00:00:06 PROZPĚVUJE SI
00:00:07 Já mám nové špunty, on má nové špunty,
00:00:11 ty by sis měl koupit taky.
00:00:16 Vážené dámy a pánové, chlapci a holčičky.
00:00:18 Dnešní díl se bude věnovat nástroji, který všichni známe,
00:00:22 a to jsou housle.
00:00:24 Každý houslista prožívá zásadní období svého života v počátcích,
00:00:29 ale to období není zas tak líbezné pro ostatní členy jeho rodiny.
00:00:34 Tzn., pokud chcete být houslistou, potřebujete píli, trpělivost
00:00:39 a musíte koupit špunty pro celou rodinu. Špunty do uší.
00:00:49 Matouš se se smyčcem v ruce snad už narodil.
00:00:52 Maminka violoncellistka, tatínek violista,
00:00:55 na smyčcové nástroje hrají i oba bratři.
00:00:57 Kdyby si vybral třeba fagot, byl by černá ovce rodiny.
00:01:01 Na housle začal hrát ve 4 letech, ale když o 2 roky později objevil fotbal,
00:01:06 zdálo se, že je s houslemi konec.
00:01:08 Nebyl. Ale fotbal mu zůstal jako koníček.
00:01:11 Matouš absolvoval Pražskou konzervatoř
00:01:14 a ve studiu pokračuje na pražské Hudební akademii.
00:01:21 A my se teď povíváme na to,
00:01:23 jestli je český národ zdatný ve hraní na housle.
00:01:26 -Takže jdeme na to.
-Jdeme.
00:01:30 Ale já vůbec nevím, co bych s tím dělala.
00:01:32 To je právě ono. Já jsem na to taky nehrál.
00:01:34 Já jsem to v životě nedržela v rukou.
00:01:36 Dej si to pod krk, tady to chytni. Výborně.
00:01:41 Vy to držíte fantasticky.
00:01:50 Kdybyste se učil, tak jste vynikající.
00:01:54 Kvalita tónu tam prostě je.
00:01:58 Jó!
00:02:10 Housle jsou strunný smyčcový nástroj se 4 strunami.
00:02:15 Trup, nebo-li ozvučnici,
00:02:18 tvoří 2 mírně prohnuté desky na krajích spojené luby.
00:02:23 Ozvučnice se zužuje do krku.
00:02:25 Na jeho svrchní části je připojen hmatník z ebenového dřeva.
00:02:31 Na konci krku se nachází količník zakončený šnekem.
00:02:35 Na housle se hraje smyčcem.
00:02:39 Na dřevěné hůlce jsou mezi špičkou a tzv. žabkou nataženy žíně.
00:02:45 Délka standardních čtyřčtvrťových houslí je asi 58 cm.
00:02:52 Víte, že houslisti musí cvičit 2 hodiny denně? Matouši?
00:02:57 Asi vím, kam míříš. To je náš cucflek, odřenina.
00:03:02 Je to z toho, že tady není žádná ochrana na krk,
00:03:08 tu si musí člověk udělat sám. Je tu dřevo a tady kousek kovu.
00:03:14 Když člověk hraje dlouho, samozřejmě se to ošoupe.
00:03:18 Každý houslista dělá jinou věc, aby se toho uchránil.
00:03:22 Tady mám plínu, to dělá většina houslistů.
00:03:25 To je ochrana, že se tam nedostane infekce?
00:03:27 Že se to spíš neodře.
00:03:29 A já používám vousy, že si je nechávám narůst.
00:03:33 Navíc je to i atraktivní.
00:03:35 Image, ano. Tak samozřejmě.
00:03:39 Je to na houslistovi.
00:03:42 Tvůj brácha taky hraje na housle, že?
00:03:45 Můj brácha taky hraje na housle a můžete si všimnout,
00:03:48 že to tam má taky. On vousy nenosí.
00:03:51 A vymyslel si speciální ― ale to uvidíte za chvilku.
00:04:23 Matouši, jak často měníš struny?
00:04:28 Já to měním tak 1x měsíčně.
00:04:32 Nepraskne ti někdy struna?
00:04:35 To se stává. A když se to stane, je dobré mít potah navíc
00:04:41 nebo si schovávat staré struny a dát je tam, než se dokoupí nové.
