V posledním roce bojů umírali naši krajané na obou stranách italské fronty. Osudy českých vojáků ve vzpomínkách jejich potomků. Dokumentární cyklus České televize ke 100. výročí první světové války. Režie P. Záruba
00:00:20 Český voják umíral především v zákopech.
00:00:24 Ale nacházíme jej také v řadách nově vzniklého letectva a námořnictva.
00:00:32 Čeština zní na palubách válečných lodí,
00:00:35 česká jména čteme mezi účastníky námořnické vzpoury v boce Kotorské.
00:00:41 Po průlomu u Caporeta se italská fronta zastavila až na březích Piavy,
00:00:47 pouhých pár km od Benátek.
00:00:50 Rakouská armáda, povzbuzená nečekaným úspěchem,
00:00:53 se připravuje k rozhodujícímu útoku. Řím se zdá být na dosah.
00:00:58 V zajateckých táborech se netrpělivě diskutuje o vzniku italské legie.
00:01:05 HLASY Z NAHRÁVKY
00:01:07 Za pár časů jsem musel narukovat i já.
00:01:10 -Kolik ti bylo, dědo?
-17 roků.
00:01:15 V 17 letech jsem narukoval a dostal jsem se na Itálii,
00:01:22 až k řece Piavě.
00:01:30 Dostal jsem se k tomu tak,
00:01:32 že mě i tátu hodně bavila historie, hlavně rodinná.
00:01:39 Měl jsem v plánu v r. 2012, že dám tátovi dárek k Vánocům,
00:01:44 ale nestihl jsem to a v lednu táta umřel.
00:01:49 Nevím, jestli to patří k tomu vyprávění,
00:01:52 ale našel jsem si na webu Vojenského historického ústavu
00:01:56 "kufr vojáka z italské fronty".
00:02:00 Našel jsem, že je tam ručně vyráběná zákopová fajfka.
00:02:05 Myslím, že tohle by mohlo být ono.
00:02:10 Pak tam snad byly tyhle cibule, hodinky.
00:02:14 A to nejdůležitější, audio nahrávka mého dědy a pradědy,
00:02:19 rozhovor, který vede děda, kterého jsem nezažil stejně jako pradědu.
00:02:24 Baví se 36 minut o působení pradědečka ve válce.
00:02:29 Je to to nejzajímavější, co po nich mám.
00:02:34 (nahrávka) Já jsem cest zažil moc.
00:02:37 Solnohrad, pak Trident, pak Innsbruck.
00:02:42 A z Innsbrucku se nejelo vlakem, to jsme museli pochodovat.
00:02:47 Bylo to ještě daleko.
00:03:06 V 1. polovině června 1918 vrcholily v tomto prostoru v údolí řeky Piavy
00:03:11 přípravy k poslední velké rakousko-uherské ofenzivě.
00:03:15 Nerodily se však snadno.
00:03:17 Vázlo zásobování nejen potravinami ale i municí.
00:03:21 Vojáci, kteří zde byli od podzimu 1917, byli unaveni.
00:03:34 Babička chtěla na všechno zapomenout, aby se jí to nepřipomínalo.
00:03:39 Tam co jsme bydleli, měla 2 pokoje. Tam nikdo za celý život nesměl.
00:03:46 Ona spala s námi v jiných pokojích a tam měla tyhle věci.
00:03:51 Měla tam i velkou fotografii dědy.
00:03:54 Otevřel se ten pokoj, ta černá skříňka.
00:03:59 A našli jsme tam fotky z vojny a z Piavy, které poslal.
00:04:05 Zas tak moc toho nezůstalo.
00:04:09 Dnes 3 roky tomu, co jsem měl svatbu.
00:04:13 Jsem ženat a více než půl třetího roku z té doby jsem žil bez ženy.
00:04:17 Když jsem se ženil, nebyl jsem vojákem a ani jsem nevěděl,
00:04:22 že vojákem ještě opravdu budu. Na frontě nic zvláštního.
00:04:27 Dnes večer 7 velkých aeroplánů a nejméně rovněž tolik malých.
00:04:32 Letěli příliš vysoko, takže bylo těžké malé aeroplány rozeznat.
00:04:36 Dělostřelectvo naše je rozehnalo
00:04:39 a zanedlouho se vracely již italské aeroplány zpět,
00:04:43 jsouce tu a tam pronásledovány naší artilerií.
00:04:48 Tohle je rakousko-uherský jednomístný stíhací letoun Hansa-Brandenburg D1.
