Komplexní příběh kontroverzní stavby, současného využití a významu známé pražské televizní věže. Film Olgy Struskové
00:00:19 -Já jsem jako generace nebo člověk,
00:00:22 který inklinoval k architektuře hi-tech, tzn. k architektuře,
00:00:27 která využívá konstrukční, technický a technologický prvky stavby
00:00:32 jako pro svůj architektonický výraz.
00:00:36 Já jsem se samozřejmě inspiroval určitýma jako momentama technickýma,
00:00:42 který třeba dělá Rogers, anglickej architekt,
00:00:46 zejména taky, jak já říkám, můj guru Jan Kaplický
00:00:51 a celá tahle plejáda Renzo Piano ve své době.
00:00:54 Centre Pompidou samozřejmě, atd.
00:00:58 No ale aplikovaný na tu věž to nebylo tak jednoduchý,
00:01:02 protože televizní nebo rozhlasová věž je výsostně inženýrský dílo.
00:01:09 To je základ prostě.
00:01:12 To prostě musí stát, nesmí to spadnout, musí to odolávat větru atd
00:01:17 a tyhlety zákonitosti jsou jako těžištěm toho řešení.
00:01:24 ZDENĚK LUKEŠ:
-No já jsem z té věže nadšený nebyl.
00:01:28 Myslím, že je to takový dost razantní zásah do panoramatu Prahy,
00:01:32 tady z areálu Pražského hradu ji vlastně vidíme ze všech možných úhlů
00:01:39 a ona se bohužel promítá i do různých jiných míst, kde mi vadí.
00:01:43 Např. jdete-li z Pražského hradu Nerudovou ulicí dolů, tak vlastně
00:01:48 mezi těmi palácovými střechami barokními najednou se objeví ta věž.
00:01:54 Z těchto jako úhlů pohledu přes historické město
00:01:58 jsem si na tu věž dodneška nezvykl, naopak je pravda, že když jedu třeba
00:02:04 Olšanskou ulicí jaksi zvnějšku Prahy směrem do centra na Žižkov,
00:02:10 tak tam mi ta věž připadá docela přirozená.
00:02:13 Je to dané tím, že se zase do toho obrazu promítají budovy,
00:02:18 které jsou novějšího data,
00:02:21 tzn. které vznikly někdy v období funkcionalismu anebo ještě později.
00:02:26 -Je neuveriteľné, že sa v dobe toho socializmu niečo takéto postavilo.
00:02:31 Či už sa do toho okolia hodí alebo nehodí, sa stalo nejakou dominantou,
00:02:37 už tým, ako je zaujímavá, si myslím, že je jednoznačne iba pozitívum,
00:02:46 že sa postavila, a je inšpiráciou, lebo takých veží veľa není.
00:02:54 -To jsou vždy kontroverzní otázky umisťovat někam takovou stavbu,
00:02:59 ačkoli, jak říkám, architektonickým řešením je třeba kvalitní,
00:03:04 tak přesto můj názor je takový, že se prostě mi hrubě nelíbí,
00:03:08 a to vzhledem k tomu umístnění a zároveň to, že je to architektura,
00:03:12 která nesouvisí s tím, co se děje kolem a vlastně s celou Prahou.
00:03:17 -Samozřejmě se najdou pohledy, kde není úplně nejkrásnější,
00:03:21 že neladí s tím ostatkem, ale to se nedá nic dělat.
00:03:25 Zkrátka je to tak velká stavba, že to je tak nezbytný.
00:03:29 Že tak to prostě je.
00:03:32 Takže si myslím, že i lidi s ní hodně srostli,
00:03:35 že teda ten Žižkov ji vzal za svou, že to je prostě jeho artefakt.
00:03:42 PÍPÁNÍ TELEFONŮ A DATOVÝCH PŘENOSŮ
00:03:46 -Já jsem povahou technik, mně se ta Žižkovská věž líbí.
00:03:50 Je to náš "Žižkovskej kosmoplán".
00:03:56 -Mně nikdy nevadila ta věž.
00:03:59 Už proto, že jsme ji dělali.
00:04:05 -Tak trocha nostalgie a návrat do historie.
00:04:09 Stojíme u základního kamene z října 1985.
00:04:14 Vedle toho je fotografie týmu lidí,
00:04:18 kteří se točili kolem zahájení tohoto projektu.
00:04:22 Dokonce mezi těmito lidmi, ta vlasatá hlavička tady,
00:04:26 tak to jsem já.
00:04:33 Když se podíváme na takovou už velice historickou fotografii,
00:04:38 tak v těchto místech se nacházíme.
00:04:41 Je tady vidět vlastně rozestavěná stavba,
00:04:45 budovy vysílače, pod ní vlastně nacházející se restaurace.
00:04:49 Než jsme se ale vlastně dostali do tohoto stádia,
00:04:53 začali jsme zemními pracemi, výkopy, kde zase na této fotografii je vidět
00:04:59 z pohledu ulice Ondříčkovy, jak se bagry zakusují do tady toho pozemku.
00:05:06 -Náš závod zajišťoval ty technické práce.
00:05:09 Od bagrování, odvozu zeminy až po betonáž.
00:05:15 Železáři, tesaři, to bylo všechno zaměstnanci našeho závodu.
00:05:22 V té době jsme byli generální dodavatelé všech sídlišť v Praze.
00:05:29 -Gró celý tý problematiky bylo stavění mezi domama,
00:05:33 čili nebyli jsme nikde na zelený louce.
00:05:37 Já si na to vzpomínám jako na takový amfiteátr, kdy jsme věděli,
00:05:41 že všichni lidi na nás koukaj z oken, jestli děláme,
00:05:45 respektive hlavně na ty dělníky, že jo samozřejmě,
00:05:49 já jsem tady nebyl každej den, ale byli jsme pod velice zorným úhlem
00:05:54 všech těch obyvatel, co se tady tropí a netropí.
00:05:58 Takže tady byly i situace, že volali, že tam někdo spí,
00:06:02 nebo že tam někde něco sypou špatně atd.
00:06:06 -V horní části směrem západním, tak tam byly haly, sklady
00:06:11 a vlastně panelová vozovka, která sloužila pro příjezd mechanizace
00:06:17 a vůbec pro celou dopravu pro stavbu.
00:06:24 -Můj syn tam jezdil s Tatrou 138, když dělali základy.
00:06:31 Ta díra byla strašně hluboká,
00:06:34 protože to je přes šest metrů jenom betonu, ta základová deska.
00:06:40 Když jsme měly dělat základové patky pro ocelovou konstrukci těch hal,
00:06:45 mechanismy nebyly schopný v těchto mrazech vůbec pracovat,
00:06:50 takže jsme vymysleli tzv. "jugoslávský švink".
00:06:54 To znamelo to, že jsme tady měli partu Jugoslávců, kteří se seřadili
00:06:58 s kolečky pod jeden jediný rozehřátý mix, který se vyhříval,
00:07:03 a takovýmhle způsobem jsme prováděli betonáž základových patek.