00:04:46 A když se to stane při koncertu, jak dlouho ti trvá, než to zvládneš?
00:04:50 -Maximálně 30 vteřin.
-30 vteřin.
00:04:53 Můžeme to zkusit.
00:04:54 Zasoutěžíme si. Zavoláme tvého bráchu a jdeme na to.
00:04:57 Takže vážení, soutěž. Tři, dva, jedna, teď.
00:05:07 Á, pěkná práce střihačů.
00:05:09 Z 10 minut máme 30 vteřin. Díky, kluci!
00:05:13 Myslím, že vyhrál Matouš. Matouši, gratuluju ti.
00:05:17 -Děkuju. Je velká čest tady stát.
-Dávám ti pozitivní energii.
00:05:22 Děkuju.
00:05:23 A tenhle na ty housle taky hezky šmidlá.
00:05:26 To se nám ten klasický kroj trochu vyvinul.
00:06:09 Matouši, co to máš za bílou krabičku štěstí?
00:06:12 MLUVÍ NĚMECKY Das ist ein viol...
00:06:18 Takzvaný viol.
00:06:21 Viol, ano. A co se dělá s violem?
00:06:23 S violem se čistí housle.
00:06:25 Ale je to na lak, na desky. Není to na struny.
00:06:32 Děláš to často?
00:06:34 Já jsem to nikdy nedělal, abych ti pravdu řekl.
00:06:38 Jsi ty správný houslista?
00:06:40 Ale použiju to, až přijdu domů,
00:06:42 protože jsem to objevil bráchovi ve futrálu.
00:06:45 Ale já čistím hlavně hmatník.
00:06:48 Aby se ti dobře hrálo?
00:06:51 Ne, protože když se hraje na housle smyčcem,
00:06:55 který se kalafunuje kalafunou, tady vzniká nános.
00:07:00 A když se hraje ve vysokých polohách a dostane se na prsty,
00:07:04 neklouže to tak, jak by mělo.
00:07:06 Lepí se to, protože kalafuna je lepkavá.
00:07:09 Jak se poznají dobré housle?
00:07:11 Houslaři prý stačí jen tak poklepat.
00:07:17 Na housle stačí poklepat a člověk ví, jestli to bude znít.
00:07:23 Ale jsou k tomu potřeba další věci.
00:07:26 Staří mistři byli samozřejmě dobří a byli to géniové,
00:07:31 protože to dotáhli do tvaru, který se používá dodnes.
00:07:34 Housle mají narozdíl od kytary tu výhodu,
00:07:37 že jsou konstrukčně dokonalejší.
00:07:39 Klenba má tu vlastnost, že když na ni seshora tlačíte,
00:07:43 tlaku daleko lépe odolává, než když je deska rovná.
00:07:46 Když na ni zatlačíte, už ji prohýbáte opačně.
00:07:51 Proto jsou kytary po 10 letech zdeformované
00:07:55 a nebudou hrát jako nové.
00:07:58 Kdežto u houslí se rozloží tlak na klenbu a zvládnou to perfektně,
00:08:04 a tím pádem vydržely 400 let v původním stavu.
00:08:12 -Matouši, ty hraješ od 4 let.
-To jsem neříkal.
00:08:15 Promiň.
00:08:17 Ve 4 mě rodiče přihlásili do ZUŠky na housle,
00:08:21 ale o pořádném hraní se dá mluvit až ve starším věku.
00:08:27 Ale ty housle musely být větší než ty.
00:08:30 Ne, naštěstí jsou velikosti a dali mi ty nejmenší, což jsou šestnáctinky.
00:08:38 -Jsou to pidi housličky.
-Takže akorát.
00:08:42 -Pak se dávaly větší a větší.
-Máš tady mouchu.
00:08:46 Promiň, to jsem neměl v plánu.
00:08:49 Jsou osminky, čtvrtky, půlky, tříčtvrtky a pak se přejde k celým.
00:08:53 A když někomu nestačí celé, pak jde na violu a pak, ty bláho,
00:08:56 se to ukončí.
00:08:57 -A jak zjistím velikost?
-Pod bradu. Můžeš se narovnat.
00:09:02 Když obejmeš šneka, můžeš mít celé housle a můžeš na to hrát.
00:09:08 A viola by šla?