00:04:54 Je to typická konstrukce z dob 1. světové války
00:05:00 potažená překližkou nebo plátnem.
00:05:05 Žádný pilot si nemohl být jistý nejen před palbou z nepřátelského letounu,
00:05:11 ale i před každým, kdo na něj střílel ze země.
00:05:14 Byl náročný na pilotáž.
00:05:17 Zvládnout je a úspěšně s nimi bojovat
00:05:20 dokázala jen hrstka vybraných stíhačů.
00:05:29 Dobrovolníci, kteří přicházeli k letectvu,
00:05:32 pocházeli z nejrůznějších pluků po celé monarchii.
00:05:37 Také neměli ani vlastní uniformy.
00:05:40 Jediným rozlišovacím znakem byly balónky na límcích uniforem.
00:05:47 Jen těžko bychom hledali jakoukoliv rakousko-uherskou leteckou setninu,
00:05:53 kde by mezi létajícím personálem nebyl Čech.
00:05:57 Základy čs. letectva položili právě čeští příslušníci
00:06:02 bývalého rakousko-uherského letectva.
00:06:05 Uvádí se, že asi 1/3 letců monarchie pocházela z českých zemí.
00:06:19 Děda mi říkal, že na úseku Piavy je zajali Angličani, kteří tam působili.
00:06:30 Nějaký anglický voják to s ním vyměnil za pistoli rakouské výroby,
00:06:36 kterou děda měl.
00:06:39 Zřejmě to pro něj byla cennost a dal mu za to tyhle hodinky,
00:06:44 které s dědou šly celou tu jeho anabázi v civilním životě.
00:06:52 Drazí rodiče, s upřímným pozdravem a stálou vzpomínkou na domov
00:06:57 zasílám vám tento lístek z našeho kraje.
00:07:01 V tomto městečku leží 10. rota. Nastal tu podzimní čas.
00:07:05 Často prší, na kopcích padá sníh. Smutný čas nám nastává.
00:07:11 Stále s námi míchají, tak nevím, jak dlouho tu budu.
00:07:15 Buďte zdrávi a prosím, brzy pište. Sbohem, Alois.
00:07:21 To mi po něm zůstalo.
00:07:22 Ty tři, to je Franz Josef, císař Karel a za zranění.
00:07:27 Jediné, co mě jako 14letého kluka hrozně zajímalo, byly ty zážitky.
00:07:36 A když byl děda v rozpoložení, tak občas něco řekl,
00:07:42 ale většinou o tom mluvit nechtěl.
00:07:47 Tak jsem z něj tahal rozumy.
00:07:51 Říkal, že nejhorší z celé anabáze tažení byla ta píšťalka.
00:07:57 Museli vystrčit hlavu, když zapískali, a čekat, co bude.
00:08:02 Vždycky když vystrčili hlavy, děda říkal:
00:08:06 "Když ulítla hlava, tak jsme ho sbalili do leintuchu
00:08:10 a nechali jsme ho ležet a běželo se dál." Nebyl čas na nic.
00:08:14 (nahrávka)Když jsem přišel do Itálie, už jsem byl "stumbattalionista".
00:08:21 Byl to zvláštní oddíl.
00:08:23 K nám přišel jen takový člověk, který uměl po rukách a měl obrovskou sílu.
00:08:30 Změnu taktiky si vyžádaly nerozhodné a velmi krvavé pokusy
00:08:35 o prolomení fronty.
00:08:38 Puška při tomto způsobu boje neměla příliš prostoru.
00:08:42 Při těchto výpadech se používaly zbraně pro boj zblízka.
00:08:48 Granáty, pistole, polní lopatky, útočné nože, různé bijáky apod.
00:08:53 (nahrávka)
00:08:55 Oni věděli, že jsme nebezpečná tlupa, která před sebou všecko ručně zničí.
00:09:00 A to je nejhorší válka, protože to je na dohod rukou.
00:09:05 -Muž proti muži.
-Ano. To je spíš osobní válka.
00:09:10 Když ty mě ne, já tebe.
00:09:12 Byly případy, kdy se do této služby hlásili vyložení dobrodruhové,
00:09:17 kterým poziční válka v zákopech byla málo a hledali dobrodružství.
00:09:25 Ale pak se k těmto jednotkám mohli dostat i muži,
00:09:29 kteří byli vybráni jen proto,
00:09:33 že v dané jednotce nebylo dost dobrovolníků,
00:09:36 jejich velitel na ně ukázal prstem a zkrátka se ocitli v této jednotce.