00:07:08 -Když si vezmete, že de facto se stavěla čtyry roky,
00:07:12 to není zas příliš dlouhá doba na tehdejší poměry,
00:07:16 když vezmeme v úvahu, že se dům, to je ten barák dole, a ta věž
00:07:20 nemohly stavět z důvodu bezpečnosti práce současně.
00:07:24 Čili oni napřed postavili kus věže a až začli dělat vevnitř věže,
00:07:28 tak mohli dělat na baráku.
00:07:31 A až měli na baráku udělaný určitý podlaží, který chrání ty dělníky,
00:07:35 tady jde o to, že kdyby něco z tý věže spadlo, že jo,
00:07:39 tak vlastně pak mohli teprv dělat na tom baráku.
00:07:43 Čili tyhlety dvě věci se tam vzájemně jako prolínaly,
00:07:47 tak to nebyl zas tak, řekl bych, na tehdejší dobu špatnej výkon.
00:07:51 Když svým kolegům vyprávím, jak jsme stavěli, tak si někdy připadám,
00:07:55 jak kdybych jim vyprávěl o tom, jak to vypadalo v Praze,
00:07:59 když Praha byla dřevěná, Hradčany byly dřevěné,
00:08:03 po Praze jezdila koňka, protože ty technologie byly velice zastaralé,
00:08:07 bohužel materiály, ty byly také poplatné době,
00:08:11 ale přesto se to dílo podařilo.
00:08:13 Bylo to vlastně tím, že souhra těch lidí... že se mnohdy improvizovalo,
00:08:18 protože to byla neobvyklá stavba, zejména pro nás,
00:08:21 kde jsme byli spíš zvyklí stavět sídliště, a najednou jsme museli
00:08:25 postavit to sídliště na výšku na poměrně velice malé základně,
00:08:30 kde problémy byly s dopravou materiálu, jak to vymyslet,
00:08:34 jak to zkoordinovat, aby jsme byli schopný dodržet termíny
00:08:38 a při tom to všechno bylo na svém místě.
00:08:41 -Pořád mám pocit, že ta věž měla stát asi někde jinde,
00:08:45 a pořád mám pocit, že je to takový trošku těžkopádný organismus,
00:08:51 což je dáno tím, že ji tvoří ne jeden sloup, že to není jedna jehla,
00:08:56 ale že je to vlastně ztrojené, že jsou to vlastně tři tubusy,
00:09:00 takže proto si na tu věž těžko zvykám.
00:09:03 I když samozřejmě už je to řada let, co ji každý den vidím ze svého okna,
00:09:08 takže bezesporu to hraje nějakou roli.
00:09:12 Takže asi už mě to tak nedeprimuje, jako třeba někdy v těch 80. letech.
00:09:17 Samozřejmě taky je rozdíl, jak tu věž přijímáme my,
00:09:21 a jak ji přijímají návštěvníci zvenku.
00:09:24 Já učím americké studenty, a když stojíme tady na té vyhlídce
00:09:28 a díváme se na panoráma Prahy, tak musím říct,
00:09:32 že většinou na to reagují dost negativně
00:09:35 a nepovažujou to za úplně štastný zásah.
00:09:38 Ptají se, kdy takové dílo vzniklo a jak je možné, že bylo schváleno.
00:09:43 Takže možná že je ten pohled, vlastně zvenku, také důležitý.
00:09:48 Něco jiného jsou obyvatelé Prahy,
00:09:51 kteří mají tuhletu dominantu vlastně před očima už po desítky let,
00:09:56 a něco jiného je někdo, kdo přijede nově do Prahy, a teď vidí
00:10:00 v kontextu těch historických objektů právě tuhle novou dominantu.
00:10:09 -Tady je siluetární zákres významných věží ze světa.
00:10:13 Třeba moskevské Ostankino, kanadský Toronto, Šanghaj...
00:10:19 tady je Düsseldorf třeba a tohleto je silueta naší věže na Žižkově,
00:10:26 takže si může každej udělat nějakou představu o těch poměrech.
00:10:32 -Neznám žádnou věž, která vypadá stejně.
00:10:35 A jestli někdo říká třeba, že věž v Torontě je krásnější,
00:10:39 tak nevím o co. Je to prostě televizní věž.
00:10:43 A tahleta věž je prostě osobitější, a tím je třeba pro mě krásnější.
00:10:48 Takže říkat, jakože ta věž není krásná,
00:10:51 myslím si, že je to opravdu subjektivní čistě.
00:10:55 -Co se týče samotný stavby,
00:10:57 tak si o ní rozhodně myslím, že je volená správně.
00:11:01 Tady už zaznělo, že právě oproti principu jednoho tubusu,
00:11:04 kterej by pochopitelně musel být hmotnější,
00:11:08 a nějaký jedný gondoly na ní zavěšený,
00:11:10 pak ještě pokračující tý anténní části,
00:11:13 byly zvoleny právě nestejnýho průměru tři tubusy a menší gondoly,
00:11:18 proto vlastně celkový vnímání z toho pohledu je výrazně vhodnější,
00:11:23 bych řekl, pro ten prostor.
00:11:26 -Já jsem se snažil nějakým způsobem tu siluetu takzvaně rozbít.
00:11:31 Takže vlastně místo jednoho, budeme říkat teda dříku, jsou ty dříky tři,
00:11:37 ale jsou samozřejmě mnohem tenčí.
00:11:40 Vznikla z toho jakási horizontálně a vertikálně členěná struktura.
00:11:45 A to samý ty kabiny. Místo jedné jsme se snažili udělat víc kabin,
00:11:50 respektive podle účelu těch kabin
00:11:52 jsme z toho udělali jednotlivý horizontální vrstvy,
00:11:56 takže vlastně v těch 62 metrech zhruba je vyhlídková kavárna,
00:12:02 v těch 95 m je vyhlídková kabina
00:12:06 a potom zhruba v těch 100 metrech je kabina radio-reléových spojů,
00:12:11 to jsou tam takový ty bílý okýnka.
00:12:14 Ta bílá okýnka tady, stejně tak jako ten anténní nástavec,
00:12:18 jak je jakoby bílej, to je laminát.
00:12:21 To je materiál, kterej umožňuje, aby ty signály,
00:12:26 který vysílaj antény a zařízení za nimi, tím prošly.
00:12:33 -Mně to připadá jako taková zvláštní kombinace.
00:12:37 Ocel, to je krásný materiál, že jo, ale v kombinaci s tím plastem,
00:12:42 který tam třeba má nějakou svoji funkci, pochopitelně,
00:12:46 že třeba vevnitř je nějaké technologické zařízení, jo,
00:12:51 ale nějak mi to připadá...
00:12:53 Říkalo se tomu víčka od jogurtu, že jo, taky jednu dobu.
00:12:57 -To jsou vlastně takový poklice, který nahrazujou laminátový kryty,
00:13:04 který v Německu třeba vyrábí firma Rohde & Schwarz jako sériovku.