00:09:10 Viola by klidně šla, ty máš talent i na violu.
00:09:20 Jmenuju se Ondra. Já na housle hraju skoro 1 rok.
00:09:26 Já jsem si je přál a dostal jsem je od Ježíška.
00:09:35 Já se jmenuju David Vlček a na housle hraju 4 roky.
00:09:43 Nejvíc mě na tom baví koncerty a že je to dobrá hudba.
00:09:51 Na housle hraju, protože můj děda i taťka hráli na housle,
00:09:55 tak se mnou cvičili.
00:09:57 Nejvíc mě baví vážná hudba, ale někdy si doma zahraju i moderní.
00:10:04 Matouši, dá se hrát bez smyčce?
00:10:08 Dá. Je to tzv. technika pizzicato.
00:10:16 A smyčce? Proč je potřeba, aby se dalo hrát na housle?
00:10:23 Žíněmi se struny rozeznívají a tvoříš jimi tón.
00:10:32 Řekni nám něco o smyčci.
00:10:35 Nevím, jestli jste si vybrali toho pravého. Já nejsem moc teoretik.
00:10:39 Ale co jsem zaslechl, smyčec je ze dřeva ze speciálního fernambuku.
00:10:46 Je to potažené žíněmi z koňského ohonu.
00:10:53 Takže na to potřebuješ zabít koně?
00:10:55 Přesně na to jsem se nedávno ptal, jestli na to musíme zabít koně.
00:10:59 Ale prý stačí jenom useknout ocas.
00:11:02 A říkal jsem si, jestli je potřeba jeden ocas na jeden smyčec.
00:11:07 To by ti koně asi nestačili. Ale je to víc.
00:11:10 Vidíte, když budetee kupovat smyčce, aspoň víte, odkud jsou.
00:11:17 Jestli tě, Adame, trápí ocas koně,
00:11:20 tak dneska už si můžeš koupit smyčec se syntetickými žíněmi.
00:11:24 To víš, pokrok nezastavíš. Vždyť i ty housle jsou na elektriku.
00:11:31 ROCKOVÁ HUDBA
00:11:52 Matouši, ty jsi říkal, že dáte něco jako klavírní trio.
00:11:56 Ale vidím tady jen jeden klavír.
00:11:59 Jak to vyřešíte? To je prekérní situace.
00:12:01 Vyřešíme to tak, že klavírní trio není o 3 klavírech ale o 1 klavíru.
00:12:07 -Sakra, to jsou mi věci.
-Je to s houslemi a cellem.
00:12:11 -Je to komorní soubor.
-Tak to je nádhera.
00:12:16 Ještě by mě zajímalo, co hoří dýl? Housle nebo cello?
00:12:20 Asi klavír, řekl bych.
00:12:45 Řekni mi, Matouši, hrál jsi někdy druhé housle?
00:12:49 Hrál, musím se přiznat, ale vždycky to bylo v orchestru,
00:12:54 v kvartetu nebo tak.
00:12:58 -Takže v životě ne.
-Ne, naštěstí ještě ne.
00:13:04 I v symfonickém orchestru jsou první houslisté skupinkou těch nej.
00:13:09 Je to nejpočetnější orchestrální skupina.
00:13:12 Většinou je jich 16. Vždy sedí nalevo od dirigenta a je na ně nejlíp vidět.
00:13:17 Druhé housle prostě jenom hrají druhý hlas.
00:13:20 Sedí sice za prvními houslisty, ale šmidlat musí stejně dobře jako oni.
00:13:31 A tady může být Matouš klidný.
00:13:33 U Adama ve zkušebně bude hrát vždycky první housle.
00:14:00 Skryté titulky: Věra Šimarová Česká televize, 2013
Adam Mišík vám ukáže, že housle vržou, skřípou a někdy také krásně hrají. Ovšem jen tehdy, když to někdo umí
Když někdo začne hrát na housle, několik let to vypadá, jakoby zoufalec stále jenom ladil. Teprve za dlouhou dobu se ozve skutečná melodie. Adam Mišík vám představí houslistu Matouše Pěrušku, který se se smyčcem v ruce snad už narodil. Možná proto dokáže na housle zahrát cokoliv a kdekoliv – i na střeše za komínem, vysoko nad Prahou.
