Boj, sport a divadlo – i to byl legionářský život ve vlaku napříč Sibiří. Osudy českých vojáků ve vzpomínkách jejich potomků. Dokumentární cyklus České televize ke 100. výročí první světové války. Režie J. Tabery
00:00:21 Když v červnu a v září 1917 na Soči ztroskotaly 2 velké italské ofenzívy,
00:00:28 odhodlaly se rakouské síly k protiúderu
00:00:32 a po 2 týdnech zatlačily Italy za řeku Piavu.
00:00:36 Piava zůstala bojištěm až do samotného závěru války.
00:00:43 V posledním válečném létě už v italské armádě operují
00:00:47 i jednotky československých dobrovolníků.
00:00:52 Ale i na tisíce kilometrů vzdálených pláních Sibiře jsou čeští legionáři.
00:00:58 Budují tam svůj železniční stát a snaží se dostat do Evropy,
00:01:04 aby západním legiím pomohli porazit Rakousko a Německo.
00:01:21 Na podzim r. 1917 se situace Čs. legií v Rusku radikálně změnila.
00:01:26 K moci se dostali bolševici a začali vyjednávat
00:01:29 s Rakouskem-Uherskem a Německem o separátním míru.
00:01:33 Pro Čechoslováky tak zmizela možnost bojovat na ruském území
00:01:36 za samostatný stát.
00:01:38 Tehdy ještě profesor Masaryk rozhodnul,
00:01:40 že Čs. legie odjedou do Francie, kde budou v boji pokračovat.
00:01:44 Cesta vedla přes Archangelsk nebo přes celé Rusko až do Vladivostoku.
00:01:49 V květnu 1918, přestože se snažily zůstat neutrální,
00:01:52 se legie dostávají do konfliktu s bolševiky.
00:01:55 Během krátké doby vítězí v řadě bitev
00:01:58 a daří se jim ovládnout celou transsibiřskou magistrálu.
00:02:06 NAHRÁVKA
00:02:07 Tak kupředu! Vyrážíme z krytu k bodákovému útoku.
00:02:12 Nepřítel klade nečekaný odpor. Střílí jak zběsilý.
00:02:16 Ale už už jsme v jeho zákopech. Pane, jak na frontě.
00:02:20 Zákopy podle všech vojenských pravidel.
00:02:22 Letíme dál. Dál!
00:02:24 Naše řady řídnou, kolem mne už je velký nekrytý prostor.
00:02:30 Už 4 bratři vedle mne nežijí. A co jich zůstalo vzadu raněných!
00:02:43 Když se řekne Zdeněk Štěpánek,
00:02:45 řada lidí si představí vynikajícího českého herce.
00:02:48 Vy jste jeho vnuk.
00:02:50 Ale on byl nejen herec, ale i legionář.
00:02:52 Co vy nebo vaše rodina o tomto působení v legiích víte?
00:02:57 Rád bych toho věděl víc, to musím říct na úvod,
00:03:01 protože jsem ho osobně nezažil.
00:03:03 Ale jak jsem stárnul, začalo mě víc zajímat to,
00:03:08 o čem se moc nemluvilo.
00:03:10 A to bylo období, které zažil během 1. světové války.
00:03:14 Zdeněk Štěpánek si oblékl rakousko-uherskou uniformu.
00:03:18 Na vojnu chtěl.
00:03:20 Toužil po dobrodružství a hlásil se dobrovolně.
00:03:24 Tehdy ještě netušil, co ho čeká.
00:03:30 Při bojích na východní frontě padl do zajetí a poté vstoupil do Čs. legií.
00:03:39 Jeden z dalších impulzů byl, že jsem poprvé v životě
00:03:43 viděl na vlastní oči uniformu, a ta byla jeho.
00:03:46 Kromě toho, že si s ní člověk spojí historii,
00:03:50 mě fascinovala i ta velikost.
00:03:52 Ani coby drobný kluk bych se do ní určitě nevešel.
00:03:57 Když vidím rozpětí v ramenou,
00:04:00 nechápu, jak se do toho mohl dospělý člověk dostat.
00:04:04 Z války se musel vrátit jako hubený a těžce zkoušený člověk,
00:04:10 protože tohle by dospělý chlap neoblékl.
00:04:13 To s vámi naprosto souhlasím.
00:04:25 Do legionářské uniformy se oblékl i Miloš Sum,
00:04:29 cukrářský učeň z Přerova.
00:04:37 Babička mi občas dala na prohlížení tento jeho deník
00:04:41 plný obrázků a fotografií, který se mi strašně líbil.
00:04:46 Ale pořád jsem jako dítě nechápala, o čem je řeč.
00:04:51 O jeho sibiřské anabázi atd. nikdy nemluvil.
00:05:13 Dědeček kreslil pořád, všude a cokoliv.
00:05:18 Na to, že to byl 18letý kluk, jeho zájmy byly neuvěřitelné.