00:13:10 Že tyhlety laminátový kryty dělaly dvě dámy na dřevěným kopytě
00:13:16 ve Zruči nad Sázavou za plat 1 800 měsíčně, bez jakýchkoli dalších...
00:13:22 To dělali jen a jen, že si řekli: uděláme to, že jo.
00:13:27 Ty lidi, který to vyráběli, to znova neprodali, nepřineslo jim to nic.
00:13:34 Samozřejmě to je potřeba si říct jako jednu věc, režim nerežim.
00:13:40 Když stavíte most nebo takovouhle stavbu, jako je věž,
00:13:45 tak samozřejmě, že třeba nemáte na výběr okna,
00:13:51 nemáte na výběr toalety nebo lampičky,
00:13:55 ale jako tu konstrukční část musíte udělat dobře, ber kde ber.
00:14:01 Jinak prostě dojde ke katastrofě.
00:14:04 Čili myslet si, že jako v tý době, jako bych řekl,
00:14:08 se některý věci díky tomu na tý věži jako odbyly,
00:14:12 já řekl bych ty životně důležitý, tak to ne.
00:14:18 Takže já vždycky rád říkám, že když máte takovou tu fotku,
00:14:22 hodně často bývá někde i na plakátě, někdo to má třeba v kanceláři,
00:14:26 jak je takovej ten ocelovej trám v tom New Yorku
00:14:29 a na tom ocelovým trámu sedí těch x dělníků a svačej,
00:14:33 tak to tady bylo na denním pořádku.
00:14:36 To vám tady po zádech běhal mráz, když jste je viděl.
00:14:39 To byli kluci z Frýdku-Místku, jak já říkám: "heleďte jako, bojíte se?"
00:14:43 "No bojíme se, to víte že se bojíme, ale to si zvyknete.
00:14:47 Ono jak s váma ta věž roste, tak si zvyknete."
00:14:50 Žádný speciální indiáni, který netrpí závratí.
00:14:54 Byli to normálně naši kluci, nikdo po nich dneska ani nevzdechne.
00:14:58 Byli to naprostý řízkové.
00:15:01 Já to obdivuju prostě, a je to taková anonymní rovina,
00:15:05 copak já, nebo my projektanti, abych neříkal architekti...
00:15:09 No tak vezmete tužku, něco namalujete na papír,
00:15:12 ale já jsem vždycky nesmírně obdivoval lidi,
00:15:15 jako je ten Míla Rovný nebo ten Hrabovský,
00:15:18 který ty naše malůvky dostanou na stůl a teď to mají zrealizovat.
00:15:22 A nejenom zrealizovat v tom,
00:15:25 že tomu rozumějí a vymyslí postup, jak to celý udělat,
00:15:29 ale oni mají taky zodpovědnost za všechny ty dělníky, že jo.
00:15:35 -Bylo to neskutečné, krásné bych řekl, období,
00:15:38 kdy člověk, ještě hodně mladý, sbíral zkušenosti
00:15:43 a měl to štěstí, že byl účastník tohoto projektu,
00:15:48 a všichni jsme jakoby táhli za ten jeden provaz
00:15:51 a brali jsme to jako naše dítě.
00:15:54 A také, když to dítě bylo v ohrožení, tak to dítě jsme hájili.
00:15:58 A to dítě se dostávalo, bohužel, možná bohudík,
00:16:02 protože nás to tím pádem nějakým způsobem ztužilo,
00:16:05 do těch problémů už od začátku až do konce,
00:16:07 kdy v jednom okamžiku vypadalo, že věž se bude začátkem 90. let bourat.
00:16:15 Naštěstí se nezbourala, stojí tady, samozřejmě.
00:16:18 Je to otázka, jestli stojí na správném místě nebo ne,
00:16:22 ale to je otázka už pro někoho asi jiného.
00:16:28 -Já si myslím, že kdyby ta věž stála někde v Jižním městě
00:16:31 nebo někde podstatně dál od centra, takže asi by mně vůbec nevadila,
00:16:38 naopak bych ji bral jako jakýsi dokument určité doby.
00:16:43 Tenkrát se vlastně říkalo, že se ta věž bude stavět na Petříně,
00:16:48 tam se naštěstí podařilo Petřínskou rozhlednu nakonec zachránit,
00:16:52 a myslím si, že tam vůbec už nepatří takováhle převýšená záležitost.
00:17:00 No pak se našlo to místo na Žižkově a myslím si, že v té době
00:17:06 každá stavba tohoto typu, takto výrazná v panoramatu města,
00:17:10 musela projít nějakým politickým schvalováním,
00:17:13 takže pro nás to tehdy byl jakýsi symbol doby.
00:17:17 Ale to je věc, která je časově omezená.
00:17:19 Dnes, když mluvíte s mladými lidmi, kteří se narodili v době,
00:17:23 kdy ta věž už stála, tak tahle kritika už tam nezazní,
00:17:26 protože tyhlety konotace už tato generace nemá
00:17:30 a v budoucnu ty další generace je taky mít nebudou.
00:17:34 -Ten problém, že se v pražským panoramatu objeví takováhle stavba
00:17:40 a že je v nějaký oblasti Žižkova a tak dále, vedlo k tomu,
00:17:46 jak to zvládnout při určitých parametrech výšky a objemu a těch
00:17:51 staticko-konstrukčních zákonitostí, aby, aspoň podle mého názoru,
00:17:56 to bylo nějakým způsobem přijatelný v tý siluetě toho města.
00:18:02 -Ta Praha má vlastně historický základ,
00:18:05 kterej ty moderní stavby, který jsou řekněme od těch 90. let,
00:18:09 včetně té věže, která byla postavena na konci 80. let, jestli se nepletu,
00:18:15 tak vlastně to už začíná to město jaksi docela hyzdit.
00:18:22 -Kdekoli by se postavila vysoká věž, tak by byla vždycky dominantou,
00:18:26 a to si myslím, že jako už vychází z toho zadání.
00:18:30 Myslím si, že je vlastně dobře, že je na první pohled znát, co to je.
00:18:36 Že všichni si neřeknou: "Jé, nějakej komín",
00:18:39 ale všichni ví, jako proč to tam stojí, jaká je funkce.
00:18:43 No, to je asi všechno.
00:18:46 -Ta věž je vysoká 216 metrů, pokud se nepletu,
00:18:49 a to vlastně na tom pražským panoramatu strašně moc...
00:18:53 tam záleží každý metr.
00:18:55 A s tím umístěním, který tam zrovna je takový nevhodný,
00:18:59 z hlediska toho, že dole je pod tím židovský hřbitov,
00:19:02 taková pietní záležitost...
00:19:05 I samotná vlastně taková ta stavba toho kolem Žižkova tomu nesvědčí.
00:19:11 -My jsme měli svoji lokalitu, jak já říkám, to byl vrch Sv. Kříže,
00:19:16 neboli na Parukářce, to je tam vedle Olšanské ulice,
00:19:20 kde by ta věž bývala byla vysoká asi zhruba 180 metrů
00:19:24 a vlastně by tam asi nemusely...
