00:00:24 Dobrý večer. Zaknihovaný život?
00:00:28 U ZAVĚŠENÉ KNIHY se k němu dobíráme.
00:00:32 -Kdysi se zpívalo: "Dejte si říct, bez swingu to neznamená nic."
00:00:35 A bez vaší společnosti tuplem ne.
00:00:38 -Co nás čeká? Promluví k nám Ivan Blatný z převeliké dáli.
00:00:41 Martin Reiner napsal jeho životopis.
00:00:44 Nádraží velkých měst, jak jsme vás milovali,
00:00:48 teď už jen šumí vlak a z převeliké dáli...
00:00:51 Chtěla odejít do hor a znovu se do Čech vrací.
00:00:55 Vycházejí básně Věry Linhartové ze 60. let.
00:00:58 A po 200 letech z jeviště promluví statečná Jane Austenová.
00:01:02 Můžu mít společného maximálně to, že jsem svobodná jako ona,
00:01:06 stará panna jako ona. Ale myslím si, že nic jiného.
00:01:10 Stále se vracejí ti, které jsme milovali.
00:01:18 -Lakonicky: Nejprodávanější knihy. Praha. Krymská ulice.
00:01:22 Knihkupectví Baobab.
00:01:24 Místo 5.: ATAK alias Georg Barber, Svět naruby.
00:01:27 Sympatická věc, když zajíc s flintou nahání myslivce.
00:01:31 Richard Glazar, Treblinka, slovo jako z dětské říkanky.
00:01:35 Přežít, abych mohl svědčit.
00:01:38 Místo 3.: Robert Louis Stevenson, Pirát a lékárník.
00:01:42 Pozor! Četba této knihy může způsobit silný estetický zážitek!
00:01:48 Místo 2.: Miroslav Šašek, To je Paříž.
00:01:51 Bedekr pro děti.
00:01:53 Místo 1.: Chrudoš Valoušek, Chrudošův Zvěřinec.
00:01:56 Konečně to někoho napadlo - knižní podoba televizního vysílání!
00:02:03 Teď byste si již velmi znepokojeně měli klást otázku:
00:02:06 Copak pěkného dnes bude mezi Tlustými a hubenými?
00:02:09 -Miloš Urban, Přišla z moře.
00:02:12 -Miloše Urbana unavují severské thrillery
00:02:14 a rozhodl se napsat starou dobrou detektivku anglického střihu.
00:02:19 Také se v Anglii odehrává. V pobřežním městečku Eastbourne.
00:02:22 Tam vyjde z moře spoře oděná dívka. Senzace pro místní plátek.
00:02:26 Kde se tu vzala? Přeplavala snad z Francie?
00:02:29 Odmítá cokoli říct a jediný, s kým jakžtakž mluví,
00:02:33 je český stážista Karel Vrba.
00:02:35 A jak přiznává sám autor: Jediné, oč jde, je přijít zločinu na kloub.
00:02:40 -Cora už byla slavná.
00:02:42 Psali o ní v Brazílii a Argentině, v Jižní Africe a v Austrálii.
00:02:46 Zpráva byla zábavná a srozumitelná,
00:02:49 navíc pokračovala v trendu takovýchto podivných zjevení
00:02:53 neznámých osob na nepravděpodobných místech,
00:02:55 proto ji uveřejnili Japonci i Číňané, Korejci a Thajci,
00:02:59 mnohé africké republiky, Indie.
00:03:02 Cora byla němá, poloviční globální celebrita.
00:03:05 Kdyby mluvila, nechápali by ji a ztratili by zájem.
00:03:09 Ale ona nemluvila, což vybičovalo jejich zvědavost.
00:03:13 Prožívali, jak nádherně jí nerozumí;
00:03:15 jak srozumitelně je tajemná.
00:03:18 -Miloš Urban, Přišla z moře.
00:03:27 Další kniha a trocha historie.
00:03:29 Jiří Pešek a kolektiv, Napříč kontinentem soudobých dějin.
00:03:33 -Nakladatelský čin, dle ceny Magnesia Litera,
00:03:36 tedy Velké dějiny zemí Koruny české, končí rokem 1945.
00:03:40 Tady jsme ale v soudobých dějinách. Kdy začínají soudobé dějiny?
00:03:44 První světovou válkou? Koncem druhé světové?
00:03:47 Pádem Berlínské zdi? Pádem newyorských dvojčat?