00:05:24 Protože když se dostali k Burjatům na Sibiři,
00:05:27 tak tam dělal fantastické detaily architektury, postavy, obličeje,
00:05:35 schémata jednotlivých zařízených chýší.
00:05:38 Dokonce i když si s místním lámou nerozuměl jazykem,
00:05:43 naučil se jejich písmem napsat své jméno.
00:05:47 Tady je napsáno Suma Miloš jejich klikyháky.
00:05:54 Během bojů na východní frontě začal pomalu sympatizovat s Rusy
00:05:58 a nakonec přebíhá do ruského zajetí.
00:06:03 Těžký pracovní tábor brzy vymění za mnohem pohodlnější práci cukráře.
00:06:18 Když padl do zajetí, hledali tam na šlechtickém zámku cukráře.
00:06:24 On se tam dostal a přežil tam dost dlouho.
00:06:28 Byl tam velmi spokojený a velmi si ho tam oblíbili.
00:06:32 Přesto ale začíná přemýšlet o vstupu do legií.
00:06:36 V létě 1917 se dozvídá o velkém vítězství u Zborova.
00:06:46 Tehdy si uvědomil, že československé vojsko má význam
00:06:51 a že jeho zapojení by tam bylo žádoucí.
00:06:59 Uniformy, které si oblékli Miloš Sum, Zdeněk Štěpánek
00:07:03 a jejich druhové, bratři, jak si říkali,
00:07:07 se začínají barvit krví v bojích proti ruským bolševikům,
00:07:12 dřívějšímu spojenci.
00:07:21 "28. dubna přijíždíme do Omska, snad největšího sibiřského města.
00:07:27 Odtud jedeme dále až do Novonikolajevska.
00:07:31 Zde vyvrcholuje konflikt s bolševiky v ozbrojené vystoupení.
00:07:35 Naše části jsou roztroušeny po celé sibiřské magistrále.
00:07:39 Cesta do Francie stává se jen snem
00:07:42 a my musíme jet dobývat evropské Rusko.
00:07:47 Máme prý se probojovat do vlasti pevninou."
00:08:01 Popravdě řečeno,
00:08:03 vůbec nevím, co nám ta uniforma o jeho roli ve válce říká.
00:08:10 Má tady čepici s legionářským znakem, říkali jí vydumka.
00:08:14 Co hned upoutá a co je nezvyklé na legionářských uniformách,
00:08:19 které člověk viděl, je žlutá barva.
00:08:22 Patřila k jezdectvu, u kterého sloužil.
00:08:26 Pak jsou tady véčka za dobu strávenou v legiích,
00:08:30 na druhé straně hodnostní štítek.
00:08:33 A co není vidět a zbylo tady, je spousta vytrhaných nitek.
00:08:39 Sem patřila vyznamenání.
00:08:41 A vzhledem k tomu, kolik nitek tady je,
00:08:44 dědeček vyznamenání neměl málo.
00:08:50 Člověk si většinou prohlíží materiály vojáků.
00:08:54 A tady je to zároveň voják a zároveň herec.
00:08:57 Tady je to zajímavé na začátku.
00:09:00 V r. 1915, to byl ještě v rakousko-uherské armádě
00:09:03 jako jednoroční dobrovolník.
00:09:05 V jednoroční dobrovolnické škole byl vyloučen pro podezření politické.
00:09:10 Už tam asi bylo vidět, že myslí hodně česky.
00:09:20 Tady máme základní kartu legionáře,
00:09:23 původně v rakousko-uherské armádě jako hulán, zaměstnání herec.
00:09:27 A byl zajat 2. září 1915 u Rovna.
00:09:32 Poslední místo pobytu v zajetí byl Kyjev.
00:09:35 Do legií vstoupil 8. března 1918.
00:09:43 Zapsán u 1. záložního pluku, kde prodělal základní výcvik.
00:09:49 Převeden ke 3. střeleckému pluku,
00:09:51 shodou okolností Jana Žižky z Trocnova.
00:09:54 Zúčastnil se bojů proti sovětským vojskům se 3. střeleckým plukem,
00:09:58 Čeljabinsk, Kyštym, Troick jako velitel jízdní rozvědky.
00:10:03 To je rychlý průzkumný oddíl, což byla riziková věc.
00:10:08 Raněn na linii železné dráhy 30. května 1918,
00:10:14 to už jsou boje proti bolševikům.
00:10:17 ZÁZNAM
00:10:19 Boje trvaly a stále byly tvrdší a bezohlednější.
00:10:22 Padlých bratří bylo už hodně, raněných ještě více,
00:10:28 a přestože lehce ranění zůstávali na svých místech,
00:10:31 přece jen se sanitní vozy našich vlaků plnily.
00:10:35 Nepřítel byl vlastně všude kolem nás, před námi i za námi.
00:10:40 Tentokráte to bylo u Troicku, odkud zahrozilo nebezpečí.