00:19:27 nebo nebylo nutný... potřeba dělat nějaký kabiny vyhlídkový,
00:19:31 případně restaurační, protože tam je vlastně pohled na Prahu
00:19:35 rovnou z tý paty toho terénu, pač je to kopec, jo.
00:19:39 Jenomže to zase bylo přímo v ose startovací dráhy letiště Kbely,
00:19:43 takže prostě touhletou takovou jaksi složitou etapou to prošlo,
00:19:48 která trvala od roku 1978 do roku 1982,
00:19:54 až teda nakonec, což je zajímavé, to skončilo v Riegrových sadech, jo.
00:19:59 Tam se někde potom asi za pár měsíců najednou objevilo,
00:20:04 nebyla to naše iniciativa, vzniklo to, mám pocit, někde na Praze 3,
00:20:09 "co ty Mahlerovy sady", že tam je vlastně jakýsi parčík
00:20:14 a že je to v tý čáře Riegrovy sady - vrch Sv. Kříže
00:20:20 a že to je jako už za hranou toho kopce,
00:20:23 který má vlastně vrchol v těch Riegrových sadech.
00:20:26 No a najednou se ukázalo, že tomu nebrání vůbec nic.
00:20:29 No, takže to byl ten výsledek, že ta lokalita byla vybraná,
00:20:33 teda že to bude tahle.
00:20:35 No a pak jsme stáli před úkolem, jak tu věž teda vyřešit.
00:20:44 -Umístění té věže samozřejmě mělo souvislosti s telekomunikacemi.
00:20:50 Na Žižkově je budova bývalé telefonní a telegrafní ústředny,
00:20:56 která byla takovým uzlem pro telekomunikace
00:20:59 v České nebo Československé republice.
00:21:03 Stýkaly se tady kabely z celé republiky,
00:21:07 a Žižkovská věž nejenže navazovala na určitou telekomunikační síť,
00:21:13 ale měla taky i svůj strategický účel.
00:21:16 Před revolucí jsme byli součástí Varšavské smlouvy
00:21:21 a existovalo propojení mezi hlavními městy těchto smluvních partnerů.
00:21:27 Právě v Čechách, respektive v Československé republice,
00:21:31 tím místem byla Olšanská ulice.
00:21:34 Říkalo se tomu "koaxiální kabel RVHP"
00:21:37 nebo taky "Varšavská smlouva kabel" a podobně.
00:21:40 Je to věž vysoká, musela stát na důkladném podloží.
00:21:45 Nemohla stát tedy ani na Vrchu sv. Kříže, kde pod zemí jsou kryty,
00:21:51 bylo tam středisko Českého rozhlasu, podzemní středisko.
00:21:56 Nemohla stát na Vítkově, kde je památník,
00:21:59 tak nezbylo nic jiného samozřejmě, než aby stála na zbývajícím vršku,
00:22:04 který vlastně nevidíme, ani když chodíme po ulicích na Vinohradech,
00:22:08 ale je to vlastně tahleta oblast nad Olšanským náměstím
00:22:13 směrem k Vinohradům.
00:22:17 Taky si myslím, že jistě někoho napadlo z tehdejších projektantů,
00:22:24 že když zasanují Žižkov, tak vlastně starý původní Žižkov zmizí
00:22:30 až po dnešní Seifertovu ulici.
00:22:33 A v té frontě těch původních domů jako hlavní dominanta
00:22:37 zůstane kostel sv. Prokopa.
00:22:40 Možná že někoho napadlo,
00:22:42 že by tam byla vhodná i nějaká modernější dominanta,
00:22:46 která by trošičku ten pohled odlákala.
00:22:49 -Oni skutečně chtěli, aby ten Žižkov se proměnil,
00:22:52 a měli takovou strategii, že lidem vykládali:
00:22:55 "Podívejte se v jakých poměrech žijete, jak ty vaše domy jsou ubohé,
00:22:59 že jo, ty pavlačáky primitivně zařízené atd.,
00:23:04 a my vám postavíme krásné socialistické bydlení".
00:23:07 A skutečně se plánovalo, že se tam budou stavět i výškové budovy,
00:23:11 a pochopitelně takováhle dominanta by k tomu jaksi nějak patřila,
00:23:16 ale já to slyším, tenhle argument, poprvé.
00:23:19 Myslím, že prioritně šlo o to postavit velmi silný vysílač,
00:23:23 který bude mít velmi silný signál a který pokryje tady tu Prahu,
00:23:27 a to si myslím, že bylo jako hlavní zadání.
00:23:32 -Vysílač Praha Žižkov byl postaven jako náhrada Petřínské rozhledny,
00:23:37 odkud se vysílalo předtím.
00:23:40 V tom začátku jsme vysílali čtyři televizní programy
00:23:44 a pět rozhlasových programů ještě analogově.
00:23:48 Nyní se přešlo na digitální vysílání, vysíláme všechny tři MUXy,
00:23:53 a stále ještě analogová rádia v pásmu VKV nebo FM.
00:24:01 Kromě toho je ve věži několik dalších firem, telekomunikačních,
00:24:07 které zde mají umístěna svá zařízení,
00:24:11 a když se podíváte na tu věž, na ty jednotlivé ochozy,
00:24:15 tak na nich je zhruba 300 parabolických antén.
00:24:19 Za těch 20 let se tady udála spousta věcí.
00:24:23 Pamatuji si například, že schodiště věže sloužilo jako sportovní náčiní.
00:24:29 Cyklista jménem Dressler skákal schod po schodu 736 schodů
00:24:35 z úrovně přízemí až do toho nejvyššího místa.
00:24:40 Zdolal to pro zajímavost asi za 23 minut.
00:24:44 Další závod byl směrem dolů po schodech.
00:24:47 To zase cyklista a řidič kamiónů s volantem v ruce závodili,
00:24:52 kdo bude dole dřív.
00:24:55 Tenkrát vyhrál ten kamioňák Martin Koloc.
00:25:02 A tady na té plošině, co zrovna stojíme,
00:25:05 což je mimochodem střecha restaurace, 73 metrů nad zemí,
00:25:10 tak tady se skákalo v roce 2002 bungee.
00:25:15 Jediný takový adrenalinový úlet této věže.
00:25:20 Na věži samotné se toho mnoho nezměnilo.
00:25:23 Taková nejzajímavější záležitost poslední doby byl říjen 2008,
00:25:28 kdy se vrtulníkem měnil anténní nástavec.
00:25:32 Ten červenobílý válec, co je na vrcholu věže.
00:25:41 -A kolik je tam těch mimin?
00:25:43 -Emo?
-Spočítali jste je někdy?
00:25:46 -Kolik je tam těch mimin?
-Jedna, dva, tři...
00:25:49 -No tak počítej...
00:25:52 -Miminek leze po celé věži 10.
00:25:55 Zajímavé je, že i když vypadají tak velká, tak jsou poměrně lehká.