00:09:41 To byly největší boje v těch místech, kam jsme se dostali.
00:09:47 Proto nás tam pozvali.
00:09:50 To byla zvláštní armáda, která se nebála a chtěla ten průlom udělat.
00:09:59 Česky by se řeklo úderná jednotka.
00:10:02 Dneska je to bývalý 1. československý prapor.
00:10:07 Také v Itálii stejně jako předtím v Rusku a ve Francii
00:10:12 usilovala Československá národní rada o vytvoření jednotek Čs. legie.
00:10:17 Ale v Itálii legie nevznikaly snadno.
00:10:21 Vzhledem k negativnímu postoji domácích politických
00:10:25 ale i vojenských představitelů zde vznikla legie
00:10:28 ve srovnání s francouzským nebo ruským bojištěm opožděně.
00:10:34 Teprve v dubnu 1918 bylo povoleno vytvoření samostatného čs. vojska
00:10:40 a mobilizace v zajateckých táborech byla zahájena.
00:10:45 Legionáři dostali jen nejnutnější pěchotní výzbroj.
00:10:50 Vzniklo narychlo sestavené těleso, které mělo na počátku června,
00:10:54 kdy se schylovalo k rakousko-uherské ofenzivě,
00:10:58 k bojeschopnému svazku hodně daleko.
00:11:01 Přesto už za pár týdnů měl český legionář stanout v 1. linii.
00:11:07 On si z přesvědčení oblékl novou uniformu.
00:11:14 Šel na frontu, kde mu hrozilo nebezpečí.
00:11:19 Mu ta smrt hrozila dvojnásobně: z přímého boje i ze zajetí.
00:11:26 To je specifická situace, kterou nedovedeme domyslet s tím člověkem.
00:11:33 On si to asi taky nepřipouštěl. Nebo si nepřipouštěl, že bude zajat.
00:11:40 Ale věděl o tom, že ho to čeká. Dozvěděl se to.
00:12:00 S městečkem Barbarano Vincentino je spojen jeden z tragických okamžiků
00:12:04 v dějinách našich legií v Itálii.
00:12:06 Při příchodu do frontového pásma se skupina vojáků oddělila
00:12:10 od své jednotky.
00:12:11 O den později byli zachyceni na nádraží ve Vincenze,
00:12:14 přepraveni sem do Barbarana a na rozkaz velitele divize
00:12:18 Andrei Grazianiho, který rozhodl svévolně, bez soudu
00:12:21 a bez informování čs. úřadů, popraveni.
00:12:25 Památku mrtvých připomíná tahle osmička na hřbitovní zdi.
00:12:29 Popravčí četu tvořili příslušníci
00:12:31 33. československého střeleckého pluku.
00:12:34 Legionáři tedy popravovali legionáře.
00:12:39 ZPĚV
00:12:44 Žádný les tu nezašumí, nevytryskne pramen čirý,
00:12:54 ve truchlivé strnulosti hřbitov je tu široširý.
00:13:04 Předlouhý čas již je tomu, nepřátelů strašná děla
00:13:14 trhají a mrzačí tu k nepoznání lidská těla.
00:13:39 15. června 1918 zahájila rakousko- uherská armáda zde na Piavě
00:13:44 dlouho připravovanou ofenzívu.
00:13:46 Zpočátku šlo všechno přesně podle plánu.
00:13:49 Rakušané překročili řeku
00:13:50 a na druhé straně si vytvořili 19 km široké předmostí.
00:13:54 Pak do vývoje situace zasáhla změna počasí.
00:13:56 Začalo pršet, řeka výrazně stoupla
00:13:59 a začala bořit improvizované lávky a mosty.
00:14:01 Znemožňovala zásobování,
00:14:03 a rakouské velení se proto rozhodlo operaci ukončit.
00:14:07 V noci z 20. na 21. června 1918 se Rakušané stáhli.
00:14:26 Po něm zůstalo jen tohle.
00:14:29 Úmrtní list, který nám přišel z války.
00:14:33 Je velice cenný, protože je to dokument,
00:14:36 který nám pomohl i k dalším záležitostem.
00:14:40 Padl 19. června, to bylo těsně před koncem boje na Piavě.
00:14:47 On prošel 10. i 11. ofenzivu na Soči. Pak pomalu přecházeli až k Piavě.
00:14:57 Osudným se stalo, že když přešli přes Piavu,
00:15:00 tak podle zápisků různých povodní, dešťů, strádání,
00:15:06 nedostatku stravy a výzbroje;
00:15:11 někde dokonce psali, že průměrná váha rakouského vojáka byla 50 kg.
