Rudolf Hrušínský a Josef Bek v unikátní adaptaci novely Stefana Zweiga, kterou originálním způsobem zpracoval pro televizní obrazovku významný český režisér a zakladatel Laterny magiky Alfréd Radok, od jehož narození v těchto dnech uplynulo sto let. ### Režie a scénář: Alfréd Radok. Hrají: Rudolf Hrušínský, Josef Bek, Ota Sklenčka, Rudolf Deyl a další.
00:00:02 Vážení přátelé, zařazujeme dnes do našeho zvláštního vysílání
00:00:07 zprávu, která jistě potěší všechny amatéry i profesionály
00:00:11 hry v šachy.
00:00:12 Ale i ty, kteří se nezabývají touto královskou hrou,
00:00:16 bude jistě zajímat, že světový mistr hry v šachy,
00:00:19 Mirko Čentovič, který se asi před rokem včlenil
00:00:22 do řady velmistrů šachového umění, jako jsou Aljechin, Capablanca
00:00:26 a Bogoljubov, znovu zvítězil rozhodujícím způsobem
00:00:30 nad Botvinikem ve Willmingtonu, stát Carolina.
00:00:34 Náš snímek ukazuje Mirko Čentoviče právě ve chvíli,
00:00:38 kdy oznamuje šach, mat.
00:00:40 Všichni šachoví odborníci se shodují v názoru,
00:00:43 že od vystoupení sedmiletého zázračného dítěte Reševského
00:00:47 na šachovém turnaji v roce 1922 v New Yorku
00:00:51 nevzbudil ještě nikdo takový rozruch.
00:00:55 12letý Mirko Čentovič, syn jugoslávského lodníka,
00:00:59 byl po otcově smrti přijat z milosrdenství farářem.
00:01:02 Zde na této faře byl vychován a zde také poprvé uviděl
00:01:06 hru v šachy.
00:01:08 V 17 letech vlastnil už tucet šachových cen, v 18 dobyl maďarského
00:01:13 a ve 20 konečně světového prvenství.
00:01:16 Dnes se stal světový velmistr Čentovič nepřemožitelným.
00:01:23 Po vítězných turnajích v Americe odjíždí teď
00:01:27 k novým triumfům do Argentiny.
00:01:32 Našemu filmovému zpravodaji se podařilo doprovázet
00:01:35 mistra Čentoviče na lodi Victory.
00:01:37 Tuto třídenní plavbu nastoupil po rozhodujícím vítězství
00:01:40 nad mistry Ameriky, Sovětského svazu a Austrálie.
00:01:42 Není vždy snadné být populární osobností.
00:01:45 Světový mistr šachu se stal rázem středem pozornosti
00:01:48 všech spolucestujících.
00:01:50 Zpravodaji BBC například odpověděl, že je hrdý na svůj původ.
00:01:54 Cítí se být stále Jugoslávcem a rád vzpomíná na svůj rodný Banát.
00:01:59 Toto je malá cestovní šachovnice velmistra Mirka Čentoviče.
00:02:03 Našemu filmovému zpravodaji se však podařilo zachytit
00:02:06 v následujících dnech plavby zcela ojedinělou
00:02:09 a můžeme říci dramatickou událost.
00:02:12 Aby vyhověl četným žádostem svých spolucestujících,
00:02:15 mezi nimiž se našla celá řada vášnivých šachových amatérů,
00:02:19 uvolil se velmistr Čentovič sehrát přímo na palubě lodi
00:02:22 v kuřáckém salonku několik partií s amatéry.
00:02:25 Jedna partie však skončila, jak ukazuje právě tento snímek,
00:02:28 na nemocničním lůžku.
00:02:31 Ještě dříve, než ohlásil Mirko Čentovič šach, mat,
00:02:34 musel přerušit hru.
00:02:36 Jeho protihráč podlehl nevolnosti z nervového vypětí,
00:02:39 které končilo mdlobou.
00:02:42 Zdá se, že hra v šachy nebyla vynalezena pouze pro to,
00:02:46 aby ukrátila dlouhou chvíli a bystřila smysly,
00:02:49 ale je také neobyčejně vzrušující.
00:02:57 Pozvali jsme, vážení přátelé, k nám do studia dva hosty
00:03:00 z řad šachových amatérů, které ostatně sami dobře znáte,
00:03:04 aby zodpověděli několik otázek o technice hry
00:03:08 nepřemožitelného velmistra šachu Mirka Čentoviče.
00:03:14 Jistě vám, přátelé, nemusím představovat členy
00:03:17 Městských divadel pražských, pana Pavlíka a pana Lipského,
00:03:21 znáte je z filmů, znáte je z divadla,
00:03:24 znáte je konečně z obrazovky.
00:03:26 Co však o nich nevíte, že jsou vášnivými
00:03:29 šachovými amatéry.
00:03:31 A toho bychom právě dnes chtěli využít a požádat je,
00:03:34 aby nám řekli podle jejich názoru, proč je velmistr Čentovič
00:03:39 neporazitelný.
00:03:41 To je docela jednoduché...
00:03:43 Podle mého názoru neporazitelnost Čentoviče tkví v tom, že...
00:03:47 No prosím, já mohu počkat, ať mluví pan Lipský.
00:03:49 -Ne, to já jsem nechtěl.
-Jen mluvte.
00:03:52 -Vy jste začal, jste starší.
-Ne, jen mluvte.
00:03:55 Vy jste zase populárnější, jen mluvte.
00:03:58 -Já myslím, že...
-Ale prosím.
00:04:00 Pan redaktor chce slyšet, proč je Čentovič neporazitelný.
00:04:04 -A vy jste si to četl tady?
-Ale ovšem.
00:04:07 Já čtu odborné časopisy.
00:04:10 Československý šach například píše, že neporazitelnost Čentoviče
00:04:16 tkví v tom, že používá tradičního zahájení
00:04:19 a že s houževnatostí bojovníka krok za krokem, abych tak řekl,
00:04:26 spojuje prvky různých škol tak, aby vydobyl, prostě aby došel...
00:04:33 -Vydošel.
-Tak ať mluví pan Lipský.
00:04:36 Pánové, já myslím, promiňte, já bych to jen zopakoval.
00:04:40 Pan Pavlík tady chtěl říci, že velmistr Čentovič
00:04:43 spojuje různé prvky různých škol, aby došel kam?
00:04:48 -No, ke konečnému vítězství.
-Ke konečnému vítězství, ano.
00:04:52 A váš názor, pane Lipský?
00:04:53 -Můj názor je ten, že...
-To jsem zvědav.
00:04:57 Že Čentovič hraje především, jak bych to řekl,
00:05:01 že si nic nevymýšlí.
00:05:03 Jako jednou semhle na královské křídlo a podruhé zase,
00:05:09 co vyplyne z pozice.
00:05:10 Ale pěkně popořádku a to, co už bylo vyzkoušeno.
00:05:13 Ano, a o tom totiž píše Die Schach Woche, víte?
00:05:16 A o tom jsme právě u nás v klubu hovořili kolektivně.
00:05:20 Podívejte se, já vím, klub, kolektivní řešení a literatura...
00:05:25 Já vám něco řeknu, víte, co je pro mě šachista,
00:05:27 který není organizovaný v klubu?
00:05:29 -Prosím.
-Já vám to řeknu.
00:05:30 Tak to je u mě divokej šachista.
00:05:32 Podívejte se, divokej nebo nedivokej,
00:05:34 ale alespoň mám nějakej svůj názor a ne názory...
00:05:37 Já nemám názor?
00:05:38 Prosím vás, já myslím, abychom tady neřešili
00:05:42 takové ty organizační klubové záležitosti, snad v jiném pořadu.
00:05:46 Pan Pavlík tady řekl, že Čentovič spojuje různé prvky.
00:05:49 -Já bych dodal ještě, vyzkoušené a známé prvky.-Jistě.
00:05:53 -A proto je neporazitelný.
-A proto musí zvítězit.
00:05:56 Ano, nepouští se nikdy do žádné fantazie, experimentů,
00:05:59 dobrodružství, a proto musí zvítězit.
00:06:01 A co říkáte vy?
00:06:02 No to samý, samozřejmě, že to samý. Jenže já to nemám z novin.
00:06:06 Vy chcete říct, že já to...
00:06:08 Podařilo se nám opatřit několik dalších dokumentárních fotografií.
00:06:12 Kuřácký salonek byl svědkem posledního šachového utkání
00:06:15 mezi mistrem Čentovičem a náhodnými pasažéry lodi Victory.
00:06:19 Ve spoluhráči, který před ukončením partie omdlel,
00:06:22 byl vypátrán známý vídeňský advokát, doktor Willy Benett.
00:06:25 Doktor Benett je nyní v léčení na neurologické klinice.
00:06:30 Myslím, že budeme moci začít, děkuji.
00:06:35 Dovolte, abych vám představil docenta doktora Sklenu.
00:06:39 Pane docente, vy jste souhlasil s tím,
00:06:41 abych vám položil několik otázek.
00:06:43 Jaký je váš názor na případ, jaký se udál na lodi Victory?
00:06:47 Naši diváci jsou informováni, že se jednalo o šachovou partii
00:06:50 mezi mistrem světa a náhodným pasažérem,
00:06:53 který je v současné době vaším pacientem.
00:06:58 Nevím, jak bych celý ten případ co nejlépe vysvětlil,
00:07:02 ale je třeba zdůraznit, že tady se nejedná o šachy,
00:07:07 o šachovou partii, že celý ten případ
00:07:10 má mnohem hlubší souvislosti.
00:07:13 Promiňte, jsou to právě ony, jak říkáte, hlubší souvislosti,
00:07:17 které vás přiměly k tomu, abyste nám poskytl tento rozhovor?
00:07:21 Ano, jsem přesvědčen, že naše veřejnost
00:07:24 má být o tomto případu informována.
00:07:28 Pane docente, jak jsme se dohodli, vy sdělíte našim divákům,
00:07:32 kde jste se s doktorem Benettem seznámil a všechny další okolnosti,
00:07:37 které s tímto seznámením nějak souvisejí.
00:07:40 Ano, ty okolnosti, to je takový malý příspěvek
00:07:45 k líbeznosti naší velké doby.
00:07:47 -Tak vy jste se seznámil...
-My jsme se seznámili ve Vídni.
00:07:51 Já jsem tam tehdy pracoval u Vritkina a doktor Benett
00:07:55 vedl se svým otcem advokátní kancelář,
00:07:58 vlastně už tehdy nevykonávali advokátní praxi,
00:08:01 omezovali se spíše na právní porady a na správu majetku
00:08:05 větších klášterů.
00:08:07 Kdy to bylo, prosím?
00:08:08 To bylo těsně před okupací Rakouska.
00:08:11 Hitler v Německu už tehdy zahájil své loupežné tažení
00:08:15 proti vlastnictví církve a klášterů,
00:08:18 a můj přítel na druhé straně hranic zachraňoval, co se zachránit dalo.
00:08:23 A kdy byl váš přítel, tedy doktor Benett, zatčen?
