Mnohé z nich už nečekali, ale přesto se vrátili. Osudy českých vojáků ve vzpomínkách jejich potomků. Dokumentární cyklus České televize ke 100. výročí první světové války. Režie J. Tabery
00:00:20 První světová válka se chýlí ke konci,
00:00:24 ale pro Čechy a Slováky v Rusku ne.
00:00:27 Legionáři jsou v nemilosti u nové bolševické vlády,
00:00:31 která se je snaží odzbrojit.
00:00:34 Čeljabinský incident však vede k otevřené vzpouře
00:00:37 a legionáři se rozhodnou průchod domů si vybojovat.
00:00:42 Cesta Sibiří je předlouhou anabází a vojáci nemají jinou možnost,
00:00:47 než pokusit se mezi těmi všemi boji žít aspoň trochu normální život.
00:00:54 Hrají divadlo, muzicírují, vydávají knihy, píší časopisy
00:00:58 a udržují sokolské tradice.
00:01:03 Na italské a francouzské frontě se zatím schyluje
00:01:07 k posledním bojům této velké války.
00:01:18 DÁVÁ FRANCOUZSKÝ POVEL
00:01:26 V našich nedávných dějinách byly doby,
00:01:28 kdy se o československých legionářích u nás doma hovořit nemohlo.
00:01:32 Jejich památka žila za hranicemi, např. tady v Darney,
00:01:36 kde je malé muzeum, které přes 60 let provozuje pan Poirot.
00:01:41 Právě v Darney přísahaly naše legie před odchodem na frontu.
00:01:45 FRANCOUZSKÉ POVELY
00:01:53 Tady to máte.
00:01:55 -Myslím, že bude lepší to vynést ven.
-Určitě.
00:02:02 Otočíme se. Takhle to bude nejlepší.
00:02:08 Ať si to můžeme opřít.
00:02:12 Kus dělostřeleckého granátu.
00:02:15 To je z doby, kdy byl v rakousko-uherské armádě.
00:02:19 Příručka pro poddůstojníky z r. 1917.
00:02:23 Shodou okolností v srpnu 1917 padl do zajetí.
00:02:27 Postoj Itálie vůči rakouským zajatcům byl dlouho jednoznačný.
00:02:32 Jsou to zkrátka nepřátelé. Nerozlišovali Čechy od Rakušanů.
00:02:37 Změnu jejich smýšlení si vynutila až situace na frontě.
00:02:42 24. října 1917 utrpěli Italové drtivou porážku v bitvě u Caporetta.
00:02:50 130 000 padlých a raněných a 300 000 zajatých.
00:02:57 Změnila se vláda i italská politika.
00:03:01 A Italové začali být konečně vstřícnější
00:03:04 vůči tzv. porobeným národům.
00:03:07 Tedy i Čechům a Slovákům.
00:03:10 Někteří členové legií začali objíždět italské zajatecké tábory
00:03:15 a hledali nové dobrovolníky.
00:03:18 František Stahala byl mezi prvními přihlášenými.
00:03:24 Tady je velký rodinný šestiportrét. Který z nich je František Stahala?
00:03:30 Toto je František, prostřední bratr.
00:03:33 Nejstarší byl Honza a mladší byl Toník.
00:03:35 Měli pak i mladší sestřičku Marušku a to je moje prababička.
00:03:40 -A toto jsou rodiče.
-Přesně tak.
00:03:42 Nás zajímají osudy Františka. Jaké měl povolání? Tušíte?
00:03:48 Snad studoval práva, ale nevím jestli je dostudoval.
00:03:53 Našel jsem tam nějaké věci, předpokládám,
00:03:57 že měly co dočinění s právem, ale moc o nich nevíme.
00:04:10 František Stahala nastoupil svou povinnou vojenskou službu v r. 1909,
00:04:16 ale po vypuknutí války není odveden okamžitě.
00:04:20 Rukuje až 1. září 1915.
00:04:24 Nejprve jako zbraně neschopný domobranec,
00:04:27 který je ale vzápětí překlasifikován na zbraně schopného.
00:04:33 Po prodělání kurzu a výcviku pro důstojníky
00:04:37 je přemístěn k 37. střeleckému pluku do bosenského města Doboj.
00:04:44 Odtud v čele roje odchází na frontu proti Italům.
00:04:49 Zde je povýšen, ale brzy poté v srpnu 1917 je Italy zajat.
00:04:56 To už je zajatecký.
00:04:59 Takže mohl jen dát na vědomí, že je v zajetí a v pořádku.
00:05:04 V zajetí nebyl dlouho. Tady je polní dopisnice.
00:05:11 Střelecký pluk 37.
00:05:14 Tam sloužil před zajetím.
00:05:16 On padl do zajetí v srpnu 1917. Tady jsou lístky z června 1917.
