohl mít z celého konfliktu smíšené pocity.
00:08:01 Nejlepší válečná léta dle svých slov prožil v Polsku,
00:08:05 kde působil jako důstojník rekvizičních oddílů,
00:08:10 a po bojích na italské a východní frontě se dostal k Verdunu,
00:08:14 kde bojoval na opačné straně než 21. pluk Josefa Šnejdárka,
00:08:19 pod jehož velení měl nyní spadat.
00:08:24 Nekoukal na něj někdo jako na "rakušáka" oproti legionářům?
00:08:29 -Jak to měl vnitřně srovnané?
-Takových lidí bylo mnoho.
00:08:34 Prostě museli jít na vojnu za Rakouska-Uherska.
00:08:37 A když to skončilo, šli do Československé armády,
00:08:40 protože měli vojenské zkušenosti.
00:08:44 To bylo tehdy bezproblémové.
00:08:47 V archivních materiálech Břetislava Kotuly zeje v poválečném období
00:08:52 v době války o Těšínsko a na Slovensku téměř roční mezera.
00:08:58 Podle dochovaných pamětí se však bojů účastnil.
00:09:02 Zřejmě v řadách tehdy vznikajících Národních gard.
00:09:07 Vy jste říkal zajímavou věc.
00:09:10 V době, kdy jde o všechno, chystají se boje,
00:09:13 chystá se 23. ledna 1919 obsazení Těšínska čs. jednotkami,
00:09:19 dědeček měl mít úplně jiné starosti, protože čekal narození 1. dítěte.
00:09:24 V Těšíně sloužil, ale kousek od Těšína je obec Hradiště,
00:09:29 kde měl čerstvou ženu a ta čekala svou těžkou hodinu.
00:09:34 Dceru porodila 25. ledna.
00:09:43 23. ledna 1919 v jednu hodinu odpoledne
00:09:49 podplukovník Šnejdárek zahajuje útok, kterým začíná tzv. Sedmidenní válka.
00:10:06 Jsou tady pluky domácího vojska i pluky z legií.
00:10:10 Někteří lidé nastoupili do legií ve Francii ze Spojených států.
00:10:15 Projeli celý svět, přežili 1. světovou válku
00:10:19 a nakonec se jejich život uzavřel v bojích tady na Těšínsku.
00:10:24 Československá vojska se pod Šnejdárkovým velením dostávají
00:10:29 za Vislu a ke Skočovu,
00:10:31 kde 30. ledna musí boje zastavit na rozkaz vynucený mocnostmi Dohody.
00:10:39 Takže pradědeček měl obrovské štěstí, že vyvázl z bojů,
00:10:46 které byly nesmírně krvavé.
00:10:49 Válka trvala jen týden, ale na naší straně bylo 53 padlých,
00:10:54 Poláci měli přes 90 padlých a do toho stovky raněných.
00:10:59 Asi ho válka poznamenala a nedivím se,
00:11:02 jak vzpomíná moje maminka, že dědeček na válku nerad vzpomínal.
00:11:08 To je historie, o které se většinou moc neví.
00:11:11 Sedmidenní válka není moc známá.
00:11:14 Nepovídá se o ní, ale je to první válka,
00:11:17 kterou Československo ve svých dějinách svedlo.
00:11:20 Pokud to vezmeme z hlediska vojenského i politického,
00:11:25 je to pro nás válka úspěšná.
00:11:27 Vojensky jsme vyhráli a to, co si velitelé naplánovali,
00:11:31 tedy obsadit část Těšínska a získat zdejší uhelnou pánev a železnici
00:11:39 pro Československo, se z větší části podařilo.
00:11:47 26. února 1919 se československá vojska stahují
00:11:53 na novou demarkační čáru určenou Dohodou.
00:11:58 Těšín, kam se během Sedmidenní války Jiří Macura vrátil,
00:12:03 tak znovu mění majitele
00:12:05 a Macura se rozhodne jít do svého rodného Hradiště.
00:12:10 Jeho práce a jeho boj ale ještě nejsou u konce.
00:12:16 Čs. armáda obsadila Těšínsko, bylo připojeno, chystal se plebiscit,
00:12:20 ale dědeček se zapojoval dál.
00:12:23 Byl ustanoven vedoucím plebiscitní kanceláře pro okres Těšín,
00:12:28 ale jelikož Těšín byl v zóně, kde to nemohlo být,
00:12:31 protože byl kolem bohumínské dráhy obsazen třídohodovými prapory,
00:12:36 kancelář tedy byla umístěna v Hnojníku.