00:08:28 Byl zatčen v tentýž den, kdy Hitler vtrhl do Vídně.
00:08:31 To znamená v březnu 1938.
00:08:35 A prosím vás, pane docente, znáte vy důvody,
00:08:38 lépe řečeno tzv. důvody toho jeho zatčení?
00:08:43 No, chtěli na něm vymámit přitěžující materiál
00:08:47 proti klášterům, kterým chtěli dokázat
00:08:50 nekalé majetkové manipulace.
00:08:53 Nekalé majetkové manipulace, to se tehdy říkalo.
00:08:56 -Podívejte se.
-To je chorobopis doktora Benetta?
00:09:01 Ano, chorobopis doktora Benetta.
00:09:05 Fotografie v chorobopise jsou snad věcí neobvyklou,
00:09:10 ale já se domnívám, že nemáme v ruce
00:09:13 obyčejný chorobopis, že to je, řekl bych, chorobopis určité doby.
00:09:21 -S dovolením, mohu?
-Prosím.
00:09:23 Hotel Metropol.
00:09:26 Pane docente, mohli bychom promítnout ten obrázek?
00:09:29 -Prosím, prosím, samozřejmě.
-Děkuji.
00:09:31 Ty snímky byly pořízeny hned po skončení války.
00:09:38 Poslechněte si, co doktor Benett v chorobopise vypovídá.
00:09:47 Snažili jsme se všechno co možná velmi přesně zaznamenat.
00:10:00 Tady.
00:10:02 Hotel Metropol byl současně hlavním stanem gestapa.
00:10:06 Tam vězně nemlátili ani jinak tělesně nemučili,
00:10:12 nýbrž postavili je do úplné prázdnoty.
00:10:17 Zavírali vězně do pokoje, který byl hermeticky uzavřený
00:10:20 a izolovaný od vnějšího světa.
00:10:22 Tak měl být namísto vnějšího tlaku bitím a zimou
00:10:26 vytvořen tlak vnitřní, který nakonec téměř každému
00:10:29 otevřel ústa, pokud ovšem se nestalo vězněním to,
00:10:33 co se stalo mému příteli, doktoru Benettovi.
00:10:36 A co tím chcete říci, pane docente?
00:10:41 Já vám snad nejlépe přečtu ještě několik řádek chorobopisu,
00:10:46 abyste si mohl učinit vlastní představu.
00:10:51 Nebylo co dělat, čemu naslouchat, co prohlížet.
00:10:54 Ustavičně mě obklopovalo prázdno, úplné bezprostorové
00:10:57 a bezčasové nic.
00:10:59 Když už jsem cítil, jak mé nervy začaly
00:11:01 pod tímto příšerným tlakem povolovat, odvedli mě k výslechu.
00:11:06 To slibovalo záchranu.
00:11:07 Záchranu aspoň na určitou dobu, něco se dělo.
00:11:10 Vzpomínám si, že jsem zaslechl déšť,
00:11:13 když mě odváděli k výslechu, ale pak, pak zase ticho.
00:11:17 Zase mě nechali čekat.
00:11:19 Při každém předvedení se muselo čekat.
00:11:21 Zase nesmyslně čekat, hodinu, dvě...
00:11:24 Promiňte, pane docente, pacient je připraven.
00:11:26 Výborně, tak to můžeme jít. My doplňujeme chorobopis každý den.
00:11:33 Než připravíme další přenos, přepínám na studio
00:11:36 a prosíme naše diváky, aby omluvili
00:11:39 nutnou technickou přestávku.
00:11:42 Využíváme, vážení přátelé, této technické přestávky,
00:11:45 abychom vám ukázali kopii cestovních šachů
00:11:48 mistra Mirko Čentoviče.
00:11:50 Jak vidíte, jsou to docela prosté figurky,
00:11:53 ale zcela zvláštní výzdoby.
00:11:56 Světový mistr šachu Čentovič je nosí neustále s sebou,
00:12:00 aby si mohl kdykoli opticky znázornit rozestavění figur.
00:12:03 Někteří šachoví odborníci naznačují, že nutnost takového
00:12:07 neustálého optického znázornění charakterizuje
00:12:09 docela určitý typ hráče.
00:12:11 Je to nedostatek představivost, píše Harley v Přehledech šachu,
00:12:15 ale současně zdůrazňuje, že nejobávanější přeborníci
00:12:18 podlehli neústupné logice Mirka Čentoviče
00:12:21 jako Napoleon těžkopádnému Kutuzovovi.
00:12:24 V kroužcích znalců se o této okolnosti diskutuje
00:12:27 právě tak živě, jako kdyby se mezi hudebníky
00:12:29 objevil vynikající virtuos nebo dirigent,
00:12:32 který by nebyl schopen hrát nebo dirigovat...
00:12:35 -Pardon.
-Děkuji.
00:12:36 Který by nebyl schopen hrát nebo dirigovat
00:12:39 bez otevřené partitury.
00:12:43 Právě se dozvídám, vážení přátelé, že je připraven přenos
00:12:47 z neurologické kliniky.
00:12:49 Přepínáme tedy na neurologickou kliniku.
00:12:53 Neunavujeme vás, pane doktore?
00:12:56 Rád bych vám ještě změřil tlak, tonometr, sestro.
00:13:00 Já cítím, že je mi to dneska všechno naprosto lhostejné,
00:13:03 ale tenkrát, když jsem konečně tu knihu ukradl...
00:13:07 A samozřejmě vy jste nevěděl, jaká kniha to je.
00:13:10 Jakou knihu jste si tak v duchu představoval, pane doktore?
00:13:14 Já jsem si přál knihu, která by byla
00:13:16 hodně hustě potištěná, aby měla hodně listů,
00:13:20 aby měla spoustu tenkých listů.
00:13:22 Ovšem, to je docela pochopitelné.
00:13:24 Aby to bylo něco, z čeho by se dalo učit zpaměti,
00:13:27 slovník neznámé řeči nebo básně.
00:13:34 No, vy už znáte historku doktora Benetta,
00:13:37 jak nakonec obelstil hlídače a jak se mu podařilo
00:13:41 zmocnit se toho tištěného pokladu, že?
00:13:44 -Pardon...
-Ne, ne, ne, my jsme hned hotoví.
00:13:49 Pan doktor Benett nám vylíčil, jaké bylo jeho zklamání,
00:13:52 když zjistil, že kniha, kterou si s tak strašným rizikem
00:13:56 přivlastnil, nebyla ničím jiným než šachovým repertoárem,
00:13:59 tj. sbírkou 150 mistrovských partií.
00:14:02 Vymodeloval si z malých drobečků chleba figurky
00:14:06 a po nesmírných potížích se mohl pustit do rekonstrukcí
00:14:09 těch partií, které byly v knize.
00:14:12 Pan doktor Benett nám také sdělil, že asi po osmi dnech
00:14:15 se mu zprvu abstraktní značky v knize přeměnily
00:14:18 v plastické vizuální pozice.
00:14:22 Tak jako stačí hudebníkovi nebo zkušenému dirigentovi
00:14:25 nahlédnout do partitury, aby slyšel zvuk nástrojů
00:14:29 nebo případně jejich souzvuk, tak mohl doktor Benett
00:14:32 asi po následujících 14 dnech hrát každou partii,
00:14:36 jak se odborně říká, naslepo, tzn. pouze ve své vlastní představě
00:14:40 zpaměti, a tak se mu toto zvláštní zaměstnání nakonec stalo
00:14:45 tou zázračnou zbraní proti ubíjející monotónnosti
00:14:49 svého vězení.
00:14:50 To byla ovšem dvousečná zbraň.
00:14:53 My už ale dneska víme, že se toho druhého ostří
00:14:56 nemusíme bát, že bude všechno brzo v naprostém pořádku,
00:14:59 co, pane doktore, co?
00:15:00 Já cítím, že je všechno v naprostém pořádku,
00:15:03 proto můžu o tom docela klidně mluvit.
00:15:05 -Kdybyste dovolil, pane docente...
-Prosím, udělám si pár poznámek.
00:15:13 Pan doktor Benett ví, že každá taková zpověď
00:15:15 je zároveň součástí léčení, že?
00:15:18 Pane doktore, jestli vás to příliš neunavuje,
00:15:21 já bych se hrozně rád zeptal na toto,
00:15:23 kolik partií jste hrál denně?
00:15:26 -Kde?
-No, tam, ve vězení.
00:15:32 Rozdělil jsem si přesně každý den.
00:15:35 Dvě partie po ránu, dvě partie odpoledne
00:15:37 a večer jedno rychlé opakování.
00:15:40 A to jste hrál všechny tyto partie naslepo?
00:15:44 Prázdné holé stěny mé cely se staly dokonalou šachovnicí.
00:15:49 Všude jsem viděl políčka.
00:15:51 Hrál jsem s Aljechinem, hrál jsem s Liscerem.
00:15:59 Musíte se naučit také o těchto svých zkušenostech mluvit klidně,
00:16:02 pane doktore, docela klidně.
00:16:05 Gestapáci nemohli pochopit, co mě drží.
00:16:09 Víte, všichni kolem se hroutili, jenom já jsem měl něco,
00:16:13 na co jsem mohl myslet.
00:16:15 Když jsem ovšem...
00:16:23 -Děkuji.
-Prosím.
00:16:26 Když jsem se najednou ocitnul na mrtvém bodě,
00:16:30 zase mi najednou hrozila prázdnota, znal jsem každou partii
00:16:34 tah za tahem, najednou jsem byl zase v koncích.
00:16:42 Ano, ano, myslím, že rozumím.
00:16:49 Bylo všechno nesmyslné. Strašlivě nesmyslné.
00:16:56 Když jsem zahájil partii, tak se její průběh ve mně odvíjel
00:17:01 jakoby automaticky.
00:17:04 Nebylo napětí, nemohlo dojít k překvapení,
00:17:07 musel jsem hrát sám proti sobě.
00:17:10 Já bílé, já černé.
00:17:15 Nebo by mě ta prázdnota zase zadusila.
00:17:18 Musel jsem vědět, musel jsem nevědět.
00:17:21 A promiňte, to jste jistě netušil, že se jednou setkáte
00:17:24 se skutečným mistrem šachu, dokonce se světovým mistrem.
00:17:32 Sestra říkala, že to bude jenom pro televizi.
00:17:36 Že se mě budete ptát jenom na Vídeň, na Metropol.
00:17:40 Já vím, vždyť je to jenom pro televizi.
00:17:43 Pane doktore, já jsem...
00:17:45 Co si myslíte, co děláte? Já vím, že mě chtějí filmovat.
00:17:50 Já vím, že mě chtějí na film, vidím ty světla,
00:17:52 rozsvěcí se světla.
00:17:54 Sestra říkala, že to bude jen pro televizi.
00:17:56 Já cítím, že s tím nemám nic společného.
00:17:59 Myslím, že bychom skončili.
00:18:01 Promiňte, vážení přátelé, ale budeme muset skutečně
00:18:06 náš pořad ukončit.