00:05:23 Poměrně brzy se přihlásil do legií.
00:05:27 V únoru 1918 se hlásí do legií, takže v zajetí nebyl dlouho.
00:05:33 Tábor Sala Consiliana, adresa, kam Františkovi Stahalovi chodily
00:05:40 do zajetí dopisy, ležel poblíž italské Paduly,
00:05:44 kam byli čeští a slovenští zajatci přemisťováni poté,
00:05:49 co začali být oficiálně odlišováni od zajatců rakouských.
00:05:54 Podmínky už zde nebyly tak špatné,
00:05:57 jak zažili např. v neblaze proslulém italském zajateckém táboře Asinara.
00:06:04 Zajatci tu mohli strávit válku až do jejího konce,
00:06:08 nebo se mohli přihlásit ke vznikajícím Čs. legiím.
00:06:14 František Stahala k nim odchází ve chvíli,
00:06:17 kdy se situace na italské frontě na nějaký čas stabilizovala.
00:06:22 Válka je během roku 1917 hodně vyčerpaná.
00:06:26 Na konci r. 1917 to je znát.
00:06:30 Taky spojenečtí západní velitelé se domnívají,
00:06:35 že válka nemůže skončit dřív než v únoru 1919.
00:06:39 Až v r. 1918 vyčerpají protivníka a hlavně Pershing nasadí Američany.
00:06:47 Jsou tady unikátní věci. Jeho vlastní přilba, útočný nůž.
00:06:55 Těch věcí je tady daleko víc.
00:06:58 Absolutní unikát je tato dochovaná protiplynová maska.
00:07:04 Plyn se začal na italské frontě používat později než jinde.
00:07:09 Narozdíl od Němců Rakušané s jeho užitím otálejí.
00:07:14 Císař Karel I. jej dovolil použít až na podzim 1917,
00:07:19 kdy se rakousko-uherské armádě podařil velký průlom u Caporetta.
00:07:26 Používání plynových granátů se poté stalo poměrně běžné.
00:07:31 Pobyt na frontě byl zase o něco nebezpečnější.
00:07:36 Mnoho lidí si neuvědomuje,
00:07:38 že už pouhé přihlášení do legií pro ně nebylo jednoduché.
00:07:42 Měnili relativní bezpečí zajateckého tábora,
00:07:45 kde se jim moc stát nemohlo, za to,
00:07:48 že z pekla války se dostali do zajetí, a pak jdou znovu na frontu.
00:07:53 Navíc v situaci, kdy o nich máme tendenci mluvit,
00:07:56 že se dali do legií, aby se stali hrdiny.
00:07:59 Ale ani v r. 1918 ještě nikdo nevěděl, jak válka dopadne.
00:08:04 To je případ vašeho prastrýčka.
00:08:07 V dochovaných dokumentech je to asi silný moment vlastenectví a češství
00:08:13 a toho, že si uvědomuje, že tady vzniká zahraniční vojsko...
00:08:17 Je to podložené i tím, že tady má tolik Československých samostatností
00:08:22 a spoustu obrázků s Masarykem.
00:08:26 V únoru 1918 jsou ze zajatých Čechoslováků formovány
00:08:31 pracovní prapory a v dubnu konečně vzniká Československá legie v Itálii.
00:08:39 V květnu už měla přes 11 000 vojáků. Asi 1/10 z nich byli Italové.
00:08:46 Ti taky tvořili téměř polovinu důstojnického sboru.
00:08:50 První prapor 1. pluku Čs. legií v Itálii
00:08:54 byl v návaznosti na legionářské jednotky v Rusku a ve Francii
00:08:59 označen jako Střelecký pluk č. 31.
00:09:04 Právě k němu zamířil i František Stahala.
00:09:08 Nejprve ho čekal výcvik,
00:09:11 slavnostní předání praporu v Římě a poté už nasazení na frontu.
00:09:18 Zároveň dosahuje dalších úspěchů i československá diplomacie.
00:09:23 V Římě se mohl sejít kongres utlačených národů.
00:09:28 V létě československá odbojová akce dostává zelenou
00:09:34 v uznávání Československé národní rady jako mluvčího Čechů a Slováků,
00:09:42 odpovědného za osudy těchto národů.
00:09:47 Uznání přijde nejprve koncem června od Francouzů,
00:09:51 pak od Britů za pár týdnů a pak také od Američanů.
00:09:57 Takže Rakousko-Uhersko se tím ocitlo ve slepé uličce.
00:10:02 Boje však nekončily.
00:10:04 V červnu 1918 zahajují Rakušané ofenzívu na Piavě.
00:10:10 Do italské obrany se zapojuje i 31. pluk Františka Stahaly.
00:10:16 Čechoslováci si vysloužili respekt Italů,
00:10:20 protože se vrhají do boje, přestože Italové zůstávají sedět v zákopech.