00:10:47 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:10:49 Jiří Charfreitag, dobrý den.
00:10:51 Vítám vás jménem Československé obce legionářské.
00:10:55 Něco jsme si pro vás připravili, tak prosím, pojďte se mnou.
00:10:59 Rád bych vám představil repliku legionářského vlaku,
00:11:03 námi nazývanou legiovlak.
00:11:05 Jedná se o repliku nejčastěji používaných vagónů
00:11:09 našimi legionáři v Rusku.
00:11:11 -Prosím, pojďte se podívat dovnitř.
-Děkujeme.
00:11:19 Zde jsme v interiéru tzv. zdravotní letučky.
00:11:23 Byly to pojízdné operační sály, které stahovaly naše raněné přímo z bojišť,
00:11:28 aby bylo možné je později ošetřit.
00:11:31 V té době se lékaři starali o 60 000 vojáků.
00:11:35 Ten počet je velmi vysoký. Nejde jen o raněné,
00:11:38 ale i o lidi, kteří onemocněli nejrůznějšími chorobami.
00:11:42 Proto je těch zařízení tolik.
00:11:44 Nejrůznější zdravotní, sanitní vlaky, lékárny a lékárenské sklady.
00:11:49 Lékařů, kteří se na zdravotní péči podíleli, bylo velké množství.
00:11:54 Takže je velká pravděpodobnost, že v něčem takovém vezli i mého dědu,
00:11:59 když byl zraněn.
00:12:00 Je to vysoce pravděpodobné.
00:12:02 ZÁZNAM
00:12:03 Vyskočím k dalšímu běhu, ale vtom mě něco tupě udeřilo do nohy,
00:12:07 jako klackem když mě někdo praští, skácel jsem se.
00:12:11 Cítím horkou krev, která mi plní nohavici a botu.
00:12:15 A ti nám nedají a nedají pokoj.
00:12:18 Beru bombu, narážím ji, vymrštím se
00:12:21 a vší silou ji hodím ve směru střílejících.
00:12:25 Ozve se mohutná rána, zavíří vzduchem a pak je ticho.
00:12:31 Konečně je ticho.
00:12:33 Raněn do pravé nohy, na léčení v Omsku a Čeljabinsku.
00:12:37 A ještě jednou.
00:12:40 Vrátil se z nemocnice, podruhé raněn u kyštymského závodu na Urale.
00:12:46 Takže 2x zraněn v bojích.
00:12:48 Přestože projde jedním zraněním, nikde se neulívá.
00:12:52 V bojích opravdu je a v 18. roce válčí doslova v 1. linii.
00:12:59 Vynikající bojové úspěchy čs. legionářů z léta 1918
00:13:03 vedly představitele Dohody k přesvědčení,
00:13:06 že Čechoslováci jsou sami schopni obnovit východní frontu v Rusku.
00:13:10 To se nakonec nestalo,
00:13:12 ale vynikající vítězství u Lipjag, Samary, Troicka i na dalších místech
00:13:16 navždy vstoupila do našich vojenských dějin.
00:13:18 Češi opravdu patří k nejlepším vojákům.
00:13:20 Oni u toho přemýšlí.
00:13:23 Český voják není ta tupá síla, která utíká a nechá se zastřelit.
00:13:28 To jsou boje, kdy proti legionářským jednotkám stojí 3násobná přesila.
00:13:33 A ti naši z toho vycházejí vítězně za cenu minimálních ztrát,
00:13:36 zatímco protivník přichází o 100x více mužů,
00:13:39 než jsme v bojích ztratili my.
00:13:42 Je to přirozená inteligence, odvaha, mistrné využití terénu,
00:13:46 situace a času.
00:13:52 Tady jsme vyvěsili repliku jedné z mnoha grafik,
00:13:56 které jsou zdokumentované na dobových fotografiích.
00:13:59 Oni mezi sebou soutěžili, kdo si nejlépe vyzdobí vagón,
00:14:03 takže zde je výjev husitských tradic, které se v r. 1917 velice vžily
00:14:07 do historie našich legií a byly používány.
00:14:14 Legie se tehdy cítí jako následovatelé husitů,
00:14:18 jako jejich potomci.
00:14:20 V čele najednou v té době mají jednookého Jana Syrového,
00:14:23 takže opět vede vojsko jednooký Jan.
00:14:26 Ta symbolika tam hrála obrovskou roli.
00:14:28 Oni pluky pojmenovávají po husitech.
00:14:31 A možná i ta víra, že i husité bojovali opuštěni proti celé Evropě
00:14:36 a zvítězili, tak i jim se to musí podařit.
00:14:42 Život v ruských legiích rozhodně nebyl lehký.
00:14:46 Deník Miloše Suma to dokazuje.
00:14:49 Objevují se ale i chvíle, kdy se nálada jako zázrakem mění.
00:14:53 Jedna z nich přišla ještě před tím, než se Miloš Sum zapojil do boje.
