00:00:42 Naši milí minidiváci, TvMiniUni opět přispěchala
00:00:47 před vaše hloubavé minihlavičky, aby zodpověděla otázky,
00:00:51 které v nich rostou jako kaluže v dešti.
00:00:54 Vy, kteří nás sledujete již nějaký ten týden, víte,
00:00:59 že jsme připraveni odpovídat na jakoukoliv otázku,
00:01:03 ať už je suchá jako dědečkův humor, mastná jako babiččiny omáčky,
00:01:09 nebo pění jako tatínek, když nemůže najít klíče od auta.
00:01:13 Pane řediteli, ty fleky prostě nejdou vydrhnout.
00:01:17 Vždyť jsem vám říkal, pane Voráčku,
00:01:19 že ji máte nechat takovou, jakou jste ji lapil.
00:01:23 Přeci si do studia nebudeme brát každou zacákanou špindíru.
00:01:28 Zacákaná nezacákaná, my si otázky nevybíráme.
00:01:32 -My na ně co? -My na ně zkusíme vzít ještě rejžák.
00:01:37 Zadržte, pane Voráčku!
00:01:42 Proč jsou pihy? Jak se pihy dělají?
00:01:51 Vidíte, pane Voráčku! Ta otázka je pihovatá.
00:01:55 A vy na ni hned s rejžákem.
00:01:59 Jak se dělají pihy?
00:02:02 To by mě popravdě taky zajímalo.
00:02:05 To je přece jasná věc. Prostě si před opalováním dám před obličej
00:02:08 cedník a co díra v cedníku. to jedna opálená piha.
00:02:12 A jak mi vysvětlíš pihy, které já mám na břiše?
00:02:16 Normálně. Díry v tričku, ne?
00:02:18 Já jich mám vždycky v létě na obličeji asi 1150
00:02:23 a dost se za ně stydím.
-Počkej, Valentinko, neblázni!
00:02:27 Pihovatý holky mám ze všech nejradši.
00:02:30 Fakt? Když mně v zimě zase skoro všechny pihy vyblednou.
00:02:34 To moje pihy jsou v zimě stejné jako v létě.
00:02:37 A už se nám to začíná krásně rozvětvovat.
00:02:41 Valentinka mluví o pihách, kdežto Rochňa o mateřských znamínkách,
00:02:46 kterým také někdy říkáme pihy. Ale otázka zněla,
00:02:51 jak se pihy dělají. Franto Štajne, prosím!
00:02:56 Zadání přijato. Výroba pih na lidském obličeji.
00:03:00 -Flegy!
-Muc, muc!
00:03:07 Jak se dělají pihy? Odpověď jednou větou zní:
00:03:11 Pihy vznikají, protože barvivo v kůži není rovnoměrně rozložené.
00:03:15 Proto když na kůži svítí slunce, někde pihy vyskáčou,
00:03:19 a někde ne. Kdo to pochopil? Já a ten, kdo už to stejně věděl.
00:03:25 -Kdo to nepochopil?
-Muc, muc.
00:03:28 Všichni ostatní včetně Flegyho. Tak ještě jednou popořádku.
00:03:33 -Flegy, ty budeš dělat slunce.
-Muc!
00:03:37 Lidé jsou dvojího typu. Jedni jsou světlé typy,
00:03:41 mají většinou blonďaté nebo zrzavé vlasty a světlou kůži.
00:03:44 Druzí jsou tmavé typy. Mají hnědé nebo černé vlasy a tmavší kůži.
00:03:49 -Muc, muc.
-Nyní vychází slunce.
00:03:52 Oba obličeje se nastavují slunečním paprskům a čekají, co se bude dít.
00:03:57 A je to tady. Slunce si nejprve vybírá tmavý obličej.
00:04:01 -Muc, muc?
-Ten má v kůži více barviva.
00:04:04 Proto volí slunce techniku plošné malby
00:04:08 a celý ho nabarví na hnědo. Výsledek? Nádherné opálení.
00:04:12 -Muc, muc. -Nyní si slunce vybírá světlý obličej.