00:10:26 "Chodí v hloučcích po 20 lidech pohromadě v těsné skupině.
00:10:30 A když by měli běžeti ve střelecké řadě, jsou v procesí jeden za druhým.
00:10:36 Široké řady neznají a o střeleckých vlnách nemají ponětí."
00:10:43 Italské chyby v organizaci přicházejí Čechoslováky draho.
00:10:48 Pokud uniknou nepřátelské kulce,
00:10:51 jsou v případě zajetí Rakušany bez milosti popravováni.
00:10:56 16. června bylo popraveno 15 českých výzvědčíků.
00:11:02 Dle očitých svědků oběsili jednoho po druhém.
00:11:05 Nikdo nic neříkal. Jen jeden zvolal: "Ať žije Itálie!"
00:11:17 Je tady záznam, že prastrýček poté, co byl zajat a dostal se do legií,
00:11:24 jako velitel čety střeleckého pluku 31 odešel do pole,
00:11:29 převzal velení oddílu minometů 1. a 3. praporu
00:11:34 a po přechodném velení štábní rotě pěšího pluku 31
00:11:38 byl přemístěn k válečnému soudu 6. divize jako zástupce soudu,
00:11:42 soudce zpravodaje. Od té doby se věnuje vojenské soudní službě.
00:11:47 Myslím, že to je to, k čemu se váží tyto nesmírně zajímavé doklady.
00:11:51 Myslím, že to jsou první dokumenty,
00:11:54 které řeší otázku vojenského soudnictví v našich legiích.
00:12:00 Zajímavé jsou tady tresty.
00:12:03 Tresty uložené čs. soudem budou odpykávány v samostatných trestnicích
00:12:08 spravovaných československými vojenskými úřady.
00:12:11 Tresty, jež dle platného zákona mohou být uloženy, jsou:
00:12:15 Trest smrti, jež provede se zastřelením do zad.
00:12:18 Tresty na svobodě různého stupně a délky, popř. i doživotní.
00:12:23 Za třetí vyloučení z řad československého vojska.
00:12:27 Trest zbavení hodnosti dočasně nebo provždy.
00:12:30 A dokonce jsou tady, což mě hodně překvapilo,
00:12:33 materiály jako obžalovací spis vojenského soudu čs. sboru v Itálii,
00:12:39 který se týká zběhnutí několika legionářů.
00:12:45 Je to ten známý barbaranský případ z června 1918, kde je otázkou,
00:12:51 jestli prastrýček byl autorem žaloby, nebo ji jen zpracovával,
00:12:57 protože je to tady doplňované jeho rukou.
00:13:01 I v materiálech pro druhé líčení uvádí každého z obžalovaných,
00:13:07 kdy byl zajat, kde se přihlásil do legií,
00:13:11 jak byl hodnocen nadřízenými; to je všechno připravené přímo jím.
00:13:19 Barbaranský incident byl ve světle vzniku Čs. legií
00:13:23 stejně tragický jako nepochopitelný.
00:13:28 Za údajnou dezerci při něm bylo popraveno 8 Čechů. Bez soudu.
00:13:34 Takže o jejich motivech se už nedozvíme.
00:13:38 Mužem, který vydal rozkaz k exemplárnímu potrestání,
00:13:42 byl italský generál Andrea Graziani,
00:13:46 který se předtím vytrvale zastával Čechů
00:13:49 pro jejich kvality a vysokou bojovou morálku.
00:13:53 Právě pod vedením generála Grazianiho byly československé pluky přesunuty
00:13:59 do oblasti u jezera Lago di Garda.
00:14:17 V polovině srpna 1918 převzali tento obranný úsek
00:14:21 od italských jednotek českoslovenští legionáři.
00:14:24 Byly zde rozmístěny jednotky 33. a 34. střeleckého pluku.
00:14:30 Dá se říci, že pro naše vojáky to bylo velké projevení důvěry,
00:14:35 protože tento úsek patřil z pohledu Italů k jedněm z nejdůležitějších.
00:14:39 6. československá divize měla bránit úsek ve výšce 2000 m
00:14:44 na masivu Altissimo.
00:14:47 To bylo strategické místo,
00:14:49 které během války několikrát změnilo majitele.
00:14:53 Klíčovým místem obrany byla kóta 703. Doss Alto.
00:15:08 Každému, kdo vystoupí na vrchol Doss Alto, je jasné,
00:15:12 proč měla tato kóta tak obrovský význam.
00:15:15 Čechoslováci odtud mohli pozorovat široké okolí.
00:15:18 A nejen pozorovat, ale i ho ovládat vlastními zbraněmi.
00:15:22 Přítomnost Čechoslováků neušla pozornosti Rakušanů,
00:15:26 kterým byla existence čs. vojska trnem v oku.