00:18:09 Prosím kolegy ve studiu, aby nás vypnuli.
00:18:21 Využíváme této technické přestávky, abychom vám ukázali kopii
00:18:24 cestovních šachů mistra Mirka Čentoviče.
00:18:27 Jsou to docela prosté figurky, ale zcela zvláštní výzdoby.
00:18:31 Světový mistr šachu Čentovič je nosí neustále s sebou,
00:18:36 aby s mohl kdykoli opticky znázornit rozestavění figur.
00:18:40 A někteří šachoví odborníci naznačují,
00:18:43 že nutnost takového neustálého optického znázornění
00:18:47 charakterizuje docela určitý typ hráče.
00:18:57 Mohl byste nám vysvětlit, pane docente, proč je pro vás
00:19:00 rekonstrukce celého toho případu tolik důležitá?
00:19:03 Mám na mysli rekonstrukci onoho šachového utkání
00:19:06 na lodi Victory.
00:19:09 Především jsme uvítali pomoc, kterou nám nabídla televize,
00:19:13 a chceme ji plně využít.
00:19:16 Pokud jde o našeho pacienta, je tu určitá nejasnost,
00:19:23 chcete-li, záhada.
00:19:25 Narážíme na jakousi neproniknutelnou zeď.
00:19:30 -Co to znamená?
-Obávám se jistého druhu mlčení.
00:19:35 Doktor Benett nám vylíčil, jak ve vězení došlo
00:19:40 k určitému rozštěpení vědomí.
00:19:43 Domnívá se, že se stal člověkem se dvěma mozky.
00:19:50 A to je...
00:19:52 To je ovšem, pardon, promiňte, já jsem si tady,
00:19:55 to je zvláštní představa, člověk se dvěma mozky,
00:19:59 to je schizofrenie, ne?
00:20:00 Já bych toto onemocnění nenazval schizofrenií.
00:20:03 Je to spíše jiná psychóza, která je zaviněna
00:20:06 všemi těmi tísnivými okolnostmi.
00:20:10 Vězení, izolace, jediná knížka o šachu,
00:20:15 imaginární hra, při níž pacient ztratil reálný kontakt se světem,
00:20:20 a právě tady si vytvořil svůj vlastní svět,
00:20:24 řekl bych, svůj vlastní pohled na svět.
00:20:28 My říkáme, že žije v bludech.
00:20:31 Pane docente, promiňte, já vím, že pro vás je to
00:20:34 naprostá samozřejmost, ale já teď prosím i za naše diváky,
00:20:37 nemohl byste nám ten termín alespoň zhruba vysvětlit?
00:20:40 To je, řekl bych, chorobná vztahovačnost.
00:20:47 Počkejte, počkejte, ten výklad také není právě nejlepší.
00:20:53 Řekl bych, že v případě našeho pacienta se jedná
00:20:56 o určitý druh autismu, tj. jakéhosi obrácení do sebe,
00:21:02 vytvoření vlastního světa.
00:21:04 Ta choroba se ovšem také projevuje bludy.
00:21:07 To máte třeba tu představu o dvou mozcích.
00:21:10 A to pacient neříká jako básník, jako básnickou metaforu.
00:21:14 On skutečně věř, věří, že je člověkem se dvěma mozky.
00:21:19 -Postačí tento výklad?
-Zajisté, pane docente.
00:21:22 Já myslím, že postačí, ale je tady ještě něco jiného.
00:21:26 Vy jste před chvílí říkal, že v případě vašeho pacienta
00:21:31 narážíte na nějakou nejasnost.
00:21:34 Moment, vy jste přímo říkal, že narážíte
00:21:39 na neproniknutelnou zeď mlčení.
00:21:42 Ano, ano, to jste sám viděl.
00:21:44 Stačilo, abyste se zmínil o té šachové partii na lodi Victory,
00:21:48 a co se stalo?
00:21:50 Sotva jste se zeptal na toho Čentoviče...
00:21:56 Sotva jste se zeptal, ptal jste se přece,
00:21:58 jak to bylo s tou šachovou partií na lodi.
00:22:01 Ano, ano, já jsem se ptal, ovšem netušil jsem, co to...
00:22:04 No vidíte, stačí jenom zmínka a už je tady, prosím,
00:22:07 utkvělá představa.
00:22:09 Pacient má utkvělou představu, že ho všichni podezíráme
00:22:13 z nějakého přečinu, bojí se nás, ujišťuje nás, že nic neudělal,
00:22:18 domnívá se, že proti němu sháníme důkazy,
00:22:22 a proto neustále opakuje ono nesmyslné "já za nic nemohu,
00:22:27 já jsem ho..."
00:22:30 Poslyšte, pane docente, co to znamená, to "já jsem ho"?
00:22:35 To vypadá jako já jsem ho nezabil.
00:22:38 Nevztahuje se ta představa ještě k vězení?
00:22:41 Nestalo se tam něco v tom hotelu Metropol?
00:22:44 Ne, utkvělá představa viny se nevztahuje k vězení.
00:22:48 Pacient často ve chvílích, kdy cítí jakousi vinu,
00:22:51 tak vidí rozsvícený lustr, mluví o lustru, domnívá se,
00:22:55 že kdosi úmyslně rozsvěcuje lustr, aby ho mohl lépe fotografovat.
00:23:02 A co to znamená, to jeho fotografovat?
00:23:04 To nevíme, ale pacient se brání a nechce být fotografován.
00:23:09 Aha, já bych se vsadil, že v hotelu Metropol
00:23:12 každého vězně fotografovali.
00:23:14 Zjistili jsme, že v hotelu Metropol byly všechny lustry odmontovány
00:23:19 a byly nahrazeny zamřížovanými svítilnami.
00:23:23 Ale podívejte se tady.
00:23:25 -Tady, prosím.
-Tady je to.
00:23:27 To je kabina na lodi Victory, je to kuřácký salon,
00:23:31 který zároveň sloužil i jako herna.
00:23:34 Ano, ano, tady je ten lustr. No jo, ale jak to souvisí?
00:23:42 Kdybychom znali všechny souvislosti,
00:23:45 tak bychom mohli celý případ mnohem snadněji řešit.
00:23:50 Poslyšte, to vypadá jako detektivka.
00:23:53 Lustr, Benett nechce být fotografován,
00:23:57 to zní skutečně jako detektivka.
00:24:01 Detektivka, která se odehrává někde v centrální nervové soustavě.
00:24:06 Smutná detektivka, my potřebujeme znát každý fakt,
00:24:11 každý impuls, který způsobil onemocnění.
00:24:14 Víte, proto ten, ten Čentovič, ten by nám mohl velmi pomoci.
00:24:19 My jsme v tom smyslu, pane docente, hledali.
00:24:22 My jsme skutečně hledali tu pomoc, ovšem zatím bezvýsledně,
00:24:26 protože světový velmistr šachu Mirko Čentovič
00:24:29 je do této chvíle nezvěstný.
00:24:32 Tak co tomu říkáte, pánové, je to pravda,
00:24:36 že světový velmistr Čentovič prostě zmizel?
00:24:39 No, to je nesmysl, myslím, že šachový velmistr
00:24:41 nemůže přece jen tak z ničeho zmizet, ne?
00:24:44 Promiňte, prosím vás, ale proč by šachový velmistr
00:24:47 nemohl z ničeho nic zmizet?
00:24:48 To je přece člověk, to píšou zase noviny?
00:24:51 Šach Maďar?
00:24:53 Já neříkám, co píše Maďar, já říkám, že nemůže jen tak
00:24:57 z ničeho nic zmizet, že jo.
00:24:59 Ostatně francouzské noviny tady píší, že po oné osudné,
00:25:03 tady jsem to...
00:25:07 Že po osudné partii na lodi Victory se odebral někam
00:25:12 na delší odpočinek do Jugoslávie, do Banátu.
00:25:16 Podívejte se, a právě zase ta vaše Schach Woche
00:25:20 nebo Schach Revue vyvrací tuto zprávu a píše,
00:25:23 že Čentovič se objevil naposled v Banátu při nějakém filmování.
00:25:26 A to je už více jak rok.
00:25:28 Já jsem zase slyšel, pánové, že odjel někam na riviéru,
00:25:31 kde prý chce dopsat druhý díl své knihy Filosofie šachu.
00:25:36 Ano, to je výborná věc, tato Filosofie šachu,
00:25:38 to je výborná věc.
00:25:40 To je výborná kniha, to si člověk musí něco o šachu přečíst,
00:25:44 aby měl srovnání.
00:25:45 Prosím vás, a vy si myslíte, že já nečtu, že jsem negramotnej?
00:25:49 Neříkám, že jste negramotnej.
00:25:50 Podívejte se, když má někdo svůj vlastní názor,
00:25:53 tak nemusí bejt negramotnej, to snad chápete...
00:25:55 Samozřejmě, ale my bychom rádi, milí přátelé,
00:25:58 velmistra Čentoviče přivítali v našem studiu.
00:26:00 Jistě ne jen pro neobyčejné kvality jeho knihy,
00:26:03 ale také proto v neposlední řadě, aby se s nám zúčastnil
00:26:06 rekonstrukce oné šachové partie na lodi Victory.
00:26:12 Mohu v tom smyslu ujistit naše diváky i vás, pane docente,
00:26:16 že jsme skutečně psali na různé adresy,
00:26:18 ovšem bohužel do dnešního dne jsme neobdrželi odpověď.
00:26:21 Ano, a já bych chtěl poděkovat všem televizním pracovníkům...
00:26:25 Ale ne, pane docente, my děkujeme vám.
00:26:27 Já jenom, jestli dovolíte, já mám na to takový názor.
00:26:31 Samozřejmě názor velice laický, ale podle mého názoru
00:26:37 je logika toho případu naprosto jasná.
00:26:40 Logika čeho?
00:26:43 Jak jsme slyšeli, tak doktor Benett hrál vždycky
00:26:46 sám se sebou, tzn. že byl přesvědčen o tom,
00:26:49 že je neporazitelný.
00:26:50 On skutečně neporazitelný byl, ovšem pouze
00:26:53 ve své vlastní představě, ve své chorobné fantazii.
00:26:56 A ta skutečná partie s Čentovičem ho usvědčila z omylu,
00:27:00 ta mu ukázala pravdu.
00:27:01 On skutečně přímo fyzicky tu pravdu pocítil.
00:27:05 On si uvědomil, že má utkvělou představu
00:27:08 a z toho potom dostal ten šok.
00:27:11 No, pravá příčina toho, čemu vy říkáte šok,
00:27:16 může být zjištěna teprve tehdy, až budou známy všechny okolnosti.
00:27:22 A o to právě jde, musíme vědět, proč došlo ke střetnutí
00:27:28 na lodi Victory.
00:27:30 Já myslím, že tady není vhodná chvíle k tomu,
00:27:33 abych uváděl všechny postupy, které nás mohou dovést
00:27:39 ke správné diagnóze, ale dovolte mi,
00:27:42 abych využil této chvíle a abych poděkoval
00:27:46 řediteli naší televize, všem jeho spolupracovníkům
00:27:49 a vůbec všem pracovníkům naší televize za velmi vzácnou
00:27:57 ochotu a důslednost, s jakou připravili naše materiály.