00:12:40 Já bych události na Těšínsku od konce roku 1918
00:12:45 zřejmě až do konečného rozhodnutí mocností v červenci 1920
00:12:52 nazval tak, že Těšínsko bylo zdivočelou zemí.
00:12:58 "Ráno o 2. hodině šel jsem dobře ozbrojený
00:13:01 2 pistolemi a ručním granátem do Hnojníka
00:13:05 a šťastně jsem se vyhnul 3 hlídkám polských teroristů.
00:13:09 A ke svému údivu jsem zjistil,
00:13:11 že i okolí nádraží je obsazeno polskými teroristy.
00:13:16 Vlezl jsem opatrně do nádražní budovy,
00:13:19 kde měl noční službu výpravčí Hučka,
00:13:22 jehož jsem upozornil na nebezpečí přepadu.
00:13:25 Bylo to 10 minut před příjezdem vlaku od Těšína na Frýdek.
00:13:30 Sotva jsem vešel do své plebiscitní kanceláře na dvoře nádraží,
00:13:35 nastal útok teroristů na nádraží,
00:13:38 které bylo ze všech stran ostřelováno a bombardováno.
00:13:42 Na moji plebiscitní kancelář bylo podle zjištěných ran do zdi
00:13:46 vystřeleno 36 ran.
00:13:49 Jako bývalý voják postavil jsem se do čela celé obrany."
00:13:54 Děda se totiž v tom případě stal velitelem české obranné milice
00:14:00 pro 14 obcí kolem Těšína.
00:14:04 Takže takto rušně to běželo až do...
00:14:08 Anebo potom asi moc ne, protože tady je psáno,
00:14:12 že Poláci se pak okruhu, kde byl Macura, vyhýbali.
00:14:18 No, pokud jdou přepadnout úředníka plebiscitní kanceláře
00:14:22 a on na ně střílí ze 2 pistolí a hodí po nich ruční granát,
00:14:25 tak to bych se vyhýbal taky.
00:14:28 ZPĚV
00:14:30 Těšínsko, náš kraji drahý, tebe nelze opustit...
00:14:33 Na takovýchto malých nádražích v r. 1914 začínala cesta
00:14:36 stovek a tisíců mužů do světové války.
00:14:39 Většina z nich doufala, že se vrátí domů
00:14:42 a právě na tom nádražíčku se obejmou se svými blízkými.
00:14:46 Pro některé však tento návrat v r. 1919 znamenal
00:14:49 cestu do nové války, do nového vraždění.
00:14:53 ZPĚV
00:14:55 Marně jsme se tedy bili pro Francii, Srbska čest,
00:15:01 ruské pláně porosili, marně zdvihli tvrdou pěst.
00:15:09 Rakouské jsme skláli knúty, svobodná zem lotrinská,
00:15:17 nám chce nyní Polák krutý ukrást kraje Těšínska.
00:15:26 Těšínsko, náš kraji drahý, tebe nelze opustit.
00:15:31 Zaženem z tvých luhů vrahy, nedáme si tebe vzít.
00:15:37 Těšínsko, ó země drahá, trpěla jsi 300 let,
00:15:45 pomsta naše k nebi sahá, nevyrve tě celý svět.
00:15:57 Referendum se nakonec nekoná.
00:16:00 Poláci od něj sami ustupují, neboť ztrácejí podporu v oblasti.
00:16:05 O definitivní podobě hranice je rozhodnuto 10. července 1920
00:16:11 v belgickém Spa.
00:16:14 Hranice je definitivně stanovena až v r. 1928.
00:16:21 Jiří Macura se stává starostou obce Hradiště.
00:16:25 Zavádí češtinu jako úřední řeč a obnovuje československou školu.
00:16:33 Břetislav Kotula se vrací ke své učitelské profesi.
00:16:38 Ještě před tím se ale zúčastnil 2. velkého poválečného konfliktu,
00:16:43 bojů s Maďarskem o Slovensko.
00:17:09 Nejprve většinou dobrovolnické jednotky, Sokolové a četníci
00:17:15 obsadili Slovensko od ledna až po Košice.
00:17:22 Od března, když v Maďarsku vznikla vláda Bély Kuna,
00:17:27 vláda tzv. republika rad, se rozhořely boje.