00:15:00 "Jen několik desítek dobrovolců obývá asi 8 zemljanek,
00:15:03 ale stále přicházejí nové a nové transporty.
00:15:08 Bývá vždy vyptávání, odkud kdo je. Najednou slyším, z Přerova!
00:15:13 Tážeme se, zda není někdo odtamtud, a hlásí se můj rodný bratr Franti."
00:15:19 Oni se tam potkali.
00:15:21 "Nastává řada krásných dní,
00:15:23 doba opravdové bratrské lásky a vlasteneckého nadšení."
00:15:29 On nastupoval jako mladíček, který si hrůzu války neuvědomoval.
00:15:34 Z jeho prvních záznamů je patrné,
00:15:39 že si ten vojenský život do jisté míry užíval.
00:15:44 Jakmile se ale dostali na bojovou linii,
00:15:47 začíná ten krušný život vojenský.
00:15:53 Poprvé v životě držím v ruce cukráře.
00:15:57 Dostal se do československého vojska v Borispoli.
00:16:03 Byl dokonce vybrán do poddůstojnické školy.
00:16:06 Při 7. pluku v Berezaně absolvoval poddůstojnickou školu,
00:16:10 takže musel mít organizační schopnosti.
00:16:13 Tam se vybírali kluci schopní velet.
00:16:17 Proti sovětským vojskům na Sibiři bojoval jako řadový.
00:16:20 U Novonikolajevska, Murina, na Urale u Lebeděvky, Kunguru...
00:16:28 Přiznám se, to byly docela krvavé boje.
00:16:34 Oni cestují s přestávkami, kdy mají bojové úkoly, na východ.
00:16:40 Dostali se až k jezeru Bajkal.
00:16:44 V jednotvárných dnech, kdy stáli na magistrále a nevěděli,
00:16:51 co s nimi bude, morálka upadala.
00:16:54 Ani vztah mužstva k důstojníkům a k vládním představitelům,
00:17:00 kteří je tam přicházeli navštívit, spolu nekorespondovaly.
00:17:07 Na podzim 1918 byly Čs. legie zasaženy krizí.
00:17:11 Spojenecké posily nedorazily a legionáři,
00:17:14 kteří se do té doby účastnili celé řady krvavých bojů,
00:17:17 odmítli nadále bojovat.
00:17:20 Nepomohlo ani přesvědčování jejich oblíbeného velitele
00:17:23 plukovníka Josefa Jiřího Švece.
00:17:25 Ten na situaci zareagoval tím, že si 25. října 1918 vzal život.
00:17:30 Jeho smrt způsobila šok a legionáři znovu vyrazili na frontu.
00:17:36 Pohřeb oblíbeného velitele se konal 28. října 1918,
00:17:40 v den kdy vzniklo samostatné Československo.
00:17:47 Tohle není divadelní představení. Je to v Irkutsku
00:17:50 a je to pietní slavnost na paměť úmrtí plukovníka Švece.
00:17:54 Toho určitě znal, protože Švec byl velitelem 1. pluku,
00:17:58 ale v době, kdy dědeček působil u 3. pluku,
00:18:01 Švec v bojích velel celé první divizi.
00:18:04 Ti kluci chtěli domů.
00:18:06 Válčili někde, kde to už mnoho z nich bralo tak,
00:18:09 že bojují za něco jiného.
00:18:11 To, co chtěli na začátku udělat ― aby vznikla republika ― bylo splněno.
00:18:16 Chtěli domů.
00:18:19 Vznik samostatného Československa změnil mnohé i pro Čs. legie v Rusku.
00:18:23 V závěru roku 1918 je navštívil generál Milan Rastislav Štefánik
00:18:27 a 1. února 1919 byly jeho rozkazem změněny
00:18:31 v Československé vojsko na Rusi.
00:18:39 Tady je jeden z improvizovaných obrněných vagónů.
00:18:45 Na každém stolku byl umístěn jeden kulomet Maxim.
00:18:48 Jeho kolečka byly v prostoru, kde je štěrk.
00:18:51 -To je štěrková výplň.
-Ano.
00:18:54 Štěrková výplň pomáhala chránit před nepřátelskými kulkami.
00:18:59 Je potřeba říct, že kromě improvizovaných vlaků byly i takové,
00:19:03 kdy se podařilo ukořistit vlak vyrobený jako obrněný.
00:19:07 Nejznámější byl Orlík, který měl otočné věže s děly a kulometný vůz.
00:19:12 To byl jeden z nejmodernějších obrněných vlaků,
00:19:15 které na Sibiři jezdily.
00:19:17 Tohle je improvizované řešení, které ale hodně svědčí o tom,
00:19:22 že Češi jsou schopni si vypomoci a přizpůsobit se podmínkám improvizací.
00:19:28 Tím převyšují nejen v té době, ale možná dodnes řadu armád.
00:19:43 Čechoslováci si v Rusku vytvořili stát ve státě.