00:28:05 Mirko Čentovič je synem chudého jugoslávského lodníka.
00:28:09 Zde v tomto domku se narodil, ale po otcově smrti
00:28:12 byl z milosrdenství přijat farářem, který se snažil naučit malého Mirka
00:28:16 psát a číst.
00:28:18 Farář vypovídá, že malý Mirko plnil poslušně,
00:28:20 co mu bylo nařízeno, přinášel vodu, štípal dříví
00:28:23 a někdy také uklízel na faře, ale jinak nejevil o nic
00:28:26 zvláštní zájem.
00:28:27 Díval se však každý večer, jak farář hraje
00:28:29 s četnickým strážmistrem svou obvyklou šachovou partii.
00:28:33 Pane strážmistře, měl byste povědět našim divákům,
00:28:36 jak to tenkrát vlastně všechno bylo.
00:28:38 Jak to bylo?
00:28:39 Myslím na faře v Banátu, když jste poznal Mirka Čentoviče
00:28:42 jako malého chlapce.
00:28:44 -No, to už byl slavnej.
-No, to nebyl.
00:28:46 Já myslím ještě úplně na začátku, než byl slavný, víte?
00:28:50 To on farář říkal, že neumí pět počítat.
00:28:54 Ale to není pravda, umí, a jak. Vždyť prej teď vydělává tolary.
00:28:59 No, vydělává hodně peněz a proslavil se,
00:29:02 proslavil i své krajany a jistě na ně nezapomene.
00:29:05 Ale nás by zajímal ten okamžik, kdy pan farář byl jednou odvolán,
00:29:09 protože zemřela nějaká paní.
00:29:10 To byla stará Štefka, umřela tenkrát, to je pravda.
00:29:14 A já jsem takhle chtěl dopít svoji sklenici,
00:29:18 tak povídám jen tak z legrace, on se na tu šachovnici
00:29:23 pořád díval, a když se díval, tak jsme mu říkali potom ovce.
00:29:30 A to znamená, že měl takový jako, řekl bych, nepřítomný pohled?
00:29:34 Ovce se dívají jako ovce, a on se tak díval.
00:29:38 A farář vždycky říkal: "Kam to povede?"
00:29:41 Ale podívejte se, pak se řekne, kam to povede.
00:29:45 A najedou takovejch peněz.
00:29:47 Ale vraťme se k věci, pane strážmistře.
00:29:49 Vy jste prý začal s ním hrát šachy.
00:29:52 Ano, a on mě porazil, to je pravda, na to se pamatuju.
00:29:56 -Ve 14. tahu, všechno víme.
-Jako by to bylo dnes.
00:30:00 To jsem tenkrát se posadil a já mu povídám,
00:30:05 jestli si chce jako zahrát, jen tak z legrace.
00:30:08 A on, že jo, tak jsme si sedli a hráli.
00:30:13 Já koukal jako blázen, pane.
00:30:16 On mi to dal, na šup jsem byl šach, mat.
00:30:19 Já povídám: "Revanš, ty kluku pitomej."
00:30:22 A on ani nevěděl, co je to revanš.
00:30:25 Tak já jsem mu to vysvětlil, že je to jako znova.
00:30:31 Tak jsme hráli znova a on mi to dal zase.
00:30:35 Co jste tomu říkal? Vy jste byl dobrý šachista.
00:30:37 No samozřejmě, že jsem byl dobrej šachista.
00:30:40 -Jak jste si to vysvětlil?
-Já jsem to vysvětlil faráři.
00:30:43 On přišel potom farář, já mu to povídám.
00:30:46 A on tomu nechtěl věřit, tak se posadili a hráli spolu.
00:30:50 Jako Mirko a farář.
00:30:52 -A jak to dopadlo?
-No, farář to dostal.
00:30:55 -Taky prohrál?
-Samozřejmý.
00:30:57 Když jsem to dostal já, tak bodejť by to nedostal on.
00:31:01 A předtím nikdy jste s ním nehráli, to bylo poprvé.
00:31:03 No, a farář to srovnával s nějakým zázrakem, on říkal,
00:31:08 že to musí bejt něco zázračnýho, když ten pitomej Mirko...
00:31:14 To jste si tenkrát říkali.
00:31:16 No, s odpuštěním jsme mysleli, že ten pitomej Mirko
00:31:20 je jako tentononc, ale on samozřejmě, kdepak náš Mirko.
00:31:26 To je, pane, hlavička.
00:31:28 Vždyť my ho vychovali taky jako vlastního.
00:31:31 On na vás jistě, pane strážmistře, nezapomene.
00:31:34 Ale na Banát taky nezapomene.
00:31:36 Já vám mockrát děkuji, bylo to zajímavé, na shledanou.
00:31:39 Nemáte zač.
00:31:40 Říkal jste, že dostanu za to, co jsem vám řekl, nějaký peníze,
00:31:44 tak kde jsou?
00:31:45 V příštích dnech nemohl ani farář, ani četnický strážmistr
00:31:49 vyhrát žádnou další partii.
00:31:50 Proto se rozhodli, že představí zázračného Mirka
00:31:53 v sousedním městečku.
00:31:55 Předsedou tamního šachového klubu je sám hrabě Džejovan Simčič
00:31:58 a vystoupení zázračného venkovského šampiona se stalo senzací.
00:32:03 A tohle je, ano, to je pan hrabě Simčič.
00:32:08 Pravděpodobně na něco čeká, ano, čekal na kočár.
00:32:12 Nastupuje, v pozadí, to je Bílá Gora,
00:32:15 sídlo hraběte Simčiče.
00:32:17 V popředí tady ty stromy, to je starý park.
00:32:20 A to je věrný myslivec Makalenko se svými oblíbenými loveckými psy.
00:32:25 Makalenko, jak vidíme, se loučí se svým pánem,
00:32:28 mává hraběcí milosti, která odjíždí.
00:32:30 Ano, to už jsme v městečku. Ta dechovka patří šachovému klubu.
00:32:33 Není ještě vidět, komu vyhrávají, něco se oslavuje.
00:32:36 A to něco jistě bude náš...
00:32:39 Ne, ne, není to náš Mirko, je to sám pan hrabě,
00:32:42 vystupuje z kočáru, je vítán, ví, že je filmován, ano.
00:32:47 A teď už se připravuje tady vlevo fotograf.
00:32:49 A už se fotografuje, dechovka jistě vyhrává
00:32:52 čím dál slavnostněji.
00:32:53 A někam se půjde, pan hrabě, jak se zdá, vede šachový spolek.
00:32:57 A teď to, myslím, začne, ano, teď to bude vážné.
00:33:00 Farář shlíží na svého chovance s objevitelskou pýchou,
00:33:04 ale přeci jen nechce zmeškat mši, a proto prohlašuje,
00:33:07 že je ochoten ponechat Mirko Čentoviče ve městě
00:33:10 k další zkoušce, která se má uskutečnit,
00:33:12 ano, v tomto hotelu Metropol.
00:33:14 V hotelu Metropol, kde byl Mirko ubytován na útraty
00:33:18 našeho šachového kroužku.
00:33:25 To je neuvěřitelné, podívejte ten paradox,
00:33:28 zase hotel Metropol.
00:33:31 Ano. A zase ve spojení s šachovnicí.
00:33:38 A v hotelu Metropol, kam se právě nyní odebírá
00:33:41 celý šachový kroužek, porazil Mirko Čentovič
00:33:43 jednoho hráče po druhém a dokonce i Jeho hraběcí milost.
00:33:47 A šťastná náhoda přivádí do městečka kabaretní zpěvačku
00:33:50 a cirkusovou tanečnici, slečnu Helenu Azili.
00:33:52 Tato půvabná představitelka lehkých múz se nabídla,
00:33:55 že je ochotna sjednat pro mladého muže
00:33:57 odborný výcvik ve hře v šachy u jakéhosi ředitele cirku.
00:34:01 A hrabě Simčič, pravděpodobně aby se zavděčil
00:34:03 půvabné mademoiselle Azili, se zavázal uhradit roční příspěvek
00:34:06 na šachový výcvik talentovaného Mirka Čentoviče.
00:34:10 Vážení přátelé, rád vám představuji slečnu Ževaličovou,
00:34:14 která kdysi před léty poznala ještě nezletilého
00:34:18 Mirko Čentoviče v Banátu, je to tak, slečno Ževaličová?
00:34:22 Je to tak, prosím, měla jsem tu čest.
00:34:26 Mistr na mě nikdy nezapomněl, neboť jsem mu byla celý život
00:34:29 věrnou přítelkyní.
00:34:30 -Při našem posledním setkání...
-Ano, promiňte.
00:34:33 Nás by zajímalo hlavně to první setkání, slečno...
00:34:39 Helene Azili, prosím, to je moje umělecké jméno.
00:34:43 Ani Mirko mi jinak neříkal.
00:34:46 Říkal vždycky: "To jsem zvědav, kdy se opět shledáme,
00:34:49 drahá Helene."
00:34:51 Ano, umělecké jméno slečny Ževaličové je Helene Azili,
00:34:57 byla členkou kabaretní skupiny, která čas od času zajížděla
00:35:01 do Banátu, a tam právě jednoho dne se seznámila s Mirko Čentovičem,
00:35:06 je to pravda, slečno?
00:35:07 Je to tak, prosím, tam jsme jednoho dne poznala
00:35:10 mistra Mirko Čentoviče.
00:35:12 Seznámil mě s ním hrabě Simčič, kterého jsem také osobně poznala.
00:35:17 Hrabě Simčič velice miloval umění.
00:35:20 Ano, a ten hrabě Simčič, ten prý platil hodně peněz za to,
00:35:24 aby se Čentovič mohl učit hrát šachy.
00:35:26 Přimluvila jsem se za Mirka, vždyť on chudáček neměl nic,
00:35:30 jenom ten svůj kožich.
00:35:32 Pravila jsem: "Nic nemá, ten chudáček,
00:35:35 nechte ho, Jay, aspoň vyučit...
00:35:37 -Pardon, Jay?
-Hrabě Simčič.
00:35:40 Hraběti Simčiči jsem pravila: "Nechte ho vyučit aspoň tomu tahání
00:35:45 po těch čtverečkách, když jiný vyhazujou bůhvíco
00:35:48 za všelijaký školy nebo za slečny."
00:35:50 Ale Jay, totiž Excelence, pravil: "Z toho nemáte, mademoiselle, pojem
00:35:56 nebo rozum, vždyť ten prasečkář chce více než za vykleštění svině."
00:36:01 Prasečkář, jaký prasečkář, prosím vás?
00:36:04 Prasečkář, ale to přece říkal Jay, totiž Excelence.
00:36:08 Excelence, hrabě Simčič říkal prasečkář, ale on to byl
00:36:12 ve skutečnosti zvěrolékař, vlastně ředitel cirkusu to byl.
00:36:15 -A jak se jmenoval?