00:03:51 Co z vlastní nedávné historie přitahuje, fascinuje
00:03:55 Francouze, Brity, Němce, Poláky, Rusy, Američany?
00:03:59 V této knize se nepotkáte s marnivou esejistikou.
00:04:03 A zatraceně inspirativní pro nás jsou Poláci a Němci,
00:04:07 jako historikové, kteří vlastní soudobé dějiny nešetří.
00:04:12 A jistou část Němců a Poláků jako občanů to dokonce zajímá.
00:04:18 -V Polsku se od 70. let rozvíjel rozsáhlý výzkum obecných dějin,
00:04:23 reflektující dějiny světa od starověku po současnost.
00:04:27 I když tento směr bádání je svázán s polskou optikou,
00:04:31 jde o nový úhel pohledu,
00:04:33 konfrontující vlastní národní prostředí
00:04:36 a výklady jeho dějin s jinými světy.
00:04:38 Dává možnost vidět sebe sama v jiných souvislostech.
00:04:42 Tento posun je o to důležitější, že zájem polského dějepisectví
00:04:46 o "cizí" dějiny doprovázela taková úroveň publikovaných prací,
00:04:51 díky které se práce řady polských historiků uplatnily ve světě
00:04:55 a jejich pohledy na dějiny mimo Polsko
00:04:58 byly respektovány na místní, evropské i světové úrovni.
00:05:02 -Jiří Pešek a kolektiv, Napříč kontinentem soudobých dějin.
00:05:13 Co napsat o životě básníka Ivana Blatného?
00:05:16 Životopisný román? Detailní biografii? Obří reportáž?
00:05:20 Ondřej Moravec se táže Blatného biografisty Martina Reinera.
00:05:25 Nádraží velkých měst, jak jsme vás milovali,
00:05:28 teď už jen šumí vlak a z převeliké dáli,
00:05:31 je noc a zvláštní zvuk, tak velmi prázdné haly,
00:05:35 přichází zřízenec odjezdy oznámit.
00:05:39 Jedny z posledních veršů,
00:05:41 které Ivan Blatný přečetl ve svém domku v Anglii na kameru.
00:05:45 Tehdy se s Bohumilem Hrabalem bavil o Brně,
00:05:48 které bylo přes 1000 kilometrů daleko.
00:05:54 Dnes má jeho rodné město na sobě stále stopy jeho poezie.
00:05:58 A jedním ze stopařů Blatného je i Martin Reiner,
00:06:02 který už skoro 30 let hledá střípky Blatného života.
00:06:09 Tady stojíme před optickým krámem,
00:06:14 který kdysi dávno patřil dědečkovi Ivana Blatného.
00:06:18 Ivan Blatný ten krám později zdědil
00:06:20 a byl to velmi příjemný zdroj jeho obživy,
00:06:23 takže Ivan Blatný nemusel nikdy pracovat.
00:06:30 Avion byla jeho nejoblíbenější kavárna, což souvisí jistě i s tím,
00:06:34 že přímo naproti byl optický krám.
00:06:37 A je známá legenda, nebo taková blatnovská historka,
00:06:40 že kdykoliv vešel do krámu nový zákazník,
00:06:43 tak Ivan Blatný hned objednával další lahve vína s výkřiky:
00:06:47 "Přišly peníze!"
00:06:49 Asi není člověka, který by toho o Ivanu Blatném věděl více.
00:06:53 Teď po 14 letech usilovné detektivní práce
00:06:55 vydává o jednom z nejslavnějších českých básníků román.
00:06:59 V těch prvních dvou letech, 2000 až 2002,
00:07:02 jsem to vlastně rozjel třikrát znovu.
00:07:04 Všechny představitelné možnosti jsem zkoušel,
00:07:07 zaprvé fabulovaný text.
00:07:08 Další varianta byla udělat z toho takový dvojpříběh,
00:07:11 jednak příběh Ivana Blatného,
00:07:13 který by se ale vynořoval teprve z příběhu vypravěče,
00:07:17 který pátrá po jeho osudu,
00:07:19 takže by to vlastně byla ta detektivka.
00:07:21 To jsem nakonec taky zavrhl. A nakonec teda zvítězila ta forma,
00:07:25 že autor tam v podstatě není přítomen.
00:07:28 Tohle je jediná osobní vzpomínka, kterou Reiner na Blatného má.