00:04:16 -Muc, muc.
-Ten má v kůži barviva málo.
00:04:19 Proto slunce volí jinou techniku. Takzvaného ťupkování.
00:04:23 A vykresluje na světlém obličeji jednu pihu za druhou.
00:04:26 -Výsledek: pihovatý obličej.
-Muc, muc.
00:04:31 Rekapitulace. Slunce vytvoří na tmavých obličejích
00:04:34 rovnoměrné opálení, zatímco na světlých vykreslí pihy.
00:04:39 Flegyho srst sluneční barvení odpuzuje, a tak Flegy pihy nemá.
00:04:44 Poučení: Nechcete-li mít pihy nebo se opálit,
00:04:47 nechte si narůst chlupy jako Flegy.
-Muc, muc!
00:04:52 Oprava výsledku pokusu. Chcete-li, aby byl pihovatý i chlupatý Flegy,
00:04:57 nechte ho chvíli o samotě s barvami. Flegy! -Muc, muc?
00:05:02 -Budu tě muset ostříhat.
-Muc, muc!
00:05:09 Výborně, Franto Štajne! Jasná a stručná odpověď.
00:05:14 Já jen dodám, že je nutné nepobývat na sluníčku příliš dlouho.
00:05:19 Jinak se vám na těle neobjeví barva hnědá, nýbrž zrudnete,
00:05:24 spálíte se a budete kňučet bolestí víc, než když si odřete koleno.
00:05:30 -Muc, muc.
-Nerozumím. -Muc, muc!
00:05:33 -Ty se chceš těch pih zbavit?
-Neblázni, Flegy!
00:05:37 Vždyť ti ohromně sluší. Jsi jediný pihovatý králíček na světě.
00:05:42 -Muc, muc. -Pane řediteli, já už mám všechno připravené.
00:05:47 Krása střídá nádheru a já tomu všemu velím.
00:05:52 Prosím, paní Rochňo.
00:05:59 Moji milí minimiláčci, teď si něco povíme o druhém typu pih,
00:06:04 kterým říkáme také mateřská znaménka.
00:06:08 Nejprve musíme svá mateřská znaménka najít.
00:06:11 Rozsviťte v pokoji všechna světla, svlékněte se,
00:06:15 postavte se před zrcadlo a hledejte na sobě tmavé skvrny.
00:06:20 Každou nalezenou skvrnu můžete oslavit vítězným pokřikem,
00:06:24 tancem nebo prostě jen čárkou na připravený papír.
00:06:33 Pak si vlezte do vany a pořádně si vydrhněte celé tělo žínkou
00:06:37 a mýdlem. Až se osušíte, postavte se před zrcadlo
00:06:42 a znovu přepočítejte všechny tmavé skvrny.
00:06:45 Ty, které zmizely, nebyly mateřská znaménka, ale špína,
00:06:49 které jste se koupelí bravurně zbavili. Pozor, mininaháčci!
00:06:54 Ty skvrny, které mají nožičky, nejsou mateřská znaménka,
00:06:57 ale klíšťata, a musíte o nich hned říci svým rodičům.
00:07:02 Zbylé flíčky jsou vaše mateřská znaménka,
00:07:05 které s vámi zůstanou po celý život.
00:07:09 -Muc, muc? -Flegy, já nevím, jak se můžeš zbavit svých pih.
00:07:14 Ale můžeme je spolu pojmenovat. Například Puňťa, Ťuplík, Skvrnáč,
00:07:20 Bodík nebo třeba Pihásek.
-Muc, muc!
00:07:24 Když máte mateřská znaménka pojmenovaná,
00:07:28 můžete je každé ráno pozdravit, nebo si s nimi povídat,
00:07:32 aby jim nebylo smutno.
-Muc, muc, muc, muc...
00:07:37 Moc, moc!
00:07:41 A kdo máte pocit, že máte mateřských znamének málo,
00:07:45 můžete si je tužkou na a oči domalovat. Viď, Flegy? -Muc, muc.