-On se jmenoval Fraletti.
00:36:19 On mi vždycky domlouval: "Vy na to doplatíte,
00:36:23 mademoiselle Helene, dejte na mý slova.
00:36:26 Za takový vaše umělecký vystoupení bych vám ve svém cirku
00:36:30 zaplatil dvakrát tolik."
00:36:32 Ale já jsem říkala: "Nezlobte se, milý řediteli,
00:36:35 podium je podium a manéž je manéž.
00:36:38 Já zpívám sólově, ten slavíček, to jsem já.
00:36:42 Cožpak já mohu se svým slavíčkem vystoupit po vašem
00:36:45 cvičeném Žoklovi?"
00:36:46 To bylo jeho oblíbené prase.
00:36:48 Ale on mi stále domlouval: "Dobrá, nechcete Žoklinku,
00:36:52 dám před vás madam Grandini, nejtlustší ženu světa
00:36:55 a pak přijdete vy, jenom tak v kraječkách
00:36:58 a jenom takhle a takhle, dám na to příplatek
00:37:01 jenom pro dospělé, co říkáte, drahá Helene, co říkáte?"
00:37:06 A víte, co já jsem na to odpověděla?
00:37:10 "Dejte přede mnou Mirko Čentoviče a jedině tak máte
00:37:15 mýho slavíčka se vším, co k tomu náleží."
00:37:19 Takže vy jste chtěla, aby Čentovič vystupoval v cirku?
00:37:22 A víte, co on mi na to řekl, ten Fraletti?
00:37:24 -Ten ředitel, ten zvěrolékař.
-Ano.
00:37:26 Ten říká: "To snad stačí, že mi ten váš křen na něj platí
00:37:30 a že mi dělá špinavou práci po koních,
00:37:33 ale kdo by se nám díval, jak tahá sem a tam figurky,
00:37:36 to nevím."
00:37:37 No vidíte, a já už jsem tenkrát věděla, jaká hlavička je náš Mirko.
00:37:41 Dneska by se Fraletti podivil, kdo mu uklízel po koních,
00:37:45 ten by se, panečku, chudák podivil.
00:37:48 Takže ten, ten, ten Fraletti, ředitel a přitom zvěrolékař,
00:37:52 ten učil současně Čentoviče šachy?
00:37:55 Ano, ovšem, on říkal: "Šachy, moji milí,
00:38:00 to není jen tak obyčejná hra.
00:38:02 Jednou jsem hrál ve Francii proti sestřenici madam Pompadour
00:38:09 a jedině s tou mám, moji milí, svou vlastní nemanželskou dceru,
00:38:14 svého miláčka, svou Evelínu."
00:38:16 Víte, ačkoli byla ošklivá, tedy škaredá byla ta Evelína,
00:38:20 nic neměla tak pro muže, víte, jak to myslím.
00:38:23 Já myslím, slečno Azili, abychom snad vynechali
00:38:26 takové ty osobní popisy a zážitky, toho pana Frateliniho, jo?
00:38:30 Fralettiho, jmenoval se Fraletti. Já chápu, prosím, já chápu.
00:38:35 Já jsem jenom chtěla při této příležitosti podotknout,
00:38:38 jak to bylo s těmi šachy.
00:38:39 No, a to je právě ono.
00:38:41 Tak ten Fraletti učil hrát Čentoviče šachy
00:38:46 a při tom Čentovič současně vystupoval v cirkuse.
00:38:51 Proč vy jste chtěla, aby vystupoval Čentovič v cirkuse?
00:38:55 Ale já jsem jenom chtěla, abysme...
00:38:59 Totiž, víte, to už byl Mirko, prosím, to už tedy byl mužem,
00:39:04 kterému jsem byla vždycky až do konce věrnou přítelkyní.
00:39:09 Ovšem to je nějaká pozdější doba, viďte, o které mluvíte.
00:39:12 Abychom si to zopakovali, abych to nespletl.
00:39:16 Tak napřed byl Čentovič přiveden panem farářem do Banátu.
00:39:21 A potom, to bylo po nějaké době, po několika letech,
00:39:24 začal pracovat v cirkusu.
00:39:26 Já jsem říkal vystupovat, ale on tam pracoval, je to takhle?
00:39:30 Ano, je to tak.
00:39:31 Já, já jsem tedy chtěla, aby Mirko vystupoval jako umělec,
00:39:35 jenom to, vždyť jsem ho znala od mládí.
00:39:40 A byla jsem mu nejen přítelkyní, ale i matkou, věřte mi,
00:39:46 vždyť on mně jediné se svěřil, čeho se tenkrát
00:39:50 tak strašně polekal, jak tam křičel "Metropol!"
00:39:53 On tam poprvé v životě viděl splachovací klozet.
00:39:58 Po vyhraném turnaji položil redaktor listu Times
00:40:01 světovému velmistru v šachu Mirko Čentovičovi tuto otázku.
00:40:05 Co byste dělal, kdyby vám někdo dal šach mat?
00:40:08 Odpověď zněla: "Chtěl bych poznat takového muže.
00:40:12 Daroval bych mu všechno, co mám, třeba i svůj život."
00:40:16 Reportéři listu Le Monde komentují úspěch interview
00:40:20 svého šťastnějšího anglického kolegy suchou poznámkou
00:40:24 o příslovečném mlčení a jednoslabičných odpovědích
00:40:27 světového mistra šachu, píší: "Ještě nikdy nikdo neuslyšel
00:40:32 promluvit Čentoviče."
00:40:34 Blahopřejeme našemu kolegovi z Timesů,
00:40:37 že má tak důvěřivého redaktora Šachové hlídky.
00:40:41 A teď prosíme film, uvidíte poslední dokumentární snímek.
00:40:49 Tento dokumentární snímek ukazuje mistra Mirka Čentoviče.
00:40:53 Světový velmistr šachu se vrátil do svého rodného Banátu,
00:40:56 aby pozdravil známá místa svého dětství.
00:40:59 Čentoviče doprovází jeho manažer, pan Martinic.
00:41:02 Pan Martinic podal žalobu na redaktora odborného časopisu
00:41:06 Die Schach Woche, který napsal, že Čentovič není schopen
00:41:09 kterýmkoli jazykem napsat byť jedinou větu
00:41:11 bez pravopisných chyb a že jeho vzdělanost
00:41:14 je ve všech oborech stejně univerzální.
00:41:18 Šachový šampion se přivítal s obyvateli své rodné vesničky.
00:41:21 Zvláště srdečný stisk ruky patřil četnickému strážmistru
00:41:24 Štefanu Grimičovi, kterého Čentovič už jako chlapec
00:41:27 porazil ve hře v šachy.
00:41:29 Oba setrvali v delším přátelském rozhovoru,
00:41:32 zatímco pan Martinic ukázal novinářům všechna místa,
00:41:35 která budou známá v historii šachového umění.
00:41:38 Mj. řekl pan Martinic, že je oprávněn prohlásit
00:41:41 za mistra Čentoviče, že vždycky rád vzpomíná na Banát
00:41:45 a že knihu Filosofie šachu, jejímž je autorem,
00:41:48 napsal pro všechny milovníky tohoto umění.
00:41:51 Zcela rozhodně popřel, že by autorem knihy
00:41:53 byl jakýsi polský student židovského původu a že se on,
00:41:57 světový velmistr šachu, pod knihou Filosofie šachu
00:42:00 jen podepsal.
00:42:01 Toto je dílo velmistra šachu, Mirko Čentoviče.
00:42:06 A toto je jeho rodný domek.
00:42:08 Zde poznal Mirko Čentovič chudobu, bídu a hlad,
00:42:11 než objevil svoje geniální schopnosti, kterým se dnes
00:42:15 obdivuje celý svět.
00:42:22 Takhle napřed, abyste na to někde nezapomněl.
00:42:25 -To já dám pozor.
-Pánové, jedeme už.
00:42:27 Tak pojďte tady na kameru, tady na tu křídovou čáru,
00:42:31 co je na zdi, tak, prosím, a jedeme.
00:42:34 Vážení přátelé, postavili jsme tady v našem televizním studiu
00:42:39 lodní salonek lodi Victory tak, jak ho známe z vyprávění
00:42:43 očitých svědků, reportážních fotografií a filmů.
00:42:47 A pan Jiří Druhem byl na lodi Victory
00:42:51 konečně zaměstnán jako číšník.
00:42:54 A přihlásil se na výzvu docenta Skleny
00:42:56 a dnes nám chce být nápomocen při rekonstrukci celého případu.
00:43:00 Je to tak, pane Druheme?
00:43:04 Přihlásil jsem se velmi rád, protože celá ta věc smrdí
00:43:08 a já nemám co zatajovat.
00:43:10 To není policejní výslech, pane Druheme.
00:43:13 My jsme se domluvili, že nám tady popíšete
00:43:15 celý ten lodní salonek a že nám eventuálně řeknete,
00:43:19 co chybí, pomůžete rozmístit nábytek atd., atd.
00:43:22 Velmi rád, já mám výtečnou paměť.
00:43:25 Pane Druheme, a co jste myslel tím výrokem, že celá věc smrdí
00:43:28 a že nemáte, co byste zatajoval?
00:43:32 Celá ta věc smrdí fašistickými rejdy,
00:43:35 fašismus musíme vymýtit.
00:43:38 Co bych to zapíral, já jsem pokrokový člověk,
00:43:41 a proto jsem se přihlásil, abych podal svědectví.
00:43:46 Dobře, v pořádku, pane Druheme, snad by bylo dobře,
00:43:50 kdybyste se podíval tady na tu místnost,
00:43:53 na ten lodní salonek, a řekl nám, jestli tu něco chybí.
00:43:56 Ano, okamžitě jsem si povšiml, že tam vzadu přímo nad stolkem
00:43:59 chybí věšák na noviny.
00:44:01 To snad není tak důležité.
00:44:02 No, já nechci zapírat, že jsem v různých časopisech
00:44:05 a novinách, které byly v tomto salonku denně vyměňovány,
00:44:09 podtrhával pokrokové zprávy
00:44:13 To je horko, co?
00:44:14 O této mé činnosti na lodi nikdo nevěděl.
00:44:17 No, asi jste teď jistě rád, pane Druheme,
00:44:20 že tuto vaši činnost oceňují asi čtyři miliony diváků, viďte.
00:44:26 Ale rád bych při této příležitosti pozdravil své osobní přátele...
00:44:30 -Pardon, pardon, pane Druheme.
-V rodné vísce, kde žijí kamarádi.
00:44:33 Nehněvejte se, musíme se vrátit k věci,
00:44:36 nehněvejte se.
00:44:37 Vy jste prý dostal od mistra Čentoviče...
00:44:40 Fotografii, podepsanou, osobně podepsanou fotografii,
00:44:44 tady ji mám, prosím.
00:44:47 Pokud vím, mistr Čentovič se mnou vždycky rád rozmlouval,
00:44:51 ačkoli nebyl ochoten navazovat známosti.
00:44:53 To je ostatně patrné z této osobní fotografie.