00:17:34 Vznikly ale československou vinou, protože vznik této republiky rad
00:17:43 inspiroval některé československé politiky a vojáky,
00:17:48 aby se pokusili rozšířit území Slovenska v oblasti Salgótarjánu,
00:17:55 kde byla uhelná pánev, a na koridor k Jugoslávii.
00:18:00 Nemáme to moře, takže koridor k Jugoslávii by nám cosi nahrazoval.
00:18:12 -Kdy jste ho začala objevovat?
-Je to 2 roky.
00:18:17 Člověk v tomto věku trošku bilancuje,
00:18:20 a tak mi můj bratr nenápadně podstrčil archivy
00:18:24 ze strany mého otce, čili i dědy.
00:18:28 Našla jsem tam fotografie a pohlednice z první světové války.
00:18:33 A jak jsem měla komplex, že mám starého nemocného dědu,
00:18:40 který nevoní, najednou jsem začínala mít pocit, že je to děsný frajer.
00:18:45 Pak jsem narazila na jednu fotografii z lazaretu.
00:18:52 -V roce 1918 byl raněn do hlavy.
-Na Piavě, 5. dubna 1918.
00:18:59 Píše tam, že jak mu tekla krev z hlavy,
00:19:02 tekla mu na fotografii 3 malých synů, mého táty a jeho bráchů dvojčat.
00:19:07 Ještě měl jednoho malého.
00:19:10 Takže krev mu tekla do náprsní kapsy až na fotografii jeho synů.
00:19:14 Já jsem tu krev našla.
00:19:17 A jak jsem tak seděla, zvedlo mě to ze židle a řekla jsem si:
00:19:21 "Tak, a kde ten děda má hrob?"
00:19:24 V r. 1919 nastoupil službu u pluků Stráže svobody.
00:19:29 Účastnil se tedy bojů na Těšínsku nebo nejspíše na Slovensku.
00:19:36 Nic dalšího z těchto dokladů vyčíst nemůžeme.
00:19:43 První střety s Maďary na Slovensku se objevují
00:19:47 hned na počátku listopadu 1918.
00:19:51 Vinou dlouholeté nadvlády Maďarů chybělo na Slovensku
00:19:55 národní uvědomění, chyběla elita i historické hranice.
00:20:00 Maďaři obsazovali všechny důležitější posty ve strategických institucích.
00:20:07 Narychlo budované čs. armádě se s velkým přispěním vracejících se
00:20:12 legionářů z Itálie podaří zmařit 1. pokus Maďarů o obsazení Slovenska.
00:20:20 Zároveň začínají v nové republice vznikat dobrovolnické jednotky,
00:20:25 které mají pomoci situaci uklidnit.
00:20:28 Do jedné z nich vstupuje i Tomáš Faktor.
00:20:35 Stráž svobody měla jiné poslání než bojovat.
00:20:39 Spíše hlídat než útočit.
00:20:42 Myslím, že takto to bylo původně myšleno.
00:20:45 Vzhledem k tomu, že pluky Stráže svobody byly složeny
00:20:49 z velmi různorodých vojáků od zkušených až po nové,
00:20:52 měly být využity, aby ušetřily síly armády hlídkováním po ulicích,
00:20:57 hlídáním skladů atd.
00:20:59 Ale situace se vyvinula tak, že dostatek vojenských sil nebyl.
00:21:04 Každý vojenský plán vydrží do prvního výstřelu.
00:21:07 A najednou byli konfrontováni s tím, že to nebude hlídání ale válčení.
00:21:12 Mnohdy se ocitali v 1. linii a bojovali statečně.
00:21:18 2. ledna 1919 bylo obsazeno celé území Slovenska
00:21:24 a Maďaři byli vytlačeni za demarkační linii.
00:21:29 Vojáky při dobývání Bratislavy obyvatelstvo příliš nadšeně nevítalo.
00:21:35 Bylo totiž z naprosté většiny maďarské.
00:21:38 Nicméně zdálo se, že už nic nestojí v cestě zavedení pořádku
00:21:43 a zahájení poválečné obnovy země.
00:21:47 Citace:"Demarkační linie je dnes vlastně fronta, kde se střílí,
00:21:51 kde jsou ztráty. Zázemí je nejisté.
00:21:55 Každou chvíli hrozí vzpoura nespokojených Maďarů,
00:21:59 kteří se nemůžou smířit s odtržením Slovenska,
00:22:03 jak oni říkají, Horní země.