00:07:32 Fotek a materiálů o Blatném má ale bezpočet.
00:07:35 Tohle jsou sešity, do kterých si v Anglii Blatný psal své básně.
00:07:39 Postupem času nedělal nic jiného,
00:07:42 takže jeho pozůstalost čítá přes 200 000 veršů.
00:07:45 Když se to tehdy dovezlo z Anglie,
00:07:48 tak to bylo 24 velkých krabic plných sešitů.
00:07:51 Reiner se tak skrz básně a další dokumenty
00:07:54 pouští do mapování Blatného života.
00:07:56 Jak to bylo s jeho osudovou ženou Francis Meachamovou?
00:08:00 Slíbil si opravdu Blatný s Ortenem, že spáchají společně sebevraždu?
00:08:04 A hlavně - byl Blatný skutečně takovým bláznem, jak se říká?
00:08:08 Kvůli Blatnému začal Reiner studovat i psychiatrii.
00:08:11 Tady je třeba literatura psychiatrická,
00:08:14 knížky o schizofrenii, o sebevraždách, o onanii.
00:08:17 Div, že se z toho sám Reiner nezbláznil.
00:08:21 A přesto, že se snažil v mnohém potlačit
00:08:23 svou skoro až posedlost básníkem, tak trochu blatnovsky ztroskotal.
00:08:28 Ten text rozhodně nepostrádá nějaké emotivní a emocionální vyznění,
00:08:33 je to odraz mé nějaké vášně a mé lásky, není to...
00:08:40 Rozhodně v tom není žádný chladný vědecký přístup.
00:08:44 "Uprostřed zahrad na zarostlém schůdku.
00:08:47 Fialová je barva smutku a první kapky tlukou do oken.
00:08:55 Jak poetickou větu řekl tento pán,
00:08:57 a jiné přilétají s větrem ze všech stran,
00:09:00 a jiné - prkna, hrnce, dveře, sklenice;
00:09:03 jak poetické věci říkají strýčci, tety
00:09:06 uprostřed podjesenní tesknice.
00:09:15 Mecenáška Meda Mládková byla jedna z prvních,
00:09:18 která za Ivanem Blatným
00:09:20 do psychiatrické léčebny v Anglii chodila.
00:09:23 Vzpomíná na události staré 65 let.
00:09:25 Já vím, že jsem za ním jezdila do toho blázince.
00:09:31 A že mě pak... Já vždycky jsem mu přinesla nějakou knížku,
00:09:35 ale špatně jsem je asi vybírala nebo co.
00:09:38 A oni to tam vždycky trhali.
00:09:40 On se tam cítil dobře, oni byli všichni k němu hodní.
00:09:44 On už byl takový... Skoro nemluvil.
00:09:46 Bylo vidět, že je nemocný. Já jsem mu držela ruku třeba.
00:09:50 Já myslím, že on se tam tak jako tomu oddal.
00:09:54 On tam byl pak doma.
00:09:59 Já myslím, že už by býval nebyl schopen žít normálně.
00:10:03 Tam byla taková okýnka nějaká, já vidím ta okýnka.
00:10:06 A když jsme přijeli, tak tam...
00:10:08 Jak ti blázni všichni, tak jsme pak nesměli tam jezdit.
00:10:12 A já jsem mu vždycky přinesla nějakou knížku, že jo.
00:10:16 Tak jsme třeba mluvili o té knížce nebo...
00:10:21 Já jsem měla nakladatelství přece, já jsem vydávala knížky,
00:10:24 tak to ho zajímalo.
00:10:26 Českej básník v blázinci, tak to bylo pro mě jako Češku,
00:10:30 vlastenku, to byla výzva něco udělat pro něj.
00:10:33 A jako dovětek vlastnoručně vepsaný vzkaz Ivana Blatného:
00:10:37 "Milostivé paní M. L. Langerové s přáním toho,
00:10:41 co si přejeme všichni, aby byl brzo už pokoj, klid, mír.
00:10:45 Brno, 24. února 1943, Ivan Blatný."
00:10:58 V zájmu všesvětové literární vlasti jsou zde literární "událasti".
00:11:05 -10. dubna zemřela Sue Townsendová, britská humoristická spisovatelka,
00:11:10 která dala život Adrianu Moleovi.
00:11:12 Před smrtí prý pracovala na další knize,
00:11:15 jejímž hlavním hrdinou měl být tento zábavný puberťák.