00:44:56 Co je patrné z té fotografie?
00:44:57 No, že se mnou rád rozmlouval, kdykoli se naskytla příležitost.
00:45:02 A já jsem mistrovi vždy rád posloužil.
00:45:05 Pane Druheme, ovšem toto není osobní podpis mistra Čentoviče,
00:45:10 to je natištěný podpis.
00:45:12 Pokud vím, mistr měl na lodi dva kufry.
00:45:15 V jednom byly tyto fotografie a ve druhém Filosofie šachu.
00:45:19 Knihu jsem měl tu čest také osobně dostat.
00:45:22 Nikdy jsem se netajil tím, že s mistrem sympatizuji.
00:45:25 Řekl jste, že jste spolu často rozmlouvali,
00:45:28 vzpomínáte si na některou vaši rozmluvu?
00:45:30 Ovšem, ovšem, já mám výtečnou paměť.
00:45:33 Tak jednou mě mistr požádal o vodu, o minerální vodu.
00:45:37 A pak jsem mu vyřizoval vzkaz inženýra Connora,
00:45:40 který mě osobně pověřil, abych mu vyřídil,
00:45:43 že je ochoten zaplatit 250 dolarů za jednu partii.
00:45:47 Děkuji.
00:45:48 Pane Druheme, tak už nám to tu udělali,
00:45:51 je to takhle v pořádku?
00:45:52 -Tak je to dobrý?
-Ano, ano, přesně tak.
00:45:55 V rohu nad stolkem, tam vždycky mistr...
00:45:57 -Aby kamera viděla.
-Ano, prosím, prosím.
00:45:59 Aby se pánové mohli poradit.
00:46:01 Když se všichni poradili, jak potáhnou,
00:46:03 zacinkali na skleničku, to se pak mistr
00:46:05 vrátil k jejich stolu, udělal tah a hned zase poodešel
00:46:08 ke svým novinám, proto jsem na ty noviny upozornil.
00:46:11 Děkuji vám, pane Druheme. A ještě jednu věc.
00:46:14 Děkuji vám. Když jsme si připravovali celý ten rozhovor,
00:46:17 tak vy jste řekl jednu takovou větu.
00:46:19 Vy jste řekl, že jste všechno viděl.
00:46:21 Co jste myslel tím "já jsem všechno viděl"?
00:46:30 My ledacos víme, myslím v našem povolání, že?
00:46:35 To už je takový zvyk, pozorujeme lidi a tak.
00:46:40 No, tak?
00:46:43 Já jsem také z chudé rodiny.
00:46:46 A když jste mi z televize napsali, že se jedná o odhalení fašismu,
00:46:51 prosím, co bych to zapíral, já jsem pokrokový člověk,
00:46:55 ale jinak jsem se také vypracoval tak z ničeho nic.
00:47:00 Já jsem také sirotek.
00:47:02 Chcete říci, že jste také sirotek jako Čentovič, ano?
00:47:05 -Ano, jako velmistr Čentovič.
-A že jste se také tak vypracoval.
00:47:10 -No, samozřejmě.
-Tak komu nechcete ublížit?
00:47:14 -Komu nechcete vaší výpovědí ublížit?-Já...
00:47:18 -Čentovičovi.
-Já jsem nic neřekl.
00:47:21 Řekl jste, pane Druheme, řekl jste, že jste všechno viděl,
00:47:24 to jste řekl.
00:47:25 Že nechcete nikomu ublížit, také jste řekl.
00:47:28 -Všechno jste řekl, že jste to viděl.-Já...
00:47:31 Já jsem myslel na ty články, že jsem viděl, kdo mě viděl,
00:47:35 že jsem je podtrhával a že jsem viděl také,
00:47:38 kdo ty články četl.
00:47:41 Prostě že jsem všechno viděl, abych tak řekl,
00:47:44 politicky, že jsem všechno viděl, rozumíte, politicky,
00:47:48 že jsem všechno viděl.
00:47:55 Prosím vás, promiňte, budeme začínat,
00:47:57 pan Druhem už domluvil.
00:48:00 Prosím, pane docente.
00:48:03 Tak tedy nejprve podle výpovědi redaktora Berga.
00:48:06 Redaktor Berg byl očitým svědkem.
00:48:08 Ano, já jsem redaktor Berg a byl jsem očitým svědkem
00:48:12 šachového utkání na lodi Victory.
00:48:14 Pochopte, co to pro nás znamenalo, hrát s mistrem světa Čentovičem.
00:48:19 Chtěli jsme tady, pan Frýd a pan Malinský,
00:48:21 chtěli jsme využít té příležitosti stůj co stůj dřív,
00:48:24 než loď přistane.
00:48:25 Vy jste se tedy s Čentovičem úmyslně seznámil?
00:48:27 Chtěl jsem se s ním seznámit, víte, mě zajímají lidi,
00:48:30 psychologicky, různé typy, různé profese,
00:48:32 ovšem Čentovič byl naprosto nepřístupný,
00:48:34 a tak mě napadlo, že bychom na něj mohli políčit.
00:48:37 A proto jsme tady v salonku začali hrát šachy,
00:48:40 jak nás tu vidíte, pan Frýd, pan Malinský, já.
00:48:42 A ano, nakonec teprve přišel pan inženýr Connor,
00:48:45 ale ten nám vlastně definitivně pomohl,
00:48:47 protože nebyl zvyklý prohrávat.
00:48:49 Vždycky znovu žádal revanš.
00:48:51 Jestlipak víte, proč jsem prohrál tu třetí partii?
00:48:54 Protože ti zatracení Poláci tam vedle dělali rámus.
00:48:57 V takovým rámusu by prohrál i Čentovič, na to můžete vzít jed.
00:49:01 My jsme napřed s panem inženýrem hráli jen tak,
00:49:04 vlastně pan inženýr ani nevěděl, že Čentovič na lodi je.
00:49:07 Vsadil jsem se, že Čentovič nemůže odmítnout
00:49:10 zdvořilé pozvání gentlemana, a taky jsem se postaral,
00:49:13 aby přišel až sem.
00:49:15 Jaký dojem na vás udělal Čentovič, pane inženýre,
00:49:18 když jste ho přišel pozvat, aby si s vámi zahrál?
00:49:21 Ne zrovna příjemný pán, na mou duši, nebyl moc příjemný.
00:49:24 Dalo by se tady sehnat něco k pití? Já mám hroznou žízeň.
00:49:27 Samozřejmě, samozřejmě, rekvizitář! Nějaký nápoj.
00:49:31 Ne, vy jste mi nerozuměl, žádnej rekvizitář.
00:49:33 Já bych chtěl opravdickej nějakej koňak nebo tak.
00:49:36 Ano, dostanete skutečný nápoj. Pane docente, jak to skutečně bylo?
00:49:42 Když už si můžu něco přát, tak především přesnost.
00:49:46 Podívejte se, tady podle této fotografie...
00:49:49 -Dovolíte?
-Prosím.
00:49:51 Tady podle této fotografie inženýr Connor seděl
00:49:57 tady na této židli vedle redaktora Berga.
00:50:01 -Můžete si, prosím, přesednout?
-Prosím.
00:50:04 Musíme se přesně držet skutečnosti.
00:50:07 Tady nám nejlépe pomohou kvality fotografie.
00:50:11 Vidíte, tady sedí inženýr Connor a tady redaktor Berg.
00:50:15 Ano, teď je to správně.
00:50:17 A tu whisky dostanete, vidíte, ta fotografie vás usvědčuje z toho,
00:50:21 že máte žízeň.
00:50:23 To víte, my se musíme někdy chovat jako detektivové.
00:50:27 Pane inženýre, takže vy jste šel jako první pozvat mistra Čentoviče.
00:50:31 -Vysvětlil jste mu, co chcete?
-Nepodal mi ani ruku.
00:50:35 Pokoušel jsem se mu vysvětlit, jak by bylo pro nás pro všechny
00:50:40 tady na palubě, jak bychom byli na to hrdí,
00:50:44 kdyby si s námi zahrál simultánku, ale byl neoblomný,
00:50:49 zatraceně neoblomný, že je mu líto, ale že má vůči svému agentu
00:50:53 smluvní závazky, které mu výslovně zakazují hrát
00:50:57 během celého turnaje bez honoráře.
00:51:00 Jeho minimum, že je 250 dolarů za partii.
00:51:05 Nikdy mě nenapadlo, že posouvání figurek může být
00:51:07 tak výnosným obchodem.
00:51:09 Milostivá paní, někde platí krása a někde velmistr.
00:51:13 Někdy se musí platit velmistrovi.
00:51:15 Než se pan inženýr vrátí, povídám panu inženýrovi:
00:51:18 "Doufám, že jste se právě tak rozhodně a zdvořile poroučel."
00:51:21 Ale vy jste přistoupil na těch 250 dolarů.
00:51:24 Proč ne? Sjednal jsem partii sem, do kuřáckého salonku na tři hodiny.
00:51:28 Whisky, pane.
00:51:30 Co? Aha, whisky, když skutečnost, tak skutečnost.
00:51:33 Nařiďte hodiny přesně na tři!
00:51:35 Pánové, vy se mýlíte, to bylo asi tak pět minut.
00:51:38 Pan inženýr kouřil jeden doutník za druhým,
00:51:41 pak se najednou otevřely dveře, všichni jsme zmlkli
00:51:44 a Čentovič přistoupil k našemu stolu,
00:51:46 ani se nepředstavil.
00:51:47 Zdálo se, že říká: "Vy víte, kdo jsem já,
00:51:49 kdo jste vy, to mě nezajímá."
00:51:51 S odbornickou suchostí nám sdělil své věcné připomínky,
00:51:54 jelikož prý je simultánní partie na lodi pro nedostatek místa
00:51:57 vyloučena, máme hrát všichni proti němu na jedné šachovnici.
00:52:00 A že vždy po každém tahu se vzdálí tam ke stolu
00:52:03 na konci místnosti, aby nás nerušil při poradě.
00:52:05 Jakmile si domluvíme protitah, máme mu dát znamení
00:52:08 dvojím cinknutím a že navrhuje časový limit
00:52:10 na každý tah 10 minut.
00:52:12 Samozřejmě, že jsme přistoupili na každý návrh
00:52:14 jako nesmělí žáčkové.
00:52:15 Ještě ve stoje udělal první tah a pak čekal v rohu u svého stolu,
00:52:19 až se poradíme.
00:52:20 Netečně listoval v nějakém obrázkovém časopise.
00:52:23 Jakmile jsme zazvonili, vrátil se k našemu stolu,
00:52:25 pohlédl pokaždé jen docela zběžně na šachovnici
00:52:27 a udělal protitah tak, jako když se hází prašivému psu
00:52:30 sousto z milosti.
00:52:32 Ale nemá smysl mluvit o této partii, skončila tak,
00:52:34 jak musela skončit.
00:52:36 Inženýr Connor žádal revanš, samozřejmě ani druhá partie
00:52:39 nevypadala jinak až na to, že se zvětšil kroužek zvědavců.