00:15:18 Jen jsme věděli, že děda tady někde padnul a že je pohřbený,
00:15:25 že nezůstal někde na poli, protože měl svého sluhu,
00:15:29 který babičce hned psal, když se to stalo.
00:15:34 Tady máme 1. zprávu, kde babičce píše,
00:15:38 že už se bohužel nevrátí, protože padnul.
00:15:43 "Milostpaní, přijměte ode mě srdečný pozdrav.
00:15:48 Musím vám sdělit, že s vaším drahým panem manželem se více neshledáte,
00:15:53 neb 19. 6. po 15. hodině zasažen byl granátem.
00:15:59 Jeho věci jsem odvedl, které vám budou zaslány.
00:16:02 Já sám jsem byl zasypán, ale šťastně jsem jen s odřeninami vyvázl.
00:16:07 Nerad vám to sděluji, ale nemohu vám to zatajit.
00:16:11 Jest to pro mne velká rána. Celé oddělení pro něj naříká.
00:16:15 Bližší sdělím, až se dostanu na dovolenou. Komárek."
00:16:20 V dalším dopisu, co jsme dostali od jiného kamaráda,
00:16:23 bylo, že na něj všichni moc vzpomínali, jak to byl dobrý člověk.
00:16:27 Že ani nemusel padnout,
00:16:29 kdyby se zbytečně nevracel pro nějakou kontrolu.
00:16:33 Říkali mu, už se tam nevracej.
00:16:36 On se vrátil a stalo se mu to osudným.
00:16:47 Jen pár kilometrů od místa, kde bojoval František Doškář,
00:16:51 se na opačné straně fronty chystali do svého 1. bojového nasazení
00:16:56 i naši legionáři. Češi budou opět bojovat proti Čechům.
00:17:12 V tomto prostoru jihozápadně od San Dona di Piave
00:17:16 došlo 17. června 1918 k prvnímu bojovému nasazení
00:17:20 1. praporu 33. střeleckého pluku Čs. legií.
00:17:24 Podle původních předpokladů měli být Čechoslováci
00:17:27 ve frontovém pásmu nasazeni pouze jako průzkumné jednotky,
00:17:30 ale vzhledem k zahájené rakousko- uherské ofenzivě jsou posláni
00:17:34 hned do 1. linie.
00:17:36 Přímo zde se ocitají proti rakousko-uherským jednotkám,
00:17:39 98. vysokomýtskému a 21. čáslavskému pluku.
00:17:43 Začal mírný ale hustý déšť. Velitel arditů dal zatroubit k útoku.
00:17:49 Společně bez dělostřelecké přípravy vyrazila 1. vlna ze zákopů
00:17:53 k rakouským pozicím.
00:17:56 Nebyly daleko, ale drátěné překážky bránily v rychlém přepadu.
00:18:00 Nebylo nůžek ke stříhání drátů ani prken k jejich překročení.
00:18:05 Více a více naráželi jsme na odpor.
00:18:08 Kulometná hnízda prudce prostřelovala celý bojový prostor
00:18:11 a původní štěstí nás opouštělo.
00:18:14 Očekávali jsme netrpělivě italské pluky, které nás měly vystřídati.
00:18:18 Nepřišly.
00:18:20 Rakouská dělostřelba mohutněla a nepřítel začal s protiútoky.
00:18:24 Ztrát přibývalo. Několik bratří bylo zaskočeno a zajato.
00:18:29 Přichází smutná zpráva,
00:18:31 že na levém křídle padl v den svých narozenin bratr Jan Čapek.
00:18:35 Nastoupil do boje za své ideály jako prostý střelec a padl mezi prvními.
00:18:41 Čechoslováci se ocitli uprostřed boje sami
00:18:44 a museli se velice složitě stahovat do týlu.
00:18:47 V bojích u San Dona di Piave padlo 21 příslušníků čs. praporu,
00:18:52 více než 100 dalších bylo v bojích raněno.
00:18:55 14 čs. legionářů bylo Rakušany popraveno v okolních obcích.
00:18:59 Mezi mrtvými byli shodou okolností i oba zakladatelé Čs. legií v Itálii,
00:19:04 Jan Čapek a Bedřich Havlena, které Rakušani popravili.
00:19:10 Havlena byl shodou okolností příslušníkem 98. pluku,
00:19:14 tedy stejné jednotky, proti které tady byli Čechoslováci nasazeni.