00:11:18 -Rodiče, kteří z náboženských důvodů odmítají léčbu
00:11:22 pro svého nemocného syna.
00:11:24 To je téma nového románu Iana McEwana The Children Act.
00:11:28 Vyjít by měl na podzim, česky příští rok.
00:11:30 -Společnost Franze Kafky nově nabízí
00:11:33 procházky Prahou v Kafkových šlépějích.
00:11:36 Ne tak docela, dojde i na Kafkův pomník,
00:11:38 a před ním Franz určitě nestával.
00:11:43 Označení "ženská literatura" zní značně stupidně,
00:11:46 už proto, že nikdo neužívá termínu "mužská literatura".
00:11:50 Ale když současná česká dramatička píše
00:11:52 o světoznámé anglické spisovatelce, zemřelé před téměř dvěma staletími,
00:11:57 Ondřej Moravec musel ohledat terén.
00:12:10 Žen, pro které je spisovatelka Jane Austenová dodnes modlou,
00:12:13 chodí po světě davy, a nevykukují jen z amerických filmů.
00:12:17 Ooo! Jane Austen all the time!
00:12:19 Jednou z nich se stala i přední česká dramatička Lenka Lagronová.
00:12:23 Nejprve napsala rozhlasovou hru o životě Jane Austenové,
00:12:27 teď se rozhodla i pro divadlo. Přesto Lenka Lagronová říká,
00:12:31 že se spisovatelkou zas až tolik společného nemá.
00:12:34 Můžu mít společného maximálně to, že jsem svobodná jako ona,
00:12:39 stará panna jako ona, ale myslím si, že nic jiného.
00:12:43 Ani její sestra, ani její matka jí nestojí za to,
00:12:46 aby se trochu přemohla! Mohly jsme být bohaté, zabezpečené.
00:12:52 Vyměnilas nás za to svoje psaní, za ty knížky.
00:12:58 Téma psaní jako překážky nebo naopak svobody k žití
00:13:01 je tak jedním z hlavních témat hry.
00:13:04 Jane Austenová musí bojovat se svou matkou,
00:13:07 bojovat o osobní svobodu.
00:13:09 To je vlastně téma,
00:13:13 které Lenka nějakým způsobem zpracovává celý život,
00:13:16 téměř ve všech svých hrách. Čili ta dominantní matka a dcery,
00:13:20 které se snaží z té dominance vymanit,
00:13:23 ale zároveň nechtějí tu matku ztratit.
00:13:25 Jak získat respekt, jak si obstarat trochu toho prostoru k životu?
00:13:30 Jedině být vdaná! Nemáme jinou možnost.
00:13:33 Že to byla svým způsobem v uvozovkách revolucionářka
00:13:39 nebo člověk, který se chtěl se vymanit z určitých konvencí,
00:13:43 z určitých tradic. A v té době to měla opravdu těžké.
00:13:46 Ale nejde o žádnou emancipaci,
00:13:48 jde prostě o prostou svobodu člověka.
00:13:53 -Mě asi na ní zajímá opravdu ten... to, s jakým humorem
00:13:57 a s jakou neschopností se litovat zvládala celý život.
00:14:03 Lagronová tak se spisovatelkou chtě nechtě trochu srostla.
00:14:07 Ve hře popisuje,
00:14:08 jak se Austenová nedala okrást od ziskuchtivých nakladatelů
00:14:12 i jak odrážela nesmyslné nabídky k psaní.
00:14:15 Darujte nám anglického duchovního zcela podle svých představ.
00:14:21 Jako Jane Austenová,
00:14:23 ani Lenka Lagronová si nic jen tak vnutit nenechá.
00:14:26 A jsou takové dnes i další spisovatelky? Mají respekt?
00:14:30 Myslím, že tady ta společnost bere spisovatelky vážně do té míry,
00:14:34 nakolik se ony samy berou vážně, i tu svou roli spisovatelky.
00:14:39 Mám tam hrozně ráda jedno úsloví, myslím si tedy,
00:14:42 že to je tady z toho, kdy Jane Austen radí své sestře:
00:14:46 "Ať se děje cokoliv, nikdy neomdlévej."
00:14:50 -Bojíš se?
-To je strach, co cítím?
00:14:59 -Ta zahrada vypadá divoce, že?
00:15:04 -Park to není.
00:15:13 Další Tlusté a hubené. Věra Linhartová, Ianus tří tváří.