00:15:30 Proto již z prestiže soustředilo rakouské velení do této oblasti
00:15:34 silné dělostřelectvo.
00:15:37 A kromě dalších i úderné jednotky,
00:15:40 kterým slíbilo 1000 korun za každého zajatého Čecha.
00:15:45 Nebyl to tedy jen útok na pozici nepřítele,
00:15:48 ale i trestná výprava proti Čechoslovákům.
00:15:57 V 1. světové válce se nestřílelo jen ze zbraní, ale také z úst zpěváků.
00:16:05 Když zemřel František Josef I.,
00:16:09 provokovali se vojáci i pohřební písní za monarchu.
00:16:15 Bohužel antisemitismus té písně patřil k běžné duchovní výbavě
00:16:22 tehdejšího Čecha.
00:16:25 Umřel nám František, starý dobrák, orationibus.
00:16:33 Ten míval židovky velice rád, orationibus.
00:16:40 Tím velkým bim, bam, bim, bam, gloria, orationibus.
00:16:48 Natáh' už bačkory, žádné žerty, orationibus.
00:16:56 Nesou ho do pekla všichni čerti, orationibus.
00:17:02 Tím velkým bim, bam, bim, bam, gloria, orationibus.
00:17:11 Do pekla zanesly hříšnou duši, orationibus.
00:17:18 Tam starý lucifer do ní buší, orationibus...
00:17:25 Atd., refrén:
00:17:26 Ani pes nebude po něm hafat a z jeho národů žádný plakat.
00:17:30 Bývával na Čechy vždy jako ras, natáh' už bačkory, no vem ho ďas.
00:17:35 Lidičky, rozhodně už je po něm, dejte ho do díry, ale honem!
00:17:39 S tím velkým bim, bam, bim, bam, gloria, orationibus.
00:17:56 Až do převzetí Doss Alta Čechoslováky šlo o poměrně klidný úsek.
00:18:01 Pak se ale všechno změnilo. Zaznívající české písničky,
00:18:05 poletující letáky s protirakouským obsahem
00:18:07 přiváděly druhou stranu k zuřivosti. Doss Alto se změnilo.
00:18:12 Změnilo se v místo, kde šlo každý den o život.
00:18:14 Rakouský útok začal ráno 21. září 1918
00:18:19 silnou 2hodinovou dělostřeleckou palbou.
00:18:25 Ta přerušila telefonní spojení,
00:18:28 takže Čechoslováci na kótě Doss Alto ztratili kontakt s velením.
00:18:34 Signální rakety byly navíc zvlhlé a vojáci pochopili,
00:18:38 že se musí spolehnout jen sami na sebe.
00:18:43 I přes odhodlanou obranu se nedařilo příval
00:18:47 několikanásobné rakouské přesily, navíc útočící ze 3 směrů, zastavit.
00:18:53 Došlo k zuřivému boji na bodáky a nože.
00:19:01 Nejdůležitější část boje o Doss Alto se odehrála v těchto místech,
00:19:06 u vchodu do podzemní kaverny.
00:19:08 Tudy se útočníci pokusili prorazit dovnitř.
00:19:11 Vchod bránil kulomet, začal střílet, obránci se začali dusit zplodinami.
00:19:15 Hrozilo nebezpečí, že útočníci nasadí plamenomety.
00:19:19 Odpoledne konečně přišla pomoc.
00:19:22 Posily 33. a 34. čs. střeleckého pluku přešly do útoku
00:19:28 a Rakušané se dali na útěk.
00:19:32 Ve večerních hodinách tak byl boj skončen.
00:19:37 Strategická pozice na Doss Alto byla ubráněna.
00:19:42 Jedním ze 2 důstojníků, kteří tady na Doss Alto padli,
00:19:46 byl podporučík Oldřich Trojánek. Rakušané ho zajali nedaleko odtud.
00:19:50 A když ho vlekli ke svým pozicím, uvědomil si,
00:19:53 že jako zajatec legionář skončí na šibenici.
00:19:55 Podařilo se mu zmocnit revolveru
00:19:58 a k překvapení svých věznitelů se přímo před nimi zastřelil.
00:20:01 Velitel rakouského úderného oddílu k tomu řekl toto:
00:20:05 Češi bránili se zoufale.
00:20:08 Jeden jejich důstojník, který padl do zajetí, se zastřelil.
00:20:12 Ostatní byli pobíjeni šavlemi a bodáky
00:20:16 a jen 5 jich padlo do zajetí.
00:20:20 5 československých legionářů zajatých na Doss Altu bylo dopraveno
00:20:24 na místní rakouské velitelství.
00:20:26 Tam je postavili před válečný soud. Rozsudek byl jasný.