00:19:48 Rozjeli výrobu v několika továrnách.
00:19:51 Sami si šili uniformy a vyráběli věci denní potřeby.
00:19:56 Koneckonců, ani neměli zbytí. Domov byl stále daleko.
00:20:06 Tady už přicházíme k vagónu polní pošty,
00:20:09 což byla důležitá věc pro všechny vojáky.
00:20:13 Spojení nejen mezi sebou jako bratry, ale i spojení domů.
00:20:22 Byla to jediná v té době fungující poštovní služba
00:20:26 na Transsibiřské magistrále.
00:20:28 Tady už je pracoviště naší pošty.
00:20:31 Vidíte zde roztříděné zásilky na jednotlivé stanice,
00:20:35 jak si mezi sebou legionáři posílali poštu.
00:20:38 Tuším, že tu bude schované i Československo,
00:20:42 kam se dařilo poštu přepravovat.
00:20:45 Jo, támhle vpravo. Československá republika.
00:20:49 Jak dlouho trvalo poslat poštu do Československa? Ví se to?
00:20:53 Přibližně měsíc a půl. 6 neděl.
00:20:59 Je zajímavé nejen to, že fungovala polní pošta,
00:21:03 ale oni měli i vlastní banku.
00:21:05 Měli spořitelnu a vojáci si mohli spořit.
00:21:08 Měli kartičku s názvem Vkladní knížka vojáka střádala.
00:21:12 Nejen si tam mohli ukládat peníze, aby je neutratili,
00:21:17 protože dostávali určitý žold.
00:21:20 Ale dokonce od zniku republiky jim tyto uspořené peníze
00:21:24 byly jednak úročeny, ale byly i ručeny státem.
00:21:28 Další věc byla tisková agentura, která měla ověřované informace.
00:21:35 A od Čechoslováků to přebíraly největší světové agentury,
00:21:39 protože se vědělo, že když to vydá agentura čs. vojsk na Sibiři,
00:21:44 jsou to ověřené zprávy, žádná kachna.
00:21:49 Noviny vycházely někdy denně, někdy obden.
00:21:52 Takže informace měli aktuální.
00:21:55 Náklad byl 10 000 výtisků. Nebylo to malé číslo.
00:22:00 Je potřeba si uvědomit, že v té době neprobíhala sazba novin počítačově.
00:22:06 Bylo nutné noviny vysázet klasicky.
00:22:09 I tiskárny byly umístěny v takových vagónech.
00:22:12 Přesouvaly se z místa na místo,
00:22:15 pokud nebyly zrovna k dispozici tiskárny ve zděných budovách.
00:22:18 Provoz novin byli schopni zajistit i na železnici
00:22:21 při přesunech z místa na místo.
00:22:30 I v náročných bojových podmínkách se našel čas na zábavu.
00:22:36 Legionáři se obraceli hlavně k tradicím sokolského hnutí.
00:22:41 Ty hrály velkou roli v Čs. legiích na všech frontách.
00:22:46 I proto se legionáři oslovovali "bratře".
00:22:51 Slet nacvičovali, dokonce se jim i podařilo někde sehnat bradla.
00:22:57 Potřeboval se protáhnout, protože cítil, že pohyb mu strašně chybí.
00:23:02 Že v zateplených vagónech, kde cestovali,
00:23:06 není možné se rozhýbat.
00:23:10 Tak dělal všechno, aby se utužoval ve zdraví, plný síly, pružnosti apod.
00:23:31 Tady vidíte tzv. těplušku, což byl ubytovací vagón.
00:23:35 Na palandě běžně spali 4 muži.
00:23:39 Toto bylo zrcadlově i na druhé straně vagónu.
00:23:44 Pro muže vevnitř byl vyšší standard, když tam bylo lidí míň,
00:23:49 tedy 12 ― 13 lidí; aby mohli využít prostor na jiné věci.
00:23:55 Např. uložit dřevo, aby si mohli vagón vytopit.
00:23:58 Když byl venku 40stupňový mráz, jak v tom mohli existovat?
00:24:02 Dělali si izolaci?
00:24:04 Často jsou vidět fotografie, kdy oblepují stěny novinami,
00:24:08 aby je aspoň papír nějak zabezpečil.
00:24:10 Jsou i vzpomínky, kdy se střídali,
00:24:13 aby na kraji nebyl pořád stejný člověk.
00:24:16 Takže po několika hodinách se měnili,
00:24:18 aby u chladné stěny nebyl jeden voják celou noc.
00:24:27 Boje, neustále hrozící nebezpečí, mráz, stesk po domově,
00:24:33 rozčarování, bolševická propaganda, nevyhnutelné osobní konflikty.
00:24:38 To vše bylo na denním pořádku.
00:24:42 Morálka kolísala, ale neustále tu byl někdo,
00:24:46 kdo se snažil o její udržení.
00:24:49 Miloš Sum a Zdeněk Štěpánek vsadili na divadlo.