00:19:21 Poslední momenty Havlenova života zachytil ve vzpomínce
00:19:25 český vojenský auditor, který se účastnil soudu.
00:19:30 Položil jsem obviněnému ještě jednou otázku ohledně jeho příslušnosti,
00:19:34 abych jej přivedl k tomu,
00:19:36 aby se vydával za příslušníka nějakého dohodového státu.
00:19:39 Obviněný však řekl: "Pane hejtmane, jsem rakouský příslušník,
00:19:43 konejte jen svou povinnost a urychlete řízení,
00:19:46 abych se dlouho netrápil. Vím, co mě čeká.
00:19:49 Vaši letci nám to oznamovali letáky, které u nás shazovali."
00:19:53 Obžalovaný byl uznán vinným a trest smrti byl vykonán.
00:19:58 Během červnové ofenzívy na Piavě velká voda spláchla poslední naděje
00:20:05 rakouského generálního štábu na další postup do italského vnitrozemí.
00:20:11 Rakouská armáda se nachází na pokraji rozkladu.
00:20:15 Itálie se připravuje na rozhodující bitvu.
00:20:22 Děda říkal, že zajetí bylo traumatické
00:20:27 srovnatelně s nasazením na pozicích.
00:20:33 Že boj o přežití byl daleko silnější než na frontě.
00:20:42 Vojáci to asi prožívali úplně jinak.
00:20:46 Díky tomu, že byl pomocník u pekaře, nějak se tam angažoval
00:20:52 a pekl pro zajatce v polní kuchyni, takže se měl lépe než ostatní.
00:20:59 Jinak samozřejmě vůbec neměl potřebu dál se angažovat v nějakém boji,
00:21:10 když nastala agitace, že všichni musí do legií atd.
00:21:16 Protože každý nechtěl, když už byl jednou zajat,
00:21:22 jít znova a proti svým krajanům.
00:21:25 A generál Graziani, vrchní velitel československých jednotek v Itálii,
00:21:32 je poslal na pozice.
00:21:37 Tím jim podepsal ortel,
00:21:39 protože jakmile se Rakušákům dostali tihle lidi do ruky,
00:21:43 čekal je polní soud a smrt. To bylo jasné.
00:21:47 "Padl mi bratranec, jeden přítel od mládí,
00:21:50 ale věřte, milostivá paní, toho bolu jsem tenkráte nepociťoval
00:21:54 jako teď, ztrativ svého milého drahého přítele Františka.
00:22:00 Bolestně chápu váš žal. Bůh vás potěš."
00:22:04 Takže jsme věděli, že někde pohřben je.
00:22:07 Protože ze zápisků jsme viděli, že ačkoliv to byl jen voják,
00:22:11 žádná šarže, a když byl pohřben, i ten křížek tam byl a jméno.
00:22:21 Takže jsme věděli, že by to tam někde mělo být.
00:22:24 Když se pak trochu otevřely hranice a díky tomu,
00:22:27 že jsme se dostali na západ do Itálie,
00:22:30 každá naše zastávka byla procházka po starých hřbitovech,
00:22:36 kde jsme procházeli křížky a malé památníčky
00:22:40 a všude jsme hledali, jestli tam není František Doškář.
00:22:44 Stopy nikde, ačkoliv jsme věděli, kdy a kde asi padnul.
00:22:49 Tak jsme začali psát do Říma na naši ambasádu, do Budapešti, do Vídně.
00:22:58 Dostali jsme se až na adresu Černého kříže ve Vídni.
00:23:05 A když jsme otevřeli obálku z Černého kříže,
00:23:09 kde jsme dostali zprávu, že náš děda je skutečně pohřbený,
00:23:15 je v Asiagu ve velkém sakráriu v Itálii, nic nám nebránilo,
00:23:21 abychom tam jeli a prohlédli to tam.
00:23:26 Jedna z prvních fotografií po pradědečkovi
00:23:29 z 1. světové války je tato.
00:23:31 Je z rakouského města Steyer z r. 1914.
00:23:36 Tady klečí pradědeček úplně na straně.
00:23:42 Začínal nejdříve na ruské frontě a po pár měsících se přesunul
00:23:48 na italskou frontu, kde zůstal až do konce války.
00:23:52 Jsou tady i fotografie, když byl raněný.
00:23:56 Na frontě měl celkem 3 zranění.
00:23:58 Při jednom z nich ho takto zvěčnili, jak leží v lazaretu.