00:52:42 Cítil jsem, že by Connor obětoval i 1000 dolarů,
00:52:45 jen kdyby mohl na svého chladně nebezpečného protivníka
00:52:48 vykřiknout "mat".
00:52:49 Na nás na všechny se přenesla hráčská vášeň,
00:52:51 každý tah jsme rozmýšleli, jeden zrazoval druhého,
00:52:54 nekonečně dlouho jsme uvažovali, jak máme dále manévrovat,
00:52:57 jakou zvolit taktiku.
00:52:58 Minuty se proměňovaly v hodiny a hodiny v minuty.
00:53:00 A ve 38. tahu nastala na šachovnici k našemu vlastnímu překvapení
00:53:04 taková konstelace, že se nám zdála úžasně výhodná,
00:53:07 ale nebylo nám při této zjevné šanci zvlášť dobře.
00:53:09 Podezírali jsme Čentoviče, že nám tuto výhodu
00:53:12 úmyslně nastražil jako vnadidlo, ale nebyli jsme schopni odhalit
00:53:16 nastraženou lest.
00:53:51 Ne, proboha, ne.
00:53:54 Když si teď postavíte dámu na C1, ohrozí vaši věž
00:53:57 a jste po několika tazích vyřízení.
00:54:00 Je to tatáž konstelace, do které se dostal Aljechin
00:54:03 ve velkoturnaji v roce 1922.
00:54:05 Whisku! Co byste radil vy?
00:54:08 Odtáhněte králem na H7, potom zaútočte věží,
00:54:12 tím on přijde o převahu.
00:54:14 A když se budete dobře bránit, tak můžete dosáhnout
00:54:17 i nerozhodného výsledku.
00:54:18 Počkejte, počkejte, počkejte.
00:54:20 -Tedy králem z G8 na H7.
-Napřed couvnout.
00:55:11 Věží vpřed, věží vpřed, vidíte, že táhne, jak jsem předpověděl.
00:55:15 Ale to mu nepomůže, tak táhněte, prosím vás.
00:55:19 Teď všechno do útoku místo do obrany.
00:56:24 No tak, mistře, časový limit pro jeden tah, 10 minut,
00:56:31 maximum, maximum.
00:56:35 Vím.
00:56:51 Přesně tak, vyčkávací tah, to je jenom vyčkávací tah,
00:56:55 dobře promyšleno, ale nepřistoupit na to.
00:57:00 Whisku, dejte sem láhev.
00:57:16 Vynutit výměnu, bezpodmínečně vynutit výměnu.
00:57:20 Tak dosáhneme remízy a žádný bůh mu nepomůže.
00:57:26 Tak?
00:57:28 Po 10., 11. tahu dosáhneme nerozhodného výsledku.
00:57:31 To je největší, čeho můžeme dosáhnout.
00:58:18 Remíz.
00:58:22 -Pánové...
-Věřili byste tomu?
00:58:26 -Remíz, neuvěřitelný.
-Věřili byste tomu, pánové?
00:58:29 Náš milý mistr, v šachu se říká velmistr, viďte,
00:58:33 promiňte, já se tak nevyznám v šachu,
00:58:35 ale to je prostě neuvěřitelná náhoda, že?
00:58:37 Když jsem nasedala na loď, padala hvězda,
00:58:40 já jsem si přála, aby se stalo něco překvapujícího,
00:58:43 něco prostě...
00:58:46 Přejí si pánové ještě další partii?
00:58:53 Samozřejmě.
00:58:55 Ale teď musíte hrát vy sám.
00:58:59 -Ne, v žádném případě.
-Věděl jste všechno tak napřed.
00:59:02 Jak je možné, že věděl všechno tak napřed?
00:59:04 Kombinace, milostivá paní, to jsou všechno kombinace.
00:59:08 Ne, 20 let jsem neseděl nad šachovnicí.
00:59:10 -Promiňte, ne, opravdu nebudu hrát.
-Ale prosím vás.
00:59:14 -25 let prý neseděl nad šachovnicí.
-Nesmysl, to je naprosto vyloučeno.
00:59:20 No, že je to vyloučeno? No, že jo?
00:59:24 To nemohu posoudit.
00:59:26 V každém případě hrál ten, ten pán poněkud nezvykle
00:59:33 a zajímavě.
00:59:36 Proto jsem mu také dal úmyslně šanci.
00:59:41 Kdyby si pán nebo pánové přáli zítra opět partii,
00:59:46 jsem od tří hodin volný.
01:00:17 To je zvláštní, podívejte se na tu fotografii.
01:00:20 Tady to vůbec nevypadá, jako by měl strach, že by mohl...
01:00:24 Podívejte se na ten výraz Čentoviče.
01:00:27 Vy myslíte, že má strach?
01:00:30 Možná, že to je absurdní, co řeknu, ale představte si,
01:00:34 že by ho tady najednou uprostřed oceánu někdo porazil,
01:00:37 že by mu vzal titul, slávu, peníze, postavení.
01:00:40 Víte, co by se stalo?
01:00:42 Dovedete si vůbec představit, co by se stalo?
01:00:45 Shromáždili jsme se v přesně stanovenou hodinu
01:00:48 v kuřáckém salonku.
01:00:49 Ani Čentovič nedal na sebe tentokrát čekat.
01:00:52 Velice lituji, že hra byla hrána jen pro tak nekompetentní diváky,
01:00:56 jako jsme byli my, a že její průběh je pro anály
01:00:58 šachové hry právě tak ztracen jako Beethovenovy
01:01:01 klavírní improvizace pro hudbu.
01:01:03 Jen se nám zdálo, že Čentovič každý tah
01:01:05 nekonečně dlouho promýšlí, kdežto doktor Benett
01:01:08 kombinoval 100x rychleji, jako by bleskově vypočítával
01:01:11 všechny možnosti svého protivníka.
01:01:17 Tak, vyřízeno.
01:01:21 Měl byste lépe uvážit, co říkáte, moje dáma je totiž v bezpečí.
01:01:27 Tak, v bezpečí vaše dáma?
01:01:32 Pak neumíte počítat do 12, 12. tahem jste vyřízen.
01:01:37 Buď ztratíte dámu nebo dostanete mat.
01:01:40 Povídám, že jste vyřízen, docela vyřízen.
01:01:44 Možná, že vás hra se mnou příliš namáhá.
01:01:48 Proto nevíte, co říkáte, příteli.
01:01:51 Namáhá, mohl bych si dát 17 partií místo této jedné.
01:01:56 Namáhá mě jen to, že musím dávat pozor,
01:01:58 abych při tomhle tempu neusnul.
01:02:00 Slyšeli jste? Při 12. tahu.
01:02:02 -Sodu, prosím.
-A whisky, celou láhev, na oslavu.
01:02:06 -No tak, táhněte, na co čekáte?
-Celou, prosím?
01:02:14 10 minut.
01:02:18 Pokud vím, sjednali jsme si 10 minut.
01:02:24 S kratším časovým limitem nehraji, principielně.
01:02:30 No tak, na co čekáte? Tu sodu, prosím!
01:02:39 ŤUKÁNÍ DO STOLU
01:02:47 Smím vás prosit, abyste nebubnoval?
01:02:54 Ruší mě to.
01:02:57 -Nemohu za takových podmínek hrát.
-To je vidět.
01:03:00 -Co tím chcete říct?
-Nic.
01:03:03 Jenom že jste asi příliš nervózní.
01:03:27 Tak, šach a mat.
01:03:32 Šach a mat.
01:03:34 -Světová senzace.
-Šach a mat.
01:03:37 -Doktore, vypijte mou láhev.
-Zázrak.
01:03:45 Víte, co jste udělal? Vy jste porazil Mirko Čentoviče.
01:03:49 Geniální.
01:03:57 Vy jste vyhrál, skutečně jste vyhrál.
01:04:05 Ale to je výborné!
01:04:07 Lituji, pánové, že jste se poněkud unáhlili.
01:04:12 Partie je přece dohraná.
01:04:15 Lituji, ale partie není ještě u konce.
01:04:21 Můj vážený protivník se mýlil.
01:04:26 Tato partie ještě neskončila, pánové.
01:04:30 -Co to znamená?
-Prosím?
01:04:33 Mistr Čentovič chce pravděpodobně...
01:04:35 -Prosím?
-Filmovat vítěze, to bude senzace.
01:04:41 Pane doktore, to je opravdu senzace, poprosím,
01:04:44 aby mě s vámi vyfotografovali, musíte mě s ním
01:04:47 aspoň vyfotografovat.
01:04:48 Napřed pronásledovali pana Čentoviče jako delfíni
01:04:51 a pak našli vás, svoji novou oběť.
01:04:53 Vaše soda, pane.
01:04:55 Chápu, že přejete našemu příteli, panu doktoru Benettovi
01:05:00 všechny šance, ale skutečnost je skutečnost.
01:05:04 Skutečnost? Jaká skutečnost?
01:05:08 Vidí snad někdo z pánů, že můj král je v šachu?
01:05:21 Doktore, ten pěšec přece...
01:05:29 Samozřejmě.
01:05:33 Samozřejmě jste vyhrál, mistr Čentovič vyhrál.
01:05:41 Ale ten pěšec přece tady nestál, ten stál na G6.
01:05:45 -G6, H7 potom...
-Ale já mluvím o této partii.
01:05:53 Chcete ji dohrát?
01:06:04 Ne, promiňte, já už nebudu hrát, já už nesmím hrát, už nebudu hrát.
01:06:10 Vždyť já jsem to přece viděl.
01:06:14 Škoda.
01:06:18 Útok nebyl založen nikterak špatně, na diletanta má tento pán
01:06:23 vlastně neobyčejné nadání.
01:06:33 ŽUCHNUTÍ
01:06:36 Rychle, pojďte, prosím vás.
01:06:39 -Počkejte, já otevřu.
-Podržte ho, pojďte sem.
01:06:44 Vodu, člověče! Rychle vodu!
01:06:54 Tak na tomto místě se tedy doktor Benett zhroutil.
01:07:07 Poslyšte, já myslím, že nemohl mít takhle hlavu,
01:07:09 že musel ležet obráceně.
01:07:12 Jestli chcete, tak já si vám tam lehnu,
01:07:15 pane docente.
01:07:16 Vidíte, takhle, dovolíte, prosím? Stačí to takhle?
01:07:19 -Dovolíte, abych se podíval?
-Prosím, prosím.
01:07:22 Podle světla musel ležet v téhle pozici, přímo proti lustru.
01:07:25 -Dovolíte?
-Prosím.
01:07:27 Ano, ale já jsem předpokládal, že ještě zahlédl lustr,
01:07:31 když ztrácel vědomí.
01:07:32 Mluví často o roztočeném světle, o světle, které se kymácí.
01:07:36 Ale odtud vidím lustr, pak jsem si myslel, že...
01:07:38 Počkat, dovolíte, pane docente? Já bych se podíval.
01:07:42 To je docela možný, že jsme někde udělali chybu.