00:20:29 S výjimkou Jana Badinky, u kterého se nepodařilo prokázat,
00:20:33 že je plnoletý, byli všichni odsouzeni k trestu smrti.
00:20:36 V podvečer 22. září 1918 přivedli Antonína Ježka,
00:20:40 Karla Nováčka, Jiřího Schlegla a Václava Svobodu k těmto olivám.
00:20:46 Jako první měl být podle rozsudku popraven Karel Nováček,
00:20:49 49letý otec 4 dětí.
00:20:52 Do rukou Rakušanů padl na Doss Altu beze zbraně.
00:20:55 Byl totiž zdravotník,
00:20:57 a dokonce měl na uniformě bílou pásku s červeným křížem.
00:21:00 Pod šibenici nakonec přivedli jako prvního Antonína Ježka.
00:21:04 První oprátka se pod ním přetrhla. Oběsili ho tedy podruhé.
00:21:08 Ani tentokrát provaz nevydržel.
00:21:10 Přítomní důstojníci navrhovali legionáře zastřelit,
00:21:13 ale soudní přísedící řekl, že v rozsudku je jasně uvedeno,
00:21:16 že budou oběšeni.
00:21:18 Kat proto odešel pro provaz. Vrátil se až po hodině.
00:21:21 Během několika minut bylo vše hotovo.
00:21:26 31. pluk Františka Stahaly později dostane čestné jméno Arco,
00:21:31 právě podle místa, kde došlo k tragické popravě.
00:21:36 V říjnu 1918 vznikl v Itálii československý sbor s 20 000 muži.
00:21:45 Velení převzal generál Piccione.
00:21:48 Všechny pluky dostaly 8. prosince v Padově své prapory a složily přísahu.
00:21:54 Pak se začaly přesouvat do osvobozené vlasti.
00:21:59 Jel s nimi i František Stahala?
00:22:03 Dodnes nevíme, jak skončil. U nás se traduje, že tam zemřel.
00:22:08 Sami nevíme, co s ním bylo.
00:22:11 Kufr pak přišel od Červeného kříže jako památka po něm.
00:22:15 Jsou tady i jeho psí známky. Takže my o něm nevíme skoro nic.
00:22:19 Jeho bratr Antonín míří s ruskými legiemi do Vladivostoku.
00:22:25 Československé legionáře čekal boj proti bolševikům a dlouhá cesta domů.
00:22:31 Část Čechoslováků v Rusku se ještě před začátkem anabáze
00:22:35 stihla vypravit do Francie.
00:22:38 Tam stejně jako v Itálii byla jejich pomoc potřeba.
00:22:42 Parník Kursk vyplul s Archangelska v říjnu 1917.
00:22:47 Pod vedením kapitána Otakara Husáka se na něm plavilo 1200 mužů.
00:22:53 Po strastiplné cestě dorazili 12. listopadu do Le Havru.
00:22:59 Teprve po transportu legionářů z Ruska, zajatců z Rumunska,
00:23:04 Srbska, Itálie a příjezdu dobrovolníků z dalších zemí
00:23:08 se tu shromáždil dostatečný počet vojáků
00:23:11 ke zformování samostatných československých jednotek.
00:23:17 V prosinci 1917 vydal prezident francouzské republiky
00:23:21 Raymond Poincaré dekret povolující formování
00:23:25 autonomní československé armády ve Francii.
00:23:29 A budoucnost ukázala, že to bylo moudré rozhodnutí.
00:23:46 Byl na srbské frontě. Poté byl v zajateckém táboře.
00:23:52 V kronice popisuje hrůznou cestu přes Makedonii a Albánii,
00:24:01 přes hory, až se dostali k moři.
00:24:06 Pak byli převezeni italskou lodí na ostrov Asinara.
00:24:12 V kronice píše, že jich vyšlo 35 000
00:24:16 a jen 11 000 jich cestu přežilo.
00:24:22 Josef Lacina prožil po dobrovolném zajetí v Srbsku
00:24:26 hladový pochod Albánií
00:24:28 a zajatecký tábor v neblaze proslulé italské Asinaře.
00:24:33 Narozdíl od mnohých všechny útrapy přežil
00:24:36 a nakonec se dostává do Francie.
00:24:41 "Takhle tedy začíná náš nový život, zde na tomto ostrově,
00:24:45 kde ani strom neroste a kámen na kameni daleko široko.
00:24:51 Strašné. Bylo 18. ledna,
00:24:54 když pojednou přišel rozkaz všechny stany zbourati,
00:24:58 slámu nanositi na jednu velkou hromadu, která se zapálila,
00:25:03 pak nás seřadili a smutný průvod se ubíral podél břehu směrem na západ.
00:25:09 Zde na nás čekali italští vojáci, řadili nás po jednom do dlouhé řady
00:25:14 a vedli nás k velkým bazénům a sprchám.