00:15:18 -Číst báseň. Zastavit se, vrátit,
00:15:21 znovu se zastavit - a porozumět i pauzám mezi slovy.
00:15:25 Básně Věry Linhartové vyžadují čtenářovo soustředění a sebekázeň.
00:15:30 Čte on je, ale i on je jimi čten.
00:15:32 Nejtajemnějšího člena Šestatřicátníků, orientalistku
00:15:36 a básnířku Věru Linhartovou,
00:15:39 připomínají básně z let 1962 až 1966.
00:15:42 Možná, že jediným zenovým mistrem z Česka je tato žena,
00:15:46 po vzoru mudrců žijící v ústraní svého pařížského soukromí.
00:15:52 Že je bláznivé chtít po čtenáři jejích básní tak mnoho?
00:15:56 Nezapomeňte, mluvíme o ženě,
00:15:58 která si nepříčetnost vykládá jako nepříliš četnou ctnost!
00:16:03 -Jen jeden den, jen jeden.
00:16:07 Jed tak jak tak je polykán dnes,
00:16:10 den co den.
00:16:12 Jen je-li sen a je-li sám je jeden: spojen: spokojen.
00:16:19 Jenom ne jmen.
00:16:21 Ne nástrah jam a jmenovitých děr.
00:16:24 Jen sen a sám
00:16:26 a pak děj se co děj.
00:16:30 -Věra Linhartová, Ianus tří tváří.
00:16:39 -Naším hostem je spisovatel a historik umění Jaromír Typlt.
00:16:43 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:16:45 Vy jste performerem, který zavěšuje slova do veřejného prostoru,
00:16:49 držíte tu sbírku Věry Linhartové v rukou.
00:16:52 Slyšeli jsme, jak Jiří recituje její verše.
00:16:55 Jak je recitujete vy?
00:16:59 Přepevně chyběné chybějícího drží,
00:17:04 postrádající nejblíž postrádanému
00:17:07 a zjevně daleké po vzdáleném sahá.
00:17:13 Propastným rozdílem se podobná neplné prázdnému
00:17:16 a strží s tíží přiměřovat rokli.
00:17:21 Oklika míří zpříma,
00:17:24 živý sen dřímají nezemřelí.
00:17:29 Je lepší si Věru Linhartovou číst sám doma
00:17:31 nebo ji číst takhle nahlas?
00:17:34 Tak samozřejmě je to vždycky zápas o to,
00:17:37 kam přijde ten správný důraz, když čte člověk nahlas.
00:17:40 Ale v případě tohoto textu mám pocit,
00:17:43 že to čtení nahlas může připomenout dikcí
00:17:46 například knihy, jako je Tao te ťing,
00:17:50 taoistické či zenové texty.
00:17:52 Už jste skočil do Číny, já se vrátím ještě zpátky do Čech.
00:17:56 Co zbylo z Věry Linhartové,
00:17:59 která už žije od roku 1968 v Paříži,
00:18:02 eventuelně v jiných částech světa?
00:18:04 -Čili co zbylo v téhle zemi, v Česku. -Co zbylo tady?
00:18:08 Matné povědomí a spousta předsudků zbyla,
00:18:10 zbyly předsudky o tom, že je to autorka intelektuální,
00:18:14 nečitelná, pro úzký okruh publika,
00:18:16 experiment, který je poplatný své době.
00:18:19 Všechno to říkám jenom proto, že s tím prudce nesouhlasím.
00:18:23 A co říkáte na tyhle...?
00:18:25 Já si představuju, že to vás tedy nadzdvihne,
00:18:28 když slyšíte tyhle předsudky. Co na to odpovídáte?
00:18:33 Věra Linhartová je kupodivu dokonce i autorka zábavná,
00:18:36 při které se čtenář, umí-li rozpoznat humor,
00:18:39 může i nasmát. Ale je to zároveň autorka,
00:18:42 která po sobě nechala velké dobrodružství,
00:18:45 velké dobrodružství s českým jazykem,
00:18:48 vůbec s myšlením v jazyce.
00:18:50 A nechala po sobě spousty nápovědí, kam může čtenář pokračovat dál,
00:18:55 pokud pokračovat chce.
00:18:57 Vy jste řekl slovo dobrodružství. Ta mohou být různého druhu.