00:22:06 K tomu přistupují i bolševizující hesla
00:22:10 a dále v zázemí divně chápaná svoboda dosud ujařmeným lidem slovenským.
00:22:17 Jsme jako obleženi.
00:22:20 V oknech do ulic slamníky, za nimi na stolech kulomety,
00:22:24 u vrat silná stráž, celá rota v přísné pohotovosti."
00:22:29 Takové pocity měl italský legionář Josef Dudek,
00:22:33 když se koncem ledna vrátil ke svému 34. pluku ze zdravotní dovolené.
00:22:51 Mám tady zachováno několik pohlednic.
00:22:59 Tady je jeho svatební fotka v legionářské uniformě.
00:23:05 Tady má nádherně napsané vzpomínky.
00:23:09 Celou svou vojensou kariéru za první války popsal.
00:23:14 Toto je maturitní fotka. Studoval jako jediný z rodiny.
00:23:21 -Učitelský ústav?
-Ano.
00:23:26 Byl odveden těsně před maturitou v r. 1914,
00:23:29 ale než měl jít s vojskem bojovat,
00:23:34 při zdravotní prohlídce ho český lékař uznal jako neschopného,
00:23:42 aby mohl dodělat maturitu.
00:23:46 Takže ho odvedli až týden po maturitě následujícího roku.
00:23:51 Josef Dudek se k legiím dostává po svém zajetí v Itálii.
00:23:57 Se 34. pěším plukem, ke kterému je přidělen,
00:24:01 ještě stihne těžké boje o Doss Alto.
00:24:04 Po návratu domů a ze zdravotní dovolené se vrací
00:24:08 ke své kulometné rotě,
00:24:10 která v té době střeží demarkační linii ve slovenském Lučenci.
00:24:18 Tam navíc situace byla složitá,
00:24:21 protože narozdíl od jiných částí nově vzniklé republiky
00:24:25 na jižním Slovensku nikdo nevěděl, kudy hranice půjdou.
00:24:28 Sever vyplýval z bývalých správních hranic Rakouska-Uherska.
00:24:32 Ale na jihu obyvatelstvo nemělo zájem stát se příslušníky
00:24:37 nového československého státu.
00:24:40 Oni byli z velké většiny Maďaři a neměli zájem,
00:24:44 aby je někdo zabíral do jiného státního celku.
00:24:47 Tam měli nepřítele nejen na frontě,
00:24:50 ale mnohdy i v civilním obyvatelstvu v zádech.
00:24:53 V bojích u Nových Zámků proti nim vyjel pancéřový vlak s děly
00:24:59 a oni měli jen kulomety.
00:25:02 Psali, že mají jen 1000 nábojů na 1 kulomet, a cítili se tam opuštění.
00:25:09 "Italští důstojníci se nás mimo službu straní,
00:25:14 ale v kavárně Royal se okázale baví s Maďary francouzsky.
00:25:18 Ovšem, oni jsou kavalíři jako Maďaři, my jsme jen plebs."
00:25:25 Tady má z té doby z Bratislavy fotografii železničního mostu,
00:25:29 kde píše: "Drahá manželko, přijmi můj pozdrav.
00:25:36 Sděluji ti, že jsme Maďary zklidnili, ovšem stálo to více obětí.
00:25:41 Jinak mně se daří dobře, dostal jsem skoro 100 korun.
00:25:45 Na tomto mostě jsou do půli naše patroly
00:25:49 a od půl mostu ho mají Maďaři. Střílí nám přes kasárny."
00:25:54 Proti nim stáli Maďaři, kteří byli daleko lépe vyzbrojení,
00:25:57 vycvičení a organizovaní. Navíc šli bránit Slovensko,
00:26:02 o kterém v té době nikdo nic pořádného nevěděl.
00:26:06 Jenom to brali tak, že jsou tam slovenští bratři
00:26:09 a musí jim pomoct před maďarským nebezpečím.
00:26:12 Maďaři zase nechtěli pustit Horní Uhry, jak jim říkali,
00:26:15 a chtěli uhájit to své.
00:26:19 Zájem Slováků o svou samostatnost a sebeurčení v rámci Československa
00:26:25 je vůbec nezajímal.
00:26:27 4. května 1919 se měl uskutečnit dlouho očekávaný návrat
00:26:32 jednoho z otců zakladatelů Československa,
00:26:37 generála Milana Rastislava Štefánika.