00:25:19 Když jsme byli čistí, šel každý nahý asi 400 kroků,
00:25:23 kde byly velké hromady šatů, prádla, bot a dek.
00:25:27 Jaké to bylo pro nás překvapení, když jsme už ztratili všechnu naději.
00:25:32 Opět nové jiskérky naděje začaly prosakovat."
00:25:37 Ve Francii zamíří Josef Lacina do pracovního tábora
00:25:41 a po prodělané nemoci je mu svěřena lehká práce
00:25:44 v jedné z místních továren.
00:25:47 Je stále zajatec, mnohými Francouzi urážlivě nazýván rakouským skopčákem.
00:25:54 I jeho ale brzy dostihnou výzvy ke vstupu
00:25:57 do formujícího se československého vojska.
00:26:01 Narozdíl od mnoha kolegů neváhá.
00:26:05 V tom zajateckém postoji se jim vede všelijak, ale nemusí na frontu.
00:26:11 Když umřou, tak na něco v zázemí. Ale fronta je nebezpečný terén.
00:26:19 A oni jsou rozhodnuti znovu si obléknout uniformu,
00:26:24 trošku jinou než dosud;
00:26:26 vzít si pušku či kulomet a zase ze zákopů vyletět a jít na steč.
00:26:34 To je něco mimořádného a to je všechny spojuje.
00:26:39 Stejně jako Josef Lacina vnímal svou povinnost i Jan Hanák,
00:26:44 který prošel podobnou anabází.
00:26:48 "Manifestem Národní rady z 15. února 1918
00:26:52 byla vyhlášena národní mobilizace.
00:26:55 Na jedné straně pocit zajateckého bezpečí
00:26:58 po šťastném vyváznutí z rakouské fronty,
00:27:01 albánského pochodu hladu i asinarského umírání,
00:27:04 na druhé tlak svědomí žádající plnění národní povinnosti.
00:27:11 Někdo se rozhodoval lehko, jiný si byl vědom vážnosti tohoto kroku.
00:27:17 I já jsem měl těžkou noc.
00:27:20 Ale když jsme byli vyzváni k podpisu, šel jsem jako první."
00:27:27 Josef Lacina i Jan Hanák si už během války prošli mnohým.
00:27:32 Přesto se znovu oblékají do uniformy a znovu míří do zákopů a do boje.
00:27:39 Ještě před tím je čekalo slavnostní složení přísahy.
00:27:44 Francie byla první zemí,
00:27:47 která ústy tehdejšího francouzského prezidenta Poincaré
00:27:50 uznala právo Čechů a Slováků na nezávislost,
00:27:54 a to přesně tady v Darnay 30. června 1918
00:27:59 před nastoupenými čs. legionáři.
00:28:04 Odkaz Čs. legií hraje v našich bilatelárních vztazích
00:28:09 nezastupitelnou úlohu.
00:28:14 Když se bavíme o historii i současnosti
00:28:18 s nejvyššími francouzskými představiteli,
00:28:21 tak Čs. legie jsou stále velký pojem.
00:28:26 Oba pluky tu získávají své prapory.
00:28:29 21. střelecký pluk, ve kterém jsou Hanák i Lacina,
00:28:32 ho dostanou od města Paříže.
00:28:35 Navrhl ho legionář, účastník bitvy u Arrasu, malíř František Kupka.
00:28:43 "Sem pohleď, vlasti.
00:28:46 Jest to naše pravda, holá skutečnost, co nám byla kdysi pohádkou."
00:28:55 Pohádku ale situace v té době rozhodně nepřipomínala.
00:28:59 Ani na frontě, ani v zázemí.
00:29:04 Nezapomeňme, že všechny revoluce v Evropě do té doby
00:29:07 začaly před frontami na chleba.
00:29:10 V Německu zemře hlady podle odhadů literatury přes 100 000 lidí.
00:29:14 Přesto se Německo ještě v březnu 1918 uchýlilo k sérii útoků,
00:29:19 které měly rozhodnout válku v jejich prospěch.
00:29:23 Vojska posílili vojáci převelení z východní fronty.
00:29:29 Zpočátku se Němcům útok dařil.
00:29:32 Prolomili britské pozice,
00:29:34 a dokonce začali ostřelovat Paříž dělostřeleckou palbou.
00:29:40 Až nově jmenovanému francouzskému generálu Fochovi se podařilo
00:29:44 zastavit německý postup, stabilizovat frontu
00:29:48 a postupně i s pomocí Američanů a Britů Němce zatlačit
00:29:53 zpět na Hindenburgovu linii, odkud své útoky v březnu 1918 začali.
00:30:00 Ofenzíva trojdohody pokračovala i v říjnu,
00:30:04 kdy se k útočícím vojskům připojují i československé jednotky.