01:07:46 Zápisky toho redaktora Berga, co jsem ho hrál,
01:07:48 jsou na konci trochu nepřesné, tady je: "Podpírali jsme Benetta
01:07:55 spolu s nějakým námořním důstojníkem a vedli jsme ho
01:08:02 ke dveřím, bylo jasné, že omdlévá."
01:08:06 Já mám ve svém zápise totéž: "Já a redaktor Berg
01:08:10 jsme stáli nejblíž u toho Benetta.
01:08:12 Jakmile se zapotácel, uchopili jsme ho v podpaží."
01:08:16 Ale o tom, kde měl hlavu, ani slovo, pane docente.
01:08:20 Otázka je, čím vlastně zničil doktor Benett Čentoviče?
01:08:23 Svým bláznovstvím nebo svým uměním?
01:08:26 A nebo existují ještě nějaké jiné kombinace,
01:08:29 které si zdravý lidský rozum nemůže vymyslet?
01:08:32 No, ta rekonstrukce nám zodpověděla celou řadu důležitých otázek.
01:08:40 Benett si vsugeroval, že Čentoviče zničil tím,
01:08:43 že ho porazil, ale rozumíte, v jeho myšlenkovém zkratu,
01:08:49 v jeho představách, rozumíte, zničit znamená zabít, likvidovat.
01:08:56 Ale současně to není tak jednoduché.
01:08:59 On sice má strach, že zabil, ale přitom ví nebo tuší,
01:09:04 že skutečnost je jiná.
01:09:06 Protože sám sobě nevěří, tak se domnívá,
01:09:09 že ani ostatní nevěří jemu.
01:09:13 Ano, já tomu rozumím.
01:09:16 Vzpomínám si, jak se mě vyptával na techniku televizního přenosu,
01:09:20 vyptával se mě, jestli se zároveň také natáčí na film.
01:09:24 Já vím, že říkal doslova: "Vy přeci musíte mít nějaké důkazy,
01:09:27 když natáčíte."
01:09:29 A já jsem, pane docente, nerozuměl tomu slovu důkazy.
01:09:32 Ano, on se domnívá, že ho všichni podezíráme
01:09:35 a že hledáme důkazy o jeho provinění.
01:09:38 -Že zabil Čentoviče?
-Že zabil Čentoviče?
01:09:41 PLÁČ
01:09:44 Kdo to je?
01:09:47 Ale, nějaká bývalá zpěvačka nebo tak něco, sama se přihlásila.
01:09:52 Slečno, uklidněte se, já už se vás zeptám
01:09:55 jenom na několik maličkostí, které by snad tady našim divákům...
01:09:59 Když on je mu pan Hrušínskej tak podobnej.
01:10:02 Vážení přátelé, slečnu Ževaličovou jsem vám představil už na začátku
01:10:06 tohoto pořadu.
01:10:07 Víte, pane Hrušínskej, já hned, jak jsem vás viděla,
01:10:10 tak povídám tady panu redaktorovi z televize, je to on,
01:10:13 je to celej Mirko.
01:10:14 Řekněte to panu Hrušínskýmu, že je celej Mirko, jsem povídala.
01:10:17 Slečno, ale my jsme se domluvili přece, že...
01:10:20 Víte, já bych jenom ráda chtěla vědět, chápete, pane Hrušínský,
01:10:23 proč to udělal, takovou strašnou věc,
01:10:25 pro nic a za nic?
01:10:26 Chápete to, pane redaktore, chápete to?
01:10:29 Přece člověk, kterej měl všechno, všechno, na co si jenom vzpomněl,
01:10:33 a teď takhle najednou, rozumíte?
01:10:37 Zatím nedošly žádné zprávy, slečno.
01:10:39 Víte, já jsem mu povídala: "Mirko, já ti všechnu slávu přeju.
01:10:44 Mirko drahej zlatej, ty přece sám dobře víš,
01:10:47 co máš dělat, jenom nezapomeň na Banát,
01:10:49 když už chceš na mě zapomenout."
01:10:51 Ale on říkal, že prej na mě zapomenout nechce,
01:10:54 on říkal: "Hele, já na tebe, drahá Helene, vzpomínám,
01:10:58 ale ten pán, co mi sjednával ty šachový turnaje,
01:11:02 co mu za to platím, tak ten pán mi povídal,
01:11:05 abych prej mu svěřil i to nejtajnější, co mám na srdci.
01:11:09 Tak já jsem mu teda, drahá Helene, svěřil, že na tebe vzpomínám.
01:11:12 A on mi řekl, že když chci mít pletky,
01:11:15 tak že musím mít pletky s dámama, on povídal, se vznešenejma dáma,"
01:11:19 chápete?
01:11:20 A přece já vím, že on měl pletky, už tenkrát s tou Evelínou,
01:11:24 s tou krasojezdkyní měl pletky, ano!
01:11:26 Slečno, klid, vy jste nám přece slíbila...
01:11:29 Ale povím, povím, co bych nepověděla!
01:11:31 Přece já to vím, že on se nabízel Fralettimu,
01:11:33 že mu zůstane navždycky u koní.
01:11:35 A já ti řeknu, do očí ti to řeknu, proč ty jsi chtěl zůstat u koňů!
01:11:39 Ty jsi nikdy nechtěl vidět jenom ty koňský zadky!
01:11:42 Ty jsi nikdy doopravdy nechtěl, aby mě Fraletti angažoval!
01:11:46 Ty jsi to přeci nikdy doopravdy nechtěl!
01:11:48 Panebože, co já jsem se ho naprosila, ať dá přede mě
01:11:52 třeba Žoklinku, to blbý špinavý prase!
01:11:55 A nebo madam Grandini, nejtlustší ženu světa!
01:11:58 Jenom, abych ti byla blízko, přece jenom, abych ti byla blízko!
01:12:03 Rozumíš? Vždyť já jsem ti říkala: "Mirko, nebuď nešťastnej,
01:12:07 když necháš šachu, tak se vrať ke koňům, no prosím,"
01:12:10 ale já myslela jenom ke koňům, rozumíš?
01:12:13 Jenom ke koňům!
01:12:14 No tak, řekni, že jsi měl rád jenom ty koně!
01:12:17 -Pepíku, prosím tě, jo?
-Ježíši Maria, jenom ty koně!
01:12:20 Jen ty koně! Jenom ty koně!
01:12:25 Jenom ty koně! Jen ty koně! Jenom ty koně!
01:12:35 Těsně před ukončením tohoto našeho zvláštního pořadu,
01:12:38 který byl věnován tzv. královské hře,
01:12:41 jsme dostali zprávu, že náhle zemřel světový mistr
01:12:44 hry v šachy Mirko Čentovič.
01:12:46 Mirko Čentovič se včlenil do řady světových velmistrů šachového umění.
01:12:50 Všichni šachoví odborníci se jednoznačně shodují v názoru,
01:12:53 že od vystoupení sedmiletého zázračného dítěte Reševského
01:12:57 na šachovém turnaji v New Yorku nevzbudil ještě vpád
01:13:00 šachového fenoména takový rozruch.
01:13:03 Mirko Čentovič byl synem jugoslávského lodníka.
01:13:06 Po otcově smrti byl vychován na faře poblíž Banátu,
01:13:09 kde se obeznámil se základy šachové hry.
01:13:11 Jako docela malý chlapec sehrál v blízkém městečku
01:13:14 několik simultánních partií, které vyvolaly u shromáždění
01:13:18 amatérů šachistů nemalý údiv.
01:13:19 Již v 17 letech vlastnil několik významných šachových cen
01:13:23 a ve 20 dobyl světového prvenství, které nepřetržitě udržel
01:13:26 až do své náhlé a tragické smrti.
01:13:32 Časopis Šachový klub poznamenává, že odešel jeden
01:13:35 z nejvýznačnějších šachistů, které znají dějiny
01:13:38 této královské hry.
01:13:40 Mezinárodní sdružení profesionálních šachistů vzpomíná Mirko Čentoviče
01:13:44 ve svém úvodním článku nadepsaném Slavná cesta šachového génia,
01:13:48 a známý týdeník Die Schach Woche píše: "Odchodem Mirko Čentoviče
01:13:52 ztrácí šachové umění génia královské hry, jehož slavné jméno
01:13:56 nebude nikdy zapomenuto."
01:14:01 Těmito citáty z různých šachových časopisů končíme, vážení přátelé,
01:14:05 naše dnešní zvláštní zpravodajství.
01:14:09 Současně děkujeme všem, kteří nám pomáhali
01:14:12 v našem dnešním vysílání televizní reportáže,
01:14:15 kterou o postavách novely Stefana Zweiga napsal Alfréd Radok.
01:14:21 Jsou to Rudolf Hrušínský, Josef Bek, Rudolf Deyl,
01:14:26 Ota Sklenčka, Radovan Lukavský, Stella Zázvorková,
01:14:30 Vladimír Branislav, Josef Zíma, Vladimír Hrubý, Jan Bobek,
01:14:34 Karel Pavlík, Lubomír Lipský, Nina Jiránková, Oto Budín,
01:14:38 Zdeněk Jelínek, Oto Lackovič a Richard Honzovič.
01:14:43 Architekt Jindřich Dušek, kostýmní výtvarnice
01:14:47 Jindřiška Hirschová, zvukař Vladimír Štěpánek,
01:14:50 střihačka Soňa Slomovičová, fotografka Přibyslava Mrázová,
01:14:54 maskér Ota Šejnoha, vedoucí výrobního štábu
01:14:57 Eva Heřmanová a Jan Bočánek, asistenti režie Alena Kopalová
01:15:03 a Miloš Novotný, kameramani Alois Nožička,
01:15:06 Vladimír Řezníček a Josef Souček, hlavní kameraman Vladimír Opletal
01:15:12 a režisér Alfréd Radok.
01:15:19 Skryté titulky: Tomáš Seidl Česká televize, 2014
22. dubna uplynulo 45 let od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších českých a evropských režisérů druhé poloviny 20. století a zakladatele Laterny magiky Alfréda Radoka (*17. 12. 1914 – †22. 4. 1976). Jako vzpomínku na tohoto velkého umělce a vizionáře uvádíme adaptaci novely Stefana Zweiga, kterou mistrovským způsobem zpracoval pro televizní obrazovku.
Režisér a scenárista Alfréd Radok příběh originálně vystavěl jako fiktivní živé televizní vysílání, jež svědčí o jeho pozoruhodné práci s časem a prostorem. Snímek byl natočen polodokumentární formou jako televizní reportáž o postavách novely Stefana Zweiga (komentátorem je zde mladý Josef Zíma). Zjišťujeme příčinu zhroucení bývalého vězně dr. Beneta (Josef Bek), který na lodi Victoria porazí v šachu světového velmistra Mirko Čentoviče (Rudolf Hrušínský). Na lodi Victoria probíhá rekonstrukce událostí oné – pro Beneta tolik osudné – šachové partie. K rekonstrukci jsou přizváni někteří svědci události. Radok si mistrně hraje s realitou a fikcí, která se nám sbíhá v jedno, a do hry je tak s důvtipem zatažen i samotný divák.