00:26:01 Váží 130 kg a jsou tak bytelně upevněná, že i orkán Kyrill,
00:26:07 který se prohnal Prahou před několika lety, s nimi nic neudělal.
00:26:14 No mně David Černý říkal, že ten čárový kód,
00:26:18 který ta miminka mají v obličeji, znamená neurčitost
00:26:22 a ta miminka sama o sobě, že znamenají naději.
00:26:25 Takže máme neurčitou naději.
00:26:35 -Pod deštníkem vysílače.
00:26:38 Myšlenky jsou jako lodě v hlavě mají konstruktéra
00:26:42 Ty mé plují k věži která obléká si za večera
00:26:45 tříbarevný noční oděv a celá je po obvodě šik
00:26:50 a jak diblík bliká blik-blik blik-blik, blik-blik
00:26:55 Za oknem mám vzácný výjev maják v moři střech se tyčí
00:27:00 a lid pražský stále křičí: "je to hrůza, chcem to zničit"
00:27:05 Mé srdce však jinak bije má pro tiché rebélie sluch
00:27:10 je dobrodruh, bije buch-buch buch-buch, buch-buch
00:27:16 Pod deštníkem vysílače svoje děti povila jsem
00:27:19 svoje básně napsala jsem tři dekády hraju s časem
00:27:24 Silného mám protihráče co do rytmu synkop skáče takt
00:27:28 zní jeho "tak"
00:27:31 tiká tik-tak, tik-tak tik-tak, tik-tak, tik-tak
00:27:37 Ta věž, já k ní mám osobní vztah proto, protože když se stavěla,
00:27:41 tak se všude nesly řeči o tom, jaká je to hrůzostrašná stavba a tak,
00:27:45 a všude okolo kolem mě to všichni říkali,
00:27:47 a máma nás vždycky vychovávala k takovýmu jako rebelantsví.
00:27:51 A já z takovýho už rebelantskýho fundamentalismu jsem tvrdila,
00:27:55 že ta stavba je dobrá a skvělá,
00:27:58 a schválně jsem to říkala, abych ty lidi provokovala.
00:28:01 A nebyla jsem si jistá, jestli se mi líbí,
00:28:04 ale bavilo mě, jak ty lidi jsou překvapený a jak říkají:
00:28:08 "No to je teda divný, co se ti na tom líbí?"
00:28:10 A jak jsem o tom furt mluvila, jak se mi ta věž líbí,
00:28:13 tak jsem k ní ten vztah začala získávat,
00:28:16 až najednou jsem se přistihla u toho, že ji mám ráda,
00:28:19 a jak se stěhuju po různých místech na Vinohradech,
00:28:23 tak pořád tu věž mám v okolí a vždycky ji vidím z jinýho úhlu.
00:28:26 A pak jsem se přistěhovala sem na Vinohradskou a zjistila jsem,
00:28:30 že tady v tom posledním 6. patře, ji budu mít takhle za oknem.
00:28:34 A říkala jsem si, že to je vlastně odměna za to,
00:28:37 že jsem se jí těch x let zastávala, tak teď ji mám za oknem
00:28:41 a teď se z ní můžu těšit, a vlastně každý večer,
00:28:45 když uspávám děti a oni usínají, nebo když je noc a já nemůžu spát,
00:28:49 tak ta věž mi takhle tady před oknem bliká, já na ni koukám a přemýšlím,
00:28:56 jakou báseň napíšu, a ty myšlenky jdou k tý věži.
00:29:00 Takže je to velmi osobní vztah.
00:29:03 -Já jsem si to vyfotil dneska poprvé.
00:29:06 Trošku víc jakoby konceptem, a kolegové z klubu si myslím,
00:29:10 že to taky fotí, a pokud si myslím, že ty lidi měli čas
00:29:15 a dělalo se tady něco zajímavého, jako když se křtil základní kámen,
00:29:20 nebo když se vlastně ta věž stavěla, tak myslím, že pár lidí to vyfotilo.
00:29:25 A jak se říká, že vlastně fotografie banální,
00:29:29 tak vlastně získají hodnotu až za těch 20-30 let,
00:29:32 kdy se vlastně vidí ten postup a tu změnu toho města.
00:29:37 To může pak být i o těhletěch fotkách z toho důvodu,
00:29:41 že i když třeba věž zůstane stát, tak to okolí se může změnit.
00:29:49 Ta věž asi každého zaujme.
00:29:52 Je to takový objekt... někomu se líbí někomu nelíbí,
00:29:57 já tomu občas říkám "Bajkonur", a našel jsem k tomu i kosmonauta,
00:30:02 kterej je asi o dvě ulice níž dole.
00:30:05 Je to taková freska na zdi velikosti 10-15 metrů, přesně nevím,
00:30:11 takže tu jsem si určil,
00:30:13 že to je vlastně kosmonaut k tomuhle "Bajkonuru".
00:30:17 -No samozřejmě raketa.
00:30:19 No, která televizní a rozhlasová věž nevypadá jako raketa?
00:30:23 Všechny takovýhle stavby vypadají jako raketa.
00:30:26 Dyť každá raketa je dole širší, nahoře užší,
00:30:29 když se podíváte na raketu Saturn, která vynesla Apollo na Měsíc,
00:30:33 tak to je naprosto stejná koncepce.
00:30:36 Vždyť ani ta raketa, jako konstrukčně,
00:30:40 není nic jinýho než nějaký kůl, který stojí, nesmí spadnout atd.
00:30:48 -Na tu věž už jsem si zvykl. Já myslím, že je i dobrá.
00:30:51 Architektonicky.
00:30:53 Ono to není tak lehký udělat něco novýho a pevnýho a dobrýho.
00:30:59 Říkají tomu stativ, že jo, a různě, ale mně to nevadí.
00:31:03 Dívám se na to z několika desítek metrů jenom celej život,
00:31:08 dívám se na tu patu a nahoru nedohlídám,
00:31:12 až se tam objevily ty miminka nedávno.
00:31:16 Ty mi vadily teda, musím říct. A už si taky zvykám.
00:31:21 Hůř než na tu věž, na tu věž jsem si zvykl dobře. Na ty miminka hůř.
00:31:30 -Co se týče nějakýho výtvarnýho díla,
00:31:34 tak my jsme tady měli v jednu chvíli představu,
00:31:37 že tady na to umístíme sochu od Olbrama Zoubka.
00:31:40 Takovou dámu, letící, jak se říká na téma jaksi vesmíru,
00:31:47 ale pak nakonec se tady neumístila
00:31:50 a stojí teďka na prostranství před Českými radiokomunikacemi.
00:31:56 Původně měla stát tady. Takhle se měla koukat na věž.
00:32:00 No ale teď tady máme ty mimina a já jsem s nima taky spokojenej.
00:32:04 I když Olbram Zoubek je můj přítel a kdyby tady byl, tak budu rád.
00:32:10 -Co se týče těch miminek, tak to považuju za výborný nápad.