00:19:01 Jaké bylo to vaše dobrodružství, v čem myslíte,
00:19:04 že je ta dobrodružnost toho,
00:19:06 jak Věra Linhartová s tím jazykem zachází.
00:19:09 V jejích textech nevíte předem, do čeho vstupujete,
00:19:13 a nikdy nemáte pocit, že jste tu věc uchopil,
00:19:16 že jste ji vyčerpal.
00:19:19 Vždycky se dostanete do pole paradoxů,
00:19:22 ve kterém se sám musíte nějak zorientovat a přijmout to,
00:19:26 že platí například zároveň dvě protikladné možnosti výkladu.
00:19:32 V edici toho Ianuse tří tváří je její velký komentář
00:19:36 k vlastní tvorbě.
00:19:38 Že někdo, komu je 25, napíše komentář k vlastním básním,
00:19:42 který je opravdu takhle analytický, je to pro ni charakteristické?
00:19:46 Tak ona tam v tom komentáři říká, že je to zároveň mystifikace.
00:19:51 -Ten komentář nebo ta tvorba?
-Ten komentář samozřejmě.
00:19:55 Ten komentář rozhodně není míněn tak,
00:19:57 že čtenáři ty básně vysvětlí.
00:19:59 Je to spíš nějaký pokus o to, aby ona sama si něco upřesnila
00:20:03 způsobem, kterým pouze při psaní těch básní
00:20:06 vlastně do nich proniknout nemohla.
00:20:09 Takže proto je tam ta "analýza", ale rozhodně to není nic,
00:20:13 čím by chtěla čtenáři cestu do těch básní zabarikádovat.
00:20:20 Pane Typlte, já si to zkusím shrnout,
00:20:22 a schválně jestli se pletu nebo ne.
00:20:25 Vy říkáte, s její tvorbou zažijete dobrodružství s češtinou
00:20:29 jako u málokoho jiného.
00:20:31 Vy jste ovšem na to dobrodružství naskočil poměrně brzy,
00:20:35 vy jste byl mladík, který ještě neměl ani maturitu,
00:20:38 a psal jste doslov k její knize.
-To je pravda.
00:20:41 Co na to říkala ona, co na to říkal nakladatel?
00:20:44 Ona to přijala velmi vděčně, kupodivu,
00:20:47 a i velmi shovívavě,
00:20:49 protože samozřejmě ta studie byla v něčem poplatná i tomu věku.
00:20:53 Nakladatel běhal po redakci a říkal, že jestli ten doslov dopadne blbě,
00:20:58 tak vyhází všechny redaktory, kteří jsou za to zodpovědní.
00:21:02 A vy jste ale byl tenkrát mimochodem obviňován
00:21:05 z podobných prohřešků,
00:21:07 jako je dneska ještě zpětně, jak jste říkal,
00:21:10 obviňována Věra Linhartová,
00:21:12 to jest z poněkud duchamorného exhibičního intelektualismu atd.
00:21:16 Cítíte tam i v tomhle nějakou korespondenci?
00:21:19 Teď se omlouvám za prostořekost.
-Ta je náležitá.
00:21:22 Já mám pocit, že jsem tou Věrou Linhartovou,
00:21:25 četbou jejích próz jsem si nastartoval něco,
00:21:28 čemu jsem teprve později postupně začal rozumět.
00:21:33 Jak jsem říkal, že jsou tam otevřené nápovědi,
00:21:36 kam může čtenář pokračovat dál,
00:21:39 jednak texty jejích oblíbených autorů francouzských,
00:21:42 které překládala, ze skupiny Vysoká hra,
00:21:45 obrazy Josefa Šímy,
00:21:47 ale jsou tam právě i ty texty taoistické a zenové,
00:21:51 které překládá a jejíž překlady nyní vycházejí.
00:21:54 Já si dovolím sáhnout třeba po této knížce Listí slov, květ Zákona,
00:21:58 čili texty japonských mnichů.
00:22:01 Je to asi hlavní oblast zájmu Věry Linhartové.
00:22:04 Ona si prostě v jedné fázi vybrala Francii jako zemi domovskou,
00:22:09 francouzštinu jako domovský jazyk.
00:22:11 A jak si vysvětlujete ten její - ne únik,
00:22:15 ten její intenzivní zájem, na světové úrovni vlastně,
00:22:19 o japanologii a sinologii.