00:25:07 Divadlo bylo od začátku války?
00:25:10 Bylo to bráno jako součást tažení, nebo to vzniklo spontánně?
00:25:15 Vzniklo to spontánně, protože nejen chlebem živ je člověk.
00:25:18 Oni potřebovali nějak vyřešit,
00:25:22 aby se vojáci v cizím prostředí nezbláznili.
00:25:28 "V Čeljabinsku byla zřízena nemocnice.
00:25:31 Ranění bratři, nu což, byli jsme ubožáci.
00:25:37 Tady by se mělo něco udělat, říkal jsem si.
00:25:40 Takhle divadlo. No, a najednou, udělalo se.
00:25:45 Zpočátku jsme jen tak zpívali po palatkách,
00:25:48 ale brzo jsme získali místnost,
00:25:50 která se zakrátko proměnila v docela slušný sál.
00:25:53 Kulisy byly z celt a už se hrálo.
00:25:56 Měl jsem ještě nohu v sádře, ale už se hrálo.
00:26:08 V rámci strašné nudy a potřeby rozptýlení
00:26:12 vystavili údajně nejkrásnější scénu na Sibiři.
00:26:18 Byla to nádherná scéna sestavená z bílých kmenů bříz.
00:26:27 A hráli divadelní hry.
00:26:30 Dědeček jako bezvousý mladíček hrál zásadně a vždycky ženské role.
00:26:39 "Osmého večer. Divadlo dopadlo nad očekávání dobře.
00:26:44 Sehrání bylo velice dobré až na nepatrné chyby,
00:26:48 bez kterých se neobejde žádný kus.
00:26:50 Byl jsem poprvé na prknech a sklidil jsem vavříny."
00:27:06 Tohle jsou ještě počátky, kdy ženské role hrají chlapi.
00:27:13 I když jsou tady přemalovaní na japonské gejši,
00:27:15 ne vždy to funguje.
00:27:19 Takhle mohlo vypadat dědečkovo vystoupení.
00:27:22 Nějaké divadelní pódium, vzadu stojící vagóny
00:27:25 a tady několik set vojáků, kteří se konečně baví.
00:27:33 ZÁZNAM
00:27:34 Bylo dojemné vidět, jak se schází to naše vzácné publikum s obvazy,
00:27:39 o berlích nebo dokonce na vozíčcích tlačených saniťáky.
00:27:46 Ale za nějaký čas si mě dal zavolat podplukovník Vašátko.
00:27:50 Seděl ve svém služebním vagóně s ovázanou hlavou.
00:27:54 Povídá mi: "Poslouchej, v Jekatěrinburgu u národní rady
00:27:59 se ustavuje divadelní komanda. A tady jsem dostal rozkaz,
00:28:05 abych tě tam odkomandoval. Chceš tam jít?"
00:28:10 Nechci, bratře podplukovníku."
00:28:14 Do Československa dorazila zpráva o smrti Zdeňka Štěpánka.
00:28:19 Vyrobil ji jeho velitel, aby zabránil jeho přeložení
00:28:23 do divadelního spolku v Jekatěrinburgu.
00:28:31 ZÁZNAM
00:28:33 "Ale i tady se ukázalo, že lež má krátké nohy.
00:28:37 Představte si naše zděšení,
00:28:39 když jsme se jednoho rána ocitli v Jekatěrinburgu.
00:28:44 Tak mé zmrtvýchvstání bylo samo sebou objeveno.
00:28:52 Divadelní činnost spadala pod informačně-osvětový odbor."
00:28:56 Je zajímavé, že když se zkratka IOO, informačně-osvětový odbor,
00:29:02 přečte jako číslovka, tak to dává 100.
00:29:05 A oni o sobě říkali, že jsou stovkaři nebo že musejí dělat 100 a 1 věc.
00:29:09 Po nich se chtělo všechno.
00:29:11 Od vydávání knížek, divadla, pořádání koncertů...
00:29:14 Byl to "stovkař".
00:29:18 Divadelní odbor. Scénář.
00:29:23 Naše miminko, režie Štěpánek.
00:29:27 Pohovka, postel, 2 menší stolky, toaletní stůl, židle,
00:29:31 kolébka, telefon. Premiéra: Jekatěrinburg.
00:29:35 Mirandolína. Režie: Štěpánek.
00:29:38 Premiéra v Omsku.
00:29:41 Paličova dcera. Režie: Štěpánek.
00:29:44 Žně. Režie: Štěpánek.
00:29:46 Premiéry: Ačinsk, Krasnojarsk.
00:29:49 Kromě fotografií divadelních představení se v archivu dochovala
00:29:54 i řada divadelních her.
00:29:57 Na řadě z nich se dědeček podílel jako autor, některé režíroval.
00:30:01 Max Halbe: Mládí. Drama lásky ve 3 dějstvích.
00:30:04 Mnoho z her je klasická červená knihovna.