00:24:03 Kvůli předchozím 3 zraněním končetin, která utrpěl na frontě,
00:24:09 byl ustanoven průzkumným letcem-fotografem.
00:24:22 Rekrutace byla poměrně zvláštní, aspoň z dnešního hlediska.
00:24:28 Víme, že pilot současného bojového letounu musí být absolutně zdravý
00:24:36 a prochází neuvěřitelně přísným zdravotním sítem.
00:24:42 To za 1. světové války rozhodně nebylo.
00:24:46 K letectvu se dostávali lidé obvykle od pozemních jednotek
00:24:53 a nezřídka šlo i o takové, kteří byli v pozemních bojích zraněni
00:24:59 a už nebyli uznáni schopnými namáhavé služby u pěchoty.
00:25:06 Žertem se říkalo:
00:25:08 "Tak ať jde k letectvu. Tam nemusí chodit, tam se vozí."
00:25:18 Vybrali si jej nejen pro jeho zranění,
00:25:21 pro která nemohl aktivně bojovat na zemi, ale i proto,
00:25:26 že byl důstojníkem, což bylo ve funkci,
00:25:28 kterou vykonával, nezbytnou podmínkou.
00:25:32 Navíc do vojenského dotazníku uvedl mezi své záliby i fotografování.
00:25:37 Tím si zpečetil svůj osud na konci války.
00:25:41 Tehdy z letadla fotografoval nepřátelská vojenská postavení
00:25:46 a základny italské armády a přesuny nepřátelských vojsk v horském terénu.
00:25:52 Tady vidíme fotografie italských Alp nad italskou frontou, které fotil.
00:26:22 Dokonalou představu o práci průzkumných letadel
00:26:25 si lze udělat z této fotografie, na které je vidět zákopový systém.
00:26:29 Je tady první obranná linie,
00:26:31 druhá linie propojená napříč spojovacími zákopy,
00:26:35 a stejně tak zákopy, které jdou dál do týlu
00:26:38 a které sloužily k přesunu záloh a munice.
00:26:43 V detailním záběru je dokonale vidět i zákopový systém,
00:26:47 který umožňuje obranu v případě proniknutí nepřítele přímo do zákopu.
00:26:52 Zalomení vždy po úsecích, která umožňují osádce bojovat
00:26:57 proti útočníkovi a znemožňují při obsazení určitého úseku
00:27:03 ostřelování zákopu v celé délce z jediného místa.
00:27:08 Než se začaly používat pumové závěsníky pod křídly,
00:27:12 tak se bomby z paluby letadla házely z prostoru pozorovatele,
00:27:17 a to naprosto manuálním způsobem po letmém zaměření průzorem
00:27:24 v podlaze kabiny.
00:27:35 "Pěšky jsme šli na frontu až k řece Piavě.
00:27:40 Ta řeka byla ohromná a dravá a byl přes ni jediný most na 100 km.
00:27:50 Drželi jsme se jeden druhého nebo za provaz,
00:27:54 který jsme táhli jako lano,
00:27:57 když se někdo smekl, aby nespadl ze skály.
00:28:01 Pod tím mostem byly udělané přechody a muselo se rukama šplhat
00:28:09 po těch traverzách, protože tam nešlo jít po nohách.
00:28:13 Tak jsme celou řeku přeručkovali na stranu Itálie.
00:28:20 Bylo dost vojáků, kteří byli slabší nebo nevycvičení a do vody spadli.
00:28:27 Tam byly udělané zákopy, ale ve skále.
00:28:33 Tam teprve nastala válka."
00:28:36 Václav Záhora ve svém vyprávění zmiňuje přechod řeky Piavy.
00:28:43 Zmiňuje se o skalnatých březích, ale jihozápadní fronta se táhla
00:28:48 od břehů Jaderského moře podél toku Piavy
00:28:51 a v oblasti severně od masivu Montella se odkláněla
00:28:57 do horského až vysokohorského terénu.
00:29:00 Na svém dolním toku teče nížinatou rovinatou krajinou
00:29:04 a charakter terénu neodpovídá tomu, o čem pan Záhora hovoří.
00:29:11 Z dalších indicií, které Václav Záhora poskytuje,
00:29:15 je zmínka o jezeru Levico, kolem nějž procházeli cestou na frontu.
00:29:20 Můžeme usuzovat, že místo jeho bojového nasazení
00:29:25 bude třeba hledat v oblasti jižních Tyrol a tamních řek.
00:29:32 NAHRÁVKA
00:29:34 Říkal jste, že se tam rozvinuly prudké boje. Jak to bylo dál?