00:07:50 Proč jsou pihy? Jak se pihy dělají?
00:07:59 Jacku, přestaň se pořád drbat a jeď trochu plynuleji.
00:08:03 -Co to vlastně děláš, Ajko?
-Maluju si pihu krásy.
00:08:08 Rochňa říkala, že mi bude náramně slušet.
00:08:11 Já mám taky pihy. Nemusím si je ani malovat.
00:08:14 Ukaž! Jacku, proč se tvé pihy hýbou a skáčou přes sebe.
00:08:20 To nevím. Asi mění obrazce, abych byl pořád originální.
00:08:25 To nejsou pihy, to jsou blechy! Jacku, okamžitě zastav!
00:08:31 Blechy jsou zvířata, před kterýma neujede ani pilot formule 1.
00:08:40 Nacházíme se v ordinaci dermatologie, což znamená,
00:08:43 že se tu léčí kůže. A přede mnou sedí paní doktorka Helena Jančová.
00:08:47 -Dobrý den, paní doktorko.
-Dobrý den, Ajko.
00:08:50 Paní doktorka léčí lidskou kůži a rozumí pihám.
00:08:54 Tak já se jí zeptám, jak to s těmi pihami je.
00:08:56 Paní doktorko, jak vznikají pihy?
00:08:59 Pihy vznikají nahromaděním kožního barviva melaninu
00:09:03 a zvýrazňují se při pobytu na sluníčku.
00:09:07 A mají lidé pihy od narození?
00:09:10 Pihy nemáme od narození. Pihy se tvoří až v průbehu dětství.
00:09:15 A jak to, že jsou lidé pihovatí, i lidé, kteří pihy nemají?
00:09:20 Množství pih je nám dáno geneticky, dědičností
00:09:25 Po mamince a po tatínkovi zdědíme, jestli budeme vůbec mít pihy
00:09:29 nebo jaké množství.
00:09:31 Stejně tak, jako třeba zdědíme barvu očí, tak i množství pih.
00:09:37 Já mám fleky po mamince. K čemu jsou pihy dobré?
00:09:40 Já myslím, že pihy velký význam nemají.
00:09:44 Pihy někoho zdobí. Někdo má své pihy rád.
00:09:49 Větší množství pih znamená, že ta kůže je citlivější
00:09:53 vůči sluníčku. A ten, kdo má hodně pih,
00:09:57 by se určitě měl více chránit před slunečním zářením.
00:10:00 Paní doktorko, je spousta dětí, které jsou nešťastné z toho,
00:10:04 že mají pihy. Vám se pihy líbí?
00:10:07 Mně se pihy velmi líbí.
00:10:09 Tak my děkujeme, že jste nám všechno tak hezky vysvětlila.
00:10:12 -Na shledanou.
-Na shledanou.
00:10:17 Věřím, drahá tazatelko, že tě naše odpověď uspokojila,
00:10:22 a už teď vymýšlíš další zapeklitou otázku pro náš pořad.
00:10:27 Pane řediteli, Flegy říká, že ty pihy nemá od sluníčka,
00:10:30 že si je prý namaloval sám barvou, co našel ve studiu.
00:10:34 Já věděl, že se mi bude dnes ten rejžák hodit.
00:10:38 -Tak pojď, mladej!
-Muc, muc.
00:10:41 Pane Voráčku, zadržte! Nešlo by to nějak jinak?
00:10:45 -Můžeme ho ostříhat.
-Muc, muc!
00:10:47 Další způsob neznáte?
00:10:50 -O jednom dalším způsobu bych ještě věděl. -Muc, muc?
00:10:57 Děti, tohle nikdy nebudete dělat ani svým hračkám, ani zvířátkům.
00:11:04 -To mi slibte!
-Slibujeme. -Děkuji.
00:11:08 A ty, Petříku, ty mi to slíbíš ještě jednou a sám.
00:11:13 -Slibuji.
-Děkuji.
00:11:19 Tahle písnička je pro Valentinku a všechny, co se stydí za své pihy
00:11:23 nebo za jiný věci jako dlouhý nos, velké uši, kudrnaté vlasy,
00:11:28 křivý zuby a tak dále.