00:30:12 Bože, co to jest? Ve vísce se rozhoupal zvonek a zvoní.
00:30:17 Zvoní klekání...
00:30:20 "Plyny! Plyny!" prorval se ječící hlas.
00:30:25 A na pravém křídle to vyzvánění. Klink, klink, klink.
00:30:31 Tak jednotvárně.
00:30:34 Signál, že Němci střílí granáty s otravnými plyny.
00:30:37 Děla hřmí, duní zem a třese se. Naříká.
00:30:43 V zákopech je děsno, ouzko. A každého jímá strach.
00:30:49 Červená raketa pěkně nad lesem svítí.
00:30:52 Pomalu klesá k zemi a každého na tomto úseku upozorňuje,
00:30:56 aby si připravil masku.
00:30:58 Naši ani nestříleli. Seděli jsme přimáčknuti k sobě.
00:31:03 Dvořák, já a Pepík Ptáků. Jako kuřata.
00:31:07 A ani vyhlédnout ze zákopu nebylo možno,
00:31:10 jak hlína a kamení lítalo a svištěly střepiny z granátů."
00:31:17 Taková byla první větší francouzská bojová zkušenost Josefa Laciny.
00:31:23 Nebyla poslední. Čekala ho ještě bitva u Terronu.
00:31:28 Poslední velká bitva na bojištích 1. světové války.
00:31:37 Po dobytí obce si major Husák zřídil velitelství
00:31:40 v tomto domě v čp. 3 v Terronu.
00:31:42 To proto, že dům je schovaný za vyvýšeninou
00:31:45 a nemohl být zasažen nepřátelskou palbou z výšin nad obcí.
00:31:54 "Nedaleko cesty stojí střelbou poškozený kříž.
00:31:57 Kristus má levou ruku uraženou a dolní část nohou.
00:32:02 Celá socha je trochu navážena na stranu.
00:32:05 Na Kristově hlavě je nasazena vojenská helma
00:32:09 a na obličeji připevněna protiplynová maska.
00:32:12 Přes rameno má přehozený chlebník."
00:32:15 Krátce před půlnocí 20. října 1918 překročili Čechoslováci řeku,
00:32:19 která je za námi, a dorazili do Terronu.
00:32:22 Zde vystřídali francouzský pluk,
00:32:24 který do té doby zajišťoval jeho obranu.
00:32:26 Hned druhého dne ráno se rozpoutalo peklo.
00:32:29 Němci zjistili, že vevnitř ve městě jsou Čechoslováci.
00:32:32 Asi proto soustředili obrovské síly k útoku na město,
00:32:35 které tvořilo velice důležitou základnu na této straně břehu.
00:32:39 Důležité předmostí.
00:32:41 První útok v 8 hodin ráno byl odražen. Druhý také.
00:32:44 Při třetím Němci vytlačili Čechoslováky z Terronu,
00:32:47 ale už téhož dne odpoledne bylo městečko obsazeno opět Čechoslováky.
00:32:52 "A věru hrozný byl pohled kolem.
00:32:55 Neb den pochované mrtvoly byly hroznými výbuchy granátů
00:33:00 vyhazovány do povětří a již černající těla byla roztrhána
00:33:05 a rozmetána kolem místa, kde byly pochovány.
00:33:10 V Terronu se však Němci dlouho neudrželi.
00:33:13 Po děsné dělostřelecké palbě vtrhli naši spolu s Francouzi
00:33:17 do hořícího a pobořeného města a houževnatě se bránící Němce vyhnali.
00:33:24 Leč nesmířili se jen tak Němci s touto porážkou
00:33:28 a podnikali nové a zoufalé útoky, aby Terron opět dostali zpět do své moci.
00:33:34 Tu však hoši bojovali s takovým zápalem,
00:33:37 že každý německý nápor odrazili
00:33:40 a nevydali ani metr dobytého území zpět."
00:33:53 Jeden z důležitých obranných bodů tvořil terronský hřbitov.
00:33:57 Právě zde utrpěli Čechoslováci vážné ztráty.
00:34:00 Mrtví byli ukládáni přímo sem vedle zdi hřbitova.
00:34:10 Ve svazích nad Terronem jsme objevili tuto německou pozorovatelnu.
00:34:15 Právě odtud Němci řídili ostřelování celé vesnice.
00:34:19 Odtud měli Čechoslováky opravdu jako na dlani.
00:34:24 10 dní bránily čs. pluky Vouziers a Terron.
00:34:29 Slavný 28. říjen je zastihl uprostřed bojů.
00:34:35 Až 30. října byli Čechoslováci, občané nově vzniklé republiky,
00:34:40 vystřídáni Francouzi a staženi z fronty.
00:34:44 Jejich poslední boj na západní frontě byl s úspěchem a se ctí dobojován.