00:29:38 Italové měli tak zrychtované průchody vysekané ve skále,
00:29:43 že jsme před sebou ani za sebou nikoho neviděli, a najednou hrrr,
00:29:48 oni se na nás vysypali z té skály jako muchy.
00:29:52 Já jsem se dostal do takového klínu, kde jsem měl sice klid zepředu,
00:29:58 ale ne ze stran. To bylo ostřelované kulomety.
00:30:04 A jak jsem tam stál, pohnul jsem se jen 2 metry dopředu
00:30:09 a vlezl jsem do rány tomu kulometu.
00:30:15 Chtěl jsem být lépe krytý, ale zklamal jsem se.
00:30:19 A tu jsem dostal ránu skrz obě ruce.
00:30:23 Když jsem viděl, že je to přesila, už jsem měl zapálený svůj granát,
00:30:29 že ho hodím.
00:30:31 Ještě jsem dokázal granát odkopnout a ten granát mi rozsekl nohu.
00:30:38 A na zádech jsem měl rány, jak jsem se sehnul.
00:30:43 Já jsem byl hrozně zrychtovaný, to bylo krve!
00:30:46 Ale na to všecko jsem zapomněl,
00:30:49 protože život byl dost milejší než utírání se a mytí se.
00:30:56 Ale vyskytl se tam člověk, který vyskočil
00:31:00 a obě ty ruce mi zabalil, aby mi krve nevyteklo moc.
00:31:05 Já byl zabalený jako Mikuláš.
00:31:15 28. říjen 1918. Bojuje se. Ještě se stále válčí.
00:31:22 S Itálií se zhroutila celá rakousko-uherská armáda.
00:31:27 Uherské, maďarské pluky opustily frontu,
00:31:31 povolány vlastní vládou k obraně území.
00:31:36 Italové zaznamenávají hlavní vojenský úspěch teď,
00:31:41 kdy rakouská armáda ustupuje, prchá, odjíždí, jak se dá,
00:31:49 a opouští bojiště.
00:31:52 Takže Italové se hrnou do opuštěných území.
00:32:00 Na přelomu října a listopadu 1918 se vojáci,
00:32:04 mezi kterými bylo mnoho Čechů, snaží co nejrychleji dostat do bezpečí.
00:32:08 Všichni věděli, že je válka prohraná,
00:32:11 a nikdo se nechtěl stát její poslední obětí.
00:32:22 A tak jsem se dostal zpátky na druhou stranu.
00:32:25 To už nás naložili a odvezli do Tridentu do nemocnice.
00:32:30 V nemocnici v Tridentu byly letadla, bombardovali to.
00:32:36 Zase poručili, že kdo může chodit a běžet a kdo má trošku duši v těle,
00:32:43 musí zpátky do zázemí.
00:32:47 Já jsem běžet nemohl, tak mě naložili do vlaku
00:32:50 a jeli jsme zpátky do Rakouska, domů.
00:32:55 To je moje celková povrchní situace mého válečného tažení.
00:33:03 Až sem dovyprávěl dědeček svůj válečný příběh a vidíte,
00:33:08 že skončil celkem šťastně.
00:33:22 Myslím si, že díky propagandě politiků zakládajících 1. republiku,
00:33:28 ta nenávist vůči Rakousku atd...
00:33:32 Tam mám obrovské dilema.
00:33:35 Protože ti lidi složili přísahu zemi, ve které žili,
00:33:40 což bylo Rakousko-Uhersko.
00:33:43 Když se následně vracely domů statisíce vojáků,
00:33:47 kteří ani nebyli legionáři, ani nebyli domobrana,
00:33:50 vrátili se vlastně jako rakušáci.
00:33:54 A byli to nepřátelé Československého státu,
00:33:57 což mi připadá hrozně nefér vůči těm lidem.
00:34:01 Co prožili, jaká měli traumata, vždyť to nikdo nezkoumá.
00:34:05 Ta jatka, ty hrůzy, které zažili za ty 4 roky.
00:34:08 A děda se vracel v r. 1920, takže tam je ještě zajetí.
00:34:13 Těchhle lidí je mi líto, protože se o ně nikdo nezajímá
00:34:17 a díky Švejkovi jsou z nich takoví kriplové
00:34:22 a lidi, kteří sloužili jinému cíli než vzniku Československého státu.
00:34:30 Ale myslím, že to tak není. Mám skutečně dilema.