00:11:31 Takže, minimodelky a minimodelové, na to řeknu jenom tohle:
00:11:37 Každej chytrej vám to poví.
00:11:42 Co vás zlobí, to vás zdobí.
00:11:47 Tak, jako já, tak, jako vy
00:11:52 jsme to pravý ořechový.
00:11:57 Já mám v létě pihy jako nikdo druhý.
00:11:59 Můj obličej celý je zelený jak zelí.
00:12:01 Mám místo pusy zobák špičatý a divný.
00:12:04 Já mám zase rypák, na každého civím.
00:12:07 Já mám oči veliký jak houskový knedlíky.
00:12:09 Mě poslali z fabriky s plastovými knoflíky.
00:12:12 A můj hlásek konipásek někomu vysoký zdá se,
00:12:14 ale já vím, že je prostě překrásný.
00:12:17 Každej chytrej vám to poví.
00:12:22 Co vás zlobí, to vás zdobí.
00:12:27 Tak, jako já, tak, jako vy
00:12:32 jsme to pravý ořechový.
00:12:37 Každej chytrej vám to poví.
00:12:42 Co vás zlobí, to vás zdobí.
00:12:47 Tak, jako já, tak, jako vy
00:12:52 jsme to pravý ořechový.
00:13:00 Ještě tohle, miniborci.
00:13:02 Jako abyste rozuměli, co znamená to pravý ořechový,
00:13:05 protože já se občas vyjadřuju hodně chytroelektrárně
00:13:08 a někteří z vás to možná nestíhají.
00:13:10 Takže to pravý ořechový znamená, že je to cool.
00:13:18 Pane řediteli, podívejte se, co jsem našel.
00:13:22 Jacku, co děláš tady ve studiu? Nemáš být v terénu ve svém autě?
00:13:27 Ajka říkala, že mě chvilku nechce ani vidět,
00:13:30 tak jsem šel na procházku a tohle jsem našel.
00:13:34 No, ne! Podívejte se na chudinku.
00:13:39 Ležela tam u silnice. Říkal jsem si, že by vás mohla zajímat.
00:13:44 To jsem zvědav, co z ní vyleze.
00:13:47 Úplně mě z toho začalo na těle všechno svrbět.
00:13:54 Proč se říká, že je někdo líný jako veš?
00:13:59 Proč se říká, že je někdo líný jako veš?
00:14:02 To je překrásná otázka. Jen ten, kdo není líný přemýšlet,
00:14:07 může položit takovou otázku. S leností se nepotýkají jen děti,
00:14:13 ale potýká se s ní každý po celý život.
00:14:16 Je to jedna z nejhorších a nejtěžších...
00:14:20 Pane řediteli, já se omlouvám, že vám takhle skáču do řeči,
00:14:23 ale startoval bych švihem k odpovědi.
00:14:26 Ano. Výborně, Bóďo! Jak se říká: Rychle do toho a půl je hotovo.
00:14:31 Mě to totiž taky zajímá, pane řediteli,
00:14:34 protože včera jste mi řekl, že jsem línej jako veš,
00:14:37 a já se cítím dotčenej.
-Bóďo, pan ředitel ti řekl,
00:14:41 že jsi líný jako veš, protože po sobě nechceš uklízet ve studiu
00:14:44 a musí to za tebe udělat někdo jiný. -Ano. Děkuji, paní Rochňo.
00:14:49 Já nejsem na uklízení dobrej. Ty, Rochňo, nejsi dobrá na basebal.
00:14:53 Jako co já mám společného s nějakou vší?
00:14:57 Já o vších nechci moc mluvit. Já jsem jednou vši měla
00:15:01 a bylo to strašlivě fuj.
-Přesně.
00:15:04 -Takže jsem jako strašlivě fuj?
-Ne, Bóďo!
00:15:08 Veš je cizopasník, čili veš se pase na cizím.
00:15:12 Čili veš žije ve vlasech lidí a saje jejich krev.