00:34:52 Na konci října 1918 ve dnech,
00:34:55 kdy vznikala samostatná Československá republika,
00:34:58 procházely legie nejkrvavějšími boji své existence.
00:35:02 Ti, kteří v nich padli, leží zde na hřbitově ve Vouziers.
00:35:06 Je zde na 200 prostých křížů.
00:35:13 Legionáři postupně zamíří do nové vlasti.
00:35:17 Nejdříve ti z Itálie, poté ti francouzští.
00:35:22 Z Ruska se budou československé oddíly vracet až za 2 roky.
00:35:27 A domů míří i Čechoslováci z rozpadající se rakouské armády.
00:35:33 V takových pochodových útvarech, jak nastupovali, se nevraceli.
00:35:37 Vraceli se individuálně se smíšenými pocity.
00:35:41 Převažoval pocit, že je mír a konec,
00:35:47 tam ta prvotní radost byla nejzřejmější a nejhlubší.
00:35:54 Druhé bylo shledání s blízkými.
00:35:59 Nesměli se jim odcizit, ale to se nedělo tak často.
00:36:07 A nesměli také najít úplně zbědovanou rodinu na pokraji existence.
00:36:14 Pátrání po osudech vojáků z 1. světové války
00:36:18 se často soustřeďuje na hledání míst a dat, kde byl voják zraněn či padl.
00:36:25 Josef Lacina i Jan Hanák válku přežili.
00:36:29 K překvapení potomků ji přežil i František Stahala.
00:36:34 My jsme si mysleli, že umřel.
00:36:37 V archivech jsou dochovaná jeho hlášení.
00:36:40 Také jeho přihláška k legiím v Itálii a jím vlastnoručně podepsaná přísaha.
00:36:46 Byl jmenován důstojníkem justiční služby, ale už jsme v roce 1919.
00:36:56 Od roku 1919 nepřetržitě 20 let s výjimkou pár měsíců
00:37:01 působil na Slovensku.
00:37:03 U nás se tradovalo, že umřel.
00:37:05 A jestli se dobře pamatuji,
00:37:08 doma leží staré album, kde jsou vyfoceni všichni 4 sourozenci.
00:37:12 Jsou to stejné fotky, co tady. A nad tou jeho je nalepený křížek.
00:37:17 Takže v rodině se z nějakého důvodu myslelo, že zemřel.
00:37:21 Byl bych moc rád, kdyby se mi někdy podařilo najít jeho hrob,
00:37:26 protože já jsem na něho strašně hrdý.
00:37:30 A když teď od vás slyším, že to nejen důstojně absolvoval,
00:37:34 ale ještě se mu podařila zajímavá kariéra,
00:37:37 tím spíš si člověk musí říct, že byl dobrý.
00:37:42 Dovolil jsem si předat vám kopii materiálů,
00:37:48 které se podařilo najít ve vojenském ústředním archivu.
00:37:51 Jsou to části legionářských listů, kvalifikační listina, kmenový list.
00:37:58 Takže abyste měl pro pátrání po prastrýčkovi aspoň nějaké podklady.
00:38:03 Není toho málo.
00:38:05 Mockrát děkuji, není toho málo. Přidám to k tomu všemu.
00:38:09 Pak se vám ozvu, jak jsem dopadl na Slovensku.
00:38:12 Jestli se nevrátil někam domů.
00:38:15 Ale to podle vypravování vaší rodiny asi pravděpodobnénení.
00:38:18 Asi ne. Není na žádných fotkách. Takže asi bude někde na Slovensku.
00:38:24 František Stahal přežil 1. i 2. světovou válku.
00:38:28 Archivy nakonec vydaly ještě jedno svědectví.
00:38:32 Jeho poválečné přihlášení se k trvalému pobytu v Hranicích.
00:38:38 Tedy přece jen se vrátil domů. Ale tady jeho stopa končí.
00:38:44 Hřbitovní knihy, rodinné i archivní záznamy mlčí.
00:38:58 Skryté titulky: Věra Šimarová Česká televize, 2014
Během války se po dezertérech a zajatcích jakoby slehla zem. Rodiny mnohdy neměly ani zprávičku o jejich osudu a netušily, že v cizině jejich blízcí vstoupili do československých dobrovolnických jednotek. V italských a francouzských stejnokrojích pak absolvovali legendární bitvy u Doss Alto, Terronu a na dalších místech, a domů se vraceli jako vítězové.
Když klepali na dveře svých domovů, čekalo je většinou nadšené přijetí. Doma je už oplakali a v jejich návrat ani nedoufali. Jindy namísto synů a manželů přišlo sdělení od Červeného kříže, že se jejich nejbližší již nikdy nevrátí. Ale i tady někdy vyšlo najevo, že se úřady spletly a dotyčný žije…