00:32:16 Velice si vážím toho, že Václav Aulický, což je architekt,
00:32:20 kterého mám velmi rád a jehož mnohé stavby mám rád v Praze,
00:32:25 takže se nebál tohoto ataku své architektury.
00:32:32 Ta miminka to zlehčují a dávají tomu vlastně jakýsi nový rozměr, vtip.
00:32:38 Takže považuji to za výborné a velice si vážím toho,
00:32:42 že projektant souhlasil s tím, aby tam byla umístěna.
00:32:47 -Když ke mně přijíždí přátelé, jich hodně přitahují právě tyhlety sošky,
00:32:53 které tam jsou, a hodně se tam jezdíme fotit
00:32:57 a je to prostě přitažlivé pro turisty.
00:33:00 A hlavně já v tom vidím takovou spojitost s panem architektem v tom,
00:33:05 že jak jeho dílo jakoby poskytuje takovovou tu rozhlednu nad Prahou,
00:33:14 taky i nám pan architekt poskytuje takovou tu rozhlednu v architektuře.
00:33:19 -Já jsem se na Žižkově narodil.
00:33:22 V tý Fibichový ulici, kde bydlím doteďka.
00:33:25 Já jsem nikdy nezměnil trvalý bydliště.
00:33:28 A z okna jsem se díval na tu scenérii, která se měnila.
00:33:32 Tam byl židovskej hřbitov.
00:33:35 Barokní hřbitov, který tam vznikl po morové ráně
00:33:40 a v době, kdy já jsem si tam už hrál a dorůstal, tak už se nepohřbívalo.
00:33:46 Tak to už je 60 let, takže už tam je ticho na tom hřbitově.
00:33:51 My jsme tam blbnuli s klukama a pak začali chodit lidi s hvězdama.
00:33:58 Poněvadž židi nesměli do parků,
00:34:01 tak maminky s kočárkama chodily sem na procházky.
00:34:04 A pak jich ubývalo. Čím dál tím víc.
00:34:08 A já jako hloupej, rodiče jako mě asi k tomu málo instruovali,
00:34:13 jsem si neuvědomil, kam mizej.
00:34:16 Že mizej do komína. To jsme nevěděli tenkrát.
00:34:19 A bylo to hrozný, jak si člověk zpětně uvědomí,
00:34:22 jak jich ubejvalo, až zmizeli úplně.
00:34:27 No a pak se zas užíval jako park
00:34:31 a pak se rozhodlo, že tam bude vysílačka.
00:34:37 -Původně tento židovský hřbitov se rozkládal po celé této ploše.
00:34:41 Po válce se tento hřbitov rušil a ta velká část byla zavezena ruinami
00:34:49 a na jeho povrchu byl zřízen parčík, kde my, když jsme nastoupili,
00:34:54 tak bylo jenom nějaké malé hřiště, pár chodníčků
00:34:59 a jinak taková spíš chudší tráva.
00:35:04 Když jsme zahájili ty práce, nacházeli jsme zde nejenom sutiny.
00:35:08 Byly zde samozřejmě i různé rozbité náhrobky
00:35:12 a bohužel i kosterní ostatky,
00:35:15 které jsme zase po dohodě se židovskou obcí dávali na stranu.
00:35:19 Museli to být lidi, kteří nebyli pokřtěni a pak židovská obec,
00:35:24 rabín, zajišťoval přesun těchto ostatků do jejich posvátné země.
00:35:30 -Je pravda že ten hřbitov byl vlastně už sestěhován předtím,
00:35:34 než se začalo se stavbou té věže, dokonce asi v době,
00:35:39 kdy ještě se ani netušilo, že tam někdy nějaká věž vznikne,
00:35:43 ale přece jenom víme, že v době, kdy se připravovali základy,
00:35:47 tak se tam našly i nějaké zbytky, nějaké kosterní pozůstatky.
00:35:51 A vzhledem k tomu, že se jedná o židovský hřbitov,
00:35:55 tak je to, myslím, dost sporná věc na takovém místě vůbec něco stavět.
00:35:59 Dneska by to například vůbec nepřicházelo v úvahu.
00:36:03 -Židovská náboženská obec dala svoje zaměstnance,
00:36:10 kteří měli odstranit ty kostě z toho hřbitova.
00:36:16 Jenže technologický postup to zabránil potom,
00:36:21 a odváželo se to na skládku prostě tak, jak se to vykopalo.
00:36:28 -Měli ohromnou jámu do země...
00:36:31 Ty základy musely být hluboký, že jo, a veliký.
00:36:34 To se vyplnilo betonem, pak si dovezli ty trouby,
00:36:39 a my jsme psali na radnici obyvatelé petice proti tomu. Já taky.
00:36:45 Ale vlastně už teďka bych nenapsal tu petici.
00:36:49 Zhoršilo to životní prostředí o půl procenta.
00:36:52 No tak sneseme ještě. Jsme otrlí z jinejch případů.
00:37:01 -Na počátku 90. let jsem se ocitnul na žižkovské radnici,
00:37:07 na pozici zástupce starosty,
00:37:11 a do mých kompetencí patřilo taky životní prostředí.
00:37:16 Tehdejší občanské iniciativy strašně napadaly Žižkovskou věž
00:37:21 z hlediska vyzařování rádiových vln z té věže,
00:37:26 že ovlivní životy a zdraví lidí, kteří bydlí okolo.
00:37:32 Na Žižkově bylo tedy provedeno měření hygienikem,
00:37:35 inženýrem Musilem, s přístrojem, který se dovezl z USA.
00:37:40 Cejchovaný, mezinárodně uznávaný měřící přístroj,
00:37:44 který vlastně prokázal, že na Žižkově jsou pouze dvě místa,
00:37:48 na kterých je ten limit překročen a jsou to místa,
00:37:54 která vlastně nemohou být obývána 24 hodin trvale,
00:37:59 což je vlastně podmínka pro tu hygienickou normu.
00:38:03 A jedno z těch míst je vlastně na chodníku,
00:38:06 kde lidé procházeli, kde vlastně nikdo nemůže zůstat tak dlouho.
00:38:12 Druhé místo bylo v jednom vnitrobloku,
00:38:16 kde shodou okolností tedy bylo i jakési pískoviště,
00:38:19 které bylo zlikvidováno, aby tam ani ty děti, byť tam nebudou 24 hodin,
00:38:24 ale aby ty děti to nelákalo ani do tohodle toho místa.
00:38:28 Je to nepochopitelné, že se na tak velké ploše,
00:38:32 v okruhu kolem té věže, našly jenom jediný dvě místa,
00:38:35 a ta plocha byla velice důkladně a podrobně procházená.
00:38:40 -Elektromagnetické pole, to je samozřejmě kapitola,
00:38:44 která nebyla nijak příjemná, pro mě určitě ne.
00:38:47 Vlastně celý ten proces prověřování trval dva roky.
00:38:51 Ať mi někdo ukáže stavbu, z ekologickýho hlediska,
00:38:54 kterou by posuzovala dneska u nás nějaká mezinárodní komise,
00:38:58 složená z lidí, jako byli Švédové, Němci a ja nevím kdo,
00:39:02 který budou posuzovat takovouhle problematiku,
00:39:05 a rozhodovalo se, jestli se to uvede do provozu nebo ne.