00:15:16 -Nic jiného nedělá.
-Takže já saju něčí krev?
00:15:21 To se jen tak říká, milý Bóďo. Je to přirovnání
00:15:24 a pan ředitel ho použil proto, aby důrazně pojmenoval
00:15:28 tvůj vztah k uklízení.
-Zcela přesně.
00:15:32 Jako se veš nestará o to, co bude jíst, poněvadž ji živí ten,
00:15:35 kdo ji má ve vlasech, tak se ty nestaráš o to,
00:15:39 kdo po tobě uklízí, poněvadž to většinou udělám já
00:15:42 nebo tady pan Voráček.
-No, ano.
00:15:45 Tak proč mi pan Voráček říká, že jsem línej jako prase.
00:15:48 -Pane Voráčku!
-Ale to se přece jenom tak říká.
00:15:52 Takže je v tom zmatek a je to nespravedlivý. Rochňa líná není,
00:15:56 protože ji uklízení baví. Já taky ne, protože mě baví basebal.
00:16:00 A co chudák veš? Co když vůbec líná není,
00:16:02 akorát se živí tím, co ji baví?
00:16:05 Zdá se, že je to nečekaně kousavá otázka.
00:16:13 Minikluci a miniholky, kdo z vás měl někdy vši?
00:16:16 Já je měla a bylo to fakt strašlivě nepříjemné.
00:16:19 Ale prostě jsem si pak umyla hlavu speciálním šamponem,
00:16:23 Rochňa mi je hřebínkem všiváčkem vyčesala, a byly pryč.
00:16:27 Ale kdo z vás byl někdy líný? Já každou chvíli.
00:16:31 A pak se nudím tak, že mě z toho bolí hlava.
00:16:34 Jenže na nudu není žádný šampon ani hřebíček všiváček.
00:16:39 Tak jsem si složila línou píseň, kterou si zpívám,
00:16:42 když mne ta lenost zase přepadne.
00:16:48 Tahleta píseň je líná jako veš.
00:16:54 Leží a spí a ty s tou písní nepohneš.
00:17:00 Dokud se nevzbudí, tak nebude mít další rým.
00:17:06 Takže si musíme vystačit jenom s tím,
00:17:14 že tahleta píseň je líná jako veš.
00:17:20 Leží a spí a ty s tou písní nepohneš.
00:17:26 Dokud se nevzbudí, tak nebude mít další rým.
00:17:33 Takže si musíme vystačit jenom s tím,
00:17:41 že tahleta píseň je líná jako veš.
00:17:47 Leží a spí a ty s tou písní nepohneš.
00:17:53 Dokud se nevzbudí, tak nebude mít další rým.
00:18:00 Takže si musíme vystačit jenom s tím, že...
00:18:10 Hele, minibourádi, je úplně jedno, co se říká,
00:18:12 jestli to má hlavu a patu, ale hlavně to musí říkat hodně lidí.
00:18:17 Tohle kupříkladu je tágo na kulečník. A to mi teda řekněte,
00:18:21 jak někdo může bejt blbej jako tágo. To přece ani nejde.
00:18:24 Ale říká to hodně lidí, tak se to říká.
00:18:27 Když budete chtít, tak si můžete vymyslet svoje vlastní přirovnání
00:18:31 a pak jen čekat, až se to chytne.
00:18:34 Já jsem se třeba rozhodl, že dám do oběhu rčení
00:18:38 "ten je chytrej jako Bóďa". Teď je jenom třeba zapracovat na tom,
00:18:43 aby to říkali i ti ostatní.
00:18:46 V první řadě je důležitý chytře vypadat. To je základ úspěchu.
00:18:50 Hop! Hop! Ahoj, Bóďo. Jé, ty si čteš?
00:18:55 Tebe jsem teda s knížkou ještě nikdy neviděla.
00:18:58 Tak to víš. Čtu velice chytrou a poučnou knihu. Nemohu jinak,
00:19:02 protože jsem chytrej jako Bóďa.
-Aha!