00:30:08 I když se někdy objevuje drama, většinou jsou to věci,
00:30:12 které mají nadhled a jsou spíše veselejšího charakteru.
00:30:16 Jako by si dramat užívali v reálném životě tolik,
00:30:20 že najednou potřebují zapomenout a pobavit se,
00:30:24 než aby se dojímali nad dramatickými věcmi.
00:30:29 Rok 1919 se chýlil ke konci a také konec sibiřské anabáze se blížil.
00:30:37 Morálka už značně upadala.
00:30:40 Zdeněk Štěpánek jezdí s divadlem
00:30:43 po všech legionářských vojenských útvarech
00:30:46 a vidí, jak se jejich nálada pokaždé zlepšila.
00:30:49 Ale to nemohlo vydržet věčně.
00:30:51 Nakonec se jejich divadelní spolek rozpadl.
00:30:55 Odjezd mu tak přece jen trochu zhořkl.
00:31:00 Předtím, než se vrátili,
00:31:03 byli té české společnosti jakýmsi špatným svědomím.
00:31:06 Zpívá se o tom v 19. roce v písničce
00:31:10 "Ze Sibiře hoši domů jdou. Hrůzostrašná píseň o tom poplachu."
00:31:16 ZPĚV
00:31:17 Poslechněte, lidé vážení, jaké bylo u nás zděšení
00:31:23 po té hrůzostrašné zprávě, že sibiřští chlapci právě
00:31:27 zahájili do Čech velké tažení.
00:31:31 Po té hrůzostrašné zprávě, že sibiřští chlapci právě
00:31:34 zahájili do Čech velké tažení.
00:31:37 Ježišmarjá, to je k zbláznění!
00:31:42 V dalších slokách se praví, že:
00:31:43 v právu lidu honem napsal Šmok, ze Sibiře do Čech není skok.
00:31:47 Kramář sved je k tomu kroku, když tam byli přes 5 roků,
00:31:51 mohli tam snad zůstat ještě rok, jak si přeje bolševický blok.
00:31:57 Poslední sloky vyprávějí o tom, že se octl v nebezpečí stát,
00:32:02 musel Beneš honem zprávu dát, že je netřeba se lekat,
00:32:07 v Sibiři si budou čekat, jak si ráčí naše slavná vláda přát,
00:32:11 proto můžem zase klidně spát.
00:32:14 Sloka poslední:
00:32:15 Už se tedy nemusíme třást o svou těžce ohroženou vlast,
00:32:22 dál budem mít koalici, dál tu budou bolševici,
00:32:25 dál se může v republice zase krást;
00:32:29 dál budem mít koalici, dál tu budou bolševici,
00:32:32 dál se může v republice zase krást, nech ať žije zachráněná vlast!
00:32:41 24. duben, sobota večer. Vladivostok.
00:32:45 Poslední kousek nekonečné sibiřské dráhy jsem musel jít pěšky,
00:32:50 neb mi ujel vlak. Tedy konečně zde.
00:32:53 Vladivostocké tvrzi a pevnosti jsou obsazeny Japonci,
00:32:57 všude se učinil pánem Japonec a ruský člověk proklíná,
00:33:02 nejen v duchu ale docela veřejně dává najevo svou nenávist
00:33:07 vůči opicím, jak nazývají Japonce.
00:33:12 6. pluk se naloďuje dnes.
00:33:14 Dopoledne se nakládá štáb korpusu a divize na loď.
00:33:17 Asi zítra odjedou. Nyní jsme na řadě my.
00:33:20 Jenom čekáme, až něco připluje a vezme nás.
00:33:29 Na podzim roku 1919 začali Rusko opouštět první čs. legionáři.
00:33:35 Z těplušek, z ešalonů přesedli na lodě, na zaoceánské parníky
00:33:39 a více než 40 transportů zamířili kolem celého světa zpátky domů.
00:33:44 Do republiky, za kterou dlouhých 6 let bojovali.
00:33:53 Tohle už je návrat na lodi, na které jel dědeček domů.
00:33:58 20. května 1920 je mezi posledními evakuován 25. transportem
00:34:04 na lodi Kena do vlasti.
00:34:12 "Mnoho bratrů onemocnělo těžkou furunkolózou.
00:34:16 Bohužel i já byl mezi nimi.
00:34:19 Byly to veliké bolestivé boláky, znovu a znovu se tvořící na nohou,
00:34:24 zádech, v týle. Všude.
00:34:28 Ale co bylo naše utrpení proti mukám jednoho bratra
00:34:32 v nemocničním oddělení na lodi?
00:34:35 Ležel tiše stranou od ostatních, kašlal krev.
00:34:40 Oči hluboké jako moře pod námi.
00:34:43 Smutné, a přece plné naděje, víry a nekonečné touhy vidět rodnou zem
00:34:52 a své dva chlapce Josefa a Frantíka.
00:34:56 Měl jejich fotografie pod hlavou,
00:34:59 ale ani jejich blízkost neodehnala neúprosnou smrt."