00:26:42 "Je krásný slunečný den.
00:26:45 Chodím jako mnoho jiných vojáků po ulici a hlídám nebe.
00:26:52 Krátce před polednem zakroužily nad městem 2 italské dvouplošníky Caproni
00:26:58 a letěly na východ směrem k letišti Vajnory.
00:27:02 Všude se ozývá: "Letí! Letí!"
00:27:08 Za malou chvíli se však od východu ozve detonace
00:27:13 a vzápětí odtud stoupá k nebi sloup černého dýmu.
00:27:23 Dojde ale k havárii a Rastislav Štefánik umírá.
00:27:30 Objeví se mnoho teorií vysvětlujících jeho smrt mocenskými spiknutími.
00:27:37 Ty ale v danou chvíli nic nemění na tom,
00:27:40 že muži z Faktorova prvního pluku Stráže svobody drží 10. května 1919
00:27:46 čestnou stráž při pohřbu jedné z největších osobností
00:27:52 československého zahraničního odboje.
00:28:21 Maďarská armáda zahajuje ofenzívu v noci z 20. na 21. května
00:28:28 a československá vojska pod drtivým tlakem a přesilou nepřítele ustupují
00:28:33 na celé frontě.
00:28:36 Maďaři znovu dobývají Košice, prorážejí k polským hranicím
00:28:41 a půlí Československou armádu na 2 části.
00:28:46 Jednotky Tomáše Faktora i Josefa Dudka míří ke Komárnu
00:28:50 a k Novým Zámkům, kde je čekají těžké a krvavé boje.
00:28:57 Tady je zajímavý tento lístek.
00:29:00 Na pohledu je obraz Boží bojovníci s Žižkou, pod ním útočící legionáři
00:29:06 a je to psané v Nových Zámcích 31. května 1919,
00:29:12 tedy právě v době bojů na Slovensku.
00:29:15 Píše mu: "V rukách vás, legionářů, závisí osud celé naší vlasti.
00:29:22 Jsem v myšlenkách u vás a mrzí mě, že vám nemohu také nějak pomoci.
00:29:28 Tolik jste již vytrpěli,
00:29:30 a když už se vám zdařilo vlast vysvobodit a vrátit se do ní,
00:29:35 musíte znovu a znovu prolévat svou krev na jejím území."
00:29:43 Když se světová politika vyvíjela tak,
00:29:49 že by Maďaři mohli o Slovensko přijít,
00:29:53 rozhodli se vzít si ho zpátky.
00:29:56 Převaha Maďarů byla zpočátku taková, že z jižního Slovenska skutečně
00:30:00 čs. jednotky vytlačili hluboko až na střední Slovensko ke Zvolenu a výš,
00:30:04 dokonce se dostali až k polským hranicím.
00:30:07 Jednu chvíli to vypadalo, že Čs. armáda to prohraje.
00:30:11 Ale vojáci si museli klást otázku, jestli tady ještě bojují
00:30:15 za tu správnou hranici, jestli to opravdu republice připadne,
00:30:20 nebo umírají na cizím území, proti zájmům Maďarů a proč.
00:30:27 Pod vedením Josefa Šnejdárka se daří Maďary zatlačovat.
00:30:32 Zkušený velitel údajně používal i zvláštní zastrašovací metody.
00:30:38 Prý převlékl své vojáky za krvežíznivé Senegalce,
00:30:42 aby vzbudil u nepřítele strach.
00:30:45 Poláci mu říkali Valigura, což je v polských pohádkách chlap,
00:30:50 který žere děti.
00:30:52 Mnozí vzpomínali, jak si Šnejdárek chodíval zakouřit do přímé palby.
00:30:58 I když je tu skutečnost jistě živena legendami,
00:31:02 jeho vojenské úspěchy jsou nepopiratelné.
00:31:08 Na počátku června 1919 byla situace Československa
00:31:12 po vojenské stránce kritická.
00:31:14 Maďarské jednotky pronikly hluboko na Slovensko k Banské Štiavnici,
00:31:18 chystali se k útoku na Zvolen.
00:31:21 Tehdy převzal vedení francouzský generál Pellé a rozhodl,
00:31:24 že 2. divizi, která měla bránit tento prostor,
00:31:26 převezme jako velitel plukovník Josef Šnejdárek.