00:19:06 Tak si pak tu knížku otoč, abys neměl písmenka vzhůru nohama.
00:19:12 Aj! Chyba. Nevadí. Stejně důležitý jako chytře vypadat,
00:19:15 je chytře mluvit. To mám dnes excementární počasí,
00:19:20 že, pane Voráčku? Ani jediný mrakus betonus na obzoru.
00:19:23 To jistě bude v noci lunařit luna.
00:19:26 Bóďo, co to blábolíš? Nepřeháníš to poslední dobou s tréninkem?
00:19:32 Ale to víte. To já jsem jenom tak chytrej.
00:19:35 -Chytrej jako Bóďa.
-To se nechytne, chlapče.
00:19:40 -Proč? -Protože i na tom nejbláznivějším rčení
00:19:44 musí být aspoň troška pravdy. Ty, Bóďo, neviděl jsi tady někde
00:19:50 moji Kroniku dinosaurů? Nemůžu ji nikde najít.
00:19:56 Neviděl. Co já bych dělal s knížkou, pane Voráčku?
00:20:00 Ale! Tady je moje Kronika dinosaurů. Ale co dělá na zemi?
00:20:06 A jak to, že má ušpiněné stránky? Bóďo!
00:20:12 No, dobře. Když se nechytlo chytrej jako Bóďa,
00:20:15 tak se rozhodně chytne rychlej jako Bóďa. Frčím, miniborci!
00:20:20 Bóďo, okamžitě zastav! Já tě roztrhnu!
00:20:26 Výborně, Bóďo. Nakonec jsi to vysvětlil vlastně nejlépe.
00:20:32 Jau. To mě to kouše. Být líný jako veš je lidové rčení.
00:20:38 Přirovnání, které lidé používají, aby rychleji vyjádřili to,
00:20:43 co chtějí říct. Jau! Co to je?
00:20:48 Proto se říká chytrý jako liška,
00:20:51 silný jako medvěd, hladový jako vlk.
00:20:55 Ta zvířátka taková ve skutečnosti ani být nemusí,
00:20:59 ale lidé jim tyto typické vlastnosti přidělili
00:21:02 a používají je k doplnění smyslu svých slov.
00:21:06 Jau! Já mám nakonec asi vši.
00:21:10 To nejsou vši, pane řediteli. Vši se drží lidí.
00:21:15 Na zvířátka a ptáky nejdou. To jsou blechy.
00:21:19 Blechy? A jak bych k nim přišel?
00:21:22 Dostal jste ode mne, pane řediteli. Ajka mne kvůli nim vyhodila z auta
00:21:27 a nemám se prý vracet, dokud se někde neodbleším.
00:21:31 Pane Voráčku!
00:21:37 Vidíte, naši minidiváci. I takové čisté studio, jako je TvMiniUni,
00:21:42 může být zčistajasna doslova zablešené.
00:21:46 Blechy se nevyhnuly ani jejímu řediteli.
00:21:49 Máme týden na to, vyčistit naši TvMiniUni,
00:21:53 ale pak zase očekáváme nějakou tu všetečnou otázku,
00:21:57 kterou nám můžete poslat na emailovou adresu
00:22:00 otazky0tvminiuni.cz.
00:22:33 Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize 2013
00:22:46 Takže si to ještě jednou zopakujeme.
00:22:49 Děti, tohle nikdy nebudete dělat ani svým hračkám,
00:22:53 ani svým zvířátkům. To mi slibte!
-Slibujeme.
00:22:58 Děkuji. A ty, Petříku, ty mi to slíbíš ještě jednou a sám.
00:23:04 -Slibuji.
-Děkuji.
Jsme vaše dětská televize, která se nezalekne ani té nejvšetečnější otázky! Jak se dělají pihy a proč se říká, že je někdo líný jako veš?
Jak se dělají pihy? A jak to má veš s leností? Tv MiniUni přijíždí s novou várkou odpovědí i zábavy! Ajka s Jackem vyzpovídají paní lékařku z kožní ordinace, s Valentýnkou si zazpíváte a nakonec nás čeká velké praní.