00:39:09 No a říkám, i pro mě to bylo takový zadostiučinění, nebo jak to nazvat.
00:39:14 Závěr tý komise byl vyjádřen určitou větou,
00:39:17 která se dá v podstatě citovat, že je jen málo věcí v tomhle státě,
00:39:23 u kterých by měl stát mít před občany tak čistý svědomí.
00:39:29 -Dneska je situace úplně jiná, neboť dnes se už nevysílá v té frekvenci,
00:39:34 a ten výkon, který vysílač vyzařuje je nepoměrně nižší.
00:39:39 Takže dneska samozřejmě tohleto ohrožení nepřichází v úvahu.
00:39:45 -Když jsem přišel na Žižkov, tak už tu vlastně, mám pocit, věž stála,
00:39:50 a vlastně jsem si ani neuvědomil, že tady byla.
00:39:53 A byly tenkrát takové různé všelijaké petice,
00:39:56 jestli vlní nebo nevlní, ale nakonec jsme si na ní zvykli
00:40:00 a zjistil jsem, že je to úžasný prostor.
00:40:04 A proto jsem si ji taky vybral pro koncerty Žižkovského podzimu.
00:40:08 Vlastně z toho Žižkova roste ta hudba
00:40:11 a pokračuje k těm nebesům, v podstatě do té Žižkovské věže,
00:40:14 a když má Pražské jaro to "F",
00:40:17 tak já jsem si udělal Žižkovskou věž z violoncella.
00:40:22 Měli jsme to štěstí, že jsem se tam skamarádil s vedením věže v r. 1997,
00:40:26 a vlastně až do toho jejího uzavření teď před rekonstrukcí,
00:40:30 jsem každý rok tam dělal koncert.
00:40:33 A už tenkrát jeden z provozovatelů té věže řekl krásnou myšlenku:
00:40:37 "Nedívejte se zezdola na věž, ale dívejte se z věže dolů."
00:40:42 Takže tam je potřeba to pojmout přesně obráceně, já tomu říkám
00:40:46 "inverzní pohled na svět", a tedy i inverzní pohled na Žižkovskou věž.
00:41:07 -Takže teďka se nacházíme v 5. nadzemním podlaží,
00:41:10 kde původně byla restaurace, za naší nové éry,
00:41:14 kterou teďka zahajujeme, tzn. dneska vidíte, že to je vybouraný,
00:41:18 tak tady restaurace bude také.
00:41:20 Rozdílem je to, že dříve historicky tady byla spousta malých místností,
00:41:24 kde byly úklidový místnosti, šatny personálu, toalety atd.,
00:41:28 tak v zásadě se to všechno vybouralo,
00:41:31 zůstane to v jedné otevřené ploše tak,
00:41:34 jak je teďka vidět po vybourání těch zdí
00:41:36 a v takový otevřený variantě bude provozovaná restaurace.
00:41:40 V každý části bude jeden typ restaurace.
00:41:43 Původně tu za minulého režimu byla kuchyň v těchto prostorách,
00:41:46 my kuchyň přestěhujeme o patro výš.
00:41:49 Za mnou vidíte původní schody, do horního patra, kde byl salónek.
00:41:53 My tam připravujeme "One-room hotel", pracovní název,
00:41:56 tzn. jeden hotový pokoj vysokého standardu, který bude, řekněme,
00:42:00 pro svatební příležitosti nebo pro nějaké státní návštěvy.
00:42:04 Tyto schody zde nebudou, protože je nahradí designové schody,
00:42:08 které budou v prostředku místnosti do horního patra,
00:42:11 aby byly jako dominantou této místnosti.
00:42:22 Ten hotový pokoj bude moct se proměnit i v konferenční místnost
00:42:26 a malou jednací místnost výměnou nábytku.
00:42:30 Hotelový pokoj bude v 5 a 6-ti hvězdičkové úrovni, tzn.
00:42:34 nejvyšší možné, s krásným výhledem na Prahu a službami z restaurace.
00:42:47 Nacházíme se v 93 metrech nad zemí, s výhledem na celou Prahu,
00:42:51 v observatoři Žižkovské věže,
00:42:54 kde jsou tři kabiny orientované na tři strany,
00:42:57 kde dojde k rekonstrukci stejně, jako jste viděli v restauraci,
00:43:01 tzn. vybouráním všeho nadbytečného zdiva a propojením tak,
00:43:06 aby bylo vidět 360kolem dokola.
00:43:10 Bude to v jedné podlahové výšce,
00:43:12 v každé kabině bude jeden tématický okruh.
00:43:15 Jedna kabina bude o zvucích metropole,
00:43:18 druhá kabina bude o osobnostech metropole
00:43:22 a třetí kabina má být interaktivní
00:43:24 za použití nejmodernějších technologií, zejména internetu,
00:43:28 kdy se dovíte z dotykových obrazovek všechno o metropoli a o věcích,
00:43:33 které vidíte z této vyhlídky.
00:43:42 -Pozorovací kabina je vlastně ve třetině výšky té věže.
00:43:46 Kdyby kdekoli jinde stavěli takovou věž,
00:43:48 tak samozřejmě dají tu vyhlídkovou kabinu co nejvýš to půjde,
00:43:52 ať už je to Eiffelova věž nebo třeba Toronto a všechny tyhlety vysílače,
00:43:57 že jo, čili tzn. že tady nahoře vlastně jsou kabiny
00:44:01 s tím technickým vybavením, místo aby to bylo naopak,
00:44:05 aby nahoře byly právě ty vyhlídkové kabiny.
00:44:08 Já když jsem byl na té plošině, která je ve výšce nějakých 130 m,
00:44:14 tak jsem si říkal, tady by byla vyhlídka, že jo,
00:44:17 kdyby odstranili část nepotřebných už technologických zařízení
00:44:23 a dostali ty lidi tam, samozřejmě udělali nějaký bezpečný zábradlí,
00:44:27 a ty lidi byli tam na tom volným vzduchu, že jo,
00:44:31 tak je to úžasný zážitek.
00:44:33 -Ten prostor pod ní by mohl být nějakým způsobem zaplněnější,
00:44:38 nebo asi by tam park tomu prospěl, nějaký lepší teda.
00:44:47 -Já vždycky, když sem přijdu, tak mám vždycky největší radost z toho,
00:44:52 že ten park zůstal zachovanej a že tady lidi choděj se psama,
00:44:57 maminky s kočárkama a funguje to.
00:45:00 Stromy vyrostly... Tady se přesazovalo 27 vzrostlých stromů!
00:45:07 Aby se zachránily, celý se vyndaly odsud, aby se zase vrátily zpátky.
00:45:13 Kdybychom se dívali na starý fotografie při začátku stavby,
00:45:17 tak tady nebyla ani třetina těch stromů, který tady dneska jsou.