00:31:29 K útoku na Banskou Štiavnici byla určena skupina
00:31:32 praporníka Silvestra Bláhy,
00:31:34 který se svými muži obsadil celé území Banské Štiavnice,
00:31:37 přemohl zde rozmístěné maďarské stráže a vtrhl do centra města.
00:31:42 Maďaři neočekávali, že by čs. vojáci mohli dorazit.
00:31:45 Mysleli, že je zahnali daleko odtud.
00:31:47 Čechoslováci se během 1 hodiny zmocnili celého centra,
00:31:51 zajali maďarský prapor a dokonce ukořistili 2 děla,
00:31:54 o která přišli o týden dříve a která zde zapomněli.
00:31:59 Tady někde na vrchu Kalvárie vznikla asi nejznámější fotografie
00:32:02 z války o Slovensko, fotografie generála Šnejdárka s jeho štábem.
00:32:06 Mělo by to být tady, za námi je kostel.
00:32:11 Určitě chtěl vypadat jako pán Banské Štiavnice, kterou měl pod sebou.
00:32:17 Myslím, že to mohlo být tady.
00:32:21 Dokonce si nakročil a podíval se do objektivu.
00:32:26 1. pluk Stráže svobody s Tomášem Faktorem se zatím u Nových Zámků
00:32:31 snaží zabránit maďarské přesile v postupu na Nitru
00:32:35 a dále na Bratislavu.
00:32:38 Během těžkých červnových bojů zahyne několik desítek
00:32:41 československých vojáků.
00:32:44 Faktorův pluk při nich přijde o 18 mužů.
00:32:48 Celkem padne na 130 československých bojovníků, 300 je jich zraněno.
00:32:56 Ve chvíli, kdy se situace obrací
00:32:58 a francouzský velitel čs. vojsk plánuje ofenzivu,
00:33:02 je vyhlášeno 24. června příměří vynucené mocnostmi Dohody.
00:33:12 On v armádě nezůstal, přestože měl vysokou hodnost kapitána.
00:33:16 Přemlouvali ho, aby zůstal v armádě, ale on se chtěl věnovat učitelství.
00:33:22 Láska k dětem a k tomu povolání ho přivedla zpátky do civilu.
00:33:26 To si ale určitě finančně nepolepšil.
00:33:29 Velice si pohoršil, protože jak píše v deníku,
00:33:34 jeho roční plat byl 1000 korun,
00:33:38 ale jako kapitán by dostával 1400 korun měsíčně.
00:33:47 Avšak i po vyhlášení příměří zůstávají československá vojska
00:33:51 v pohotovosti.
00:33:54 Panuje nedůvěra, zda Maďaři podmínky příměří dodrží.
00:33:59 Ale jejich vojska se postupně stahují za vymezenou demarkační linii.
00:34:05 Maďarsko utrpí porážky i na své druhé frontě.
00:34:09 Rumunská vojska dokonce obsadí Budapešť.
00:34:12 Republika rad se hroutí, Béla Kun prchá ze země.
00:34:18 Boje o Slovensko si nakonec vyžádaly životy 861 vojáků.
00:34:25 Vojákům, kteří v červnu 1919 padli tady u Banína při obraně Slovenska,
00:34:30 postavili pomník.
00:34:31 V letech Slovenského štátu z něj osekali českého lva.
00:34:35 V dobách komunistického Československa zmizel zbytek.
00:34:55 Jsme na hřbitově v Bubenči, kde budeme do hrobu ukládat mé předky,
00:35:02 které jsme 30 let zanedbávali v hrobě, o kterém jsme nevěděli.
00:35:12 Teď je tady připraven pro 5 uren hrob, kam je uložíme.
00:35:18 Mezi nimi je hlava rodiny, můj dědeček, který byl dobrý voják,
00:35:23 což uznalo i Ministerstvo národní obrany.
00:35:26 Zemřel v r. 1957 a konečně se dožije vojenské pocty, o kterou by stál,
00:35:32 protože podle fotky, kterou jsem našla,
00:35:35 se do smrti nechával fotit zásadně v uniformě se svými řády z legií
00:35:41 i z první světové.
00:35:46 A nyní je třeba prokázat také službu našim zemřelým.
00:35:54 Když jsem našla ty archivy, jsem téměř posedlá,
00:35:58 protože jsem si říkala, že jsem měla předka doopravdy dobrého.
00:36:07 Ještě jsem se tam dočetla, že v r. 1945, kdy mu bylo 70,
00:36:11 se hlásil na výzvu rozhlasu o pomoc během Pražského povstání.