00:34:35 Posledních pár týdnů už to bylo ve vzduchu tak,
00:34:39 že z toho těšení a zároveň i možná obav u těch jasnozřivějších
00:34:47 vznikaly písně, které měly krátký život,
00:34:53 protože když už válka skončila, nikdo si je nezpíval.
00:35:03 Až bude po válce, to bude každý rád,
00:35:07 pak na ulici po hlavě snad budem tancovat.
00:35:11 Pak bude konec strádání a konec podvodů,
00:35:15 pak nebudeme napořád jen chodit k odvodům.
00:35:18 Až bude po válce, to bude ples,
00:35:22 pak každý vyskočí až do nebes.
00:35:26 Potom v naší zlaté, krásné Praze bude nám všem teprv blaze,
00:35:30 ach kéž už je to dnes.
00:35:33 Až bude po válce, to bude lidem hej,
00:35:36 pak všecko, nač si vzpomenem, zas bude na prodej.
00:35:40 Pak pro brambory nebudem už jezdit na venek
00:35:44 a budem chleba dostávat zas místo chlebenek.
00:35:47 Až bude po válce, to bude ples,
00:35:50 pak každý vyskočí až do nebes.
00:35:54 Potom v naší zlaté, krásné Praze bude nám všem teprv blaze,
00:35:58 ach kéž už je to dnes.
00:36:02 Až bude po válce, to bude v světě hluk,
00:36:05 pak na věčný čas umlkne té děsné palby zvuk,
00:36:09 pak nebudeme kanóny už dělat ze zvonů
00:36:13 a budeme zas naopak lít zvony z kanónů.
00:36:16 Až bude po válce, to bude ples,
00:36:19 pak každý vyskočí až do nebes.
00:36:23 Potom v naší zlaté, krásné Praze bude nám všem teprv blaze,
00:36:27 ach kéž už je to dnes.
00:36:31 ZVONĚNÍ ZVONU
00:36:38 Památku vojáků padlých v 1. světové válce
00:36:40 připomíná od r. 1925 nad Roveretem Zvon padlých.
00:36:44 Materiál k jeho odlití, tedy válečné zbraně,
00:36:47 poskytlo tehdy 13 evropských zemí.
00:37:03 Tak jsme jeli do Asiaga v Itálii.
00:37:06 Přijeli jsme na parkoviště a před námi se otevřela ohromná velká alej.
00:37:13 A vzadu to sakrárium. Skvostná, veliká budova.
00:37:17 Byli jsme ohromeni tím množstvím chodbiček a chodeb
00:37:21 a všude jsme viděli jen jména.
00:37:25 Tak jsme tam začali běhat podle abecedy, D ― Doškář. A nikde nic.
00:37:30 Bylo nám pořád divné, že tam jsou samá italská jména.
00:37:33 A uprostřed, v samém srdci toho sakrária je veliká deska,
00:37:38 kde je napsáno, ze kterých hřbitovů se vojáci stahovali.
00:37:44 A že tam těch vojáků, kteří mají jméno, je 18 505.
00:37:50 Byla tam jména, ale jestlipak je tam ten náš děda,
00:37:54 když je tady číslo hrobu.
00:37:56 A před tím jsou 2 velké bronzové knihy
00:38:00 a v nich jsou vyryta jména těch, kdo jsou tam opravdu pohřbeni.
00:38:05 A tady to bylo snadné, protože jsme podle abecedy našli Doškář František,
00:38:11 což bylo takové dojetí, že si to nikdo neumí představit.
00:38:21 Nechali jsme tam trikolóru, kterou jsme s sebou vezli,
00:38:25 abychom ji tam nechali jako vzpomínku nejen dědovi ale i všem,
00:38:29 kdo tam jsou.
00:38:32 Protože naší generaci by ještě děda něco řekl, tak by bylo dobré,
00:38:37 kdyby se na veřejnost dostalo, že jsou ti lidi tady pohřbení
00:38:43 a ti předci leží tady.
00:39:02 Skryté titulky: Věra Šimarová Česká televize, 2014
Když se italská fronta posunula po úspěšné rakouské ofenzivě směrem k řece Piava, pro běžného vojáka se nic nezměnilo. Stále byl vystaven dešti kulek a smrtících bomb, které na něj sršely z nepřátelských okopů, ze vzdálenějších dělostřeleckých postavení i z prolétávajících letadel.
Češi umírají na obou stranách fronty – od léta se tu totiž Rakušané utkávají s československými legionáři. V rakouské uniformě tu umírá také František Doškář. O století poté se potomci vypravili najít jeho hrob…