00:45:23 My připravujeme ve spodní části vybourání tamhle toho schodiště,
00:45:27 vyměnění za amfiteátr, tzn. velké schodiště, na kterých se bude sedět.
00:45:31 A pod náma, pod tímto mostem, by mělo být pódium,
00:45:35 kde bude možno shlédnout divadelní představení, letní kino,
00:45:39 jakékoli akce pro veřejnost.
00:45:42 V parku za mnou se plánuje otevření "Beer pointu", zhruba někde za mnou,
00:45:46 a usilujeme zde o dětské hřiště a sportovní vyžití pro Pražany,
00:45:51 a zejména pro Prahu 3.
00:45:54 Tam je teď problém, že se to rekonstruuje nebo přestavuje,
00:45:58 takže teď je to tam blbý tam chodit,
00:46:01 ale byli jsme tam v minulým semestru,
00:46:04 čili chodím tam se študentama.
00:46:06 Byl jsem tam několikrát,
00:46:09 kdy něco potřebovali v radiokomunikacích vysvětlit
00:46:12 nebo něco takovýho.
00:46:15 Teď jsem měl několik setkání s tím řeckým uživatelem
00:46:18 i s architektem Kozou a Jirkalem, který tam pro ně dělaj ten interiér.
00:46:27 Jako 5-6x do roka se tam vždycky jako objevím.
00:46:31 Poplácám ji takhle a říkám: "Jen se, holka, drž."
00:46:38 No tak co mi to dalo, jednoznačně dvě základní věci.
00:46:42 Naučili jsme se řešit spoustu složitých problémů,
00:46:45 který pak zužitkujete jinde.
00:46:48 A druhá rovina byla samozřejmě ty osobní vztahy.
00:46:51 Máte prostě nějakou skupinu lidí,
00:46:54 který to spojí dohromady za nějakým cílem
00:46:57 a prožívají spolu dobrý i zlý, mockrát se pohádaj,
00:47:00 mockrát si poplácaj, a na to vzpomínáte.
00:47:03 To negativní samozřejmě bylo,
00:47:06 samozřejmě to asi znáte i z vaší práce,
00:47:09 že takový ty nápory těch různých situací, kdy je toho hodně najednou,
00:47:15 tak vás vyčerpávaj, že jo, čili nespíte, děláte do noci.
00:47:20 Pak, jak jsem říkal, věci kolem toho,
00:47:23 jestli je to správně, není to správně,
00:47:26 ty stresy kolem toho vám holt třeba vzaly nějaký kus života nebo zdraví.
00:47:33 No co tý stavbě říkám dnes, tak kdyby měla stejný zadání,
00:47:38 který měla tenkrát, tak bych ji jinak nedělal.
00:47:44 Postupoval bych stejně, mám, jak se říká, svoje jakýsi "tvůrčí střevo",
00:47:49 čili velice pravděpodobně bych se ubíral podobným způsobem.
00:47:55 Členěním, použitím konstrukcí atd.
00:47:58 Já jsem nechtěl stavět rozhlednu nebo pomník.
00:48:02 To bylo daný prostě účelem tý stavby,
00:48:05 tak pokud by... jako se ukazuje, některý věci se asi řešily jinak,
00:48:09 tak asi by to nebyla takhle jaksi, řekl bych, jedna stavba,
00:48:13 možná, že by se rozdělila na více staveb.
00:48:18 -Vždy, keď sa niečo také originálne postaví, alebo niečo také kreatívne,
00:48:23 tak vždy to budú ludia nenávidieť a ludia milovať.
00:48:27 Všetci sa rozdelia do tých dvoch skupín.
00:48:30 No a kto sa rozdelí kam, tak to už je na nich.
00:48:34 Mne sa to páči.
00:48:39 -Je to nádherný nápad postavit věž,
00:48:43 i když pravda, postavit na hřbitově věž, je trošku zvláštní.
00:48:49 A řekl bych, že to nebylo úplně nejlepší řešení.
00:48:52 No ale když už je, tak ji přece nebudem bourat,
00:48:55 ale vždycky je lepší ty věci využít,
00:48:58 než přemýšlet o tom, jestli se hodí nebo nehodí.
00:49:01 Rozhodně tam je nádherný výhled.
00:49:04 A jestli slouží všem těm věcem, kterým má, ty různý vysílače atd.,
00:49:11 tak samozřejmě je to dobře.
00:49:15 A jestli budou rychlovýtahy jezdit a nezaseknou se uprostřed,
00:49:19 tak není důvod, proč tam nevyjíždět.
00:49:22 -Já vím, že se vždycky řekne: no Eiffelovu věž taky nikdo nechtěl,
00:49:26 a pak ji milovali a dneska je to symbol Paříže, že jo.
00:49:29 Tak samozřejmě jednou může být Žižkovská věž
00:49:32 třeba významnějším symbolem Prahy, než je třeba chrám sv. Víta, že jo.
00:49:37 Kdo to ví? To nikdo z nás neví.
00:49:39 A přesto si myslím, že je to trošku něco jiného,
00:49:44 a bohužel je tam vždycky to spojení s tou érou, kdy ta stavba vznikla.
00:49:53 -To jsou takový stavby, který jako skutečně mění tvář světa.
00:49:58 Tohle taky změnilo tvář Prahy.
00:50:01 A nemůžete to přeci sečíst,
00:50:04 sice to už bude nějaká jiná věž nebo žádná věž.
00:50:13 No je to komunistický dílo, ale vydrží i přes kapitalismus.
00:50:19 A jak to skončí? Jak se to bude bourat? To bude obtížný.
00:50:24 -Pakliže jakákoli stavba vzbuzuje takhle rozporuplné názory a pocity,
00:50:30 tak si myslím, že to je měřítko toho,
00:50:34 že ta stavba za něco stojí.
00:50:38 A že to je i znamení kvality.
00:50:43 Protože žádná stavba se nemůže zavděčit všem lidem.
00:50:47 A myslím si, že člověk,
00:50:49 který by se o to i snažil, tak by toho zaprvé nedosáhl
00:50:52 a zadruhé by to uškodilo rozhodně tomu objektu jako celku.
00:50:57 Takže to jenon takový dodatek.
00:51:11 Skryté titulky: Vladislav Unger Česká televize 2014
Ucelený příběh o zrodu, stavbě, proměnách a využití známé televizní věže, která se stala novodobým symbolem nejen Žižkova, ale celého hlavního města, nad nímž ční již dvacet let. Na počátky stavby a na okolnosti, za jakých vznikala, vzpomínají lidé, kteří se na její výstavbě podíleli, kteří ji vnímali jako technickou nezbytnost pro další život moderního velkoměsta, ale i těch, kteří jim oponovali. Nechybí ani názory laické veřejnosti, zastoupené obyvateli Žižkova, žijícími v bezprostřední blízkosti věže a také studentů z ateliéru doc. arch. Aulického, tvůrce stavby, kteří věž vnímají pohledem současníků. Film získal hlavní cenu na festivalu Techné Ostrava 2012.