00:36:17 Dobelhal tam s tím, že je dělostřelec a hledá, kde jsou kanóny.
00:36:24 Máte pravdu, protože je tady: "Potvrzuji svým podpisem,
00:36:28 že dobrovolec z roku 1918 Tomáš Faktor se hlásil v revolučních dnech,
00:36:34 a to 6. května, tedy na počátku povstání, v ranních hodinách
00:36:38 na výzvu Československého rozhlasu jako dělostřelec,
00:36:42 se kterým jsem tam osobně mluvil.
00:36:44 Jelikož nebyly momentálně kanóny, k nimž se bratr Faktor hlásil,
00:36:47 byl poslán domů s poukazem, aby se dostavil až na zvláštní výzvu."
00:36:52 Nacházíme se na bývalém místeckém hřbitově,
00:36:55 který byl později přebudován na park.
00:36:58 V roce 2006 sem přemístili památník 1. světové války.
00:37:03 Pohřeb v Karpatech od Jana Štursy.
00:37:06 Je tady zajímavá kombinace vojáků. Máme tady kombinaci všech legionářů.
00:37:11 Vepředu je beranice ruského,
00:37:14 vedle přilba adrianka francouzského legionáře,
00:37:17 za ním klobouk italského.
00:37:21 A krajní bude rakouská uniforma, ale má lipové ratolesti
00:37:26 a na čepici označení, tzv. kolkovanou uniformu.
00:37:31 Tzn., rok 1918-19 a boje na Těšínsku.
00:37:34 To je ta domobrana.
00:37:37 Měla symbolizovat vojáka na stráži, který pořád kouká a hlídá,
00:37:41 jestli se nic neděje. A pohřbívají padlého.
00:37:44 Myšlenka uctění památky padlých vznikla v Místku brzo po válce,
00:37:48 už v r. 1923 se zřídil výbor.
00:37:52 -O rok později už byl pomník hotový.
-Přesně tak.
00:37:55 Tady se nehledělo na to,
00:37:57 jestli jsou to legionáři nebo rakousko-uherští vojáci.
00:38:00 Byli to prostě místečtí občané a jejich památka.
00:38:05 Právě na Slovensku se potkává zahraniční vojsko,
00:38:08 legie z Francie či Itálie, s vojáky, jako byl váš dědeček,
00:38:14 který prošel rakousko-uherskou armádou.
00:38:16 Ať už legionáři nebo bývalí rakousko-uherští vojáci,
00:38:20 všichni bojují za svůj nový stát. Mnoho z nich položí svůj život.
00:38:24 A pak najednou ti v rakousko-uherské uniformě zmizí během pár let z dějin
00:38:32 za druhé světové války
00:38:35 a po komunistickém puči zmizí najednou i legionáři.
00:38:39 Ty dějiny se nám odlidní a všichni tihle hrdinové bez ohledu na to,
00:38:44 v jaké uniformě bojovali, jsou nahrazeni obrazem zbabělého Čecha,
00:38:50 který se hodí mocným.
00:38:53 Protože když nám budou vsugerovávat, že jsme zbabělý národ,
00:38:56 který nikdy neválčil a nemá hrdiny, tak se s tím národem snadno oře.
00:39:00 Já si myslím, že je potřeba si připomínat to, že když Češi bojovali,
00:39:05 byli většinou stateční vojáci a bojovali vždy tak,
00:39:10 jak jim nařizovala přísaha nebo vlastní svědomí.
00:39:14 Byli to stateční lidé a mezi ně patřil i váš děda.
00:39:17 -Frajer. -Jo. ―Děkuju.
00:39:25 Skryté titulky: Věra Šimarová Česká televize, 2014
Přestože byl 11. listopadu 1918 uzavřen mír a Velká válka skončila, pro některé z vojáků boje ještě pokračovaly. To platí také o mužích, kteří se vrátili do Československa, aby vzápětí opět stanuli na frontové linii s Maďarskem v zápase o Slovensko. Nedlouho poté je nová vlast zavolala také k boji s Poláky o Těšínské Slezsko. Boje, které československá armáda podstoupila v letech 1918–1920, byly sice nesrovnatelné s hrůzami, které vojáci zažili za Velké války, ale i tehdy lidé umírali a zakoušeli nejrůznější útrapy. A stejně jako za Velké války si psali deníky, pořizovali fotografie a přiváželi si domů nejrůznější suvenýry…