00:22:21 Já mám pocit a vlastně je to obecně sdíleno,
00:22:25 že Věra Linhartová vždycky hledala nějakou další hranici,
00:22:29 kam mohla mizet z toho území, kde byla.
00:22:32 Takže v době, kdy byla na českém území, psala česky,
00:22:36 tak tím snem byla Francie.
00:22:38 A ve chvíli, kdy přešla do Francie, začala psát francouzsky,
00:22:42 vydávat knihy francouzsky,
00:22:44 tak najednou tím dalším úběžníkem se stala Čína a Japonsko.
00:22:48 Ty vlastně de facto nepřeložitelné texty,
00:22:52 o které se mohla pokoušet s vědomím toho,
00:22:55 že ten náležitý překlad je vždycky nemožný.
00:22:58 Máte dojem, že ten odsudek, ke kterému jste se i vy vrátil,
00:23:02 že je to intelektualizovaná literatura, zaumná,
00:23:06 zavinutá do sebe a tak dál, že plyne z toho,
00:23:09 že to ti lidé nečetli, co to říkají?
00:23:12 Já bych řekl, že to i četli,
00:23:15 ale zkrátka upřednostňují zábavu před trápením,
00:23:18 a teď myslím to trápení opravdu v uvozovkách.
00:23:21 Když se vrátíme tady k té sbírce,
00:23:24 tak ta třeba velmi se rozchází s tou tradicí poezie,
00:23:28 jak je vnímána u nás.
00:23:31 Věra Linhartová v tom komentáři říká,
00:23:34 že tam není žádný sentiment
00:23:36 ani žádná inspirace v tom klasickém slova smyslu.
00:23:40 Ty básně jsou konstruovány velmi promyšleně, racionálně,
00:23:44 jako jakési magické obrazce.
00:23:47 Vy najednou zjistíte, že musíte číst nejenom báseň zleva doprava,
00:23:52 ale musíte číst konce řádků, začátky řádků, odspodu, nahoru.
00:23:59 A je to zároveň velmi emotivní.
00:24:02 Ta emoce tam vlastně přichází skrze jakýsi výběr slov,
00:24:06 která musím říct,
00:24:08 že velmi zajímavě aktualizuje tu tradici Karla Hynka Máchy.
00:24:17 Mě napadlo, ta sbírka se jmenuje Ianus tří tváří,
00:24:20 Ianus byl bůh počátků, bůh brány, vstupu.
00:24:27 Karel Hynek Mácha byl jakýmsi vstupem,
00:24:30 branou české poezie do té aktuální podoby.
00:24:34 Dodnes je to živý básník a asi není náhodou,
00:24:37 že ta máchovská rezonance v té knize tak funguje.
00:24:45 Pane Typlte, děkuju, že jste nás potrápil Věrou Linhartovou.
00:24:49 Děkuji vám.
00:24:51 Zříkám se slova potrápil, bylo to skvělé děkuju vám.
00:24:59 Před Velkým pátkem se s vámi rozloučíme
00:25:02 básní Stopař galilejskej.
00:25:03 Napsal Richard Brautigan, přeložil Jan Zábrana.
00:25:07 -Baudelaire seděl za volantem Modelu A
00:25:09 a ujížděl napříč přes Galileu.
00:25:11 Naložil nějakýho stopaře, jmenoval se Ježíš,
00:25:14 co stál uprostřed hejna ryb a házel jim kousky chleba.
00:25:18 "Kam jedeš?" zeptal se Ježíš, když lez na přední sedadlo.
00:25:22 -"Kamkoli, kamkoli, jen když to bude mimo tenhle svět!"
00:25:25 zvolal Baudelaire.
00:25:26 "Pojedu s tebou jenom na Golgatu," řekl Ježíš.
00:25:29 "Mám tam povolený vystoupení na karnevalu
00:25:32 a nesmím tam přifrčet pozdě."
-Hezké Velikonoce.
00:25:36 Skryté titulky: Alena Kardová, Česká televize 2014
Literatura, to není žádné vznešené umění, kolem něhož se musí nábožně našlapovat. V literárním týdeníku nejen o knižních novinkách to takhle vnímají moderátoři Petr Vizina a Jiří Podzimek
Co nás čeká? Promluví k nám Ivan Blatný z převeliké dáli. Martin Reiner napsal jeho životopis. Vycházejí básně Věry Linhartové ze 60. let. A po 200 letech z jeviště promluví statečná Jane Austenová.