00:35:12 Cesta se protáhla na několik měsíců,
00:35:15 pro mnohé s dlouhou zastávkou v Kanadě.
00:35:19 Domů legionáři přijížděli ve 20. i v 21. roce.
00:35:25 Některých se jejich blízcí nedočkali.
00:35:28 Během celé anabáze jich zemřelo přes 4000
00:35:33 a pro mnohé z těch, co se vrátili, znamená návrat rozčarování.
00:35:41 Všiml jsem si, že tady máte knížku, kterou mám hrozně rád.
00:35:45 Za divadlem kolem světa.
00:35:47 Popisuje návrat do republiky, jak se chtějí projít po Václavském náměstí,
00:35:52 aby je lidé vítali, a ti, kteří jim velí, jim řeknou:
00:35:56 "Praha už se navítala dost."
00:35:58 To jsou věci, které člověku zůstanou v hlavě navždycky.
00:36:03 Miloše Suma návrat nezklamal.
00:36:09 "Tento moment bude zapsán v mé paměti trvale.
00:36:14 Tehdy poprvé jsem viděl otce zaslzet. Chudák, jak zestárl, jak zešedivěl.
00:36:24 Ale již konec tvým námahám, můj drahý.
00:36:27 Nyní je na nás řada, bychom pracovali.
00:36:34 První krok byla cukrárna.
00:36:38 On to řemeslo uměl.
00:36:40 Věděl, že jeho tatínek tady něco obrovského vybudoval.
00:36:44 A bylo samozřejmé, že v tom bude pokračovat.
00:36:48 Na to, aby šel na další akademické školy, vůbec nemyslel.
00:36:54 To ho v životě nenapadlo.
00:36:58 On byl výtvarník amatér a miloval to tak, jak to dělal.
00:37:12 Co pro vás znamenají Československé legie?
00:37:16 Je to základ všeho našeho bytí v naší době.
00:37:20 Je to sebeučení, úcta k našim předkům,
00:37:24 víra v samostatnost našeho státu.
00:37:27 Jak by si mohl někdo myslet, je to pro vás jen hraní na vojáky,
00:37:31 nebo něco víc?
00:37:33 Hraní na vojáky to pro nás není určitě.
00:37:36 Nejsme ze skupiny lidí, která obdivuje válku.
00:37:39 Ale jde nám o ty myšlenky a ideály čs. legionářů.
00:37:43 Proto se oblékáme do stejnokrojů a snažíme se předvést to,
00:37:47 co před 100 lety představovali naši předci.
00:37:51 Čeští vojáci byli neuvěřitelně odvážní.
00:37:54 Obraz, který my Češi o sobě často bojujeme, tedy že Češi nebojují,
00:37:59 schovávají se, nechávají druhé za sebe řešit;
00:38:03 to u těch legií je úplně opačně. Jako by to byl jiný národ.
00:38:11 Čím to je? Trochu o sobě lžeme, nebo jsme se pak změnili?
00:38:17 Myslím, že jsme se nezměnili, ale lhali nám jiní
00:38:20 a my jsme ty lži vzali za pravdu.
00:38:23 A těmi vylhanými věcmi si dodnes sypeme popel na hlavu v místech,
00:38:27 kde to není nutné.
00:38:30 Stejně jak oni byli ochotni bojovat za svobodu své vlasti proti Rakousku,
00:38:35 pak byli schopni bojovat proti nacismu.
00:38:37 A komunisté cítili, že ti lidé jsou stejná krevní skupina,
00:38:41 která je schopna jít proti nim. Tak museli zmizet.
00:38:44 Proto bylo pohodlné po roce 1948 říkat,
00:38:47 že jsme zbabělci, kteří jsme nebojovali,
00:38:50 nikdy jsme neválčili atd.
00:38:52 Udělat z nás ty chudáky, kteří vždycky ohnou hřbet a budou sloužit.
00:38:56 Ale tak to v našich dějinách nikdy nebylo.
00:39:06 Skryté titulky: Věra Šimarová Česká televize, 2014
Bolševická revoluce v Rusku zkomplikovala československým legiím návrat do Evropy. A tak nejrychlejší způsob, jak se dostat domů, představovala paradoxně ta nejdelší možná cesta – cesta kolem světa. Přesun po železniční magistrále k východosibiřským přístavům patřil k unikátním vojenským počinům Velké války.
Legionáři se probíjeli, svedli nesčetné bitvy i menší přestřelky. Ale zaneprázdňoval je nejen boj. Během své dlouhé anabáze byli velmi činorodí, psali, fotografovali, vydávali knihy, muzicírovali a také hráli divadlo. Třeba jako Zdeněk Štěpánek a Miloš Sum. Zatímco ten první se později stal prvorepublikovou divadelní a filmovou hvězdou, ten druhý se po návratu věnoval své vyhlášené přerovské cukrárně…